76045

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Albert Gross (78.98.85.224) --- 10. 11. 2009
Re: ?l Dadant

vyměnit dílo....a vše v pohodě s jedním druhem rámků!!!

Včelárim pár rokov na 3/4 Langstrote a pre tento systém som sa rozhodol tiež z dôvodu ochrany pred včelími nákazami pravidelnou výmenou plástov. Hygiena diela je síce výborná, ale trpí tým hygiena získaného medu tak, ako pri dvojpriestorových úľoch. V niektorých krajinách je neprípustné vytáčať med z plástov, ktoré už boli zaplodované. U nás / možno aj u Vás/len málo včelárov uvažuje nad touto požiadavkou. Preto chcem vyskúšať Dadant, kde sa dá táto zásada dodržiavať ľahšie než v NN systéme. Pán Hubač, neskúšal ste menj rámikov v medníkoch na redších hrebeňoch ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38660


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
M. Václavek (213.29.160.115) --- 10. 11. 2009
Re: ?l Dadant

V niektorých krajinách je neprípustné vytáčať med z plástov, ktoré už boli zaplodované. U nás / možno aj u Vás/len málo včelárov uvažuje nad touto požiadavkou. Preto chcem vyskúšať Dadant, kde sa dá táto zásada dodržiavať ľahšie než v NN systéme.

___________________________________________________________


Včelařím 4 rokem v NN úlech Optimal a nevidím v tom problém. Můžu se zeptat, v čem ho vidíte Vy?

S pozdravem M. Václavek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38663


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant

Zřejmě jste nečetl můj e-mail. V Dadantu budete mít zakladené taky všechno a na zimu nakonec, pokud nemáte jen pozdní snůšky budete nechávat alespoň jeden nízký nástavek kvůli síle včelstev. Dadant v tom případě nic nepřinese. Nechápu rozdíl mezi panenskými soušemi na med v dadantu a v NN systému. Jaká hygiena medu? Já jsem hygienik a když používám hlavně panenské souše na med, které pokud možno nepřišly do styku s léčivem, tak opravdu Vašemu vysněnému Dadantu nerozumím.. Hřebeny s větší roztečí samozřejmě nepoužívám, protože to nemá žádný smysl. Zkoušel jsem i 40mm široké rámky a kromě toho, že z nich byl med s vyšším obsahem vody, pokud byly přístupné matce, klidně je zakladla.. a to pravidelně. Nakonec se mi nejvíc líbí rozteče středů rámků Optimalu, jestli se nepletu 38mm, sám jsem si nechal udelat panem Sapákem do čtvercového nástavku 39*17 hřebeny na 10 rámků, takže mám rozteč taky 38 nebo 39mm teď nevím. S nimi zimuji asi 3. sezónu kolem 20-30 včelstev bez problémů. Hlavní výhoda mých tenkých rámků je, že na rozdíl od Hofmanů, které se prvně na jaře nedají rozlepit, já můžu bez problémů vyndat jakýkoliv rámek ze středu nástavku (např. když hledám plod). Je to rychlé a šetrné.
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Albert Gross <albert.gross900/=/gmail.com>
> Předmět: Re: ?l Dadant
> Datum: 10.11.2009 20:02:24
> ----------------------------------------
> vyměnit dílo....a vše v pohodě s jedním druhem rámků!!!
>
> Včelárim pár rokov na 3/4 Langstrote a pre tento systém som sa rozhodol
> tiež z dôvodu ochrany pred včelími nákazami pravidelnou výmenou plástov.
> Hygiena diela je síce výborná, ale trpí tým hygiena získaného medu tak, ako
> pri dvojpriestorových úľoch. V niektorých krajinách je neprípustné vytáčať
> med z plástov, ktoré už boli zaplodované. U nás / možno aj u Vás/len málo
> včelárov uvažuje nad touto požiadavkou. Preto chcem vyskúšať Dadant, kde sa
> dá táto zásada dodržiavať ľahšie než v NN systéme. Pán Hubač, neskúšal ste
> menj rámikov v medníkoch na redších hrebeňoch ?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Albert Gross (212.197.5.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant

Takže Vy už máte Dadant odskúšaný a teraz to skúsim ja, ale z iných dôvodov. Každý včelár si môže určiť parametre kvality svojho medu a vytáčanie medu z nezaplodovaných plástov je jedným z mojich parametrov. Pri NN systéme sa počíta s rotáciou nástavkov a tým sa med dostáva do zaplodovaných plástov. Ďalším dôvodom, aby som vyskúšal Dadant je ukladanie zásob mimo plodiska. V súčasnej zoztave mi včely hodne medu ukladajú po bokoch plodiska a tak je rozťahaný v 4-5 NN. Predpokladám, že pri Dadante sa to zlepší. Tých 40 mm je možno málo, mali ste skúsiť o pár mm viac. S dalším NN k plodisku počítam a predpokladám jeden dole na nárazovú znášku a jeden hore na nárazové plodovanie. Skúšali ste to aj takto ? Za vecné rady vopred dakujem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38674


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant

Albert Gross napsal:
>Každý včelár si môže určiť parametre kvality svojho medu a vytáčanie medu z nezaplodovaných plástov je jedným z mojich parametrov.
>Pri NN systéme sa počíta s rotáciou nástavkov a tým sa med dostáva do zaplodovaných plástov.
.......................................

Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka moudrosti. :)
Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně ovlivňuje umístění v nezaplodovaných plástech.
Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně kvalitní?
Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují kvalitu medu? Jak?




Albert Gross napsal:
>Tých 40 mm je možno málo, mali ste skúsiť o pár mm viac.
..............

Když už jsme u kvality medu, zamyslel bych se nad argumentem, který tu uvedl tuším přítel Hubač - že vypozoroval vyšší obsah vody v delších buňkách. to už s kvalitou medu má co do činění.
Podle toho, co jsem si všimnul já, to s tím může souviset možná částečně. Ale podstatně obsah vody podle toho, co jsem si všimnul, ovlivňuje jak hustě včely mají obsednutý prostor úlu. Jihak řečeno, v dvouprostorových úlech běžně vytáčím řepku 17% vody z rámků 30 mm tloušťky (s mezerníky 40mm), u nástavkových úlů s nižší hustoitou obsednutí je v některých případech problém vytočit 18% s tlušťkou rámku 25 až 28mm.
Ale samozřejmě s rojením jsou potom problémy naopak. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38675


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: ?l Dadant

Pane Gross,
ve vší úctě jste asi nikdy neviděl NN včelaře, proč bych měl rotovat nástavky? Především před aplikací gabonů vyndavám větší část nově vystavených panenských souší do skladu, protože se o ně nemusím starat celou zimu a mám je na jaro na rozšiřování i med. 2. Hlavní část výměny díla se u hodně NN včelařů provádí tak, že na podzim nebo brzy na jaře se sebere spodní(podle toho, kdy máte čas cca říjen-březen), nejtmavší dílo a vyvařím. Na jaře rozšířím tak, že nahoru posadím panenské souše ze skladu -Proč bych se měl proboha hrabat ve včelách, když podle pohybu na česně dopředu vím, že je vše v pořádku( snad kdybych si chtěl prohlídnout matku a při navrácení ji třeba přimáčknout nástavkem)? A dále rozšiřuji celými nástavky s mezistěnami , které podstavuji jako 2N od shora. A to by jste měl vidět, jak rády matky na jaře kladou do panenských souší od medu a jak rychle včely zanesou vystavěné mezistěny medem, A promiňte,končím debatu na téma rotací nástavků jak je ve vší úctě v historické-brtnické literatuře často rozebíráno!!! Bohužel jsem se během svých studií na učebním oboru včelař nedověděl o jiném než historickém aspektu rotací nástavků.

MUDr.Radek Hubač
Military Medical Center of Excelence Budapest - Branch chief-Deputy director (www.medcoe.hm.gov.hu)
Učitel včelařství - nikoli brtnictví!!!

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radek Kruina <radek.krusina/=/atlas.cz>
> Předmět: Re: Re: ?l Dadant
> Datum: 11.11.2009 11:53:14
> ----------------------------------------
> Albert Gross napsal:
> >Každý včelár si môže určiť parametre kvality svojho medu a vytáčanie medu
> z nezaplodovaných plástov je jedným z mojich parametrov.
> >Pri NN systéme sa počíta s rotáciou nástavkov a tým sa med dostáva do
> zaplodovaných plástov.
> ......................................
>
> Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka moudrosti. :)
> Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně ovlivňuje umístění
> v nezaplodovaných plástech.
> Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně kvalitní?
> Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují kvalitu medu?
> Jak?
>
>
>
>
> Albert Gross napsal:
> >Tých 40 mm je možno málo, mali ste skúsiť o pár mm viac.
> .............
>
> Když už jsme u kvality medu, zamyslel bych se nad argumentem, který tu
> uvedl tuším přítel Hubač - že vypozoroval vyšší obsah vody v delších
> buňkách. to už s kvalitou medu má co do činění.
> Podle toho, co jsem si všimnul já, to s tím může souviset možná částečně.
> Ale podstatně obsah vody podle toho, co jsem si všimnul, ovlivňuje jak
> hustě včely mají obsednutý prostor úlu. Jihak řečeno, v dvouprostorových
> úlech běžně vytáčím řepku 17% vody z rámků 30 mm tloušťky (s mezerníky
> 40mm), u nástavkových úlů s nižší hustoitou obsednutí je v některých
> případech problém vytočit 18% s tlušťkou rámku 25 až 28mm.
> Ale samozřejmě s rojením jsou potom problémy naopak. :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38687


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Albert Gross (212.197.5.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: Re: ?l Dadant

Rotácia nástavkov, alebo zámena nástavkov počas jarného rozvoja včelstiev je v každej metodike NN ošetrovania včelstiev, ktoré boli a sú pre mňa rukoväťou NN včelára.
Ak je p. Čermák NN včelár, tak som to videl u neho.
Napr. http://www.optimalklub.cz/DOWNLOAD/CLANKY/2CHOV/CERMAK1999CHOV.PDF

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
zdenek (212.71.136.70) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant

Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu. Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale čuně! Znám pár takových. Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
zdenek


>Už se to tu dřívě několikrát točilo. Ale opakování matka >moudrosti. :)
>Z čeho vycházíte při tvrzení, že kvalitu medu pozitivně >ovlivňuje umístění v nezaplodovaných plástech.
>Je nějak prokázané že ze zaplodovaných plástů je med méně >kvalitní?
>Je nějak prokázáno, že košilky z plodu negativně ovlivňují >kvalitu medu? Jak?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38694


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(89.190.61.38) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant

Zdenek napsal:

>Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu.
>Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale čuně! Znám pár takových.
..........................

Myslím že je to trochu vygradované do extrému, ale pojďme se bavit klidně o černých plástech v medníku, i když to téměř nikdo nedělá (nechat plásty zčernat nějak super moc).
Je nějak prokázáno, že z nich je nekvalitní med?
Jak je to prokázáno?
Zajímalo by mě to.

Naši předkové běžně vytáčeli med ze zakladených plástů a i v odborné literatuře se určitě ještě nedávno našlo doporučení do medníků dávat zakladené plásty - jsou pevnější a včely do nich vždy začnou med ochotněji shromažděvat než do ponenských.


Zdenek napsal:
>Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
.......................

Osobně jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal.
Myslím si, že je to vymyšlené. Navíc jsem si ověřil, že vytáčení stejného medu ze zakladených plástů a z nezakladených plástů se nijak neprojeví ani na barvě ani na chuti. :)

Co se můžná na chuti i barvě může projevit je určitá míra přehřátí medu.

Zdenek napsal:
>Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
zdenek
....................

Právě že jsem si chutě i barvy srovnával a rozdíl jsem nezjistil.
Proto by mě zajímalo, jak je prokázané, že ze zakladených plástů jë med horší kvality?

Možná ale nemám ty správně mnohokrát zakladené plásty. :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38697


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Hubač (e-mailem) --- 11. 11. 2009
med z černých plástů

Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté nádherně čajově zbazvený med...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Re: ?l Dadant
> Datum: 11.11.2009 19:04:58
> ----------------------------------------
> Zdenek napsal:
>
> >Nedá mi, abych se neozval na takovou hrůzu.
> >Podle mého názoru, ten kdo dává do medníku černé plásty není včelař, ale
> čuně! Znám pár takových.
> .........................
>
> Myslím že je to trochu vygradované do extrému, ale pojďme se bavit klidně o
> černých plástech v medníku, i když to téměř nikdo nedělá (nechat plásty
> zčernat nějak super moc).
> Je nějak prokázáno, že z nich je nekvalitní med?
> Jak je to prokázáno?
> Zajímalo by mě to.
>
> Naši předkové běžně vytáčeli med ze zakladených plástů a i v odborné
> literatuře se určitě ještě nedávno našlo doporučení do medníků dávat
> zakladené plásty - jsou pevnější a včely do nich vždy začnou med ochotněji
> shromažděvat než do ponenských.
>
>
> Zdenek napsal:
> >Navíc blbnou hlavu zákazníkům co u nich nakupují tvrzením, že to je ten
> správný lesní med. Medový macerát ze starých košilek!
> ......................
>
> Osobně jsem se s tímto ještě nikdy nesetkal.
> Myslím si, že je to vymyšlené. Navíc jsem si ověřil, že vytáčení stejného
> medu ze zakladených plástů a z nezakladených plástů se nijak neprojeví ani
> na barvě ani na chuti.       :)
>
> Co se můžná na chuti i barvě může projevit je určitá míra přehřátí medu.
>
> Zdenek napsal:
> >Fuj. Srovnej si chutě medu z nezaplodovaného plástu a z černého, kvalita
> bude jistě stejná, ale proti gustu žádný dišputát.
> zdenek
> ...................
>
> Právě že jsem si chutě i barvy srovnával a rozdíl jsem nezjistil.
> Proto by mě zajímalo, jak je prokázané, že ze zakladených plástů jë med
> horší kvality?
>
> Možná ale nemám ty správně mnohokrát zakladené plásty. :)
>
> Radek Krušina
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38699


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 11. 2009
Re: med z černých plástů

Co se schvalování týče,ve světě se to používá běžně už 30 let a hlavně v EU. Takže kdyby to nefungovalo.... každý ať si odpoví sám. Zrovna tak nejsou povoleny odpařovače a pod. Co se týká té půl hodiny, zrovna včetra na pr. včelařích dr Kamler mluvil o půl hodině ucpaných česnech, takže tento úlet beru s rezervou. Co se týče černých plástů je to skutečně prasárna, aĺe jak už to bývá, vždy je něco za něco. Stačí na to jednoduchý pokus. Máte li za plotem řepku, tak až přijde její čas vyberte 3 asi tak stejná včelstva. Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny. Po skončení květu vše zvažte a vyhodnoťte a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev. To se budete divit. Výsledky vám neřeknu, vyzkoušejte! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38701


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Libor (62.168.45.106) --- 11. 11. 2009
Re: med z černých plástů

R.Stonjek napsal:
Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny.....a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev......
--------------------------------------------------------
Pane kolego já nechci vyzvídat, ale přece jenom, nebyl byste tak laskav a nepodělil byste se alespoň o část zkušeností tam, kde je řeč o ztrátách? Předpokládám, že máte na mysli ztráty způsobené nutností vystavět mezistěny, oproti včelstvům, která již mají do čeho ukládat. Je to tak? Jak moc markantní je ten rozdíl ve výnosu? Anebo je všechno jinak? Díky, Libor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38704


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Stonjek (213.151.87.2) --- 12. 11. 2009
Re: med z černých plástů

Libore, kdybych ti našeptal, jak to je, zkazil bych ti radost z objevování. K tomu pokusu stačí málo a může ho udělat každý, kdo má 3 včelstva přiměřeně stejné síly. Ztráty se počítají jednoduše. Výnos nejlepšího se násobí prodejní cenou medu x celkový počet včelstev. To se udělá i u zbývajících. a rozdíly mezi nimi jsou ztráty. Další pokus se dá udělat, že po jarním medu se medník vybaví nškolika žemlovými plásty několika panenskými a několika mezistěnami. Zde protože už dení přísun do úlu hodně poklesl se dá ověřit, kterým plástům dávají včelky přednost. Samozřejmě se může pokračovat v původním pokusu a hlavně hned to finančně vyhodnocovat. Věřte, že není nad to zatáhnout do chovu včel jednoduchá ekonomická pravidla. Většina včelařů se však tomu brání asi dobře ví proč. Takže zkoušejte, za rok touto dobou si o tom můžem zde poklábosit. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38716


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: med z ?ern?ch pl?st?

http://fcelar.blogspot.com/2009/09/nove-nebo-pouzite-vceli-plasty.html#comments
stačí se mrknout

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Stonjek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 19:43:13
> ----------------------------------------
> Co se schvalování týče,ve světě se to používá běžně už 30 let a hlavně v
> EU. Takže kdyby to nefungovalo.... každý ať si odpoví sám. Zrovna tak
> nejsou povoleny odpařovače a pod. Co se týká té půl hodiny, zrovna včetra
> na pr. včelařích dr Kamler mluvil o půl hodině ucpaných česnech, takže
> tento úlet beru s rezervou. Co se týče černých plástů je to skutečně
> prasárna, aĺe jak už to bývá, vždy je něco za něco. Stačí na to jednoduchý
> pokus. Máte li za plotem řepku, tak až přijde její čas vyberte 3 asi tak
> stejná včelstva. Jedna ať mají v mednících žemlové plásty, druhé nikdy
> nezakladené ale vytažené plásty a třetí pouze mezistěny. Po skončení květu
> vše zvažte a vyhodnoťte a hlavně ztráty vynásobte celkovým počtem včelstev.
> To se budete divit. Výsledky vám neřeknu, vyzkoušejte! Zdraví R. S.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38711


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 11. 2009
Re: med z černých plástů

Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté nádherně čajově zbarvený med...
Radek

To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do tmavších ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy! sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy jedinečná, neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte pozrieť môj agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet by tento hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.

Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od zdroja a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med. Ešte sa to nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na základe takýchto poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty, ale produktívne včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.

Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny buniek propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie nektáru. V našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý rok pravidelná, sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými vyluhovanými výkalmi, ale repkovým nektárom, teda aj v panenských plástov je takisto med rovnakej farby- prifarbený.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38707


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: med z ?ern?ch pl?st?

Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 21:58:44
> ----------------------------------------
> Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni jazyka
> poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť, divná- prosté
> nádherně čajově zbarvený med...
> Radek
>
> To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú
> staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do tmavších
> ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy!
> sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy jedinečná,
> neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte pozrieť môj
> agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet by tento
> hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.
>
> Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od zdroja
> a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med. Ešte sa to
> nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na základe takýchto
> poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty, ale produktívne
> včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.
>
> Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po
> dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny buniek
> propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie nektáru. V
> našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý rok pravidelná,
> sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými vyluhovanými výkalmi, ale
> repkovým nektárom, teda aj v panenských plástov je takisto med rovnakej
> farby- prifarbený.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38712


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Sroll Josef (e-mailem) --- 12. 11. 2009
RE: med z ?ern?ch pl?st?

Včelařit jsem začal před 49 lety a také mne kdysi zajímal vliv barvy díla na chuť medu. Sice jsem neměl 2 medomety, ale prostě jsem lžičkou vydloubával kousek strdí přímo z plástu do úst. A mohu potvrdit, že se barva plástů na chuti neprojevuje.
Včely mají rozvinutý čistící pud. Jistě si každý všimnul, že buňky na starším díle se před opětovným zakladením lesknou. Včely sice košilky nedokáží dostat ven z buňky, tak alespoň povrch "naimpregnují", aby případné nákazy neměly přímý styk s novou larvou a její potravou. O dokonalosti této ochrany lze jistě diskutovat. Samozřejmě obměna díla je nejen ze zdravotního hlediska to nejlepší, co lze udělat. A včely jistě mají mechanizmy na to, aby se infekce (z výkalů larev) do JEJICH POTRAVY=MEDU dostávala co nejméně, jde přitom o jejich přežití.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of Josef.Mensik/=/seznam.cz
Sent: Thursday, November 12, 2009 1:37 AM
To: vcely/=/v.or.cz
Subject: Re: med z ?ern?ch pl?st?


Také jsem po dva roky blbnul s medem z nzaplodovaných plástů. Postavil jsem dva medomety a každé rámky točil zvlášť Bylo to stejné a nikomu se to nedařilo rozeznat.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 11.11.2009 21:58:44
> ----------------------------------------
> Ze starých souší poznáte med ještě před prvním polknutím, na kořeni
> jazyka poznáte výkaly vyluhované z košilek, typická nahořklá chuť,
> divná- prosté nádherně čajově zbarvený med...
> Radek
>
> To nie je pravda! Istotne nemám staršie plásty ako 3 ročné, tak nie sú
> staré ani čierne. Rok čo rok vytáčam agátový med a to nie len do
> tmavších ale i do panenských plástov a neraz som porovná farbu a chuť medu, nikdy!
> sa nelíšil med z tmavých alebo svetlých plástov a chuť je vždy
> jedinečná, neopakovateľná a to už včelárim niečo cez 50 rokov. Príďte
> pozrieť môj agátový med , ktorý je vytáčaný aj z tmavších plástov.Svet
> by tento hendikep už dávno zistil a bol by publikovaný.
>
> Ak by to bola pravda, musela by to byť podmienka pri odberu medu od
> zdroja a stala by sa otázkou na znižovanie ceny za nekvalitný med.
> Ešte sa to nestalo, preto prosím Vás nešírte bludy. Už teraz na
> základe takýchto poloprávd sa snažia mať v medníkoch panenské plásty,
> ale produktívne včelárske farmy by chytro na tento prepych ekonomicky doplatili.
>
> Treba si uvedomiť, že včely všetky plásty aj svetlé pred naplnením po
> dokonalom vyčistení buniek po vybehnutej mladej včely potiahnu steny
> buniek propolisovým filmom, takže sú dokonale pripravené na prijatie
> nektáru. V našich podmienkach na juhu Slovenska, kde je agátová každý
> rok pravidelná, sa stane, že med je prifarbený, ale nie domnelými
> vyluhovanými výkalmi, ale repkovým nektárom, teda aj v panenských
> plástov je takisto med rovnakej
> farby- prifarbený.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38727


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
R. Polášek (83.208.54.27) --- 12. 11. 2009
Re: med z ?ern?ch pl?st?

Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších. Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38729


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 12. 11. 2009
Re: med z ?ern?ch pl?st?

Já jediný med s nahořklou a lahodnou chutí znám z lip, když na nich není medovice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 12.11.2009 11:31:17
> ----------------------------------------
> Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších.
> Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl
> je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více
> impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se
> trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38730


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Vorja (78.108.145.2) --- 12. 11. 2009
Re: med z ?ern?ch pl?st?

Já jediný med s nahořklou a lahodnou chutí znám z lip, když na nich není medovice

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek
> Předmět: Re: med z ?ern?ch pl?st?
> Datum: 12.11.2009 11:31:17
> ----------------------------------------
> Med z černých plástů, co jsem zkoušel, já rozeznám od medu ze světlejších.
> Ale musí to být opravdu černé plásty, tři roky ve včelstvu nestačí a rozdíl
> je hodně slabý. Na chuti mně připadá, že tmavší plásty včely více
> impregnují propolisem něž světlé plásty a vystavěné mezistěny a tak se
> trošku jeho nahořklé příchuti dostane i do toho medu.
--------------------------------------------------------------------------
Med s propolisem je léčivý, aspoň se o tom píše, i když oficiální medicína ho nepoužívá. Jednou jsem měl nahořklý med z hořčice na semeno.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Albert Gross (91.127.221.137) --- 12. 11. 2009
Re: med z černých plástů

Ku tejto téme sa vyjadrilo už niekoľko skúsených dlhoročných včelárov, ktorí majú určite pravdu a osobité čaro. Ja by som však aj tak zostal pri mede v nezaplodovaných plástoch a predpokladám, že v tichosti túto zásadu dodržuje viac včelárov.
Neznalému zákazníkovi nevadí ani pančovaný lacný med a med z plodových plástov je oproti tomu rajským produktom.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Albert Gross (212.197.5.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant

Pán Krušina,
skúste si uvariť "polievku" z hnedého zaplodovaného plástu a z penenského plástu a potom skúste oboje porovnať svojimi zmyslami /chuť a čuch/. Ja som to síce neskúšal, ale ten tmavší vývar nechcem ponúkať ani svojim zákazníkom.
Pre tisíce francúzkych a talianskych včelárov je to elementárna hygienická zásada.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38702


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Stonjek (213.151.87.2) --- 11. 11. 2009
Re: Re: ?l Dadant

No mě se moc zasahovat do teorií o úlové otázce nechce, hlavně proto, že to k ničemu nevede. Nejsem ale ještě úplně senilní a co se týče pamatování si věcí kolem včel mám paměť jako slon. Vzpomínám si na dobu cca před 10 lety, kdy jsem si vyměňoval názory o Dadantech s Ing Čermákem a ten tvrdil, že se jedná o velké ulehčení práce a dost solidní navršení výnosů a že kdyby to šlo, včelařil by pouze v nich. Když čtu teď jeho názory,tak je to přesně opačně.Čím to??? Když si vzpomenu na jeho radu o výměně mezistěn v raném podletí, tak to jem vyzkoušel pouze jednou a takovou blbost už nikdy dělat nebudu, připomínalo to dost pracností Budečáky. Takže nezbývá než si položit základní 2 otázky. Vyhovuje včelaření v DS modernímu včelaření? Je Dadant klub v čele s Ing Řeháčkem důstojným zástupcem těchto včelařů? Na první otázku bez nejmenšího zapochybování říkám určitě ano a kdo nevěří, stačí si počkat. V Dole je odpovědně testují a o navýšení výnosů a všem ostatním mluví také. Navíc už mají připravenu metodiku a DVD a brzy to bude k mání. Na druhou otázku odpovídám a nemám z odpovědi radost. Dadant klub s jeho vedením je zcela nepoužitelným molochem a jestli chtějí pro včelaření v DS něco udělat, bylo by nejefektivnější se rozpustit. Ostatně to jsem navrhoval i ve Vodňanech. Marně. Nejhorší je řeháčkova hamižnost, že chce vše prodávat a o všem rozhodovat. Občas připíše do metodiky nějakou neověřenou blbbost a už je zázrak na světě a už se mastí kapsy. Viz ovládání rojení řízeným plodováním. To už jeden neví jestli si dělá srandu, nebo to myslí vážně, viz loňské Vodňany. Tak těchto šaškáren i když jsem zakládajícím členem Dadant klubu se odmítám zúčastňovat! Když tedy začínající včelař projde stránky optimalistů,langstrotistů, a pak se obtížně seznámí s Řeháčkem, nedivím se, že se Dadantu vyhýbá obloukem. Jinak já se nijak netajím tím, že včelařím pro peníze a je mi v podstatě jedno v čem.ˇDost jsem se i nazkoušel a mohu prohlásit, že jsem nepoznal nic co by sypalo peníze snadněji než včelaření v DS. Na druhou stranu jsem se nízkým nástavkům vyhýbal. Letos poprvé jich chci pár vyzkoušet a pár věcí si na nich ověřit, protože co si budeme namlouvat ta velká bedna s jinými rozměry rámků mě také pěkně s...! Ale když s ní tak vydatně padají peníze! Kdyby se prokázalo co si potřebuju ověřit a výnosy alespoň neklesly, problém s Dadanty se bude řešit. Já na nich doopravdy nelpím! Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38678


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Čermák K. (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: ?l Dadant

Neřekl bych, že moje názory jsou přesně opačné, jen korigované o
zkušenosti. Především upozorňuji, že moje zkušenosti nezobecňuji, píšu
jak to vychází mně. Jinému to může vycházet jinak - např. nějaká
manipulace s pár rámky navíc a včas pro někoho není problém, pro mě ano
(hlavní je chov matek). Když jsem před pár lety psal o DS, spíše šlo o
předpoklady, které jsem si chtěl ověřit, teď předkládám víceleté
zkušenosti. Některé předpoklady se mi potvrdily, jiné ne. Medné výnosy
první roky byly o cca 4 kg vyšší (potom už ani ne), ale ty nevýhody to
nevyvážilo. Takže to berte jako výsledek několikaletého ověřování
předpokladů, v jednom určitém způsobu chovu, na dvou stanovištích! Ještě
něco důležitého - dávejme důraz na způsob chovu v urč. systému - celou
metodiku, nikoliv pouze na úl, ten sám o sobě výsledek nepřináší!
K. Čermák

Stonjek napsal(a):
> No mě se moc zasahovat do teorií o úlové otázce nechce, hlavně proto, že to
> k ničemu nevede. Nejsem ale ještě úplně senilní a co se týče pamatování si
> věcí kolem včel mám paměť jako slon. Vzpomínám si na dobu cca před 10 lety,
> kdy jsem si vyměňoval názory o Dadantech s Ing Čermákem a ten tvrdil, že se
> jedná o velké ulehčení práce a dost solidní navršení výnosů a že kdyby to
> šlo, včelařil by pouze v nich. Když čtu teď jeho názory,tak je to přesně
> opačně.Čím to??? .....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 38681


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu