Včelařská konference

Zdravim,
jenom tak pro zajimavost ... nema nekdo po ruce nejake planky tohoto ulu? Diky

Roman

http://www.muni.cz/research/publications/490720

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> Předmět: ul "ekonom"
> Datum: 07.11.2008 19:10:33
> ----------------------------------------
> Zdravim,
> jenom tak pro zajimavost ... nema nekdo po ruce nejake planky tohoto ulu?
> Diky
>
> Roman
>
>
>

O tom Vcelarstvi vim, ale potreboval spis neco obsahlejsiho, kazdopadne
Diky.

2008/11/7 <Josef.Mensik/=/seznam.cz>

> http://www.muni.cz/research/publications/490720
>
> > ------------ Původní zpráva ------------
> > Od: Roman <paprna/=/gmail.com>
> > Předmět: ul "ekonom"
> > Datum: 07.11.2008 19:10:33
> > ----------------------------------------
> > Zdravim,
> > jenom tak pro zajimavost ... nema nekdo po ruce nejake planky tohoto ulu?
> > Diky
> >
> > Roman
> >
> >
> >
>

mám pocit ,že sem na netu někde viděl fotky....jestli je to ono ,tak je to fakt skřín s veleobrovskýma rámkama....

Něco mezi 10 - 20 lety dozadu byl ve Včelařství článek o včelaření v
obrovských zadovácích, ne rozměry rámků, ale vnitřním objemem, který
dosahoval objemu nástavkového úlu v léta za stavu, kdy jsou včelstva
nejsilnější. Doc. Ptáček tam v tom článku figuroval. Rámková míra byla
normální, snad 39x24 !? , samotný zadovák měl nějak 5 - 6 pater rámků. Jak
tam byla řešena mezera pro vkládání mřížky, nevím. V podstatě to byly takové
obří almárky. Výnosy měly být údajně srovnatelné nebo ještě vyšší než v
nástavcích. Snad to bylo ono. Ty zadováky snad už tehdy měly být starší.
Jinak pokud by někde na internetu byl plánek nebo něco bližšího k takovému
úlu, taky bych se rád podíval. Přiznám se, že docela rád bych si vyzkoušel z
mých nyní nepoužívaných zadováků tak ze tří udělat jeden takový obří a
zkusmo v něm včelařit.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "p.k." <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 08, 2008 7:43 AM
Subject: Re: ul


> mám pocit ,že sem na netu někde viděl fotky....jestli je to ono ,tak je to
> fakt skřín s veleobrovskýma rámkama....

Rámková míra byla
normální, snad 39x24 !? , samotný zadovák měl nějak 5 - 6 pater rámků.
______________________________________________________________

Jak v tom chcete včelařit? Jestliže obdobně jako v nástavkových úlech, přeji hodně času na ,,rámečkování,, :-) Pro malovčelaře důchodce hračičkaření, pro velkovčelaře utopie!
Raději bych přemýšlel o šikovném zvedáku nástavků.


S pozdravem M. Václavek

Včelařilo by se v nich stejně jako v jiných zadovácích. Jen by odpadl čas a
energie, která se u klasických zadováků vynaloží na zabránění rojení a
nemusel by se vybírat med ihned po ukončení snůšky, ale klidně později.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, November 08, 2008 10:10 AM
Subject: Re: ul


> Rámková míra byla
> normální, snad 39x24 !? , samotný zadovák měl nějak 5 - 6 pater rámků.
> ______________________________________________________________
>
> Jak v tom chcete včelařit? Jestliže obdobně jako v nástavkových úlech,
> přeji hodně času na ,,rámečkování,, :-) Pro malovčelaře důchodce
> hračičkaření, pro velkovčelaře utopie!
> Raději bych přemýšlel o šikovném zvedáku nástavků.
>
>
> S pozdravem M. Václavek

U toho ekonomu e rozmer ramku 42x36.

Dne 8. listopad 2008 11:07 Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz> napsal(a):

> Včelařilo by se v nich stejně jako v jiných zadovácích. Jen by odpadl čas a
> energie, která se u klasických zadováků vynaloží na zabránění rojení a
> nemusel by se vybírat med ihned po ukončení snůšky, ale klidně později.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Saturday, November 08, 2008 10:10 AM
> Subject: Re: ul
>
>
> > Rámková míra byla
> > normální, snad 39x24 !? , samotný zadovák měl nějak 5 - 6 pater rámků.
> > ______________________________________________________________
> >
> > Jak v tom chcete včelařit? Jestliže obdobně jako v nástavkových úlech,
> > přeji hodně času na ,,rámečkování,, :-) Pro malovčelaře důchodce
> > hračičkaření, pro velkovčelaře utopie!
> > Raději bych přemýšlel o šikovném zvedáku nástavků.
> >
> >
> > S pozdravem M. Václavek
>
>

U toho ekonomu e rozmer ramku 42x36.
______________________________________________________________

Opět další úl a rámková míra! Že by jich bylo málo? :-))
Mimochodem, jaké opodstatnění skýtá taková výška rámku ( 36cm ). Rámky vyšší než 30 cm jsou vhodné jen do plodišť Dadantů a ležanů. Tedy úl ,,ekonom,, je zřejmě jakýsi ,,Dadant-zadovák,,.
Chtělo by to nějaký odkaz s dokumentací onoho exotického ,,ekonom-úlu,, ať všichni víme, o čem je vlastně řeč.

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

Tak nahledni do Vcelarstvi 12/2003.

2008/11/8 M. Václavek <e-mail/=/nezadan>

> U toho ekonomu e rozmer ramku 42x36.
> ______________________________________________________________
>
> Opět další úl a rámková míra! Že by jich bylo málo? :-))
> Mimochodem, jaké opodstatnění skýtá taková výška rámku ( 36cm ). Rámky
> vyšší než 30 cm jsou vhodné jen do plodišť Dadantů a ležanů. Tedy úl
> ,,ekonom,, je zřejmě jakýsi ,,Dadant-zadovák,,.
> Chtělo by to nějaký odkaz s dokumentací onoho exotického ,,ekonom-úlu,, ať
> všichni víme, o čem je vlastně řeč.
>
> S pozdravem M. Václavek
> //\/\\//
>

Jak v tom chcete včelařit? Jestliže obdobně jako v nástavkových úlech, přeji hodně času na ,,rámečkování,, :-) Pro malovčelaře důchodce> hračičkaření, pro velkovčelaře utopie!
Raději bych přemýšlel o šikovném zvedáku nástavků.
S pozdravem M. Václavek

Včelařilo by se v nich stejně jako v jiných zadovácích. Jen by odpadl čas a
energie, která se u klasických zadováků vynaloží na zabránění rojení a
nemusel by se vybírat med ihned po ukončení snůšky, ale klidně později.
R. Polášek

Pridávam niekoľko poznámok: v r. 1992 po operácii srdca som mal problém z dvíhaním nadstavkou, preto som spracoval projekt na úľ štvoretážový na každej etáži s 10 rámikmi miery slov. B. Techn.postup včelárenia bol odvodený od nadstavkového spôsobu, samozrejme systémom prekladaním plástov, zazimoval som vždy dve včelstvá (umne bolo vyriešené náhradné dno, včelstvá som v čase kvit. vŕb integroval s jednou M. Výnosy vynikajúce, čo však pripisujem meteorologickým podmienkam, na čo veľa včelárov zabúda. Posledné roky som využíval v úľoch len jednu M, a ak Ste zbadali, že píšem o úľoch OBROCH v minulom čase, pre deformácia bočných panelových stien, som úle zrušil.

Chcem len povedať, že vaše známe "úl medu nepotí", je pre včely v dobrých rokoch každý úľ dobrý.

Ešte pridám jeden názor. Obaja autori komentárov sa zhodujú v jednom (M.V. v jeho známom desatore a R.P. vo svojej nekonečnej viere vo veľký úľový priestor, ktorý vyrieši 100%-ne nechcené rojenie.
Musím im oponovať, pretože úľový priestor nie je tým faktorom, ktorý by určoval, či sa včelstvo vyrojí alebo nie. Ja to nemôžem potvrdiť, lebo svoj systém vedenia včelstiev včas umožňoval rozšírenie včelieho priestoru do dvoch debničiek s pridaním 10 Ms a nad seba dostali naraz tri debničky s 10-mi plástami miery B. včelstvá sa i tak veselo rojili. Teraz nehovorím o ďalších aspektoch príčin rojenia, stačí len čarovný priestor, ktorý všetko vyrieši.

Už som tu 2-3 krát napísal, aj naše včely zavesené na strome v subtropickom pásme majú neobmedzene voľného priestoru a predsa roja sa,musia sa rojiť. Podstata včelieho spoločenstva spočíva v neustálej obnove svojho prežitia v v prírode, bez všetkých vymyslených teórií, čo si nechce človek priznať, hádam preto, že im vytvoril umelé podmienky a teraz čaká, že včely budú plniť jeho sny.

Budiš desatero opět spatřeno! :-)
Protirojové desatero:
1/ Mladá plodná matka
3/ Nadbytek prostoru v úlu
4/ Tvorba oddělků
5/ Nadbytečné plochy trubčiny
6/ Rozvolňování plodiště – včasné odbírání zásob
7/ Zamezení přehřívání úlu
8/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
9/ Zmezení hladovění
10/ Chov geneticky méně rojivých včel
...

Co k tomu dodat?... důležitý fakt:
Rojení představuje komplexní záležitost, kterou nelze řešit například, jak tomu často bývá, pouze otázkou nadbytečného úlového prostoru. Jakmile se rojová nálada spustí, je už pozdě. V takovém případě bývá nejefektivnějším zásahem přeléták, jehož účel tkví v přeměně rojových včel na pracující dělnice, což je při zdolávání rojové nálady klíčové ( nikoliv odstranění matečníků!!! ). Průběh rojových nálad je vždy stejný: v produkčním období následkem omezení plodování se spustí urychlující narůst populace anatomických trubčic, respektive rojových včel, až jejich počet přesáhne určitou kritickou hranici ( danou geneticky ). Po té matka zaklade první misky, čímž rojová nálada fakticky vznikne. Prvotním činitelem nicméně může být ledacos.

Kdo si myslí, že jen velký prostor stačí k vyřešení rojení, mílí se. Každý musí uznat, že rojení je přirozená, geneticky daná vlastnost včel, bez které by včelstva v přírodě vymřela. Včelí společenství celým svým biorytmem počítá s rojením, proto je těžké tento proces ovládnout a přetransformovat reprodukční potenciál včelstev na potenciál produkční. Čím jsou včelstva silnější, tím jsou potenciálně nestabilnější, tedy je o to důležitější a méně snadnější zabránit rojovým náladám. Chcete to využívat radikální, avšak přitom jednoduché a rentabilní metody.

V normálních včelstev se nejpozději po dosažení vrcholu začnou spontánně tvořit rojové včely, i když matka má dostatek místa ke kladení. Potom stačí jen málo ( např. snůšková přestávka či zhoršení počasí vedoucí k omezení plodování ) a produkční stav se zvrtne v rojovou náladu. Tím, že jsem napsal ,,v normálních včelstev,, narážím na ,,kouzlo,, LBV-metody nadbytku trubců, při níž k tomuto jevu nedochází, protože veškeré nadbytečné krmné kašičky související se vznikem rojových včel spotřebuje nadbytečný trubčí plod a trubci. LBV-metoda je v tomto směru dost revoluční, jelikož přímo eliminuje klíčový prostředek vypuknutí rojových nálad.

Příští rok vyzkouším tzv. V-LBV-metodu nadbytku trubců. Originální LBV-metoda se mi od začátku nelíbí kvůli ,,rámečkování,, ( v mých podmínkách obnáší 6-8 stavebních rámků ve 3-4 nástavcích ). Proto jsem si ji pro své účely upravil. Na příští sezónu plánuji užití tzv. trubčích nástavků místo stavebních rámků. Jsou to Optimalové půlnástavky ( 8,8 cm + 2 cm stěnové loučky ), které jsem před dvěma lety používal u oddělků namísto místo běžených varroaden. Aby dílo bylo mobilní, nad a pod trubčí nástavky položím stavební mustry = rámy dosedající na kraje nástavků, ke kterým je přiděláno deset 33 mm širokých pruhů plexiskla s 10 mm rozestupy ( na plexisklové pruhy horního stavebního mustru je výhodné kvůli stavbě díla přilepit proužky mezistěn ). Trubčí nástavky začátkem jara ( nebo zúžené již v polovině předjaří ) vložím mezi plodové nástavky. Od včelaření s trubčími nástavky si slibuji soustředění trubčiny do jednoho patra, což urychlí její kontrolu, regulaci či případnou nápravu ( např. při zanesení zásobami ). Nicméně teprve s trubčími mezistěnami by to bylo opravdové ,,einfach Imkerei,,!

S pozdravem M. Václavek
//\/\\//

>Trubčí nástavky začátkem jara ( nebo zúžené již v polovině předjaří ) vložím mezi plodové nástavky. Od včelaření s trubčími nástavky si slibuji soustředění trubčiny do jednoho patra... M.V.
-----------------------------------------------------------
Mám skromný dotaz ??? Příteli Václavku. Vy používáte mateří mřížku k oddělení plodiště nebo ji nepoužíváte? Dle Vašich příspěvků chováte včely v nízkých nástavcích až osm pater. Děkuji za odpověď.
Pepča

Mám skromný dotaz ??? Příteli Václavku. Vy používáte mateří mřížku k oddělení plodiště nebo ji nepoužíváte? Dle Vašich příspěvků chováte včely v nízkých nástavcích až osm pater. Děkuji za odpověď.
______________________________________________________________

... až devět pater - mimo jiné proto, že pro včelstva, ve kterých nechávám medné komory přes produkční období, mi 8 NN nestačí ( málo místa pro první snůšku ). Letos jsem asi naposledy experimentoval s oddělováním plodišť a medníků produkčních včelstev mateřími mřížkami. Po letošních vysloveně skvělých zkušeností s mednými komorami jako ,,přírodních mateřích mřížek,, mám v této včelařské problematice nejspíš už jasno.

Ještě k těm 6-8 stavebních rámků ve 3-4 NN plodiště: Je doufám jasné, že tyto všechny stavební rámky nebudou zakladeny. V praxi je aktivně využita plocha odpovídající zhruba jen 5 stavební rámky, což pro účinnost LBV-metody naprosto stačí. Zbytek trubčiny funguje jako náhrada při pohybu plodového tělesa.( Při opravdu silné snůšce není v nízkonástavkových úlech neobvyklé stlačení plodového tělesa i o více jak 1 nástavek dolů. )

Z toho vyplývá umístění trubčího nástavku mezi prvním a druhým plodovým nástavkem, čímž je při 3 NN plodišti zaručena vůle 2 NN pro snůškový posunu plodového tělesa směrem dolů, kdy ještě by nebyl trubčí nástavek sevřen zásobami. ( pozn. Přemístění plodového tělesa nahoru blokuje medná komora. Co se týče uspořádání produkčních včelstev, začátkem jara považuji za výchozí toto schéma ( od spodu nahoru ): 2 NN podsada + 3 NN plodiště + 1 NN medná komora ( která se po zaplnění 1. medníkového nástavku přemístí na pozici 9. nástavku, kde setrvává až do medobraní ) + 3 NN medník ).

S pozdravem M. Václavek

PS Mateří mřížky hodlám používat i nadále při chovu matek a u včelstev bez medných komor ( oddělky, nově vytvořená produkční včelstva ).
//\/\\//