78503
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu
Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, připojený přes klínový řemen k odstředivce.
Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho otáčky jsou silně závislé na zatížení.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39609
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu
O regulaci v pračce ze 60 let nějakými lehkými polovodiči bych si nechal asi zdát. Pokud jde o předělávku, tak mne to z pohledu pohonů pro včelařské stroje zajímá velmi. Třeba na mašině co mi válcuje mezistěny mám pohonů sbírku.
... 60léta. To byla doba polovodičů, ale elektronkových polovodičů. Takže bych uvítal fotku té ždímačky, protože v té době byly aktuální valchy a stroje typu Perla s porcelánovým šroubem pro praní v pozinkované nádobě a to propojené se ždímačkou, to samé v konstukci a velmi betelném provedení slitině hliníku atp. A tam byl sice jeden motor, ale s mnoha vinutím a odstředivými elementy coby odpojovač. U toho těžkého hliníkového provedení si nevzpomínám.
Dej někam foto.
_gp_
2009/12/28 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>: > Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší > staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, > připojený přes klínový řemen k odstředivce. > Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom > ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou > zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když > je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud > těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem > je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru > záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně > jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze > charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho > otáčky jsou silně závislé na zatížení. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39611
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu
No, dal jsem dohromady dvě rozdílné odpovědi do jednoho příspěvku, protože byly ve stejném vláknu. Jinak spolu pračka Romo a regulátory nesouvisí!!!!
Romovka je asi klasická, konstrukčně samostatné, pračka s porcelánovým šroubem poháněná napřímo jedním motorem a ždímačka poháněná přes řemen zas jiným motorem a to obojí dáno dohromady a společně zadeklováno do jednoho kusu s společným vypínačem. Dneska spíše historický kus, jinak obojí superprajednoduché konstrukce, možná by to fungovalo i dodnes, kdybych to vytáhnul z starých krámů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39614
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Jarolím Petr (e-mailem) --- 28. 12. 2009
teorie elektrických pohonů
Tak k názvosloví... to o čem jsme se doposud bavili NEJSOU regulátory...:-) Jsou to ŘIDITELNÉ ZDROJE NAPĚTÍ. Regulátor má zpětnou vazbu - nějaké měření otáček ... a silně pochybuju, že by se s tím tady někdo zabýval - je to složitější a je to další krám, který se musí hlídat.
pulsně šířková modulace Koukněte na vysvětlení o několik příspěvků výše. Jak to funguje.Co se stane, když natvrdo připojíte ss motor k baterce? Je tam max. moment? Plné napětí zdroje x proud omezený jenom odporem vodičů = plný výkon.
Kalsický regulátor napětí funguje jinak. Výkonový prvek funguje jako proměnný odpor, takže je na něm ztráta a ta se vyzáří v podobě tepla z chladiče. A na motoru je menší napětí, tudíž menší proud, menší výkon, menší záběrový moment
regulátor ovládaný mikroprocesorem Obávám se, že toto označení je tak obecné, že to až pěkné není.... můžete mít mikroproccesorem ovládaný jak výše zmíněný regulátor s pulsně šířkovou modulací, můžete mít mikroproccesorem ovládaný klasický regulátror napětí, můžete mít mikroproccesorem ovládaný 3fázový plně řízený regulátor s zeverzací a s rekuperací energie zpět so napájecí soustavy....:-)
PJ
R. Pol?ek napsal(a): > Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší > staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, > připojený přes klínový řemen k odstředivce. > Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom > ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou > zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když > je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud > těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem > je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru > záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně > jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze > charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho > otáčky jsou silně závislé na zatížení. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39613
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 12. 2009
Re: teorie elektrických pohonů
Třeba jednoduchý tyristorový regulátor komutátorových motorků zpětnou vazbu má. Reguluje jen jednu půlvlnu střídavého napětí, v druhé polovině času motor funguje naopak jako zdroj napětí, a to právě slouží jako záporná zpětná vazba, při správném zapojení nadstavuje bod sepnutí tyristoru pro tu první půlvlnu.
Jinak souhlas, regulátory používané včelaři jsou z velké části defakto jen proměnné zdroje napětí bez zpětné vazby. Občas se někdo pokusí vzít zpětnou vazbu třeba z proměnného odběru motorku při různém zatížení a otáčkách, což může trošku charakteristiku vylepšit, ale ne moc. Klasická záporná zpětná vazba, kdy se samostatným čidlem snímají otáčky, tvarují příslušným obvodem a získaný signál potom slouží k regulaci, se používá málo. I když ty nejjednodušší provedení zas elektricky nijak zvlášť složité nejsou. U řízení mikroprocesorem, třeba u těch střídavým modelářských motorků, odhaduji, že se zpětná vazba získává čtením napětí, které samotný motorek generuje v době, kdy do něho regulátor nepouští proud a motorek se točí vlastní setrvačností, takže samotný motorek je defakto čidlo.
Co se týká klasiky regulátoru, pro mně je klasika regulátor bez mikroprocesoru, s jednoduchou P nebo PID charakteristikou regulace, bez ohledu na to, jestli je analogový nebo impulzní.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39615
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu