78252

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


krudum (77.104.245.61) --- 8. 10. 2008
Fumigace

Je čas fumigace. Jak ji mám provést. Návod mluví "jasně". Teplota ovzduší nad 10 stupňů, odebráním jedné plástve vytvořit prostor pro doutnající pásek... Mě ale včelky při této teplotě čile létají kamsi někamsi a když se jim ještě začnu hrabat v obydlí, abych připravil prostor, tak vyženu ven i ty ostatní. Léčení za těchto pdmínek je polovičaté a zbytečné. Příbalový návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky doma...a pod. Jak to děláte vy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31932


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Josef Křapka (77.237.138.60) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace

>Příbalový návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky doma...a pod. Jak to děláte vy?
-----------------------------------------------------------
Ve dne si připravím včelstva na provedení fumigace. Zde mi letová aktivita včel nevadí. Večer, po skončení letu, utěsním úl a provedu fumigaci. Postupuji dle platné metodiky. Pásek na kousku plechu v podmetu nezapalujte. Je to neúčinné a zbytečné. Pásek musí doutnat ve svislé poloze !!! Pásek umístěte nejlépe v horních partiích úlu, pokud je to možné, při zimování ve více nástavcích, nad včelstvem.
Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31933


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace

Postupuji dle platné metodiky. Pásek na kousku plechu v podmetu nezapalujte. Je to neúčinné a zbytečné. Pásek musí doutnat ve svislé poloze !!! Pásek umístěte nejlépe v horních partiích úlu, pokud je to možné, při zimování ve více nástavcích, nad včelstvem.

Trochu opozdene, ale predsa k tomu vyjadrím. Ak by to bola prevda, že fumigácia v podmete je neúčinná, doslova podľa Vás "Je to neúčinné a zbytečné", už by som dávno včely nemal. A ony žijú a aj teraz sú v dobrej až vynikajúcej kondícii.

Neviem prečo by obsah pásika mal pri vodorovnom uložení horšie, ako keď je v polohe zvislej ešte k tomu v hornej časti úľovej zostavy.
Fumigant predsa prudko stúpa hore a po zaplnení hornej časti, klesá dole. Pre mňa je z praktického hľadiska výhodné vkladať upravený pásik do "véčka" vložiť do podmetu spoľahlivejšie, rýchle a jednoduché. Ale ako sa hovorí "proti gustu žiaden dišputát", čo znamená každému vyhovuje niečo iné, čo je v poriadku, len nech to vedie k 100%-nému cieľu.
Myslím si, že dôležitejšie ako kde umiestnime fumigant, je jeho účinnosť. Moja téza je , urobiť dve odľahčujúce fumigácie v čase keď je ešte vo včelstvách plod 20.8 a 30.9 (priemer 9,4 a 66,5 ks/včel.), s treťou, keď už nebýva vo včelstvách žiaden plod, keď mám istotu, že fumigant zasiahne každého Vd a to je práve od 1. do 10.10 keď sú nočné teploty často aj pod nulou a cez deň od teploty od 0˚C po 5-6˚C.
V bežnej sezóne nerobím žiadne iné zásahy okrem týchto troch fumigácií.

Odporučenú teplotu pri fumigácii nad 10˚C som začal pred 10 rokmi začal spochybňovať a začal overovať na vlastných včelstvách, či je to pravda alebo je umele zdeformované.
AJ tohoročné dve odľahčovacie fumigácie potvrdili, že zamorenosť je nízka, čo si myslím je dôsledok tretej fumigácie urobenej bez plodu vo včelstvách.

Vychádzam z jednoduchej úvahy, ak včely v uzavretom chumáči nezahynú, musí chumáč dýchať, ak je úľ presítený amitrazom v plynnom stave, musí preniknú aj do chumáča a teda i do vzdušníc Vd, ktorého primeraná dávka VD zabije. Akarid fumigant do tela prijíma cez vzdušnice, nie cez ústa a cez nervové zakončenie okolo vzdušníc parazita zabije.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace


----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 10:08 PM
Subject: Re: Fumigace


Pan Turčáni mimo jiné napsal:
... Neviem prečo by obsah pásika mal pri vodorovnom uložení horšie, ako keď
je
v polohe zvislej ...
Dále uvedl, že vkládá do podmetu pásek upravený do V.
Dobrá, pokud má tak vysoký podmet, že mu to umožňuje, je vlastně část pásku
s kapkami léčiva víceméně ve svislé poloze - a o to právě jde. Aby se léčivo
stoupajícím teplem doutnajícího pásku odpařilo dřív, než by shořelo, což by
se při vodorovné poloze knotu stalo.
S pozdravem Petr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
(e-mailem) --- 8. 10. 2008
Re:Fumigace

Jde o to najít ten správný čas v poledne jsou venku ale ráno nebo odpoledne ne a nejde návod brát tak doslova důležitější je ale poloha knotu při hoření musí viset jde o to aby se léčivo vypařilo a neshořelo když knot visí tak teplé spolodiny hoření sebou odneslo i léčivo než k nim knot dohoří když ovšem leží tak dojde k jeho shoření Já osobně používám k aplikaci podmet kde mám připraveny z drátu šibeničky a máte vidět jak se broučci sypou. Chce to ale vysoký podmet

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: krudum <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Fumigace
> Datum: 08.10.2008 00:25:35
> ----------------------------------------
> Je čas fumigace. Jak ji mám provést. Návod mluví "jasně". Teplota ovzduší
> nad 10 stupňů, odebráním jedné plástve vytvořit prostor pro doutnající
> pásek... Mě ale včelky při této teplotě čile létají kamsi někamsi a když se
> jim ještě začnu hrabat v obydlí, abych připravil prostor, tak vyženu ven i
> ty ostatní. Léčení za těchto pdmínek je polovičaté a zbytečné. Příbalový
> návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit
> pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky
> doma...a pod. Jak to děláte vy?
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31934


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
lokvenc.petr (e-mailem) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace

Přítel Křapka Vám odpověděl správně. Já jen dodávám, že svislá poloha
zavěšeného pásku je nutná proto, aby se léčivo odpařovalo a ne shořelo.
Proto žádné pokusy s pálením v podmetu :-) !
S pozdravem Petr

----- Original Message -----
From: "krudum" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, October 08, 2008 12:25 AM
Subject: Fumigace


Je čas fumigace. Jak ji mám provést. Návod mluví "jasně". Teplota ovzduší
nad 10 stupňů, odebráním jedné plástve vytvořit prostor pro doutnající
pásek... Mě ale včelky při této teplotě čile létají kamsi někamsi a když se
jim ještě začnu hrabat v obydlí, abych připravil prostor, tak vyženu ven i
ty ostatní. Léčení za těchto pdmínek je polovičaté a zbytečné. Příbalový
návod je psán pro léčivo a nebere ohled na chování včel. Někdo radí zapálit
pásek na kousku plechu v podmetu při teplotě kdy jsou všechny včelky
doma...a pod. Jak to děláte vy?


__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3502 (20081007)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31940


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
vsusicky (89.103.204.63) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace

Rámek mám vyndaný již od počátku srpna nebo konce července při úpravě plodiště pro zimování. K zavešení pásku používám samostatnou horní loučku s háčkem z drátu, na který pásek zavěsím. Tím mám zajištěný určitý odstup od posledního rámku a nemusím s ním manipulovat. Po skončení léčení se dá do mezery vložit rámek s mezistěnou a je připraven na jaro.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
KaJi (88.103.157.154) --- 8. 10. 2008
Re: Fumigace

vsusicky:
Rámek mám vyndaný již od počátku srpna nebo konce července při úpravě plodiště pro zimování. K zavešení pásku používám samostatnou horní loučku s háčkem z drátu, na který pásek zavěsím
---------

Já jsem po té, co v mezeře byla mnohdy vystavěná divočina začal vkládat stavební rámek. Když jsem likvidoval krmný nástavek, tak jsem jej vyndaval. Lecky dost vystavěný. A označil si na nástavku, na které straně je mezera.

Knoty mám propíchané děrovačem, nebo na vrtačce i se sáčkem. Pak si to předem napíchám hřebíkem do polystyrénové desky a na stanovišti najednou pokapu.

Venkovní teplota 10st. je taková pomůcka pro blbé. Rozhodující je, že nejsou včely v chomáči. Dobré je najít den se sluníčkem, které je vytáhne ven a v podvečer to tam peru.

Teď je podle mě brzo. Snad i ve vyhlášce se tvrdí po 15.10.

Dnes jsem kontroloval posledních 5 včelstev a plod jsem neviděl.
Před týdnem jsem kontroloval jiné stanoviště a pár včelstev se zavíčkovaným plodem tam bylo, něco i otevřeného. Bez plodu asi tak 1/2.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Ferda (88.101.24.174) --- 10. 10. 2008
Re: Fumigace

Nestačím se divit, co se dočítám o nejasnostech v léčení fumigací. Metodika a metoda fumigace je už asi 20 let stará a stále stejná. Pouze dříve to byl Taktic, pak Taktivar a nyní Varidol. (doufám, že si pamatuji správné názvy). V jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
Pokud je v návodu napsáno, že pásek s kapkami má být ve svislé poloze a má doutnat, neznamená to, že má hořet, že má být vodorovně ani, že má být na dně ve tvaru V. Doutnáním pásku vzniká teplo, které kapalné léčivo převede do plynného stavu a léčivo se rozptýlí po úle. Dalším produktem je kouř, který analogicky včely rozruší, ty začnou větrat a plynné léčivo se dostane do chomáče. Problém létajících včel je dostatečně vyřešen, aspoň se já domnívám, tím, že léčivo se aplikuje po skončení letu. (viz návod a je to i logické) Pokud včely mají prolet a zavřeme jim česno, tyto nejsou přeléčeny. Samozřejmě není nikde psáno, že si na sobě nesou roztoče. V otázce venkovní teploty, tedy nad 10 st. C, je potřeba postupovat s rozmyslem. Pokud máme několik teplých dní, ve kterých provedeme léčení, nemusíme mít strach, že včely jsou v chomáči. Velkým omylem je se domnívat, že pokud je několik dní je teplota např. okolo 0 - 5 st.C a pak se na jeden den teplota vyhoupne nad 10 st. C, že se včely roztáhnou, je dotyčný na velkém omylu. Proletu se zůčastní pouze včely na povrchu chomáče a zbytek je sevřený. Je tu jistý princip setrvačnosti. Kdo používá folie na strůpku, tak to krásně uvidí. Ošetření v tuto dobu i když je zdánlivě správná teplota, je neúčinné a špatné. Znám to ze své praxe a dotyčným a umíněným není pomoci. Termín první fumigace je opět orientační, někdy 10., někdy 15. října. v tuto dobu bývá ještě teplo, problematická bývá druhá fumigace za 7-10 dní, kdy se může značně ochladit a těžko budeme čekat na oněch 10 st. C. Nečetl jsem zde otázku zavíčkovaného plodu. Letos je skutečně vyjímečný rok a někde včely už neplodují od poloviny září bez ohledu na stáří matky (je to dáno hlavně přínosem pylu). Jíný rok plodují ještě v polovině listopadu. Zde je také zakopaný pes.
Používejme léčivo v souladu s metodikou výrobce a ve prospěch včel. Ne vždy si usnadnit práci je ku prospěchu věci. Jako klasický příklad stačí uvést líného včelaře, který dává Gabon do česna úlu, nikoli na háčky k plodu ( a není jich málo). Včely přece po něm chodí a léčivo roznáší. Je otázkou kolik a kam. A dostane se vůbec léčivo k právě líhnoucím se zimním včelám a nahoru do vyšších pater úlu ?? Prostavování prostoru divočinou je pouze při krmení, zde poslední souš necháváme, nebo při pozdní silné snůšce, nebo pokud včely nacpeme do jednoho nástavku. Pokud jsou ve dvou nebo třech nástavcích, tak nic neprostavují a jsou v pohodě. Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo do vysokého podmetu. Já využívám vysokých podmetů, hřebík se zapíchne za spodní loučku a pásek je svislý (zpravidla při první fumigaci včely jsou vyvěšeny do podmetu, tak sem tam nějaké žihadlo dostanu). Sice někdy se opálí spodní loučka, ale nikdy se mi nestalo, že by něco začalo hořet. Takže chovejme včely, usměrňujme je ke svému prospěchu, nikdy však proti nim.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (88.103.157.154) --- 10. 10. 2008
Re: Fumigace

Ferda:
... jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
-------
Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které hubí m.j. roztoče.
-----
Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace

Pesticid je obecně chemikálie používaná k hubení nežádoucích organismů. Když
už se tady máme tvářit aspoň trochu vědecky, tak bychom o léčivech na
varaózu měli mluvit rovnou jako o akaricidech, to jest látkách používaných
k hubení roztočů. Protože zase jestli tady zase má být něco jako ekologická
diskuze, tak potom vedle pesticidů se používá ještě řada dalších skupin
látek, kterými se organismy jen ovlivňují, třeba různé regulátory růstu nebo
desikanty atd a ty si v ovlivňování životního prostředí ve srovnání s
pesticidy taky nestojí nijak zvlášt nízko.
Poznámku o tom, že včely ještě létají, jsem pochopil jako že ještě přes den
létají tak daleko, aby z nějakého sousedního stanoviště po fumigaci donesly
další roztoče. To by ale mělo být řešeno současnou fumigací všech stanovišť.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 10, 2008 10:04 PM
Subject: Re: Fumigace


