| - Radim Polá?ek (e-mailem) --- 25. 3. 2009
Re: zdravotn? stav v?el
> A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude > rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely > i při celoročním léčení.
A kdopak z produktivních včelařů zaměřených na medný výnos tohleto dělá? Výběr a rozchovávání takových včelstev je práce na dlouhou trať. Znamená to množství práce navíc, když se místo každoročního kupování inseminovaných a jiných chovných matek a vkládání dcer od těchto matek do všech včelstev koupí taková matka maximálně jednou za několik let a po zbytek let se jen rozchovává její potomstvo a pečlivě vyhodnocuje a selektuje. Znamená to taky pokles medného výnosu v průměru až na polovinu, protože místo vysoce výnosných matek generace F1 je nutné používat matky dalších generací s nutně kolísavou kvalitou. Kdo z produkčních včelařů by se k tomu odhodlal, když už při současném masívním využívání kupovaných matek a generací F1 jejich dcer je rentabilita našeho produkčního včelaření založeném hlavně na medném výnosu dost mizerná?
Jinak já se přikláním k teorii, že úhyny nezpůsobili roztoči, ti byli jenom jejím nosičem, ale jejich promoření nějakou, zřejmě virovou včelí nákazou, kdy k tomu musely být splněny nejméně dvě podmínky. Za prvé dostatečné množství roztočů ve včelstvech, aby bylo dosaženo minimální prahové účinnosti rozšíření zamoření, aby nákaza nezanikla hned na místě vzniku. To bylo přece splněno už dlouhé roky předtím, mnohokrát dříve se přece mluvilo o včelařích, kteří mají po první fumigaci spad stovky a tisíce roztočů a pomalu se to začalo považovat za normální. Za druhé někde musela vzniknout ta virová nákaza. Jestli někde přežívala v divokých včelstvech kdesi v horách nebo v pralese nebo jestli se někde potkaly dvě nebo více nákaz a pokřížily se.....Roztoči tedy pouze umožnili šíření nákazy, když se rozšířila, tak roztoči byli zdecimováni současně s uhynulými včelstvy. Zvláště když úhyny proběhly na podzim a přes zimu, kdy u nás kvůli chladnému počasí se přeživší roztoči v uhynulých včelstvech nemohli loupežemi přenést do dalších včelstev. Decimace roztočů silně zvýšenou intenzitou léčení k tomu přispěla taky, ale v první řadě nejnebezpečnější nakažení roztoči prostě uhynuli společně se včelami.
Radim Polášek
----- Original Message ----- From: "Radek Kruina" <radek.krusina/=/atlas.cz> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, March 24, 2009 9:34 PM Subject: Re: zdravotn? stav v?el
> Petr Miksovsky napsal: > >Troufnul bych si malicko nesouhlasit, merene vysledky maji smysl. > >I kdyz z toho vcelari na konec nic mit nebudou. > .............. > > Já bych si zase troufnul nesouhlasit s tím, že z toho nic nebudou mít > včelaři. > > Pokud už se do toho někdo pustí, potom to bude mít smysl hlavně pro něho. > Už to tu někde zaznělo - roztoči nepadají ve všech včelstvech stejně, a to > neobjeví ten, kdo počítá roztoče až po celoročním léčení. > Tam už by měla být při zachování metodiky teoreticky 0, podle účinnosti > léčiv. > A kdo si vysleduje včelstva, kterým roztoč opakovaně nepadá, ty bude > rozchovávat, má šanci, že jeho chov přežije, až ostatním budou padat včely > i při celoročním léčení. > Taky v letech jako loni, když nepadá, si nebude přidělávat práci a léčit > chemií, a šlechtit roztoče, a přidávat cizorodé látky do vosku, když to > není potřeba. > :) > > Radek Krušina
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 34878
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |