78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
- (94.125.216.34) --- 10. 11. 2009
Re: Petr
Pro p.Pazderku.(omlouvám se za opožděnou odpověď)
Roztoči byli mrtví.Je popchopitelné a s tím plně souhlasím,že po léčbě všichni roztoči náhle na podložky nespadnou a že část se uchytí v chomáči(při možném ochlazení),jak jste psal a což potvrzuje i př.Turčáni,část se může uchytit na loučkách spodních nástavků,které pak včely při uvolnění a oteplení z chomáče vypouštějí či vynášejí.Určitě v mém případě nějaký drobný spad mezi týdenní přestávkou jednotlivých ošetření (aerosol var. aer.-fumigace var.)byl,ale je přeci jen podivné a k zamyšlení,že tak značný spad v počtech několika set roztočů nastal IHNED po fumigaci varidolem.To slovo ihned jsem zdůraznil.Přeci není možné,aby v chomáči nebo v prostoru úlu bylo po dobu jednoho týdne tak značné množství mrtvých roztočů a včely je ihned po vložení doutnajícího pásku s varidolem hromadně vypouštěli na podložky?Pro mě to nemá logiku a je to jenom jasný důkaz,že aerosolová technika nám zapřičiňuje značné množství ztrát zvlášť těm včelařům,kteří ji považují za spasitelnou a fumigaci provedou nedostatečně nebo vůbec..
Já jsem předpokádal,že křížová lečba znamená vyloučení určitého druhu přípravku na rezistenci včelstev a to tak pro příklad uvedu,že dejme tomu použiji gabonPF90 a jestliže po něm nemám spady(denní přirozené spady přitom zaznamenávány) tak následně(po 2-3týdnech) dám gabonPA92 po kterém mě spadne značné množství roztoče,tak je prokazatelné,že PF90 už nemám aplikovat,jelikož je na něj jasná rezistence.Gabon jsem uvedl jako příkalad,ty léčiva se můžou samozřejmě prokombinovat různě. Vy jste uvedl,že půl stanoviště přeléčit jedním prostředkem a zbytek druhým.Tak si myslím,že rezistenci léčiva neprokážete a nebo nemůže být prokazatelná.
S pozdravemP:Z:
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38648
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
| - Gustimilián Pazderka (e-mailem) --- 11. 11. 2009
Re: Petr
Ale to logice vůbec nic neubírá a vůbec, je to velmi citlivé téma pro systém odběrů spadu měli. Je oničem a má to význam pro SVS pouze informativní. To proto, že jestli někdo aerosoluje kolem Vánoc a do 21 dnů vytahuje podložky pro povinný odběr měli, je to opravdu oničem taková diagnostika, protože zkrátka roztoči padají nejen okamžitě, ale i postupně v závislosti na rozvolnění chomáče. Roztoč, ktyrý dodělává na podložce má tendente se motat a schovávat pod podložku. Takže jestli roztoč opustí chomáč a spadne na buňku, z 99% zaleze ke dnu a odtud jej vytáhne dělnice a shodí na dno. A v tom je obrovský argument pro tak pravidelně vyharované peníze oknem přes sběr měli u nás.
Potvrzuji to zkušeností. Dojdu ke včelstvům na stanovišti. Těch mám pár pro detekci v den tepla 10 - 15 °C a to těsně ještě před ochlazením kolem 0 jsem zafumigoval. Při chladném počasí dojdu po týdnu kontrolovat spad. Prakticky dojde při monitoringu a následných zjištění na toto. Ve včelstech vidím spad od 2 - 150 roztočů. Toto zjištění je logicky ale velmi zkreslené, protože byla vyšší nehybnost dělnic po úlu a s tím i odpadlých roztočů. Proto, protože tam byl spad kolem 150 roztočů udělám roztok pro nebulizér a ještě ten den, co jsem počítal roztoče, vyčistím podložky (jde o nový bílý čistý papír A3) a přeléčím celé stanoviště. Během 15 minut po aerosolování padají další mrtví roztoči z fumigace a po 30 minutách padají další živé samičky roztoče VD dohromady s mrtvými. Takže je do 15 minut pozorovací další pozorovací doba pro monitoring pro fumigaci a ta doba se prolíná s pozorováním nového účinku po nebulizaci na další živé roztoče. Počty kde byli původně 2 roztoči "dopadalo" na vyčištěnou podložku dalších 30 mrtvých roztočů do 15 minut od doby vpravení aerosolu kvůli mírnému rozrušení. Takže kontrola spadu může vypadat i takto a není vůbec vyjímkou, že k 50 roztočům dopadne ještě 300 zachytlých.
Takže závěr, zimní monitoring je velmi závislý na probíhajícím klimatu, protože i pouhé NErozvolnění zimního chumáče včel může zkreslit původně nulový výsledek zimního spadu roztočů ať zasažených léčivem nebo nezasažených. Zimní monitoring nemusí být přesným zjitěním. Je jen hrubou orientací v počtech roztočů.
_gp_
2009/11/10 <e-mail/=/nezadan>: > Pro p.Pazderku.(omlouvám se za opožděnou odpověď) > ... > Přeci není možné,aby v > chomáči nebo v prostoru úlu bylo po dobu jednoho týdne tak značné množství > mrtvých roztočů a včely je ihned po vložení doutnajícího pásku s varidolem > hromadně vypouštěli na podložky?Pro mě to nemá logiku a je to jenom jasný > důkaz,že aerosolová technika nám zapřičiňuje značné množství ztrát zvlášť > těm včelařům,kteří ji považují za spasitelnou a fumigaci provedou > nedostatečně nebo vůbec.. > ... > S pozdravemP:Z: >
-- ___ / __| _ _ | (_ || || | \___|\___/ ____ | _ \ __ _ | |_) / _\ | | _ /\__/_| |_|
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 38686
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma
Klikněte sem pro nápovědu