Včelařská konference

> Nevím, kdo chodí po kraji, jsou to asi ti, kteří nepracují a dostávají
> podpory, aby měli čas na zlodějnu. Já jsem je měl již na jedné včelnici
> pětkrát, naposledy letos při druhé fumigaci jsem zjistil, že nemám el.
> rozvody / domnívám se, že to nemohlo být ani na pivo/. Poprvé mi sundali
> celou hliníkovou střechu a ono v květnu týden lilo a lilo či spíše ščilo
> a.. vše tak dokonale vyčistili, že i podložky pod fum. pásky odnesli ,ale
> sluneční kolektor neukradli, ten jen utrhl a zlikvidovali s celou
střechou.
> Jak pan Křapka napsal:parchanti, prostě lidský ksindl a jsou asi všude. U
> dalšího včelaře sházeli úly na zem a odnesli podstavce a schody k včel.
> vozu.

Podle mého názoru podpořeného zkušenostmi spíše jiných včelařů včely mimo
obydlená místa nesmí být na místě, kde jsou vidět i z dálky těmi lidmi, co
nechodí do přírody, ale jen se přírodou mezi vesnicemi a městy přesouvají.
Právě mezi takovými lidmi se z velkou pravděpodobností velice brzo najde
někdo, kdo se na evidentně nehlídaný objekt podívá zblízka, jestli by se z
toho místa nedalo něco zpeněžit. Když budou včely na místě, kde chodí jen
myslivci, dřevaři, houbaři atd, mezi nimi se tyto typy vyskytují velice
zřídka. Pokud se ale mezi nějakou komunitou roznese, že na stanovištích
včelařů v lesích "leží ladem" kovové podstavce a podobné věci, které se dají
ve sběrnách výhodně zpeněžit, bude to pro včelaření velký průšvih, možná
větší než neléčená varaóza. Je třeba s tím při umisťování včelstev trochu
počítat, stanoviště včel v krajině schovávat, kovové věci používat s
rozmyslem... Z toho důvodu já třebas nově na včelíny zásadně neplánuji
kovovu střechu a když už, tak tenký pozink 0.5 nebo možná 0.8, ale zásadně
s zatepla plošně nalepenou asfaltovou lepenkou, aby pobertové měli s
očištěním takového plechu hodně práce. Hliníkový plech, který je měkký a dá
se jedním pořádným trhnutím servat ze střechy, už vůbec ne. Prostě všechno,
co by mohlo mít po odnesení nějakou hodnotu, nesmí být snadno odnositelné,
musí to dát nějakou práci, aby to vůbec bylo možné odnést. Jinak to všechno
by mělo být podle místních podmínek, někde blízko města s takovou komunitou
se tyto zásady musí dodržovat velice důkladně, někde na liduprázdném místě v
horách ani ne.

R. Polášek

>Podle mého názoru podpořeného zkušenostmi spíše jiných včelařů včely mimo
obydlená místa nesmí být na místě, kde jsou vidět i z dálky těmi lidmi, co
nechodí do přírody, ale jen se přírodou mezi vesnicemi a městy přesouvají.

Jenomze nejen lesni snuskou ziv je vcelar. Jedina masova snuska u nas je vpodstate repka a ta je prave tam kde je zalidnenost nejvetsi.

Já jsem měl na mysli trvalá stanoviště, kde jsou včely pořád a roky. Ta
pravděpodobnost, že se někdo najde, kdo chce ze stanoviště "těžit" je aspoň
u nás tak jednou za rok, dva roky. Ten měsíc u řepky, tam je mnohem menší
pravděpodobnost, že se někdo takový najde, kromě míst s mimořádně velkou
koncentrací takových lidí nebo by se někdo musel na stanoviště včelstev
speciálně zaměřit. Na řepce bych asi koukal si vybrat místo, kde jsou úly
před pohledem od cesty schovány, pokud to je možné, třeba za nějakým křovím
nebo aspoň ne hned ve vjezdu z cesty na pole, ale aby bylo třeba jít pár
desítek metrů daleko po poli. Je taky dobré tu krádež trochu ztížit, já jsem
uvažoval na takových místech přišroubovat dno úlu k podstavci, případně na
podstavcících, pro dva úly, mít navařená oka a jednotlivé podstavce k sobě
zamknout řetězem. Podstavce na dva úly proto, protože potom se vejdou dozadu
do auta, zatímco úly by se převážely na přívěsném vozíku. Co se týká cesty,
nejhorší jsou podle mně na řepku a krátkodobá stanoviště místní asfaltky
spojnice mezi vesnicemi, kde je klid na to, aby auto s poberty zastavilo a
zdrželo se na pár desítel minut. Případně v létě místní pěšiny, kde chodí
zvěř na diskotéky a vrací se posilněná alkoholem. Zase nějaká dálnice nebo
železnice tak moc nevadí. Pro trvalá stanoviště bych řekl, že vadí i ta
dálnice, poberta z autobusu zahlédne u lesa slibnou budku včelína a když tam
bude i za měsíc, vypraví se to prozkoumat. Ale to jsou, co se týká řepky, z
mého pohledu víceméně jen teorie, já nyní už jen převážím úly na jaře do
lesa a z lesa na podzim zpátky, řepku mi zemědělci na dolet včelstev sejí
tak každý druhý rok.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Zdenek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, December 28, 2008 10:17 AM
Subject: Re: barevní i bílí prostě parchanti.


> >Podle mého názoru podpořeného zkušenostmi spíše jiných včelařů včely mimo
> obydlená místa nesmí být na místě, kde jsou vidět i z dálky těmi lidmi, co
> nechodí do přírody, ale jen se přírodou mezi vesnicemi a městy přesouvají.
>
> Jenomze nejen lesni snuskou ziv je vcelar. Jedina masova snuska u nas je
> vpodstate repka a ta je prave tam kde je zalidnenost nejvetsi.