78508

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


KaJi (88.103.157.154) --- 26. 7. 2009
Re: léčemí varoázy a zamyšlení doktora

RH:
> -Ahoj všichni,
samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony.
----
Za dobu co včelařím (+20let), byl v našem okrese nasazován Gabon asi 3x.

Po 2007 jsem připraven a mám jej ve skříni (z vlastní iniciativy), stejně jako KM, abych nemusel čekat na ostatní.
Nevím, jaký je čas pro nasazení Gabonu, u nás ve vyhlášce po vytočení medu. Což je u některých tady i druhá polovina srpna.
A zatím byl, pokud byl, distribuován Gabon na tuto dobu/srpen/. Což je podle mě pozdě.

Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.

Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Kala (e-mailem) --- 27. 7. 2009
RE: léčení varoázy a zamylení doktora


Zatím se ke mně nedoneslo, že by okresní veteriny daly pokyn k nasazení
Gabonu ani na jednom z mých stanovišť (okresy Přibram a Plzeň jih).
Po pohledu na mapku republiky na www.varroamonitoring.cz by mne takové
rozhodnutí hodně překvapilo.
Stále věřím, že nařízení okresních veterinárních správ vychází z aktuálního
sledování příznaků " choroby " , tedy intenzity napadení, sledovatelného
jako spad kleštíka na diagnostickou podložku, nebo na varoazásuvku pod
zasíťované dno.
Stále ještě věřím, že vyhlášená nařízení veteriny nejsou jen pohodlným
alibismem, že vychází z odborného posouzení aktuálního stavu a prognózy
rozvoje choroby. Ale nikdy jsem nezjistil, kde a jak to zjišťují.
Pokud to někdo víte, poučte mne.

Asi bych se měl zeptat těch, kteří již nasadili Gabon, nebo to chtějí udělat
dokonce preventivně, zda jim k tomu dal někdo nařízení?
Nebo zda sami sledují spad kleštíka ve svých včelstvech, mají informace o
intenzitě spadu roztoče od okolních včelařů a jsou schopni na základě těchto
objektivních informací sami zvolit variantu razantnějších metod diagnostiky,
a podle výsledků volit mezi možnostmi léčení.
Až na výjimky bych k datu 26.7. 2009 soudil na celorepublikovou aplikaci
kyseliny mravenčí ve zdůvodněných případech, a některý z Gabonů nasadit až
při zjištění denního spadu varujícího, např. 3 až 5 roztočů.

Mnohým držitelům včelstev se možná již doneslo, že s každou zakoupenou
mezistěnou vnášejí do svých včelstev pozůstatky léčiv od všech zásahů, které
před nimi v dobré víře a dokonce jako prevenci! udělali jiní, neznámí
včelaři a to i z oblastí s používanými pravidelnými a vysokými dávkami
léčiv.

Amitraz, acrinactrin, fluvalinát se za několik let ve vosku nastřádaly.

Myslím, že to opravdu není o mudrování. Ale o informacích, kvalifikovaném
rozhodování a vědomí odpovědnosti.
Josef Kala





Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.

Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
(e-mailem) --- 28. 7. 2009
RE: léčení varoázy a zamylení doktora

Je třeba si uvědomit. že léčba koncem července a v srpnu je opravdu prevence. Zabraňuje napadení zimního generace plodu. Zasáhnout až po jeho poškození již není k ničemu. léčba veridolem je již jen doladění.
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji mají objednat

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef Kala <pepa.kala/=/volny.cz>
> Předmět: RE: léčení varoázy a zamylení doktora
> Datum: 27.7.2009 00:36:34
> ----------------------------------------
>
> Zatím se ke mně nedoneslo, že by okresní veteriny daly pokyn k nasazení
> Gabonu ani na jednom z mých stanovišť (okresy Přibram a Plzeň jih).
> Po pohledu na mapku republiky na www.varroamonitoring.cz by mne takové
> rozhodnutí hodně překvapilo.
> Stále věřím, že nařízení okresních veterinárních správ vychází z aktuálního
> sledování příznaků " choroby " , tedy intenzity napadení, sledovatelného
> jako spad kleštíka na diagnostickou podložku, nebo na varoazásuvku pod
> zasíťované dno.
> Stále ještě věřím, že vyhlášená nařízení veteriny nejsou jen pohodlným
> alibismem, že vychází z odborného posouzení aktuálního stavu a prognózy
> rozvoje choroby. Ale nikdy jsem nezjistil, kde a jak to zjišťují.
> Pokud to někdo víte, poučte mne.
>
> Asi bych se měl zeptat těch, kteří již nasadili Gabon, nebo to chtějí udělat
> dokonce preventivně, zda jim k tomu dal někdo nařízení?
> Nebo zda sami sledují spad kleštíka ve svých včelstvech, mají informace o
> intenzitě spadu roztoče od okolních včelařů a jsou schopni na základě těchto
> objektivních informací sami zvolit variantu razantnějších metod diagnostiky,
> a podle výsledků volit mezi možnostmi léčení.
> Až na výjimky bych k datu 26.7. 2009 soudil na celorepublikovou aplikaci
> kyseliny mravenčí ve zdůvodněných případech, a některý z Gabonů nasadit až
> při zjištění denního spadu varujícího, např. 3 až 5 roztočů.
>
> Mnohým držitelům včelstev se možná již doneslo, že s každou zakoupenou
> mezistěnou vnášejí do svých včelstev pozůstatky léčiv od všech zásahů, které
> před nimi v dobré víře a dokonce jako prevenci! udělali jiní, neznámí
> včelaři a to i z oblastí s používanými pravidelnými a vysokými dávkami
> léčiv.
>
> Amitraz, acrinactrin, fluvalinát se za několik let ve vosku nastřádaly.
>
> Myslím, že to opravdu není o mudrování. Ale o informacích, kvalifikovaném
> rozhodování a vědomí odpovědnosti.
> Josef Kala
>
>
>
>
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Josef Kala (e-mailem) --- 28. 7. 2009
RE: léčení varoázy a zamylení doktora

Pokud je to nařízeno, mělo by se respektovat - Potud nekompromisně
souhlasím.
Ale není někde chyba, když: Veterinární správa nemůže vycházet z aktuálního
stavu, když léčiva se objednávají již na jaře?
Vím, že to tak bohužel je. Jak jsem napsal ve svém předchozím příspěvku: je
v tom od VS ( a v celém systému) hodně alibismu.
Protože co kdyby se v červenci ukázalo, že je epidemie kleštíka ( či jiné
choroby), pak by se někdo po VS vozil, že situaci včas neodhadli, zaspali a
k čemu tam vlastně jsou? Tak VS odpovědnost radši aspoň částečně přenesou na
ZO. Sami zřejmě nemají možnost nějakých objektivních zjištění. Chápu, že
"nedohlédnou" na všechna včelstva v okruhu své působnosti.
V ZO ČSV v březnu, či únoru ještě o případné invazi nemohou nic vědět
(zejména, pokud nemají ve své ZO někoho, kdo např. spad kleštíka sleduje i
únoru ). Takže VS asi vychází z výsledků laboratorního vyšetření měli, které
jsou odevzdány (kolem 25.ledna) k povinnému akreditovanému vyšetření.
Jsem už dost starý na to, abych si musel pomáhat lží, tak tedy: spotřebu
veterinárních léčiv pro včelstva i v roce 2009 čestně splníme. Díky
nezodpovědnosti některých včelařů nejsme schopni naplánovat jejich spotřebu
a zajistit plánování, výrobu a odbyt na celou pětiletku! Těm, co na jaře
včas nahlásili spotřebu se odměníme tím, že jejich požadavky v srpnu
splníme!

Bohužel se mi nedostalo odpovědi na otázku: jak VS zjišťují aktuální stav
včelích chorob v lokalitě své působnosti a jakými věšteckými metodami
prognózují jeho vývoj. Asi je to tajné. Nebo je to opravdu tak: co jim
nahlásí v únoru ( či březnu ) jednotliví zástupci ZO při schůzi v OV?
Jak to na všech ZO ČSV zjišťují?

Proto si projevy včelích chorob sleduji sám.
Všechny držitele včelstev, které pravděpodobně v budoucnu čeká to, co mne v
roce 2007 (kdy mi přes poctivé, leč neúčinné léčení zbylo 15% včelstev).
zdraví
Josef Kala



Př. Menšík napsal:
U nás je je nařízen Gabon a 2 x Varidol. VS nemůže vycházet z aktuálního
stavu když léčiva se objednávají již na jaře. Včelaři musí přece vědět co ji
mají objednat

Pepan


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
B.Tichý (80.188.56.170) --- 28. 7. 2009
Re: léčení varoázy a zamylení doktora

Žasnu nad slovy fasování, nařízení, nad tím, že by nějaký funkcionář měl rozhodovat od psacího stolu o mých včelstvech. Vyhlášky o léčení na rok vychází v předstihu, najdete je na internetu i ve Včelařství v Příloze. Řídím se podle toho a sleduji podložku i včelstva.Objednám si co já chci a ne co mi někdo poroučí... Ale to by bylo dlouhé povídání
Pan Turčány a pan Pokorný - odpověď byla dostatečná Proč si přidělávat práci s nějakým sundáváním, dalším ošetřováním, vyháněním včel, které mohou být ještě dlouhou dobu užitečné.Jen bych sdělil mou odlišnou praxi. Strůpek přes zimu nechávám tak jak je pocelý rok, tedy s folií. Na jaře se na ni sráží voda a slouží místo pracného dodávání vody. Vlhký vzduch přes zimu, to je vydýchaný je těžší a padá dolů a odchází česnem nebo sítem z úlu ven a je také sucho a plásty neplesniví, Před krmením upravím plásty tak, aby tam nebyly příliš staré, poškozené rámky, prostě odeberu co tam nepatří a udělám místo pro brzké jarní mezistěny a třebas i trubčí plásty, ušetřím si opět na jaře přidávání medníků a jen rozšiřuji, aby měla matka kam klást a včely nosit med. A také tam nic neplesniví, ale o tom již před nedávnem zde na konferenci bylo psáno.Ale to vše jsem již velmi podrobně popsal před několika lety v Kalendáriu.Pane POkorný obraťte se na pana Cafourka, má celý včelařův rok podle toho opsaný pro své následovníky.Ono se musí stále dělat něco co se dělá již sto let, poznatky nástavkových včelařů stále nejsou přebírány do všeobecné včelařské praxe.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
KaJi (88.103.157.154) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy a zamylení doktora

http://www.n-vcelari.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=117:pozor-prave-se-varrooza-lame&catid=35:vms&Itemid=57

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
kozlík (90.177.14.87) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy a zamylení doktora

lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37029


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(88.103.157.154) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy a zamylení doktora

Kozlík:
Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku , budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a pylu.
----
Mám je venku na paletě neizolované. Zimuji ve 2-5 N 24cm protož jsmem líný to vozit a hlavně kvůli moru chci co nejmíň přemisťovat plásty, takže na jaře nebo v podletí vytřídím a včelstvu tam zůstávají. Některá včelstva používám jako skladiště na jaro.
Zkušenosti se zimováním ve velkém prostoru mám cca 10 let.

Nemyslím, že je to tak jednoduchá závislost. V prvé řadě je to o ventilaci. Ať si to každý pomalu odzkouší, ale podle mě je základ úspěšné větrání. Když není sítované dno a v těch spodních chybí jeden či dva rámky, nebo už tam jsou připraveny stavební, aby to mělo kudy táhnout, tak se to dá uskladnit se zhruba stejnými následky jako zimování mimo. I tam mi plásty někdy plesniví, když je mám mimo úly v komínu.


Co nefunguje je kombinace zateplených a nezateplených nástavků. Nahoře zateplené dole nezateplený - to plesniví spolehlivě - ale to vyplývá z fyziky par a plynů
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37031


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy a zamylen? doktora

> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri. Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37048


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radim Polášek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy a zamylen? doktora

Plesnivění rámků ve spodním nástavku se podle mně odvíjí od umístění úlu na
stojanu. Pokud je úl nízko nebo z jiného důvodu je při každém dešti spodní
nástavek zacákaný vodou a blátem, vlhkost do úlu pronikne a rámky neobsazené
včelami chytnou plíseň. Ne tu zjevnou, ale spíš tu skrytou, kdy na rámku
není skoro nic vidět, ale celý rámek kompletně smrdí plísní. Ovšem plíseň se
rozvíjí jenom když je teplo, takže je to záležitost teplého vlhkého podzimu,
kdy plíseň přerazí tenkou propolisovou vrstvu, kterou je voští včelami
potaženo a teplé zimy a předjaří. Za nízkých teplot, pod + 5 st C odhadem,
se s rámky nic neděje, pokud po rámcích přímo neteče voda.
Záleží tedy na konkrétním umístění úlu, jestli je vhodné podsadit medníkové
plásty pod včelstvo nebo je skladovat v suchu pod střechou.
Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 30, 2009 9:00 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy a zamylen? doktora


> lidi pište také , kde máte včelstva umístěna a jestli jsou a jak úly
> izolovány. Z vlastní zkušenosti vím , že pokud jsou úly umístěny venku ,
> budete mít na jaře spodní neobsazený nástavek plný plesnivých plástů a
> pylu. Sice to na jaře vykoušou , ale bude to chvilku trvat a návrat plástů
> do medníku je už nemožný. No když to někdo udělá na jednom úlu , tak to
> není taková ztráta , ale u vícero je to již drahá zkušenost.

Moje zkusenost je ze plesnivy pouze krajni, maximalne dva od kraje - to uz
musi byt. Mam na strupku igelit, dole sito. Vetsi problem je v uteplenych
ulech - sololit, palubka. Ve dreve je to lepsi. Takze bud se nechaji kraje
volne bez ramku (vyhodne i pro fumigaci) pri priprave na zimu, a nebo se
do kraje davaji horsi plasty a ty se na jare zrusi. Kdyz se necha kryci
plast s pylem u kraje tak natuty zplesnivy. Nekdo do kraje dava stavebni
ramek coz je na jare po jeho vystaveni signal pro rozsirovani. Ramky z
plodiste, nebo dokonce z nastavku pod plodiste do medniku u me nepatri.
Obmena dila se mi docela dobre dela na jare kdyz vcely jeste neobsedaji cely
ul tak jde spatne ven, mezisteny dovnitr. K obmene dila po celych
nastavcich jsem se jeste nedostal. Skladuji pouze panenske souse cimz
odpada pece o ne.

Proti plisni muze pomoct prodysny strupek - nekdo to chvali, jini rikaji ze
vcela vlhko potrebuje - tak si vyberte.
T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
(90.183.70.9) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2 roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije, alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků! Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu. Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června a potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších problémů! Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy včelařovy inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou schopni se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem některé nepotěšil! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Vážený pane,
Vaše reakce je značně expresivní, obsáhlá a nic neříkající. Zřejmě
zapomínáte, že tuto diskuzi nesledují pouze staří a zkušení, ale i
začátečníci, kteří právě tady mohou získat maximum cenných rad.Proto snad
není třeba je nazyvat neschopnymi pitomci. Ani vy jste zkušený s nebe
nespadl.
Příště prosím buďte ve Vašich sděleních konkrétnější, abychm se mohli po
aplikaci Vašich skvělých metod radovat všichni.
S pozdravem Hanka

> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
> a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
> problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
> včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
> schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
(90.183.70.9) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Vážený příteli, zřejmě se vám můj příspěvek ani trochu nelbil a to byl také trochu jeho účel. Zřejmě jste už podle něj také sebe zařadil, jinak by jste byl v klídku. To co píšete o začínajících se sice hezky čte ale je to nesmysl. Jak se dá nazvat člověk, který si domů přivede štěně a utrápí ho hlady, nemocemi cizopasníky a vymlouvá se,že mu nikdo nic neřekl. Televize Nova by se o něm vyjadřovala daleko hůř než já a on by se musel domů plížit několik týdnů kanálem. No a vidíte skoro třetina včelařů žvaní o tom jak má včelky ráda a chová se k nim úplně stejně. Prostě ať chcem nebo nechcem,bez základních informací by si nikdo včelstva pořizovat neměl. Takže chci včelařit, koupím si za 250 Včelařství, není to nijaké veledílo ale rozhodně to nejlepší co na trhu je, přečtu si ho a až to trochu strávím, vyrazím shánět včely.Je li nablízku úspěšný včelař vyrazím také na zkušenou. No a pak se nemusím ztrapňovat. Jak to dělám já jsem psal, stačí číst a nemít červeno před očima. Občes vytáhnu podložky a protože tam nic červeného není, jsem v klídku. V pol. září píchnu u několika včelstev do zásob a není li tam tvrdo jdu v klidu domů, protože mám jistotu, že na co beru dotaci, tak s tím se na jaře setkám. No jestli je to u vás jinak není účelnější si tam nejdříve udělat pořádek???? Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Jarka (82.100.28.4) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Pane Stonjek. Asi mně také budete řadit mezi"pitomce",protože v roce 2OO7 jsem přišel o dvě včelstva ze tří takto.Koncem července začali padat na podložky roztoči,když jich bylo denně devět jel jsem na vet.správu,kde mně doporučili formidol. Během týdne jsem ho sehnal, aplikoval,nějaký spad byl, na podzim fumigoval, ale o včely jsem přišel. V roce 2OO8 nakoupil včely, po vytočení nasadil Gabon,který jsem sehnal z "druhé ruky" a vše v pořádku.Letos když se 18.7. objevil spad roztočů a za 5 dní dosáhl v průměru 4-6,požádal jsem na VS o předpis, že bych si Gabon okamžitě objednal v Dole a nasadil. Příslušný veterinář mně odmítl,že recept může vystavit pouze pro celou ZO a že pro mně nemůže nic udělat. Nevím jak to řeší ostatní včelaři ZO, ale o Gabon nemají zájem. Poraďte. Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37040


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
stonjek (90.183.70.9) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy

No když vynecháme ty pitomce, kterými jsem nechtěl urazit, ale vyprovokovat k zamyšlení udělal jste zásadní chybu. Na roztoče jste přišel pozdě. V toto dobu už na většině stanovišť bylo rozhodnuto. Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37043


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
KaJi (88.103.157.154) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy

RS:
....Dále jste udělal chybu s KM. Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou.
.....
-------
On Dol posílá bez předpisu Gabony?
Tohle není ojedinělá story - těch jsme sylšel, když funkcionáři nebo veterina bránili nasazení Gabonů.

V podstatě v takových případech je jediná rada. Neplatit zbytečně poplatky ČSV a peníze využít efektivněji - zajít do normální veterinární ordinace a přes ní si objednat léčivo. I s nějakou to přirážkou to vyjde možná levněji.Pak skutečně bude léčivo včas a podle požadavků včelaře. Je dobré takhle dělat větší objednávky pokud se ti rozumnější domluví spolu a ostatní nechají žít svým spokojeným životem a neruší je v činnosti.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37045


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy

> Když to takhle padá musí se nasadit Gabon med nemed. No a s e spolkem a
> veterinou to vám asi nikdo nepomůže, to musíte sám. Ale když pospícháte je
> lepší zavolat do Dolu, za dva dny léky jsou doma poštou. Takže určit si sám
> viníka není tak těžké, varování ve Včelařství vyšlo v dost. předstihu a
> vymýšlet si výmluvy proč to nešlo a časem jim i věřit to je dost
> kontraproduktivní. Takže když si do budoucna budete dávat majzla od
> slunovratu, bude líp. Zdraví R. Stonjek

A jaky spad brat (berete) jako hranicni? Vic jak 5 denne uz je prusvih? Kolik je jeste unosne pro vynechani gabonu a pouziti pouze KM? V jakem case?
Jake mate zkusenosti? O tom by mela byt diskuse....

Treba letos, zacly padat az minuly tyden, zatim maximum je 1ks/den. Je to na gabon? Ci postaci kyselina? Po osetreni kyselinou pred 14dny (NH) padlo dosud 8 roztocu. Verim - mozna alibisticky, ze by slo u me letos gabon vynechat, samozrejme vim ze kazde vcelstvo to ma jinak. Na druhou stranu zas prosakuje ze vlhky cerven a cervenec udelal sve a lze cekat nastup roztoce.

Spousta otazek, malo odpovedi, zkusenosti. Mate k tomu nekdo nejake postrehy?