> Ferda:
> .. jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj
> dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
> -------
> Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které
> hubí m.j. roztoče.
> -----
> Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
(e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace

stávající a následné fumigace již nic podstatného neléčí . Jejíchž účelem je zbavení se posledních zbytků rostočů ve včelstvu případné znovu zavlečené roztoče by měla tato fumigace zničit Ostatní ošetření by měla být jen takovou tečkou jistoty Kdo však bude mít na jaře nadlimitní počty ve vzorcích pak musí hledat chybu sám u sebe a popřemýšlet o tom kde dělá chybu ta v žádném případě není nikde jinde Zavlékání rostočů v tuto a pozdější dobu lze považovat jen za výmluvu špatná včelstva jsou již v podstatě vyloupená. Tohle podzimní létání by jste určitě rozeznali od letu včelstva které loupí nebo je loupeno. To je úplně jiný provoz na česnu. Základem léčení BYLO podletí. To je potřeba si uvědomit a hlavně se tím řídit Teď jen dolaďujejeme. Co jsme zmrvili dříve, teď již napravit nejde

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Polášek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 11.10.2008 08:24:51
> ----------------------------------------
> Pesticid je obecně chemikálie používaná k hubení nežádoucích organismů. Když
> už se tady máme tvářit aspoň trochu vědecky, tak bychom o léčivech na
> varaózu měli mluvit rovnou jako o akaricidech, to jest látkách používaných
> k hubení roztočů. Protože zase jestli tady zase má být něco jako ekologická
> diskuze, tak potom vedle pesticidů se používá ještě řada dalších skupin
> látek, kterými se organismy jen ovlivňují, třeba různé regulátory růstu nebo
> desikanty atd a ty si v ovlivňování životního prostředí ve srovnání s
> pesticidy taky nestojí nijak zvlášt nízko.
> Poznámku o tom, že včely ještě létají, jsem pochopil jako že ještě přes den
> létají tak daleko, aby z nějakého sousedního stanoviště po fumigaci donesly
> další roztoče. To by ale mělo být řešeno současnou fumigací všech stanovišť.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
> To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, October 10, 2008 10:04 PM
> Subject: Re: Fumigace
>
>
> > Ferda:
> > .. jiných diskusích se píše o Varidolu jako o pesticidu. Ten si z něj
> > dělají včelaři sami, buď vlastní neznalostí nebo leností.
> > -------
> > Varidol je pesticid. Z principu a podstaty. Tak se nazývají látky, které
> > hubí m.j. roztoče.
> > -----
> > Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> > Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
> >
> > Karel
>
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Radim Polášek (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace

To je pravda, kdo dal správně Gabony, roztoče v srpnu ve svých včelstev
zničil. A Gabony myslím měli letos aplikovat všichni. Fumigace by měla
zachytit jen nálet z neošetřených včelstev a potom roztoče, kterí se na
látku v gabonu stali odolní a přežili. Jistí to potom poslední ošetření
aerosolem v prosinci, protože určitá pravděpodobnost, že ještě nyní žije
neošetřené včelstvo s množstvím roztočů je, poškozené zimní včely s krátkou
životností mohou vydržet ještě do prosince a v dnešním počasí, kdy je venku
už nyní na teploměru 22 st C je dolet včel ještě velký.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, October 11, 2008 9:33 AM
Subject: Re: Fumigace


stávající a následné fumigace již nic podstatného neléčí . Jejíchž účelem je
zbavení se posledních zbytků rostočů ve včelstvu případné znovu zavlečené
roztoče by měla tato fumigace zničit Ostatní ošetření by měla být jen
takovou tečkou jistoty Kdo však bude mít na jaře nadlimitní počty ve
vzorcích pak musí hledat chybu sám u sebe a popřemýšlet o tom kde dělá
chybu ta v žádném případě není nikde jinde Zavlékání rostočů v tuto a
pozdější dobu lze považovat jen za výmluvu špatná včelstva jsou již v
podstatě vyloupená. Tohle podzimní létání by jste určitě rozeznali od letu
včelstva které loupí nebo je loupeno. To je úplně jiný provoz na česnu.
Základem léčení BYLO podletí. To je potřeba si uvědomit a hlavně se tím
řídit Teď jen dolaďujejeme. Co jsme zmrvili dříve, teď již napravit nejde

pepan

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
FRANTIŠEK ČIHÁK (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace


> ------------ Původní zpráva ------------
> > -----
> Jinak jsem dost zvědavý, kolik bude roztočů po fumigaci.
> Dejte vědět, až se do toho někdo pustí.
>
> Karel
>
>
> Po fumigaci spad průměr 4,5 roztoče, před tím celý měsíc žádný spad F.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
KaJi (88.103.157.154) --- 10. 10. 2008
Re: Fumigace

Ferda:
Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo do vysokého podmetu.
----
Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v horním nástavku měl vyšší účinnost.

Bez pokusu jsou to bohužel jen názory. Pak jsou to fakta.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace

> Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním
> včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v
> horním nástavku měl vyšší účinnost.

Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu soustředěně,
pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř s
léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
léčiva usadí víc. To se nemusí ani nijak zvlášť zkoušet, to jsou základní
zákony fyziky, které by měl znát každý středoškolák. Pokud se má účinnost
knotu zapáleného v podmetu zvýšit, musí se dosáhnout, aby kouř z něho nešel
kolem studených rámků, ale prázdným prostorem na včely. Rámky ze spodního
nastavky, aspoň 2 - 3 uprostřed by se potom měly pro fumigaci vyhodit, pokud
by to někomu stálo za práci a menší kontaminaci rámků. Potom obecně ať se
knot zapaluje v horním nastavku nebo v podmetu, musí být hořící knot co
nejblíž včel. Pokud jsou včely slabé a sedí v extrémním případě u stěny
nastavku na opačné straně než hoří knot, dříve než se kouř s účinnou látkou
ke včelám dostane se může na studených rámcích a strůpku usadit tolik
léčiva, že léčení může být neúspěšné, i když se knot zapaluje v horním
nastavku a i jinak všechno podle návodu dodrží. Podle mně by to mohla být
jedna "díra" , přes kterou by se mohli roztoči znova namnožit. Podobně by to
mohlo být, pokud ještě někdo používá zadováky, když se včely na teplé stavbě
usadí na prvních rámcích u česna, protože u zadováků se knot dává obvykle na
poslední rámek za okýnko.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "KaJi" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, October 10, 2008 10:08 PM
Subject: Re: Fumigace


> Ferda:
> Umístění hřebíku s páskem je jedno, zda je to místo poslední souše, nebo
do
> vysokého podmetu.
> ----
> Vím o jediném pokusu - srovnání. Popsal je přítel Křapka v Moderním
> včelaři. A oproti (i mým) předpokladům se dobral jiného výsledku. Knot v
> horním nástavku měl vyšší účinnost.
>
> Bez pokusu jsou to bohužel jen názory. Pak jsou to fakta.
>
> Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Čermák K. (e-mailem) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace

S těmito ztrátami je počítáno v dávkování léčiva. Ovšem platí pro
prostory úlů max. o dvou prostorech české míry, tedy po 9-12 rámcích
39x24 cm (plodiště + medník, resp. dva nástavky) s tím, že se zvýší
počet kapek na knot, protože dvě kapky jsou pro jeden takový prostor. V
nízkonást. Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3
NN je účinnost ještě dobrá. Pan Křapka ověřil a přesně zjistil, že při 4
NN je už nízká účinnost (asi 30% !! - viz Moderní včelař č.2 letos).
Mohu potvrdit, že pokud jsem některá včelstva fumigoval při 4 NN a v
podmetu, zůstalo ve včelách ještě dost roztočů. Takže zimuji ve 3 NN -
plástová plocha je 200 dm2, dva prostory po 12 plástech české míry mají
takřka stejnou plochu. Něco více o účinnosti fumigací bude v MV č.5.
K. Čermák

Radim Polášek napsal(a):
> Kouř z knotu zapáleného v horním nastavku šel jen krátkou cestu soustředěně,
> pak se dostal na dosah včel a ty ten kouř rozfoukaly a rozředily. A
> rozředěný kouř s rozředěným léčivem se na studených plástech a jiných
> částech úlu usazuje mnohem méně než teplý koncentrovaný kouř přímo z
> hořícího knotu. Když se knot zapálí v podmetu, tak ve většině případů kouř s
> léčivem musí projít kolem studených spodních plástů, než se dostane ke
> včelám, které ho rozfoukají. A na těch studených spodních plástech se toho
> léčiva usadí víc. .....


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 11. 10. 2008
Re: Fumigace

Optimalech fumiguji odjakživa v podmetu (knot svisle) a při 3 NN je účinnost ještě dobrá. K.Č.

Ja fumigujem v podmetoch v troch deb. B 10 46 litr.x3, nie odjakživa, ale od r. 1984, knôt v tvare obráteného V-čka, ležato na vhodnej podložke s max. tromi kvapkami amitrazu, npr. na umakarte (vnútorná strana). V r. 1989 som doplatil na zlú techniku ošetrovania, TP nebol pre včelárov dosť jasný, nezohľadňovali sme klieštiky v uzavretej bunke, keď som prišiel o 70% včelstiev.

Už 7 rokov používam originálny prípravok Taktic (nič iné) a výsledky sú stále vynikajúce. Amitraz je zatiaľ nenahraditeľný (svedčí o tom zapojenie tejto látky do ozdravovacieho procesu v boji proti Vd v Kanade.

Jedna perlička z, praxe: Včelár s 300 včelstvami používal svoj vlastný prístrojček, do ktorého vložil knôt Avartinu a cez letáč, bez utesnenia nafúkal detským ventilátorom (4,5 v batéria) nafúkal do úľa. Prisahal, že nikdy mu neuhynulo ani jedno včelstvo.

Vlani 2.11.O7 pri 6 včelstvách neutesnil letáče, po 24 hod. som urobil zber ( v každom včelstve som urobil zber Vd) a pre istotu znovu s uzatvorenými letáčmi fumigoval, po 24
hod. nebol v 5-tich včelstvách nebol odpadnutý ani jeden VD, v 1-dnom 2 ks.
Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov, samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS.

Pridávam, posledná sezóna bola u mňa bez poškodenia a úhynu čo i len jedného včelstva zo 75.

Čo k tomu dodať, len to, že máme v rukách prostriedok, ktorý je dlhodobo účinný, len je potrebné poslednú fumigáciu treba robiť bez zaviečkovaného plodu a to pravidelne každý rok.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Antoni:>Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov, samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS. <
........

Nekonečná diskuze kolem knotu naležato a nastojato. Je jasné, že pro návod je jednodužší popsat aplikaci s hřebíkem do plástu svisle. Nevím, ale jak napsat jednoduše aplikaci naležato, aby to nakonec nedopadlo tak, že by včelaři naházely něco s léčivem do úlu a včelstva byly vlastně neošetřena a to "podle návodu". To by byl panečku řev. ...takže,

Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod mít obavy z odpaření léčiva.

Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

> Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
> potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je
fumigační
> pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
> položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
> předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
> mít obavy z odpaření léčiva.
>
> Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto
> zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato
> a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a
> teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly
> relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Zase když znám základní fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. Na to žádná
termokamera být vůbec nemusí. Stačí malý test. Zapálit zápalku a držet ji za
konec vodorovně tak dlouho, dokud nedohoří na konec a nezačne pálit. Potom
zapálit druhou zápalku a držet ji taky za konec, ale pro změnu svisle, aby
hlavička a plamen byl dole a prsty nad plamenem. Rozdíl je poznatelný během
vteřiny

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:05 AM
Subject: Re: Fumigace


> Antoni:>Fumigácia (vodorobná poloha knôtu s 3-mi kvapkami, úľ uzatváram
> max. na 15-20 min.)) bola teda dokonalá aj bez uzavretia letáčov,
> samozrejme to neodporúčam len som chcel zdôrazniť jeho účinnosť.Hlavne
> upozorňujem, že tým nechcem narušiť koncepciu SVS. <
> .......
>
> Nekonečná diskuze kolem knotu naležato a nastojato. Je jasné, že pro návod
> je jednodužší popsat aplikaci s hřebíkem do plástu svisle. Nevím, ale jak
> napsat jednoduše aplikaci naležato, aby to nakonec nedopadlo tak, že by
> včelaři naházely něco s léčivem do úlu a včelstva byly vlastně neošetřena
a
> to "podle návodu". To by byl panečku řev. ...takže,
>
> Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
> potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je
fumigační
> pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
> položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
> předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
> mít obavy z odpaření léčiva.
>
> Námět. V MV byly termokamerou zkoumány včelstva při zimování. Přesně toto
> zařízení by potvrdilo jaké teploty figurují kolem hořícího knotu nastojato
> a naležato a naležato do V. Také takové záběry fumigace přímo v úlu a
> teplotní kolerace přes stěnu nebo tepelné záběry ze dna by ukázaly
> relativně dokonale pohyb fumigantu po úlu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
lokvenc.petr (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch stoupá vzhůru.
Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.
S pozdravem Petr


----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:05 AM
Subject: Re: Fumigace


...Osobně si myslím a je to logické, žë podle údajných 80°C, které jsou
potřeba na odpaření léčiva při fumigaci, je úplně jedno jestli je fumigační
pásek vodorovně nebo svisle, ale jde o přístup vzduchu, kdy jestli je
položen plochou na jednu stranu, je přístup poloviční. Tz., že jestli se
předpřipraví knot tak, aby kněmu měl přístup dostatečně vzduch, není důvod
mít obavy z odpaření léčiva....
__________ Informace od ESET NOD32 Antivirus, verze databaze 3515 (20081011)
__________

Tuto zpravu proveril ESET NOD32 Antivirus.

http://www.eset.cz


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
G.Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

lokvenc.petr:>A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch stoupá vzhůru.
Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.<
.......
Aromatický olej je součástí varidolu. Jde o uhlovodík, který se odpařuje. Otázkou je, jestli se má odpařit ten amitraz, olej nebo stabaxol nebo nonoxinocum (asi nonoxylol, silně spermicidní látka) Toto vše se podává jako léčivo s nějakým obchodním názvem, musí to mít dostatečnou teplotu. Pokud se bavíme o fumigačních teplotách při léčení, nejde o nějaký předehřev, ale teplotu, při které se léčivo odpařuje.

Stejně jako aromalampa. Zkuste jít trochu do hloubky. O těch teplotách to je nejpřesnější termokamerou, protože ta přesně ukáže lokality teplot na knotu.


Radim Polášek:>Zase když znám základní fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. <
............
Radime nezlob se jsi špatný fyzik, jde o knot a zplyňování v jakékoli poloze. Blbě přirovnáváš. Každý kuřák vlastně fumiguje a asi by si pěkně klepali na čelo, kdyby jsi jim takto fyzikálně popisoval jejich požitek. Jde o přísun běžného vzduchu a fumigační prostředek - materiál. A potom také o vlhkost takové fumigační hmoty při zplyňování. Knot při léčení včelstev nehoří, knot doutná. Nesmí při léčení hořet. Teplota nad doutnajícím knotem nejde srovnat s teplotami při hoření. Chybí přímý oheň - plamen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Přátelé, snad se k tomu dokopu a vezmu si pár pásků do práce a spálím je před termokamerou. Stjně tak, pokud se mi to podaří stihnout si ji vezmu k fumigaci. Samotného mě zajímá, co to udělá se včelstvem. Okolik to rozrušení zvedne teplotu včelstva.

Ale není mi jasné, v jakých všech polohách to pálíte.

Já osobně si chci ověřit, co to udělá když to tam strčím mírně šikmo očkem, tak aby plocha pásku byla svislá. Stejně tak by mě zajímalo, jaký má význam ona mezera, která je v návodu vyžadována. Asi jen požární.

Protože na instr. filmu o fumigaci co promítával žádnou mezeru nedělají a rvou to přímo mezi plásty. Když jsem se na to ptal po promítání Ing. Veselého, tak mi dalo práci vysvětlit, na co se ptám. Z toho usuzuji, že je to jen takové to americké, že štětka neslouží k ....

Takže tady uveďtě všechny ty polohy. Například od Véčka v podmetu, pod tím si představí čtenář této konference cokoli.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle barvy "uhlíku"
knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při bezprostřední
blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý kouř
jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se musí
vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí se.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "G.Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 1:23 PM
Subject: Re: Fumigace


> lokvenc.petr:>A já si zase osobně myslím, že to není jedno. Teplý vzduch
> stoupá vzhůru.
> Léčivo na svislém pásku se stihne odpařit, než k němu dojde doutnající
> plamen. Na vodorovném pásku téměř bez užitku shoří.Zase když znám základní
> fyzikální zákony, tak můžu rovnou z fleku potvrdit,
> že když pásek odhořívá zezdola nahoru, tak teplotní průběh na kapce léčiva
> je velice odlišný od toho, když pásek naležato hoří vodorovně. <
> ...........
> Radime nezlob se jsi špatný fyzik, jde o knot a zplyňování v jakékoli
> poloze. Blbě přirovnáváš. Každý kuřák vlastně fumiguje a asi by si pěkně
> klepali na čelo, kdyby jsi jim takto fyzikálně popisoval jejich požitek.
> Jde o přísun běžného vzduchu a fumigační prostředek - materiál. A potom
> také o vlhkost takové fumigační hmoty při zplyňování. Knot při léčení
> včelstev nehoří, knot doutná. Nesmí při léčení hořet. Teplota nad
> doutnajícím knotem nejde srovnat s teplotami při hoření. Chybí přímý
oheň -
> plamen.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Z mého pohledu je nejlepší spalovat pásek v podmetu vždy ve svislé poloze. Pokud se totiž rozebírá strůpek, odtrhává fólie, atd., již nedojde k zpětnému utěsnění strůpku a "léčivo" se dříve vyvětrá.
! Důležitá je kontrola spálení knotu!!!
Pokud se kapou 4 kapky, v různých jiných polohách totiž nemusí knot dohořet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
Gustimilián Pazderka (80.78.156.8) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává teplo při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně. Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá. Když vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu. Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin. Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.

...........
Radim Polášek:>Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle barvy "uhlíku"
knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při bezprostřední
blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý kouř
jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se musí
vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí se.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Určitě není jedno, jestli knot doutná svisle nebo vodorovně. Přístup vzduchu
i v uzavřeném úlu je vždy dostatečný, doutnání žádné velké množství vzduchu
nepotřebuje, navíc knot je napuštěn dusičnanem draselným nebo jiným podobným
oxidačním činidkem, takže část kyslíku má s sebou. Vlhkost může mít vliv na
rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale podle mně nijak rozhodující.
Navíc úroveň vlhkosti uvnitř úlu určují spíše včely než aby byla určena
venkovním počasím.
Pokud knot vytvarovaný do V a položený na dno úlu dokáže vyprodukovat dost
léčiva na spolehlivou likvidaci roztočů, znamená to jen, že dávka je z
nějakého důvodu předimezovaná tak, že ztráty při takové fumigaci pokryje.
Buď menší odolností roztočů na léčivo, větší koncentrací léčiva - tuším se
za těch 20 let koncentrace v lahvičkách už zvyšovala, aby dávkování zůstalo
pořád stejné, důslednou likvidací roztočů během sezóny jinými prostředky,
blízkostí včel u podmetu - léčivo se neusazuje na studených rámcích,
stoprocentně těsnými úly atd.
Poloha cigarety je irelevantní, protože cigareta je "činná" tehdy, když se
přes ní vzduch nasává, a to tak intenzívně, že vliv polohy cigarety není
vůbec důležitý. Pokud má vyhořet bez nasávání, tak její poloha je taky
důležitá.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 10:57 PM
Subject: Re: Fumigace


> Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává
teplo
> při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně.
> Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá.
Když
> vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno
> jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je
> omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu.
> Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin.
> Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné
> vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Vlhkost může mít vliv na rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale podle mně nijak rozhodující.

Hľadal som príčinu nezhorenia knôtu vodorovne položeného npr. na kovovej podložke v mojich a iných včelárov a zistil som, že v našich podmienkach sa ešte používajú knôty npr. z tenkého pijavého papiera. Knôt takto upravený rýchlejšie horí v jeho vrchole a jeho strany nedohorené padajú na podložku, kde sa zrazila voda a zhasnú. V tom môže byť príčina nízkej účinnosti amitrazu. U knôtov z Dolu sa to nestáva alebo len ojedinele, pretože sú hrubšie, je v nich viac oxidačnej látky.
Pri zrážaní sa vody na nevhodných podložkách podľa mňa nehrá úľová voda žiadnu rolu, vlhkosť sa odparuje zo samotného knôtu, ktorý je vlhký a horením sa musí odpariť a zraziť sa aj na podložke, lebo hladká podložka to umožňuje- je chladnejšia.
Tento nedostatok v podmete sa dá riešiť tzv. šibeničkou ak je dosť priestoru na výšku alebo vyformovanie podložky z drôtenej sieti tak, že odstrihneme pásik široký 40x100m, ktorého okraje ohneme kolmo na rovinu v šírke 5mm, potom drevené úľové dno neutrpí silným sálavým teplom, knôt bude vzduch, voda sa zrážať nebude, knôt zhorí bezo zvyšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                       
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Tak s tou šibeničkou vcelku souhlasím, myslím, že dokonce jsem fumigaci na
ní zkoušel, dělal jsem ji z obyčejného pozinku. Chyběl mi tam nějaký
centimetr výšky, hořící knoty se couraly po dnu úlu, které občas bylo mokré
a oheň zhasínal.. Té rozdílné kvality v různých letech, hlavně síly knotu
jsem si taky všiml. Asi není jednoduché zajistit každý rok na knoty úplně
stejný papír, v doporučené aplikaci svisle to je asi vcelku jedno, při
hoření vodorovně tam asi bude rozdíl.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "A.Turčáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, October 13, 2008 9:29 AM
Subject: Re: Fumigace


> Vlhkost může mít vliv na rychlost odpařování rozpouštědla i léčiva, ale
> podle mně nijak rozhodující.
>
> Hľadal som príčinu nezhorenia knôtu vodorovne položeného npr. na kovovej
> podložke v mojich a iných včelárov a zistil som, že v našich podmienkach
sa
> ešte používajú knôty npr. z tenkého pijavého papiera. Knôt takto upravený
> rýchlejšie horí v jeho vrchole a jeho strany nedohorené padajú na
podložku,
> kde sa zrazila voda a zhasnú. V tom môže byť príčina nízkej účinnosti
> amitrazu. U knôtov z Dolu sa to nestáva alebo len ojedinele, pretože sú
> hrubšie, je v nich viac oxidačnej látky.
> Pri zrážaní sa vody na nevhodných podložkách podľa mňa nehrá úľová voda
> žiadnu rolu, vlhkosť sa odparuje zo samotného knôtu, ktorý je vlhký a
> horením sa musí odpariť a zraziť sa aj na podložke, lebo hladká podložka
to
> umožňuje- je chladnejšia.
> Tento nedostatok v podmete sa dá riešiť tzv. šibeničkou ak je dosť
> priestoru na výšku alebo vyformovanie podložky z drôtenej sieti tak, že
> odstrihneme pásik široký 40x100m, ktorého okraje ohneme kolmo na rovinu v
> šírke 5mm, potom drevené úľové dno neutrpí silným sálavým teplom, knôt
bude
> vzduch, voda sa zrážať nebude, knôt zhorí bezo zvyšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
(e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

asi to fiünguje i v podmetu včera jsem fumigoval a dnes ráno kontoloval všechny jsem dělal ve svislé poloze v podmetu nebo na rámcíh za okénkem u MU Pod tacovákem kde je nízký podmet jsem použi ono položené V. Ve všech úlech byl spad od 3 do 50 jen v tom tachováku to bylo několik stovek raděj jsem to ani nepočítal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Gustimili?n Pazderka <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Fumigace
> Datum: 12.10.2008 22:57:42
> ----------------------------------------
> Nemusím být specialista nebo nějaký fyzik, abych věděl, jak co vydává teplo
> při hoření plamenem a při doutnání. Pyrolýza zkrátka probíhá minimálně.
> Reakce včelstva při fumigacích podle návodu (kolem 10 °C) je okamžitá. Když
> vezmu teplotu při odpařování, při které se má léčivo uvolňovat, je jedno
> jestli se uvolní vodorovně nebo svisle. Není jedno, jestli při doutnání je
> omezen přísun vzduchu nebo je zvýšená vlhkost doutnajícího materiálu.
> Poloha cigarety je také irelevantní, zkrátka doutná a uvolňuje nikotin.
> Pokud je problém toto pochopit, potom je dobré se zaměřit na ty doprovodné
> vlatnosti knotu jako vlhkost a přístup vzduchu.
>
> ..........
> Radim Polášek:>Teplota doutnajícího knotu je takových 500 - 700 st C podle
> barvy "uhlíku"
> knotu. Pokud je knot zavěšený svisle a hoří, správně bych měl napsat pro
> Tebe doutná zespoda nahoru, teplota na kapce léčiva se v ustáleném proudění
> začne zvětšovat, když je oheň asi tak 2 - 3 centimetry pod kapkou. Takže
> trvá 20 - 30 sekund, po kterých se v proudu teplého kouře léčivo odpařuje.
> Druhá věc je potom, že jak léčivo zasáhne včely a ty začnou intenzívně
> větrat, z ustáleného laminárního proudění daného rozdílem teploty kouře z
> doutnajícíhi knotu a okolní teploty se stane proudění turbulentní, které
> fouká všemi možnými směry, potom zbytek léčiva, které do té doby na knotu
> zůstane, už není odpařováno teplým kouřem, ale až teplotou při
> bezprostřední
> blízkosti ohně knotu, část léčiva se ohřeje na vysokou teplotu rozloží se.
> Dá se říct, že to je taková samoregulace množství odpařeného léčiva.
> Když je knot umístěn vodorovně a doutnání taky probíhá vodorovně, teplý
> kouř
> jde vzhůru mimo nakapané léčivo. Vyšší teplota se potom dostane k léčivu až
> v bezprostřední blízkosti ohně, tak 1 - 3 milimetry a to hoří jen pár
> sekund. Kapka je navíc ochlazována ještě tím, že za ty 1 - 3 sekundy se
> musí
> vedle pár mikrogramů léčiva odpařit na každou kapku asi 30 miligramů
> rozpouštědla, takže množství léčiva se dostane milimetr i blíž k uhlíkům o
> teplotě těch 500 - 700 st C a ohřeje se na dost vysokou teplotu a zničí
> se.<
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
Stonjek (213.151.87.64) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Asi před 2 roky jsem napsal, že se že fumigace horem se mi zdá účinější. Hned se našlo pár výzkumníků, kteří mě poučili, že se hluboce mýlím. Já pro to nijaké důkazy neměl, jednalo se pouze o pocit, na který ale já dost dám. Pepa Křapka, kterého zdravím si ale dal práci a počítal a počítal, až se k něčemu podobnému dopočítal také. I když dávání knotu odspodu trochu práce ušetří, přesto se jedná o dost pracnou operaci. Naši sousedé už používají různá udělátka která tuto operaci až blbuvzdorně zjednodušují a urychlují. Začali s tím v Itálii - vyvíječ Fuerto, a už se podobné napodobeniny vyrábí v Maďarsku Polsku a Slovensku. Pouze u nás rádi ucpáváme česna a podobné nesmysly a zapomínáme, že už je 21 století. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                     
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

>je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale ...........
---------------------------------------------------------
Vážení přátelé. Některé Vaše příspěvky o fumigaci čtu s poněkud smíšenými pocity. Nejsem si jist, zda některé tyto příspěvky nepíší pouze teoretici, kteří fumigaci v životě sami neprováděli, možná ani neviděli. Sám fumiguji včelstva již od 1985-tého roku. Fumigaci provádím nejen u svých včelstev. Také jsme zpočátku u nás ZO vymýšleli různé ptákoviny jak si práci se včelstvy při fumigaci zjednodušit a ulehčit. Z vlastní zkušenosti mohu říci, že žádná vylepšení, různá "zaručeně spolehlivá" udělátka, např. spalování pásku v obrácené sklenici nad krmným otvorem, foukání splodin z doutnajícího pásku za pomocí fénu na vlasy nebo elektrické opalovačky do nástavkových oček, krmných otvorů nebo do podmetů ..., to uvádím jenom pro demonstraci, nikdy nefungovala. Bylo toho mnohem více co jsme dokázali vymyslet za "vynálezy" a snažili se je uvést do života. Nakonec jsme zjistili, že nejjednodušší, nejlacinější a nejspolehlivější způsob je dodržet metodiku vydanou výzkumným ústavem. K provádění fumigace do podmetu mohu uvést pouze jediné: Pokud při pohledu do podmetu nevidíme "včelí prdýlky", to znamená, že včely sedí výše a mezi nimi a fumigačním páskem je voskové dílo, taková fumigace má výrazně nižší účinnost. (Viz MV č. 3 2008) Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita. Léčivo se ale ke včelám musí dostat co nejkratší cestou aby byly maximálně eliminovány jeho ztráty. Tuším, že jsem si opět naběhl a že to opět zchytám. Tak do toho přátelé a nešetřete mne.
Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Pavel Holub (88.103.248.6) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Fumigace těsně u včel není vpořádku. Ne Vy ale dost včel to schytá. Zplodiny a páry zaplní velmi rychle celý objem úlu a je úplně jedno, kde se knot zapálí. Je pravda, že v těsné blízkosti hoření knotu dojde k vysoké kondenzaci par. A o to jde, aby to nebylo v těsné blízkosti chomáče. Nastane místně tak vysoká koncentrace amitrazu, že to ublíží i včele. Už jsem jich takto pěknou hrst vymetal. I když včela neuhyne, na zdraví jí to nepřidá. Daleko důležitější je těsný úl. Proto, jak jsem už dříve zmínil je lepší nerozebírat strůpek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 31999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Včely zřejmě nesmí viset hned pár centimetrů nad knotem. Ony sice, jak
dostanou první dávku léčiva, začnou větrat a další kouř začnou rozptylovat,
ale asi to nestačí. Knot zřejmě musí být umístěn tak, aby kouř stoupal
těsně vedle chumáče včel. Já se jsem se s tím problémem setkal zase při
aerosolování acetonem v prosinci, když se páry foukaly přes česno do
podmetu, kde byly včely pod rámky zavěšené. Taky jsem už po aerosolování
vymetal nějaké hrstě včel, v jednom nebo dvou případech za posledních cca 10
let mám podezření na to, že aerosolování zapříčinilo v takovém případě
ztrátu matky. Nyní se snažím včely zimovat tak, aby v prosinci ten chumáč
včel do podmetu nevisel. Důvod, proč nezimovat v jednom nastavku 39x24
nějaké silnější včelstva.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Pavel Holub" <ptp/=/post.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 8:27 PM
Subject: Re: Fumigace


> Fumigace těsně u včel není vpořádku. Ne Vy ale dost včel to schytá.
> Zplodiny a páry zaplní velmi rychle celý objem úlu a je úplně jedno, kde
se
> knot zapálí. Je pravda, že v těsné blízkosti hoření knotu dojde k vysoké
> kondenzaci par. A o to jde, aby to nebylo v těsné blízkosti chomáče.
> Nastane místně tak vysoká koncentrace amitrazu, že to ublíží i včele. Už
> jsem jich takto pěknou hrst vymetal. I když včela neuhyne, na zdraví jí to
> nepřidá. Daleko důležitější je těsný úl. Proto, jak jsem už dříve zmínil
je
> lepší nerozebírat strůpek.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita

Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva, kdy včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita

Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
KaJi (88.103.157.154) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Troška statistiky pro odlehčení. :-)


http://varroamonitoring.cz/home.do

Zadejte si tam spad po fumigaci a koukněte.

Zatím to vypadá, že denní přirozený spad v desetinách odpovídá spadu po fumigaci ve stovkách.

Takže pokud má někdo denní spad v desetinách, tak může zapálit knot kekoli a odříkavat zaříkavadlo proti uřknutí, moru a roztoči a bude to stejné.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                           
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace

>Nepresvedčili ste ma. Prečo má amitarz "ulpívat" na tele včely, keď fumigant zabíja akarida cez jeho dýchacie trubice-vzdušnice a dokonale? Tento systém je pre samotnú a včelu oveľa výhodnejší a hlavne pri čistotu diela a zásob.
A. Turčáni
----------------------------------------------------------
To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32046


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                              
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace

To proto Vážený příteli, že amitraz je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice. Za pozdní reakci se omlouvám, neměl jsem možnost navštívit konferenci.
Zdravím Pepča
--------------------------------------------------------------

To som si myslel aj ja. Po každej jesennej fumigácii som zisťoval odpad Vd aj niekoľko dní, kým som nezistil, že samičky Vd neodpadávajú preto, že sa amitraz uložil na steny buniek a chitínový povrch včiel, ale že odpadávajú z plástov, ktoré skladujem vo včelstve pod plodiskom, ktoré je u mňa hore. Kontaktná látka akou je fluvalinát či acrinathin pôsobí nazaj dlhodobo, ale fumigant amitraz len počas krátkej dobe. Veď uzatvorenie včelstiev je krátkodobé, ja ponechávam uzatvaronie včelstiev len 15-20 minút a všetky Vd mimo zaviečkovanú bunku sú zasiahnuté.

Na jednej prednáške prof. MVDr. Juraja Toporčáka CSc. z Košíc pripustil, že to tak môže byť i keď amitraz môže pôsobiť na akarida aj cez ústny otvor. Zdôraznil som to preto, že intenzita pôsobenia na Vd v čase zimného chumáča sa môže diať len nasávaním-dýchaním Vd cez vzdušnice. A preto aj pôzdna fumigácia včiel bez plodu je úspešná len preto, že aj klieštik musí dýchať.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32047


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                 
Josef Křapka (77.237.138.69) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace

>je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka přez jeho vzdušnice.. JK
-----------------------------------------------------------
Zde mi vypadlo jedno slovo a to slovo "pouze". Správně by tedy věta měla znít: je kontaktním jedem a nezabíjí kleštíka p o u z e přez jeho vzdušnice. Čili, roztoč uhyne proto, že se jedu nadechl, nebo se roztouženě ke včele přivinul a ta byla obalena dosud aktivním (nerozloženým) léčivem, přípdně jí dal za stejných podmínek láskyplnou hubičku na zadeček a líznul si, naposledy.

Na některé z přednášek jsem slyšel, že původní léčivo Tactik vzniklo údajně v Anglii v období mezi světovými válkami a sloužilo k tomu aby se ovce zbavily roztočů. Z tohoto léčiva se údajně připravil vodný roztok ve vaně přiměřené velikosti a touto vanou se prohnalo stádo, bylo vykoupáno. Zde určitě roztoči nedýchali žádný dým.

Snad by se do naší "dišputace" mohl zapojit někdo z fundovaných výzkumníků a vysvětlit celý mechanizmus působení amitrazu na roztoče.
Přeji hezký den Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32049


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                                    
jaro (213.215.81.42) --- 16. 10. 2008
Re: Fumigace

Amitraz sa už dlhú dobu používa proti ektoparazitom a nielen v Anglicku /aj na Slovensku/ a nielen pri ovciach ale skoro pri všetkých hosp. zvieratách. Je pravda, že amitraz je jed kontaktný, ale záleží ako sa aplikuje! Keď sa zriedi s vodou a postrekujú sa ním včely alebo ošípané /proti svrabu/ je to čisto kontaktný jed. Keď sa aplikuje fumigáciou tak je pravda, že väčšia časť klieštika odpadáva vdýchnutím cez trachey.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32050


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Otakar Neruda (e-mailem) --- 12. 10. 2008
Re: Fumigace

Většinou zimuji ve 4 nástavcích OPTIMALu. Dávám 7 kapek (kapky spíše nahoru) a DVA papírky, abych "zintensivnil tepelný vznos" a snížil adsorpci léčiva v dolním, obvykle prázdném nástavku. Při 3 nástavcích 5 kapek na jeden papírek.
Zdraví Ota

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                        
Radim Polá?ek (e-mailem) --- 13. 10. 2008
Re: Fumigace

Fumigaci v sklenici přes krmný otvor jsem taky zkoušel. Přestal jsem po
intenzívním smradu léčiva, jaký ve studené sklenici vznikl kondenzací už po
shoření prvního knotu. Tato metoda by možná měla naději, kdyby bylo možné
používat nahřáté sklenice a kdyby pod krmným otvorem byl volnější prostor,
který není zahrazen vytaženým a zavíčkovaným voštím se zásobami na průlez
tak jedné včely, na kterém se to léčivo taky srazí.
Pak jsem zavedl dálkové zapalování knotu pomocí kousku včelařského drátku
rozžhaveného proudem z tužkového akumulátoru, to se ale využije jen ve
starších úlech, kde se knot dává zezadu za skleněné okýnko. Hodí se to v
případech, kdy zastrčení okýnka trvá z nějakého důvodu delší dobu. Třeba v
zadovácích, kde majitel nečistí drážky od propolisu.... Já jsem tím tehdy
zamýšlel odpálení knotů téměř najednou v celé boční úlové baterii 10 úlů
zadováků, potom se tyto úly nemusely pracně těsnit jeden po druhém filcovými
uteplivkami, ale šlo utěsnit celou baterii prostým spuštěním igelitové
plachty přes zadní stěnu baterie.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Josef Křapka" <josef.krapka/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, October 12, 2008 7:04 PM
Subject: Re: Fumigace


> >je úplně jedno jestli je fumigační pásek vodorovně nebo svisle, ale
> ..........
> ---------------------------------------------------------
> Vážení přátelé. Některé Vaše příspěvky o fumigaci čtu s poněkud smíšenými
> pocity. Nejsem si jist, zda některé tyto příspěvky nepíší pouze teoretici,
> kteří fumigaci v životě sami neprováděli, možná ani neviděli. Sám fumiguji
> včelstva již od 1985-tého roku. Fumigaci provádím nejen u svých včelstev.
> Také jsme zpočátku u nás ZO vymýšleli různé ptákoviny jak si práci se
> včelstvy při fumigaci zjednodušit a ulehčit. Z vlastní zkušenosti mohu
> říci, že žádná vylepšení, různá "zaručeně spolehlivá" udělátka, např.
> spalování pásku v obrácené sklenici nad krmným otvorem, foukání splodin z
> doutnajícího pásku za pomocí fénu na vlasy nebo elektrické opalovačky do
> nástavkových oček, krmných otvorů nebo do podmetů ..., to uvádím jenom pro
> demonstraci, nikdy nefungovala. Bylo toho mnohem více co jsme dokázali
> vymyslet za "vynálezy" a snažili se je uvést do života. Nakonec jsme
> zjistili, že nejjednodušší, nejlacinější a nejspolehlivější způsob je
> dodržet metodiku vydanou výzkumným ústavem. K provádění fumigace do
podmetu
> mohu uvést pouze jediné: Pokud při pohledu do podmetu nevidíme "včelí
> prdýlky", to znamená, že včely sedí výše a mezi nimi a fumigačním páskem
je
> voskové dílo, taková fumigace má výrazně nižší účinnost. (Viz MV č. 3
2008)
> Nejúčinnější fumigace je fumigace provedená v těsné blízkosti včelstva,
kdy
> včely na povrchu svého těla absorbují největší možnou část léčiva. A
> "chlupatá včela" má povrch o velmi velké ploše a proto podstatná včást
> léčiva na jejím povrchu také ulpí a je využita. Léčivo se ale ke včelám
> musí dostat co nejkratší cestou aby byly maximálně eliminovány jeho
ztráty.
> Tuším, že jsem si opět naběhl a že to opět zchytám. Tak do toho přátelé a
> nešetřete mne.
> Zdravím Pepča

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 32010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu