Včelařská konference

Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek bez toho aby sa vcelstvo neoslabilo .
Prosim o podrobny opis metodi.
Vopred Vam dakujem.

Stefan.

Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.


__________________________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo
http://search.yahoo.com

Každý ať si včelaří jak chce, včely nejsou brambory , které se množí
hlízou...........

Především by se mělo využívat kvalitního genetického potenciálu
inseminovaných a prověřených matek a tento materiál rozchovávat,
postupy jsou dobře propracované a vcelku jednoduché.

              přeji krásný den či noc Martin Kupka


Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

Zajimala by me jedna vec!
Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale mam zkusenost,
ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak ji nesezenu. Proste stejne
nakonec musim znat nekoho, kdo ji nekde sehnal, a brat material od nej.
Vubec se mi zda, ze ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
pokoutni. Myslim, ze by se i svaz mel zamyslet nad tim, jestli nahodou neni
cely geneticky program pouze akademicke prani.
Osobne mam zkusenost takovou, ze v obchode jsou k dispozici pouze F1 (pokud
mam to stesti a jsem z okoli). A kdyz se zeptam na inseminovanu matku, tak
jen jestli zbude z vyssich chovu. A to je podle me dost podivne tvrzeni v
rozporu s tim, co je proklamovano ze svazu.
Nakonec jsem si inseminovanou koupil. Ale stejne neni slechtena.
Mam pocit, ze si vyssi chovy nechavaji matky jen pro sebe, aby nahodou
nemeli konkurenci.

Nechci resit to, ze i ta inseminovana neni jista, ze ji vcely prijmou a
nemusí být výnosove nic moc.
Ale z hlediska získání genetiského materiálu se mi nezdá být chování celého
systému fér. A pokud dostávají dotace, tak s jakým zadání a jaká je
spolecenska objednavka pri pobirani dotaci. Zda potom je tato objednavka
plnena.
Nevim zda potom za teto situace muze byt naplnovana vyhlaska, kdyz kdo nema
zname,
tak se k dobremu genetickemu materialu nedostane, natoz aby si rozchoval
overeny material.
V tom smyslu se mi zdaji proklamace a narizeni o chovani toho a toho vceliho
kmene jako samoucelna demagogie a uredniceni.

Kdybych nemel zname tady z konference a nahodou bych nebydlel v miste, kde
je vcelarska prodejna, tak nevim jak bych to resil.
Braty vcelari na Zabrezsku a vim ze v Sumperku zrusili vcelarskou prodejnu,
jedinou v sirokem dalekem okoli. Nevim kdo pojede pro par vcelstev schanet
matky do vyzkumaku. Tak to nakoenc dopadne tak , jak to delal muj otec.
Tiche vymeny a geneticka degenerace.

Dotaz smeruji predevsim na pritele Lnenicku v tom symslu, jaka je v teto
oblasti vlastne pozice CSV,
jestli vubec neco zastituje nebo zde resi vse mocna ruka trhu.

Arnost

----- Original Message -----
From: "Ing. Martin Kupka - kancelář" <kupka/=/mlade.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 23, 2003 10:44 PM
Subject: RE: Matky


Každý ať si včelaří jak chce, včely nejsou brambory , které se množí
hlízou...........

Především by se mělo využívat kvalitního genetického potenciálu
inseminovaných a prověřených matek a tento materiál rozchovávat,
postupy jsou dobře propracované a vcelku jednoduché.

přeji krásný den či noc Martin Kupka


Nazdar

Ja si s chovom matiek nemám veľké starosti. Akonáhle
včelstvo s 2 ročnou matkou natiahne matečník strihnem
matke krídla. Po vídení nová matka ostáva v rodine a
vo väčšine prípadov sa stáva, že ploduje stará aj nová
matka v jednom plodisku. Potom si s novou matkou môžeš
robiť čo chceš (napr. pridať ju do inej rodiny,
prípadne urobiť odloženec). Prípadne ak chcem do
včelstva matku z inej rodiny, vložím rámik s plodom aj
s matečníkom z danej rodiny.
Nikdy sa mi nová matka nevyrojila, nanajvýš sa o to
pokúsila stará, ale docielila len svoje vypadnutie
pred letáč.

Peter M.
--- Stefan <schranka1/=/post.sk> wrote:
> Vie mi niekto poradit ,odskusany sposob chovu matiek
> bez toho aby sa
> vcelstvo neoslabilo .
> Prosim o podrobny opis metodi.
> Vopred Vam dakujem.
>
> Stefan.



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

> Zajimala by me jedna vec!
> Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale
> mam zkusenost, ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak
> ji nesezenu. Proste stejne nakonec musim znat nekoho, kdo ji
> nekde sehnal, a brat material od nej. Vubec se mi zda, ze
> ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
> pokoutni. Myslim, ze by se i svaz mel zamyslet nad tim,

Nevidím v tom nic pokutního ani "totáčového", stačí si je objednat.
Inseminované matky dodávají oblastní a uznané chovy, případně i některé
z rozmnožovacích. Pokud se podíváte se seznamu vyšších chovů ve
Včelařství nebo v inzertní části, tak jich jistě najdete několik.
Jediným problémem s dodávkou inseminovaných matek u nás je to, že jsou
příliš levné. Pokud chovatel započítá ztrátu času, cenu potřebného
vybavení - dnes asi 40 tisíc korun, větši ztráty matek po inseminaci
atd., tak je jejich prodej skutečně ztrátovou záležitostí. Pak je tady
ale ještě jedna věc a to, že část zájemců o inseminované matky v
podstatě nemá představu, k čemu by jim měla sloužit. Doslovný citát
jednoho odběratele z loňského roku: "objednal jsem si u vás tu
inseminovanou matku, stála mě 500 a tak jsem si říkal, co mi předvede na
medném výnosu". Zkuste takovým lidem skutečně něco dodávat.

Ale předpokládám, že ti, kteří jsou zapojeni do konference jsou na
takové úrovni, že ví, že hodnota takové matky není v medném výnosu ale
ve vlastnostech, které přenáší na své dcery.

S pozdravem

Lněnička

> předpokládám, že ti, kteří jsou zapojeni do konference jsou na
> takové úrovni, že ví, že hodnota takové matky není v medném výnosu ale
> ve vlastnostech, které přenáší na své dcery.
> S pozdravem
> Lněnička

Priteli Lnenicko,
nerozumim prilis tomu, proc jste nazoru (viz vyse), ze internetova
konference (respektive clenstvi v ni) je neco exkluzivniho?

Opak je pravdou. Internet je nejlevnejsi a v rozvinutem svete jiz dnes
nejrozsirenejsi prostredek ke sdileni informaci. Svou dlouhou zcela
nekomercni historii (do zacatku 90. let) i ma prostredi Internetu take
jedinecny komunitni charakter, cehoz je i tato konference dukazem.

Internet je tedy neco levneho a lidoveho, zkratka prvni misto, kde se muze
potencialni zajemce i informace jakehokoliv druhu (vceten vcelarstvi) levne
a nezavazne dostat 'do obrazu'!

Jestli ve Vas dojem exkluzivity Internetu vyvolavaji u nas plosne stale
jeste premrstene ceny, vezte, ze je to svetova anomalie, ktera je dana
dlouhodobe zoufalou politikou statu v teto oblasti a ne nejakou objektivni
pricinou.

Mozna take slovo konference u nas zni moc honosne a akademicky (neni to
zrovna idealni terminus technicus). Jedna se spise o naprosto _verejnou_
debatu. pristupnou _komukoliv_ kdo muze vyuzivat e-mail a dodrzovat
minimalni pravidla.

Jedina vyjimecnost spociva v tom, ze neco podobneho neni bez Internetu vubec
mozne - tedy je internetova konference je vyjimecna ne svym obsazenim, ale
potencialem.

Reaguji zejmena proto, ze pravdepodobne prave z takoveho zpusobu chapani
Internetu vychazi takova rozhodnuti, jako nedavno probirane a velmi
nestastne "nezverejnovani vcelarstvi".

Zdravi

J. Cap

> Internet je tedy neco levneho a lidoveho, zkratka prvni misto, kde se
> muze potencialni zajemce i informace jakehokoliv druhu (vceten
> vcelarstvi) levne a nezavazne dostat 'do obrazu'!

Ja jsem se prestal vmesovat, ale jeden priklad (bohuzel v
nesrozumitelny reci) jak se da vcelarum ulehcit shaneni matek.

Jdi na:

http://www.quicknet.se/home/q-119076/

Pak klikni na "Bonus", pak klikni na "Avel", pak klikni na
"Signaturer"

A asi tak v prostredku stranky jsou 4 voleni radky

Ras...
Ras...
Alfabetisk...
Alfabetisk...

Zvol jednu alternativu za druhou a uvidis jak se to (taky) da delat.

\vov

Mě to připadá jako nářek věčného stěžovatele, že to nejde a jak bylo dřív
dobře. Naštěstí se matky v želeřáství již neprodávají a kdo chce tak si je
snadno sežene, já jsem chtěl hlavně podtrhnout možnost odchovu matek F1
generace od inseminovaných matek z larviček přenosem do misek a tak
vlastně stačí si jen domluvit někoho kdo bude přelarvovávat rád vám tu vaši
sérii naplní, je mi často líto toho množství nepoužitých larviček
vyplavených na vodu a nezrealizovaných v matku, tady jde o to snadné využití
genetického základu.

                     Vše dobré Martin Kupka

Kdo bude mít z okolí Budějovic zájem o materiál od ins.matek najde
kontakt na našich stránkách
www.budweb.cz/vcelari je zde táké zachycena návštěva u přítele Havlína ze
Zlivic a jeho Kraňka.
----------------------------------------------------------------------------
---------------------------------

-----Original Message-----
From: Olda Vancata [mailto:olda.vancata/=/quicknet.se]
Sent: Thursday, April 24, 2003 6:15 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Matky a internetov konference


> Internet je tedy neco levneho a lidoveho, zkratka prvni misto, kde se
> muze potencialni zajemce i informace jakehokoliv druhu (vceten
> vcelarstvi) levne a nezavazne dostat 'do obrazu'!

Ja jsem se prestal vmesovat, ale jeden priklad (bohuzel v
nesrozumitelny reci) jak se da vcelarum ulehcit shaneni matek.

Jdi na:

http://www.quicknet.se/home/q-119076/

Pak klikni na "Bonus", pak klikni na "Avel", pak klikni na
"Signaturer"

A asi tak v prostredku stranky jsou 4 voleni radky

Ras...
Ras...
Alfabetisk...
Alfabetisk...

Zvol jednu alternativu za druhou a uvidis jak se to (taky) da delat.

\vov

---
Příchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.445 / Virová báze: 250 - datum vydání: 21.1.2003

>
> Priteli Lnenicko,
> nerozumim prilis tomu, proc jste nazoru (viz vyse), ze
> internetova konference (respektive clenstvi v ni) je neco
> exkluzivniho?
>
Nemyslím že exluzivního, ale ti lidé, kteří se konference účastní mají
zjevně zájem o to, dovědět se něco nového, případně dalším poradit a
podělit se s nimi o své zkušenosti. To bohužel není, a nejenom u
včelařů, u nás pravidlem.

Bohatě mi stačí, když občas potkávám na prodejně včelaře, požadující
pomůcky a nástroje, zastaralé už před druhou světovou válkou.

Například:
V roce 1925 chtěla firma Švarc přestat vyrábět zadem přístupné úly a
zaměřit se pouze na nástavkové, v tehdejší terminologii "amerikány".
Nezájem včelařské veřejnosti a neustálé objednávání zastaralých
"budečáků" pana Švarce jako správného obchodníka přivedla k obnovení a
pokračování výroby.
A to byly budečáky dražší než nástavkové úly!!!! Když se podívám do
novějšího Švarcova ceníku z roku 1936 tak pro naše poměry typický
budečák s 2 x 13 rámky 39 x 24, nemylte se že nabízel jenom jeden typ v
katalogu je dvacet různých verzí budečáků, stál 106 Kč a kupříkladu úl
"Hospodář" s plodištěm 10 rámků 39 x 30 na studenou stavbu a medníkem 39
x 15 byl za 96 Kč. Tady nepomohla ani osvědčená včelařská šetrnost.


S pozdravem

Lněnička

Lněnička

Jan na okraj - trochu exkluzivní skupina zase myslím jsme. Ne tím, že máme od
počítače dráty do světa, ale tím, že:

- se nezištně dělíme o zkušenosti
- možná i trochu přemýšlíme, co děláme
- dokonce snad máme zájem se z informací od druhých poučit

To proto, že znám včelaře, kteří už jsou dávno nejchytřejší,
Včelařství číst nepotřebují a zahazují ho bez otevření, prostě jak to
napsal pan Lněnička.

> Bohatě mi stačí, když občas potkávám na prodejně včelaře, požadující
> pomůcky a nástroje, zastaralé už před druhou světovou válkou.

Zdravím
Ivan

To proto, že znám včelaře, kteří už jsou dávno nejchytřejší,
Včelařství číst nepotřebují a zahazují ho bez otevření, prostě jak to
napsal pan Lněnička.

> Bohatě mi stačí, když občas potkávám na prodejně včelaře, požadující
> pomůcky a nástroje, zastaralé už před druhou světovou válkou.

Zdravím
Ivan



Plně souhlasím a podepisuji se pod celý článek, zvlášť pod poslední větu, mám podobné zkušenosti.

Vodička

> Nechci resit to, ze i ta inseminovana neni jista, ze ji vcely
> prijmou a nemusí být výnosove nic moc.

Viz moje odpověď na první bod.

>Ale z hlediska získání
> genetiského materiálu se mi nezdá být chování celého systému
> fér. A pokud dostávají dotace, tak s jakým zadání a jaká je
> spolecenska objednavka pri pobirani dotaci.

Myslím, že je to podrobně popsané ve zprávě o činnosti. Může se do ní
každý podívat v časopisu nebo na www.vcelarstvi.cz/svaz

Zda potom je tato

> overeny material. V tom smyslu se mi zdaji proklamace a
> narizeni o chovani toho a toho vceliho kmene jako samoucelna
> demagogie a uredniceni.
Nejedná se o kmen, ale rod včelu kraňskou. Pokud se chce někdo podívat,
kam vedou i dobře míněné pokusy s křížením, doporučuji perfektně
natočený dokument "Včely zabijáci" o afrikanizovaných včelách. Pokud by
v Argentině v padesátých letech platil zákon, zakazující dovoz jiného
druhu včel, tak by měli včelaři ze severní i jižní Ameriky dnes trochu
jiné problémy.

>
> Kdybych nemel zname tady z konference a nahodou bych nebydlel
> v miste, kde je vcelarska prodejna, tak nevim jak bych to
> resil. Braty vcelari na Zabrezsku a vim ze v Sumperku zrusili
> vcelarskou prodejnu, jedinou v sirokem dalekem okoli. Nevim
> kdo pojede pro par vcelstev schanet matky do vyzkumaku.

Většina chovatelů zasílá matky poštou na dobírku, takže v tom problém
také nevidím. Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.


>
> Dotaz smeruji predevsim na pritele Lnenicku v tom symslu,
> jaka je v teto oblasti vlastne pozice CSV, jestli vubec neco
> zastituje nebo zde resi vse mocna ruka trhu.
>
Pokud by to řešila mocná ruka trhu, tak u nás stojí výběrová matka 50
euro a inseminovaná 100 euro jako v okolních zemích (nemyslím SR). A
pokud by někdo chtěl cenu matek začít přepočítávat na rozdíl v platech v
Mnichově a na mostecku, tak velkoobchodní ceny medu v Německu v březnu
2003 byly: lesní med 5 - 6 Euro/kg, jedlový/Schwarzwald 7-8,80 Euro,
květový 2,5 - 3,5 Euro/kg - vše med německého původu. Přehled pochází z
iT-Magazinu 1/2003.

S pozdravem

Lněnička

Z vyprávění jiných včelařů z mého okolí jsem pochopil, že prodejna dělá jen
"zprostředkovatele" či přítele pomocníka. (ty uvozovky berte vážně, viz
dále).
Funguje to asi takto. Včelař už neví kde by matku vzal a potřebuje ji hned a
ne až za měsíc. Ptá se u všech známých a sousedů až si nakonec na něčí radu
zajde postěžovat si i do prodejny. A tam vědí (minulý týden to hlásil), že
přítel ten a ten má momentálně pár matek :-) skladem :-) a někdo mu zavolá.
Kdo, to záleží na domluvě a spěchání atd. A potom včelař i chovatel urazí
každý svoji 1/2 cesty a minou se (či potkají) na prodejně (stejně se chtěli
zastavit). Matka tam v klícce chvíli počká (max 1/2 dne). Prodejna z toho
(aspoň ta v Ostravě-Mariánských Horách) obvykle nic (vyjádřeno okamžitými
peněžními prostředky) nemá. Pouze vyřídí vzkaz.
Ten co mi to naposledy vyprávěl, takto uspěl na přelomu září a října. A jiný
někdy loni po jarní prohlídce.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
> prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
> matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.

Taky to ideální není!
Berou se i objednávky. Ale většinou nevím dopředu, kdy ty matky budou, takže
si nemůžu nachystat včely.
A když dojdou na prodejnu, tak honem do včel a dělat oddělky v někdy dost
nepřiměřenou dobu.
Ale dva roky jsem jinou možnost neměl.

A to jsem měl štěstí, že jsem ve městě, kde ta prodejna je, a dokonce si
můžu vybrat.
Ale na zábřežsku, kde včelaří bratr je to mizérie. A např. výměna mezistěn
jde asi jen dobírkou.
Ale když se vrátím k matkám, tak v celé dědině jsem měl F1 jen já. Asi
proto,
že jsem se nechtěl smířit s tím, že původní tátovy bodaly jak čerti.
Ale to je taky asi ta otázka, proč je to v téhle zemi s malovčelaři takové
jako je a nikdo neví,
co má vlastně za plemeno nebo za druh (jak mě opravil pan Lněnička).

Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny tak je to asi
právě to,
proč jsem řekl, že se mi zdá schánění totáčové. Prostě matky scháníme a
nekupujeme.

Informace co je co nejsou a když jsou tak zamlžené s tím že je všechno těžké
a nezaručené.

Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v železářství v
nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit cokoli do včelařské výbavy. Dnes
nekoupí ani kuřák protože nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci.
(Aspoň loni to tak bylo)...

Včelařských knih je málo. Staré vydání osvědčených publikací se asi mladá
generace nedočká,
pokud je nepodědí nebo neodkoupí od končících včelařů, což jsem měl naštěstí
tuhle šanci já.

Já si nechci naříkat, že já konkrétně mám nějaké problémy. Už jsem si tohle
všechno prošlapal.
Ale mám v živé paměti svoje začátky a horko těžko jsem hledal cokoli, čeho
se prakticky chytit.
Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň. A kde jinde hledat
informace než ve svazu a Včelařství,
které jsem marně hledal na stánku.
Nevím jestli se nemýlím, ale je přece garantem plnění čistoty plemen a
evidence.
Co dělá svaz pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.
Kdy naposledy byl ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky
popsáno, k čemu
a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.
Asi je to slabota, když se na to neustále někdo ptá.

Pokud vím, tak má svaz v závazku zlepšit stav včel a obnovit včelařskou
základnu.
Takže tento stav a co já osobně cítím, že se týká mě konkrétně za to že
platím přízpěvky , nepociťuji.
Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale mám dojem, že se omýlá to
stejné.
Neříkám že je to úplně blbě. Vždycky tam nejdu něco, co jsem někde jinde
špatně pochopil a ujasním si co dělám blbě.
Ale přecejen je to podle mě jen to stejné zprava a zleva.
Okrajové záležitosti a pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
dvouvčelstevní metody,
pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve
slovenském Včelárovi.
(Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického popisu aby to
člověk vzal a udělal
a nemusel roky experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)

Ještě k cenám matek.
Informaci, že je někde něco dvakrát tak drahé než za kolik mi to dává on je
pro mě vždycky trošku moc obchodnická a mám se na pozoru.
Většinou to potom nemá ani tu cenu, kterou chce po mě. Je to laciný
obchodnický trik.
Kdyby se tady daly prodávat matky za tisícovku, tak by tu tisícovku stály.
Ale jelikož je nikdo za tisícovku nekoupí tak tu tisícovku nestojí.
A myslím že ani pokud se dostaneme do unie tak pokud ceny za kterou se
realizují produkty zůstanou na stejné ceně tak si tady nido matku za
tisícovku nekoupí. Ikdyž možná jo. Ale určitě pak prořidnou rozmnožovací
chovy.
Prostě do hospody , kde bude oběd za pet stovek niko nepůjde a radši si
uvaří doma.
Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky dělají a inseminují a
prodávají. A asi je až příliš velká, když nic ani rozmnožovací chovy ani
uznané chovy nenití inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a
informovat včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc. Asi
stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic mají jistý a tak je
nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A proč by je zajímal nějaký amatérský
malovčelař, co by koupil pár matek. Možná jednu-dvě inseminované. Těch pár
desítek velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je to taky
zřejmě jedno.
Tak to prostě vidím já.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 2:58 PM
Subject: Re: Matky


Z vyprávění jiných včelařů z mého okolí jsem pochopil, že prodejna dělá jen
"zprostředkovatele" či přítele pomocníka. (ty uvozovky berte vážně, viz
dále).
Funguje to asi takto. Včelař už neví kde by matku vzal a potřebuje ji hned a
ne až za měsíc. Ptá se u všech známých a sousedů až si nakonec na něčí radu
zajde postěžovat si i do prodejny. A tam vědí (minulý týden to hlásil), že
přítel ten a ten má momentálně pár matek :-) skladem :-) a někdo mu zavolá.
Kdo, to záleží na domluvě a spěchání atd. A potom včelař i chovatel urazí
každý svoji 1/2 cesty a minou se (či potkají) na prodejně (stejně se chtěli
zastavit). Matka tam v klícce chvíli počká (max 1/2 dne). Prodejna z toho
(aspoň ta v Ostravě-Mariánských Horách) obvykle nic (vyjádřeno okamžitými
peněžními prostředky) nemá. Pouze vyřídí vzkaz.
Ten co mi to naposledy vyprávěl, takto uspěl na přelomu září a října. A jiný
někdy loni po jarní prohlídce.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Spíš by mě docela zajímalo, kde kupují matky včelařské
> prodejny. Všechny vyšší chovy mi každoročně zasílají doklady o prodeji
> matek a těch, které byly prodány nějaké prodejně tam moc není.

>
> Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny
> tak je to asi právě to, proč jsem řekl, že se mi zdá schánění
> totáčové. Prostě matky scháníme a nekupujeme.

Nebo jestli jsou prodejny ochotny objednávat matky? Pokud mám včelařskou
prodejnu a matky neprodám v pátek, tak je můžu v pondělí vyhodit,
protože si je zákazníci berou jenom v pátek, když jedou na chalupy a
chaty, kde mají většinou včely, případně se vrací z práce ve městě do
trvalého bydliště.. Dalším problémem je to, že pokud by prodejna chtěla
prodávat za stejné ceny jako chovatelé, pak jim musí zaplatit odhadem
tak o třetinu méně, než jim zaplatí odběratelé, o DPH ani nemluvě a to
zase není tak zajímavé pro chovatele.

>
> Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v
> železářství v nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit
> cokoli do včelařské výbavy. Dnes nekoupí ani kuřák protože
> nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci. (Aspoň loni
> to tak bylo)...
>
Byli jste šťastní lidé. V Praze a ve středních Čechách se dalo nakoupit
pouze v Křemencově. Takže pokud jsem byl na výroční schůzi organizace,
kde jsem registrovaným členem tak si u mě jako u pražáka objednávali, co
jim mám v "křemencárně koupit". Podotýkám, že tenkrát jsem ještě nebyl
zaměstnancem ČSV ale PZO Chemapol.

> Včelařských knih je málo.

Souhlasím, ale bohužel kupujících ještě méně. Typickým případem byl
včelařský kalendář, kterého se dařila prodat tak polovina vydání. Přitom
byl dělá s minimálním rozpětím. Navíc dost toho, co zůstává stále platné
je pořád v naší prodejně. Typickým příkladem je sice 12 let stará knížka
ABC chovu včelích matek od Boháčka, prodávaná za lidovou cenu pod 10 Kč.



> chytit. Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň.

Nechci se dotknout starších včelařů, ale názory, které slyším na
přednáškách, často i od nositelů vysokoškolských titulů, mě
nepřesvědčují o tom, že by byli schopni, i při nejlepší snaze někoho moc
co naučit.

> A kde jinde hledat informace než ve svazu a Včelařství, které
> jsem marně hledal na stánku. Nevím jestli se nemýlím, ale je
> přece garantem plnění čistoty plemen a evidence. Co dělá svaz
> pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
> seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.

Již před padesáti lety. Od té doby je nedílnou součástí jednoho z
jarních vydání časopisu Včelařství.


>Kdy naposledy byl
> ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky popsáno, k
> čemu a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.

Nevyšel nikdy a nikdy ani asi nevyjde. Vzhledem k tomu, že matky stejné
linie, od stejného chovatele mohou mít ve dvou po sobě jdoucích letech
výrazně odlišné vlastnosti tak by byl zavádějící. Nehledě na to, že se i
jednotlivé chovatelé zaměřují při šlechtění více či méně na určité,
případně i z části odlišné. vlastnosti včel. Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

>
> nepociťuji. Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale
> mám dojem, že se omýlá to stejné.

Ve včelařské literatuře se to samé omýlá v podstatě už od Aristotella.
Včela je tady 80 milionů let a nic moc nového se s ní nedá vymyslet.
Všechna literatura i články se točí stále okolo několika témat: jak se
bránit nemocem, jak zazimovat včely, jak je rozšířit, jak se bránit
rojení, jak získat produkty, jak je zazimovat a k tomu "flameware" okolo
úlů a rámků.


> Okrajové záležitosti a
> pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
> dvouvčelstevní metody, pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní
> aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve slovenském Včelárovi.

Problém je ten, že každý čtenář požaduje něco trochu jiného. Nejde
napsat univerzální časopis pro všechny.

> (Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického
> popisu aby to člověk vzal a udělal a nemusel roky
> experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)
>
Neznám obecně platný, naprosto vždy použitelný podrobný technologický
postup práce se včelami, každý úl, každé stanoviště i každé včely
potřebují něco trochu jiného. Vždycky mě strašně pobaví, když někdo
vykládá, jak u včel všemu rozumí a ví přesně co udělat. Obvykle to
svědčí pouze o tom, že toho o nich zase tak moc neví.

> uvaří doma. Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky
> dělají a inseminují a prodávají. A asi je až příliš velká,
> když nic ani rozmnožovací chovy ani uznané chovy nenití
> inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a informovat
> včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc.

Nepozoruji, že by si chovy nedávaly inzeráty, ostatně to také není žádná
láce - letos jsem platil za inzeráty něco okolo 1800 Kč. Dělat reklamu,
která se nezaplatí? Každý není do té míry literárně nadaný, aby psal
články.

> Asi stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic
> mají jistý a tak je nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A

Souhlasím, s výhradou rozchovávacích stanic, on totiž taky chov matek
není tak jednoduchý a časově nenáročný. K rozchovu matek slouží právě
jednak vyšší, jednakregistrované chovy, které matky prodávají dál.

> proč by je zajímal nějaký amatérský malovčelař, co by koupil
> pár matek. Možná jednu-dvě inseminované.

Z čeho usuzujete, že chovy malovčelař nezajímá, ale pokud má průměrně 10
včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí. Odchovat si
z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje. To by bylo
asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u chalupy koupil
na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

Těch pár desítek
> velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je
> to taky zřejmě jedno. Tak to prostě vidím já.
>

Přibližná statistika ze 600 prodaných matek:

Tak do stovky dodáno v zásilkách okolo 20 - 30 matkách, zbytek většinou
po 1 - 3. To zrovna nevypadá na prodej velkochovům, co?

Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

S pozdravem

Lněnička

> Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
> Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

Podminka nutna, postacujici ?

Neboli, kde je mozne zjistit jake podminky je nutne splnit pro chov ?

Zdravi PP.

V chovatelském řádu. Naposledy byl publikován jako příloha Včelařství
5/2002 a je i na www.vcelarstvi.cz/svaz .

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Prchal [mailto:prchal/=/dup.cz]
> Sent: Thursday, April 24, 2003 8:50 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: RE: Matky
>
>
> > Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to
> tak výhodné.
> > Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?
>
> Podminka nutna, postacujici ?
>
> Neboli, kde je mozne zjistit jake podminky je nutne splnit pro chov ?
>
> Zdravi PP.
>

Zdravicko


Dnes sa kona vo vyskumaku v Liptovkskom Mikulasi seminar chovatelov
matiek, siel tam aj priatel p. Domanicky od ktoreho beriem matky ja (VIGOR)
a niekolko ostatnych vcelarov z okolia.
Som zvedavy co noveho prinesie.



Pista

Je vidět jak pracuje svaz.
Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu k jejímu
zkvlalitnění,
tak se uchyluje pouze k advokacii momentálního stavu na který uživatel
tohoto stavu může mít jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.

Ponámka ke kalendářům:
Osobně si nemyslím že to , že jste neprodali kalendáře je nezájmem o toto
zboží. Nejspíš jste nezvolili správnou formu prodeje. Je taky vidět, jak
fungují Základní organizace. Nejsou schopny udělat ani hromadnou obědnávku
kalendářů.

Jestli se něco neprodá přes svaz, tak proč
Zbytek "No coment".....

Arnošt

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 5:07 PM
Subject: RE: Matky


>
> Jestli vyšší chovy nejsou ochotny prodat matku do prodejny
> tak je to asi právě to, proč jsem řekl, že se mi zdá schánění
> totáčové. Prostě matky scháníme a nekupujeme.

Nebo jestli jsou prodejny ochotny objednávat matky? Pokud mám včelařskou
prodejnu a matky neprodám v pátek, tak je můžu v pondělí vyhodit,
protože si je zákazníci berou jenom v pátek, když jedou na chalupy a
chaty, kde mají většinou včely, případně se vrací z práce ve městě do
trvalého bydliště.. Dalším problémem je to, že pokud by prodejna chtěla
prodávat za stejné ceny jako chovatelé, pak jim musí zaplatit odhadem
tak o třetinu méně, než jim zaplatí odběratelé, o DPH ani nemluvě a to
zase není tak zajímavé pro chovatele.

>
> Když jsem s tátou začínal včelařit, tak jsme koupili úly v
> železářství v nejbližsím městě. V podstatě tam šlo koupit
> cokoli do včelařské výbavy. Dnes nekoupí ani kuřák protože
> nejbližsí prodejna je 60 km daleko až v Olomouci. (Aspoň loni
> to tak bylo)...
>
Byli jste šťastní lidé. V Praze a ve středních Čechách se dalo nakoupit
pouze v Křemencově. Takže pokud jsem byl na výroční schůzi organizace,
kde jsem registrovaným členem tak si u mě jako u pražáka objednávali, co
jim mám v "křemencárně koupit". Podotýkám, že tenkrát jsem ještě nebyl
zaměstnancem ČSV ale PZO Chemapol.

> Včelařských knih je málo.

Souhlasím, ale bohužel kupujících ještě méně. Typickým případem byl
včelařský kalendář, kterého se dařila prodat tak polovina vydání. Přitom
byl dělá s minimálním rozpětím. Navíc dost toho, co zůstává stále platné
je pořád v naší prodejně. Typickým příkladem je sice 12 let stará knížka
ABC chovu včelích matek od Boháčka, prodávaná za lidovou cenu pod 10 Kč.



> chytit. Včelařů, od kterých se dá něco naučit je míň a míň.

Nechci se dotknout starších včelařů, ale názory, které slyším na
přednáškách, často i od nositelů vysokoškolských titulů, mě
nepřesvědčují o tom, že by byli schopni, i při nejlepší snaze někoho moc
co naučit.

> A kde jinde hledat informace než ve svazu a Včelařství, které
> jsem marně hledal na stánku. Nevím jestli se nemýlím, ale je
> přece garantem plnění čistoty plemen a evidence. Co dělá svaz
> pro to aby byly členové informováni. Jak je vidět tak se
> seznamem chovů přišel s křížkem po funuse.

Již před padesáti lety. Od té doby je nedílnou součástí jednoho z
jarních vydání časopisu Včelařství.


>Kdy naposledy byl
> ve včelařství seznam plemen a bez mlžení prakticky popsáno, k
> čemu a kde je to plemeno dobré a čím se vyznačuje.

Nevyšel nikdy a nikdy ani asi nevyjde. Vzhledem k tomu, že matky stejné
linie, od stejného chovatele mohou mít ve dvou po sobě jdoucích letech
výrazně odlišné vlastnosti tak by byl zavádějící. Nehledě na to, že se i
jednotlivé chovatelé zaměřují při šlechtění více či méně na určité,
případně i z části odlišné. vlastnosti včel. Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

>
> nepociťuji. Časopis má co se vzhledu týče úroveň dobrou. Ale
> mám dojem, že se omýlá to stejné.

Ve včelařské literatuře se to samé omýlá v podstatě už od Aristotella.
Včela je tady 80 milionů let a nic moc nového se s ní nedá vymyslet.
Všechna literatura i články se točí stále okolo několika témat: jak se
bránit nemocem, jak zazimovat včely, jak je rozšířit, jak se bránit
rojení, jak získat produkty, jak je zazimovat a k tomu "flameware" okolo
úlů a rámků.


> Okrajové záležitosti a
> pokrokové metody , např. dvoumatečné metody, nebo
> dvouvčelstevní metody, pár článků za dva roky. Dvouvčelstevní
> aspoň co si pamatuju jsem četl jen ve slovenském Včelárovi.

Problém je ten, že každý čtenář požaduje něco trochu jiného. Nejde
napsat univerzální časopis pro všechny.

> (Aspoň co se týče nějakého podrobnějšího technologického
> popisu aby to člověk vzal a udělal a nemusel roky
> experimentovat a zjistit, že těch pár řádků blbě pochopil.)
>
Neznám obecně platný, naprosto vždy použitelný podrobný technologický
postup práce se včelami, každý úl, každé stanoviště i každé včely
potřebují něco trochu jiného. Vždycky mě strašně pobaví, když někdo
vykládá, jak u včel všemu rozumí a ví přesně co udělat. Obvykle to
svědčí pouze o tom, že toho o nich zase tak moc neví.

> uvaří doma. Ale asi ta cena není až tak malá, když se matky
> dělají a inseminují a prodávají. A asi je až příliš velká,
> když nic ani rozmnožovací chovy ani uznané chovy nenití
> inzerovat a dělat nějakou reklamu a psát články a informovat
> včelaře a představit jim svoje linie, aby z toho měli víc.

Nepozoruji, že by si chovy nedávaly inzeráty, ostatně to také není žádná
láce - letos jsem platil za inzeráty něco okolo 1800 Kč. Dělat reklamu,
která se nezaplatí? Každý není do té míry literárně nadaný, aby psal
články.

> Asi stihají jen to co mají odběr od rozchovávacích stanic
> mají jistý a tak je nic nenutí schánět nějaké zákazníky. A

Souhlasím, s výhradou rozchovávacích stanic, on totiž taky chov matek
není tak jednoduchý a časově nenáročný. K rozchovu matek slouží právě
jednak vyšší, jednakregistrované chovy, které matky prodávají dál.

> proč by je zajímal nějaký amatérský malovčelař, co by koupil
> pár matek. Možná jednu-dvě inseminované.

Z čeho usuzujete, že chovy malovčelař nezajímá, ale pokud má průměrně 10
včelstev, tak bych se mu pokusil nákup jedné nebo dvou inseminovaných
matek rozmluvit - pokud nehodlá chovat matky pro celé okolí. Odchovat si
z jedné inseminované matky 3 až 6 F1 je podle mě plýtvání prací toho,
kdo tu matku inseminoval i prostředky toho, kdo si ji kupuje. To by bylo
asi tak, jako kdyby si ten, kdo má dva koně pro zábavu u chalupy koupil
na aukci špičkového plemeníka za milion. Je ho plýtávní penězi.

Těch pár desítek
> velkovčelařů zná osobně, tak proč by se namáhal. A svazu je
> to taky zřejmě jedno. Tak to prostě vidím já.
>

Přibližná statistika ze 600 prodaných matek:

Tak do stovky dodáno v zásilkách okolo 20 - 30 matkách, zbytek většinou
po 1 - 3. To zrovna nevypadá na prodej velkochovům, co?

Nic ostatně nikomu nebráni, aby choval matky, pokud je to tak výhodné.
Stačí 40 včelstev na stanovišti, trochu práce a vědomostí, nebo ne?

S pozdravem

Lněnička

>
> Je vidět jak pracuje svaz.
> Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu
> k jejímu zkvlalitnění, tak se uchyluje pouze k advokacii
> momentálního stavu na který uživatel tohoto stavu může mít
> jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.
>
V sobotu jsem na aktivu vyšších chovů, můžu tam dát do diskuse Vaše
návrhy ale jaké? Prosím konkrétní podněty.

S pozdravem

Lněnička

Já bych jeden návrh měl. V seznamu chovatelů byly vždy linie kraňky uvedeny. Když chci Singer, nevím na koho se nyní obrátit. Jinak s nákupem nemám nikdy problémy. Mám přes 50 včelstev, objednával jsem třeba přes 20 matek ročně a všechny přišly až domů s předchozí informací o dodání, abych si mohl připravit včelstva. Dokonce jsem si objednal na vyzkoušení 3 inseminované matky různých linií na vyzkoušení (Jabloňany, VÚ DOL a Filipov)a všechny za stejných podmínek přišly. Pouze mi sdělili, že přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu. Přišly tedy ke konci sezóny pro chov na příští rok.
S pozdravem
Tonda

Přátelé! Já mám též momentálně situaci vyřešenou.
Vyřešil mi je též internet a konference. Ale myslím že komunikujeme proto,
aby i jiní měli užitek. a aby se informovanost i těch začínajících i těch co
se rozhodli to dělat pořádně. Možná, že máme bodavé matky proto, že vedle
nás je včelař, který má matky volně spářené a dělá to tak proto, že internet
nemá a nemá informace aby měl ten nápad si linii vylepšit. Proto jsem se do
téhle debaty pustil.

> Pouze mi sdělili, že přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu.
>Přišly tedy ke konci sezóny prochov na příští rok.

Tuto informaci jsem též dostal s tím, že ji stejně neseženou ... pochopte
... v době, kdy jsem o konferenci nevěděl.
Pokud by jediným zdrojem informace byl časopis a svaz tak se nedostanu s
informací od koho brát matky dál než za hranici ani ne okresu.
Nebojuju za lepší informaci za ty kteří mají internet ale za ty kteří na něj
pravidelně nemůžou, protože namají tak blahořečenéo zaměstnavatele, že se na
něj dostanou v práci.

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonín Podhájecký" <a.podhajecky/=/.seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2003 10:32 AM
Subject: Re: Matky


Já bych jeden návrh měl. V seznamu chovatelů byly vždy linie kraňky
uvedeny. Když chci Singer, nevím na koho se nyní obrátit. Jinak s nákupem
nemám nikdy problémy. Mám přes 50 včelstev, objednával jsem třeba přes 20
matek ročně a všechny přišly až domů s předchozí informací o dodání, abych
si mohl připravit včelstva. Dokonce jsem si objednal na vyzkoušení 3
inseminované matky různých linií na vyzkoušení (Jabloňany, VÚ DOL a
Filipov)a všechny za stejných podmínek přišly. Pouze mi sdělili, že
přednost mají vyšší chovy, což úplně chápu. Přišly tedy ke konci sezóny pro
chov na příští rok.
S pozdravem
Tonda

Všechny matky, které jsem objednával, byly z inzerátů ve Včelařství a ze seznamu chovů které pravidelně vycházejí ve Včelařství každý rok. Na internetu nevím, kde byl seznam. Některé další údaje, které uvádíte by ale dobré byly. Čím víc údajů, tím lépe.
Tonda

podla mna nie je problem v ziskavani informacii ale v ochote vyskusat nieco
nove alebo robit to inac ako moji pra.. pra.. a podobne. Ved zvyk je predsa
zelezna kosela.

Kto chce nieco dosiahnut alebo zmenit tak si cas a prostriedky vzdy najde.


Pista


> Přátelé! Já mám též momentálně situaci vyřešenou.
> Vyřešil mi je též internet a konference. Ale myslím že komunikujeme proto,
> aby i jiní měli užitek. a aby se informovanost i těch začínajících i těch
co
> se rozhodli to dělat pořádně. Možná, že máme bodavé matky proto, že vedle
> nás je včelař, který má matky volně spářené a dělá to tak proto, že
internet
> nemá a nemá informace aby měl ten nápad si linii vylepšit. Proto jsem se
do
> téhle debaty pustil.

1) Pokud se týče plemen a matek, zveřejňovat pravidelně plemena u nás
uznaných kmenů a linií a
výchozích kmenů. Jejich vlastnosti a charakteristiky kterými se vyznačují,
případně nevýhody a do kterých oblastí se hodí a kam se nehodí.
(stačí v zimním období kdy je v časopisu stejně okurková sezóna a hledají se
zajímavá témata)

2) Zvážit sjednocení známých odkazů na pěstitele majících webové stránky na
stránce ČSV
Zde by bylo dobré v úvodu stránky uvést alespoň základní charakteristiky
kmenů a linií a výchozích kmenů.

3) V dostatečném předstihu (i pro možnost objednávky) zveřejňovat seznam
chovů včetně známé adresy a telefonního případně e-mailového spojení (web -
pokud je) na vyšší chovy, na chovy rozmnožovací (nejlépe podle členění)
Kdo jiný než svaz by měl vědět co kdo pěstuje, když přiděluje certifikace
uznaných chovů.

4) Dozorovat kvalitu prodávaných matek i F1 (zda jsou skutečně od
inseminovaných nebo cokoli co registrovaný chovatel vypěstoval z již
bastardizovaných linií jen proto aby měl zisk)
- toto neuvádím samoúčelně, neboť tuto zkušenost mám a na seznamu se
vyskytuje chovatel, s nímž mám špatné zkušenosti. Ze 3 byly tři bodavé. To
se mi i na statistickou odchylku zdá trošku moc!
Pokud je svaz garantem při přidělování licencí, tak by měl mít nad tím co
skutečně potom chovatelé prodají a ne jaké jsou vzorky, podle kterých se
licence uznaných chovů přidělí.
Pokud tomu tak není, tak podle mě ztrácí smysl celé členění. Mám za to, že
by právě tohle členění mělo zajišťovat kvalitu toho co jako zákazník koupím
i když statistická odchylka se vyskytnout může.

- Možná by stálo za úvahu též zveřejnit předpokládanou kapacitu jednotlivých
chovů,
pokud se týká inseminace i volného páření, pochopitelně podle těchto
kategorií.
Taky charakteristiku oblasti chovatele (nadmořskou výšku apod.) podstatné
pro fenotyp matky.

Promiňte mi nepřesnosti. Jsem technik, nikoli biolog. Co přečtu si pamatuji
podle účelu a funkce
a nikoli podle přesných kategorií a třídění. Ale snad je zřejmé co chci
říct.

Možná by se mohl někdo přidat se specifikací toho, co by bylo dobré od
našich dodavatelů požadovat. Minimálně ověřené informace.

S pozdravem
Arnošt

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 25, 2003 9:57 AM
Subject: RE: Matky


>
> Je vidět jak pracuje svaz.
> Místo toho, aby vzal názory na svoji práci jako zpětnou vazbu
> k jejímu zkvlalitnění, tak se uchyluje pouze k advokacii
> momentálního stavu na který uživatel tohoto stavu může mít
> jiný názor než vedení ČSV, nebo redakce časopisu.
>
V sobotu jsem na aktivu vyšších chovů, můžu tam dát do diskuse Vaše
návrhy ale jaké? Prosím konkrétní podněty.

S pozdravem

Lněnička

Ještě malou poznámku o podpoře Internetu orgány svazu.
Jistým nedopatřením jsem se dostal na schůzi městské organizace a předseda v
nějaké
souvislosti poznamenal "a vy to pak dáte na ten Internet, že?" a považoval
to za vtip.
Takže mi nikdo nebude vyprávět jak je to s Internetem a orgány svazu
růžovoučké.
Přitom je spousta nadšenců, kteří by určitě udělali nějaké informativní
stránky aspoň těm městským organizacím zadarmo.
Nakonec dnes umístit někam informace je taky zadarmo.
Proč je tak málo nižších organizací, které ten web mají? Nemají co sdělit
svým členům?
Proč se neví ani na Internetu ani oběžníkově, že městské organizace pořádají
školení a přednášky za svazové peníze?
Loni jsem cyklus přednášek vytloukal z referenta telefonicky dvakrát a
přesné termíny nevěděl.
Vím, že má být zájezd, ale vím to jen proto, že jsem náhodou byl na schůzi
vyššího výboru.
Vsadím se že za svazové peníze pojedou jen zasvěcení. Už jsem ten stav
jednou kritizoval, leč hnití pokračuje.
Zájezd a přednášky se organizují za svazové peníze, ale členové o nich
nevědí.

V posledním včelařství je polemika, jestli se vstupem do unie nezanikne svaz
a organizovanost.
Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
zprostředkování dotací a vybrání léčiv?

Hodit kritiku do koše je asi jednodušší než se nad ní zamyslet a něco
změnit.

Vašemu klídečku zdar.
Arnošt

...já si myslím, že i kdyby "Svaz" existoval jen kvůli lékům a stanovení
postupů při léčení, stojí to za to!!
jose

Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
| zprostředkování dotací a vybrání léčiv?
|

No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.
Já jsem sice ve svazu osobně pár let, ale včelařil jsem od 12 - ti let s
tátou, ikdyž jsem toho vlastníma rukama a hlavou moc nenadělal. Ale pamatuju
se , že ročně jsme vyjeli minimálně jednou na celodenní poznávací zájezd s
návštěvu nějakého plemenářského stanoviště, patřícího pod výzkumák.
Vím že nám již tehdy, kdy se inseminovalo v Česku asi jen na pár místech jak
se inseminace konkrétně technicky provádí, včetně odchytu trubců. Dnes to
zřejmě viděli jen zasvěcení.
Každý rok byla minimálně dvakrát nějaká přednáška a každý rok jsme byli u
někoho celá organizace ve včelínu a předávali si aspoň ti aktívní včelaři.
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající a
kromě vybírání přízpěvků je všude mrtvo.
Jsem v nynější organizaci už tři roky, ale zatím si vedení nepamatuje, že
májí nového člena, protože mi pravidelně zapomínají posílat pozvánky na
schůze. Že se schvaluje nějaký delagát a volí se vůbor vím jen ze stanov.
Není to de jure na rozpuštění organizace? Asi jsem naivní, když jsem od
svazu čekal trošku víc, než že po mě bude jen jednou za rok chtít 150 Kč!

Osobně bych měl taky zájem se zúčastnit i nějakých školení. Ale z jižní
moravy je na mě do Nasavrk přecejen trošku moc daleko. Na co vlastně svaz
spoléhá? Že se to jako všechno vyřeší samo? Že to nějak dopadne?

Takže se ptám skutečně vážně, jestli se vstupem do unie a pokud padnou
přízpěvky, nepadne svaz? Protože podle toho co se píše na nějakou dotaci
dosáhnu skutečně jen včelaři "zemědělci" registrovaní jako fyzické nebo
právnické osoby, tak jsem zvědavý, jak svazová činnost bude konkrétně
vypadat?

Možná se pak přerodí na včelařský cech nebo asociaci a drobné včelaře jako
zbytečnou přítěž ušlape protože se pro ně investice, ceny cukru a pomůcek
stanou ekonomicky neúnosnou v cenách v EURO, protože se do nich započítá i
dotace pro některé na které jiní protože to nemají jako podnikání nebudou
mít nárok. Pod hesem čím hůž tím lépe si budou moct zvednout ceny medu,
protože jim nikdo nebude kazit trh drobným prodejem ze dvora.

Já osobně bych taky nerad, aby se organizace zhroutila. Možná se oddělí zrno
od plev a padnou ZO, ve kterých se nic neděje. Ale to co se píše v posledním
včelařství mi nahání spíš husí kůži.

Má svaz nějakou vizi?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 26, 2003 8:01 PM
Subject: Re: Podnety k praci CSV


...já si myslím, že i kdyby "Svaz" existoval jen kvůli lékům a stanovení
postupů při léčení, stojí to za to!!
jose

Ale jaká je vůbec organizovanost? Není ve valné většině právě jen kvůli
| zprostředkování dotací a vybrání léčiv?
|

Věřím, že taková situace v mnoha oragnizacích je. ÚV našeho svazu tu
však podle mého názoru nemuže hrát až tak velkou roli. Měl by hrát roli
stimulanta a v konečné fázi rozhodce. Je však na nás, členech
jednotlivých ZO, abychom nejdříve zkusili sami s tou či onou špatnou
situací v práci ZO něco udělat. Je marné poukazovat, že je v organizaci
mrtvo. Podívejme se, kdo toto mrtvo vytváří. Nejsme to my všichni, kteří
jen nečinně sedíme a nepřidáme ruku k dílu. Nejsme to my, kteří jsme si
za 40-cet let komunismu zvykli, že o nás bude postaráno.
       Nejdříve bych se pokusil vedení organizace pomoci, nabídl bych
ruku a potom bych si ztěžoval. Někdy je dokonce nutné "jít proti větru",
aby se věci zlepšily. Každá ZO má svou suverinitu a ÚV i OV ČSV by do ní
mělo zasahovat jen v nejnutnějším případě. Tam kde to funguje, jsou
často toho názoru, že by je svaz neměl nikterak moc dirigovat a mají
pravdu. ÚV ani OV nejsou základními stavebním prvky svazu. Bez nich by
se to i obešlo (samožřejmě bych to nechtěl). Ale bez ZO by asi nešlo
nic. Také bych ÚV a OV doporučoval, aby se podle toho více chovali.
Stačilo by jen upravit tón, v jakém jsou psány oběžníky či dopisy vedení
ZO.
       ÚV a OV by měly podle mého vytvářet stimuly na podporu vedení.
Například by, podle mého názoru, měly exitovat subvence na nákup
výpočetní techniky, které by alespoň částečně kryly náklady na tuto
záležitost, ale hlavně by v konečném důsledku motivovali k zefektivnění
práce celého svazu.
       Nemusejí to být jen subvence od státu. Vždyť sami víte i o
nestátních fondech pro rozvoj občanské společnosti, ochranu životního
prostředí atp. Existují také penízky v kasách samospráv na úrovni obcí
I-III. stupně či krajů. Ty je také dobré využívat, jinak se často
strkají do úplných hloupostí. Z toho tedy vyplývá, že by ÚV a OV měli co
nejvíce zmapovat možnosti ZO, kde všude a jakým způsobem (s jakým
formulářem, s jakou adresou, na jakém místě a v jaký čas) si obstarat
penízky na chod organizace a ne jen čekat, co jim kdo dá.
       
       Pokud budeš chtít poradit jak odstranit "mrtvo" v organizaci,
nebo kde a jak například požádat o penízky, dej vědět.

S pozdravem
Miroslav Jakuš [mailto:miroslav.jakus/=/atlas.cz]
[http://mujweb.cz/www/jakus_miroslav]
člen ZO ČSV DOKSY [mailto:zocsv.doksy/=/atlas.cz]
[http://mujweb.cz/www/zocsv-doksy]
Dlouhá 98, 471 41 Dubá, okr. Česká Lípa
privat: +420 487 870 617
mobil: +420 605 238 709
zam.: +420 487 722 291


-----Original Message-----
From: Arnošt Hrdina [mailto:arnost.hrdina/=/ais.cz]
Sent: Sunday, April 27, 2003 7:06 PM
To: Vcelarska konference
Subject: Re: Podnety k praci CSV


No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.....
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající
...

Vazeny priteli.
Jak tak ctu ten Tvuj prispevek je mi az smutno. Vzdyt to o cem pises nezalezi na svazu, ale na lidech kolem Tebe a hlavne na TOBE. Kazda organizace ma moznosti tyto akce poradat. Je to jen na ochote a praci funkcionaru ZO! Proc jim v tom nepomuzes, nebo jen cekas az Ti to oni naserviruji pod nos? Tak si po Jezkovsku "plivneme do dlani" a hura na to. Ono zajisteni dvou prednasek a zajezdu se vcelarskou tematikou zase tolik casu pro NADSENCE nezabere, staci jen chtit udelat neco zdarma pro okoli. At nam to lita a hezky den preje

František Rousek


No pokud jsi ve svazu tak dlouho, tak si určitě pamatuješ i lepší doby
aktivity.
Já jsem sice ve svazu osobně pár let, ale včelařil jsem od 12 - ti let s
tátou, ikdyž jsem toho vlastníma rukama a hlavou moc nenadělal. Ale pamatuju
se , že ročně jsme vyjeli minimálně jednou na celodenní poznávací zájezd s
návštěvu nějakého plemenářského stanoviště, patřícího pod výzkumák.
Vím že nám již tehdy, kdy se inseminovalo v Česku asi jen na pár místech jak
se inseminace konkrétně technicky provádí, včetně odchytu trubců. Dnes to
zřejmě viděli jen zasvěcení.
Každý rok byla minimálně dvakrát nějaká přednáška a každý rok jsme byli u
někoho celá organizace ve včelínu a předávali si aspoň ti aktívní včelaři.
Teď jsem prošel dvěma organizacemi, v původním bydlišti a ve stávající a
kromě vybírání přízpěvků je všude mrtvo.
Jsem v nynější organizaci už tři roky, ale zatím si vedení nepamatuje, že
májí nového člena, protože mi pravidelně zapomínají posílat pozvánky na
schůze. Že se schvaluje nějaký delagát a volí se vůbor vím jen ze stanov.
Není to de jure na rozpuštění organizace? Asi jsem naivní, když jsem od
svazu čekal trošku víc, než že po mě bude jen jednou za rok chtít 150 Kč!

Osobně bych měl taky zájem se zúčastnit i nějakých školení. Ale z jižní
moravy je na mě do Nasavrk přecejen trošku moc daleko. Na co vlastně svaz
spoléhá? Že se to jako všechno vyřeší samo? Že to nějak dopadne?

Takže se ptám skutečně vážně, jestli se vstupem do unie a pokud padnou
přízpěvky, nepadne svaz? Protože podle toho co se píše na nějakou dotaci
dosáhnu skutečně jen včelaři "zemědělci" registrovaní jako fyzické nebo
právnické osoby, tak jsem zvědavý, jak svazová činnost bude konkrétně
vypadat?

Možná se pak přerodí na včelařský cech nebo asociaci a drobné včelaře jako
zbytečnou přítěž ušlape protože se pro ně investice, ceny cukru a pomůcek
stanou ekonomicky neúnosnou v cenách v EURO, protože se do nich započítá i
dotace pro některé na které jiní protože to nemají jako podnikání nebudou
mít nárok. Pod hesem čím hůž tím lépe si budou moct zvednout ceny medu,
protože jim nikdo nebude kazit trh drobným prodejem ze dvora.

Já osobně bych taky nerad, aby se organizace zhroutila. Možná se oddělí zrno
od plev a padnou ZO, ve kterých se nic neděje. Ale to co se píše v posledním
včelařství mi nahání spíš husí kůži.

Má svaz nějakou vizi?

Arnošt

Jen doplnění k pojmu LINIE:
Většinou se u nás používá nesprávně, jde o jakýsi návyk na pojem.
Zootechnika rozlišuje dokonce několik typů linií. Z nich nejužitečnější
mohou být dva pojmy
- linie genealogická, což jsou všichni potomci po jednom
zvířeti, v případě včel po jedné matce;
- linie chovná, což jsou všichni potomci plemeníka (včelí matky),
zakladatele linie, kteří nesou jeho typickou vlastnost, pro niž byla linie
založena a rozchována.
Tedy když hovoří chovatel o linii včel, jde obvykle o chovnou linii. A proč
se pojem "linie včel" používá nesprávně? Protože často jde o potomstvo po
několika zakladatelkách linií, protože se u nás ve vyšších chovech tvoří
mezilinioví kříženci. Proto v takových případech je správnější hovořit o
kmeni, zvlášť pokud se křížením vzniklý nový chov dále udržuje a zušlechťuje
(třeba selekcí).
Možná i proto v ACA pojem linie nepoužívají. Kdo však opravdu udržuje po
několik generací po sobě linii po určité jedné zakladatelce, používá pojem
linie správně. Ovšem dlouho se čistá linie stejně nedá udržet kvůli rychlému
nárůstu inbrídingu (míry příbuzenské plemenitby), takže ji chovatel musí
oživit křížením s linií jinou - a jsme u pojmu meziliniový kříženec příp.
kmen včel.

K. Čermák


----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 5:07 PM
Subject: RE: Matky

Nemluvě o tom, že od
označování linií se postupně upouští, napříkla ACA - Austria Carnica
Association, reprezentativní organizace chovu včely kraňské od něj již,
podle sdělení Prof. Pechhackera upustila úplně.

> mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
>
> Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco jiného
> zeptat, napište.
> K. Čermák

Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:

V posledních článcích přítele Boháče (např.
http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.

Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
včelaře.

Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?

Děkuji za odpověď a přeji vše dobré

J. Čáp

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <capjan/=/ekolog.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, May 10, 2003 8:04 AM
Subject: Dotaz k plodišti 42x36 (př. Čermák)

> > mám vysoké nástavky mnohem vyšší, tedy 42x36 cm a dosud zimuji
> > včelstva jen v takovém vysokém bez dalšího nízkého.
> >
> > Pokud by Vám bylo ještě něco nejasného anebo byste se chtěl na něco
jiného
> > zeptat, napište.
> > K. Čermák
>
> Děkuji za odpověď a rád využívám Vaší ochoty k dalšímu dotazu:
>
> V posledních článcích přítele Boháče (např.
> http://www.n-vcelari.cz/clanek-nyni-jen-jedensvetovy-ul.htm) jsou
> kritizována velká jednonástavková plodiště jako "příliš velká i pro enormě
> hodně kladoucí matky", jako kdyby mělo být hlavním cílem včelaře vyhnat z
> plodiště všechny "příruční" zásoby do dalších nástavků.
>
> Zdravý rozum říká, že musí existovat kompromis mezi potřebami včel a
> včelaře.
>
> Jak byste z tohoto pohledu hodnotil svá plodiště hluboká 36 cm? Dal jste
> větší prioritu zimování - resp. jarnímu rozvoji a v sezóně byste připustil
> jako výhodnější nižší plodiště, nebo právě naopak?
>
> Děkuji za odpověď a přeji vše dobré
>
> J. Čáp

Ano, chtěl jsem hlavně dát možnost včelstvům rozvíjet se na velké nedělené
ploše a sledovat, nakolik jim to bude (nebo nebude) svědčit ve srovnání s
ostatními včelstvy, jež jsou v nízkonástavkových Optimalech. Jeví se mi, že
pro zimování je to jedno, zda je prostor úlu vysoký (36 cm) nebo složený z
několika (2-3) nízkých nástavků. I v sezóně se včelám na vysokém plástu
daří, horší je to ale pro nás včelaře - problém s obměnou díla, váhou
nástavku aj.

Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní, psal
mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor, resp.
plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu, nevadí,
že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky včelám
náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce. A
tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
zimování a jaro.

K. Čermák

> Pokud jde o kritiku p.Boháče, že už je to moc velké plodiště: Vím o ní,
psal
> mi to, nesouhlasím! Př. Boháč vychází z pouhého výpočtu, když prostor,
resp.
> plástovou plochu plodiště, provnává s nástavkem klasického 10-ti rámkového
> Dadantu (45x28,5 cm). Nějaký prostor v plodišti navíc není na škodu,
nevadí,
> že část buněk je mnohdy prázdná. Jsou ale situaci, kdy se tyto buňky
včelám
> náramně hodí, jako třeba v uplynulých dvou týdnech - uložily si tam zásoby
> pylu a teď při ochlazení se jim hodí. Je dobré, když mají kolem plodu i
> nějaký med pro svou vlastní potřebu. A někde také potřebují chovat trubce.
A
> tento prostor "navíc" se přece u Dadantů s rámky do 30 cm vysokými běžně
> přidává pomocí jednoho nízkého nástavku k tomu základnímu vysokému pro
> zimování a jaro.
>
> K. Čermák

Uváděné skutečnosti potvrzuje i moje zkušenost se včelařením v čejkově
ležanu na r.m 42x33 cm.
Tedy nezávisle na běžně známých typech úlů.
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/index.php



---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.480 / Virová báze: 276 - datum vydání: 13.5.2003

Pratele,
padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci zootechnickou
nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak se pouziva v chovu vcel:

zoologicka klasifikace
rise zivocichove
kmen clenovci
trida hmyz
celed vcely
rod vcela
podrod vcela
druh medonosna
poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)

dale jiz zootechnicka klasifikace
ekotyp alpsky, karpatsky atd.
populace - vcelstva na uzemi CR
kmen Sklenar, Vigor ...
linie v jednotlivych chovech

K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici clanek, ktery je
pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni. Z clanku pak budou patrnejsi
hlubsi souvislosti. V ramci cele celedi vcel.

Zdravi,
Antonin Pridal

Děkuji za opravu nepřesnosti.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Antonin PRIDAL [mailto:apridal/=/mendelu.cz]
> Sent: Thursday, April 24, 2003 4:23 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Matky
>
>
> Pratele,
> padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci
> zootechnickou nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak
> se pouziva v chovu vcel:
>
> zoologicka klasifikace
> rise zivocichove
> kmen clenovci
> trida hmyz
> celed vcely
> rod vcela
> podrod vcela
> druh medonosna
> poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)
>
> dale jiz zootechnicka klasifikace
> ekotyp alpsky, karpatsky atd.
> populace - vcelstva na uzemi CR
> kmen Sklenar, Vigor ...
> linie v jednotlivych chovech
>
> K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici
> clanek, ktery je pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni.
> Z clanku pak budou patrnejsi hlubsi souvislosti. V ramci cele
> celedi vcel.
>
> Zdravi,
> Antonin Pridal
>

Dík :o)! To je užitečné.
Ale stějně z toho budu mít za měsíc zmatek, co je co :o)
Aspoň vím, kde to hledat :o)
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Antonin PRIDAL" <apridal/=/mendelu.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 24, 2003 4:22 PM
Subject: Re: Matky


Pratele,
padlo tu nekolik nepresnosti pokud jde o zoologickou ci zootechnickou
nomenklaturu. Proto vec strucne shrnu tak, jak se pouziva v chovu vcel:

zoologicka klasifikace
rise zivocichove
kmen clenovci
trida hmyz
celed vcely
rod vcela
podrod vcela
druh medonosna
poddruh - geografické plemeno kranske (u nas)

dale jiz zootechnicka klasifikace
ekotyp alpsky, karpatsky atd.
populace - vcelstva na uzemi CR
kmen Sklenar, Vigor ...
linie v jednotlivych chovech

K cele teto problematice jsem pripravil popularizujici clanek, ktery je
pripravn v redakci Vcelarstvi ke zverejneni. Z clanku pak budou patrnejsi
hlubsi souvislosti. V ramci cele celedi vcel.

Zdravi,
Antonin Pridal

Vazeni pratele.
Pred casem tu nekdo uvedl hmotnosti m3 medu pri ruznem obsahu vody. Chtel jsem si tuto informaci uchovat, ale omylem jsem tento prispevek smazal. Prosim autora o zopakovani. Dekuji a preji hezky den.

Frantiąek Rousek

Dnes ma ustipli 3 vcely. Nad prave uho tam nic nemam , na pravu nohu nad clenkom pod lytkom tam tiez nic nemam ale na lavej nohe na clenku presne vedla clenkovej kosti do vaziva a noha mi tak napuchla. Som zacinajuci vcelar. Chcem sa spytat mam sa obavat vcelieho jedu.Je to alergicka reakcia?

Alergicka reakcia ma uplne iny priebeh a z1 vcely su u alergikov uplne ine
reakcie. Videl som to na vlastne oci. Ten opuch zmizne nic si z toho nerob.
Casom nebudes puchnut vobec. Organizmus si na vceli jed zvykne.



Pista


----- Original Message -----
From: Roman <zeleziarstvo.LC/=/stonline.sk>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 17, 2004 12:47 AM
Subject: Re: prosba


> Dnes ma ustipli 3 vcely. Nad prave uho tam nic nemam , na pravu nohu nad
> clenkom pod lytkom tam tiez nic nemam ale na lavej nohe na clenku presne
> vedla clenkovej kosti do vaziva a noha mi tak napuchla. Som zacinajuci
> vcelar. Chcem sa spytat mam sa obavat vcelieho jedu.Je to alergicka
> reakcia?
>

Mohu se zeptat, jak vypadá alergická reakce?
Včelařím už 3 roky a vždy když mě píchla včela, tak jsem docela hodně natekl a tak za 3 dny se to ztratilo.
Ale teď se mě už 2x stalo, že do půl hodiny po pichnutí celý zrudnu a svědí mě celé tělo, jako by se mi včelí jed rozléval do celého těla. Jak rychle to přišlo, tak rychle to sice odejde a otok už je potom minimální a na druhý den se ztrací. Je to docela nepříjemné a chtěl bych se zeptat jestli se někdo z vás setkal s něčím podobným.

Děkuji za odpověď
Pavel

Osobní zkuąenosti s tím nemám, myslím si ale, ľe to alergie je. Není radno
si s tím zahrávat, měl bys asi zajít za odborným lékařem alergologem.
Odhaduji, ľe asi dostaneą nějaký lék k tlumení alergické reakce, pokud se
objeví.

R Poláąek

----- Original Message -----
From: "Pavel Andrys" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, June 19, 2004 12:09 PM
Subject: Re: prosba


> Mohu se zeptat, jak vypadá alergická reakce?
> Včelařím uľ 3 roky a vľdy kdyľ mě píchla včela, tak jsem docela hodně
> natekl a tak za 3 dny se to ztratilo.
> Ale teď se mě uľ 2x stalo, ľe do půl hodiny po pichnutí celý zrudnu a
svědí
> mě celé tělo, jako by se mi včelí jed rozléval do celého těla. Jak rychle
> to přiąlo, tak rychle to sice odejde a otok uľ je potom minimální a na
> druhý den se ztrací. Je to docela nepříjemné a chtěl bych se zeptat jestli
> se někdo z vás setkal s něčím podobným.
>
> Děkuji za odpověď
> Pavel

> Ale teď se mě už 2x stalo, že do půl hodiny po pichnutí celý
> zrudnu a svědí
> mě celé tělo, jako by se mi včelí jed rozléval do celého

Je to další fáze reakce na vč. jed. Taky jsem tím prošel.
Teď už mě to jen krátce nepříjemně zabolí a někdy se udělá malý stroupek. Kdybys to přivykání chtěl urychlit, dám ti na to vhodné včely :-) - medují dobře, ale nechtějí se podělit.
Eman

Tvůj otok není alergie, ale normální reakce organismu.To mě se boule vytvoří až druhý den.Důležité je žihadlo co nejdříve odstranit a případně reakci zmírnit například potřením octem a nebo co jsem teď viděl na zájezdu přiložením pampeliškového listu.Ale včely jdou hlavně po hlavě a tam by reakce mohla být fatálnější.

Je sice pravda, že si tělo časem zvykne, ale velikost otoku a bolestivpost záleží také na tom, kam žihadlo dostaneš. Pokud ho dostaneš do čela, nebo nad oko, zpravidla cca na 1-2 dni otečeš tak, že na oko nevidíš. Je tedy dobré používat kuklu nebo klobouk se síťkou. Žihadlo v oku mže znamenmat i ztrátu zraku. V případě kontníku také dochází k otokům a je to i dosti bolestivé. Lahůdkou pak je žihadlo ve špičce nosu, ušním laůčku, v podpažní jamce a úž vůběc nemluvím o nejcitlivějších místech. Pak je lepčí ji včas zabít. Rovněž ve vlasech je to problém. /činné bývá včelu ve vlasech sevřít do ruky a nepřimáčknout na hlavu. Lepší žihadlo v ruce než v hlavě.

zase na druhej strane ked dostanes zihadlo do nosa tak ihned mas po upchanom
nose. pouzivanie kukly je normalna vec. Do ruky pokial to nie je pod nehet
alebo do kosti tak pohoda. Pokial pouzivas na ruky ocot tak je zihadlo len
od primacknutej alebo totalne nazurenej vcely len vynimkou.
Jeden kamarad zacinajuci vcelar mal tiez probleby s opuchmi ruky ale
puchli mu len prvy rok dnes uz chodi nateseny ako mu to preslo

Pista


----- Original Message -----
From: V.Hájek <e-mail/=/nezadan>
To: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 17, 2004 10:38 AM
Subject: Re: prosba


> Je sice pravda, ľe si tělo časem zvykne, ale velikost otoku a bolestivpost
> záleľí také na tom, kam ľihadlo dostaneą. Pokud ho dostaneą do čela, nebo
> nad oko, zpravidla cca na 1-2 dni otečeą tak, ľe na oko nevidíą. Je tedy
> dobré pouľívat kuklu nebo klobouk se sí»kou. ®ihadlo v oku mľe znamenmat i
> ztrátu zraku. V případě kontníku také dochází k otokům a je to i dosti
> bolestivé. Lahůdkou pak je ľihadlo ve ąpičce nosu, uąním laůčku, v
podpaľní
> jamce a úľ vůběc nemluvím o nejcitlivějąích místech. Pak je lepčí ji včas
> zabít. Rovněľ ve vlasech je to problém. /činné bývá včelu ve vlasech
sevřít
> do ruky a nepřimáčknout na hlavu. Lepąí ľihadlo v ruce neľ v hlavě.
>

a ještě si zapláčeš dojetím. Já to zažil skrz kuklu a super, bylo po rýmě.

Lavička z kuláčů nám vyąla na jednom konci aľ za hustej keř, takľe poslední
úl by ho měl před česnem necelej metr - vadilo by to hodně?

Honza

Mnozí včelaři tvrdí, ľe nejspolehlivějąí a nejlepąí je potřít místo vpichu
troąkou medu.
S pozdravem
Petr Lokvenc

Taky se doporučovalo potřít místo vpichu čpavkovou vodu. Asi jako u všeho je lepší prevence-vhodné oblečení + ochranné pomůcky. Pokud už k tomu dojde , nechávm tomu volný průchod. U alergiků ale jde většinou o život.

Dne pá 18. června 2004 10:15 V.Hájek napsal(a):
> Taky se doporučovalo potřít místo vpichu čpavkovou vodu. Asi jako u vąeho
> je lepąí prevence-vhodné oblečení + ochranné pomůcky. Pokud uľ k tomu dojde

Dobry den,

to je naprosta pravda, utocnost mych vcel se rapidne snizila po zakoupeni
kombinezy bile barvy, puvodne jsem k nim chodil v tmavych mirne chlupatych
teplakach a mikine - to hlavne ty agresivnejsi primo milujou. Ted me jiz
stipou bud do kotniku (mam polobotky a ta kombineza konci presne u kotniku -
skoda ze neobsahuje i nejakou ponozku - chranic) a pak za krkem, kam mi obcas
vlezou z pod zavoje. Jinak ja jsem opuchal stejne jako puvodni tazatel, mozna
i vic,, vse se ale spravilo pote, co me jedine (prvni) vcely mely pekne
ostrou matku a vsechny byly po ni, coz se neslucovalo s mistem umistneni - na
navsi u hlavni cesty. Vzhledem k tomu, ze muj puvodni ul petiletka nebyl
konstruhovan na kocovani, pri jeho presunu do lesa jsem obdrzel cca 40-60
zihadel a z alergie - nebo otekani jsem byl zcela vylecen.


Honza

Dokud jsem jeątě nevčelařil, coby dítě a mladistvý, bodnutí znamenalo otok
o velikosti aľ těch dvou dlaní, nejen plochou, často i tlouą»kou. Otok
splaskl třetí den. Teď oteču po bodnutí málokdy, otok je mnohem menąí ,
zmizí tak do půl dne a mírná bolestivost místa po otoku daląího půl dne.
Ustálilo se to po 5 - 10 letech včelaření.

Prostředky proti otoku dávané na místo vpichu mohou snad účinkovat, pokud se
přiloľí na místo bodnutí jednotky sekund po bodnutí. Později uľ je asi jed
daleko v krevním řečiąti a přes ránu po bodnutí na něho ty prostředky
nedosáhnou.

Přiąel jsem na to, ľe za určitých podmínek zmenąuje otok obyčejná cigareta.
Mám takovou teorii, ľe nikotin, jak známo silně zuľuje cévy. Včelí jed se
tedy rozptýlí do daleko menąí plochy, neľ začne krev na jed reagovat a
zasaľená plocha otékat. Musí se zapálit tak do cca 2 - 3 minut do bodnutí.
Asi to funguje ale jen u nekuřáků. Cévy kuřáka jsou na nikotin zvyklé a
nezuľují se. Je to přirozeně silně kontroverzní metoda, pouľitelná díky
návyku na nikotin přísně jednorázově, snad jen, kdyľ je někdo bodnut včelou
před nějakou důleľitou společenskou akcí. Já to uľ jednak nepotřebuji a
jednak moje kuřácké období je uľ pryč.

R. Poláąek

ked som bol maly a deda dostipal roj ked ho striasal z jablone (tiez bol
vcelar) tak sme ho natierali stavou z cibule resp. rozmackanou cibulou a
vobec neopuchol
Cigareta pre nefajciara je zabijak. Lepsie im zaucinkuje poharik alkoholu.
To tiez pomaha a ten ma vo vceline asi kazdy nachystany pre nejaku navstevu.

Pista



----- Original Message -----
From: Radim Poláąek <polasek/=/e-dnes.cz>
To: Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 18, 2004 3:18 AM
Subject: Re: prosba


> Dokud jsem jeątě nevčelařil, coby dítě a mladistvý, bodnutí znamenalo
otok
> o velikosti aľ těch dvou dlaní, nejen plochou, často i tlouą»kou. Otok
> splaskl třetí den. Teď oteču po bodnutí málokdy, otok je mnohem menąí ,
> zmizí tak do půl dne a mírná bolestivost místa po otoku daląího půl dne.
> Ustálilo se to po 5 - 10 letech včelaření.
>
> Prostředky proti otoku dávané na místo vpichu mohou snad účinkovat, pokud
se
> přiloľí na místo bodnutí jednotky sekund po bodnutí. Později uľ je asi jed
> daleko v krevním řečiąti a přes ránu po bodnutí na něho ty prostředky
> nedosáhnou.
>
> Přiąel jsem na to, ľe za určitých podmínek zmenąuje otok obyčejná
cigareta.
> Mám takovou teorii, ľe nikotin, jak známo silně zuľuje cévy. Včelí jed se
> tedy rozptýlí do daleko menąí plochy, neľ začne krev na jed reagovat a
> zasaľená plocha otékat. Musí se zapálit tak do cca 2 - 3 minut do bodnutí.
> Asi to funguje ale jen u nekuřáků. Cévy kuřáka jsou na nikotin zvyklé a
> nezuľují se. Je to přirozeně silně kontroverzní metoda, pouľitelná díky
> návyku na nikotin přísně jednorázově, snad jen, kdyľ je někdo bodnut
včelou
> před nějakou důleľitou společenskou akcí. Já to uľ jednak nepotřebuji a
> jednak moje kuřácké období je uľ pryč.
>
> R. Poláąek
>
>

pánové v době máku jedna ľihadlo do ľaludsu, to mě z huby vypocodovala celá
E55 to se nedalo poticu ani strávit dnes dokonce dvě i do vnitř do úst Tam
se mi vľdycky utvoří malý aft.

Pepan

----- Original Message -----
From: "V.H?jek" <e-mail/=/nezadan>
To: "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 17, 2004 10:38 AM
Subject: Re: prosba


> Je sice pravda, ľe si tělo časem zvykne, ale velikost otoku a bolestivpost
> záleľí také na tom, kam ľihadlo dostaneą. Pokud ho dostaneą do čela, nebo
> nad oko, zpravidla cca na 1-2 dni otečeą tak, ľe na oko nevidíą. Je tedy
> dobré pouľívat kuklu nebo klobouk se sí»kou. ®ihadlo v oku mľe znamenmat i
> ztrátu zraku. V případě kontníku také dochází k otokům a je to i dosti
> bolestivé. Lahůdkou pak je ľihadlo ve ąpičce nosu, uąním laůčku, v
podpaľní
> jamce a úľ vůběc nemluvím o nejcitlivějąích místech. Pak je lepčí ji včas
> zabít. Rovněľ ve vlasech je to problém. /činné bývá včelu ve vlasech
sevřít
> do ruky a nepřimáčknout na hlavu. Lepąí ľihadlo v ruce neľ v hlavě.
>

Nemejte strach, zalezi na mnozstvi jedu, hloubce vpichu atd, Kazdopadne na noze je celkem řídké vazivo a otok velikosti 3 dlani je normalni. Alergie nebezpecna se projevi problemy s dýcháním, vyrazku i mimo okoli vpichu atd. S pozdravem Dr. Hubac

================= Původní zpráva =================
Od (From): "Roman" <zeleziarstvo.LC/=/stonline.sk>
Komu (To): "V?ela?sk? mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Kopie (Cc):
Předmět (Subject): Re: prosba
Datum (Date): 17. 6. 2004 0:47
==================================================

> Dnes ma ustipli 3 vcely. Nad prave uho tam nic nemam , na pravu nohu nad
> clenkom pod lytkom tam tiez nic nemam ale na lavej nohe na clenku presne
> vedla clenkovej kosti do vaziva a noha mi tak napuchla. Som zacinajuci
> vcelar. Chcem sa spytat mam sa obavat vcelieho jedu.Je to alergicka
> reakcia?

____________________________________________________________
Obchodní dům.cz - ąiroký sortiment domácích spotřebičů a elektroniky, výrazné slevy. Navątivte
http://ad.seznam.cz/clickthru?spotId=73742

Já Ti řeknu proč... Drtivá většina včelařů je starších ročníků a chová pár
včelstev. Pro ně je i 20 Kč za takovou zbytečnost (podle jejich názoru) jako
je kyselina mravenčí moc, natož pak 200 Kč za pořádnou matku. Nevadí jim
výnos 10 kg na včelstvo, jim a nejbližší rodině to do čaje stačí. Stejná
odpověď je i na to, proč nemají nástavky ale budečáky.
Znám to, jsem ve svazu už skoro 20 let.
Pokud to umíš a nebojíš se - dáš 10 kaček, 20 se Ti jich vrátí...

jose


| Ale to je taky asi ta otázka, proč je to v téhle zemi s malovčelaři takové
| jako je a nikdo neví,
| co má vlastně za plemeno nebo za druh (jak mě opravil pan Lněnička).

Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se chci zeptat na
následující:

1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".

2. Jak je to se šlechtěním jednotlivých linií na odolnost varroáze?
Jistě se v tom dělají nějaké výzkumy a jsou z toho výstupy -
publikace atd. Dá se to někde sehnat, případně mohl by někdo z
výzkumu do konference alespoň stručně zprostředkovat případné
novinky?

Jirka

http://web.quick.cz/pvzubri/
Přítel Čermák zde píše nějaké charakteristiky (Vučko, Vigor, Lesana).
V inzerátech v č.5 Včelařství jsem viděl, že někteří chovatelé píšou co
rozchovávají.

> 1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
> se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
> které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
> Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
> chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".

Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co nám
chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.
Některé vlastnosti se hodnotí podle stupnice 1-5 bodů. Bodavost, sezení na
plástech, čistící pud, náchylnost k nemocem, jarní rozvoj, stabilita výnou v
závislosti na stáří matky atd. atd. Z toho některé ukazatele jsou
subjektivní a jen některé se dají měřit.
Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda nemůže
být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
rychlejší ???
Výnos medu je z více než 50% záležitost stanoviště a z dalších 40%
záležitostí včelaře. (viz hádanka: Kdo je největší škůdce včel?, Odpověď:
Včelař :-)))) Takže se předem nedá slíbit 60kg ze včelstva za rok a nedá se
ani zaručit 10kg za rok.
Mohou Ti (možná) říci, že matka tvé matky na stanovišti chovatele má výnos
XXkg a její dcery na kontrolním stanovišti mají v průměru asi tolik. Ale dá
to moc práce a ti co mají ona kontrolní stanovště musí být moc ochotní a
párat se s vážením výnosů každého včelstva zvlášť. Je to piplačka, která se
neplatí a asi ani nevyplatí. Lze to dělat pro 5 včelstev z lásky. Ale při 20
to už přesahuje většinou schopnosti a trpělivost včelaře.

U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská plemenidba
atd.

Nakonec zjistíš, že zrovna ta matka co Ti ji prodali má nejbodavější včely
jaké jsi kdy viděl a zanevřeš na vyšší chovy nadobro. Dobrá zpráva k tomu
je, že reklamace se příjímají a za matku bodavých včel Ti dají matku jinou.
(aspoň jsem slyšel, že to tak funguje) Vlastnosti jsou zaručeny stejně jako
u té předchozí. :-))

A s dalšími vlastnostmi je to stejné.
Jsou zde zaručeny pozorováním a měřením vlastnosti předchozí generace,
nikoliv té, která se momentálně prodává. Odborníci by nám mohli říci na koli
% je zaručeno, jak se která vlastnost zdědí. Jenže bychom stejně zjistili,
že se v tom nedá vyznat.
Myslím, že pak bychom byli až moc chytří :-))))

Poznámka: Jediná jistota je zde fakt, že to je kraňka z ?? 98% ??? či
takové nějaké vysoké číslo. Kdyby nebylo dost vysoké tak chovatelská stanice
už není chovatelskou stanicí podle chovatelského řádu. (hledat to nebudu)
Libor Jarolím
Stará Bělá

Dne 5 May 03, v 11:43, Libor Jarolím napsal(a):

> http://web.quick.cz/pvzubri/
> Přítel Čermák zde píše nějaké charakteristiky (Vučko, Vigor, Lesana).
> V inzerátech v č.5 Včelařství jsem viděl, že někteří chovatelé píšou co
> rozchovávají.
>

Ano, u Vučka je to taky jediné co se mi podařilo dohledat.

> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.
> Některé vlastnosti se hodnotí podle stupnice 1-5 bodů. Bodavost, sezení na
> plástech, čistící pud, náchylnost k nemocem, jarní rozvoj, stabilita výnou v

nejde mi ani tak o to, aby byl ke konkrétní matce popis jak ke zboží
v supermarketu, spíš by mne zajímalo, co se kde při výberu
upřednostňuje. Jak je to třeba s odolností jednotlivých linií k
varroáze, zvápěnatění, nosemě atd. Určitě na tom bude jedna lépe v
tom, jiná v onom. Když se začne aplikovat nějaký výběrový rámec, tak
už v třetí generaci je to sakra poznat, tudíž se ty linie budou hodně
lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.

> závislosti na stáří matky atd. atd. Z toho některé ukazatele jsou
> subjektivní a jen některé se dají měřit.
> Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda nemůže
> být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> rychlejší ???

ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
takhle mám prd. Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní
rozvoj?

> Výnos medu je z více než 50% záležitost stanoviště a z dalších 40%
> záležitostí včelaře. (viz hádanka: Kdo je největší škůdce včel?, Odpověď:
> Včelař :-)))) Takže se předem nedá slíbit 60kg ze včelstva za rok a nedá se
> ani zaručit 10kg za rok.
> Mohou Ti (možná) říci, že matka tvé matky na stanovišti chovatele má výnos
> XXkg a její dcery na kontrolním stanovišti mají v průměru asi tolik. Ale dá
> to moc práce a ti co mají ona kontrolní stanovště musí být moc ochotní a
> párat se s vážením výnosů každého včelstva zvlášť. Je to piplačka, která se
> neplatí a asi ani nevyplatí. Lze to dělat pro 5 včelstev z lásky. Ale při 20
> to už přesahuje většinou schopnosti a trpělivost včelaře.

Výnos medu bych vůbec neuváděl, to mi řekne mnohem víc o náhodách,
počasí, podmínkách na konktrétním stanovišti a včelaři než o
genetické kvalitě matky. Ale u odolnosti chorobám nebo rojivosti,
mirnosti atd. už se dá ledacos srovnávat.

>
> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská plemenidba
> atd.

No může to být inbrední deprese z příbuzenské plemenitby, ovšem
inseminovaná matka je především genetický zdroj, aby sis od ní
odchoval svoje linie, těžko po ní můžeš chtít nějaký výnos, to je
základní nepochopení. Už proto, že inseminace a narkózy jsou poměrně
značný zásah do zdravotního stavu matky. Vždycky bude lepší přirozeně
spářená matka než inseminovaná, ale inseminace je jediný způsob, jak
mít pod kontrolou, s čím se spářila.

>
> Nakonec zjistíš, že zrovna ta matka co Ti ji prodali má nejbodavější včely
> jaké jsi kdy viděl a zanevřeš na vyšší chovy nadobro. Dobrá zpráva k tomu
> je, že reklamace se příjímají a za matku bodavých včel Ti dají matku jinou.
> (aspoň jsem slyšel, že to tak funguje) Vlastnosti jsou zaručeny stejně jako
> u té předchozí. :-))

no genetika je dost o náhodě, samozřejmě můžeš narazit na tu jednu,
která zrovna vyštěpí tak, že je úplně jiná než ostatní. Ale většina
by měla být kvalitní, obzvlášť když je linie stabilní a nepřikřížilo
se do ní omylem něco jiného.

>
> A s dalšími vlastnostmi je to stejné.
> Jsou zde zaručeny pozorováním a měřením vlastnosti předchozí generace,
> nikoliv té, která se momentálně prodává. Odborníci by nám mohli říci na koli
> % je zaručeno, jak se která vlastnost zdědí. Jenže bychom stejně zjistili,
> že se v tom nedá vyznat.
> Myslím, že pak bychom byli až moc chytří :-))))

většina vlastností které sledujeme je polygenně založená, takže to
vždycky bude jen v procentech. Ovšem linie na které se dlouhodobě
provádí výběr bude zcela určitě hodně odlišná od toho, co vznikne bez
výběru. Ostatně to musí být jasné každému, kdo někdy viděl vlka a
jezevčíka. Taky je to jenom dlouhodobý výběr...

Jirka

> Určitě na tom bude jedna lépe v
> tom, jiná v onom.
......
> lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.
.....
> ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
> takhle mám prd.

Viz CHOVATELSKÝ ŘÁD http://81.0.228.38/attachments/chr.htm
Jsem přesvědčen, že vybírají všichni stejně, pokud nedělají výběr ještě i na
další doprovodné vlastnosti, ale to hlavní zůstává.

Výcuc z mé korespondence loni (z různých dopisů):
__________________
1) Linie Troiseck, Sklenar, Singer, Vučko není v našich podmínkách možno
dlouhodobě udržovat v čisté podobě bez inseminace a úzké příbuzenské
plemenitby současně na jednom stanovišti. Pokud je chovatelé matek současně
nabízejí ve svých inzerátech, je to otázka pro jejich svědomí. Důvěryhodný
popis těchto liniií lze získat pouze u včelařů, kteří tyto linie chovají v
čistější podobě v místě jejich původu, tedy v Rakousku, Slovinsku event. v
Zakarpatské Ukrajině.
__________________
2) Matky, které chovám, jsou populace Slovinské Kraňky, které
rozchovávám a zárověň selektuji pomocí inseminace již od r. 80. Mám poměrně
čistou Kraňku, okolo 90%. Matky chovám již v generaci 3H - tj.
několikanásobném křížení nepříbuzných linií (viz tabulka Kniha Včelařství,
Veselý a kol.) Chovný materiál udržuji imbredním křížením již řadu let.
Včely mají dobré vlastnosti, jako je mírnost, sedění na plástu, rozvoj,
čisticí pud, stavbu, rojivost a samozřejmě též medné výnosy. Produkuji matky
výhradně ze svých linií.

Odpověď na dotaz:
Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici
__________________
3)Každý chov vybírá podle podmínek, kde se nachází a k
tomu ještě bere v úvahu výsledky, které mu, někdy,
doputují od zákazníků - odběratelů matek. Podle mojí
zkušenosti jsou v poslední době všechny naše linie
schopné využít již snůšku z řepky, pokud včelař dokáže
chovat včelstva dostatečně silná.

Na nerojivost se selektuje průběžně, stejně jako na
odolnost proti nemocem. Testy na zřetelně vyvinutý
čistící pud ukázaly, že zejména v odolnosti proti
zvápenatění lze pozorovat znatelný pokrok. Odolnost
těchto linií proti moru je ovšem pouze předpokládaná,
neboť klinický mor v naší republice je okamžitě
likvidován.

Přiřadit nějaké charakteristické vlastnosti liniím
označeným pro rozlišení konkrétními jmény je obtížné.
Jména linií především dokládají určitou kontinuitu a
příbuznost chovaného materiálu. Právě v těch případech,
kdy míra příbuznosti na nějakém stanovišti by byla již
dost vysoká, má význam zvolit linii jinou a tou chov
"osvěžit".

Nutno přiznat, že jména chovů mají také svůj význam
obchodní, je to něco jako značka. Bohužel její ochrana
je prakticky nulová, takže používání se neřídí žádnými
pravidly.
__________________
No a z těchto citací si můžeš vybrat a dojít k podobným závěrům.

> > Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> > být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> > rychlejší ???

> Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní rozvoj?
Nevím.
Ale chtěl jsem polemizovat na téma: Co je to rychlý jarní rozvoj? A jak to
zhodnotit.
V souvislosti s tím, že na řepku potřebuješ přezimovat silné včelstvo,
protože tu sbírají loňské včely.
A na Tvém konkrétním stanovišti se projeví každá trochu jinak. A proto
zkoušet a zkoušet a zkoušet a srovnávat.

Zrovna včera jsen se bavil s přítelem. Má stanoviště asi 0.5km od mého. A
jeho včely loni našly a přinesly asi 30kg lipového medu na včelstvo. A moje
nenašly na lípách nic co bych mohl vytočit. :-( A proto mám letos objednané
2 matky linie VIGOR z rozmnožovacího chovu.

A ještě jedna věc vyplývající z diskuzí u nás na výboru či po schůzi.
Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
stanoviště.
V jednom konkrétním případě (jako příklad pro ostaní) má můj známý
stanoviště u lesíčka blízko cesty. Chodí tudy houfy dětí ze školy domů. Vždy
když mněl mírné včely nacházel pootvírané úly, občas mu do nich napršelo,
kradli a nebo aspoň rozhazovali uteplivky a sem tam přistihnul děti jak mu
do česna strkají různé věci a nebo aspoň mlátí klackem do úlu. Teď má
hlídačky a je spokojený. Nikdo se neodváží dostatečně blízko aby škodil.
:-)))

A ostatní připomínky? To s Tebou souhlasím.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Mohl by mi, prosím, někdo doporučit chovatele matek v ČR,
majícího velice mírný chovný materiál.

Mám problémy se sousedy a také proto se již
několik let snažím přeměnit své stanoviště
včelstev na stanoviště velice mírných a nerozbíhavých včelstev.
Nevěřícně jsem vyslech vyprávění zkušeného včelaře,
který na exkurzi v Rakousku viděl hrající si děti
před česny úlů stanoviště velkovčelaře.
(Je vůbec možné takto mírné matky u nás sehnat?)

Loni jsem vyměnil všechny matky za nové,
které byly deklarovány a doporučovány jako mírné.
Přesto nyní vždy při pozorování česen(asi ze 3m)
na mě alespoň jedna včelka zaútočí.
Rovněž při klepnutí do úlu (rozepření nástavků)
se včelky znatelně rozruší.

Případně, poradí někdo jak postupovat
k dosažení stanoviště velice mírných včelstev.

Za případné odpovědi díky.
Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Také zdravé, pilné a hodné včelky.

Pavel Strnad

> Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
> stanoviště.

To není můj případ !

Velmi mírná včelstva představil v loňském roce včelařům př.Jan Bajza
(viz.Včelařství č5)
Inseminované matky má od př.Havlína.(viz tamtéž)
Josef Řádek Liptál.

Je možné, aby přidáním zaručeně mírné matky (rozkladená, výběrová)
do včelstva, které bylo původně velice "ostré"
se ona "ostrost" přenésla na včelstvo takto vzniklé?
(po výměně generací původních včel)
Tedy může z toho takto vzniknout včelsvo "ostřejší"?
Ovlivní prostředí kam matku přidám včelstvo takto vzniklé?
Asi jedině feromonem původní "ostré" matky, který by se uchoval v původních
plástech.
Co vy na to?

Přijemný den, zdraví a pohodu ;o)
Pavel Strnad

Ve výčtu mi chybí linie Lesana ...
Asi mi to přítel Přidal říkal, ale příležitostně to určitě pro úplnost
zpřesní.
Díky
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 06, 2003 2:29 PM
Subject: Re: Matky


> Určitě na tom bude jedna lépe v
> tom, jiná v onom.
......
> lišit, pokud se teda výběr neprovádí u všech úplně stejně.
.....
> ano, právě o to jde, když budu mít informace, můžu se rozhodnout,
> takhle mám prd.

Viz CHOVATELSKÝ ŘÁD http://81.0.228.38/attachments/chr.htm
Jsem přesvědčen, že vybírají všichni stejně, pokud nedělají výběr ještě i na
další doprovodné vlastnosti, ale to hlavní zůstává.

Výcuc z mé korespondence loni (z různých dopisů):
__________________
1) Linie Troiseck, Sklenar, Singer, Vučko není v našich podmínkách možno
dlouhodobě udržovat v čisté podobě bez inseminace a úzké příbuzenské
plemenitby současně na jednom stanovišti. Pokud je chovatelé matek současně
nabízejí ve svých inzerátech, je to otázka pro jejich svědomí. Důvěryhodný
popis těchto liniií lze získat pouze u včelařů, kteří tyto linie chovají v
čistější podobě v místě jejich původu, tedy v Rakousku, Slovinsku event. v
Zakarpatské Ukrajině.
__________________
2) Matky, které chovám, jsou populace Slovinské Kraňky, které
rozchovávám a zárověň selektuji pomocí inseminace již od r. 80. Mám poměrně
čistou Kraňku, okolo 90%. Matky chovám již v generaci 3H - tj.
několikanásobném křížení nepříbuzných linií (viz tabulka Kniha Včelařství,
Veselý a kol.) Chovný materiál udržuji imbredním křížením již řadu let.
Včely mají dobré vlastnosti, jako je mírnost, sedění na plástu, rozvoj,
čisticí pud, stavbu, rojivost a samozřejmě též medné výnosy. Produkuji matky
výhradně ze svých linií.

Odpověď na dotaz:
Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici
__________________
3)Každý chov vybírá podle podmínek, kde se nachází a k
tomu ještě bere v úvahu výsledky, které mu, někdy,
doputují od zákazníků - odběratelů matek. Podle mojí
zkušenosti jsou v poslední době všechny naše linie
schopné využít již snůšku z řepky, pokud včelař dokáže
chovat včelstva dostatečně silná.

Na nerojivost se selektuje průběžně, stejně jako na
odolnost proti nemocem. Testy na zřetelně vyvinutý
čistící pud ukázaly, že zejména v odolnosti proti
zvápenatění lze pozorovat znatelný pokrok. Odolnost
těchto linií proti moru je ovšem pouze předpokládaná,
neboť klinický mor v naší republice je okamžitě
likvidován.

Přiřadit nějaké charakteristické vlastnosti liniím
označeným pro rozlišení konkrétními jmény je obtížné.
Jména linií především dokládají určitou kontinuitu a
příbuznost chovaného materiálu. Právě v těch případech,
kdy míra příbuznosti na nějakém stanovišti by byla již
dost vysoká, má význam zvolit linii jinou a tou chov
"osvěžit".

Nutno přiznat, že jména chovů mají také svůj význam
obchodní, je to něco jako značka. Bohužel její ochrana
je prakticky nulová, takže používání se neřídí žádnými
pravidly.
__________________
No a z těchto citací si můžeš vybrat a dojít k podobným závěrům.

> > Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> > být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> > rychlejší ???

> Ty víš která z linií u nás má nejrychlejší jarní rozvoj?
Nevím.
Ale chtěl jsem polemizovat na téma: Co je to rychlý jarní rozvoj? A jak to
zhodnotit.
V souvislosti s tím, že na řepku potřebuješ přezimovat silné včelstvo,
protože tu sbírají loňské včely.
A na Tvém konkrétním stanovišti se projeví každá trochu jinak. A proto
zkoušet a zkoušet a zkoušet a srovnávat.

Zrovna včera jsen se bavil s přítelem. Má stanoviště asi 0.5km od mého. A
jeho včely loni našly a přinesly asi 30kg lipového medu na včelstvo. A moje
nenašly na lípách nic co bych mohl vytočit. :-( A proto mám letos objednané
2 matky linie VIGOR z rozmnožovacího chovu.

A ještě jedna věc vyplývající z diskuzí u nás na výboru či po schůzi.
Někteří včelaři nechtějí mírné včely, protože mají :-)) nebezpečné :-))
stanoviště.
V jednom konkrétním případě (jako příklad pro ostaní) má můj známý
stanoviště u lesíčka blízko cesty. Chodí tudy houfy dětí ze školy domů. Vždy
když mněl mírné včely nacházel pootvírané úly, občas mu do nich napršelo,
kradli a nebo aspoň rozhazovali uteplivky a sem tam přistihnul děti jak mu
do česna strkají různé věci a nebo aspoň mlátí klackem do úlu. Teď má
hlídačky a je spokojený. Nikdo se neodváží dostatečně blízko aby škodil.
:-)))

A ostatní připomínky? To s Tebou souhlasím.
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

Zdravím

Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
budú aj nižšie poľnohospodárske výnosy v dôsledku
nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.

Peter M.

__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

>
> Ahojte

Nevie mi niekto povedať ako to bude s dotáciami v SR v
tomto roku. Vraj sa má dotovať do výkupu odovzdaný med
a nie počty včelstiev. A že dotácie dostanú len
členovia zväzu.

Peter M.
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

Pozri sa na http://www.mpsr.sk

Pista


> Nevie mi niekto povedať ako to bude s dotáciami v SR v
> tomto roku. Vraj sa má dotovať do výkupu odovzdaný med
> a nie počty včelstiev. A ze dotácie dostanú len
> členovia zväzu.
>

Prajem krásny deň,

znenie doplnku Výnosu MPSR o podpore aj včelárov je uvedený na adrese http.//web.stonline.sk/szv-vcelari
kliknuť na oznamy

podpora sa môže poskytnuť včelárovi buď na počet prezimovaných včelstiev(stav k 15.4) do výšky 250,- Sk/včelstvo a žiadosť je potrebné podať na Regionálne pracoviská MPSR do 15.05.
alebo na predané včelie produkty (med a ostatné, ako aj včelie matky - prepočítané na med, žiadosť je možné podať do 30.08.

Pokud vím, tak scítání probíhá. Viz príloha v minulém císle Vcelarství.
Slysel jsem odhady pro Moravu s úhynem kolem 70%, jiný zdroj vsak
(pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen 30%.
Znáte to :-)) Jedna paní povídala....... :-)
V nasí ZO je nekolik vcelaru bez vcel, pár dalsích prislo o jedno stanoviste
(ze dvou). Presná oficiální císla dosud nejsou známá. Pametníci tvrdí, ze
tak zlé výsledky nepamatují.

Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimá repka, psenice a td.) je
pravdepodobné, ze bude nizsí úroda.
Muj soused zemedelec osetril svoji repku nejakou chemií (ríkal, ze údajne
ekologickou) pro lepsí zakorenení. A pro kontrolu, zda to nebyly vyhozené
peníze, si nechal 2 hektary bez osetrení tímto prípravkem. Vyplatilo se mu
to. Na kontrolních 2 ha nekvetlo témer nic, rostlinky jso malé a slabé.
Osetrené porosty jsou normální, tak jak jsme zvyklí. (uz jsem mu poblahoprál
:-)))
Libor Jarolím
Stará Belá

> Čo je pravdy na údajne obrovskom úhyne včelstiev v
> Českej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
> budú aj nižšie poľnohospodárske výnosy v dôsledku
> nedostatku včelstiev a nedostatočného opelenia.

Zatím to, po zpracování údajů z 850 ZO ČSV vypadá na ztráty okolo 25 % včelstev.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Libor JarolĂ­m [mailto:jarolim/=/misel.cz]
> Sent: Tuesday, May 27, 2003 4:20 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Úhyn vèelstiev - CR
>
>
> Pokud vím, tak scítání probíhá. Viz príloha v minulém císle
> VcelarstvĂ­. Slysel jsem odhady pro Moravu s Ăşhynem kolem 70%,
> jiný zdroj vsak (pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen
> 30%. Znáte to :-)) Jedna paní povídala....... :-) V nasí ZO
> je nekolik vcelaru bez vcel, pár dalsích prislo o jedno
> stanoviste (ze dvou). Presná oficiální císla dosud nejsou
> známá. Pametníci tvrdí, ze tak zlé výsledky nepamatují.
>
> Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimá repka, psenice a
> td.) je pravdepodobné, ze bude nizsí úroda. Muj soused
> zemedelec osetril svoji repku nejakou chemiĂ­ (rĂ­kal, ze Ăşdajne
> ekologickou) pro lepsĂ­ zakorenenĂ­. A pro kontrolu, zda to
> nebyly vyhozené peníze, si nechal 2 hektary bez osetrení
> tĂ­mto prĂ­pravkem. Vyplatilo se mu to. Na kontrolnĂ­ch 2 ha
> nekvetlo témer nic, rostlinky jso malé a slabé. Osetrené
> porosty jsou normální, tak jak jsme zvyklí. (uz jsem mu poblahoprál
> :-)))
> Libor JarolĂ­m
> Stará Belá
>
> > �o je pravdy na údajne obrovskom úhyne vèelstiev v
> > �eskej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
> > budú aj ni¾¹ie poµnohospodárske výnosy v dôsledku
> > nedostatku vèelstiev a nedostatoèného opelenia.
>
>

Ty ztráty budou mnohem horší. Ten dotazník šel hodně brzy. Někteří staří včelaři ještě ani netušili že přišli téměř o všechny včelstva právě v mém obvodu kde dělám důvěrníka se to některým stalo dotazník měl monitorovat s kolika včelstvy ten který šel do snůšky. Situace by vypadala úplné jinak

Pepan

-----Original Message-----
From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
Sent: Monday, June 02, 2003 2:19 PM
To: 'Vcelarska konference'
Subject: RE: Ăšhyn vÄŤelstiev - CR

Zatím to, po zpracování údajů z 850 ZO ČSV vypadá na ztráty okolo 25 % včelstev.

S pozdravem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Libor JarolĂ­m [mailto:jarolim/=/misel.cz]
> Sent: Tuesday, May 27, 2003 4:20 PM
> To: Vcelarska konference
> Subject: Re: Úhyn vèelstiev - CR
>
>
> Pokud vím, tak scítání probíhá. Viz príloha v minulém císle
> VcelarstvĂ­. Slysel jsem odhady pro Moravu s Ăşhynem kolem 70%,
> jiný zdroj vsak (pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen
> 30%. Znáte to :-)) Jedna paní povídala....... :-) V nasí ZO
> je nekolik vcelaru bez vcel, pár dalsích prislo o jedno
> stanoviste (ze dvou). Presná oficiální císla dosud nejsou
> známá. Pametníci tvrdí, ze tak zlé výsledky nepamatují.
>
> Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimá repka, psenice a
> td.) je pravdepodobné, ze bude nizsí úroda. Muj soused
> zemedelec osetril svoji repku nejakou chemiĂ­ (rĂ­kal, ze Ăşdajne
> ekologickou) pro lepsĂ­ zakorenenĂ­. A pro kontrolu, zda to
> nebyly vyhozené peníze, si nechal 2 hektary bez osetrení
> tĂ­mto prĂ­pravkem. Vyplatilo se mu to. Na kontrolnĂ­ch 2 ha
> nekvetlo témer nic, rostlinky jso malé a slabé. Osetrené
> porosty jsou normální, tak jak jsme zvyklí. (uz jsem mu poblahoprál
> :-)))
> Libor JarolĂ­m
> Stará Belá
>
> > �o je pravdy na údajne obrovskom úhyne vèelstiev v
> > �eskej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
> > budú aj ni¾¹ie poµnohospodárske výnosy v dôsledku
> > nedostatku vèelstiev a nedostatoèného opelenia.
>
>

Proto taky tam byl požadován stav k 1.5.2003. Musíme si ovšem taky uvědomit, že jsou veliké rozdíly mezi jednotlivými ZO, okresy i kraji. Momentální, konečný stav p je 23,77 %.

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Mensik [mailto:josef.mensik/=/seznam.cz]
> Sent: Tuesday, June 03, 2003 7:15 PM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: RE: Ăšhyn vÄŤelstiev - CR
>
>
> Ty ztráty budou mnohem horší. Ten dotazník šel hodně brzy.
> Někteří staří včelaři ještě ani netušili že přišli téměř o
> všechny včelstva právě v mém obvodu kde dělám důvěrníka se to
> některým stalo dotazník měl monitorovat s kolika včelstvy ten
> který šel do snůšky. Situace by vypadala úplné jinak
>
> Pepan
>
> -----Original Message-----
> From: ČSV - Odborné oddělení [mailto:uv.csv/=/tiscali.cz]
> Sent: Monday, June 02, 2003 2:19 PM
> To: 'Vcelarska konference'
> Subject: RE: Ăšhyn vÄŤelstiev - CR
>
> Zatím to, po zpracování údajů z 850 ZO ČSV vypadá na ztráty
> okolo 25 % vÄŤelstev.
>
> S pozdravem
>
> Lněnička
>
> > -----Original Message-----
> > From: Libor JarolĂ­m [mailto:jarolim/=/misel.cz]
> > Sent: Tuesday, May 27, 2003 4:20 PM
> > To: Vcelarska konference
> > Subject: Re: Úhyn vèelstiev - CR
> >
> >
> > Pokud vím, tak scítání probíhá. Viz príloha v minulém císle
> > VcelarstvĂ­. Slysel jsem odhady pro Moravu s Ăşhynem kolem 70%,
> > jiný zdroj vsak (pozdeji-minulý týden) tvrdil ze úhyn je jen
> > 30%. Znáte to :-)) Jedna paní povídala....... :-) V nasí ZO
> > je nekolik vcelaru bez vcel, pár dalsích prislo o jedno
> > stanoviste (ze dvou). Presná oficiální císla dosud nejsou
> > známá. Pametníci tvrdí, ze tak zlé výsledky nepamatují.
> >
> > Vzhledem k tomu, ze vymrzly i ozimy (ozimá repka, psenice a
> > td.) je pravdepodobné, ze bude nizsí úroda. Muj soused
> > zemedelec osetril svoji repku nejakou chemiĂ­ (rĂ­kal, ze Ăşdajne
> > ekologickou) pro lepsĂ­ zakorenenĂ­. A pro kontrolu, zda to
> > nebyly vyhozené peníze, si nechal 2 hektary bez osetrení
> > tĂ­mto prĂ­pravkem. Vyplatilo se mu to. Na kontrolnĂ­ch 2 ha
> > nekvetlo témer nic, rostlinky jso malé a slabé. Osetrené
> > porosty jsou normální, tak jak jsme zvyklí. (uz jsem mu poblahoprál
> > :-)))
> > Libor JarolĂ­m
> > Stará Belá
> >
> > > �o je pravdy na údajne obrovskom úhyne vèelstiev v
> > > �eskej republike - dávali to u nás v televízii. Vraj
> > > budú aj ni¾¹ie poµnohospodárske výnosy v dôsledku nedostatku
> > > vèelstiev a nedostatoèného opelenia.
> >
> >
>
>

Dostávám ve Vašem sdělení nesrozumitelné sdělení, plné skreslených textů. Na co jste zase šoumeni přešli ve psaní zpráv. Je to hezké, že používáte nových programů, ne všichni jsme na ně zařízeni a bylo by hezké, zůstat u pravidel konference.Jinak pana Lněničku pozdravuji a přeji jemu i svazu hodně úspěchů a děkuji mu za dosavadní informace. Emil

To zkreslení není jiným programem, ale tím , že ne všichni používají rádoby
geniální výtvory mistra Billa Gatese. Jsou i jiné systémy, než nám tento pán
svojí agresivní obchodní politikou vnutil. Stejně tak nám vnutil i textový
kód - nebo pro počítačníky kódovou stránku windows 1250, když předtím svůj
předešlý výtvor latin2.
Přitom jiné systémy využívají světové uznávané normy ISO, které většině
výrobců různých systémů vyhovují a striktně je dodržují (na rozdíl od firmy
Microsoft řečeného pána).
Takže podle mého názoru není standardní to co používá máte vy na počítači a
v ČR možná používá většina uživatelů, ale to, co vyhovuje mezinárodním
úmluvám a normám. A tam Microsoft pokulhává.
Takže já osobně nepíšu do Předmětu diakritiku, protože ne všechny systémy jí
rozumějí.

Web je koneckonců založen na protokolu TCP/IP a to byl standard operačních
systému (OS) typu UNIX, jež byl dávno před sítěmi typu Novell , nebo
windows.
Velké servery používají povětšinou OS typu UNIX ( hodně rozšířený je "Linux"
... proč? Je zadarmo!).
A proto ne všechny mail servery se dokážou s kódovou stránkou 1250 poprat.
Pokud napíšete prostý text, je tento text ve smyslu e-mail přenosu jen
potud, pokud nepoužijete diakritiku.
Použití diakritiky vyžaduje speciální přístup nejen odesílacího programu,
ale i všech serverů i koncového přijímacího programu.

Takže vaše reklamace nepatří sem,ale na výrobce vašeho operačního systému.
My co máme windowsy jsme totiž v internetu jaksi "na návštěvě".

Microsoft má problémy s kompatibilitou (podpoře všech svých verzí odsdola
nahoru) svých vlastích programů, natož jiných firem. Zřejmě je to jeho
megalomanstní a ne zrovna fér strategie, že vymýšlí nestandardní normativy a
obchodní politikou donutí ostatní je přijmout a podporovat. Tím jsou ale
ostatní firmy v nevýhodě a uživatelé též.
To že užíváte Microsoft je vaše rozhodnutí. Potom ale musíte vědět, že jste
ve světě a moci Microsoftu a nebudete nikdy zcela kompatibilní s World Wide
Web.

Ale poradím vám! Změňte si při čtení dopisu s "rozsypaným čajem" kódovou
stránku (Menu nahoře: Formát->Kódování ->) na Středoevropské (ISO) a
dostanete se do standardu.

Hezký den!
Arnošt

----- Original Message -----
From: "Emil" <knopf/=/volny.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 05, 2003 1:24 AM
Subject: Re: Ăhyn vÄelstiev - CR


Dostávám ve Vašem sdělení nesrozumitelné sdělení, plné skreslených textů.
Na co jste zase šoumeni přešli ve psaní zpráv. Je to hezké, že používáte
nových programů, ne všichni jsme na ně zařízeni a bylo by hezké, zůstat u
pravidel konference.Jinak pana Lněničku pozdravuji a přeji jemu i svazu
hodně úspěchů a děkuji mu za dosavadní informace. Emil

Arnošt Hrdina wrote:

> To zkreslení není jiným programem, ale tím , že ne všichni používají rádoby
> geniální výtvory mistra Billa Gatese. Jsou i jiné systémy, než nám tento pán
> svojí agresivní obchodní politikou vnutil. Stejně tak nám vnutil i textový
> kód - nebo pro počítačníky kódovou stránku windows 1250, když předtím svůj
> předešlý výtvor latin2.

No problém je v jisté verzi outlooku, která používá 8mi bit kódování a tabulku
utf-8. Všechny ostatní programy používají ISO-8859-2. Tu chybnou verzi outlooku
jsme tu neměli, takže nevím jestli to jde nebo nejde přenastavit, ale vyšší
verze už měly tenhle problém odstraněný. Veselé bylo, že ty jednotlivé verze
outlooku nebyly kompatibilní ani mezi sebou.
Já tedy používám Pegasus mail a Netscape mail, v Pegasu mám celou konferenci a
nalezení klíčového slova v 10ti tis. přízpěvcích je otázka deseti vteřin.

Jirka

Jen pro úplnost .. hádejte kdo dotyčný outlook vyrábí :o)))! Že to
neuhodnete :o)!

----- Original Message -----
From: "Jiri Liska" <liska2/=/envi.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 06, 2003 1:38 PM
Subject: Re: nesrozumitelné sdělení, plné skreslenýchtextů




Arnošt Hrdina wrote:

> To zkreslení není jiným programem, ale tím , že ne všichni používají
rádoby
> geniální výtvory mistra Billa Gatese. Jsou i jiné systémy, než nám tento
pán
> svojí agresivní obchodní politikou vnutil. Stejně tak nám vnutil i textový
> kód - nebo pro počítačníky kódovou stránku windows 1250, když předtím svůj
> předešlý výtvor latin2.

No problém je v jisté verzi outlooku, která používá 8mi bit kódování a
tabulku
utf-8. Všechny ostatní programy používají ISO-8859-2. Tu chybnou verzi
outlooku
jsme tu neměli, takže nevím jestli to jde nebo nejde přenastavit, ale vyšší
verze už měly tenhle problém odstraněný. Veselé bylo, že ty jednotlivé verze
outlooku nebyly kompatibilní ani mezi sebou.
Já tedy používám Pegasus mail a Netscape mail, v Pegasu mám celou konferenci
a
nalezení klíčového slova v 10ti tis. přízpěvcích je otázka deseti vteřin.

Jirka

Vcera jsem dostal do ruky nové císlo Vcelarství. A je zde k tomu clánek.
Takze pro ty co casopis nedostanou vyberu jen kousky:
1. odhad pro okres Opava - úhyn 70%, nejvetsí uhyny byly zaznamenány v
Hradci nad Moravicí a okolí.
2. Okres Nový Jicín - odhad 60%
3. Jesenicko bylo zasazeno predevsím ve vyssích polohách
4. podobne byla zasazena i Vysocina

Z clánku: Tragédie na severní Morave od pr.Prokese, str 127

Libor Jarolím
Stará Belá

Inseminovaná matka (a její včelstvo) je v nevýhodě ze tří důvodů, dva jste
zmínili:
1. Vliv dvou narkóz - prvá při inseminaci a druhá po inseminaci. Dříve se
matky narkotizovaly dlouho, 10+10 minut, později 5+5 minut.
Teď víme, že stačí první narkóza do 3 minut (tolik trvá inseminace matky) a
druhá 1-2 minuty - to je pro ně tedy podstatně šetrnější. Takové ins. matky
máme v běžných produkčních včelstvech a pokud je kvůli něčemu nevyřadíme
nebo je včely nevymění samy, klidně se dožívají 3, někdy i 4 let. Tedy je to
určitý důkaz toho, že krátká narkóza matkám nevadí tolik, jak by se dalo
očekávat. Zřejmě i dřívější špatné zkušenosti s životností matek byly na
vrub dlouhých narkóz.
2. Inbríding (příbuzenská plemenitba) jejího včelstva. Ale ne každá matka se
inseminuje příbuzensky. V malé míře inbríding nevadí, tj. do 15 až 20 %. Na
evidenčním lístku každé ins. matky od nás (z PV Zubří) je koef. inbrídingu
budoucího včelstva matky napsán. Jen málo která matka od nás má ovšem vyšší
inbríding než 25 % (umíme ho předem vypočítat a tak vybíráme kombinace matek
a trubců dávající nižší koef. inbrídingu).
Pozn.: Na některé vlastnosti dokonce inbríding působí příznivě - jsou to ty
s vyšší dědivostí, např. čistící instinkt.
3. Geneticky homogennější včelstvo. Protože se matka obvykle inseminuje
trubci od jedné matky trubců, jsou si všechny včely více vzájemně příbuzné
než při volném páření, kdy je každý trubec z jiného včelstva.
Polyandrie a páření matky volně mimo úl je opatření přírody s cílem zpestřit
geneticky potomstvo matky, to je pak ve výhodě - má širší možnosti adaptace
na rozmanité podmínky prostředí, kde populace včel žije a jemuž se musí
stále přizpůsobovat (přírodní výběr). Člověk - chovatel toto obchází a ve
včelstvu je tak menší genetická pestrost - to může vadit i v rámci jednoho
včelstva (nejen v rámci populace) - zmenšení síly a výkonu aj. Jsou to
složité vztahy mezi včelami, studují se, něco se o nich ví, ale stále
málo...
Na dokreslení uvedeného: Ve včelstvu s volně pářenou matkou jsou sestry
některé geneticky podobné (koef. příbuznosti) z 0,75 a některé 0,25, v
průměru asi 0,30, a ve včelstvu s matkou inseminovanou jsou některé včely
navzájem s koef. 0,75 a jiné 0,50, v průměru 0,52. Více se můžete dozvědět
v právě vycházejícím seriálu ve Včelařství "Příbuzenské vztahy u včel",
právě uvedené hodnoty příbuznosti budou popsány podrobněji v 7. a hlavně 9.
části.

Souhrnně mohu říci, že inseminované matky proti volně pářeným jsou v
nevýhodě. Včelstva s ins. matkami mohou o něco zaostávat, ale rozdíl je malý
(a je možné, že ho zmenšuje vyšší kvalita - lepší geny od nainseminovaných
trubců). Aspoň o matkách od nás si to troufám tvrdit. Chtělo by to i nějaká
čísla, třeba srovnání medných výnosů - někdy to spočítám za pár let zpět.
Nepřímou podporou toho tvrzení je, že ve většině včelstev máme matky
inseminované, a to momentálně v 93 včelstvech ze 100.

K. Čermák


>> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
>> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská
>>plemenidba atd.

>No může to být inbrední deprese z příbuzenské plemenitby, ovšem
>inseminovaná matka je především genetický zdroj, aby sis od ní
>odchoval svoje linie, těžko po ní můžeš chtít nějaký výnos, to je
>základní nepochopení. Už proto, že inseminace a narkózy jsou poměrně
>značný zásah do zdravotního stavu matky. Vždycky bude lepší přirozeně
>spářená matka než inseminovaná, ale inseminace je jediný způsob, jak
>mít pod kontrolou, s čím se spářila.

Jen upřesnění - Vigor není kraňka z Podkarpatské Rusi (snad lépe se říká
Zakarpatská Ukrajina). Je to nově vytvořený kmen kombinací více výchozích
kmenů nebo linií kraňky. Zakarpatská kraňka, tedy Vučko, je v něm také
použita, ale jen podílem.

K. Čermák


> Odpověď na dotaz:
> Singer - kraňka podle chovatele oblast Rakouska, okolí Lunz
> Sklenár - Kraňka Rakousko, oblast v okolí Vídně
> Troisek - Kraňka, šlechtění v NSR, obchodní název
> Vučko - Kraňka Podkarpatská Rus, název podle oblasti chovu
> Vigor - Kraňka Podkarpatská Rus, obch. název chovatele přítele Čermáka
> Peschetz - Kraňka, šlechtěná v NSR (mírná)
> Pekařov - Kraňka vyšlechtěné linie přítele Kašpara ml. + st.
> Meluzínka - Kraňka, vyšlechtěná linie přítele Pernici

Jiste je problematicke definovat vlastnosti dodavane matky, ale snad
by mel chovatel matek vedet co chova za material a ceho u dane linie
chce dostahnout?! Vlastnosti, ktere charakterizuji dodavanou matku,
jsou vlastnostmi, ktere meli rodice a ktere se mohou, ale take
nemuseji, projevit. Tak bych to alespon chapal ja. Netusim, proc se
okolo charakterizace vlastnosti jednotlivych linii delaji takove
"caviky". Pokud to dobre chapu, tak se linie vyclenila pro nejake
specifikum ji vlastni. Nejsou-li rozdily, ktere se daji definovat,
tak snad ani nema cenu se bavit o necem takovem, jako linie?! Pak by
snad stalo spise mluvit o chovatelske stanici, pripadne o konkretnim
chovateli se kterym mam dobre zkusenosti a o kterem vim, ze mi doda
kvalitni, zdravy material.

Kuba

> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.

______________________________________________________________________
Reklama:
Připrav se na nejpříšernější zážitek v životě na http://ad2.seznam.cz/redir.cgi?instance=46466%26url=http://www.priserky.cz

S charakteristikou chovaných kmenů (linií) matek to není snadné (jak dobře
vysvětluje v odpovědi i p. Jarolím). Důvodů je několik, uvedu aspoň některé:
Rozdíly mezi včelstvy (matkami) téhož kmene jsou větší než rozdíly mezi
průměry kmenů; takže pro jakousi průměrnou hodnotu každé vlastnosti musí mít
chovatel dobrou paměť nebo lépe dobré záznamy.
Chová-li chovatel jeden nebo dva kmeny, pro jejich charakteristiku potřebuje
mít srovnání s několika jinými kmeny (nemá-li si vymýšlet). K takovému
srovnání nestačí pár matek/včelstev, musí mít otestováno více včelstev z
více rodin (rodina jsou sesterská včelstva po jedné matce) z každého kmene.
A další záležitost, o níž se moc neví - výsledky hodnocení
včelstev a celých kmenů/linií jsou hodně závislé na prostředí, v němž je
chovatel hodnodí. Hlavně jde o podmínky pro zimování a rozvoj do snůškové
kondice (síly) a o podmínky snůšky, ale i o projevy rojivosti aj. Mohu to
potvrdit z vlastních zkušeností. Odborně se tomu říká interakce genotypu a
prostředí - znamená to, že genetické založení se v různých podmínkách
projeví na venek (fenotypově) různě. A to také velmi ztěžuje přesnost
hodnocení chovaného kmene.

Tedy - každá charakteristika chovaného kmene (linie) je dost subjektivní. Já
jsem se o to pokusil u kmenů chovaných na pracovišti v Zubří. Snad míra
subjektivity je v tomto případě menší proto, že: 1. jde o víceleté
hodnocení, 2. mohl jsem porovnávat více různých linií a kmenů kraňky během
výběru zakladatelek pro tvořený kmen Vigor (je vzniklý kombinačním křížením
více linií), a i nyní občas vyzkouším matky od jiného chovatele, 3. svoje
hodnocení chovaných kmenů si ověřuji i od včelařů, kteří si matky nakupují -
někteří dají informaci o jejich výsledcích.

Je na každém chovateli, aby se o takovou charakteristiku pokusil, nemusí
být detailní, stačí uvést ty vlastnosti, které považuje za dobře patrné a
prověřené. Mějte při tom ale vždy na paměti, že jde o charakteristiku vždy
více nebo méně subjektivní, z důvodů zde popsaných.
Charakteristiku 3 chovaných linií najdete i na webu ing. Pavla Cimaly z
Pustých Žibřidovic (Šumpersko): http://www.vcelimed.cz

K. Čermák


>Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se chci zeptat na
>následující:
>1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
>se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
>které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
>Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
>chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".

Děkuji všem kteří odpověděli na mnou vyvolanou diskuzi, myslím že
jsem teď docela v obraze.
Celkem vzato tedy označení kmene má asi více hodnotu historickou, než
popisnou. Přesto by ale nebylo špatné, kdyby chovy uváděly na co se u
hodnocení soustřeďují, čeho chtějí dosáhnout a jaké mají úspěchy.
Možná takový web s přehledem vyšších chovů a stručnou
charakteristikou, kterou by každý chov dodal by nebyl od věci.
Jirka Liška

Nazdar

Chcel by som pripojiť jeden môj postreh yo včelárskej
praxe. Veľmi veľa sa tu hovorí o vlastnostiach matky a
jeho význame pre povahu a vlastnosti včelstva. Ale z
mojej osobnej skúsenosti som zistil, že vlastnosti
včelstva vo veľkej miere závisia od jeho charakteru či
organizácie práce v ňom a tento sa nemení ani po
výmene matky z inokade. Možno to súvisí so
zaškoľovaním mladých včiel starými.
Zaujímalo či má niekto podobné postrehy.

Peter M.

--- Čermák K. <beestn.zubri/=/tiscali.cz> wrote:
> S charakteristikou chovaných kmenů (linií) matek to
> není snadné (jak dobře
> vysvětluje v odpovědi i p. Jarolím). Důvodů je
> několik, uvedu aspoň některé:
> Rozdíly mezi včelstvy (matkami) téhož kmene jsou
> větší než rozdíly mezi
> průměry kmenů; takže pro jakousi průměrnou hodnotu
> každé vlastnosti musí mít
> chovatel dobrou paměť nebo lépe dobré záznamy.
> Chová-li chovatel jeden nebo dva kmeny, pro jejich
> charakteristiku potřebuje
> mít srovnání s několika jinými kmeny (nemá-li si
> vymýšlet). K takovému
> srovnání nestačí pár matek/včelstev, musí mít
> otestováno více včelstev z
> více rodin (rodina jsou sesterská včelstva po jedné
> matce) z každého kmene.
> A další záležitost, o níž se moc neví - výsledky
> hodnocení
> včelstev a celých kmenů/linií jsou hodně závislé na
> prostředí, v němž je
> chovatel hodnodí. Hlavně jde o podmínky pro zimování
> a rozvoj do snůškové
> kondice (síly) a o podmínky snůšky, ale i o projevy
> rojivosti aj. Mohu to
> potvrdit z vlastních zkušeností. Odborně se tomu
> říká interakce genotypu a
> prostředí - znamená to, že genetické založení se v
> různých podmínkách
> projeví na venek (fenotypově) různě. A to také velmi
> ztěžuje přesnost
> hodnocení chovaného kmene.
>
> Tedy - každá charakteristika chovaného kmene (linie)
> je dost subjektivní. Já
> jsem se o to pokusil u kmenů chovaných na pracovišti
> v Zubří. Snad míra
> subjektivity je v tomto případě menší proto, že: 1.
> jde o víceleté
> hodnocení, 2. mohl jsem porovnávat více různých
> linií a kmenů kraňky během
> výběru zakladatelek pro tvořený kmen Vigor (je
> vzniklý kombinačním křížením
> více linií), a i nyní občas vyzkouším matky od
> jiného chovatele, 3. svoje
> hodnocení chovaných kmenů si ověřuji i od včelařů,
> kteří si matky nakupují -
> někteří dají informaci o jejich výsledcích.
>
> Je na každém chovateli, aby se o takovou
> charakteristiku pokusil, nemusí
> být detailní, stačí uvést ty vlastnosti, které
> považuje za dobře patrné a
> prověřené. Mějte při tom ale vždy na paměti, že jde
> o charakteristiku vždy
> více nebo méně subjektivní, z důvodů zde popsaných.
> Charakteristiku 3 chovaných linií najdete i na webu
> ing. Pavla Cimaly z
> Pustých Žibřidovic (Šumpersko):
> http://www.vcelimed.cz
>
> K. Čermák
>
>
> >Nějak nám tu usnula diskuze kolem matek. Proto se
> chci zeptat na
> >následující:
> >1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor,
> Sklenar atd.). Nikde
> >se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku
> těchto linií,
> >které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých
> prováděl atd.
> >Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly
> mít zájem zejména
> >chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".
>


__________________________________
Do you Yahoo!?
The New Yahoo! Search - Faster. Easier. Bingo.
http://search.yahoo.com

1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.).----- Original
Message -----
V podstatě to znamená že linii sklenar chová pan Sklenář a ke křížení
používá jen svůj materiál Ale to by předpokládalo , že chovné matky
insiminoval svými trubci. Nesměli by být z volného páření. Ale když ji
koupím já a insiminuji ji vlastními trubci to je syny budu již mít linii
menšík kterou budu nadále množit uvedeným spůsobem. Z toho vyplívá jedna
skutečnost a to, čisté linie jsou obvykle výkonější v jednom směru a mohou
zlepšit naše chovy ale životnějčí jsou kříženci ve všech směrech. Je to
zjednodušené pro snadné pochopení. Ještě jedna věc Význam to má je když
koupíte insiminovanou matku Potomstvo z volného páření je nejednotné a to
podle toho jaké sperma matka právě použila.

Pepan

From: "Libor Jarolím" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, May 05, 2003 11:43 AM
Subject: Re: Matky


> http://web.quick.cz/pvzubri/
> Přítel Čermák zde píše nějaké charakteristiky (Vučko, Vigor, Lesana).
> V inzerátech v č.5 Včelařství jsem viděl, že někteří chovatelé píšou co
> rozchovávají.
>
> > 1. Rozchovává se u nás několik "linií" (Vigor, Sklenar atd.). Nikde
> > se mi ale nepodařilo najít nějakou charakteristiku těchto linií,
> > které jsou na co vhodnější, jaký výběr se u kterých prováděl atd.
> > Myslím že na zveřejnění těchto informací by měly mít zájem zejména
> > chovy, abychom nekupovali "zajíce v pytli".
>
> Čím dále tím víc chápu problémy s popisem toho co vlastně chovají, a co
nám
> chtějí prodat. Protože to, co je na prodej, je mladá matka, sotva pár dní
> stará a její dcery-dělnice se ještě nezačaly líhnout.
> Některé vlastnosti se hodnotí podle stupnice 1-5 bodů. Bodavost, sezení na
> plástech, čistící pud, náchylnost k nemocem, jarní rozvoj, stabilita výnou
v
> závislosti na stáří matky atd. atd. Z toho některé ukazatele jsou
> subjektivní a jen některé se dají měřit.
> Například co je to rychlý jarní rozvoj. A jak objektivně zjistíš zda
nemůže
> být rychlejší a zda vyhovuje pro tvé stanoviště. A chceš vůbec aby byl
> rychlejší ???
> Výnos medu je z více než 50% záležitost stanoviště a z dalších 40%
> záležitostí včelaře. (viz hádanka: Kdo je největší škůdce včel?, Odpověď:
> Včelař :-)))) Takže se předem nedá slíbit 60kg ze včelstva za rok a nedá
se
> ani zaručit 10kg za rok.
> Mohou Ti (možná) říci, že matka tvé matky na stanovišti chovatele má výnos
> XXkg a její dcery na kontrolním stanovišti mají v průměru asi tolik. Ale
dá
> to moc práce a ti co mají ona kontrolní stanovště musí být moc ochotní a
> párat se s vážením výnosů každého včelstva zvlášť. Je to piplačka, která
se
> neplatí a asi ani nevyplatí. Lze to dělat pro 5 včelstev z lásky. Ale při
20
> to už přesahuje většinou schopnosti a trpělivost včelaře.
>
> U inseminované matky je někdy výnos horší než u jejich dcer a není to na
> závadu chovu. Co já vím s čím to má souvislost? :-))) Příbuzenská
plemenidba
> atd.
>
> Nakonec zjistíš, že zrovna ta matka co Ti ji prodali má nejbodavější včely
> jaké jsi kdy viděl a zanevřeš na vyšší chovy nadobro. Dobrá zpráva k tomu
> je, že reklamace se příjímají a za matku bodavých včel Ti dají matku
jinou.
> (aspoň jsem slyšel, že to tak funguje) Vlastnosti jsou zaručeny stejně
jako
> u té předchozí. :-))
>
> A s dalšími vlastnostmi je to stejné.
> Jsou zde zaručeny pozorováním a měřením vlastnosti předchozí generace,
> nikoliv té, která se momentálně prodává. Odborníci by nám mohli říci na
koli
> % je zaručeno, jak se která vlastnost zdědí. Jenže bychom stejně zjistili,
> že se v tom nedá vyznat.
> Myslím, že pak bychom byli až moc chytří :-))))
>
> Poznámka: Jediná jistota je zde fakt, že to je kraňka z ?? 98% ??? či
> takové nějaké vysoké číslo. Kdyby nebylo dost vysoké tak chovatelská
stanice
> už není chovatelskou stanicí podle chovatelského řádu. (hledat to nebudu)
> Libor Jarolím
> Stará Bělá
>
>

>2. Jak je to se šlechtěním jednotlivých linií na odolnost varroáze?
>Jistě se v tom dělají nějaké výzkumy a jsou z toho výstupy -
>publikace atd. Dá se to někde sehnat, případně mohl by někdo z
>výzkumu do konference alespoň stručně zprostředkovat případné
>novinky?

Chystám se právě o tom napsat článek do Včelařství, ale sezóna mi nedovoluje
to dokončit, tak až po ní. Vlastně to budou dva články charakteru kompilace
(výběr z odborných článků - separátů) - jeden o odolnosti včel proti
infekčním chorobám a druhý o selekci na varroarezistenci. Všechny práce o
varroarezistenci jsou ale anglicky, převážně ve vědeckých časopisech.

Jen velmi stručně k těm novinkám pokud jde o varroarezistenci:
- Tzv. grooming (aktivní ničení - poškozování roztočů včelami) se ukazuje
být skoro neužitečný pro selekci, protože u naší medonosné včely je to
vlastnost málo vyvinutá a s malou genetickou variabilitou a hlavně velmi
nízce dědivá.
- Čistící instinkt včel částečně souvisí i se schopností včel odstranit s
plodového plástu ty kukly, v nichž se nachází samička varroa s jejím
potomstvem. Ikdyž jsou to kukla živé, včely některé z nich odvíčkují a
odstaraní. Samička varroa to sice nejspíš přežije, ale její potomstvo se
nedovyvine. Zároveň se samičce varroa "odečte" jeden plodový cyklus, obvykle
totiž má za život 3 takové cykly, kdy plodí potomstvo na plodu. Popsanou
schopnost mají včely v různém stupni a podle německých výzkumníků je
genetická korelace mezi čistícím pudem (odstarňováním mrtvého plodu) a
vyklízením roztoči napadených kukel dost vysoká, a to 0,61. Včely touto
cestou brzdí rozvoj varroázy.
- Schopnost včel potlačovat množení roztočů. Anglicky tuto schopnost nazvali
"Suppression of Mite Reproduction Trait" (zkráceně SMRT), česky je to možno
vyjádřit asi jako "vlastnost potlačování množení roztočů". V některých
včelstvech se totiž roztoči nejsou schopni množit tak úspěšně jako v jiných.
Projevuje se to hlavně ve dvou směrech - tak, že samička na kukle uhyne,
nebo sice neuhyne, ale nemá žádné potomstvo (nenaklade vajíčka). Neví se
přesně, čím je to způsobeno, ale je zřejmé, že je to vlastnost (schopnost)
včel, nejspíš nějaká fyziologická. Nejvíce v bádání tímto směrem postoupili
výzkumníci v USA (Harbo aj.) - našli včelstva, kde % nereprodukujících
samiček je až 66 %, zatímco většina včelstev neselektovaných má tento podíl
okolo 15 %.
Tento posledně uvedený směr je slibný pro hlednání varroarezistentních včel,
metodika je ale dost pracná a hlavně vyžaduje poměrně dost napadená
včelstva. Harbo a spol. ve svých pokusech měli včelstva v létě (červenec -
srpen) s několika sty až skoro 3000 roztoči, aby vůbec mohli vlastnost SMRT
změřit. V našich včelstvech je ale nejčastěji jen pár desítek až stovek
roztočů, takže je obtížné vyhodnotit % nereprodukujících samiček...

K. Čermák

jen mne tak napada, jestli by pri potlacovani roztocu nebyla mozna obdoba
boje s komary v jizni americe, kdy jsou do prirody vypousteni ozareni
samecci. k pareni dochazi, ale k oplodneni a lihnuti prezitischopneho
potomstva uz ne. co na to odborni pracovnici csv?
zdravim,
pavel hrabak

Pokud se mi podaří samičky roztoče schytat tak, abych je mohl ozářit,
tak bych je mohl i zlikvidovat mechanicky a nepotřebuji k tomu
ozařování. Samečci varroa destructor se líhnou v zavčkované plodové
buňce a poté, co vykonají to co se od nich požaduje, tj. oplodnění okolo
6 samiček vylíhlých po nich, tak hynou. Tam není moc času na ozařování
samečků.

s pozdavem

Lněnička

> -----Original Message-----
> From: Pavel Hrabak [mailto:hrabakp/=/aquatest.cz]
> Sent: Monday, May 19, 2003 8:36 AM
> To: Vcelarska konference
> Subject: boj s varoázou
>
>
> jen mne tak napada, jestli by pri potlacovani roztocu nebyla
> mozna obdoba boje s komary v jizni americe, kdy jsou do
> prirody vypousteni ozareni samecci. k pareni dochazi, ale k
> oplodneni a lihnuti prezitischopneho potomstva uz ne. co na
> to odborni pracovnici csv? zdravim, pavel hrabak
>

A není to jenom tím, že sis pozdě vzpomněl objednat si? Objednávky se
vyřizují podle došlého pořadí.
A myslím, že v této chvíli je už u některých vyšších chovů pozdě i pro
letošní rok. Mají prostě naplněné kapacity toho co stihnou pro tento rok.
Když jsem si před asi měsícem domlouval dodávku 2 matek F1-Vigor u přítele
Čecháčka, rozmnožovací chov (Šilheřovice u Ostravy), říkal mi, že jsem 8 v
pořadí, že sezóna ještě nezačala a není kam spěchat.
A 2 či 3 týdny před tím jsem zaslechl, že přítel Čermák má už objednávky na
200 inseminovaných matek a uvažuje, že bude muset velmi brzy objednávky
přestat brát.
Myslím, že v dubnovém čísle Včelařství ještě nebyly ani inzeráty od
chovatelů matek.? (možná nějaká vyjímka ano).
No a teď si vyber co je brzy a co pozdě. :-))
Ahoj
Libor Jarolím
Stará Bělá

> Zajimala by me jedna vec!
> Je sice krasne co se pise o dobrem genetiskem materialu. Ale mam
zkusenost,
> ze pokud bych chtel inseminovanou matku, tak ji nesezenu. Proste stejne
> nakonec musim znat nekoho, kdo ji nekde sehnal, a brat material od nej.
> Vubec se mi zda, ze ziskani inseminovane slechtene matky je jaksi totacove
> pokoutni.