78433

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiří (213.168.167.124) --- 5. 12. 2007

Včelařím velmi krátkou dobu, začal jsem letos v červnu a mám 4 včelstva. Ale již od počátku jsem pochopil, že destruktor je velmi závažný škůdce, o čemž svědčí i Vaše příspěvky, které konstatují, že letošní úhyny včelstev způsobuje jeho přemnožení a jeho nedostatečná likvidace. Kamarád mi nosil časopis Včelařství, kde jsem asi v březnovém nebo dubnovém čísle narazil na článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka o cíleném chovu trubců pomocí stavebních rámků, které se nevyřezávájí, pouze poprvé a naposled se vyřežou v první dekádě července, tak nestačí přelézt na dělničí plod, protože mu trubčí šmakuje víc. Další obsáhlý článek byl asi v zářiovém čísle. V těchto článcích se konstatuje, že jednak péčí o trubčí larvy mladuškami dochází v době,kdy jindy nastává rojová nálada, ke spotřebě mateří kašičky na krmení trubců, takže se nevyvíjejí trubčice a nelíhnou se rojové včely, k rojové náladě nedochází. Při použití tohoto způsobu rovněž dochází k tichým výměnám matek, o kterých jsem se dozvěděl, že jsou žádoucí. Je mi jasné že po čase je třeba takové matky vyměnit za matku z nějakého uznaného chovu pro obnovu genofondu včelstva. Chci to příští rok zkusit. Vyzkoušel to již někdo z Vás ? a s jakým výsledkem ? lze to doporučit?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26056


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Karel (88.103.157.154) --- 5. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka

Včelstvo je velmi složitý systém, který je naštěstí značně nezávislý na včelařovi.
Sám mám dost trubčiny v úlech, ale spíše proto, že si myslím, že včely sami vědí, kdy mají dost :-))

Ta teorie nevysvětluje jednu věc. Mezistěny používáme cca 100 let. To se předtím včely nerojily, když si mohly postavit trubčiny co chtěly? A co divoká včelstva.
I rojení je poměrně složitý proces. DOporučuji si poslechnout třeba přednášky Ing. Přidala na téma rojení.

Hodně úspěchů i při sbírání rojů.
Karel
PS
Matka je na povrchu roje a stačí ji sebrat a dát do klícky a udělat třeba oddělek. Zbytek se vrátí do úlu. To je mnoho desetiletí vyzkoušená teorie. To kdyby jsi náhodou něaký roj měl. :-))

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26057


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jiří (213.168.167.124) --- 5. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka

Díky za názor Karla. Ještě ke stavebním rámkům. Zdá se mi trochu škoda mezistěn na vystavění trubčích buněk, ať včeličky radši staví trubčinu do volného stavebního rámku. Podle již zmíněného článku se tyto stavební rámky vkládají přímo do plodového tělesa, vždy dva na nástavek, ale ne vedle sebe, takže včelky je přednostně vystaví a matka přednostně zaklade, takže skutečně je tam trubců dost, ale tito kromě již zmíněného protirojového účinku krmení trubčích larev svou masou po vylíhnutí zahřívají dělničí plod, takže více létavek může sbírat nektar. Toto údajně není na úkor snůšky, ba naopak, ta je větší. Plně souhlasím s tím, že samy včelky si regulují potřebné množství trubců. Pokud vím, včelař tuto regulaci za ně převzal sám, když pravidelně vyřezával trubčinu z plástů. U výše uvedného způsobu tomu tak není, pouze se jim dá prostor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26058


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (88.103.157.154) --- 5. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka

Ahoj Jirko,
vítej mezi včelaři. Jednu věc se nikde nedočteš, ale časem poznáš. Je mezi námi velké množství lidí, co šíří svoji jedinou absolutní pravdu, nebo mezi skutečné pravdy přidávají jiné. Již ne tak ověřené atd.

Na podzim vyndavám v horním nástavku krajní rámek, aby se lépe fumigovalo.
Na jaře včely ruším až když "jedou" a je důvod k zásahu. Na tom kraji je vystavěné a zakladené velké srdce trubčiny. To není v souladu s tou teorií, že :-)

Teď v prosincovém čísle Moderního včelaře bude zajímavý článek Ing.Čermáka o výzkumech vztahu Trubci - medný výnos. A pokud je nemáš, tak v minulých číslech je něco o rojovce.
Pěkný jednoduchý systém chovu je v Liebig - Včelaříme jednoduše - vydal to právě zde zmiňovaný "byznysmen" Kolomý.
V souladu s tou knihou dávám stavební rámek na pozici 2 a/nebo 9 (většinou), dříve jsem dával většinou na 1 nebo 10.
Nikdy jsem neměl u normálních včelstev problém se stavbou i zakladením.
Po loňské debatě o trubcích na konferenci optimal jsem letos měl přes zimu po 2 stavebních. Na jaře včely odchovaly i 4 rámky (23cm) trubčiny. Právě na pozicích 2 a 9.
Problém je, že včely nečtou :-))
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26062


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
M. Václavek (213.29.160.5) --- 6. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka

Je to jistě zajímavý pohled na otázku řešení rojové nálady.
Avšak chtělo by to více zkušeností s touto metodou.
Jsou tu problémy, o kterých se autoři zmiňují na můj vkus velmi málo, jako je přesný popis období, kdy se jednotlivé stavební rámky vkládají a kam se vkládají ( nástavek ). Údajné zvyšování výnosu je zavádějící věc, protože se neuvádí k čemu je vztahováno zvětšování výnosu. Určitě dojde ke zvýšení výnosu vůči vyrojeným včelstvům, ale pochybuji, že tyto včelstva tvořená ze čtvrtiny až třetiny trubci, jsou produktivnější než stejně silná včelstva s ,,normálním,, zastoupením trubců ( trubci med netvoří (!) , maximálně na jaře, když je chladno, uvolní část včel do snůšky, protože trubci zahřívají plod, na druhou stranu v létě jsou pouhými příživníky, tudíš se výnos o to zmenšuje...zvýšený výnos z první snůšky je narušen snížením výnosu s dalších snůšek ).
Tato metoda se mi zdá nevhodná pro velmi-silná včelstva, která mají větší potenciál k rojové náladě a to třeba i o měsíc či ještě dříve. Trubci by prostě nemuseli být vychováni v potřebném množství v potřebném čase. U nich bych raději volil klasický odběr oddělku ( ať oddělek vytvořím, či plásty se zavíčkovaným plodem zlikviduji ) spojeného s dodržování protirojového desatera..
Jak bylo zde už napsáno dříve, mezistěny používáme přes 100 let. Kdysi si včelstva mohla postavit trubčiny, co chtěly. A přesto se rojila ( jako i dnes divoká včelstva ). Zřejmě včelstva nemají tendence chovat tolik trubců, jako si pan prof. Bičík a pan Mgr. Linhart přejí. Z toho vyplývá i nechuť stavět tolik trubčiny. A z toho zas vyplývá problém tendence k zastavování ,,nadbytečných,, stavebních rámků dělničinou, což sníží účinek této metody. Samozřejmě se dají stavební rámek vyřezat a nechat znovu zastavět, avšak jsou s tím spojeny nadbytečné zásahy a tím se z této metody stane metoda časově náročná.
Opravdu to chce více vyzkoušet. Je to něco diametrálně odlišné od současných vývojových směrů problematiky řešení rojové nálady. Zatím je předčasné vznášet nějaké závěry. Není to zatím dostatečně prozkoumané výzkumné pole. To, že to v nějakých podmínkách funguje, ještě neznamená, že to bude fungovat všude.
Jsem zvědav na budoucnost této metody, zda se ukáže onou ,,nejlepší,, metodou.

S pozdravem...M. Václavek
Racionalizaci zdar!!!

Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26073


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Eman (194.149.115.135) --- 7. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka

Ještě jednu zásadu bych dodal pro úplnost:

11) Roje ignorovat, nehledat a po rojích nepátrat

:-)

-------------------
Protirojové desatero:
1/ Kvalitní matky
2/ Maximálně 2 roky staré matky
3/ Nadbytek prostoru úlu - nedopustit tísnění včel
4/ Pravidelný odběr oddělku
5/ Pravidelné rozvolňování plodiště
6/ Včasné vytáčení medu a včasný odběr pylu
7/ Nedopustit omezení kladení matky
8/ Dostatek zásob - nedopustit hladovění včel
9/ Dostatečné uspokojení stavebního pudu
10/ Zbytečně neomezovat plochy trubčiny

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26078


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
vsusicky (89.102.166.79) --- 7. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka

Já si nemyslím, že vkládáním v metodice uvedeného množství stavebních rámků dojde k tak zásadnímu zvýšení počtu trubců ve včelstvu, jak uvádí př. Václavek. Myslím, že i zde platí základní myšlenka autorů a to zachování jakéhosi "energeticky nevo jinak vyváženého stavu". Včely si dle mého názoru nenechají vnutit výchovu většího množství trubců, než samy uznají za vhodné. Cca před dvěma lety jsem něco podobného zkoušel i když z jiných důvodů. Protože jsem momentálně neměl připavených dost mezistěn, vkládal jsem do včelstev na 2x po dvou vyřezaný rámcích, kde jsem nechal cca 1cm starého díla u horní loučky. Ne všechny byly zastavěny trubčinou, na některých včely normálně odchovali dělničí plod. Jisté je, že pokud chci do plodiště vložit dva stavební rámky, musím jiné dva rámky vyjmout. V plné sezóně je plodiště téměř celé zaplodované, takže zpravidla vyjmu dva rámky s plodem. Takže efekt (ve vztahu k rojení) je podobný jako při tvorbě oddělků. Co vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26081


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 7. 12. 2007
Re: článek Mgr. Linharta a prof. Bičíka

Já něco podobného zkouším už několik let u včelstev v dvouprostorových úlech. Ale samozřejmě to nemám nějak vědecky podložené.

Dávám do plodiště cca 3 stavební rámky, které včely zastavují trubčinou. Mám takový laický názor, že se tím pomáhá řešit nedostatek prostoru u dvouprostorových úlů. Když včely vychovávají dělnice jen na 9 rámcích z 12, nemohutní včestvo tak rychle.
Ale kombinuji to s tím, že u včelstev, kde mám pocit, že by se včelstvo v úle tísnilo, hlavně při prvním vytáčení medu medníkové včely nevracím do původního úlu, ale přidávám tam, kde je dost místa (buď některé potřebují posílit, nebo přidám do nástavkových, kde se dá prostor libovolně zvětšit).
Taky v dvouprostorových úlech pro prevenci rojení dbám na to, aby nebyl úl delší dobu přeplněný medem (včasné odebírání zavíčkovaných medných plástů).
Když to všechno nepomůže a včely se chtějí rojit, rozdělím je.

Nemá smysl se o tom asi moc rozepisovat, protože to je už v dnešní době zpátečnický způsob chovu a je to časově náročnější než moderní způsoby s nástavky.

Ale mě to baví. :)
A včely se v podstatě nerojí.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26083


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
kozlík (194.212.232.6) --- 5. 12. 2007
Re:

vše ber s rezervou. Pochybuju, že budeš schopen neznačenou matku na povrchu roje najít i kdyby tam skutečně byla.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26060


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vojtěch (85.13.78.2) --- 5. 12. 2007
Re:

Včelařím velmi krátkou dobu, začal jsem letos v červnu a mám 4 včelstva. Ale již od počátku jsem pochopil, že destruktor je velmi závažný škůdce………Chci to příští rok zkusit. Vyzkoušel to již někdo z Vás ? a s jakým výsledkem ? lze to doporučit?

U starých způsobů včelaření se musí s rojením počítat.Proto složitá opatření, včetně léčení. Připravuji začínající včelaře. Používají integrované dna, kde vidí do úlů, proto nemusí do nich zbytečně zasahovat. Jak visí do podmetu, nebo staví, podstaví další díl a včely se jim vůbec nerojí.Jediný zásah je vytáčení medu s přidáváním mezistěn.
Za týden po 3. fumigaci vyčistili podložky a nyní po uplynutí měsíce od vyčistění podložek, odeberou mělí na usušení a nachystají vzorky.
B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26064


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
seremedserious (82.208.2.221) --- 5. 12. 2007
Re:

jo, vetsinou to funguje dobre, alespon to s tou vystavbou trubciny..jinak s tim rojenim obcas neudelas nic ani kdyz podstavujes nastavky, davas prazdne ramky, lames matecniky... :))) proste chteji do sveta, tak jdou

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26065


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jiří (213.168.167.124) --- 6. 12. 2007
Re:

Všem Vám děkuji za Váš příspěvek na téma chov trubců - zvládnutí rojové nálady včelstva. Nicméně žádný z Vás tuto metodu asi nezkusil, protože ani jeden příspěvek neuvedl, ano zkusil jsem to, je to dobré ...., ano zkusil jsem to, je to ta správná cesta...., nebo ano, ale chtělo by to ještě doladit.... nebo konstatování, škoda času, jiné metody jsou účinnější. Možná, že rojení včelstev přeceňuji, ale domnívám se, že každý včelař chce tento jev zvládnout ve svůj prospěch. Mne tato metoda zaujala a vyzkouším ji. O výsledku mého snažení dám vědět.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26068


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Karel (194.138.39.52) --- 6. 12. 2007
Re:

..... z Vás tuto metodu asi nezkusil, protože ani jeden příspěvek neuvedl, ano zkusil jsem to, je to dobré ....,
--------
Pokud vím tak to bylo publikováno ani ne před rokem.
Letošní rok nebyl rojový. Až takový bude, tak pak takové informace budou mít význam.
Alespoň já měl letos minimum rojů. Ale žádnou metodiku nedám, neznám :-) Takže se nediv.

Ale docela dobrá informace by byla od autorů.
Zkoušeli jsme to, udělali jsme dvě skupiny a po dobu x let byly takoveto výsledky, prukazné, neprukazné,...
Mám dojem, že předloňský rok byl docela úrodný na roje. Takže by výsledky měly být známé.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26069


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.210) --- 6. 12. 2007
Re:

Všem Vám děkuji za Váš příspěvek na téma chov trubců - zvládnutí rojové nálady včelstva. Nicméně žádný z Vás tuto metodu asi nezkusil, protože ani jeden příspěvek neuvedl,

Pán Jiŕí, diskutovať o niečom s čím nemám skúsenosti je nemožné. Tá doba preverovania metódy včelármi je ozaj krátka a považovať vyjadrenia včelárov npr. tento rok som to vyskúšal a včely sa mi nerojili ?... veď ani iným sa včely nerojili a nepohli ani prstom v boji proti RN, chcem tým len naznačiť, že až roky ukážu, či to je tak, ako to autori tvrdia.

Vrejnú konfrontáciu by som si predstavoval inak, za prvé, by som metódu predstavil návštevníkom stránky (súhlas autorov na publikáciu), atď, atď a len potom na základe skúseností a teoretických znalostí by mohla vzniknúť verejná konfrontácie, s názormi pre a proti.

Ja tento 15 stránkový dokument mám preštudovaný a môžem povedať, že mám svoje vlastné skúsenosti s potláčaním rojovej nálady a rojenia a dokument sa preto "červenie" mojimi výhradami a poznámkami. To však ale neznamená, že by to tak nemohlo byť, ako to autori popísali.

Jedna moja úposledná veta znie: príroda je príliš zložitá, aby sme ju mohli zakomponovať do jedného mtematického vzorca, aj keď je to percentuálne zdôvodnené.

Anton

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26070


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
vsusicky (89.102.166.79) --- 7. 12. 2007
Re: Rojení

A.Turčány:
Jedna moja úposledná veta znie: príroda je príliš zložitá, aby sme ju mohli zakomponovať do jedného mtematického vzorca, aj keď je to percentuálne zdôvodnené.

Anton

Nechci tuto větu zpochybňovat. Jen bych si dovolil připomenout jeden základní fyzikální zákon, kter se jmenuje:
princip nejmenšího účinku.
Zjednodušeně to znamená to, že všechny dějě v přírodě se ubírají cestou nejmenšího odporu, tj., tím v daných podmínkách nejednodušším způsobem.

Asi jsme to zatím u rojení neodhalili.

Vše hezké

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26084


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Stonjek (213.151.87.64) --- 7. 12. 2007
Re: Rojení

Jak se dalo čekat, když někdo vyrukuje s něčím novým tentokrát přímo revolučně, vyrukuje také mnoho pochybovačů a kritiků. Nejlépe se uvedl Ing. Řeháček, kterému tak trochu nedošlo, že se nedají sčítat jabka a hrušky a další na sebe nedali dlouho čekat. Na autorech je mi sympatické, že vyzvali včelaře k odzkoušení a tím již máme odezvu spokojených a překvapených kolegů. Sám jsem to nestihl, protože v květnu, kdy 1 článek vyšel, jsou již v mých Dadantech rozdány karty. Když vyšlo pokračování rozebral jsem 60 svých úlů a podstavené polonástavky pod plodištěm, kde mám 4 stavební rámky podrobil zkoumání. A vyšlo mi zcela přesvědčivě že existuje závislost mezi zabarvením stavebních rámků a kvalitou dostavění a výškou výnosů. Když jsem měl polovinu úlů za sebou, začal jsem podle uvedených úkazů odhadovat výši výnosů a pak náhled do poznámek a vždy jsem se strefil +- 7 kg. Navíc jak už jsem napsal před měsícem pohled do poznámek zpět: rojivý rok znamená také že v převážné většině včelky dole vůbec nestaví nebo jako jo a ne a nerojivý jako byl letos znamená, že včelky tam staví dobře a matka tak také klade. Nutno dodat, že nejhorší místo kam umístit stavební rámky v úle je těsně nad dnem a proto dost velké rozdíly ve stavbě. Doufám, že až je dám do plodiště, vše bude ještě přesvědčivější. Já jsem přesvědčen, že autoři mají pravdu alespoň na 80 %. Jak dalece se blíží 100% to si musí každý vyzkoušet u sebe a napasovat na svůj způsob včelaření. Já se už nemůžu dočkat jara až tento způsob plošně nasadím u všech svých včelstev a budu pozorovat. Otatně znovu připomínám, že nás k tomu autoři přímo vybízejí. Na druhou stranu nevím, jak bude jaro vypadat. Včelsta mi zatím žijí všechna, jsou slabší než bývá u mě zvykem. Přišel jsem pouze o 3 odělky kam jsem nedal Gabon, ale dovedu si představit, že může být na jaře vše úplně jinak. Takže přeji všem a hlavně sobě, aby tomu tak nebylo. Zdraví R. Stonjek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26087


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
pajdulánek (88.100.95.205) --- 7. 12. 2007
Re: zvládnutí rojové nálady

Mnozí mi to budou mít za zlé,ale nedá mi to,abych přispěl
s troškou do mlýna a také mnozí,kteří neradi vidí trubce ve svých včelstvech to možná zkusí a jistě se nic nestane.
Raub metoda spočívá v tom,že se v období jara rozebere každých 14 dnů včelstvo a v každém nástavku se vidličkou poškrábe zavíčkovaný trubčí plod.Dá to sice trochu práce a
také musí mít včelař na to žaludek.Výsledek je takový,že
včelstvo které nemá vlastní říjné trubce se ze zásady nerojí. Navíc matka se snaží stále zakládat trubčí buňky kde je velký odbyt krmné šťávy mladých včel a po slunovratu rojová nálada ochabuje.Ta včelstva která mají starou matku kterou včelař nenahrazuje mladou mají sklon
k tiché výměně a je známo,že takovéto matky jsou jednak dlouhověké a zároveň méně rojivé.Přeji hezký den...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26082


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 7. 12. 2007
Re: zvládnutí rojové nálady

Pajdulánek napsal:
>(Raub metoda spočívá v tom,že se v období jara rozebere každých 14 dnů včelstvo a v každém nástavku se vidličkou poškrábe zavíčkovaný trubčí plod.
>Dá to sice trochu práce a
také musí mít včelař na to žaludek.
........................

Mě to přijde jako dobrý nápad.
Dík za zveřejnění.
Asi to příští roc vyzkouším.
Spojí to podle mě dohromady omezování rojení a zamezí to dokončení vývoje roztočů na trubčím plodu.
Časově to je jistě mnohem méně náročné, než trubčí plod vyřezávat.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26085


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
G. Pazderka (80.78.146.248) --- 8. 12. 2007
Re: zvládnutí rojové nálady

Radku mě to přijde jako nápad nezkušeného rojochytače, protože zvýšením oběhu krmiv ve včelstvu se dociluje vyšších potencionálních vyrojení.

Byl by to dobrý nápad v případě, kdyby dělnice nebyly kanibaly.

.......
R.Krušina:>Mě to přijde jako dobrý nápad.
Dík za zveřejnění. <

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26092


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jiří (213.168.167.124) --- 6. 12. 2007
Re:

Přátelé,nikoho jsem se se svým konstatováním skutečnosti,...že to asi nikdo z diskutujících zatím nezkusil... nechtěl dotknout, ale závěry z uvedených zjištění se mi zdají na racionálním podkladě a velmi přínosné pro včelařskou praxi, proto jsem chtěl rozvířit diskusi na toto téma. Připojte se všichni, co s touto tématikou máte zkušenosti a nenechávejte si to pro sebe. Ono asi konstatovat to, že si to včely udělají stejně po svém je jednoduché, ale zjistit, že když jim dám nějaký podnět (vložím jim stavební rámek přímo do plodiště ať staví trubčí buňky a matka klade vajíčka trubců, ať je v populaci včelstava větší množství trubců) je podněcující pro rozvoj včelstva. Příteli Karle, koupil jsem si knížku "Víkendový včelař" (již jedenácté vydání) a tam je doporučeno vkládat stavební rámek jako předposlední před krycí rámek. Ano, je to již 11. vydání této knížky, proč nezkusit (ale je to již praxí ověřeno) něco jiného ?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 26072


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu