78406

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Arnoąt Hrdina --- 24. 4. 2003
Re: Matky

Taky to ideální není!
Berou se i objednávky. Ale většinou nevím dopředu, kdy ty matky budou, takže
si nemůžu nachystat včely.
A když dojdou na prodejnu, tak honem do včel a dělat oddělky v někdy dost
nepřiměřenou dobu.
Ale dva roky jsem jinou možnost neměl.

A to jsem měl štěstí, že jsem ve městě, kde ta prodejna je, a dokonce si
můžu vybrat.
Ale na zábřežsku, kde včelaří bratr je to mizérie. A např. výměna mezistěn
jde asi jen dobírkou.
Ale když se vrátím k matkám, tak v celé dědině jsem měl F1 jen já. Asi
proto,
že jsem se nechtěl smířit s tím, že původní tátovy bodaly jak čerti.
Ale to je taky asi ta otázka, proč je to v téhle zemi s malovčelaři takové
jako je a nikdo neví,
co má vlastně za plemeno nebo za druh (jak mě opravil pan Lněnička).

Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny tak je to asi
právě to,
proč jsem řekl, že se mi zdá schánění totáčové. Prostě matky scháníme a
nekupujeme.

Informace co je co nejsou a když jsou tak zamlžené s tím že je všechno těžké
a nezaručené.

Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v železářství v
nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit cokoli do včelařské výbavy. Dnes
nekoupí ani kuřák protože nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci.
(Aspoň loni to tak bylo)...

Včelařských knih je málo. Staré vydání osvědčených publikací se asi mladá
generace nedočká,
pokud je nepodědí nebo neodkoupí od končících včelařů, což jsem měl naštěstí
tuhle šanci já.

Já si nechci naříkat, že já konkrétně mám nějaké problémy. Už jsem si tohle
všechno prošlapal.
Ale mám v živé paměti svoje začátky a horko těžko jsem hledal cokoli, čeho
se prakticky chytit.
Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň. A kde jinde hledat
informace než ve svazu a Včelařství,
které jsem marně hledal na stánku.
Nevím jestli se nemýlím, ale je přece garantem plnění čistoty plemen a
evidence.
Co dělá svaz pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.
Kdy naposledy byl ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky
popsáno, k čemu
a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.
Asi je to slabota, když se na to neustále někdo ptá.

Pokud vím, tak má svaz v závazku zlepšit stav včel a obnovit včelařskou
základnu.
Takže tento stav a co já osobně cítím, že se týká mě konkrétně za to že
platím přízpěvky , nepociťuji.
Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale mám dojem, že se omýlá to
stejné.
Neříkám že je to úplně blbě. Vždycky tam nejdu něco, co jsem někde jinde
špatně pochopil a ujasním si co dělám blbě.
Ale přecejen je to podle mě jen to stejné zprava a zleva.
Okrajové záležitosti a pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
dvouvčelstevní metody,
pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve
slovenském Včelárovi.
(Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického popisu aby to
člověk vzal a udělal
a nemusel roky experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)

Ještě k cenám matek.
Informaci, že je někde něco dvakrát tak drahé než za kolik mi to dává on je
pro mě vždycky trošku moc obchodnická a mám se na pozoru.
Většinou to potom nemá ani tu cenu, kterou chce po mě. Je to laciný
obchodnický trik.
Kdyby se tady daly prodávat matky za tisícovku, tak by tu tisícovku stály.
Ale jelikož je nikdo za tisícovku nekoupí tak tu tisícovku nestojí.
A myslím že ani pokud se dostaneme do unie tak pokud ceny za kterou se
realizují produkty zůstanou na stejné ceně tak si tady nido matku za
tisícovku nekoupí. Ikdyž možná jo. Ale určitě pak prořidnou rozmnožovací
chovy.
Prostě do hospody , kde bude oběd za pet stovek niko nepůjde a radši si
uvaří doma.
Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky dělají a inseminují a
prodávají. A asi je až příliš velká, když nic ani rozmnožovací chovy ani
uznané chovy nenití inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a
informovat včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc. Asi
stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic mají jistý a tak je
nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A proč by je zajímal nějaký amatérský
malovčelař, co by koupil pár matek. Možná jednu-dvě inseminované. Těch pár
desítek velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je to taky
zřejmě jedno.
Tak to prostě vidím já.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 2:58 PM
Subject: Re: Matky


Z vyprávění jiných včelařů z mého okolí jsem pochopil, že prodejna dělá jen
"zprostředkovatele" či přítele pomocníka. (ty uvozovky berte vážně, viz
dále).
Funguje to asi takto. Včelař už neví kde by matku vzal a potřebuje ji hned a
ne až za měsíc. Ptá se u všech známých a sousedů až si nakonec na něčí radu
zajde postěžovat si i do prodejny. A tam vědí (minulý týden to hlásil), že
přítel ten a ten má momentálně pár matek :-) skladem :-) a někdo mu zavolá.
Kdo, to záleží na domluvě a spěchání atd. A potom včelař i chovatel urazí
každý svoji 1/2 cesty a minou se (či potkají) na prodejně (stejně se chtěli
zastavit). Matka tam v klícce chvíli počká (max 1/2 dne). Prodejna z toho
(aspoň ta v Ostravě-Mariánských Horách) obvykle nic (vyjádřeno okamžitými
peněžními prostředky) nemá. Pouze vyřídí vzkaz.
Ten co mi to naposledy vyprávěl, takto uspěl na přelomu září a října. A jiný
někdy loni po jarní prohlídce.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
> prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
> matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2835


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
ČSV - Odborné oddělení --- 24. 4. 2003
RE: Matky

>
> Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny
> tak je to asi právě to, proč jsem řekl, že se mi zdá schánění
> totáčové. Prostě matky scháníme a nekupujeme.

Nebo jestli jsou prodejny ochotny objednávat matky? Pokud mám včelařskou
prodejnu a matky neprodám v pátek, tak je můžu v pondělí vyhodit,
protože si je zákazníci berou jenom v pátek, když jedou na chalupy a
chaty, kde mají většinou včely, případně se vrací z práce ve městě do
trvalého bydliště.. Dalším problémem je to, že pokud by prodejna chtěla
prodávat za stejné ceny jako chovatelé, pak jim musí zaplatit odhadem
tak o třetinu méně, než jim zaplatí odběratelé, o DPH ani nemluvě a to
zase není tak zajímavé pro chovatele.

>
> Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v
> železářství v nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit
> cokoli do včelařské výbavy. Dnes nekoupí ani kuřák protože
> nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci. (Aspoň loni
> to tak bylo)...
>
Byli jste šťastní lidé. V Praze a ve středních Čechách se dalo nakoupit
pouze v Křemencově. Takže pokud jsem byl na výroční schůzi organizace,
kde jsem registrovaným členem tak si u mě jako u pražáka objednávali, co
jim mám v "křemencárně koupit". Podotýkám, že tenkrát jsem ještě nebyl
zaměstnancem ČSV ale PZO Chemapol.

> Včelařských knih je málo.

Souhlasím, ale bohužel kupujících ještě méně. Typickým případem byl
včelařský kalendář, kterého se dařila prodat tak polovina vydání. Přitom
byl dělá s minimálním rozpětím. Navíc dost toho, co zůstává stále platné
je pořád v naší prodejně. Typickým příkladem je sice 12 let stará knížka
ABC chovu včelích matek od Boháčka, prodávaná za lidovou cenu pod 10 Kč.



> chytit. Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň.

Nechci se dotknout starších včelařů, ale názory, které slyším na
přednáškách, často i od nositelů vysokoškolských titulů, mě
nepřesvědčují o tom, že by byli schopni, i při nejlepší snaze někoho moc
co naučit.

> A kde jinde hledat informace než ve svazu a Včelařství, které
> jsem marně hledal na stánku. Nevím jestli se nemýlím, ale je
> přece garantem plnění čistoty plemen a evidence. Co dělá svaz
> pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
> seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.

Již před padesáti lety. Od té doby je nedílnou součástí jednoho z
jarních vydání časopisu Včelařství.


>Kdy naposledy byl
> ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky popsáno, k
> čemu a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.

Nevyšel nikdy a nikdy ani asi nevyjde. Vzhledem k tomu, že matky stejné
linie, od stejného chovatele mohou mít ve dvou po sobě jdoucích letech
výrazně odlišné vlastnosti tak by byl zavádějící. Nehledě na to, že se i
jednotlivé chovatelé zaměřují při šlechtění více či méně na určité,
případně i z části odlišné. vlastnosti včel. Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

>
> nepociťuji. Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale
> mám dojem, že se omýlá to stejné.

Ve včelařské literatuře se to samé omýlá v podstatě už od Aristotella.
Včela je tady 80 milionů let a nic moc nového se s ní nedá vymyslet.
Všechna literatura i články se točí stále okolo několika témat: jak se
bránit nemocem, jak zazimovat včely, jak je rozšířit, jak se bránit
rojení, jak získat produkty, jak je zazimovat a k tomu "flameware" okolo
úlů a rámků.


> Okrajové záležitosti a
> pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
> dvouvčelstevní metody, pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní
> aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve slovenském Včelárovi.

Problém je ten, že každý čtenář požaduje něco trochu jiného. Nejde
napsat univerzální časopis pro všechny.

> (Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického
> popisu aby to člověk vzal a udělal a nemusel roky
> experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)
>
Neznám obecně platný, naprosto vždy použitelný podrobný technologický
postup práce se včelami, každý úl, každé stanoviště i každé včely
potřebují něco trochu jiného. Vždycky mě strašně pobaví, když někdo
vykládá, jak u včel všemu rozumí a ví přesně co udělat. Obvykle to
svědčí pouze o tom, že toho o nich zase tak moc neví.

> uvaří doma. Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky
> dělají a inseminují a prodávají. A asi je až příliš velká,
> když nic ani rozmnožovací chovy ani uznané chovy nenití
> inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a informovat
> včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc.

Nepozoruji, že by si chovy nedávaly inzeráty, ostatně to také není žádná
láce - letos jsem platil za inzeráty něco okolo 1800 Kč. Dělat reklamu,
která se nezaplatí? Každý není do té míry literárně nadaný, aby psal
články.

> Asi stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic
> mají jistý a tak je nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A

Souhlasím, s výhradou rozchovávacích stanic, on totiž taky chov matek
není tak jednoduchý a časově nenáročný. K rozchovu matek slouží právě
jednak vyšší, jednakregistrované chovy, které matky prodávají dál.

> proč by je zajímal nějaký amatérský malovčelař, co by koupil
> pár matek. Možná jednu-dvě inseminované.

Z čeho usuzujete, že chovy malovčelař nezajímá, ale pokud má průměrně 10
včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí. Odchovat si
z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje. To by bylo
asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u chalupy koupil
na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

Těch pár desítek
> velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je
> to taky zřejmě jedno. Tak to prostě vidím já.
>

Přibližná statistika ze 600 prodaných matek:

Tak do stovky dodáno v zásilkách okolo 20 - 30 matkách, zbytek většinou
po 1 - 3. To zrovna nevypadá na prodej velkochovům, co?

Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2839


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel Prchal --- 24. 4. 2003
RE: Matky

> Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
> Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

Podminka nutna, postacujici ?

Neboli, kde je mozne zjistit jake podminky je nutne splnit pro chov ?

Zdravi PP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2843


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
ČSV - Odborné oddělení --- 25. 4. 2003
RE: Matky

V chovatelském řádu. Naposledy byl publikován jako příloha Včelařství
5/2002 a je i na www.vcelarstvi.cz/svaz .

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Sent: Thursday, April 24, 2003 8:50 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Matky
>
>
> > Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to
> tak výhodné.
> > Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?
>
> Podminka nutna, postacujici ?
>
> Neboli, kde je mozne zjistit jake podminky je nutne splnit pro chov ?
>
> Zdravi PP.
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2845


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Janura Stefan --- 25. 4. 2003
Re: Matky-Len na okraj

Zdravicko


Dnes sa kona vo vyskumaku v Liptovkskom Mikulasi seminar chovatelov
matiek, siel tam aj priatel p. Domanicky od ktoreho beriem matky ja (VIGOR)
a niekolko ostatnych vcelarov z okolia.
Som zvedavy co noveho prinesie.



Pista

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Arnoąt Hrdina --- 25. 4. 2003
Re: Matky

Je vidět jak pracuje svaz.
Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu k jejímu
zkvlalitnění,
tak se uchyluje pouze k advokacii momentálního stavu na který uživatel
tohoto stavu může mít jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.

Ponámka ke kalendářům:
Osobně si nemyslím že to , že jste neprodali kalendáře je nezájmem o toto
zboží. Nejspíš jste nezvolili správnou formu prodeje. Je taky vidět, jak
fungují Základní organizace. Nejsou schopny udělat ani hromadnou obědnávku
kalendářů.

Jestli se něco neprodá přes svaz, tak proč
Zbytek "No coment".....

Arnošt

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 5:07 PM
Subject: RE: Matky


>
> Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny
> tak je to asi právě to, proč jsem řekl, že se mi zdá schánění
> totáčové. Prostě matky scháníme a nekupujeme.

Nebo jestli jsou prodejny ochotny objednávat matky? Pokud mám včelařskou
prodejnu a matky neprodám v pátek, tak je můžu v pondělí vyhodit,
protože si je zákazníci berou jenom v pátek, když jedou na chalupy a
chaty, kde mají většinou včely, případně se vrací z práce ve městě do
trvalého bydliště.. Dalším problémem je to, že pokud by prodejna chtěla
prodávat za stejné ceny jako chovatelé, pak jim musí zaplatit odhadem
tak o třetinu méně, než jim zaplatí odběratelé, o DPH ani nemluvě a to
zase není tak zajímavé pro chovatele.

>
> Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v
> železářství v nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit
> cokoli do včelařské výbavy. Dnes nekoupí ani kuřák protože
> nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci. (Aspoň loni
> to tak bylo)...
>
Byli jste šťastní lidé. V Praze a ve středních Čechách se dalo nakoupit
pouze v Křemencově. Takže pokud jsem byl na výroční schůzi organizace,
kde jsem registrovaným členem tak si u mě jako u pražáka objednávali, co
jim mám v "křemencárně koupit". Podotýkám, že tenkrát jsem ještě nebyl
zaměstnancem ČSV ale PZO Chemapol.

> Včelařských knih je málo.

Souhlasím, ale bohužel kupujících ještě méně. Typickým případem byl
včelařský kalendář, kterého se dařila prodat tak polovina vydání. Přitom
byl dělá s minimálním rozpětím. Navíc dost toho, co zůstává stále platné
je pořád v naší prodejně. Typickým příkladem je sice 12 let stará knížka
ABC chovu včelích matek od Boháčka, prodávaná za lidovou cenu pod 10 Kč.



> chytit. Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň.

Nechci se dotknout starších včelařů, ale názory, které slyším na
přednáškách, často i od nositelů vysokoškolských titulů, mě
nepřesvědčují o tom, že by byli schopni, i při nejlepší snaze někoho moc
co naučit.

> A kde jinde hledat informace než ve svazu a Včelařství, které
> jsem marně hledal na stánku. Nevím jestli se nemýlím, ale je
> přece garantem plnění čistoty plemen a evidence. Co dělá svaz
> pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
> seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.

Již před padesáti lety. Od té doby je nedílnou součástí jednoho z
jarních vydání časopisu Včelařství.


>Kdy naposledy byl
> ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky popsáno, k
> čemu a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.

Nevyšel nikdy a nikdy ani asi nevyjde. Vzhledem k tomu, že matky stejné
linie, od stejného chovatele mohou mít ve dvou po sobě jdoucích letech
výrazně odlišné vlastnosti tak by byl zavádějící. Nehledě na to, že se i
jednotlivé chovatelé zaměřují při šlechtění více či méně na určité,
případně i z části odlišné. vlastnosti včel. Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

>
> nepociťuji. Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale
> mám dojem, že se omýlá to stejné.

Ve včelařské literatuře se to samé omýlá v podstatě už od Aristotella.
Včela je tady 80 milionů let a nic moc nového se s ní nedá vymyslet.
Všechna literatura i články se točí stále okolo několika témat: jak se
bránit nemocem, jak zazimovat včely, jak je rozšířit, jak se bránit
rojení, jak získat produkty, jak je zazimovat a k tomu "flameware" okolo
úlů a rámků.


> Okrajové záležitosti a
> pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
> dvouvčelstevní metody, pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní
> aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve slovenském Včelárovi.

Problém je ten, že každý čtenář požaduje něco trochu jiného. Nejde
napsat univerzální časopis pro všechny.

> (Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického
> popisu aby to člověk vzal a udělal a nemusel roky
> experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)
>
Neznám obecně platný, naprosto vždy použitelný podrobný technologický
postup práce se včelami, každý úl, každé stanoviště i každé včely
potřebují něco trochu jiného. Vždycky mě strašně pobaví, když někdo
vykládá, jak u včel všemu rozumí a ví přesně co udělat. Obvykle to
svědčí pouze o tom, že toho o nich zase tak moc neví.

> uvaří doma. Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky
> dělají a inseminují a prodávají. A asi je až příliš velká,
> když nic ani rozmnožovací chovy ani uznané chovy nenití
> inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a informovat
> včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc.

Nepozoruji, že by si chovy nedávaly inzeráty, ostatně to také není žádná
láce - letos jsem platil za inzeráty něco okolo 1800 Kč. Dělat reklamu,
která se nezaplatí? Každý není do té míry literárně nadaný, aby psal
články.

> Asi stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic
> mají jistý a tak je nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A

Souhlasím, s výhradou rozchovávacích stanic, on totiž taky chov matek
není tak jednoduchý a časově nenáročný. K rozchovu matek slouží právě
jednak vyšší, jednakregistrované chovy, které matky prodávají dál.

> proč by je zajímal nějaký amatérský malovčelař, co by koupil
> pár matek. Možná jednu-dvě inseminované.

Z čeho usuzujete, že chovy malovčelař nezajímá, ale pokud má průměrně 10
včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí. Odchovat si
z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje. To by bylo
asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u chalupy koupil
na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

Těch pár desítek
> velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je
> to taky zřejmě jedno. Tak to prostě vidím já.
>

Přibližná statistika ze 600 prodaných matek:

Tak do stovky dodáno v zásilkách okolo 20 - 30 matkách, zbytek většinou
po 1 - 3. To zrovna nevypadá na prodej velkochovům, co?

Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2848


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
ČSV - Odborné oddělení --- 25. 4. 2003
RE: Matky

>
> Je vidět jak pracuje svaz.
> Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu
> k jejímu zkvlalitnění, tak se uchyluje pouze k advokacii
> momentálního stavu na který uživatel tohoto stavu může mít
> jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.
>
V sobotu jsem na aktivu vyšších chovů, můžu tam dát do diskuse Vaše
návrhy ale jaké? Prosím konkrétní podněty.

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Antonín Podhájecký --- 25. 4. 2003
Re: Matky

Já bych jeden návrh měl. V seznamu chovatelů byly vždy linie kraňky uvedeny. Když chci Singer, nevím na koho se nyní obrátit. Jinak s nákupem nemám nikdy problémy. Mám přes 50 včelstev, objednával jsem třeba přes 20 matek ročně a všechny přišly až domů s předchozí informací o dodání, abych si mohl připravit včelstva. Dokonce jsem si objednal na vyzkoušení 3 inseminované matky různých linií na vyzkoušení (Jabloňany, VÚ DOL a Filipov)a všechny za stejných podmínek přišly. Pouze mi sdělili, že přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu. Přišly tedy ke konci sezóny pro chov na příští rok.
S pozdravem
Tonda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2853


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Arnošt Hrdina --- 25. 4. 2003
Re: Matky

Přátelé! Já mám též momentálně situaci vyřešenou.
Vyřešil mi je též internet a konference. Ale myslím že komunikujeme proto,
aby i jiní měli užitek. a aby se informovanost i těch začínajících i těch co
se rozhodli to dělat pořádně. Možná, že máme bodavé matky proto, že vedle
nás je včelař, který má matky volně spářené a dělá to tak proto, že internet
nemá a nemá informace aby měl ten nápad si linii vylepšit. Proto jsem se do
téhle debaty pustil.

> Pouze mi sdělili, že přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu.
>Přišly tedy ke konci sezóny prochov na příští rok.

Tuto informaci jsem též dostal s tím, že ji stejně neseženou ... pochopte
... v době, kdy jsem o konferenci nevěděl.
Pokud by jediným zdrojem informace byl časopis a svaz tak se nedostanu s
informací od koho brát matky dál než za hranici ani ne okresu.
Nebojuju za lepší informaci za ty kteří mají internet ale za ty kteří na něj
pravidelně nemůžou, protože namají tak blahořečenéo zaměstnavatele, že se na
něj dostanou v práci.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2003 10:32 AM
Subject: Re: Matky


Já bych jeden návrh měl. V seznamu chovatelů byly vždy linie kraňky
uvedeny. Když chci Singer, nevím na koho se nyní obrátit. Jinak s nákupem
nemám nikdy problémy. Mám přes 50 včelstev, objednával jsem třeba přes 20
matek ročně a všechny přišly až domů s předchozí informací o dodání, abych
si mohl připravit včelstva. Dokonce jsem si objednal na vyzkoušení 3
inseminované matky různých linií na vyzkoušení (Jabloňany, VÚ DOL a
Filipov)a všechny za stejných podmínek přišly. Pouze mi sdělili, že
přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu. Přišly tedy ke konci sezóny pro
chov na příští rok.
S pozdravem
Tonda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2855


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Antonín Podhájecký --- 25. 4. 2003
Re: Matky

Všechny matky, které jsem objednával, byly z inzerátů ve Včelařství a ze seznamu chovů které pravidelně vycházejí ve Včelařství každý rok. Na internetu nevím, kde byl seznam. Některé další údaje, které uvádíte by ale dobré byly. Čím víc údajů, tím lépe.
Tonda

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2857


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Janura Stefan --- 25. 4. 2003
Re: Matky

podla mna nie je problem v ziskavani informacii ale v ochote vyskusat nieco
nove alebo robit to inac ako moji pra.. pra.. a podobne. Ved zvyk je predsa
zelezna kosela.

Kto chce nieco dosiahnut alebo zmenit tak si cas a prostriedky vzdy najde.


Pista


> Přátelé! Já mám též momentálně situaci vyřešenou.
> Vyřešil mi je též internet a konference. Ale myslím že komunikujeme proto,
> aby i jiní měli užitek. a aby se informovanost i těch začínajících i těch
co
> se rozhodli to dělat pořádně. Možná, že máme bodavé matky proto, že vedle
> nás je včelař, který má matky volně spářené a dělá to tak proto, že
internet
> nemá a nemá informace aby měl ten nápad si linii vylepšit. Proto jsem se
do
> téhle debaty pustil.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2856


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Arnoąt Hrdina --- 25. 4. 2003
Podnety k praci CSV

1) Pokud se týče plemen a matek, zveřejňovat pravidelně plemena u nás
uznaných kmenů a linií a
výchozích kmenů. Jejich vlastnosti a charakteristiky kterými se vyznačují,
případně nevýhody a do kterých oblastí se hodí a kam se nehodí.
(stačí v zimním období kdy je v časopisu stejně okurková sezóna a hledají se
zajímavá témata)

2) Zvážit sjednocení známých odkazů na pěstitele majících webové stránky na
stránce ČSV
Zde by bylo dobré v úvodu stránky uvést alespoň základní charakteristiky
kmenů a linií a výchozích kmenů.

3) V dostatečném předstihu (i pro možnost objednávky) zveřejňovat seznam
chovů včetně známé adresy a telefonního případně e-mailového spojení (web -
pokud je) na vyšší chovy, na chovy rozmnožovací (nejlépe podle členění)
Kdo jiný než svaz by měl vědět co kdo pěstuje, když přiděluje certifikace
uznaných chovů.

4) Dozorovat kvalitu prodávaných matek i F1 (zda jsou skutečně od
inseminovaných nebo cokoli co registrovaný chovatel vypěstoval z již
bastardizovaných linií jen proto aby měl zisk)
- toto neuvádím samoúčelně, neboť tuto zkušenost mám a na seznamu se
vyskytuje chovatel, s nímž mám špatné zkušenosti. Ze 3 byly tři bodavé. To
se mi i na statistickou odchylku zdá trošku moc!
Pokud je svaz garantem při přidělování licencí, tak by měl mít nad tím co
skutečně potom chovatelé prodají a ne jaké jsou vzorky, podle kterých se
licence uznaných chovů přidělí.
Pokud tomu tak není, tak podle mě ztrácí smysl celé členění. Mám za to, že
by právě tohle členění mělo zajišťovat kvalitu toho co jako zákazník koupím
i když statistická odchylka se vyskytnout může.

- Možná by stálo za úvahu též zveřejnit předpokládanou kapacitu jednotlivých
chovů,
pokud se týká inseminace i volného páření, pochopitelně podle těchto
kategorií.
Taky charakteristiku oblasti chovatele (nadmořskou výšku apod.) podstatné
pro fenotyp matky.

Promiňte mi nepřesnosti. Jsem technik, nikoli biolog. Co přečtu si pamatuji
podle účelu a funkce
a nikoli podle přesných kategorií a třídění. Ale snad je zřejmé co chci
říct.

Možná by se mohl někdo přidat se specifikací toho, co by bylo dobré od
našich dodavatelů požadovat. Minimálně ověřené informace.

S pozdravem
Arnošt

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2003 9:57 AM
Subject: RE: Matky


>
> Je vidět jak pracuje svaz.
> Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu
> k jejímu zkvlalitnění, tak se uchyluje pouze k advokacii
> momentálního stavu na který uživatel tohoto stavu může mít
> jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.
>
V sobotu jsem na aktivu vyšších chovů, můžu tam dát do diskuse Vaše
návrhy ale jaké? Prosím konkrétní podněty.

S pozdravem

Lněnička

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2854


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Arnoąt Hrdina --- 25. 4. 2003
Re: Podnety k praci CSV

Ještě malou poznámku o podpoře Internetu orgány svazu.
Jistým nedopatřením jsem se dostal na schůzi městské organizace a předseda v
nějaké
souvislosti poznamenal "a vy to pak dáte na ten Internet, že?" a považoval
to za vtip.
Takže mi nikdo nebude vyprávět jak je to s Internetem a orgány svazu
růžovoučké.
Přitom je spousta nadšenců, kteří by určitě udělali nějaké informativní
stránky aspoň těm městským organizacím zadarmo.
Nakonec dnes umístit někam informace je taky zadarmo.
Proč je tak málo nižších organizací, které ten web mají? Nemají co sdělit
svým členům?
Proč se neví ani na Internetu ani oběžníkově, že městské organizace pořádají
školení a přednášky za svazové peníze?
Loni jsem cyklus přednášek vytloukal z referenta telefonicky dvakrát a
přesné termíny nevěděl.
Vím, že má být zájezd, ale vím to jen proto, že jsem náhodou byl na schůzi
vyššího výboru.
Vsadím se že za svazové peníze pojedou jen zasvěcení. Už jsem ten stav
jednou kritizoval, leč hnití pokračuje.
Zájezd a přednášky se organizují za svazové peníze, ale členové o nich
nevědí.

V posledním včelařství je polemika, jestli se vstupem do unie nezanikne svaz
a organizovanost.
Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
zprostředkování dotací a vybrání léčiv?

Hodit kritiku do koše je asi jednodušší než se nad ní zamyslet a něco
změnit.

Vašemu klídečku zdar.
Arnošt

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2858


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Josef ©amalík --- 26. 4. 2003
Re: Podnety k praci CSV

...já si myslím, že i kdyby "Svaz" existoval jen kvůli lékům a stanovení
postupů při léčení, stojí to za to!!
jose

Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
| zprostředkování dotací a vybrání léčiv?
|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2862


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Arnoąt Hrdina --- 27. 4. 2003
Re: Podnety k praci CSV

No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.
Já jsem sice ve svazu osobně pár let, ale včelařil jsem od 12 - ti let s
tátou, ikdyž jsem toho vlastníma rukama a hlavou moc nenadělal. Ale pamatuju
se , že ročně jsme vyjeli minimálně jednou na celodenní poznávací zájezd s
návštěvu nějakého plemenářského stanoviště, patřícího pod výzkumák.
Vím že nám již tehdy, kdy se inseminovalo v Česku asi jen na pár místech jak
se inseminace konkrétně technicky provádí, včetně odchytu trubců. Dnes to
zřejmě viděli jen zasvěcení.
Každý rok byla minimálně dvakrát nějaká přednáška a každý rok jsme byli u
někoho celá organizace ve včelínu a předávali si aspoň ti aktívní včelaři.
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající a
kromě vybírání přízpěvků je všude mrtvo.
Jsem v nynější organizaci už tři roky, ale zatím si vedení nepamatuje, že
májí nového člena, protože mi pravidelně zapomínají posílat pozvánky na
schůze. Že se schvaluje nějaký delagát a volí se vůbor vím jen ze stanov.
Není to de jure na rozpuštění organizace? Asi jsem naivní, když jsem od
svazu čekal trošku víc, než že po mě bude jen jednou za rok chtít 150 Kč!

Osobně bych měl taky zájem se zúčastnit i nějakých školení. Ale z jižní
moravy je na mě do Nasavrk přecejen trošku moc daleko. Na co vlastně svaz
spoléhá? Že se to jako všechno vyřeší samo? Že to nějak dopadne?

Takže se ptám skutečně vážně, jestli se vstupem do unie a pokud padnou
přízpěvky, nepadne svaz? Protože podle toho co se píše na nějakou dotaci
dosáhnu skutečně jen včelaři "zemědělci" registrovaní jako fyzické nebo
právnické osoby, tak jsem zvědavý, jak svazová činnost bude konkrétně
vypadat?

Možná se pak přerodí na včelařský cech nebo asociaci a drobné včelaře jako
zbytečnou přítěž ušlape protože se pro ně investice, ceny cukru a pomůcek
stanou ekonomicky neúnosnou v cenách v EURO, protože se do nich započítá i
dotace pro některé na které jiní protože to nemají jako podnikání nebudou
mít nárok. Pod hesem čím hůž tím lépe si budou moct zvednout ceny medu,
protože jim nikdo nebude kazit trh drobným prodejem ze dvora.

Já osobně bych taky nerad, aby se organizace zhroutila. Možná se oddělí zrno
od plev a padnou ZO, ve kterých se nic neděje. Ale to co se píše v posledním
včelařství mi nahání spíš husí kůži.

Má svaz nějakou vizi?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 26, 2003 8:01 PM
Subject: Re: Podnety k praci CSV


...já si myslím, že i kdyby "Svaz" existoval jen kvůli lékům a stanovení
postupů při léčení, stojí to za to!!
jose

Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
| zprostředkování dotací a vybrání léčiv?
|

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2864


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Miroslav Jakuą --- 28. 4. 2003
RE: Podnety k praci CSV

Věřím, že taková situace v mnoha oragnizacích je. ÚV našeho svazu tu
však podle mého názoru nemuže hrát až tak velkou roli. Měl by hrát roli
stimulanta a v konečné fázi rozhodce. Je však na nás, členech
jednotlivých ZO, abychom nejdříve zkusili sami s tou či onou špatnou
situací v práci ZO něco udělat. Je marné poukazovat, že je v organizaci
mrtvo. Podívejme se, kdo toto mrtvo vytváří. Nejsme to my všichni, kteří
jen nečinně sedíme a nepřidáme ruku k dílu. Nejsme to my, kteří jsme si
za 40-cet let komunismu zvykli, že o nás bude postaráno.
       Nejdříve bych se pokusil vedení organizace pomoci, nabídl bych
ruku a potom bych si ztěžoval. Někdy je dokonce nutné "jít proti větru",
aby se věci zlepšily. Každá ZO má svou suverinitu a ÚV i OV ČSV by do ní
mělo zasahovat jen v nejnutnějším případě. Tam kde to funguje, jsou
často toho názoru, že by je svaz neměl nikterak moc dirigovat a mají
pravdu. ÚV ani OV nejsou základními stavebním prvky svazu. Bez nich by
se to i obešlo (samožřejmě bych to nechtěl). Ale bez ZO by asi nešlo
nic. Také bych ÚV a OV doporučoval, aby se podle toho více chovali.
Stačilo by jen upravit tón, v jakém jsou psány oběžníky či dopisy vedení
ZO.
       ÚV a OV by měly podle mého vytvářet stimuly na podporu vedení.
Například by, podle mého názoru, měly exitovat subvence na nákup
výpočetní techniky, které by alespoň částečně kryly náklady na tuto
záležitost, ale hlavně by v konečném důsledku motivovali k zefektivnění
práce celého svazu.
       Nemusejí to být jen subvence od státu. Vždyť sami víte i o
nestátních fondech pro rozvoj občanské společnosti, ochranu životního
prostředí atp. Existují také penízky v kasách samospráv na úrovni obcí
I-III. stupně či krajů. Ty je také dobré využívat, jinak se často
strkají do úplných hloupostí. Z toho tedy vyplývá, že by ÚV a OV měli co
nejvíce zmapovat možnosti ZO, kde všude a jakým způsobem (s jakým
formulářem, s jakou adresou, na jakém místě a v jaký čas) si obstarat
penízky na chod organizace a ne jen čekat, co jim kdo dá.
       
       Pokud budeš chtít poradit jak odstranit "mrtvo" v organizaci,
nebo kde a jak například požádat o penízky, dej vědět.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
[http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


-----Original Message-----
From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Sunday, April 27, 2003 7:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Podnety k praci CSV


No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.....
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající
...


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2866


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Frantiąek Rousek --- 28. 4. 2003
Podnety k praci CSV

Vazeny priteli.
Jak tak ctu ten Tvuj prispevek je mi az smutno. Vzdyt to o cem pises nezalezi na svazu, ale na lidech kolem Tebe a hlavne na TOBE. Kazda organizace ma moznosti tyto akce poradat. Je to jen na ochote a praci funkcionaru ZO! Proc jim v tom nepomuzes, nebo jen cekas az Ti to oni naserviruji pod nos? Tak si po Jezkovsku "plivneme do dlani" a hura na to. Ono zajisteni dvou prednasek a zajezdu se vcelarskou tematikou zase tolik casu pro NADSENCE nezabere, staci jen chtit udelat neco zdarma pro okoli. At nam to lita a hezky den preje

František Rousek


No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.
Já jsem sice ve svazu osobně pár let, ale včelařil jsem od 12 - ti let s
tátou, ikdyž jsem toho vlastníma rukama a hlavou moc nenadělal. Ale pamatuju
se , že ročně jsme vyjeli minimálně jednou na celodenní poznávací zájezd s
návštěvu nějakého plemenářského stanoviště, patřícího pod výzkumák.
Vím že nám již tehdy, kdy se inseminovalo v Česku asi jen na pár místech jak
se inseminace konkrétně technicky provádí, včetně odchytu trubců. Dnes to
zřejmě viděli jen zasvěcení.
Každý rok byla minimálně dvakrát nějaká přednáška a každý rok jsme byli u
někoho celá organizace ve včelínu a předávali si aspoň ti aktívní včelaři.
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající a
kromě vybírání přízpěvků je všude mrtvo.
Jsem v nynější organizaci už tři roky, ale zatím si vedení nepamatuje, že
májí nového člena, protože mi pravidelně zapomínají posílat pozvánky na
schůze. Že se schvaluje nějaký delagát a volí se vůbor vím jen ze stanov.
Není to de jure na rozpuštění organizace? Asi jsem naivní, když jsem od
svazu čekal trošku víc, než že po mě bude jen jednou za rok chtít 150 Kč!

Osobně bych měl taky zájem se zúčastnit i nějakých školení. Ale z jižní
moravy je na mě do Nasavrk přecejen trošku moc daleko. Na co vlastně svaz
spoléhá? Že se to jako všechno vyřeší samo? Že to nějak dopadne?

Takže se ptám skutečně vážně, jestli se vstupem do unie a pokud padnou
přízpěvky, nepadne svaz? Protože podle toho co se píše na nějakou dotaci
dosáhnu skutečně jen včelaři "zemědělci" registrovaní jako fyzické nebo
právnické osoby, tak jsem zvědavý, jak svazová činnost bude konkrétně
vypadat?

Možná se pak přerodí na včelařský cech nebo asociaci a drobné včelaře jako
zbytečnou přítěž ušlape protože se pro ně investice, ceny cukru a pomůcek
stanou ekonomicky neúnosnou v cenách v EURO, protože se do nich započítá i
dotace pro některé na které jiní protože to nemají jako podnikání nebudou
mít nárok. Pod hesem čím hůž tím lépe si budou moct zvednout ceny medu,
protože jim nikdo nebude kazit trh drobným prodejem ze dvora.

Já osobně bych taky nerad, aby se organizace zhroutila. Možná se oddělí zrno
od plev a padnou ZO, ve kterých se nic neděje. Ale to co se píše v posledním
včelařství mi nahání spíš husí kůži.

Má svaz nějakou vizi?

Arnošt



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2867


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Čermák K . --- 25. 4. 2003
Re: Matky

Jen doplnění k pojmu LINIE:
Většinou se u nás používá nesprávně, jde o jakýsi návyk na pojem.
Zootechnika rozlišuje dokonce několik typů linií. Z nich nejužitečnější
mohou být dva pojmy
- linie genealogická, což jsou všichni potomci po jednom
zvířeti, v případě včel po jedné matce;
- linie chovná, což jsou všichni potomci plemeníka (včelí matky),
zakladatele linie, kteří nesou jeho typickou vlastnost, pro niž byla linie
založena a rozchována.
Tedy když hovoří chovatel o linii včel, jde obvykle o chovnou linii. A proč
se pojem "linie včel" používá nesprávně? Protože často jde o potomstvo po
několika zakladatelkách linií, protože se u nás ve vyšších chovech tvoří
mezilinioví kříženci. Proto v takových případech je správnější hovořit o
kmeni, zvlášť pokud se křížením vzniklý nový chov dále udržuje a zušlechťuje
(třeba selekcí).
Možná i proto v ACA pojem linie nepoužívají. Kdo však opravdu udržuje po
několik generací po sobě linii po určité jedné zakladatelce, používá pojem
linie správně. Ovšem dlouho se čistá linie stejně nedá udržet kvůli rychlému
nárůstu inbrídingu (míry příbuzenské plemenitby), takže ji chovatel musí
oživit křížením s linií jinou - a jsme u pojmu meziliniový kříženec příp.
kmen včel.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 5:07 PM
Subject: RE: Matky

Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2860


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jan Čáp --- 10. 5. 2003
Dotaz k plodiąti 42x36 (př. Čermák)

> mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
>
> Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco jiného
> zeptat, napište.
> K. Čermák

Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:

V posledních článcích přítele Boháče (např.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.

Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
včelaře.

Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?

Děkuji za odpověď a přeji vše dobré

J. Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 2980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Čermák K . --- 15. 5. 2003
Re: Dotaz k plodiąti 42x36 (př. Čermák)

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2003 8:04 AM
Subject: Dotaz k plodišti 42x36 (př. Čermák)

> > mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> > včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
> >
> > Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco
jiného
> > zeptat, napište.
> > K. Čermák
>
> Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:
>
> V posledních článcích přítele Boháče (např.
> http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
> kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
> hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
> plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.
>
> Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
> včelaře.
>
> Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
> větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
> jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?
>
> Děkuji za odpověď a přeji vše dobré
>
> J. Čáp

Ano, chtěl jsem hlavně dát možnost včelstvům rozvíjet se na velké nedělené
ploše a sledovat, nakolik jim to bude (nebo nebude) svědčit ve srovnání s
ostatními včelstvy, jež jsou v nízkonástavkových Optimalech. Jeví se mi, že
pro zimování je to jedno, zda je prostor úlu vysoký (36 cm) nebo složený z
několika (2-3) nízkých nástavků. I v sezóně se včelám na vysokém plástu
daří, horší je to ale pro nás včelaře - problém s obměnou díla, váhou
nástavku aj.

Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní, psal
mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor, resp.
plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu, nevadí,
že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky včelám
náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce. A
tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
zimování a jaro.

K. Čermák

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3023


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
jkala --- 16. 5. 2003
Re: Dotaz k plodiąti 42x36 (př. Čermák)



> Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní,
psal
> mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor,
resp.
> plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
> Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu,
nevadí,
> že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky
včelám
> náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
> pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
> nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce.
A
> tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
> přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
> zimování a jaro.
>
> K. Čermák

Uváděné skutečnosti potvrzuje i moje zkušenost se včelařením v čejkově
ležanu na r.m 42x33 cm.
Tedy nezávisle na běžně známých typech úlů.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 3024


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu