76367

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Pavel Holub (88.103.248.6) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování

Myslím, že jste nepostřehli to zásadní slovo
okamžitý
když jsem to psal, chtěl jsem to zvýraznit.
Plyn se snáze dostane do semknutého hroznu, protože zde fungují parciální tlaky plynů a difúze. Aerosol takové vlastnosti nemá.
Aerosol působí výrazně déle, možná včely na vnějším obalu vyprovokuje k tomu, aby se "zalezly ohřát", protože výparné teplo acetonu je citelně zchlazuje a tím zanesou účinnou látku do centra chomáče.
To, co jsem chtěl naznačit ted říkám jasně.
Při aerosolování zůstává účinná látka na plochách podstatně (řádově, měsíc...)déle než u fumigace. Proto z této metody mám obavu.
Potom nelze srovnávat obě metody bezprostřední analýzou spadu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování

To je mimo logiku chápání. Jako první po zplynění léčiva ve fumigantu
dochází u něj podle fyzikálních zákonů k vytvoření aerosolu. Ten má
určitou velikost. Ostatní látky co jsou chvostem kvůli postupu směsi
plynu, se okamzitě s tímto aerosolem mísí. Jinak - nastává pod vlivem
měnících se teplot a prostředí ke kondenzaci. (Ta není podobná jako u
studené nebulizace tekutého roztoku rozbitím na určitou velikost.) A
to se ještě léčivo pouze začalo vznášet a padat v úlu a včely teprve
začínají reagovat. Takže velikost kapénky léčiva v kouři je relativní,
protože v kouři se opět zvětšuje a nabírá podle fyzikálních zákonů na
objemu a ještě se nedostalo to léčivo do středu chomáče.

No a teď ten druhý bod B. Aerosol z acetonu, má mnohem menší
strukturu, čím vyšší je teplota prostředí v úlu. Aerosol z vody a
léčiva také, pokud se rozbíjení nezpomaluje zamrzáním při nebulizaci.
Také postupuje podobně jako aceton ale pomaleji do teplejšího úlového
prostředí a také na něj včelstvo působí pasivněji, protože studený
aerosol nezapíná poplašný signál tolik jako kouř. Velikost částic
aerosolu se ale Bohudík nezvětšuje, nedochází okamžitě ke kondenzaci.
Ale naopak, podle toho tepla a okolní vlhkosti v úlu se do určité
chvíle zmenšuje a to je ten zásadní rozdíl proti teplému aerosolu.


Takže princip roznosu účinné látky není podobný vůbec, ale záleží
podle všeho na dalších uzavřených úlových podmínkách a nato platí
další fyzikální zákony.


_gp_

2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>:
> Myslím, že jste nepostřehli to zásadní slovo
> okamžitý
> když jsem to psal, chtěl jsem to zvýraznit.
> Plyn se snáze dostane do semknutého hroznu, protože zde fungují parciální
> tlaky plynů a difúze. Aerosol takové vlastnosti nemá.
> Aerosol působí výrazně déle, možná včely na vnějším obalu vyprovokuje k
> tomu, aby se "zalezly ohřát", protože výparné teplo acetonu je citelně
> zchlazuje a tím zanesou účinnou látku do centra chomáče.
>  To, co jsem chtěl naznačit ted říkám jasně.
> Při aerosolování zůstává účinná látka na plochách podstatně (řádově,
> měsíc...)déle než u fumigace. Proto z této metody mám obavu.
> Potom nelze srovnávat  obě metody bezprostřední analýzou spadu.
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38688


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Josef (90.176.60.65) --- 11. 11. 2009
Re: Pozdní plodování

Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se léčivo dostane snáze do středu.
Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech dnech)
Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?

Josef

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38689


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Co Ti na to mám odpovědět. Pokusy s novými metodami ošetřování patří do rukou jiným. My včelaři bychom měli především všichni léčit stejně podle metodiky a všichni najednou. Když si každý demokraticky bude dělat co chce, bude to tu jak v Americe, bude méně včelstev i včelařů.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef <stipanedrevo/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 14:47:19
> ----------------------------------------
> Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi
> používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam
> se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely
> neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se
> léčivo dostane snáze do středu.
> Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první
> aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech
> dnech)
> Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?
>
> Josef
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Kdyby to tady bylo jak na Americkém kontinentě, (v Americe) tak je
tady alespoň jistý pořádek. Třeba Argentina a její webové zdroje
informací vypovídají o silné tradici včelařství a jejich prezentace a
smysluplnnost a organizace práce mne ujišťuje v tom, že zájmoví
včelaři u nás jen pořád něco vymýšlí ale když se něco pohne kupředu,
stojí za tím nejednou praktická práce právě větších chovatelů a
praktických teoretiků s více včelstvy.

Takže jestli si pan Josef pořídil teplý vyvíječ aerosolu tak snad může
dělat pokusy podobné tomu, co dělá Dol. Kdyby se raději zeptal jak
podrobně křížově zjišťovat účinnost pokaždé jinak podávaného léčiva,
také si myslím, že to je ten pravý význam proč si pořídit nějaké
udělátko na léčení. Samotný Dol nic v tomto směru krom vydávání
drahých metodik pro MZe nedokáže, jedině žeby si p. Josef nechal
poslat instrukce, zajel na odborné školení jak křížově zjišťovat spady
a můžete se s takovými poznatky napsané černým na bílé podílet s
Dolem. Určitě tohoto je Dol schopen. Sbírat a hodnotit informace.
Možná by potom byl i výrobcem nějakého ZalDolu nebo FureDolu ne
podobného přístroje na PB. ;-)


_gp_

2009/11/11 Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>:
> Co Ti na to mám odpovědět. Pokusy s novými metodami ošetřování patří do rukou jiným. My včelaři bychom měli především všichni léčit stejně podle metodiky a všichni najednou. Když si každý demokraticky bude dělat co chce, bude to tu jak v Americe, bude méně včelstev i včelařů.
>  Radek
>>  ------------ Původní zpráva ------------
>>  Od: Josef <stipanedrevo/=/seznam.cz>
>>  Předmět: Re: Pozdn? plodov?n?
>>  Datum: 11.11.2009 14:47:19
>>  ----------------------------------------
>>  Již delší dobu čtu příspěvky na toto téma, podle mého kompromis mezi
>>  používanýmí metodami je použití vykuřovače (fureto, grifin nebo ZAL 07) tam
>>  se do úlu léčivo dopravuje teplým areosolem (olej+lečivo) který včely
>>  neochlazuje spíše naopak pro svoji teplotu chmáč spíše rozvolní a tím se
>>  léčivo dostane snáze do středu.
>>  Sám tutu metodu používám první rok a jsem zvědav na výsledky. Spad po první
>>  aplikaci průměr 51 na včelstvo po druhé 19 na včestvo ( počítáno po třech
>>  dnech)
>>  Máte někdo zkušenosti s tímto druhem léčení?
>>
>>  Josef
>>
>>
>>
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38691


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Jádro sporu bylo v tom, jak se zmínil KaJi, totiž je-li možné nějak srovnávat aerosolové ošetření a fumigační ošetření. A to si myslím, že vůbec není jednoduché.

Tady není pochyb o účinnosti jednoho či druhého. Tady je otázka toho, pochopit proces a děj v úlu.
A také otázka následného rezidua. Dělat aerosolové ošetření až do 15. března bych se bál.

Ke G.P.
Pane Pazderka, plyn je plyn a plynem zůstane, dokud nenastane fáze kondenzace, nedosáhne rosného bodu (teplota, tlak, rosný bod). Parciální tlak amitrazu je 0,051 mPa při 20°C, to znamená že ho může být v plynné fázi cca 0,5 x 10 exp-9 objemového množství ve vzduchu, aby nekondenzoval při 20°C. Jak to je při 0°C, to se mi zjistit nepodařilo, ale vzhledem k tomu, že bod tání je někde okolo 85°C, tak se to asi výrazně lišit nebude.

Proč se v potravinářství používá k trávení plyn (třeba kyanovodík)a ne aerosol?, protože se všude dostane a po vyvětrání nezbyde reziduum. A takto se na problém (fumigace/aerosol) dívám i já. Povrchy prostředí úlu jsou vesměs pokryty voskem a směsí vosku s propolisem a také hladina odvíčkovaného medu. To vše se při aerosolu smočí a vosk snadno vstřebá amitraz (lipofilní látka).

Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v rámci státu. To bude teprve diskuse:-).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?


>
> Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
>
> Není jich tu víc, ale stejně si každý dělá co chce, nebo spíš neléčí! Já vidím problém v tom, že řada chytrých lidí vidí problémy, ale mají své zaměstnání a jen krafají, než aby se zapojili a třeba obměnili personálně příslušné instituce v rámci celého svazu.....
A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
Radek
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38700


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Však nám to ta Evropa již ukázala podle zásad,y Rozděl - zruš - a opanuj. Stačí se jen rozhlédnout.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:30:50
> ----------------------------------------
>
> >
> > Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> > i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> > takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> > místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> > budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> > rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
> >
> > Není jich tu víc, ale stejně si každý dělá co chce, nebo spíš neléčí! Já
> vidím problém v tom, že řada chytrých lidí vidí problémy, ale mají své
> zaměstnání a jen krafají, než aby se zapojili a třeba obměnili personálně
> příslušné instituce v rámci celého svazu.....
> A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema,
> hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s
> námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
> Radek
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38710


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Bronislav Gruna (89.235.18.247) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat. Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři. Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm, kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.

Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli koncentrovaně v přírodě....
Radek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38715


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radek Hubač (e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

zdravím, to už se dostáváme k filozofování,
raděj jsem pro zavčelení jako před 15 lety, samozřejmě mně extrémně vadí lajdáci a včelařící pro dotace. Víc než pár tisíc pro pár funkcionářů a víc než vysoké zavčelení mně vadí to neustálé převážení všeho na tisíce km jen proto, že to pak někdo prodá s o korunu vyšším ziskem. S tou biodiverzitou kvůli vyššímu zavčelení bych byl opatrný. Globální doprava je podle mě o hodně horší... Taky dnes pojedu domů 450km, zítra musím do Prahy a zpět domů dalších 250km a v neděli zpět do Budapešti......
Jak chceš lajdáky zbavit včel? Veterina má pravomoci, ale moc jí to nezajímá. To je ta blbá strana demokracie, stačí peníze a chtít včely. Jinak právě kvůli té demokracii si vážím našeho stavu organizovanosti, protože se obávám, že by úroveň znalosti včelařů, jejich přístupu a ve výsledku stavu naší přírody mohla být ještě mnohem horší.
Přeji pěkný konec týdne, po obědě vyrážím ničit přírodu cestováním...
Radek


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 09:01:10
> ----------------------------------------
> Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
>
> Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> koncentrovaně v přírodě....
> Radek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38717


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Leoš Dvorský (90.179.214.254) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Právě je čas výplácení dotací. Tak jeden příklad z praxe. Přijde malý včelař se 2 včelstvy, podepíše dotaci, poplatí všechny příspěvky, doplatí 10,-- a odchází se slovy: "Tak za týden na semináři." Pak přijde profesionál, podepíše dotace, poplatí příspěvky, vezme si svých cca 50 000,-- a odchází se slovy: "Tak zase někdy nashle." Tak nevím co si o těch lajdácích a neschopných dědulech mám myslet. Jsou to oni, kdo včelaří pro dotace? Neházel bych všechny do jednoho pytle.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

z toho pak zaplatí daně soc poj. zdravotní a jde si schrupnout pod most :-D :-) MUDRLANTE!

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Leo Dvorsk? <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:43:21
> ----------------------------------------
> Právě je čas výplácení dotací. Tak jeden příklad z praxe. Přijde malý
> včelař se 2 včelstvy, podepíše dotaci, poplatí všechny příspěvky, doplatí
> 10,-- a odchází se slovy: "Tak za týden na semináři." Pak přijde
> profesionál, podepíše dotace, poplatí příspěvky, vezme si svých cca 50
> 000,-- a odchází se slovy: "Tak zase někdy nashle." Tak nevím co si o těch
> lajdácích a neschopných dědulech mám myslet. Jsou to oni, kdo včelaří pro
> dotace? Neházel bych všechny do jednoho pytle.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38724


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Základním organizacím udělalo medvědí službu to, že kdysi vedeni Svazu prolobovalo vyřizování a hlavně vyplácení státních dotací přes ZO. Vznikl tak předpoklad pro demoralizaci běžného člena v pasivního člena. Protože místo aby řadový člen platil členské příspěvky a logicky se kvůli tomu zajímal o činnost ZO a požadoval kvalitní služby od funkcionářů, tak defakto úplně stačí, když jednou za rok přijde na schůzi a ještě sám za to dostane peníze z dotace jen trochu snížené o "jakési" srážky a celý rok dostává "zadarmo" časopis. Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili. Kolik takových lidí dneska ve členstvu je? 10%??? 40 % ?????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38720


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

A představ si že jsou ještě takoví vyčuráncii kteří jsou členy , nemají včelstva platí příspěvky a ještě mají i funkci v ZO I takoví jsou. sám znám 2.

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:55:25
> ----------------------------------------
> Základním organizacím udělalo medvědí službu to, že kdysi vedeni Svazu
> prolobovalo vyřizování a hlavně vyplácení státních dotací přes ZO. Vznikl
> tak předpoklad pro demoralizaci běžného člena v pasivního člena. Protože
> místo aby řadový člen platil členské příspěvky a logicky se kvůli tomu
> zajímal o činnost ZO a požadoval kvalitní služby od funkcionářů, tak
> defakto úplně stačí, když jednou za rok přijde na schůzi a ještě sám za to
> dostane peníze z dotace jen trochu snížené o "jakési" srážky a celý rok
> dostává "zadarmo" časopis. Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí
> jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a
> za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře
> ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho
> včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je
> na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v
> tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a
> platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis
> Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili.
> Kolik takových lidí dneska ve členstvu je? 10%??? 40 % ?????
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38725


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Nepochopil. Jestli někdo kvůli tomu, že více let nemá včelstva, musí sahat do své kapsy a platit členské příspěvky, je to na 99 % člen aktivní a to i když nedělá funkcionáře. Takový člověk je pro svaz přínos, protože aktivně tlačí na kvalitu práce v ZO.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38728


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Antonín Podhájecký (213.192.2.142) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

To je pravda. I u nás jsou takoví. Ještě platí navíc příspěvky 60 Kč pro ZO. Teď mám čtyři takové. Bylo jich pět, ale jednoho, který měl léta 1-2 včelstva jsem umluvil, že to nemá cenu. Jeho vnukovi se to ještě nelíbilo. Spíš máme problém dohonit včelaře, aby žádosti dali. Všichni ani nedají. Jak včelaří pro dotace, tak většinou zapomenou na termín pro žádosti. Ještě větší je ale problém je rozdat. Polovina jich vůbec nepřijde a většina nedá ani plné moci. Asi nemyslí na nic jiného. Jak jsem četl, bylo by potřeba ještě toho za ty peníze víc požedovat po funkcionářích ZO. Možná by měly včelařům alespoň vytočit med. Včera a dnes sedím celý den u počítače, abych zajistil, co je potřeba pro ZO. Možná ti co pořád píší, že někdo včelaří pro dotace to bere podle sebe. Já nikoho takového neznám. Už mne ty kecy trochu rozčílily.
Tonda
>A představ si že jsou ještě takoví vyčuráncii kteří jsou členy , nemají včelstva platí příspěvky a ještě mají i funkci v ZO I takoví jsou. sám znám 2.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38732


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Libor (62.168.45.106) --- 12. 11. 2009
dotace postopadesatepate

Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad: včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,- Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce diskutuje? Škoda slov. Libor.
-------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
Takže z pohledu dnešního včelaře prostě stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva, jen trochu se o ně starat a za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. Je to úplně ideální stav pro toho, koho včelaření přestalo úplně bavit a prakticky na to kašle nebo kdo bohužel je na tom tak špatně, že sotva se o včelstva postará, nekončit a pokračovat v tom dál. Tito lidé, kdyby si museli sami vyřizovat dotaci, sami se starat a platit léčení a jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 11. 2009
Re: dotace postopadesatepate

Proč tady pletete včelaře s 70 včelstvy, už podle počtu včelstev určitě aktivního? To se vaše Zo skládá převážně z včelařů s 70 včelstvy?
Chcete snad říct, že ve vaší ZO podílí aktivně většina členů, že nejméně 80 % řadových členů se o včelaření a spolkový život aktivně zajímá, že diskutuje na schůzích ZO, že jsou se schopni ozvat, když jim něco nevyhovuje, že chodí na společné zájezdy, školení a jiné spolkové akce? A tak podobně?
Chcete snad říct, že u vás řadoví členové bez jakýchkoliv námitek neodhlasují úplně všechno, co jim výbor předhodí? A je jim to úplně jedno, protože svoje peníze z dotací mají jisté? A myslíte, že si dobrovolní funcionáři v tom libují, když musí tahat takovou mrtvou váhu pasivních členů a zajišťovat pro ně služby?
A ti členové tam jsou jen proto, že přes ZO jdou dotace i léčení. Kdyby tomu tak nebylo, spousta z nich by buď včelařila jako nečlenové mimo Svaz nebo by včelařit úplně přestali.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38735


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Libor (62.168.45.106) --- 12. 11. 2009
Re: dotace postopadesatepate

Vyjádřil jste se jasně pane Polášku - podle Vás existuje 10-40% včelařů, kteří drží včely jen proto, že dostávají "dotace", časopis a léčení. (Je přeci jedno od koho). A já Vám dal příklad a tvrdím, že se tady takový velko ani malovčelař nenachází a jestli jsou tu včelaři, kteří mají "kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva", tak z důvodů úplně jiných. Tak se mě tu nepokoušejte zmást uhýbáním a vytvářením slohových prací o "aktivitě" včelařů v ZO.
-----------------------------------------------------------
R.Polášek napsal:
.....stačí jen mít kdesi v jakýchsi úlech jakási včelstva...za to dostává peníze, dostává časopis a dostává skrz dobrovolné funkcionáře ZO ošetření svých včelstev. ...jakoby ze svých peněz platit členské příspěvky a časopis Včelařství, by asi se včelařením a se členstvím ve Svazu okamžitě skončili....
....Proč tady pletete včelaře s 70 včelstvy.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38737


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 11. 2009
Re: dotace postopadesatepate

Chtěl bych se pana Poláška zastat, mám stejné zkušenosti, asi jste z jiného kraje. Kdyby dotace nebyly a já přišel pro členský příspěvek držiteli včelstev, vymluví se že nemá a se členstvím praští. Jsou totiž u nás takoví vykukové, co zjistili, že nebudou členy a ZO o ně bude dál pečovat, dále distribuovat léky a peníze. Ty dotace prostě kazí lidi (některé), kdyby nebyly (myslím tuto formu), bylo by ve včelařství lépe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38738


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Libor (62.168.45.106) --- 12. 11. 2009
Re: dotace postopadesatepate

Ok, já jsem se zakousnul do té části o "konci včelaření", ne do té o "konci členství"....Pan Polášek píše hodně ze široka, a já kritizoval jen tu jednu část....Ale jinak samozřejmě chápu a beru na vědomí.
------------------------------------------------------
Pavel Holub napsal:
Chtěl bych se pana Poláška zastat, mám stejné zkušenosti, asi jste z jiného kraje. Kdyby dotace nebyly a já přišel pro členský příspěvek držiteli včelstev, vymluví se že nemá a se členstvím praští. Jsou totiž u nás takoví vykukové, co zjistili, že nebudou členy a ZO o ně bude dál pečovat, dále distribuovat léky a peníze. Ty dotace prostě kazí lidi (některé), kdyby nebyly (myslím tuto formu), bylo by ve včelařství lépe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38739


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 11. 2009
Re: dotace postopadesatepate

Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad: včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,- Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce diskutuje? Škoda slov. Libor.
-------------------
No nevím proč to překrucujete. Podle mě chtěl př. Polášek vyjádřit názor, že značná část členů by se asi začala ptát kam jdou ty peníze co od nich někdo vybírá a jak je snimi nakládáno. Dneska to berou jako daň a je jim to jedno.
Ale v případě, že by museli vytáhnout nějakou tu stovku z peněženky, tak by mnozí zjistili, že vlastně členy ani tak nemusí být, že jsou rádi nezávislí atd.

Nevím jestli by každý majitel 70 včelstev šel a z výplaty zaplatil asi tak 1000 kč na SVaz a pak ještě nějakou tu stovku na činnost ZO. A dvě stovky na Včelařství.

Můžete to vyzkoušet, až se teď dostaví členové, tak oznamte
že dotace nebudou a že jen vyberete příspěvky. Že je nějaký problém s účtem atd. :-) Udělejte to vlastně předpisově.
Nebo rozdejte dotace a po Novém roce na výročce vybírejte. A dejte vědět.

Nejbouřlivější diskuzi na schůzi jsem za dobu svého asi dvacetiletého členství zažil, když se navrhlo, že si guláš zaplatíme ze svého. :-)

Ale je možné, že jsem pesimista a velká vyjímka. A nečlen SVazu. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38745


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
R. Polášek (83.208.54.27) --- 13. 11. 2009
Re: dotace postopadesatepate

"No nevím proč to překrucujete. Podle mě chtěl př. Polášek vyjádřit názor, že značná část členů by se asi začala ptát kam jdou ty peníze co od nich někdo vybírá a jak je snimi nakládáno. Dneska to berou jako daň a je jim to jedno."
Přesně tak.
Zdá se mi, že ve včelařství je čím dál větší pnutí. Dříve byly ZO včelařů v první řadě zájmové organizace a v první řadě se dělaly společenské akce, včelařské plesy, zájezdy, brigády, pečení perníků... Servis pro řadové včelaře byla jen malá část práce ZO. Ve vedení ZO byli v první řadě lidi, co se vyžívali v těch společenských akcích. Totéž aktivní členové ZO.
Dneska společenská činnost v podstatě vymizela a hlavní se stala servisní činnost pro včelaře, léčení, dotace, organizace včelařských přednášek. Ale systém práce ZO zůstal stále stejný - výběr dobrovolných funkcionářů a jejich schvalování většinou ZO. Stejně tak jako jejich práce zadarmo. Skutečná odměna dobrovolných funkcionářů, kterou byla dříve společenská či spolková činnost a uznání z té činnosti, se už nerealizuje. Stejně tak v základních organizacích včelařů neexistuje stmelovací prvek automatický u myslivců nebo třeba rybářů, něco společného, o co se mohou starat, honitba, rybník a podobně. Vychází mi z toho, že dříve nebo později ve většině ZO dojdou lidi ochotní dělat ten servis, v podstatě charitu, zadarmo nebo skoro zadarmo a ZO prostě zkolabují.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 13. 11. 2009
Re: dotace postopadesatepate prvé

napsal jsi
>>>>Můžete to vyzkoušet, až se teď dostaví členové, tak oznamte
že dotace nebudou a že jen vyberete příspěvky. Že je nějaký problém s účtem
atd. :-) Udělejte to vlastně předpisově.
Nebo rozdejte dotace a po Novém roce na výročce vybírejte. A dejte vědět.

Nejbouřlivější diskuzi na schůzi jsem za dobu svého asi dvacetiletého
členství zažil, když se navrhlo, že si guláš zaplatíme ze svého. :-)

Ale je možné, že jsem pesimista a velká vyjímka. A nečlen SVazu. :-)<<<<

A já ti k tomu dodám, v naší ZO je 100 členů a je vedeno 5 nečlenů na schůzi se schází asi 1/3, i bez toho guláše o výročce asi 1/2 členů. Teď jsem hovořil s jedním co u nás začíná a říkal mu o výši příspěvků tak jen řekl to není moc. Jiné spolky jsou na tom s účastí mnohem hůře. Jestli to ktké nebude tím že tím programem na schůzi je jen ten guláš.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace postopadesatepate
> Datum: 12.11.2009 22:21:20
> ----------------------------------------
> Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad:
> včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,-
> Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli
> 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se
> s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti
> včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že
> se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože
> jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce
> diskutuje? Škoda slov. Libor.
> -------------------
> No nevím proč to překrucujete. Podle mě chtěl př. Polášek vyjádřit názor,
> že značná část členů by se asi začala ptát kam jdou ty peníze co od nich
> někdo vybírá a jak je snimi nakládáno. Dneska to berou jako daň a je jim to
> jedno.
> Ale v případě, že by museli vytáhnout nějakou tu stovku z peněženky, tak by
> mnozí zjistili, že vlastně členy ani tak nemusí být, že jsou rádi nezávislí
> atd.
>
> Nevím jestli by každý majitel 70 včelstev šel a z výplaty zaplatil asi tak
> 1000 kč na SVaz a pak ještě nějakou tu stovku na činnost ZO. A dvě stovky
> na Včelařství.
>
> Můžete to vyzkoušet, až se teď dostaví členové, tak oznamte
> že dotace nebudou a že jen vyberete příspěvky. Že je nějaký problém s účtem
> atd. :-) Udělejte to vlastně předpisově.
> Nebo rozdejte dotace a po Novém roce na výročce vybírejte. A dejte vědět.
>
> Nejbouřlivější diskuzi na schůzi jsem za dobu svého asi dvacetiletého
> členství zažil, když se navrhlo, že si guláš zaplatíme ze svého. :-)
>
> Ale je možné, že jsem pesimista a velká vyjímka. A nečlen SVazu. :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38753


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 14. 11. 2009
Re: dotace postopadesatepate

http://www.uspesnyvcelar.euweb.cz/
článek o dotacích

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: dotace postopadesatepate
> Datum: 12.11.2009 22:21:20
> ----------------------------------------
> Pane Polášku, opravdu si stojíte za tím, co jste napsal? Modelový příklad:
> včelař se 70ti včelstvy pobere 140,- Kčs na včelstvo, to je celkem 9800,-
> Kčs....Chcete mi říct, že tu existuje "držitel" 70ti včelstev jen kvůli
> 9800,- korunám a časopisu zadarmo? To si ani nedělejte legraci, že byste se
> s tímhle názorem ztotožnil. A to samé v případě "držitele" 5ti
> včelstev....no ani si nebudu špinit kalkulačku takovými sprostými počty. Že
> se nějaký včelař stane "držitelem" včelstev, protože stáří, nebo protože
> jiné zaměstnání to ano, ale kvůli té almužně o které se tady tak široce
> diskutuje? Škoda slov. Libor.
> -------------------
> No nevím proč to překrucujete. Podle mě chtěl př. Polášek vyjádřit názor,
> že značná část členů by se asi začala ptát kam jdou ty peníze co od nich
> někdo vybírá a jak je snimi nakládáno. Dneska to berou jako daň a je jim to
> jedno.
> Ale v případě, že by museli vytáhnout nějakou tu stovku z peněženky, tak by
> mnozí zjistili, že vlastně členy ani tak nemusí být, že jsou rádi nezávislí
> atd.
>
> Nevím jestli by každý majitel 70 včelstev šel a z výplaty zaplatil asi tak
> 1000 kč na SVaz a pak ještě nějakou tu stovku na činnost ZO. A dvě stovky
> na Včelařství.
>
> Můžete to vyzkoušet, až se teď dostaví členové, tak oznamte
> že dotace nebudou a že jen vyberete příspěvky. Že je nějaký problém s účtem
> atd. :-) Udělejte to vlastně předpisově.
> Nebo rozdejte dotace a po Novém roce na výročce vybírejte. A dejte vědět.
>
> Nejbouřlivější diskuzi na schůzi jsem za dobu svého asi dvacetiletého
> členství zažil, když se navrhlo, že si guláš zaplatíme ze svého. :-)
>
> Ale je možné, že jsem pesimista a velká vyjímka. A nečlen SVazu. :-)
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38772


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Již vidím ty davy včelaří jak zakrmují včelstva těmi minimálními 7 kg cukru by dostali 140 kč dotace ze včelstva :-) :-) :-) Vy bloudi! na ostatních dotacích se pak podílí náklady

pepan

:-)> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 10:05:57
> ----------------------------------------
> zdravím, to už se dostáváme k filozofování,
> raděj jsem pro zavčelení jako před 15 lety, samozřejmě mně extrémně vadí lajdáci
> a včelařící pro dotace. Víc než pár tisíc pro pár funkcionářů a víc než vysoké
> zavčelení mně vadí to neustálé převážení všeho na tisíce km jen proto, že to pak
> někdo prodá s o korunu vyšším ziskem. S tou biodiverzitou kvůli vyššímu
> zavčelení bych byl opatrný. Globální doprava je podle mě o hodně horší... Taky
> dnes pojedu domů 450km, zítra musím do Prahy a zpět domů dalších 250km a v
> neděli zpět do Budapešti......
> Jak chceš lajdáky zbavit včel? Veterina má pravomoci, ale moc jí to nezajímá. To
> je ta blbá strana demokracie, stačí peníze a chtít včely. Jinak právě kvůli té
> demokracii si vážím našeho stavu organizovanosti, protože se obávám, že by
> úroveň znalosti včelařů, jejich přístupu a ve výsledku stavu naší přírody mohla
> být ještě mnohem horší.
> Přeji pěkný konec týdne, po obědě vyrážím ničit přírodu cestováním...
> Radek
>
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 12.11.2009 09:01:10
> > ----------------------------------------
> > Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> > placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> > Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> > ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> > zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> > Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> > kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> > dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> > školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> > dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> > a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
> >
> > Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> > 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> > problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> > koncentrovaně v přírodě....
> > Radek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38722


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

To ses teda předvedl :-)) s takovými řečmi běž do (_!_).

pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Bronislav Gruna <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 12.11.2009 09:01:10
> ----------------------------------------
> Myslíte, že je naše vysoká hustota zavčelení pro někoho výhodná? Snad pro
> placené funkcionáře svazu, protože z příspěvků se vybírá na jejich plat.
> Takto vysoké zavčelení škodí přírodě (konkurencí o zdroje snižuje početnost
> ostatních opylovačů). Zemědělci kromě sadařů již o včely nestojí. Nadměrné
> zavčelení podporuje problémy s nemocema, zhoršuje vztahy mezi včelaři.
> Systém organizovanosti tak jak je u nás nastaven umožňuje mít včely i těm,
> kdo se o ně nejsou schopni sami postarat. To jednak velmi zatěžuje
> dobrovolné funkcionáře, jednak do budoucna zadělává na problémy. Má smysl
> školit začátečníky, z etických důvodů pomoci stárnoucím včelařům, ale není
> dobré podporovat neschopné lajdáky, tím, že se jim každý rok přijde oléčit
> a donesou dotace. Určitá míra Darwina pospěje každému systému.
>
> Radek Hubač: A v té Evropě bych řekl, že co se týče organizovanosti jsou
> 100 let za opicema, hustota zavčelení 0,0000 nic podle nás tj. minimální
> problémy ve srovnání s námi. Rojení je k tomu, aby včely nebyli
> koncentrovaně v přírodě....
> Radek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38721


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Já bych řekl, že to potlačení konkurenčních opylovačů kvůli nadbytku včelstev spíš není. Jedno včelstvo totiž spotřebuje stonásobně více sladiny a pylu než jakýkoliv alternativní opylovač. Dlouhodobý přebytek včelstev tedy spíše přispívá k lepšímu opylování hmyzosnubných rostlin a tím na dlouhodobě stálých přírodních stanovištích prostě zvyšuje poměr kvetoucích rostlin k nekvetoucím takovým způsobem, že pro alternativní opylovače spíše pastvu zlepší než vlivem konkurence zhorší. Na úživnost stanoviště jsou mnohem více citlivější včelstva než třeba čmeláci, takže na místech, kde lidé už omezují počty včelstev, protože výnosy medu tam jsou kvůli převčelení mizerné, čmeláci i kvůli dobrému opylování květů včelami a tím zvýšení počtu kvetoucích rostlin mají pastvy stále nadbytek.
Nemůžu to doložit seriózními výzkumy, trochu lituji, že jsem to neudělal, ale připadá mi, že třeba rostliny kvetoucí v předjaří v lese pod holými větvemi listnáčů jsou v blízkém okolí, do stovek metrů, dlouhodobě provozovaných trvalých lesních stanovišť znatelně četnější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38726


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Ale vy furt mluvíte o amitrazu. Kde ho máte? Máme přeci k dispozici
jen roztoky amitrazu a to je dost podstatné při hodnocení třeba toho
zmiňovaného vyvětrání. Nalijte si na pánvičku olej v kterém bude
nějaká voňavka coby značka a jestli se Vám podaří jej bezezbytku ihned
vyvětrat, tak jste dobrej. Fumigace je rozpýlení aerosolových částic
roztoku amitrazu.

Také jestli jde o čistý amitraz a jeho parciální tlak, tak jde o bílý
prášek. Ten zabalen v balení od 1 kg a více. V litrovém roztoku
Varidolu, Tactic atp. je ho rozpuštěno 125g. Jestli tu chcete
předhazovat hodnoty parciálního tlaku, tak předhazujte parciální tlak
různých roztoků a směsí a ne čisté látky. Tu nemáte ani při fumigaci.


_gp_






2009/11/11 Pavel Holub <ptp/=/post.cz>:
> Jádro sporu bylo v tom, jak se zmínil KaJi, totiž je-li možné nějak
> srovnávat aerosolové ošetření a fumigační ošetření. A to si myslím, že
> vůbec není jednoduché.
>
> Tady není pochyb o účinnosti jednoho či druhého. Tady je otázka toho,
> pochopit proces a děj v úlu.
> A také otázka následného rezidua. Dělat aerosolové ošetření až do 15.
> března bych se bál.
>
> Ke G.P.
> Pane Pazderka, plyn je plyn a plynem zůstane, dokud nenastane fáze
> kondenzace, nedosáhne rosného bodu (teplota, tlak, rosný bod). Parciální
> tlak amitrazu je 0,051 mPa při 20°C, to znamená že ho může být v plynné
> fázi cca 0,5 x 10 exp-9 objemového množství ve vzduchu, aby nekondenzoval
> při 20°C. Jak to je při 0°C, to se mi zjistit nepodařilo, ale vzhledem k
> tomu, že bod tání je někde okolo 85°C, tak se to asi výrazně lišit nebude.
>
> Proč se v potravinářství používá k trávení plyn (třeba kyanovodík)a ne
> aerosol?, protože se všude dostane a po vyvětrání nezbyde reziduum. A takto
> se na problém (fumigace/aerosol) dívám i já. Povrchy prostředí úlu jsou
> vesměs pokryty voskem a směsí vosku s propolisem a také hladina
> odvíčkovaného medu. To vše se při aerosolu smočí a vosk snadno vstřebá
> amitraz (lipofilní látka).
>
> Kdyby tu bylo vícero dodavatelů léčebných prostředků než jeden, bylo by tu
> i více jiných metod a včelař by měl možnost širší volby. Jeden dodavatel o
> takovou snahu nestojí a není se tomu vůbec co divit, choval bych se na jeho
> místě asi stejně. Už ale není daleko doba (vidím to i v mém oboru), kdy se
> budou uznávat evropské standardy a jen výjimečně bude možné něco omezovat v
> rámci státu. To bude teprve diskuse:-).
>



--
___
/ __| _ _
| (_ || || |
\___|\___/
____
| _ \ __ _
| |_) / _\ |
| _ /\__/_|
|_|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38708


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5 hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla, anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území. Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom, že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38696


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20 včelstev netrvá déle než půl hodiny....
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 17:58:18
> ----------------------------------------
> Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> Zdraví R. Stonjek
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38698


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
KaJi (88.103.157.154) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20 včelstev netrvá déle než půl hodiny....
Radek
--------
Taky jsem tomu věřil, než jsme si vzal termokameru a dělal pokusy, jestli je rozdíl ve spalování předpisově, do V napříč, V podél, vodorovně, na podložce studené, nebo na sítě.

Nevím kdy se odpaří amitráz, ale pokud se bavíme o tom "oleji" ve kterém je rozpuštěn, tak ten tam asi zůstává až k němu přijde oheň a papír i sním zčerná. Kameru jsem nepotřeboval, stačilo na tohle oko a pohle dproti světlu.

Ale když jsme u toho, při jaké teplotě se odpařuje amitráz?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38705


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Já to osobně vidím zase jinak
1) Včely vždy před použitím každou buňku vyčistí a potáhnou novou ochrannou vrstvou
2) Pak je problémem ta vrstva a ne košilky Stejná vrstva se pak nachází jak v panenském tak ve starém díle
3) Každá snůška trvá jen pár dní a med v buňkách asi také. tak o jakou významnou maceraci jde?
4) Bez těh vrstev by to snad šlo jen když by se vždy po vytočení vložily do medníku jen mezistěny Byla by sice velká výtěžnost vosku ale ten dnes nikdo nechce.

Pepan



> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:09:57
> ----------------------------------------
> Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o
> čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být
> léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak
> nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20
> včelstev netrvá déle než půl hodiny....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 11.11.2009 17:58:18
> > ----------------------------------------
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> > anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> > odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> > mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> > hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> > olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> > teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> > Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> > že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> > já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> > 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> > výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> > myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> > Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38709


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (212.77.163.104) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?

Stonjek:
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km.
--------

Z tohoto pohledu je pak nejlepší odpařit jen varidol i bez papírků. Spálené knoty asi nejsou nejzdravější.
Pokud někomu vadí spálený olej, tak by mu měl vadit i spálený papír. Taky určitě nebude úplně zdravý:-))

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: Re: Re: Pozdní plodování

čmoudí to tak jsou to čmoudíci a basta. Trochu úsměvu neuškodí

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> Datum: 11.11.2009 19:09:57
> ----------------------------------------
> Ahoj, rozhodně necchci být rýpal, ale kvůli začátečníkům.. při fumigaci nejde o
> čmoudíky z papírkú,ale o teplo uvolněné při doutnání knotu, proto musí být
> léčivo až nahoře, aby se odpařilo dříve, než shoří! A pokud mám být rýpal, tak
> nevím o schválení ZAL 07 pro ošetřování u nás, fumigace jde taky rychle, 20
> včelstev netrvá déle než půl hodiny....
> Radek
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> > Předmět: Re: Re: Pozdn? plodov?n?
> > Datum: 11.11.2009 17:58:18
> > ----------------------------------------
> > Sám ZAL 07 používám a nevidím to tak. Léčivo je stejné, dávky také, takže
> > se jedná pouze o to, jestli je vhodnější jako nosič čmoudík z papírků, nebo
> > směs spalin z lékárnického oleje a jejich par. Diskutoval jsem o tom s Ing
> > Kamlerem a dokázal mě přesvědčit že i ty spaliny tam jsou. Mě se zdálo že
> > to jsou pouze páry. Včera jsem "fumigoval 72 včelstev, trvalo mě to cca 2,5
> > hodiny včetně přejezdu 35 km. Totální předělávka ZALU se povedla,
> > anticorový výměník je super. Mírné ucházení plynu se mi zatím nepodařilo
> > odstranit. Na včechna včelstva stačí jedna kartuše a hodně zbyde, ovšem u
> > mě je v ní za pár dní prázdno. Jestli ve mě chytnou saze, tak ten zmetek
> > hodím do popelnice a udělám si něco jiného podle Poláků, použiji pouze
> > olejničku a výměník si nechám na památku. Poprvé jsem fumigoval bez masky
> > teď jí používám, co naplat pohybujete se totiž v dost "zamořeném " území.
> > Já tak budu i aerosolovat a jsem zvědav na výsledky. Problém je však v tom,
> > že roztočů mám velmi málo a je tedy otázkou, co mi výsledky řeknou. Navíc i
> > já mám podobný názor jak G. P na povinný odběr vzorků. Vždyť průšvih roku
> > 06/07 začínal ve špatném zběru vzorků a ve zcela neodpovídajících
> > výsledcích. To a echt rojivý rok předtím a mírná zima a už to bylo. A
> > myslíte, že to bylo naposled? Asi by mě slušelo, být větší optimista.
> > Zdraví R. Stonjek
> >
> >
> >
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38714


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu