Včelařská konference

Já krmím včely malými dávkami tak jak popisujete tento způsob krmení u dříve
používaných úlů. Zimuji včelstva ve dvou nástavcích úlové soustavy K 39.
Zhotovil jsem si rámkové krmítko obitím běžného rámku sololitem a
impregnovaným horkým voskem. Do tohoto rámku se vejde 1,5 l roztoku. Zimoval
jsem 35 včelstev včetně oddělků a každý den jsem si připravil osm až deset
1,5 l lahví roztoku. Krmení jsem prováděl cyklicky, takže přibližně každý
čtvrtý den dostalo včelstvo 1,5 l roztoku. To vše probíhalo zhruba 1 měsíc a
zkrmil jsem 300 kg cukru. V druhé polovině září jsem vyndal gabonové pásky a
zároveň zkontroloval stav zásob ve včelstev. Některá včelstva, která se mi
zdála nedostatečně nakrmena, jsem dokrmil. Všechna včetstva mi bez potíží
vyzimovala. Je možné, že podle Vaší teorie lépe využívají skromné snůšky,
které včelám poskytuje letní příroda při pomalém postupném krmení včelstev.
Zdraví HaF


----- Original Message -----
From: "Radim Polášek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 06, 2009 7:55 AM
Subject: Re: fery


> Záleží, kdy se krmí. Vlastní spotřeba včelstva nejvíc závisí na množství
> plodu. Červenec, první polovina srpna je množství plodu pořád velké a
> spotřeba včelstva se musí počítat nějak v rozmezí nad půl kila sladiny na
> den. Včely běžně plodují nějak až do konce září, teprve později za běžného
> počasí je jejich plodování a spotřeba zásob na plod minimální. Kdo tedy
> napere cukr na zimu už v červenci, musí počítat s 10 - 15 kily cukru na
> spotřebu v srpnu a září a teprve zbytek je na zimu. Kdo přijde ke včelám v
> polovině září, aby začal krmit na zimu, tak v té době musí mít jeho
> včelstva
> minimálně těch 5 kilo zásob a zimní včely už odchované. To zase
> předpokládá
> totéž, že ty včely v srpnu a na začátku září nanesly každé nejméně těch 15
> kilo zásob z přírody nebo že na konci července byla snůška minimálně 20
> kilo
> medu na včelstvo a včelař jim ho nechal. Představa, že by těch 15 kilo
> zásob
> včelstvo nakradlo u souseda, je nesmyslná. Pokud soused nebude mít hafo
> oddělků a oplodňáčků nacpaných cukrem, s širokými česny a malým počtem
> starších včel bránicích česno nebo hafo slabochů v nástavkovém úlu s
> nástavkovým velkým česnem.
> Je to taky o způsobu krmení. Srpnová a pozdější snůška na stanovišti je
> obvykle slabá a trvalá z velkého souboru rostlinných druhů dokvétajících
> zhruba do prvních mrazů. Silnější "snůška" způsobí, že včely opustí tu
> slabší. Krmení na zimu v srpnu je potom taková silnější snůška, po dobu
> krmení a potom týden až 14 dní po dobu zpracovávání nakrmených zásob se
> včely o slabší přírodní snůšku nezajímají. Teoreticky je nejvýhodnější
> takové krmení cukrem, kdy denní dávka cukru dodaná do včel je stejná až o
> polovinu menší než denní dávka sladiny nalezená v přírodě. V místech s
> kvalitním prostředím, kde ta srpnová až zářijová snůška je, by se dalo
> teoreticky zakrmením 10 kilo cukru dosáhnout množství 15 - 20 kilo zásob.
> Bavím se tady o průměrné denní dávce cukru do včelstva čtvrt, půl kila
> nebo
> maximálně tak litr cukerného roztoku jednou za 4 dny.
> Z toho pohledu dříve u starých úlů, zadováků, univerzálů a podobně mohlo
> těch 8 kilo stačit i při krmení v srpnu. Co jsem svého času viděl tyto úly
> i
> u ostatních včelařů, málokdo do nich používal nějaké velkoobjemové
> krmítko.
> Nejčastěji se krmilo převrácenými flaškami o objemu 1,0 0,7 a 0,5 litru
> nebo podobně malými krmítky. Stačilo tedy krmení trochu flákat, nekrmit
> každý den, ale jednou za 2 - 4 dny nebo ještě méně, krmení se rozložilo na
> měsíc a déle, ale včely mezi krmením využily přírodní snůšku. Dmešní
> pokusy,
> kdy se porovnávalo jednorázové nakrmení včelsta na zimu vysokoobjemovým
> krmítkem a postupné doplňování několika dávkami vliv přírodní snůšky
> pravděpodobně nezachytilo, protože ty dávky byly zřejmě pořád vysoké,
> takže
> včely přírodní snůšku nevyužily.
>
>
> R. Polášek
>
>
>
> __________ Informace od ESET Smart Security, verze databaze 3988
> (20090404) __________
>
> Tuto zpravu proveril ESET Smart Security.
>
> http://www.eset.cz
>
>
>