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
(90.183.70.9) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy

Tak situace je na různých stanovištích různá a nelze dávat universální návod. Já dávám Gabon když jsou tak 3. Kyselina není nic extra, myslím tím Formidol. V těchto měsících nejvíc škodí roztoči v buňkách a jsou ještě trubčí, takže s rezervou by páry měly působit smrtelně cca 15 dní. No a formidol je na 4 a té práce kolem!!. Pronikání par přes částečně propustná víčka je dost diskutabilní a podle zkušeností z venku musí být koncentrace podstatně drsnější než používáme my. Takže buďto dlouhodobý odpařovač KM nebo Gabony. Jinak se teď dost objevují názory jak je KM skvělá neškodná, přirodní a já nevím co ještě. Já to nadšení vůbec nezdílím. V koncentraci 85% je hodně agresivní. Není lepšího rozpouštěče vodního kamene a ucpaného odpadu. Kam se hrabe louh nebo kys. solná. A teď si představte obrvené tělíčko včelky s tisíci chloupky. To všechno má na jejím těle nějaký smysl a my na to s touto drsňárnou. Ing Titěra jednou povídal kolik je to přepočítáno na m2 strašná plocha, ale ten němec, zapoměl jsem kolik, jestli víte kolik, hoďte do placu díky. Já si myslím, že Gabon je daleko k včelám šetrnější, ale mohu se mýlit. I když Ainsteinovi je vkládáno do úst to o ohrožení lidstva,žádné důkazy o autorství této věty nejsou. Víme ale naprosto přesně, že bez chemie a ochraných přípravků v zemědělství by tu ten hladomor byl už dávno, a zeměkoule by nás uživila stěží polovinu. Proto bychom měli chemii uznávat a ne neustále pomlouvat. Navíc bych rád měl vysvětleno, jak když něco opouští chemickou fabriku v plastovém kanistru v konc. 85% což se v přírodě vůbec nevyskytuje, jak to může být přírodní látka??? Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí. Naopak kdo věří na jiné teorie stvoření, protože víme v podstatě prdlajs, tak pak by byla šance. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37074


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy

R. Stonjek napsal:

>Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí.
.........................

Jen tak na okraj - přírodní výběr nemá až tak moc společného s evoluční teorií. Přírodní výběr je pozorovatelná a jistá věc, kterou si každý může ověřit a byla známá už před Darwinem. Evoluční teorie je neověřitelná, protože vznik druhů přeměnou z jiného zatím nikdo nepozoroval. Ale to je vedlejší :)

Pokud to dobře chápu, tak existují vědecké práce na to, že s odolností jak proti moru, tak proti roztoči se právě setkáváme už dnes. S větší či menší odolností.

A náš problém je ten, že přírodní výběr funguje a my mu u roztočů velmi pomáháme, protože ty roztoče, co jsou méně odolní proti chemii, vyřazuje, a jen ti nejodolnější proti chemii přežívají a své geny předávají. Oproti tomu včely nejsou vystaveny žádnému tlaku a přežívají i včelstva, která by si normálně s roztočem neporadila. A tak dostává roztoč před včelami náskok - roztoč se šlechtí i proti chemii, a včely ne.

Pokud se stav nezmění, včely odolnější proti moru ani proti roztoči neuvidí ani další generace. Možná tak účinnější kombinace chemie.

Roztoče tu máme řádově 30 let.
Pokud si to dobře pamatuji - 80 léta - podložky na spad, fumigace, občas roztoč, kolaps včelstva do 3 let od napadení roztočem.

Postupně přidávány nátěry plodu, dva druhy gabonů, 1x až 2x formidol.

Dnešní stav - téměř plošně povinný jarní nátěr plodu, fumigace, doporučení formidolu 1x až 2x podle stupně napadení (dává se i preventivně abych nebyl za neschopného pitomce), gabon, 3x fumigace nebo aerosol.
Takže klidně 8 ošetření za rok, při neléčení včelstva kolaps do 1 roku. A je jistota že za dalších pár let to bude stačit? Při tomto tempu šlechtění roztoče?

A to se zřejmě testuje kyselina šťavelová a thymol, aby byl arzenál chemie rozšířen na hrozící rezistence.

Podle mě do budoucna nejde o to, neléčit vůbec, ale zarazit co nejvíc šlechtění roztoče a zvyšovat schopnost včel s roztočem žít než včelstva zkolabují (kdy buď včelstvo uhyne, nebo bude nepoužitelně pro daší sezónu).

Dejme tomu by se dalo říct že stojí otázka tak, zda to půjde nezvyšovat počet léčebných zásahů, a postupně počet zásahů snižovat až jednou možná třeba léčení nebude zapotřebí nebo jen jednou za pár let.

K tomu by ale zřejmě bylo zapotřebí na odolnost proti roztoči šlechtit včely, a při našem zavčelení plošně.

Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si chemicky hýčkáme :)

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37075


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy

> A náš problém je ten, že přírodní výběr funguje a my mu u roztočů velmi
> pomáháme, protože ty roztoče, co jsou méně odolní proti chemii, vyřazuje,
a
> jen ti nejodolnější proti chemii přežívají a své geny předávají. Oproti
> tomu včely nejsou vystaveny žádnému tlaku a přežívají i včelstva, která by
> si normálně s roztočem neporadila. A tak dostává roztoč před včelami
> náskok - roztoč se šlechtí i proti chemii, a včely ne.
Přesně tak.

Roztoče tu máme řádově 30 let.
> Pokud si to dobře pamatuji - 80 léta - podložky na spad, fumigace, občas
> roztoč, kolaps včelstva do 3 let od napadení roztočem.
>
> Postupně přidávány nátěry plodu, dva druhy gabonů, 1x až 2x formidol.
První dva nebo tři roky, než vyvinuli fumigaci, byl povinný postřik. Na
začátku prosince, kdy ve včelách neměl být plod, se včely rozebraly a každý
rámek se včelami se postříkal vodným roztokem léčiva. Na úl vyšlo tak 0,5 -
0,7 litru . Za mrazu a sněhu to byla lahůdka. Včely přežily bez problémů

> Podle mě do budoucna nejde o to, neléčit vůbec, ale zarazit co nejvíc
> šlechtění roztoče a zvyšovat schopnost včel s roztočem žít než včelstva
> zkolabují (kdy buď včelstvo uhyne, nebo bude nepoužitelně pro daší
sezónu).
To se dneska provádí křížovým ošetřením. Roztoči, co bysi mohli vyvinout
odolnost na jeden prostředek, jsou likvidováni následným ošetřením dalším
prostředkem. Proto se má používat aspoň dva různé prostředky k hubení
rozotočů současně. Dlouhodobě se , pokud vím střídá účinná látka pro
fumigaci. Ale nic není dokonalé.

> K tomu by ale zřejmě bylo zapotřebí na odolnost proti roztoči šlechtit
> včely, a při našem zavčelení plošně.
>
> Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti
> roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných
> včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si
> chemicky hýčkáme
To by byla ve včelaření politická věc. Včelaře, dneska většinou zaměřené na
co nejvyšší výnos medu, by bylo třeba přesvědčit, aby léčili na varaózu
volněji s menší intenzitou, nekupovali potom pod rukou různá další léčiva a
"nepřiléčovali" a akceptovali každoroční ztráty nějakého procenta nejméně
odolných včelstev.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy

>Jinak těm neschopným pitomcům (kteří včelstva, která nejsou odolná proti roztoči nechají uhynout), genetický potenciál na "odolnost prošlechtěných včelstev" ostatní ničíme rozchováváním těch včelstev neodolných, která si chemicky hýčkáme :) Radek Krušina <
-----------------------------------------------------------
To mi připomíná jednoho mého spolužáka ze základní školy. Jeho rodiče se přistěhovali po válce, když Stalin zabral i část území, kde žili Volinští Češi. Také chovali včely. Před pěti roky jsem se s tímto spolužákem setkal. Ukazoval mi včely a na nich jsem viděl pobíhat roztoče. Spolužák se smál a říkal, to už můj otecko a děduška říkali, že včely které mají blechy jsou zdravé. Co mám k tomu dodat. Včely se nedožily podzimu. Patrně se ani u jedněch z jeho dvanácti včelstev neprojevila varroatolerance. Asi o ní jeho včely nevěděly, nebo nejspíše o varroatoleranci nic nečetly. Je škoda, že můj spolužák s chovem včel, které jsou zdravé protože mají blechy skončil. Alespoň to tvrdí. Ale kdo ví. Možná jednou udělá díru do světa. S blechami.

Myslím, že je všeobecně známo, dostane-li se jakýkoli živočich nebo rostlina do prostředí které je příznivé jeho životním potřebám a kde nemá přirozené nepřátele, toto prostředí okupuje a původní faunu i flóru vyhubí. Nemusíme chodit pro příklad daleko. Stačí k protinožcům a tam dovezeným králíkům. Dnes mají obyvatelé tohoto kontinentu starosti s tím, jak se králíků zbavit. Obdobná, ne-li stejná situace je u nás i v ostatním světě s varroázou.

Jsem toho názoru, že hledáním linie varoatolerantních včel by se měly zabývat především výzkumné ústavy a jimi pověření a kontrolovaní výzkumníci třeba z řad zkušených a odborně zdatných včelařů. Neměl by to však být neorganizovaný chaos bandy chovatelů a šiřitelů roztočů. Přimlouvám se zato, abychom my ostatní dodržovali vypracované léčebné postupy abychom nebyli za pitomce bez včel. Z čeho by potom bylo možné vyšlechtit ty tak toužebně očekávané varroatolerantní včely?
Zdravím JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Stonjek (90.183.70.9) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět vinou výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

Vlivem výzkumníků se nedá říct. Začátek šíření varaózy je někdy v době před
80 lety, kdy v Indii nebyli spokojeni s výnosy z domácích druhů včelstev a
dovezli proto včelu medonosnou. Ta posloužila jako médium k šíření roztoče a
přes postupné rozšiřování této včely a místní převozy na malou vzdálenost se
rozšířila do středoázijských prostor a potom na Kavkaz, kde infikovala
tamější poddruh včely medonosné. Kavkazské včely byly potom dovezeny do
Bulharska, teď už nevím, jestli kvůli výzkumu nebo produkci a odtamtuď se
varaóza začala rychle šířit do Evropy. Toto potom ještě skutečně urychlil
výzkumný ústav včelařský v tehdy západním Německu, který si nechal dovézt
infikovaná včelstva přímo z Indie. U nás byla velká aféra tuším v roce 1983.
Někdy o dva roky dřív kdosi nelegálně dovezl na Pardubicko včelstva od
Košic, kde už tehdy varaóza byla. A než se na to přišlo, dost se rozřířila.
Tehdy byla vybita všechna včelstva na dost velkém území na Pardubicku a
Ústeckoorlicku, což pravděpodobně zpomalilo šíření varoa u nás o několik let
Akorát nevím přesně, jakým způsobem se roztoč Varoa Jacobsoni přešaltroval
na Varoa Destructor.
Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez
výzkumníků by se varoa rozšířila stejně.
Co se týká praxe, nejsem si vědom, že bych měl zrovna nějaký sen v tom nějak
zásadně zlikvidovat varaózu. Já prostě jen komentuji současný stav a
dovoluji si být ve svých nápadech stejně jako i jinde o jeden stupínek před
tím současným stavem. Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy. Byl by to prostě
klasický mnohokrát popsaný proces, kdy do početné životaschopné populace
vstoupí nějaký ze začátku extrémně zhoubný parazit. Nakonec by došlo k
nějakému dlouhodobému vzájemnému soužití, protože není v zájmu parazita
likvidovat každého svého nositele, se smrtí nositele uhyne i parazit.
Jinak jakým konkrétním způsobem potom se včely naučí vyrovnávat s varoou,
pokud k tomu dojde, souhlasím, že to je zatím teorie.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 01, 2009 2:23 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět
vinou
> výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy
> obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje
> opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných
> přáních. Jiná věc je o tom jak to, že některá včelstva v odvčeleném území
> přežila, zvl ta divoká. Doporučuji si přečíst a stáhnout si Rašovskou
> metodu pánů LBV tam je o tom dost podrobně psáno a mohou být i další
> příčiny. Jinak je to vše soubor teorií a zapomínáme, že každou teorii musí
> dokázat praxe. Ta zatím dokázala pouze jediné, že kdo dal na zveřejněná
> varování a včas a správně léčil, žádné problémy neměl a já nemohu za to že
> že to dodnes mnohým nedošlo. Naopak dnes jsme svědky, že Gabony se cpou do
> včel zcela zbytečně a raději víc než správně, což je přesný opak a také je
> to špatně. No zítra jdu počítat na podložkách a tak už si teď držím palce.
> Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37099


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

Takže výzkumníci šíření varaózy určitým způsobem urychlili, ale i bez výzkumníků by se varoa rozšířila stejně. R.P.

S týmto hodnotením prieniku V.J po r. 2002 V.D sa dá s autorom komentáru súhlasiť, až na to, že k nám prenikol V.D. z bývalého Sovietskeho zväzu a nie Bulharska (v podstate je to jedno).

Jinak 30 let by mohlo být hodně, kdyby se do vztahu
varaóza a včely nepletli lidé svym léčením varaózy.

Ako píšete 100 rokov je o niečo dlhšia doba ako 30 rokov, tak ten proces obrany včelstva proti Vd už mohol cestou k nám niekde začať. Nie všade mal na svojom víťaznom ťažení do sveta včely európskej mal pod nohami chémiu, včela sa mohla úspešne brániť, ale ona to nedokázala. Veď včela má silné hryzadlá,m ktorá by nemala mať problém s odstraňovaním Vd z tela svojich družiek.

Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

A.Turčáni:>Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.<
...........

Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969. Resp. uzavřen diskuzním koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když už reaguji, jsou stránku před tím nějaké zprávy z Konference - výzkumu otom, že když se matkám aputují v určitém místě obě přední, přestane se jako taková orientovat v kladení oplozených a neoplozených vajíček. (omyl matky je cca 80%)

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37184


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 8. 2009
Re: léčení varoázy

A.Turčáni:>Naprotitomu som prekvapený silou včelích hryzadiel pri odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien, ktorý som skúšal v tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté konce O,33 mm vlasca trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť poškodený vlasec drobrnými záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem drôtu nič iné nepoznala a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo" tvrdší a stopy neostanú
Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom čase neriešiteľné, raz vyrieši i tento.<
...........

Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969. Resp. uzavřen diskuzním koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když už reaguji, jsou stránku před tím nějaké zprávy z Konference - výzkumu otom, že když se matkám aputují v určitém místě obě přední, přestane se jako taková orientovat v kladení oplozených a neoplozených vajíček. (omyl matky je cca 80%)

Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie je v kontexte s mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie vedenie).
Pred nejakým časom som čítal pojednanie v OVP, kde sa preberal pokus s amputovaním jednej, potom i obidvoch predných nôh, či M skutočne zisťuje obsah bunky nohami. Pokus to nepotvrdil.
Podľa mňa je orgán kontroly obsahu buniek na matkiných takadlách. Ak jej odstránime čo i len jedno tykadlo, kladie M vajíčka do buniek nesústredene a chaoticky, do jednej bunky aj 5-6 vajíčok.Ale či položí oplodnené alebo neoplodnené nemajú predné nohy nič spoločné,
V tejto sezóne som do včelstva vedome pridal matku s amputovanou prednou nohou. Včelstvo M prijalo a myslel som , že je všetko v poriadku, no nebolo. Včelstvo po asi 2 týždňoch začalo ošetrovať trúdí plod a následne na 24 deň robiť tichú výmenu. Aj sa im podarila, matka už ploduje asi týždeň. Matke sa podarilo umiestniť vajíčka do buniek, ale veľmi málo. Matka pri zasúvaní bruška do bunky potrebuje obe predné nohy a zrejme to včely podnietilo robiť TV.

To či M ploduje oplodnené alebo neoplodnené vajíčka podľa mňa ovplyvňuje jednoznačne priemer bunky, o čom pojednáva známa tlaková hypotéza. Matka má priemer bruška 5,6 mm, plus mínus 0,3mm, priemer robotníčej 5 mm, teda menší, čo vyvoláva tlak na bruško pri jeho zasunutí do nej, stlačí bod, z ktorého vyjde podnet na otvorenie spermatéky a prechádzajúce vajíčko spermie oplodnia. Pri kladení vajíčka do TB, ktorá má priemer 6,3 mm tlak nepôsobí na bruško, spermatéka nedostane pokyn a neotvorí sa, teda M položí do TB neoplodnené vajíčko.
Gusti, ani Vy ostatní čítajúci tieto riadky, neberte ako poučovanie (a istotne Ste dobre s tlak. hypot.-TH oboznámení),chcel som len reagovať na diskusný príspevok a ozrejmiť stav veci.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37188


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 6. 8. 2009
Re: léčení varoázy

Anton Turčáni:>Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie je v kontexte s mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie vedenie).<
.........
V ročníku 1969 jsou články a zveřejněné zkušenosti s vlascem. Přesně to, naco jsi došel, je tam zveřejněné - že vlasec včely v některých místech překusují. (12 číslo - prosinec) Je tam jakýsi dohad otom jak by to možná šlo řešit.

Stránku před tímto v tom 12 čísle roku 1969 ve Včelařství je zpráva (zápisek) z jakési mezinárodní Konference, že matky po amputacích předních končetin (je důležité až který článek z noh je pryč) má vliv na kladení vajíček.


S tou hypotézou o velikosti dělničích buněk bych to nebral, protože mám buňky na mezistěnách z mých matric od 4,9 - 5,4 mm. (dělám si je pro sebe a vůbec mi nějaká nesouvislot nevadí a včelám jak pozoruji také ne)

Dělnice se normálně vyvíjí a plod není mezerovitý. Je pravdou, že občas se ukáže i malá trubčí plocha, ale ta je u průměru nad 5,4 mm a jsou stavěny jako viditelně trubčí. Když si vezmu pravítko tak je to docela zábavné rozteče buněk sledovat.

Ne, nejsem přesvědčen, že by matka zrovna jen průměr buňky pro oplození položeného vajíčka nutně potřebovala. Třeba to může nějak být nápomocno jako jen součást akce na kterou se spustí nějaká reakce, sám o sobě by to byl jakoby slepecký hmatový vjem. Dohromady s tykadly je to lépe přijatelné a jestli náhodou má matka i nějaké senzory na koncích nebo dál k tělu na prvních párech noh, které cití trubčí nebo dělničí feromon a tak jako podmíněný reflex se u ní rtak rozliší, jestli pustí nebo nepustí spermie na vajíčko a bylo by to jako otázka vysvětleno.

Ale ktomu je určitě mnoho jiných zapálenějších na Zemi lidí než my amatéři, aby to oni jako ověřený fakt potvrdili.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37189


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Pete Mal (e-mailem) --- 7. 8. 2009
Re: lÊèení varoåzy


Preco potom mlade matky kladu menej trubcov ako stare? Asi to ci polozi trubca nezavisi len od buniek. Alebo vcely pri starych matkach umyselne tahaju trubcie bunky?

--- On Thu, 8/6/09, A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com> wrote:

> From: A.Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
> Subject: Re: lé?ení varoázy
> To: "V?ela?ský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Date: Thursday, August 6, 2009, 6:32 AM
> A.Turčáni:>Naprotitomu som
> prekvapený silou včelích hryzadiel pri
> odstraňovaní silonového vlasca pri výstuhe medzistien,
> ktorý som skúšal v
> tomto roku. Z vystavanej medzisteny trčia rozhryznuté
> konce O,33 mm vlasca
> trčia na všetky strany, aj voľným okom vidieť
> poškodený vlasec drobrnými
> záhryzmi doňho. A včela sa to nemusela učiť, okrem
> drôtu nič iné nepoznala
> a možná to skúša i na ňom, len drôt je o "niečo"
> tvrdší a stopy neostanú
> Nakoniec človek vyriešil väčšie problémy, v istom
> čase neriešiteľné, raz
> vyrieši i tento.<
> ..........
>
> Problém byl rozebírán ve Včelařství ročník 1969.
> Resp. uzavřen diskuzním
> koncem podobně jako u Tebe Antone v 12/1969 . Také když
> už reaguji, jsou
> stránku před tím nějaké zprávy z Konference -
> výzkumu otom, že když se
> matkám aputují v určitém místě obě přední,
> přestane se jako taková
> orientovat v kladení oplozených a neoplozených
> vajíček. (omyl matky je cca
> 80%)
>
> Gusti, odpovedi nie celkom rozumiem, pretože odpoveď nie
> je v kontexte s
> mojím vyjadrením, na ktoré reaguješ (asi mám dlhšie
> vedenie).
> Pred nejakým časom som čítal pojednanie v OVP, kde sa
> preberal pokus s
> amputovaním jednej, potom i obidvoch predných nôh, či M
> skutočne zisťuje
> obsah bunky nohami. Pokus to nepotvrdil.
> Podľa mňa je orgán kontroly obsahu buniek na matkiných
> takadlách. Ak jej
> odstránime čo i len jedno tykadlo, kladie M vajíčka do
> buniek nesústredene
> a chaoticky, do jednej bunky aj 5-6 vajíčok.Ale či
> položí oplodnené alebo
> neoplodnené nemajú predné nohy nič spoločné,
> V tejto sezóne som do včelstva vedome pridal matku s
> amputovanou prednou
> nohou. Včelstvo M prijalo a myslel som , že je všetko v
> poriadku, no
> nebolo. Včelstvo po asi 2 týždňoch začalo ošetrovať
> trúdí plod a následne
> na 24 deň robiť tichú výmenu. Aj sa im podarila, matka
> už ploduje asi
> týždeň. Matke sa podarilo umiestniť vajíčka do
> buniek, ale veľmi málo.
> Matka pri zasúvaní bruška do bunky potrebuje obe predné
> nohy a zrejme to
> včely podnietilo robiť TV.
>
> To či M ploduje oplodnené alebo neoplodnené vajíčka
> podľa mňa ovplyvňuje
> jednoznačne priemer bunky, o čom pojednáva známa
> tlaková hypotéza. Matka má
> priemer bruška 5,6 mm, plus mínus 0,3mm, priemer
> robotníčej 5 mm, teda
> menší, čo vyvoláva tlak na bruško pri jeho zasunutí
> do    nej, stlačí bod, z
> ktorého vyjde podnet na otvorenie spermatéky a
> prechádzajúce vajíčko
> spermie oplodnia. Pri kladení vajíčka do TB, ktorá má
> priemer 6,3 mm tlak
> nepôsobí na bruško, spermatéka nedostane pokyn a
> neotvorí sa, teda M položí
> do TB neoplodnené vajíčko.
> Gusti, ani Vy ostatní čítajúci tieto riadky, neberte
> ako poučovanie (a
> istotne Ste dobre s tlak. hypot.-TH oboznámení),chcel som
> len reagovať na
> diskusný príspevok a ozrejmiť stav veci.
>



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37203


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 7. 8. 2009
Re: lÊèení varoåzy

Preco potom mlade matky kladu menej trubcov ako stare? Asi to ci polozi trubca nezavisi len od buniek. Alebo vcely pri starych matkach umyselne tahaju trubcie bunky?

Veď je to logické, včely chovajú trúdov, aby zabezpečili oplodnenie matky. Ak sa M oplodní matka z RN alebo pridáme mladú M, ten problém kladenia neoplodnených vajíčok pominie, včelstvo si zabezpečilo mladú M, rozmnožovať sa už nebude. Ak však včelstvo pre nejakú príčinu robí TV (a môže to byť aj mladá M), začne včelstvo znovu ošetrovať trúdí plod.
Stavba nových trúdiek buniek je logická a vychádza vždy z potreby svojho rozmnoženia-rojenia a je jedno či je v úli stará alebo mladá M.
Ja som nepísal vo svojom predchádzajúcom komentári prečo včelstvo stavia trúdie bunky, ale prečo matka dokáže klásť do nich oplodnené vajíčka a vzápätí neoplodnené.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37209


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

Musím se Radka zastat, protože Ti, co mají dělat pro zvládnutí rozdoče VD svou práci - peníze přes státní zakázky - projekty nato stále dlouhodobě tečou, nedělají v tomto směru víc než musí.

On útok na roztoče včelou, je možný. Myslím, že v takovém včelařském, jen dotace pobírajícím zapadákově kde nic celkem nefunguje a vlastně nic není - letos ani med, nemůže ani povědomí o takovém možném útoku včely na VD zabrat.

Naštěstí tu máme síť, v které se lze dopídit výsledků. Jak takové činnosti u včel docílit ale bývá tajemstvím.

viz:
http://www.youtube.com/watch?v=Q4q_869q_4w&hl


............
Stonjek (90.183.70.9) --- 1. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy (36992) (36994) (36995) (36997) (37015) (37020) (37021) (37040) (37043) (37056) (37074) (37075) (37096)

>Naše včelstva se poprvé střetla s roztočem asi před 30 lety a to opět vinou výzkumníků. Do té doby nikdy. Nemůže tedy mít vyvinuty, žádné mechanizmy obrany proti němu a ty genetické už vůbec ne. 30 let je z pohledu vývoje opravdu nic a Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 2. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

Stonjek napsal:
>30 let je z pohledu vývoje opravdu nic....
.................

Zkusím možná ještě jednou osvětlit, co jsem někde vyčetl a teď s tím dělám chytrého. :)
My tu nediskutujeme o tom, jestli vznikne nový druh včely (vznik nového druhu je podle evoluční teorie během na dlouhou trať), který si bude umět poradit s roztočem tím, že nějak zmutuje a vytvoří se mu na to nové geny.

Jde o to, jestli některé linie našich včel tyto geny už mají a jsou proti roztoči odolnější. Na naší laické úrovni zřejmě nemá smysl rozebírat, jakým způsobem se tato odolnost projevuje. Pokud tyto geny existují, je o to tato včelstva rozchovávat, a ostatním včelstvům nechat co nejmenší prostor pro šíření svých genů. To podle mě v praxi znamená kupovat matky od chovatelů, kteří tuto vlastnost sledují, u svých včelstev se snažit vyřazavat včelstva proti roztoči nejméně odolná (to je zřejmě poněkud obtížné poznat pro toho, kdo o roztočí ví málo, ale pokud to dobře chápu, není to nemožné, pro toho, kdo se nebojí o problém zajímat), a nešlechtit roztoče nadbytečnými chemickými zásahy.


Stonjek napsal:
>Radek tady pouze vypráví o svých tajných snech a nesplněných přáních.
........................

Trochu bych to poopravil.
Jen se tu pokouším diskutovat o tom, co jsem se o problematice včely a roztoč varroa nočetl, když mi zkolabovalo stanoviště měsíc po vyjmutí gabonů.
Je možné samozřejmě namítnout, že kdybych slepě nevěřil jen léčivu, včely lépe sledoval, dal včas jinou chemii, nic by mi neuhynulo.
Je taky pravda, že dnes už bych o problému věděl víc.

Ale na počátku mého vstupu bylo označení těch, komu včely hynou na varroázu za neschopné pitomce.
A já stále tvrdím, že je to minimálně na diskusi.
Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám.
Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Stonjek (213.151.87.2) --- 2. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné, že v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou. Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky, ale spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře, dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu. Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě. Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také roztoči, molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten by se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                          
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

No, já nikoho neverbuju, aby dělal to a to. jen prostě píšu svůj názor. Co
se týká chemie proti varaóze, jasně se ukázaly její hranice před dvěma roky.
Kdy roztočů bylo stejně nebo ještě méně než dříve, ale protože se něco
stalo, dodnes se přesně neví co, tak by bylo bývalo tehdy třeba nasadit tu
chemii podstatně intenzívněji než bylo zvykem. Jenže to nikdo nevěděl
předem, léčilo se stejně (lajdácky) jako jiné roky a zjistilo se to, až bylo
pozdě. Následující rok to nejspíš bylo přesně opačně. Hrozba současného
působení varaózy s tím dalším neznámým činitelem pominula, ale léčilo se
znatelně intenzívněji a často možná zbytečně, jen se dodávaly rezidua do
včel.
Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu
boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude
založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen
několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo
komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi. A
včelám potom jen ponecháme úlohu "mikromašinek" sbírajících sladinu a
vyrábějících med v úle. Jenže ruku v ruce s tím, protože člověk není
neomylný a leccos se prostě zjistí dodatečně, pokud se objeví některý zatím
neznámý škůdce nebo choroba. Logicky těch několik vybraných rozchovávaných
linií nebude mít odolnost a zase to bude zaměstnávat množství lidí, od
výzkumníků, kteří budou hledat, čím to je a čím úhyny zastavit až po
politiky, kteří budou moct žvanit o tom, jak zachraňují životní prostředí
podporou včelařů, kterým uhynula včelstva.
Nebo jestli způsobem chovu aspoň částečně necháme včelkám vedle jejich úlohy
výrobce medu taky určitý prostor si samy vytvářet jakousi odolnost proti
současným i budoucím chorobám a parazitům.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 02, 2009 7:55 PM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Vytočil jsem a začínám krmit. Letos výnosy cca o 1/4 nižší, medovice jen
> trochu na ukázku. Vcelku to ale jde.Jinak Radku povídat si o tom co by se
> mělo a jak na to, je sice hezké počtení, ale také bychom se měli zabývat
> otázkou, kdo a kdy to udělá, a kdo to zaplatí, protože bez peněz se může
> akorát velký kulový. V podstatě to znamená vystavit hodně včelstev vysoce
> infekčnímu prostředí a z přeživších se musí přesně identifikovat proč
> přežily a vhodné kandidáty podrobit úzce příbuzenskému páření k upevnění
> vlastností a s tím zkoumat jak je tato vlastnost dědivá a pak tyto jedince
> stále inseminací udržovat a rozchovávat, protože je velmi pravděpodobné,
že
> v přírodním rozmnožovacím procesu potomci zase o tuto vlastnost přijdou.
> Rovněž nemůžeme počítat s masivním nasazením těchto matek./ Šetřílkové/A
> tak bych mohl pokračovat. Takže otázka číslo jedna. Kdo obětuje stovky,
ale
> spíš daleko víc včelstev a kdo dovolí v určité oblasti vytvořit vysoce
> infekční prostředí a kdo to zaplatí, když výsledky vůbec nejsou jisté a
> pokud vím, nikdo v Evropě tímto směrem velký výzkumem nesměřuje. Nejsem
> žádný pesimista, jen se na věc dívám reálně. S chemií to zatím jde dobře,
> dá se nasazovat dost ohleduplně a řeči o rezistenci jsou trochu k smíchu.
> Skoro 30 let se používá převážně amitráz a rezistence je stále v pohodě.
> Zeptej se nějakého zahradníka o rezistenci svilušek, což jsou také
roztoči,
> molic a pod. Tam už 3 stejný postřik za sebou nefunguje a musí se stále
> střídat účinné látky a občas šáhnout i do ZNJ./zvl. nebezpečné jedy/ Ten
by
> se nám upřimně vysmál! Takže buďme realisté. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37122


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                             
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

Radim Polášek:>...Je otázka potom, jaké včelaření má být. Jestli včelaření, kdy veškerou tíhu
boje proti nemocím a škůdcům nese člověk. To znamená, že včelaření bude
založeno na chemické ochraně a výběr a rozchovávání vybraných linií, jen
několika v ČR, bude založeno na pár specializovaných výzkumnících nebo
komerčních chovatelích se svou vědeckou genetikou a řízenými inseminacemi....<

.......
Radime tato diskuze, na úrovni bez odborných inženýrů z oboru genetiky, ochrany rostlin, bez ochoty včelařských praktiků z povolání, JE O NIČEM. Není tu vůle ani sdílet nějaké přesnější poznatky o výzkumu, protože to je stále a jen byznyz založený na ochotě a neochotě. VD tu je, protože tu musí být, jinak by polovina včelařských odporníků byla bez práce.

A proto odborníci se musí hodně bavit když náhodou takové vlákno o "antiVD"liniích čtou. V podstatě mne toto téma už ani nezajímá a byl jsem proněj donedávna zápálen hodně. Byl. To proto, protože když jsem byl naposledy v Brně na jedné povedené odborné přednášcePSNV, vůbec nic jsem si nemohl na diktafon z ní nahrát. Tak snad nebudu moc úpřímný když zde napíšu, " ... tak ať si své moudra nechají pro sebe." Jsem z takových podmínek studia bez možnosti zpětného rozboru zajímavých informaci někde v klidu bez společenské euforie docela zklamán. Takže stačí jen konstatovat, že unás se opravdu nic nechce dít v tomto směru, protože výsledky takto předváděné jsou vlastně velmi pod pokličkou! Nějaké licenční práva jsou jen výmluva.






Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37124


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

G. Pazderka napsal:
>Radime tato diskuze, na úrovni bez odborných inženýrů z oboru genetiky, ochrany rostlin, bez ochoty včelařských praktiků z povolání, JE O NIČEM.
>Není tu vůle ani sdílet nějaké přesnější poznatky o výzkumu, protože to je stále a jen byznyz založený na ochotě a neochotě.
>VD tu je, protože tu musí být, jinak by polovina včelařských odporníků byla bez práce.

>A proto odborníci se musí hodně bavit když náhodou takové vlákno o "antiVD"liniích čtou.
>V podstatě mne toto téma už ani nezajímá a byl jsem proněj donedávna zápálen hodně. Byl.
>To proto, protože když jsem byl naposledy v Brně na jedné povedené odborné přednášcePSNV, vůbec nic jsem si nemohl na diktafon z ní nahrát. Tak snad nebudu moc úpřímný když zde napíšu, " ... tak ať si své moudra nechají pro sebe." Jsem z takových podmínek studia bez možnosti zpětného rozboru zajímavých informaci někde v klidu bez společenské euforie docela zklamán. Takže stačí jen konstatovat, že unás se opravdu nic nechce dít v tomto směru, protože výsledky takto předváděné jsou vlastně velmi pod pokličkou! Nějaké licenční práva jsou jen výmluva.
....................

Nevím jak Radimovi, ale mě to je docela jedno, jestli se někdo baví nebo nebaví při čtení takovýchto vláken.
Je to podle mě taky tak trochu o filosofii a ta se dá charakterizovat mimo jiné jako láska k pravdě. :)

A pokud je to o toleranci k roztoči pravda, ono se to časem nakonec provalí :)
A taky se podle mě minimálně jeden odborník do diskuse zapojil, jestli jsem si dobře všimnul.
Taky jistě nikomu neunikla zmínka o projektu SMYV, který zřejmě právě probíhá a to ve spolupráci s výzkumným ústavem v Dole.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37132


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                                   
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 3. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

Radek Krušina:>Nevím jak Radimovi, ale mě to je docela jedno, jestli se někdo baví nebo nebaví při čtení takovýchto vláken. Je to podle mě taky tak trochu o filosofii a ta se dá charakterizovat mimo jiné jako láska k pravdě. :) <
...........


Bohužel člověk si vyrábí ve svém jazyku často slovní protiklady jako dobro - zlo, nebo život - smrt, atp. Často ale neví, že jsou tyto protiklady velmi s věcí, činností osobou nebo jiným propojeny.

Jaká láska k pravdě mi řekne, proč průměrně uhynulo včelařům v Evropě za poslední dobu (cca 3 roky) více než 25% zazimovaných včelstev v ročně? Jak je možné z tak že se z tak morově čisté a tím ukázkové země se stala za tak krátkou dobu po plošných detekcích oblast s tak velmi rozšířenou nebezpečnou nemocí?

Není potřebné si vedle nějaké lásky k pravdě i přiznat lži, nenávist a závist? Není přeci možné aby v řešení ve směrech u filosofie protikladů byla vidět jen jedna půlka.

Vždy u velké lásky z pravdy musí být i někde schovaná malá lež a nenávist či závist, která při celkovém posudku oboje vyváží.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 2. 8. 2009
Re: l??en? varo?zy

>Nenabízím žádná jednoznačná řešení, protože toková nemám a neznám. Jen si myslím, že pokud celosvětově hyne každoročně desítky procent včelstev a u nás v r.2007 cca 30% včelstev na varroázu, že problém je asi složitější, než jsem si dokázal před r.2007 připustit. Radek Krušina<
------------------------------------------------------------
Nic si příteli nedělejte z toho, že namáte a neznáte žádná jednoznačná řešení. Taková nemáme a neznáme nikdo. Taková nemají a neznají ani renomovaní výzkumníci. Mají pouze větší přehled o možných příčinách. Nikdo také nechce přijmout za jedinou a jednoznačnou příčinu úhynů včelstev ve světě i u nás takto obviněnou varroázu. Ve hře je ještě další činitel a to jsou všudypřítomné viry. Zde je kleštík včelí činitelem který včely oslabí a tím umožní virům dokonat dílo zkázy. Nebo je tomu ještě jinak?
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37120


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 31. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy

Ono každá látka dodávaná do včelstva kvůli léčení má svůj specifický
mechanismus, jak včelám škodí. Porovnat vzájemně, jak moc která škodí, není
tak jednoduché a nedá se to dělat bez znalosti toho konkrétního mechanismu
působení. Jestli škodí víc látka, která poškozuje včely okamžitě, hodně
zasažené včely zemřou, ostatní to přežijí a za týden nebo 14 dní není po té
látce ve včelstvu ani památka nebo látka, která včely zdánlivě neovlivňuje
ale každé její použití zanechává trošku reziduí v medu, které imunizují
roztoče a které vytvářejí jakousi trvalou chemickou zátěž....

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, July 31, 2009 7:59 AM
Subject: Re: l??en? varo?zy


> Tak situace je na různých stanovištích různá a nelze dávat universální
> návod. Já dávám Gabon když jsou tak 3. Kyselina není nic extra, myslím tím
> Formidol. V těchto měsících nejvíc škodí roztoči v buňkách a jsou ještě
> trubčí, takže s rezervou by páry měly působit smrtelně cca 15 dní. No a
> formidol je na 4 a té práce kolem!!. Pronikání par přes částečně propustná
> víčka je dost diskutabilní a podle zkušeností z venku musí být koncentrace
> podstatně drsnější než používáme my. Takže buďto dlouhodobý odpařovač KM
> nebo Gabony. Jinak se teď dost objevují názory jak je KM skvělá neškodná,
> přirodní a já nevím co ještě. Já to nadšení vůbec nezdílím. V koncentraci
> 85% je hodně agresivní. Není lepšího rozpouštěče vodního kamene a ucpaného
> odpadu. Kam se hrabe louh nebo kys. solná. A teď si představte obrvené
> tělíčko včelky s tisíci chloupky. To všechno má na jejím těle nějaký smysl
> a my na to s touto drsňárnou. Ing Titěra jednou povídal kolik je to
> přepočítáno na m2 strašná plocha, ale ten němec, zapoměl jsem kolik,
jestli
> víte kolik, hoďte do placu díky. Já si myslím, že Gabon je daleko k včelám
> šetrnější, ale mohu se mýlit. I když Ainsteinovi je vkládáno do úst to o
> ohrožení lidstva,žádné důkazy o autorství této věty nejsou. Víme ale
> naprosto přesně, že bez chemie a ochraných přípravků v zemědělství by tu
> ten hladomor byl už dávno, a zeměkoule by nás uživila stěží polovinu.
Proto
> bychom měli chemii uznávat a ne neustále pomlouvat. Navíc bych rád měl
> vysvětleno, jak když něco opouští chemickou fabriku v plastovém kanistru v
> konc. 85% což se v přírodě vůbec nevyskytuje, jak to může být přírodní
> látka??? Jinak už tu byla zmínka o Darwinovi a jeho evoluční teorii a já s
> tím souhlasím, že s odolností proti VD nebo moru se setkají asi až další
> generace a při troše smůly možná v jiném tisíciletí. Naopak kdo věří na
> jiné teorie stvoření, protože víme v podstatě prdlajs, tak pak by byla
> šance. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37077


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
S.Š´tastný (91.187.51.162) --- 16. 7. 2010
Lék Gabon

Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za odpově´d.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45910


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 16. 7. 2010
Re: L?k Gabon

U základní organizace včelařů kde včelaříš

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: S.?tastn? <lidkafroli/=/email.cz>
> Předmět: L?k Gabon
> Datum: 16.7.2010 14:51:09
> ----------------------------------------
> Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za
> odpově´d.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45914


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
S.Š´tastný (91.187.51.162) --- 16. 7. 2010
Lék Gabon

Mám dotaz,kde dostanu koupit lék gabon,jsem začínající včelař.Děkuji za odpově´d.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 45911


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Já souhlasím s tím, že to jsou základní věci a dříve už dost probírané věci.
Začátečníci včelaři se toto musí dovědět v první řadě ve svých ZO. Pokud se
někdo ptá tady, tak to znamená, že příslušní lidi v ZO nedělají správně svou
práci. Když je tady tolik dotazů, kolik je včelařů, co konferenci neznají a
co se třeba nezeptají vůbec? A pak se budou divit a platit za chyby jiných,
když budou nákladně obnovovat uhynulá včelstva nebo vůbec přestanou včelařit
a budou se pod cenou zbavovat následně už zbytečného včelařského vybavení.

R. Polášek
----- Original Message -----
From: <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:02 AM
Subject: Re: léčení varoázy


> Čtu si příspěvky na téma nemoce a hlavně varróza a nestačím se divit! 2
> roky po celostátním průšvihu a zase včelaři, kteří ani netuší která bije,
> alespoň to vyplývá z jejich naprosto přiblblých dotazů a příspěvků!
> Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na
> nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům a dělám
> li vše pro to, abych v této skupině byl a exceloval a nebo se vydám daleko
> těžší cestou úspěšného včelaření. Těžší je to o to, že nemoci, škůdce a
> přírodní anomálie musím ¨mít nastudovány, dokonale musím znát způsob možné
> a účinné obrany, diagnostiky a být připraven a celosezoně být ve střehu.
> Zkraje je to těžké, ale pak vlastně o hodně jednodušší. Kromě léků
> nafasovaných o rok dřív nic nepotřebujete. VMS si děláte sám už od června
a
> potřebné léky máte. Nosema je nemoc opravdu neschopných, u moru tam je to
> hlavně o štěstí a melecitozu také připravení zvládnou bez větších
problémů!
> Tak co stále řešíte! Zkraje se musíte rozhodnout kde chcete být a pak to
> jde samo. Pak se vám asi těžko budou zdát dotazy kdy je nejlépe vložit
> Gabon napsané koncem července a jsou i další perly , jako projevy
včelařovy
> inteligence a těžko vás jmenovaný a jemu podobní přesvědčí, že jsou
schopni
> se o své bzučící svěřence co se nemocí týče řádně postarat. No asi jsem
> některé nepotěšil! Zdraví R. S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

R.S. napsal:
>Základní myšlenka je přece o tom, jsem li vůbec ochoten připustit, že na nemoce, kromě moru, hynou včelstva pouze zcela neschopným pitomcům.
................................

To je věta na diskusi.
Když zůstaneme u varroázy, pokud člověk zaměří trochu pozornost do světa, nepřijde mi, že ti, kterým hynou včely, jsou pouze neschopní pitomci.
Někdy to spíš vypadá, že si s hynutím včel nevědí rady ani odborníci.

Po předloňském kolapsu jednoho mého stanoviště na varroázu si kladu i otázky, kam to vlastně s roztočem u nás můžeme dotáhnout.
Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat.
A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař)

U nás to je jinak. Těm včelařům, kteří poctivě léčí (mimo roky jako byl předloňský, kde to vždy taky nestačilo), přežívají všechna včelstva. Roztoči přežívají jen ti, kteří jsou proti chemii nejodolnější.
Kam tato cesta vede, je podle mě docela zřejmé - k roztočům odolnějším proti chemii. Což může v budoucnu vést zase jen k jednomu - zvyšování léčebných dávek a nakonec k rozšíření řad "neschopných pitomců" kterým budou hynout včely, které si neporadí se stále odolnějšími roztoči.

Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo neexistují?
Podle mě je logický závěr takovýto:
- pokud tyto linie včel neexistují, potom je vyhynutí včely medonosné jen otázkou času (kdy se vyšlechtí roztoč tak odolný, že ho už chemie nezastaví), popřípadě čekání na zázrak, že se objeví nějaký 100% účinný lék.
- pokud tyto linie existují, je potřeba je hledat, a to současný systém léčení téměř neumožňuje (paradoxně tomuto hledání napomáhají pouze ti "neschopní pitomci", kterým přírodní výběr přirozenou cestou vyřazuje včelstva citlivá na roztoče).

Nepřijde mi tento problém už vůbec tak jednoznačný, jak před dvěma lety, kdy jsem v tuto dobu měl ještě všechna včelstva, a myslel si, že když budu léčit podle metodiky a navíc jsem dal formidol, že včely mám ošéfované.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37025


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

> Otázka je, co by se stalo, kdyby působil pouze přírodní výběr, bez léčení.
> Přežila by včela medonosná, nebo by úplně vyhynula?
> Existují linie včel, které by si dokázaly s roztočem poradit samy, nebo
> neexistují?

Nechat to na přírodě, tak v první řadě by dramaticky poklesl počet
včelstev. Automaticky s tím by se zvýšilo množství sladiny, které by byly
jedny včely schopné z přírody vytěžit. Na rozdíl od dnešního stavu by
včelstva byly v prostředí trvalé nepřetržité ( kromě silně nepříznivého
počasí) snůšky od dubna po září. To by proti dnešku značně zvýšilo
životaschopnost včelstev. Potom, aby včely přežily, by 1 včelstvo muselo
vydržet v přírodě tak dlouho, aby se stihlo více než jednou vyrojit. Takže
včely by se musely vyrojit jako roj, ten by musel stihnout vystavit v nějaké
dutině plásty a donést na zimu aspoň 15 kg medu, na jaře se potom rozvinout
a stihout se aspoň jednou vyrojit, než by padl. V praxi by to asi většina
včelstev nestihla, ale včelstvo odolné trochu víc by se stihlo vyrojit
několikrát a díky snůšce by i slabé poroje nashromáždily do zimy dostatek
zásob.

Radim Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37026


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

>Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
------------------------------------------------------------
To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne? Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie "některých" také včelařů.

Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá, než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti, nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky. Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37028


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Josef Křapka napsal:
>To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie včel?...
.................................

Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)

Ale je zde podle mě jádro problému.
Nejde o nové linie včel.
Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit, umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie včelstev umí odhalit a rozchovávat.
A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.

Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný včelař:
http://ovcsvpardubice.blog.cz/


Josef Křapka napsal:
>Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
...................................

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37032


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen
o velice malý kousíček. Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva
vybrat nejdou. Musel by vybírat profesionál mezi cca tisíci včelstvy a
zřejmě takovými metodami, které by byly vzhledem k těm tisícům včelstev
hodně drahé. Nebo vzít nějaký ostrov 50 kilometrů v moři, vyvézt tam aspoň
několik tisíc včelstev zamořených varaózou a nechat včely tak, aby se s
varaózou popasovaly samy. Nebo aspoň omezit léčení u nás tak, aby
nejcitlivěší včelstva varaóza vzala s sebou, to znamená nadstavit intenzitu
léčení tak, aby každoročně na varaózu hynulo řekněme 10 % včelstev.
R. Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 4:51 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Josef Křapka napsal:
> >To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková
> linie včel?...
> ................................
>
> Mě to až tak úsměvné nepřijde. :)
>
> Ale je zde podle mě jádro problému.
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat.
> A bohužel, pokud je to pravda, sytém boje s varroázou v naší republice na
> to zatím není nijak zaměřený. Pouze je snaha decimovat roztoče.
>
> Víc o problematice (mimo třeba OVP) třeba odkaz na blog Fascinovaný
včelař:
> http://ovcsvpardubice.blog.cz/
>
>
> Josef Křapka napsal:
> >Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
> ..................................
>
> Napsal to jasně, to je pravda :)
> Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
> Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37034


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Radim Polášek napsal:
>No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit jen o velice malý kousíček.
>Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
.................

Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými včelstvy podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom, jak se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.

Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit odolnost na roztoče nejlepší.
Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel od kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav Čermák to zřejmě dělá).

Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším včelám.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37038


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy

> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem
včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné
matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té
koupené matky. A tak pořád dokola. Aby měl stále chovné matky a aby měl
stále největší výnosy medu, aby se mu vrátily peníze do včelaření vložené.
Takže žádný výběr není, pokud nějaké včelstvo odolnější varaóze vznikne,
jeho geny v další etapě výměn matek zase zaniknou. Vrstva x tisíců včelařů,
co každý rok ze svých pár desítek včelstev poctivě brakovali ty špatné,
udržovali linie těch průměrných v jednotlivých úlech a rozmnožovali ty
nejlepší a tak po nějakých 20 letech vytvořili každý svou linii včel
přizpůsobenou na včelaření toho včelaře a okolí se smrskla na několik
chovatelů několika v ČR chovaných linií. Kteří sice provádějí kvalitní
šlechtění té linie, ale je jich málo a na 100 - 200 komerčních
rozchovávatelů těchto liní a prodejců matek, kteří jen víceméně kontrolují
vlastnosti chovaných linií a jen v případě výrazně nepříznivých okolností
brakují.
Ono to zlepšování genetického základu je proces náročný na čas i na peníze.
Muselo by to mít svůj řád. Museli by být v oblasti vytypováni spolehliví
včelaři s větším počtem včelstev, kteří by vybrali vždy jedno k varaóze
nejvíc tolerantní včelstvo. Někdo by potom musel od toho včelaře odvézt
třeba oddělek z takového včelstva a z několika desítek takových oddělků a
později včelstev soustředěných na jednom místě by zase musel vybrat pár těch
nejlepších, ty by zas musel převést na jiné definitivní místo. Na tom
definitivním místě by se zase vybírala včelstva tolerantní k varaóze,
brakovala ta špatná a vybírala ta dobrá a z těch případně zase šly matky
zpátkyk těm řadovým včelařům. Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně roleranrní k varaóze tady budou.

Radim Polášek
----- Original Message -----
From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, July 29, 2009 10:04 PM
Subject: Re: léčení varoázy


> Radim Polášek napsal:
> >No, zřejmě ty včelstva, co si umějí lépe poradit, si umějí lépe poradit
> jen o velice malý kousíček.
> >Tak malý, že mezi řadovými včelaři taková včelstva vybrat nejdou.
> ................
>
> Jestli jsem to dobře pochopil, tak je to trochu jinak.
> Někteří přátelé, kteří již delší dobu monitorují v létě spad, tvrdí, že i
> na jednom stanovišti je možné vysledovat rozdíly mezi jednotlivými
včelstvy
> podle toho, jak jsou pro roztoče atraktivní. Všimli si i rozdílů v tom,
jak
> se daří zdolávat invazi roztoče jednotlivým typům kraňské včely.
>
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
> Pokud nesleduji letní spad a kupuji matky, můžu se zajímat, zda chovatel
od
> kterého kupuji, tuto vlastnost nějak sleduje. (pokud vím, např. Květoslav
> Čermák to zřejmě dělá).
>
> Kdyby každý chovatel o malý kousíček zlepšil odolnost včelstev proti
> roztočům, byla by to sice velmi pomalá, ale přece jen cesta k odolnějším
> včelám.
>
> Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37042


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radek Krušina (194.213.39.94) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Radim Polášek napsal:
> Takže by bylo možná řešením se trochu zapojit do zlepšování genetického
> základu našich včelstev tak, že budu sledovat letní spad u jednotlivých
> včelstev, a k dalšímu rozšiřování stavu vybírat ty, kde se bude jevit
> odolnost na roztoče nejlepší.
Já tedy mám pocit, že tohle dneska už skoro žádný včelař s běžným počtem včelstev do počtu několika desítek nedělá. Každý kupuje co dva roky chovné matky a během roku až tří let vymění ve všech včelstvech matky za dcery té koupené matky.
...............

Dovolím si tipnout, že to tak úplně není.
Podle mě dost hlavně starších včelařů matky vůbec nekupuje.
Možná se mýlím, ale myslím, že Ti "flegmatici" a "laxňáci", "držitelé včel" jsou možná právě Ti, kterým na včelách funguje aspoň trochu přírodní výběr. Než by furt do včel chodili léčit, občas si zanadávají na úhyny (i v letech kdy poctivě léčícím žádný úhyn nenastal), udělají oddělky, trochu poléčí, když je čas...
A tak to jde dokola.
Možná to tak vůbec není, možná aspoň trochu je :)

Možná by se kolem toho mohla rozpoutat bouřlivá diskuse o komisích a sankcích a pod.

Ale co je dobře a co špatně?
Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak někteří vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl roztoč pořád na nule.
A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té varoatolerantnosti něco bylo.

Co je dobře pro včely?
Je dobře když uhyne včelstvo, které se nedokáže přizpůsobit protředí, nebo špatně?
Je jasné, že při loupeži roztočem promořených včeltev dochází k reinvazi a k zamořování včelstev těch, kteří poctivě léčí.
Proto zřejmě nikdy nebude oficiálně přijatelné při našem zavčelení tolerovat úhyny.
Chápu to, ale osobně mi lidé, kterým občas včelstva uhynou na varroázu, přestali vadit (nevadili mi nikdy, ale kdysi jse si myslel, že poctivým léčením se mi nemůže stát to, co jim).


Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy

> Ale co je dobře a co špatně?
> Pro včelaře je dobře, aby nepřišel o výnosy a nebyl za lajdáka, tak
někteří
> vybírají roztoče ze zimních vzorků, jak jsem se někde dočetl :)))
> Tak je tendence raději vytvářet atmosféru léčit víc než míň, aby byl
roztoč
> pořád na nule.
> A přírodní výběr u včely nefunguje, chovatelé nemají důvod se probémem
> odolnosti proti roztoči zabývat, protože chemie to vyřeší, i kdyby na té
> varoatolerantnosti něco bylo.

No, podle mně si většina včelařů myslí, že včely náchylnější k varaóze by
měly uhynout a prostě zmizet. Jenže by se to jaksi muselo udělat tak, aby ty
včely náchylnější k varaóze byly výhradně u jiných včelařů, ne u něho.
R. Polášek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Hi (85.248.21.79) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Ra-Po- ... napsal:Dělat to tak 10 - 20 - 40 let a možná, že za
těch 40 let včelstva zřetelně a výrazně toleranrní k varaóze tady budou.
Asi by si bral, kdyby někdo vložil do včely gen odolnosti proti parazitům, může přidat ještě gen odolnosti proti moru a je to. Dostaneš GMO včelu. Bylo by to asi za kratší čas, než čekat, až se to podaří tím nejméně efektivním spůsobem šlechtění, to je selekcí a výběrem. To může trvat ne 40 let, ale i 100-200-1000 let.Jak je to jednoduché

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37051


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Napsal to jasně, to je pravda :)
Ale podle mě není tak jasné, že má pravdu.
Po mých zkušenostech to vidím tak, že je to minimálně na diskusi.

Radek Krušina

Ja s pánom J.Křapkom súhlasím a diskusia nenaučí včely plniť naše prianie.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37035


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

A. Turčáni napsal:
>diskusia nenaučí včely plniť naše prianie
.............

Však to taky nikdo netvrdí.
Ale diksuse pomáhá orientovat se v problému řešením námitek či otázek oponenta. :)
Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37037


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

>Diskusí by se mohlo ukázat, že problém s hynutím včelstev na roztoče není tak jasně postavený, jak to R.S napsal. RK <
-----------------------------------------------------------
To nezávisí na diskusi ale na "chovné linii" včelařů. Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude. Včelami vlastními i těch druhých. Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce). Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci. Zde je příteli Krušino ta správná půda pro vaši diskusi. Nikdo z nich ale na tuto konferenci nechodí. Musíte do terénu. Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci. Ale ti ostatní jsou ti o kterých hovoří RS. Já mu dávám za pravdu.
JK

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37039


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Radek Krušina (88.100.116.110) --- 29. 7. 2009
Re: léčení varoázy

Josef Křapka napsal:
>Jedni jsou flinkové (tzv. držitelé včelstev). Jsou to flegmatici, kterým je jedno co se včelami bude.
>Včelami vlastními i těch druhých.
>Další již nemohou fyzicky a nebo si nepamatují (ten němec s tím divným jménem jim schovává jídlo v ledničce).
>Jiní jsou až psychpaticky vztahovační a nedají si říci....
>Z tohoto výčtu vyjmeme nemohoucí. Těm se musí pomoci.
...................

Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)

Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....

Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37041


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 30. 7. 2009
Re: léčení varoázy

> 1)Takže když to trochu zlehčíme: Už z tohoto výčtu vyjde, že ani vy úplně za pravdu R.S nedáváte a někoho z výčtu vyjímáte. :)
2)Co ty zahraniční problémy s úhyny na varroázu, taky jsou to podle vás všechno neschopní pitomci, komu včely hynou?
Lze se o tom dočíst třeba v odborných překladech nebo na již uvedeném blogu, jestli si to dobře pamatuji - opakující se scénář: téměř úplný kolaps chovu, hledání proti roztoči odolných linií včel....
3)Máme to u nás ošéfované tak, že je zbytečné o tom mluvit?
Já tomu už dnes nevěřím. Radek Krušina <
------------------------------------------------------------
1) To bude nejspíš tím, že rozlišuji mezi nemohoucností a pitomostí. Nemohoucí RS zcela jistě neměl na mysli. Ti totiš přijdou 3x jestli se již nemá léčit.

2) Umíte si představit, že "ošéfujete" 2500 včelstev na "korbě náklaďáku" při kočování z jihu na sever a zpět v sezóně? To je lepší vymyslet CCD a mluvit o hledání linie roztoči odolných včel. To již není o chovu včel ale pouze o tvrdém podnikání, kde včely jsou jen výrobním prostředkem.

3) Já tomu také nevěřím. Pokud nevyšlechtíme novou linii včelařů odolných .... Jedni jsou flinkové ...

Tak tedy hezké ráno. Jdu počítat včely jak říkají moji blízcí když mne hledají. :-D))
JK


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Čermák K. (e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: l??en? varo?zy

To je úvaha správným směrem - toleranci k V.d. je možno zlepšovat jen
postupně, po krocích. Velký problém je ten, že včely chováme
koncentrovaně, což znemožňuje tyto kroky uskutečnit - mnohonásobně se
tak zvyšují migrace kleštíků mezi včelstvy a tak udržuje jejich
životaschopnost a škodlivost pro včelstva. Tak se i malý pokrok ve VT
včel zničí. To by ve volné přírodě bylo zcela jinak. Další věc je -
jestli vůbec umíme ty nevelké rozdíly (způsobené geny) mezi včelstvy či
liniemi včel rozpoznat - podle čeho, podle jakých údajů, jak je změřit?
K. Čermák

Radek Kruina napsal(a):
> Nejde o nové linie včel.
> Jde o to, že mezi stávajícími včelstvy lze zřejmě vyhledat včelstva, která
> k přítomnosti roztočů jsou tolerantnější, umějí si s nimi lépe poradit,
> umějí s nimi lépe žít, než jiná včelstva.
> Pokud je to pravda, je potřeba mít systém, který tato včelstva, tyto linie
> včelstev umí odhalit a rozchovávat


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
(e-mailem) --- 30. 7. 2009
Re: uvaha - leceni varoazy

ÚVAHA.

Nebylo by schůdnější zmeěnit techniku covu a více ji připodobnit ciklům Včely květn.é Ta se 2 x ročně stěhuje to znamená , že přerušuje plodování. V čela medonosná jen jednou . Tím dává dostatek prostoru parazitovi. Řešením by mohlo být norské zimování nebo by možná stačilo vytočit a hned nekrmit.

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Josef K?apka <josef.krapka/=/volny.cz>
> Předmět: Re: l??en? varo?zy
> Datum: 29.7.2009 15:12:53
> ----------------------------------------
> >Ve světě (kde jsou ti "neschopní pitomci") se někteří snaží objevit linie
> včel, které by uměly s roztočem žít, snesly víc roztočů, než je začnou
> poškozovat, uměly se jich zbavovat. A zdá se, že takové linie bude možné
> nalézt. (viz např. fascinovaný včelař) RK <
> ------------------------------------------------------------
> To hledání nových linií včel je docela úsměvné :-). Žije nekde taková linie
> včel? Je to možné změnou genetického kódu? Umíme to? A co z toho vznikne?
> Bude to dostatečně stabilní, užitkové, mírné, odolné jiným chorobám nebo
> vlivům? Dá se s tím pracovat? Nebo je to možné změnit evoluční cestou? To
> určitě je. Ale dožijí se toho pravnuci našich prasakrapravnuků? To je
> stejně reálné jako kdybychom chtěli vyhledat nebo vyšlechtit nové linie
> "některých" také včelařů.
>
> Dokud nedojde k jedné, nebo druhé alternativě, tak nám ostatním nezbývá,
> než se stále učit jak udržet naše včelstva v dobré kondici. To ale musíme
> sami chtít. To nám nikdo zde na konferenci není schopen říci pokud nebudeme
> vědět která bije. Pokud sami nebudeme mít alespoň základní znalosti,
> nebudeme mu rozumnět i kdyby zpíval s andělským sborem. A ti co nechtějí
> získávat znalosti to jsou ti pitomci. Takže nám všem vlastně díky těm
> pitomcům nezbývá, než slepě dodržovat zákonem a vyhláškami vydané metodiky.
> Na tom nic nezmění ani osvícenost některých. Zkrátka, RS to vyjádřil jasně.
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Tomáš Heřman (e-mailem) --- 27. 7. 2009
Re: l??em? varo?zy a zamylen? doktora


> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel

nafasovano mame,
presny cas kdy ho nasadit dan neni, ale predpoklada se zdrejme srpen

T.H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 36998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Hubač (e-mailem) --- 28. 7. 2009
Gabony

Samozřejmě, že dávat Gabony v půlce srpna může být hodně pozdě. Vloni jsem například v sousední vesnici zachytil již 6.7. včelstva těsně před kolapsem z důvodu varoázy - již se líhly téměř výhradně poškozené včely, roztočů nepočítaně. Letos je situace dobrá, kvůli slunečnici (ze které stejně nic nebylo) jsem letos dával Gabon o 2 týdny později, ale s vědomím, že se mi u nás situace letos jeví jako příznivá, skoro ze 30 včelstev jsem na podložce pod sítěným dnem prakticky neviděl roztoče.
O problému s pozdní distribucí Gabonů vím, ale nejsem za to odpovědný a myslím si, že i odpovědní na svazu a v Dolu o tom musí vědět... Vzhledem k tomu, že již léta v Pardubicích problémy nemáme, přičítám to lidem, kteří pozdě pro organizaci objednají a pak klidně čekají až na schůzi, přičemž mají Gabon ě měsíce doma...
Radek
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: l??em? varo?zy a zamylen? doktora
> Datum: 26.7.2009 23:15:17
> ----------------------------------------
> RH:
> > -Ahoj všichni,
> samozřejmě, že dodržuji pokyn veteriny a i když letos roztoči vůbec
> nepadají, dal jsem ve stanovenou dobu Gabony.
> ----
> Za dobu co včelařím (+20let), byl v našem okrese nasazován Gabon asi 3x.
>
> Po 2007 jsem připraven a mám jej ve skříni (z vlastní iniciativy), stejně
> jako KM, abych nemusel čekat na ostatní.
> Nevím, jaký je čas pro nasazení Gabonu, u nás ve vyhlášce po vytočení medu.
> Což je u některých tady i druhá polovina srpna.
> A zatím byl, pokud byl, distribuován Gabon na tuto dobu/srpen/. Což je
> podle mě pozdě.
>
> Takže tady nejde o mudrování, ale včelaři mají v různých oblastech různé
> podmínky. Které víceméně nemůže jednotlivec změnit ani prolomit.
>
> Byl by zajímavý takový malý průzkum. Pokud se někde dává Gabon, máte ho už
> vyfasovaný? Máte stanovený nějaký čas, kdy ho tam máte plošně dát?
>
> Karel
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 37008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu