78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu
motorky z akuvrtaček jsou tak 100mm, asi 2`` pozinkované palcové válečky se sklíčidkem. Nevím co by nanich bylo nepěkného. sta49 vhodn2 upnout. Pro včelařství jsou to neocenitelná řešení např. vícevřetenovku pro vrtání rámečků. stačí upnout tyto válečky do předvrtaných rozřízlích děr z 30mm překližky nebo fošny, k tomu kousek lamina s pravítkem aby to klouzalo a máte opravdového pomocníka z nezaplacení co Vám zrychlí práci velmi. Také třeba na kuřák nebo nějaká amatérská udělátka coby prototypy k vyzkoušení a porovnávání k léčbě nebo třeba k čerpání tekutin. Prostě není potřeba se dívat na obal ale nato, jak se dají ty skutečné strojky uvnitř opravdu využít.
_gp_
2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>:
> Pane Pazderko. > Pravdu máte s těmi vrtačkami ale asi by to nevypadalo moc dobře.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39589
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Míra.P (213.192.58.221) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu
No tak teď už vám rozumím pane Pazderko.
Takhle by to bylo vzhledově v pořádku.
No ale ty motůrky mají asi otevřené vinutí nebo né? Tam už by pak vznikal prostor pro snadné poškození vodou a nebo špínou.
procházel jsem starou uloženou poštu a našel fotky od jednoho Slovenského kolegy pohonu medometu tím alternátorem.Je tam i popis atd.
Zeptám se ho jestli bych je mohl zveřejnit.
Míra
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39591
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu
V pračce Romo je jednofázový motor s pomocným rozběhovým vinutí a kondenzátor. Ve Škodě 1000 MB bývalo dynamo, což není alternátor, ale prakticky stejnosměrný motor s buzením. Alternátor oproti dynamu je střídavý zdroj s usměrňovacím členem několika 20 - 25A diod napevno na kleci alternátoru. Buzení alternátoru se děje pomocným vinutím s kartáči. Jde vlastně o malý synchronní motor s vlastním buzení. Ten lze po odpojení usměrňovacího členu(diod) nahradit pro vlastní rozjezd cizím buzení a po najetí otáček ho přepnout na vlastní buzení.
Jen pro rychlé pochopení případného článku nad pohony pro předělávku.
_gp_
2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>: > No tak teď už vám rozumím pane Pazderko. > Takhle by to bylo vzhledově v pořádku. > No ale ty motůrky mají asi otevřené vinutí nebo né? Tam už by pak vznikal > prostor pro snadné poškození vodou a nebo špínou. > procházel jsem starou uloženou poštu a našel fotky od jednoho Slovenského > kolegy pohonu medometu tím alternátorem.Je tam i popis atd. > Zeptám se ho jestli bych je mohl zveřejnit. > Míra >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39592
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu
V tom Amáru je ten měnič s tranzistory, pokud si dobře pamatuji, v nějakém dalším vydání v článku inovován a s vysvětlením, že ty tranzistory jsou do jakéhosi zkratu nahrazen tyristorem.
Viděl jsem hodně pohonů (celkem tři u jiných včelařů) v terénu s tím dynamem co dodnes funguje a s regulací velkým drátovým reostatem s vývody a přepínačem. Tady se v té době hodně inovovalo. Kdo chtěl pohon na 220V, tak se to dělávalo přes stykače s časovým spínačem, a motor z aut. pračky Tatramat, takový medomet mám už hodně dlouho na prodej, ale jsem asi špatný obchodník, protože se mi ho nepovedlo ještě prodat. Jde o šestirámkový zvratný medomet z pocínované nádoby, je na 220V má časovač revers, a koupil jsem ho z pozůstalosti jednoho včelaře a používal 2 sezony do doby, kdy jsem si postavil za pomoci tchána 51rámkový s kombinací pohonů 400V s časovačem bez automatiky, 400V přes fr. měnič s manuáním benzinovým pohonem se startérem a motor 100cm3 z Maneta.
K tomu dynamovénu pohonu. Sice to má hodně ztrát na tom odporovém drátu, ale jde o nejspolehlivější a nejjednoduší věc. Ten reostat musí být opravdu hodně naddimenzován a hodně dobře bezpečnostně kvůli požáru zabezpečen.
_gp_
2009/12/27 Míra.P <e-mail/=/nezadan>: > No tak to vidíte motám dymano s alternátorem dohromady. > Dostal jsem svolení toho Slovenského kolegy a zveřejnil na svých stránkách > fotografie a kopie dokumentů od něj.Dole je pak i text z emailu.Mrkněte se. > > http://pupek73.blog.cz/ >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39594
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (83.208.54.27) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu
Staré Romovky neautomatické pračky se ždímačkou měly na pohon vrtule v nádrži pračky asynchronní elektromotor, asi ten s kondenzátorem a na pohon bubnu ždímačky motor s komutátorem s uhlíky. Takže by bylo nutno upřesnit, který to byl. Co se týká motorků s komutátorem na síťové napětí, jako výhodné se ukázaly regulátory s tyristorem, ty v jednom zapojení fungovaly tak, že regulovaly jednu usměrněnou půlvlnu střídavého síťového napětí. Druhá půlvlna tento regulátor nebere, ale roztočený motorek se chová jako zdroj napětí, který působí na regulátor a zavádí zpětnou vazbu. Takže pokud stačil menší výkon motorku daný tím, že do motorku šla jen jedna půlvlna napětí, byly otáčky regulované tímto regulátorem docela stálé.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39596
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 27. 12. 2009
Re: fotky pohonu
Motor z Romo odstředivky určitě není komutátorový. Má pomocné vinutí pro rozběh přes kondenzátor a odstředivou spojku pro postupný rozběh bubnu s prádlem. Takže je funkčně totožný. V kombinaci pračka ždímačka jsou i proto pod plechem dva kondenzátory. Dodnes se pračky a ždímačky Romo prodávají.
(dočasné foto motoru: http://hyperinzerce.cz/x-cz/inz/2365/2365658-prodam-motor-z-odstredivky-romo-1.jpg )
_gp_
2009/12/27 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>: > Staré Romovky neautomatické pračky se ždímačkou měly na pohon vrtule v > nádrži pračky asynchronní elektromotor, asi ten s kondenzátorem a na pohon > bubnu ždímačky motor s komutátorem s uhlíky. Takže by bylo nutno upřesnit, > který to byl. Co se týká motorků s komutátorem na síťové napětí, jako > výhodné se ukázaly regulátory s tyristorem, ty v jednom zapojení fungovaly > tak, že regulovaly jednu usměrněnou půlvlnu střídavého síťového napětí. > Druhá půlvlna tento regulátor nebere, ale roztočený motorek se chová jako > zdroj napětí, který působí na regulátor a zavádí zpětnou vazbu. Takže pokud > stačil menší výkon motorku daný tím, že do motorku šla jen jedna půlvlna > napětí, byly otáčky regulované tímto regulátorem docela stálé. >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39603
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu
Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, připojený přes klínový řemen k odstředivce.
Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho otáčky jsou silně závislé na zatížení.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39609
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu
O regulaci v pračce ze 60 let nějakými lehkými polovodiči bych si nechal asi zdát. Pokud jde o předělávku, tak mne to z pohledu pohonů pro včelařské stroje zajímá velmi. Třeba na mašině co mi válcuje mezistěny mám pohonů sbírku.
... 60léta. To byla doba polovodičů, ale elektronkových polovodičů. Takže bych uvítal fotku té ždímačky, protože v té době byly aktuální valchy a stroje typu Perla s porcelánovým šroubem pro praní v pozinkované nádobě a to propojené se ždímačkou, to samé v konstukci a velmi betelném provedení slitině hliníku atp. A tam byl sice jeden motor, ale s mnoha vinutím a odstředivými elementy coby odpojovač. U toho těžkého hliníkového provedení si nevzpomínám.
Dej někam foto.
_gp_
2009/12/28 R. Poláek <e-mail/=/nezadan>: > Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší > staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, > připojený přes klínový řemen k odstředivce. > Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom > ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou > zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když > je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud > těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem > je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru > záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně > jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze > charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho > otáčky jsou silně závislé na zatížení. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39611
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 12. 2009
Re: fotky pohonu
No, dal jsem dohromady dvě rozdílné odpovědi do jednoho příspěvku, protože byly ve stejném vláknu. Jinak spolu pračka Romo a regulátory nesouvisí!!!!
Romovka je asi klasická, konstrukčně samostatné, pračka s porcelánovým šroubem poháněná napřímo jedním motorem a ždímačka poháněná přes řemen zas jiným motorem a to obojí dáno dohromady a společně zadeklováno do jednoho kusu s společným vypínačem. Dneska spíše historický kus, jinak obojí superprajednoduché konstrukce, možná by to fungovalo i dodnes, kdybych to vytáhnul z starých krámů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39614
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Jarolím Petr (e-mailem) --- 28. 12. 2009
teorie elektrických pohonů
Tak k názvosloví... to o čem jsme se doposud bavili NEJSOU regulátory...:-) Jsou to ŘIDITELNÉ ZDROJE NAPĚTÍ. Regulátor má zpětnou vazbu - nějaké měření otáček ... a silně pochybuju, že by se s tím tady někdo zabýval - je to složitější a je to další krám, který se musí hlídat.
pulsně šířková modulace Koukněte na vysvětlení o několik příspěvků výše. Jak to funguje.Co se stane, když natvrdo připojíte ss motor k baterce? Je tam max. moment? Plné napětí zdroje x proud omezený jenom odporem vodičů = plný výkon.
Kalsický regulátor napětí funguje jinak. Výkonový prvek funguje jako proměnný odpor, takže je na něm ztráta a ta se vyzáří v podobě tepla z chladiče. A na motoru je menší napětí, tudíž menší proud, menší výkon, menší záběrový moment
regulátor ovládaný mikroprocesorem Obávám se, že toto označení je tak obecné, že to až pěkné není.... můžete mít mikroproccesorem ovládaný jak výše zmíněný regulátor s pulsně šířkovou modulací, můžete mít mikroproccesorem ovládaný klasický regulátror napětí, můžete mít mikroproccesorem ovládaný 3fázový plně řízený regulátor s zeverzací a s rekuperací energie zpět so napájecí soustavy....:-)
PJ
R. Pol?ek napsal(a): > Romo pračka: Asi záleží na tom, jaké motory měli tehdy po ruce. V naší > staré romovce (60 léta?) je na ždímačce určitě komutátorový motor, > připojený přes klínový řemen k odstředivce. > Regulátor s pulzně šířkovou modulací: Jo, něco takového tam asi bude. Jenom > ten plný záběr od nulových otáček bude mít jen regulátor se zápornou > zpětnou vazbou. To je regulátor, který nějakým způsobem snímá otáčky a když > je má motorek nižší, než je nadstavené, zesiluje proud do motorku, dokud > těch nadstavených otáček nedosáhne. U regulátoru ovládaného mikroprocesorem > je to nejspíš automaticky vždy, u klasického polovodičového regulátoru > záporná zpětná vazba být nemusí, regulátor se tím stává podstatně > jednodušší. Záběrový moment motorku v nízkých otáčkách je pak daný pouze > charakteristikou toho motorku a bývá obvykle malý, motorek je měkký a jeho > otáčky jsou silně závislé na zatížení. > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39613
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - R. Polášek (83.208.54.27) --- 28. 12. 2009
Re: teorie elektrických pohonů
Třeba jednoduchý tyristorový regulátor komutátorových motorků zpětnou vazbu má. Reguluje jen jednu půlvlnu střídavého napětí, v druhé polovině času motor funguje naopak jako zdroj napětí, a to právě slouží jako záporná zpětná vazba, při správném zapojení nadstavuje bod sepnutí tyristoru pro tu první půlvlnu.
Jinak souhlas, regulátory používané včelaři jsou z velké části defakto jen proměnné zdroje napětí bez zpětné vazby. Občas se někdo pokusí vzít zpětnou vazbu třeba z proměnného odběru motorku při různém zatížení a otáčkách, což může trošku charakteristiku vylepšit, ale ne moc. Klasická záporná zpětná vazba, kdy se samostatným čidlem snímají otáčky, tvarují příslušným obvodem a získaný signál potom slouží k regulaci, se používá málo. I když ty nejjednodušší provedení zas elektricky nijak zvlášť složité nejsou. U řízení mikroprocesorem, třeba u těch střídavým modelářských motorků, odhaduji, že se zpětná vazba získává čtením napětí, které samotný motorek generuje v době, kdy do něho regulátor nepouští proud a motorek se točí vlastní setrvačností, takže samotný motorek je defakto čidlo.
Co se týká klasiky regulátoru, pro mně je klasika regulátor bez mikroprocesoru, s jednoduchou P nebo PID charakteristikou regulace, bez ohledu na to, jestli je analogový nebo impulzní.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 39615
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu