Včelařská konference

Zdravím!
Já začal včelařit opravdu nedávno (už je to celé dva roky...) a měl jsem hlavu v pejru z toho jaký úl si pořídit. Jeden starý pán (neskutečně rozumný včelař) mi to řekl jednoduše: "Včelařit se dá i v krabici od bot!" A vlastně měl pravdu. Existují samozřejmě nevhodné, méně vhodné, postačující a vynikající podmínky pro včelstvo, záleží na tom, jakou cestu se ten který včelař zvolí. Já začal na klasice 39x24, zatím nechci měnit, ale určitě v budoucnu chci zkusit nízké nástavky.
Jestli je nástavek takový nebo makový, jestli je loučka o nějaký ten milimetr delší nebo tlustší, na tom ani tak nesejde (opakuji, že v rámci biologických potřeb včelstva), životně důležitá je vzdálenost mezi horní loučkou spodního nástavku a dolní loučkou nástavku dolního - jestliže je větší než 8mm (tuším, že je to 8mm, přesný údaj se dá dohledat v literatuře), hrozí riziko, že včely v zimě pomřou hlady, protože chomáč mebude schopen tuto pro včelstvo vlastně nepřirozenou mezeru překonat. Užší spodní loučky mají také tu výhodu, že po naklonění celého nástavku člověk pozná rojovou náladu, matečníky jsou tam krásně vidět, za šířkou standardní loučky jsou pěkně schované.
Na závěr mi to nedá, musím napsat ještě jedno moudro od onoho "mého" včelaře. "Důležitý je nebejt nenažranej a nebejt krkavej. Nebejt nenažranej při vytáčení medu a nevycucat včelky do poslední kapky a nebejt pak krkavej při krmení."
Hezký den!
Lukáš

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi nádstavky 9 mm.

Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne - chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky a ostatnim venku deji divi :-))
Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit :-))


Hezky vikend


-----
> Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
> U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi
> nádstavky 9 mm.
>
>
>

To je právě nevýhoda dřeva, že každý kus dřeva je v podstatě v tom smyslu
originál. Jednoznačně se prokázalo, že pokud se nastavky dělají z
nevysušeného dřeva, možná by se mohlo říkat z neustáleného dřeva, potom
během nejméně dalšího půl roku dřevo pracuje a nastavky se hodně kroutí,
takže potom jsou bez opravy nepoužitelné. Byla tady diskuze někdy před
necelým rokem. Takže nastavky se musí dělat z vysušeného dřeva a všechny
díly by pokud možno měly být vysušeny zhruba stejně. Taky pokud se dělá ze
širších prken, musí se uvažovat s orientací dřeva, já tu stranu desky,
která byla v kmenu blíž středu dávám vždy dovnitř nastavku. U užších prken,
kterých je v jedné stěně sklíženo víc, by se asi ty polohy měly střídat.
Pokud se dělá z méně kvalitního dřeva, jako já třeba teď dělám nastavky z
krajin, musí se dřevo vybírat a dělat nastavek nebo aspoň jedna stěna
nastavku vždy z zhruba stejně kvalitního dřeva. Třeba v obyčejných krajinách
ze smrku jsou obrovské rozdíly v hustotě dřeva, jednou jsou léta široké jen
2 - 3 milimetry a dřevo je těžké a pevné, jindy jsou široké 6 mm i víc a
smrkové dřevo spíš připomíná měkkostí a váhou třeba olšové dřevo. A to
nemluvím ani o kombinaci různých druhů dřev. Pokud se tedy nevhodně
zkombinují různá dřeva v jedné stěně nastavku, můžou i vysušené pracovat tak
rozdílně, že se nastavek bude kroutit.
Co se týká prasklin, vadí nejvíc v časném jaru. Propolis je přes zimu
křehký, stačí pár cyklů vlhké dřevo suché dřevo a propolis popraská. Pak
vadí to, že prasklinami jde chladný vzduch, zatímco uvnitř včely mají teplo
a vlhko, takže kolem prasklin se sráží vlkost a dřevo je tam mokré. Silným
včelstvům ale sem tam nějaká prasklinka nebo mezírka mezi nastavky zas tak
moc nevadí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, March 30, 2007 2:55 PM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze
milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak
venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne -
chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a
jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se
zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou
rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky
a ostatnim venku deji divi :-))
Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit
:-))


Hezky vikend

Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly veku ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Radim Pol??ek <polasek/=/e-dnes.cz>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 30.3.2007 21:37:55
> ----------------------------------------
> To je právě nevýhoda dřeva, že každý kus dřeva je v podstatě v tom smyslu
> originál. Jednoznačně se prokázalo, že pokud se nastavky dělají z
> nevysušeného dřeva, možná by se mohlo říkat z neustáleného dřeva, potom
> během nejméně dalšího půl roku dřevo pracuje a nastavky se hodně kroutí,
> takže potom jsou bez opravy nepoužitelné. Byla tady diskuze někdy před
> necelým rokem. Takže nastavky se musí dělat z vysušeného dřeva a všechny
> díly by pokud možno měly být vysušeny zhruba stejně. Taky pokud se dělá ze
> širších prken, musí se uvažovat s orientací dřeva, já tu stranu desky,
> která byla v kmenu blíž středu dávám vždy dovnitř nastavku. U užších prken,
> kterých je v jedné stěně sklíženo víc, by se asi ty polohy měly střídat.
> Pokud se dělá z méně kvalitního dřeva, jako já třeba teď dělám nastavky z
> krajin, musí se dřevo vybírat a dělat nastavek nebo aspoň jedna stěna
> nastavku vždy z zhruba stejně kvalitního dřeva. Třeba v obyčejných krajinách
> ze smrku jsou obrovské rozdíly v hustotě dřeva, jednou jsou léta široké jen
> 2 - 3 milimetry a dřevo je těžké a pevné, jindy jsou široké 6 mm i víc a
> smrkové dřevo spíš připomíná měkkostí a váhou třeba olšové dřevo. A to
> nemluvím ani o kombinaci různých druhů dřev. Pokud se tedy nevhodně
> zkombinují různá dřeva v jedné stěně nastavku, můžou i vysušené pracovat tak
> rozdílně, že se nastavek bude kroutit.
> Co se týká prasklin, vadí nejvíc v časném jaru. Propolis je přes zimu
> křehký, stačí pár cyklů vlhké dřevo suché dřevo a propolis popraská. Pak
> vadí to, že prasklinami jde chladný vzduch, zatímco uvnitř včely mají teplo
> a vlhko, takže kolem prasklin se sráží vlkost a dřevo je tam mokré. Silným
> včelstvům ale sem tam nějaká prasklinka nebo mezírka mezi nastavky zas tak
> moc nevadí.
>
> R. Polášek
>
> ----- Original Message -----
> From: "Tomáš Heřman" <Herman.T/=/seznam.cz>
> To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Friday, March 30, 2007 2:55 PM
> Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?
>
>
> Ono i toto je na debatu, protoze jak znamo drevo stale pracuje, takze
> milimetr sem, milimetr tam spis i vic.
> Ja stale jeste nevim jak suche drevo pouzivat, protoze kdyz vemu suche tak
> venku velmi nabyde, kdyz vemu hodne mokre tak zas pres leto hodne seschne -
> chce to vhodny kompromis. Zrovna nedavno jsem koukal na sve nizke nastavky a
> jsou lehce popraskane - verim ze si to vcely zatmely, ale jakym zpusobem se
> zmeni rozmery to je otazka. A to to jsou NN v pripade vysokych budou
> rozdily oproti puvodnim rozmerum jeste vetsi.
> A jelikoz pouzivam i zbytky co zbydou z truhlariny tak se obcas s nastavky
> a ostatnim venku deji divi :-))
> Patri to sice trosku jinam - do truhlariny, ale rad bych se nechal poucit
> :-))
>
>
> Hezky vikend
>
>
>
>

Moje kniha o dřevě o tlouš´tce asi 70 listů říká, že coulová prkna venku na
zahradě uschnou za rok. Na každý centimetr tloušťky, teď nevím, jestli
dohromady nebo na každé straně se má přidat další rok. Podle toho kmen 80 cm
v průměru by schnul celý život.... Ovšem autor je umělecký truhlář a řezbář,
asi potřebuje to dřevo mít maximálně stálé.
Taky buď tam nebo někde jinde je napsáno, že staří stolaři, když někomu
dělali třeba odložení na stěnu, tak udělali polotovary a nechali je v té
místnosti půl roku ležet. teprve pak to dodělali.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, March 31, 2007 1:20 AM
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?


Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly
veku ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to

Pepan

A tim myslel klasicky proložená (špánkama) prkna ve štosu a přikrytá?

Diky

T.H.

> ----------------------------------------
> Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly veku
> ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to
>
> Pepan
>

jistěže

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Tomáš Heřman <Herman.T/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: spodni loucka ramku 39x24?
> Datum: 02.4.2007 09:07:10
> ----------------------------------------
> A tim myslel klasicky proložená (špánkama) prkna ve štosu a přikrytá?
>
> Diky
>
> T.H.
>
> > ----------------------------------------
> > Můj tchán ,stolář, dej mu Pán Bůh věčnou slávu mi řekl nech dřevo na úly veku
> > ležet kde budou úly stá aspoň rok Pak budou v pořádku A věřte platí to
> >
> > Pepan
> >
>
>
>

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera mezi nádstavky 9 mm.
......
Tak to má podle mě být u Eurolangstrotha.
Nástavek 241mm minus 232mm rámek= 9mm.
9mm je norma.
Je zbytečné podle mě z toho dělat vědu. Včely nemají šupléru, ale jen instinkt. A taky staví divočinu ne 35, nebo 38, ale v dost velkém (relativním) rozpětí. Podle všech pokusů o kterých jsem slyšel.
S rámky (loučkami)jsem před dvaceti lety dělal různá kouzla, protože tehdy v NN nebyly okolo mě zkušenosti a většina včelařů se kterými jsem to konzultoval v tom viděla problém - v zimě.
Dělal jsem napřed pokusně - z obavy o zimní ztráty i dolní laťky jen 10mm. Nedoporučuji. Nakonec jsem zjistil, že včelám nevadí ani dolní a horní loučky 30mm. To jsem tehdy zkoušel spec. rámky - medníkové - do kterých teoreticky matka neměla klást. Jednak kladla, a postupně jsem je tam přes zimu běžně nechával.
Důležité je, aby je včely vystavěly až dolů k loučce. A tady je spousta faktorů, nejen rozměr loučky. Místo a čas stavby,.., ale i genetika.
Nepovažuji za nutné vymýšlet vlastní úl, 9mm mezery Lanstrotha i s 3cm dřeva včely všetšinou přejdou. Obdivuhodné.
Ale v tehdejších počátcích jsem modifikoval z opatrnosti mezeru na minimum cca 5mm abych nemačkal včely mezi rámky a to bylo podle mě optimální. V minulých MV byl o tom článek, a tam vyšlo něco podobného. Menší mezeru včely méně prostavují.
Z délky loučky bych taky nedělal vědu, i když mám teď Langstr. Šel jsem na něj protože jsem si chtěl po jedné z nejkratších louček (Brenner) ověřit ten izolační efekt dlouhé loučky.
Podle mě to je včelám ukradené.
Co podle mě hraje roli (pravděpodobně), je možnost vytvoření co největší plochy plodu do šíře.
Ale to většinou zajímá spíše slabší včelstva (co obsedají jednotlivé plásty, ne celý nástavek), silnější už se chovají různorodě.

Praskliny atd, mezery mezi nástavky - pokud se jedná o omezené množství skulin velikosti asi tak 1mm - spíše snad zlepšují klima v úle. Jedná se o úzkou, většinou křivolakou skulinu dlouhou většinou +-2cm. Tam tření brání rychlému proudění - tedy průvanu.

Karel

Jenom pro všechny, kdo by třeba kvůli fyzickým indispozicím chtěli
vyrábět vysouváky. Takové ty úly, co se u nás vyráběli (
Pardubicko-Holicko) celé patro si vytáhnete do šuplíku zavěšeného vzadu
a pak už jako v nástavku pracujete. Mám s nimi velmi dobré zkušenosti,
můj kamarád, který už bohužel ve více než 80 letech zemřel je skvěle
fyzicky zvládal.
Tak tedy, tam se včelí mezerou rozumí 10mm kvůli tomu, že když je
vysouváte, aby jste je nemačkali. Důležitý postřeh - více než těch 10 mm
včely zastaví a pak nemáte vysouvák, ale problém....

MUDr. Radek Hubač
drh/=/seznam.cz
mobil: 774 028 601


-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of
Karel
Sent: Saturday, March 31, 2007 8:41 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: spodni loucka ramku 39x24?

Souhlasím, pro upřesnění: včelí mezera je 8 mm (+- 1 mm)
U úlů, které jsem si nechal na zakázku vytobit u Kolomého, je mezera
mezi
nádstavky 9 mm.
.....
Tak to má podle mě být u Eurolangstrotha.
Nástavek 241mm minus 232mm rámek= 9mm.
9mm je norma.
Je zbytečné podle mě z toho dělat vědu. Včely nemají šupléru, ale jen
instinkt. A taky staví divočinu ne 35, nebo 38, ale v dost velkém
(relativním) rozpětí. Podle všech pokusů o kterých jsem slyšel.
S rámky (loučkami)jsem před dvaceti lety dělal různá kouzla, protože
tehdy
v NN nebyly okolo mě zkušenosti a většina včelařů se kterými jsem to
konzultoval v tom viděla problém - v zimě.
Dělal jsem napřed pokusně - z obavy o zimní ztráty i dolní laťky jen
10mm.
Nedoporučuji. Nakonec jsem zjistil, že včelám nevadí ani dolní a horní
loučky 30mm. To jsem tehdy zkoušel spec. rámky - medníkové - do kterých
teoreticky matka neměla klást. Jednak kladla, a postupně jsem je tam
přes
zimu běžně nechával.
Důležité je, aby je včely vystavěly až dolů k loučce. A tady je spousta
faktorů, nejen rozměr loučky. Místo a čas stavby,.., ale i genetika.
Nepovažuji za nutné vymýšlet vlastní úl, 9mm mezery Lanstrotha i s 3cm
dřeva včely všetšinou přejdou. Obdivuhodné.
Ale v tehdejších počátcích jsem modifikoval z opatrnosti mezeru na
minimum
cca 5mm abych nemačkal včely mezi rámky a to bylo podle mě optimální. V
minulých MV byl o tom článek, a tam vyšlo něco podobného. Menší mezeru
včely méně prostavují.
Z délky loučky bych taky nedělal vědu, i když mám teď Langstr. Šel jsem
na
něj protože jsem si chtěl po jedné z nejkratších louček (Brenner) ověřit
ten izolační efekt dlouhé loučky.
Podle mě to je včelám ukradené.
Co podle mě hraje roli (pravděpodobně), je možnost vytvoření co největší
plochy plodu do šíře.
Ale to většinou zajímá spíše slabší včelstva (co obsedají jednotlivé
plásty, ne celý nástavek), silnější už se chovají různorodě.

Praskliny atd, mezery mezi nástavky - pokud se jedná o omezené množství
skulin velikosti asi tak 1mm - spíše snad zlepšují klima v úle. Jedná se
o
úzkou, většinou křivolakou skulinu dlouhou většinou +-2cm. Tam tření
brání
rychlému proudění - tedy průvanu.

Karel