76351

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Petr (94.125.216.34) --- 15. 11. 2009
Pro p.ing.Čermáka

Vaše odpovědi na této konferenci jsou sice hodně řídké,ale nepostrádají racionalní jádro a přehled.Škoda,že zde svoje názory a poznatky neventilují i takoví odborníci,jako je např ing.Ptáček a pod.V rohu své neuspořádané včelař.knihovny jsem objevil vaši sešitovou poblikaci Včelaříme nástavkově.Narozdíl od vámi publikované metodiky NNvčelaření,neprovádím na jaře rotaci nástavků,ale jednoduše přidám nástavek souší na nejvyšší nástavec a pak jen pod něj podsazuji nástavky z mezistěnami.Tento způsob se mě za několik posledních pět let osvědčil a výhodu vidím v tom,že v chladnějším jarním počasí nedochází k roztržení plodu a ochlazování,což je pro lepší vývoj včelstev zásadní.Rojení prakticky neexistuje a neznám ho.Po zakrmení odebírám spodní nástavce a zimuji na prakticky panenském díle.Rád se vás na něco zeptam a vyslyšel váš názor.
Fumigaci jsem poprvé provedl minulý týden s počtem spadů v průměru kolem 1000roztočů na včelstvo.Tento pátek jsem provedl druhou fumigaci,kdy doutnající pásek zavěšen svisle na místo krycího plástu v nejvyšším nástavci,při teplotě 11st.celsia a včelstva po prohlídce bez plodu.Spady se tentokráte pohybovaly v počtech deset až patnáct kusů včelstvo.Vyvrací to tu teorii,že po každém podzimním přeléčení zůstává ve včelstvech cca deset procent roztočů.Tedy v mém případě se jedná,že zůstalo po prvním ošetření ve včelstvech asi 1-1,5 procento roztočů.To procento se možná zvyšuje nedodržováním přesné metodiky a to ,že se občas dozvídám zde,že se fumigace provádí při 2-5 st.celsia,pásek v podmetu ve vodorovné rovině čí s mírným sklonem.Je to trestuhodné a jednání těchto včelařů je nezodpovědné.Považuji již dále naprosto zbytečné,abych do včelstev v prosinci vháněl aeros.vyvýječem další chemickou zátěž pro včely a tím je vystavoval dalšímu stresu a zvyšoval také hladinu reziduí ve vosku.Dle matematické kalkulace a dle spadů po druhé fumigaci mě ve včelstvech zůstává 0,1 roztoče na včelstvo.Je to jen kalkulace,ale myslím že reálná.Zajímal by mě na tohle váš názor,názor na přemíru zbytečné chemie,na léčení včelařů,kdy nedodržují metodiku léčení,názor na tuto podstatu věci,kterou jsem se zde snažil ve zkratce vystihnout,názor odborníka,který není zatížený jen svou a jedinou pravdou,tak jak zde někteří pánové.
S Pozdravem
P.Z. U.Hradiště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38797


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
KaJi (88.103.157.154) --- 15. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Dle matematické kalkulace a dle spadů po druhé fumigaci mě ve včelstvech zůstává 0,1 roztoče na včelstvo.Je to jen kalkulace,ale myslím že reálná.Zajímal by mě na tohle váš názor,názor na přemíru zbytečné chemie,na léčení včelařů,kdy nedodržují metodiku léčení,názor na tuto podstatu věci,kterou jsem se zde snažil ve zkratce vystihnout,názor odborníka,který není zatížený jen svou a jedinou pravdou,tak jak zde někteří pánové.
----------------------

Není to sice pro mne, člověka zatíženého jedinou pravdou - fakty a logikou. Ale toto je typický studijní materiál pro
studium kritického uvažování. Zvlášť tento závěr:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Miro (78.141.118.64) --- 15. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

citát "pásek v podmetu ve vodorovné rovině čí s mírným sklonem.Je to trestuhodné a jednání těchto včelařů je nezodpovědné."

Väčšina včelárov u nás, na slovensku takto fumiguje a čuduj sa svete ešte nejaké včielky máme :-)) Žeby omyl prírody.
Pekný deň. Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38799


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jarolím Libor (213.210.185.185) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Přátelé na Slovensku používají pásky které podle návodu hoří kdekoli a v jakékoli poloze = myslím, že i na plechu v podmetu a vodorovně položené. Léčivo je součástí tohoto pásku a dávka je taková, aby zabila co zabít má i když část léčiva je zničena hořením samotného pásku.

My (v čekých zemích) požíváme speciální papírové pásky, na které těsně před vložením do úlu nakapeme předepsané množství léčiva (2 kapky na jeden nástavek, a nebo 4 kapky na větší úly). Tento pásek MUSÍ být ve svislé poloze. Léčivo se odpařuje teplem, které je uvolněno při "hoření" (doutnání) pásku.
Pokud tento pásek bude v jiné než svislé poloze, léčivo se nestihne odpařit a je zničeno vysokou teplotou hoření.

Omyl přírody se nekoná :-)
Libor Jarolím

> citát "pásek v podmetu ve vodorovné rovině čí s mírným sklonem.Je to
> trestuhodné a jednání těchto včelařů je nezodpovědné."

> Väčšina včelárov u nás, na slovensku takto fumiguje a čuduj sa svete ešte
> nejaké včielky máme :-)) Žeby omyl prírody.
> Pekný deň. Miro

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38811


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (212.77.163.104) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

JL:
....Přátelé na Slovensku používají pásky které podle návodu hoří kdekoli a v jakékoli poloze = myslím, že i na plechu v podmetu a vodorovně položené. Léčivo je součástí tohoto pásku a dávka je taková, aby zabila co zabít má i když část léčiva je zničena hořením samotného pásku.
---------------
Při jaké teplotě se léčivo dopaří a při jaké shoří?

Ví někdo co je to za látku ve které je ve Varidolu rozpuštěn amitráz?
Díky

Karel Jiruš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38812


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

My (v čekých zemích) požíváme speciální papírové pásky, na které těsně před vložením do úlu nakapeme předepsané množství léčiva (2 kapky na jeden nástavek, a nebo 4 kapky na větší úly). Tento pásek MUSÍ být ve svislé poloze. Léčivo se odpařuje teplem, které je uvolněno při "hoření" (doutnání) pásku.
Pokud tento pásek bude v jiné než svislé poloze, léčivo se nestihne odpařit a je zničeno vysokou teplotou hoření.

Aj my používame Varidol a tie isté pásky čo Vy a nemajú konkurenciu, ja ich jednoznačne vkladám do podmetu zložené do obráteného "V" vodorovne ne "lôžko" z kovovej sieti. Účinok je rovnaký ako u nášho Avartinu, amitrazový fumigant už používam 25 rokov a žiadnu rezistenciu naň som doteraz nezaznamenal. "Rezistencia" klieštikov naň sa "vyskytne" len tam, kde včelár je lajdák alebo nemá systém. Veď dymiť aj 3-4 krát za sebou nemá zmysel, ak aspoň posledný zásah sa nekoná bez zaviečkovaného plodu!
Doteraz mnou odskúšaný systém na dosiahnutie včelstva bez plodu, je uzavrieť matky 20.9 do IZOlátorov, z ktorých M nemôže uniknúť, ale do IZO musia mať včely prístup, aby mali zdroj materskej látky! IZO má rozmery 1,4x4x12cm s prístupom včiel z dvoch dlhších bočných strán. M izolujem 21 dní a včelstvo fumigujem po vypustení z IZO na 22 deň.
Nepoužívať akúkoľvek bežnú pridávaciu klietku, včely zakaždým urobia (vo včelstve je otvorený plod) náhradný chov a keď si včelár nevšimne, jednu M zabijú a to je vždy oplodnená M vypustená z IZO.
Používať tento spôsob odrádza včelárov vyhľadávanie matiek pri ich umiestňovania do IZO, lenže práve to umožňuje dosiahnuť plný úspech a práca s týmto aktom sa odmení zdravým včelstvom bez Vd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38813


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
R. Polášek (83.208.54.27) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Chtěl bych se zeptat př. Turčaniho, jaké máte zkušenosti s umístěním klícky vzhledem k stávajícímu plodovému tělesu. Dáváte klícku mezi plod, nahoru, vedle nebo pod plod? A vzhledem k možnosti, že kvůli špatnému počasí, jako tomu bylo letos, se uzavření matek v klíckách prodlouží, jaké máte zkušenosti s prodloužením doby věznění matek o nějaký týden déle? Jak dobré počasí vůbec potřebujete, abyste otevřel svoje včelstva a matky vypustil?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38814


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Chtěl bych se zeptat př. Turčaniho, jaké máte zkušenosti s umístěním klícky vzhledem k stávajícímu plodovému tělesu. Dáváte klícku mezi plod, nahoru, vedle nebo pod plod? A vzhledem k možnosti, že kvůli špatnému počasí, jako tomu bylo letos, se uzavření matek v klíckách prodlouží, jaké máte zkušenosti s prodloužením doby věznění matek o nějaký týden déle? Jak dobré počasí vůbec potřebujete, abyste otevřel svoje včelstva a matky vypustil?

Klietku s matkou vkladám do stredu plodového telesa do 15 mm širokej uličky pripevnenú na drôtik, aby bola v strede R.
M v IZO je vždy 21 dní, pretože ak udobím správnu fimigáciu, všetky klieštiky uhynú a ďalšiu fumigáciu som nerobil. Po 8 dňoch je dobré urobiť kontrolnú fumigáciu v tých včelstvách, kde bol odpad vyšší prípadne vysoký.
V IZO som mal raz M 70 dní a bola v pohode, ale predlžovanie jej pobytu nie je potrebné 21-22 dní úplne postačuje. v 11.10 je vždy vhodné počasie aj vtedy keď prší alebo je náhodou chladnejšie. Matke to neublíži, nemusíte byť tak citlivý, včely a matky vydržia viac ako si myslíme.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38815


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
R. Polášek (83.208.54.27) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Já jsem zatím vyzkoušel klícku udělanou z dřevěné přepravní klícky, ve které mi kdysi přišla poštou matka. Klícka byla zaříznuta do plástu a otevřenou stranou dána k plástu s posledním plodem. 21 dnů klíckování vycházelo právě do toho prudkého ochlazení na konci října, uvolnění matky jsem proto posunul o cca 14 dní, jednak vůli počasí, protože to bylo v zadováku a ten se dá rozebírat jen v dobrém počasí ( nebo za mrazu) a jednak kvůli tomu, že důvěrník s léčivem letos nešel a nešel. Během klíckování jsem pozoroval zřetelně vyšší neklid toho včelstva proti ostatním, i když včely měly k matce přístup a při uvolnění matky jsem zpozorovat asi dm čtvereční vyčištěných buňěk připravených pro kladení vajíček.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38816


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

a jednak kvůli tomu, že důvěrník s léčivem letos nešel a nešel.

Ja sa spoliehal len a len na seba, vychádzam s osobného vlastníctva včelstiev a nespolieham sa na nikoho.Je jedno či klietku vsuniem do výrezu plástu, dôležité je, aby cez dlhšie obdobie mali včely k nej neustály prístup. Stačí pol hodiny bez prísunu materskej látky a včely sa stávajú bezmatečné, ako by tam matka vôbec nebola.
Zasieťovanú klietku na prechodné uväznenie matky vo včelstve pri matke aj dlhšiu dobu, včely pri kontrole vždy nájdete zaseknutú do očiek sieti, ale pritom M nedajú zahynúť, kŕmia ju, čo človek môže využiť pri jej prechodnom pobyte, kým ju pridáme do včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38822


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Petr Mirovský (78.45.3.28) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Pane Turčáni, mohl bych vás poprosit o nějaký odkaz na vámi uvedený IZOlátor pro včelí matku? Předem děkuji.

Petr Mirovský
www.vcelarskeforum.cz

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38817


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Pane Turčáni, mohl bych vás poprosit o nějaký odkaz na vámi uvedený IZOlátor pro včelí matku? Předem děkuji.

Petr Mirovský

Vyhotovenie IZOlátoru je uverejnené v časopise Včelár z 90 rokov. Ale sľubujem, že pripravím nejaké obrázky aj s popisom a "hodím" to na Konferenciu. Je to jednoduché, a každý to dokáže urobiť.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
M. Václavek (213.29.160.115) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Pane Turčáni, mohl bych vás poprosit o nějaký odkaz na vámi uvedený IZOlátor pro včelí matku? Předem děkuji.

___________________________________________________________

Já používám toto:

http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38833


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Josef Křapka (77.237.138.233) --- 16. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

>http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova MV<
-----------------------------------------------------------
To není ono. Klícka př. Turčániho je inteligentní a použitelná bez zařezávání do plástů a podobných ptákovin.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38842


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
M. Václavek (213.29.160.115) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

>http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova MV<
-----------------------------------------------------------
To není ono. Klícka př. Turčániho je inteligentní a použitelná bez zařezávání do plástů a podobných ptákovin.
JK

___________________________________________________________


Souhlasím. Existuje na internetu nějaká dokumentace té klícky př. Turčániho?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Souhlasím. Existuje na internetu nějaká dokumentace té klícky př. Turčániho?

Kolega Václavek, už mám pripravené fotoobrázy a istotne ich dám na web.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Já používám toto:

http://www.vcelarenihrou.cz/9.005-klicka-skolkovaci-s-prulezem-plastova

Je to jedna z možností, ale predstavte si tú prácu s 50 včelstvami a viac, odobrať jeden plást a vložiť škôlkovaciu klietku, prípadne vložiť do otvoru, ktorý musíte na každom pláste urobiť, čím natrvalo znehodnotíte plást, potom to nie je dobré riešenie. IZO Anti si urobí aj menej zdatný jedinec.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38844


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Čermák K. (e-mailem) --- 15. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Záměnu nástavků s přidáním nástavku mezistěn mezi plod dělám zjara
proto, že v tu dobu je úl nejlehčí během roku a já mám po zimě ještě
dost energie a sil. Takto až ke dnu rozebírám včelstvo jednou za rok.
Když se to neudělá moc brzo (trochu zpoždění nevadí, ale úl je už
těžší), včelstva to bez problému zvládají a má to i ten efekt, že se
dost zaktivizují v pracovní činnosti, působí to i protirojově. Odebírat
spodní nástavky po zakrmení je pro mě fyzicky náročnější, navíc je to
čas slídivosti, proto by to bylo složitější - lze to při menším počtu
včelstev, ale já jich mám přes 100.
Malý zůstatek roztočů u vás po první fumigaci je pěkný výsledek, ale
vězte, že tomu tak není vždy. Ani Vy jste dopředu nevěděl, že to tak
dobře vyjde. Příčinou jsou chyby při ošetření, některé zmiňujete, a pak
zbytky plodu - např. letos ještě v říjnu některá včelstva měla plod. Kdo
s ošetřením nespěchal, udělal dobře. Zásada tří podzimních ošetření má
smysl, protože metodika počítá i s nedostatky v praxi se běžně
vyskytujícími. Ale jde i o nedostatky nejen vinou chovatele, ale i vinou
sousedů, to je třeba si uvědomit! Souhlasím, že v jednotlivých případech
jsou tři ošetření zbytečná. Předepsaná metodika ovšem zatím neumožňuje
včelaři rozhodnout se, kolik ošetření udělat. Zde mohu vyslovit jen svůj
názor, že včelař, který má dobrý přehled o stavu roztočů ve svých
včelstvech, by měl mít možnost si určit postup léčení (kdy, čím a
kolikrát). Ale takových je u nás zatím velmi málo.
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Vaše odpovědi na této konferenci jsou sice hodně řídké,ale nepostrádají
> racionalní jádro a přehled.Škoda,že zde svoje názory a poznatky neventilují
> i takoví odborníci,jako je např ing.Ptáček a pod.V rohu své neuspořádané
> včelař.knihovny jsem objevil vaši sešitovou poblikaci Včelaříme
> nástavkově.Narozdíl od vámi publikované metodiky NNvčelaření,neprovádím na
> jaře rotaci nástavků,ale jednoduše přidám nástavek souší na nejvyšší
> nástavec a pak jen pod něj podsazuji nástavky z mezistěnami.Tento způsob
> se mě za několik posledních pět let osvědčil a výhodu vidím v tom,že v
> chladnějším jarním počasí nedochází k roztržení plodu a ochlazování,což je
> pro lepší vývoj včelstev zásadní.Rojení prakticky neexistuje a neznám ho.Po
> zakrmení odebírám spodní nástavce a zimuji na prakticky panenském díle.Rád
> se vás na něco zeptam a vyslyšel váš názor.
> Fumigaci jsem poprvé provedl minulý týden s počtem spadů v průměru kolem
> 1000roztočů na včelstvo.Tento pátek jsem provedl druhou fumigaci,kdy
> doutnající pásek zavěšen svisle na místo krycího plástu v nejvyšším
> nástavci,při teplotě 11st.celsia a včelstva po prohlídce bez plodu.Spady se
> tentokráte pohybovaly v počtech deset až patnáct kusů včelstvo.Vyvrací to
> tu teorii,že po každém podzimním přeléčení zůstává ve včelstvech cca deset
> procent roztočů.Tedy v mém případě se jedná,že zůstalo po prvním ošetření
> ve včelstvech asi 1-1,5 procento roztočů.To procento se možná zvyšuje
> nedodržováním přesné metodiky a to ,že se občas dozvídám zde,že se fumigace
> provádí při 2-5 st.celsia,pásek v podmetu ve vodorovné rovině čí s mírným
> sklonem.Je to trestuhodné a jednání těchto včelařů je nezodpovědné.Považuji
> již dále naprosto zbytečné,abych do včelstev v prosinci vháněl
> aeros.vyvýječem další chemickou zátěž pro včely a tím je vystavoval dalšímu
> stresu a zvyšoval také hladinu reziduí ve vosku.Dle matematické kalkulace a
> dle spadů po druhé fumigaci mě ve včelstvech zůstává 0,1 roztoče na
> včelstvo.Je to jen kalkulace,ale myslím že reálná.Zajímal by mě na tohle
> váš názor,názor na přemíru zbytečné chemie,na léčení včelařů,kdy nedodržují
> metodiku léčení,názor na tuto podstatu věci,kterou jsem se zde snažil ve
> zkratce vystihnout,názor odborníka,který není zatížený jen svou a jedinou
> pravdou,tak jak zde někteří pánové.
> S Pozdravem
> P.Z. U.Hradiště.
> ------------------------------------------------------------------------
>
>
> No virus found in this incoming message.
> Checked by AVG - www.avg.com
> Version: 8.5.425 / Virus Database: 270.14.64/2501 - Release Date: 11/13/09 18:22:00
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38808


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Petr (94.125.216.34) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Velmi děkuji za odpověď. Nezbývá nám nic jiného,než aby jsme tajně doufali,aby včelařů,kteří mají dokonalý přehled o svých včelstvech přibývalo.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38873


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Velmi děkuji za odpověď. Nezbývá nám nic jiného,než aby jsme tajně doufali,aby včelařů,kteří mají dokonalý přehled o svých včelstvech přibývalo.
P.Z.
--------------
v tom je to úskalí - včelaři co mají přehled o svách včeltvech používají hlavu a stejně jako vy nedodržují metodiku. Což jste jim v úvodu svého příspěvku vytýkal :-)


Fumigují při nižší teplotě než je 10st. pásky pálí v jiných polohách, nedodržují počty ošetření /jako i Vy/ a bojím se to i napsat - někteří vůbec neléčí. Tedy tzv registrovanými léčivy.

Vítejte mezi lajdáky.
:-) :-)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38875


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Petr (94.125.216.34) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako já,roztoč tu už dávno není.
Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují a nebo jejich nedbalost a tím,že mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
S pozdravemP.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38877


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

ta včelstva svoje poslání splní pokud do zimy dosáhnou alespoń 7 rámků neboť ta odměna je takto nastavena a vyplácí se za uplynulou sezónu. Za druhé taková včelstva jistě geneticky cennější jako včelstva léčená více než je nutně třeba. A za třetí připravovaná včelstva k zimování na třech nástavcích mají také vysokou populaci rosttočů a větší množství jich přežije do jara Je to přímo úměrné síle zimujících včel .Čím silnější včelstvo tím větší napadení.
Nic se nesmí přehánět.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Petr <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 10:31:58
> ----------------------------------------
> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
> já,roztoč tu už dávno není.
> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče
> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují       a nebo jejich nedbalost a tím,že
> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
> S pozdravemP.Z.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38879


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(94.125.216.34) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí přehánět.
Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
P.Z.
Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele od vedle.Pardon.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38894


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Já ti to rozeberu podle svých zkušeností
1) V třicátých letech se tady chovala jiná včela území čech až po řeku Moravu osídlovala včela černá a z druhé strany řeky to byla kraňská včela A projevoval se stále vliv včely vlašky se kterou se tady dělaly pokusy koncem 19 a začátkem 20 století ta ploduje celou zimu. Proto to omezování
2) Včelstva byla malá nové úly typu amerikán se začínaly prosazovat a zimovat silná včelstva bylo neekonomické snůška byla později a déle než dnes.
3) Za rabování a loupeže si může každý včelař sám. Bývá to způsobeno velkým prostorem který nemohou včely ubránit, ponecháváním zbytků medu a plástů kolem úlů, nevhodným časem kdy se pracuje se včelstvu nebo krmí.
4) Mít včelstva nakrmena takovou dávkou na konci července se rovná silnému omezení matky v kladení. všechno zalijí sladinou a nemají dostatečný prostor na výchovu zimní generace.
5) v červenci vlastně bývala ta největší snůška ještě v padesátých letech dnes již krmíme.
6) Neznali varoázu.
7) Včelstva se chovala ve včelínech tak asi do jednoho tuctu úlů ne jak dnes včelnice s několika desítkami Proto je také snadnější přenos chorob.
8) Komické se ti to může zdá,t ale byli jiné podmínky, ale principy platí stále.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Pro p.ing.?erm?ka
> Datum: 18.11.2009 21:50:24
> ----------------------------------------
> Pepan napsal...čím silnější včelstvo,tím větší napadení.Nic se nesmí
> přehánět.
> Ve starých časopisech ze třicátých let jsem četl,že včelaři včely omezovali
> nejen horizontálně mřížkou,jako se to dělá dnes,ale dokonce i nějak
> vymýšleli a praktikovali vertikální omezení a zdůvodňovali to nějak tak,aby
> matka raději nekladla nebo aspoň co nejmíň, aby bylo ve včelstvech málo
> včel a plodu na vlastní krmení.Prostě si mysleli,že čím více včel,tím méně
> zůstane medu včelaři.Tak nějak to chápu.Já bych tuhle absurditu z doby
> minulé,(která se dá ovšem díky době pionýrských začátků včelaření
> omluvit),přirovnal k prohlášení Pepana "nic se nesmí přehánět".To mě
> připadá komické.Můžu mít výčitky svědomí,že mě moje včely vylupují
> sousedovy včely,rabují jim zásoby a včely přeletují ke mně.Ale to je tak
> asi vše,co z toho můžu mít.Ale je tu ten nešťastný predátor,na kterého
> doplácejí více ti,kteří se snaží pro včelstva udělat maximum a věnují jim
> více času.Takže prosím poraďte,jak dál.Rozšiřovat včely jen do čtyř
> nástavků,nebo dokonce je nechat jen v zimujících třech?Používat mateří mříž
> a matku omezovat?Nechávat ve včelstvech nevýkonné matky?Nebo je výhodnější
> zeslabovat včely rojením? Tak to dělat rozhodně nebudu,to velmi dobře
> vím,protože odmněnu za moje snažení v dosavadním mém způsobu včelaření v
> podobě výnosů a produktů mám velmi značnou.
> P.Z.
> Pro pořádek uvedu,že do konce měsíce července mám již včelstva zakrmené na
> dvaceti kg glycidových zásob,což je asi jeden a půl NN a toho zbylého půl
> nástavku si donesou ze slunečnice ,z jetele a také možná ze zásob přítele
> od vedle.Pardon.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38898


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(94.125.216.34) --- 21. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Jasně,se vším bych souhlasil,jen u bodu čtyři uvedu,že i když koncem července mám zakrmeno a nejvyšší dva nástavce mají zalité,tak pořád má matka pod sebou ještě tři prázdné.A ty nechávám zpravidla do konce září až poloviny října.
P.Z.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38931


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Čermák K. (e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu
migrací. Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od
sousedů, asi by Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně
oslabena - pokud ale neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako
clona proti roztočům zvenku). Význam pro množení roztočů ve včelstvech
mají i přenosy malého počtu roztočů mezi včelstvy - to je obecně platná
zákonitost z parazitologie, že čím je vyšší hustota hostitele, tím více
přenosů parazita proběhne. A naše včelstva koncentrovaná na včelnicích a
včelínech to je typická situace usnadňující migrace roztočů. Asi si
každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé léto nemůže mít vliv na
populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v červnu 30 samiček V.d. a
imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný vliv! To proto, že se v
buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako je trubec, se svými
sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když ale do buňky
vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a potomstvo
získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud některá
ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla
z praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních
fumigacích než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a
dalšími včelíny v okolí...
K. Čermák

Petr napsal(a):
> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
> já,roztoč tu už dávno není.
> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu roztoče
> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují       a nebo jejich nedbalost a tím,že
> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38880


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 18. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

To je určitě přijatelný výklad, jenže průběh množení parazita nemusí
být (a dnes už pochybuji žeby tomu tak s určitostí bylo) v souladu s
průběhem destrukce. Jinak by byla běžně převčelená místa dávno bez
včelstev a tím i VD a tak uniká podstata toho proč tomu tak je že
nevyhynuly a stále tam různě přežívají.

_gp_


2009/11/18 "Čermák K." <cermak.kv/=/seznam.cz>:
> Není mi úplně jasné, na co přesně se ptáte. Tak aspoň něco k vlivu migrací.
> Pokud by si Vaše včelstva přinášela velké počty roztočů od sousedů, asi by
> Vám některá také uhynula nebo aspoň byla znatelně oslabena - pokud ale
> neléčíte i v létě a podletí (KM, Gabony - jako clona proti roztočům zvenku).
> Význam pro množení roztočů ve včelstvech mají i přenosy malého počtu roztočů
> mezi včelstvy - to je obecně platná zákonitost z parazitologie, že čím je
> vyšší hustota hostitele, tím více přenosů parazita proběhne. A naše včelstva
> koncentrovaná na včelnicích a včelínech to je typická situace usnadňující
> migrace roztočů. Asi si každý řekne, že pár imigrovaných roztočů za celé
> léto nemůže mít vliv na populaci roztočů, např. pokud je ve včelstvu v
> červnu 30 samiček V.d. a imigruje sem 5 samiček. Ale ono to je podstatný
> vliv! To proto, že se v buňkách páří sameček, dokonce haploidní stejně jako
> je trubec, se svými sestrami a to snižuje životaschopnost potomstva. Když
> ale do buňky vlezou 2 nebo 3 samičky, dojde k páření nepříbuzenskému a
> potomstvo získá díky heterozi velkou životaschopnost, a o to větší, pokud
> některá ze samiček v buňce pochází z jiného včelstva nebo i z jiného chovu.
> Výsledek je, že rychle přibývá roztočů. Že tomu tak je, dokazují i čísla z
> praxe - např. v Zubří na stanovišti 30 včelstev v lese asi 2 km od
> nejbližších včelstev ve vsi bylo vždy méně roztočů při podzimních fumigacích
> než na základně v obci s 50 - 70 včelstvy (a oplodňáčky) a dalšími včelíny v
> okolí...
> K. Čermák
>
> Petr napsal(a):
>>
>> Karle,věřte tomu,že kdyby byli všichni včelaři takový lajdáci jako
>> já,roztoč tu už dávno není.
>> Chlapům v okolí již po několik let přežívá horko těžko zimu sotva polovina
>> včelstev a na jaře pracně vytvářejí vesměs bezmatečné oddělky,které jsou
>> velmi náchylné na vylupování a které do zimy spíš živoří.Přitom o spadech
>> po léčení nebo o kontrole přirozeném spadu po dobu sezony nemají ani
>> páru.Často si kladu otázku,zda příčinou každoročního značného spadu
>> roztoče
>> u svých včelstev při mojí podzimní léčbě je má dokonalá likvidace na
>> podzim,čímž včelstva bezvadně vyzimují  a nebo jejich nedbalost a tím,že
>> mají slabochy,které moje velmi silná včelstva vylupují a přenášejí si
>> kleštika.Můžu kvůli tomu i zpytovat svědomí.Je to takový začarovaný
>> kruh.Bylo by pro mě zajímavé,kdyby mě pan Čermák i na tohle odpověděl
>> vyslovil svůj názor.Čí je chyba?Slyšívám i názor,že dokud je D1,tak to
>> zatím nechám.Přimlouval bych se za zrušení této dotace na skoro mrtvé
>> včelstva,která na jaře při opýlení stejně neplní svoje poslání.
>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38896


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 19. 11. 2009
Re: Pro p.ing.?erm?ka

Tých faktorov na premnoženie klieštika môže byť na včelnici viac, ale jedným z nich je aj skutočnosť, ako sme uskutočnili posledné ošetrenie, hlavne koľko vo včelstve ostalo Vd v zimujúcom včelstve, bez ohľadu na silu včelstva. Veď ani jedno včelstvo, ktoré pripravujeme do znášky, nemôže byť tak slabé (rozloha plodu), aby neposkytlo dostatok buniek na jeho premnoženie.
Budúci rok je tretím rokom od strát včelstiev a dá sa predpokladať, že po troch rokoch znovu jeho agresivita vyvrcholí. Aj napriek našim zákrokom postupne množstvo prezimovaných klieštikov narastá, až ich množstvo vyvrcholí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38900


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
trestik (e-mailem) --- 16. 11. 2009
1000 VD po první fumigaci

1000 VD po první fumigaci se mi zdá mnoho. Nebylo v podletí něco zanedbáno?
J.T.

> ...
> Fumigaci jsem poprvé provedl minulý týden s počtem spadů v průměru kolem
> 1000roztočů na včelstvo.Tento pátek jsem provedl druhou fumigaci,kdy
> doutnající pásek zavěšen svisle na místo krycího plástu v nejvyšším
> nástavci,při teplotě 11st.celsia a včelstva po prohlídce bez plodu.Spady
> se
> tentokráte pohybovaly v počtech deset až patnáct kusů včelstvo.
> ...
> P.Z. U.Hradiště.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38820


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 11. 2009
Re: 1000 VD po první fumigaci

1000 VD po první fumigaci se mi zdá mnoho. Nebylo v podletí něco zanedbáno?
J.T.

Tohoto ruku ani nie, ale do minulej zimy išli vaše včelstvá s väčším počtom Vd a ich geometrické narastanie bolo rýchlejšie. Často sa ne tejto stránke píše o zanášanie klieštika rabujúcimi včelami z vonkajšieho prostredia, ja tomu neverím. Ak by to tak bolo, tak by som nenachádzal včelstvo so spádom Vd max. 200 ks, a včelstvá na to istom podstavci (vždy 5) je spád 5 až 20 ks, pritom tieto včely môžu naozaj zalietavať omylom aj do vedľajších včelstiev, no prax to nepotrvdzuje.
Moje krédo (a malo by byť každého včelára) je, posledný zásah (fumigécias) v boji proti Vd musí byť tesne pred zimou a HLAVNE VO VČELSTVE NESMIE BYŤ ZAVIEČKOVANÝ PLOD, len tak dosiahneme maximálny úspech!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Pavel Zajicek (88.102.9.94) --- 17. 11. 2009
Re: Pro p.ing.Čermáka

Nevim, jakym zpusobem se leci na Slovensku a jake fumigacni pasky se tam pouzivaji. Za sebe mohu rici, ze jsem pred par lety vyzkousel dle rad p. Turcani provest fumigaci paskem v podmetu u nastavkoveho vcelstva pomoci fumigacniho pasku slozeneho do tvaru V. Tehda jsem takto osetril 1/3 vcelstev na vcelnici, zbytek presne dle metodiky z Dolu, pasek ve svisle poloze v hornim nastavku. Po vyhodnoceni jsem nezaznamenal zasadni rozdil mezi obema zpusoby, od te doby lecim pouze v podmetu a paskem slozenym do tvaru V. Jeste jsem nezaznamenal ztratu ani jedineho vcelstva v podzimnim ci zimnim obdobi. Nikomu nic nenutim, ale delat veci zbytecne nehodlam. Vzdyt i dnesni moderni zpusoby vhaneni Amitrazu 'Zal07,Grifin)jsou cesnem a dokonce uz ani nezadelavaji cesna na 30 min, jak delame my pri fumigaci.

Pavel Zajicek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu