Včelařská konference

Přitom hustota zavčelení je u nás snad desetkrát vyšší než v Německu a jinde, takže udržovat uměle dotacemi počet včelstev na současné výši je zbytečné.

____________________________________________________________

Taky si myslím.

Více včelstev na opylovaní ve většině oblastí již není třeba. Navíc v současnosti je trend chovu silných a velmi silných včelstev, která dají za dva i více včelstev klasických a v jarní snůšce, kdy je opylovací služba nejpotřebnější, jsou produktivnější ještě mnohem víc. Jaký význam má navýšení celorepublikového stavu včelstev? Snad aby se ČSV nezkrátil rozpočet? Jiný důvod mě nenapadá. Také jsem proti dotaci na zazimovaná včelstva.

Jiná věc je, když v nějaké oblasti masivně vymizí včelstva. V takovém případě je poskytnutí dotace rozumnější než neposkytnutí. Každopádně když už k této investici dojde, měl by svaz provést příslušná opatření, aby se situace už neopakovala, a tak se předešlo opětovnému plýtvání penězi kvůli nezodpovědnosti odpovědných. Netvrdím, že je to případ každého, ale obecně lze říci, že příčinou hromadných úhynů nebyli přemnožení roztoči, ale sami včelaři a jejich ZO, protože včas nezačali s léčbou, čímž umožnily přemnožení roztočů. Varování bylo, avšak reakce jaká?... typický laxní přístup našich "strejdů" funkcionářů. A řadoví včelaři?... vesměs to samé! A opatření?... ze strany ČSV zatím nic nového.

Bohužel toto si mnoho z dotčených nehodlá připustit.

Máme před sebou rok voleb funkcionářů ČSV a IX. sjezd ČSV, příležitost změny, ale kdo na to má nervy, čas, energii, dostatek odhodlání a především schopnosti? Málokdo. A tak to dopadá jak to dopadá, ale taky nemusí! Jaké si to uděláme takové to máme. Záleží to na nás všech.

Tak ať nám to vyjde!

S pozdravem M. Václavek

Pokud mají být dotace skutečně na opylování v přírodě, tak nejefektivnější způsob by byl asi na plochu a to podle významu opylování na té ploše. Například intenzívně zemědělsky obdělávaná krajina jen sem tam s přirozeně rostoucími porosty kolem cest a potoků dotace vyplácet do zavčelení jedno včelstvo na dva hektary. Vesnické osídlení se zahradami do 5 včelstev na hektar. Smrková monokultura do 2 včelstev na hektar. Kvalitní smíšený les s bylinným podrostem, lužní nebo jiný dotace do 5 včelstev na hektar. Chráněná přírodní památka s nějakým původním vzácným podrostem 10 včelstev na hektar. A pokud někdo tam má včelstva navíc, má smůlu, další dotace nedostane. Dneska není technický problém tohle v počítači spočítat i pro běžnou krajinu, kde je od každého kousek.

Pokud mají být dotace skutečně na opylování v přírodě, tak nejefektivnější způsob by byl asi na plochu a to podle významu opylování na té ploše. Například intenzívně zemědělsky obdělávaná krajina jen sem tam s přirozeně rostoucími porosty kolem cest a potoků dotace vyplácet do zavčelení jedno včelstvo na dva hektary. Vesnické osídlení se zahradami do 5 včelstev na hektar. Smrková monokultura do 2 včelstev na hektar. Kvalitní smíšený les s bylinným podrostem, lužní nebo jiný dotace do 5 včelstev na hektar. Chráněná přírodní památka s nějakým původním vzácným podrostem 10 včelstev na hektar. A pokud někdo tam má včelstva navíc, má smůlu, další dotace nedostane. Dneska není technický problém tohle v počítači spočítat i pro běžnou krajinu, kde je od každého kousek.
xxxxxxxxxxxxxxxxx

pane Polášek,předpokládám že jste chtěl napsat ten počet
včelstev na jeden kilometr čtverečný ,ten hektar se Vám tam
dostal omylem

Zdenek

No, já jsem ten počet včelstev na plochu střelil bez většího rozmýšlení a to podle toho, kolik se na hektar zhruba dováží počet včelstev na opylování zemědělských kultur. Uznávám, pro dotace na zajištění opylování přírodních porostů by 1 - 10 včelstev na hektar bylo zbytečně moc

Přitom hustota zavčelení je u nás snad desetkrát vyšší než v Německu a jinde, takže udržovat uměle dotacemi počet včelstev na současné výši je zbytečné.
---------------------------------------

http://fcelar.blogspot.com/
Globální populace včel roste, i přes místní ztráty

Ale nedávné analýzy globální populace včely medonosné (podle Aizen a Harder *) ukazuje 45% nárůst v celkovém počtu od roku 1961. Údaje pro tuto analýzu pochází z celosvětové databáze ošetřovaných včelstev. Stejní výzkumníci však poznamenávají, že globální populace včel roste pomaleji, než celková poptávka po nich, která pochází především z pěstování "luxusních" plodin, jako je ovoce a ořechy. Celoroční poptávka pro položky, jako jsou třešně, mango, mandle a pistácie, daleko překračuje světovou produkci, což vede k vnímání nedostatku opylovačů.

---------------------
Takže v konečném důsledku přeloženo do češtiny - za opylování nemusím platit, pokud mám převčelenou krajinu.
Tam se přísun včelstev nemůže projevit, protože nemůžu porovnat se situací bez včel. Takže si zemdělci radeji nakoupí nové stroj, opravují kravíny a na placení včelařům můžou dlabat, protže dotace jim umožní žít bez ohledu na ekonomickou efektivitu. To že dostanu dotaci minimalizuje můj zájem na maximální produkci. To je u včelařů i u zemdělců. Zcela zákonité.

No a že současné odrůdy řepky atd musí být schopné produkovat bez opylovařů je jasné, protže při současných osevních plochách a dříve doporučovaném počtu 5včelstev na ha by jsme museli na květen připravit 3x tolik včelstev než je vČR pro řepku - a co pak s nimi? Exportovat do Kalifornie? :-))

To je stejné jako s dětma - dokud byli lidi státu ochotni na své vlastní náklady vychovávat děti - budoucí vojáky, daňové poplatníky a lacinou pracovní sílu, tak nemuseli být žádné přídavky-dotace na děti.
No a když ta vůle opadne, tak to žádné dotace nezachrání. A pokud je, tak se jí dají ovlivnit skupiny kde ani tak není z pohledu ekonomického efektu příliš pravděpodobné, že to bude návratné - tedy další zdroj příjmu pro státní rozpočet a DPH. Takže to na sestupnou trajektorii evropské civizace nemá pozitivní vliv. Dotace josu příznakem degenerace systému. Neprobíhá selekce.

Je myslím že je podružné řešit včely, když to tak vypadá na poslední století civilizace, tak jak ji vnímáme my.
Pokud chcete aby vaše geny - potomci měly budoucnost, pobídněte potomky aby si hledaly partnery mezi "přistěhovalci".

Karel