76141

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Tomáš Heřman (e-mailem) --- 23. 3. 2007
Re:Re[2]: polystyrenové nádstavky

Zajimalo by me, zda mate nekdo zkusenosti s uly, ktere maji z vnitrni strany sololit, pak polystyren a pak treba palubky - dosedaci plochy jsou drevene - spodni a horni ram?
Jakou silu polystyrenu byste doporucili?
Diky

>
> Nejhorší variantou je buď komplikovaný tenkostěnný úl, který dá
> spoustu práce vyrobit a ještě z něho pak utíká teplo. Anebo naopak
> příliš jednoduše udělaný uteplený úl, který nevyužívá všech vlastností
> izolace, kterou je vybaven.
>
> J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21719


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Baudis Jan (e-mailem) --- 23. 3. 2007
Re[4]: polystyrenové nádstavky

Mám zkušenosti s různými sílami uteplení - např. s tradičním slabě
utepleným nástavkem: palubky, 2cm PS, palubky. Jedině v tomto případě
konstrukce úlu se slabým uteplením mají palubky smysl.

Z hlediska uteplení jsou určitě i ty 2cm PS lepší než nic. Ale nedá se
počítat s efekty, které přináší silné uteplení.

Palubky uvnitř vlhnou. A sololit jistě také. Navíc - sololit je těžký
a není moc pevný. Já sám bych si jej do úlů nedal.

Palubky zvenku mohou ještě mít také nějaký význam u slabě a středně
uteplených nástavků tam, kde ptáci proklovávají stěny úlů (u silně
uteplených nástavků už nejsou včely skrz stěnu slyšet a tak se ptáci
většinou nemají důvod proklovávat).

Konstrukce: horní a dolní dřevěný rám a mezi nimi polystyren, je
běžná. Pro uteplené nástavky je důležité, aby někde mezi nástavky byl
udělaný falc (nejlépe na vnější straně nástavku, kvůli zatékání vody).
Jinak tam bude foukat a utíkat drahocenné teplo, čímž se částečně
vyruší efekt uteplení

Co se týče síly polystyrenového uteplení - tak to je zřejmě věc
kompromisu. Kdybych dnes dělal úl (a chystám se na to), nešel bych pod
4 cm PS (to snad dá považovat za středně zateplený nástavek). To je
síla, která se dá pokládat za dobrý kompromis mezi "dokonalou"
tepelnou izolací a rozměrem nástavku.

Z hlediska dokonalosti tepelné izolace by asi bylo nejlepší těch 8 cm
PS (ing. Smělý tuto sílu kdysi vypočítal s ohledem na to, aby vnitřní
strana úlu se neochlazovala a nesrážela se na ní voda), jenže nástavky
jsou pak ohromné, a pokud takové nástavky mají ještě palubky zevnitř i
zvenku, pak jsou i dost těžké - to je v praktickém použití jejich
citelná nevýhoda (vím, o čem mluvím, protože jsem takové měl). Ale i
tato nevýhoda se dá řešit - záleží na každém, jaké má možnosti, a čeho
chce dosáhnout. Každopádně však - na silně uteplené nástavky palubky
nepatří.

Úly se 4 cm silným PS (zvláště, když nebudou mít žádné palubky ani
zvenku a ani zevnitř) nebudou nijak citelně větší než dřevěné úly
tenkostěnné.

------------

Doporučoval bych těm, kteří mají čas a možnosti, vyrobit si dva-tři
silně uteplené úly - jen tak - pro experimentování. V takových úlech
se mohou dít opravdu zajímavé věci. Chce to ale odlišnou metodiku pro
chov a vyselektovat si pro tyto úly matky.

------------

Uteplený úl má význam zvláště v případě časných jarních snůšek a také
v případě pozvolné dlouhodobé snůšky v měsících květen - červen. (A to
zvláště při včelaření v méně příznivých klimatických podmínkách.) Pak
dokáže ušetřit cukr a zachránit dost medu.



> Zajimalo by me, zda mate nekdo zkusenosti s uly, ktere maji z
> vnitrni strany sololit, pak polystyren a pak treba palubky -
> dosedaci plochy jsou drevene - spodni a horni ram?
> Jakou silu polystyrenu byste doporucili?


J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21731


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Pavel.T (193.108.106.20) --- 23. 3. 2007
Re: Re[4]: polystyrenové nádstavky

Kdo jednou potká ferdu mravence a jeho roj kamarádů, přestane uvažovat o PS jako izolaci. Ty potvory jsou všude a dobře se množej. Z PS dělají BP= bílé piliny. Coulové prkno stačí, jen se musí alespoň na koncích sfalcovat. A pokud nemáš domeček/včelín, přidej 1cm.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21733


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Seremed (80.95.109.154) --- 23. 3. 2007
Re: Re[4]: polystyrenové nádstavky

takové prkno se bere každým coulem...

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21734


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Baudis Jan (e-mailem) --- 23. 3. 2007
Re[6]: polystyrenové nádstavky


> Kdo jednou potká ferdu mravence a jeho roj kamarádů, přestane
> uvažovat o PS jako izolaci. Ty potvory jsou všude a dobře se
> množej. Z PS dělají BP= bílé piliny.

Proti mravencům existuje pár jednoduchých fíglů:

1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu
postavit do pixly, ve které je trochu oleje. A kdo by to chtěl úplně
dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj.
nádobky vedoucí kolem dokola nohy) a nad nimi navařit nějaký kruhový
kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze
nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.

2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým -
např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost
povrchu).

3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal
o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce,
kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku,
která se prodává v prodejnách koberců.

4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.

5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, žabka,
sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či
rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)... Ale za to
neručím - nezkoušel jsem.

6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci
vylézají, líh.

7.) Vibrační odpuzovač mravenců.
http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/

Dále:

Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje,
snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.

Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve
stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička
a založí tam mraveniště.

Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých
zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.

Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však
blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito
velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.

Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy
na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je
postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však
nesmějí mít kontakt se stěnami.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21741


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
vsusicky (89.102.166.104) --- 23. 3. 2007
Re: Re[6]: polystyrenové nádstavky

To je hezké, ale jám mám ve včelníně krásné velké a v určitém období okřídlené mravence. A v letové sezóně se dostanou všade, olej neolej. Co ti dokážou udělat hobrou nebo polystyrenem. Boj jsem už dávno vzdal. Ostatně patří tak nějak do přírody. Ostatně občas se mi ve včelíně uhnízdí i sršni a také je nechávám žít. Oni mně sice občas pozlobí, ale většinou je to mojí chybou.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21743


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Michal Pol (e-mailem) --- 26. 3. 2007
RE: Re[6]: polystyrenové nádstavky/mravenci


Měl bych pár poznámek k boji s mravenci.

1. Postavit stojany do vody/oleje, navařit prstence. To je asi jedná účinná
metoda, i když praktické provedení je docela složité, v mém případě.

2. Natřít nohy vazelínou. Vyzkoušeno, i přes slušnou spotřebu vazelíny si z
toho mravenci nic nedělají.

3. Mucholapky, lepící pásky. Vyzkoušeno, naprosto neúčinné.

4. Včelín obsypat popelem. Na to bych potřeboval vagón popela :-) A po
dešti...

5. Různým dalším "posypkám" se musím smát. Snad kdybych to nasypal přímo do
mraveniště, ale to bych neudělal.

6. Líh do nástavku. Když se mravenci dají do práce, žádný líh je nezastaví.

7. Odpuzovač mravenců. I když jsem k takovým hračkám skeptický, loni jsem se
přemohl a zavolal přímo do Conradu. Shodou náhod jsem narazil na včelaře a
podle něj by to mohlo mít nějaký vliv v okruhu pár metrů, ale pouze na chuť
mravenců stavět mraveniště, ne na "pochodující mravence". Navíc jsem s ním
diskutoval o tom, jak je možné, že to odpuzuje mravence a neodpuzuje včely
:-) Nikdo neví :-)

8. Mravencům vadí otřesy, manipulace s nástavky - našim tedy ne.

9. Nátěr - pomůže, na den.

Mravenců máme opravdu dost a zkušenosti s nimi bohaté. Jsou to mravenci
různých druhů, od malých, po velké. Polystyren jsme zkoušeli, ale před
mravenci opravdu neobstojí. Většinu roku dají mravenci pokoj, ale když
přijde jejich doba, je každá rada drahá. Letos zkusím variantu 1., ale vůbec
bych se nedivil, kdyby to přeplavali.

mp
---------------------------------------------------------------------

Proti mravencům existuje pár jednoduchých fíglů:

1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu
postavit do pixly, ve které je trochu oleje. A kdo by to chtěl úplně
dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj.
nádobky vedoucí kolem dokola nohy) a nad nimi navařit nějaký kruhový
kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze
nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.

2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým -
např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost
povrchu).

3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal
o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce,
kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku,
která se prodává v prodejnách koberců.

4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.

5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, žabka,
sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či
rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)... Ale za to
neručím - nezkoušel jsem.

6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci
vylézají, líh.

7.) Vibrační odpuzovač mravenců.
http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/

Dále:

Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje,
snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.

Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve
stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička
a založí tam mraveniště.

Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých
zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.

Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však
blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito
velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.

Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy
na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je
postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však
nesmějí mít kontakt se stěnami.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21798


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Martin Hromádko (e-mailem) --- 27. 3. 2007
Re: Re[6]: polystyrenové nádstavky/mravenci

Poměrně úspěšně používám kuchyňskou sůl, nasypu ji do míst kde se mravenci
pohybují. Takže vyzkoušej.
Martin Hromádko


----- Original Message -----
From: "Michal Pol" <pol.michal/=/tiscali.cz>
To: "Včelařská konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, March 26, 2007 9:42 PM
Subject: RE: Re[6]: polystyrenové nádstavky/mravenci


>
> Měl bych pár poznámek k boji s mravenci.
>
> 1. Postavit stojany do vody/oleje, navařit prstence. To je asi jedná
> účinná
> metoda, i když praktické provedení je docela složité, v mém případě.
>
> 2. Natřít nohy vazelínou. Vyzkoušeno, i přes slušnou spotřebu vazelíny si
> z
> toho mravenci nic nedělají.
>
> 3. Mucholapky, lepící pásky. Vyzkoušeno, naprosto neúčinné.
>
> 4. Včelín obsypat popelem. Na to bych potřeboval vagón popela :-) A po
> dešti...
>
> 5. Různým dalším "posypkám" se musím smát. Snad kdybych to nasypal přímo
> do
> mraveniště, ale to bych neudělal.
>
> 6. Líh do nástavku. Když se mravenci dají do práce, žádný líh je
> nezastaví.
>
> 7. Odpuzovač mravenců. I když jsem k takovým hračkám skeptický, loni jsem
> se
> přemohl a zavolal přímo do Conradu. Shodou náhod jsem narazil na včelaře a
> podle něj by to mohlo mít nějaký vliv v okruhu pár metrů, ale pouze na
> chuť
> mravenců stavět mraveniště, ne na "pochodující mravence". Navíc jsem s ním
> diskutoval o tom, jak je možné, že to odpuzuje mravence a neodpuzuje včely
> :-) Nikdo neví :-)
>
> 8. Mravencům vadí otřesy, manipulace s nástavky - našim tedy ne.
>
> 9. Nátěr - pomůže, na den.
>
> Mravenců máme opravdu dost a zkušenosti s nimi bohaté. Jsou to mravenci
> různých druhů, od malých, po velké. Polystyren jsme zkoušeli, ale před
> mravenci opravdu neobstojí. Většinu roku dají mravenci pokoj, ale když
> přijde jejich doba, je každá rada drahá. Letos zkusím variantu 1., ale
> vůbec
> bych se nedivil, kdyby to přeplavali.
>
> mp
> ---------------------------------------------------------------------
>
> Proti mravencům existuje pár jednoduchých fíglů:
>
> 1.) pokud jsou úly na stojanu svařeném z kovu, tak nohy stojanu
> postavit do pixly, ve které je trochu oleje. A kdo by to chtěl úplně
> dokonalé, ten může na nohy (někde výše) navařit "prstence" (tj.
> nádobky vedoucí kolem dokola nohy) a nad nimi navařit nějaký kruhový
> kousek plechu jako stříšku, aby do toho nepršelo. Přes to nepřeleze
> nejen Ferda, ale ani myš či rejsek.
>
> 2.) nohy stojanu natřít kolem dokola něčím nezasychajícím a lepkavým -
> např. vazelínou (občas štětcem nebo špachtlí obnovit lepkavost
> povrchu).
>
> 3.) nohy stojanů omotat lepkavou páskou (kdysi zde, myslím, někdo psal
> o mucholapce). A také zde někdo psal a jakési speciální lepkavé pásce,
> kterou na to má vyzkoušenou. Já bych zkusil oboustranně lepící pásku,
> která se prodává v prodejnách koberců.
>
> 4.) Včelín obsypat popelem s uhelným mourem.
>
> 5.) Jsou různé "zaručené" prostředky jako kypřící prášek, ocet, žabka,
> sypat sůl, borax sodný (rozpustit v teplé vodě a při konstrukci či
> rekonstrukci úlů natírat vnitřní prostor stěn, kde je PS)... Ale za to
> neručím - nezkoušel jsem.
>
> 6.) Injekční stříkačkou stříknout do nástavku v místě, kde mravenci
> vylézají, líh.
>
> 7.) Vibrační odpuzovač mravenců.
> http://www.conrad.cz/odpuzovac-mravencu+dp64202/
>
> Dále:
>
> Mravenčím hnízdům vadí otřesy. Takže, pokud se s nástavky manipuluje,
> snižuje se možnost, že se v nich chtějí usadit.
>
> Pomůže i obnovovat obyčejný nátěr palubek na úlech. Aby nebyly ve
> stěnách škvíry, kterými se dovnitř dostane okřídlená mravenčí samička
> a založí tam mraveniště.
>
> Moje vlastní zkušenost - cca 20 m od včelnice bylo mraveniště velkých
> zrzavých mravenců. O včely ani úly nejevili žádný zájem.
>
> Spíše jsou problémem takoví ti malí mravenečkové... Pokud je však
> blízko mraveniště s velkými mravenci, můžeme předpokládat, že se tito
> velcí "postarají", aby se ti malí nikde v dosahu nevyskytovali.
>
> Pokud má někdo úly ve včelínu, pak lze postavit úly na trámy a trámy
> na čtyři špalíčky a tyto špalíčky pak ošetřit vazelínou (nebo je
> postavit do pixly). (Anebo každý úl jednotlivě na nožičky...) Úly však
> nesmějí mít kontakt se stěnami.
>
> J. P. Baudiš
>
>
> __________ Informace od NOD32 2145 (20070326) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21824


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

                  
vsusicky (82.117.130.2) --- 28. 3. 2007
Re: Re[6]: polystyrenové nádstavky/mravenci

A jak to děláte ve včelíně. Jakou máte představu v době kdy mají "letovou sezónu"?

Vašek

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21825


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
A.Turčáni (62.168.124.222) --- 24. 3. 2007
Re: Re[4]: polystyrenové nádstavky

Váž.p. Baudiš, nepochybujem, že Ste skúsený včelár, ale preto, že včely sa vedia prispôsobiť v každom prostredí, tak i teraz vedia žiť v tom čo im včelár ponúkne. Ani príroda nebola vždy prajná a "nevyrábala" len ideálny príbytok a predsa prežili. Takže je isté, že včely z pohľadu človeka majú dostať to "najlepšie", ale s úľom manipuluje človek a ten taktiež musí úľ pripraviť aj pre seba (jednoduchá výroba, lacný materiál a preto, že včelár do včelstva zasahuje, niekedy menej, niekedy viac, musí mať aj primeranú váhu a pod.), preto tá rôznorodosť technologických postupov. Pokúsim sa na na Vaše dôvody a otázky vysloviť svoje skúsenosti.

- pred 50-timi rokmi pod vplyvom literatúry, všetky úle robil tradičným spôsobom (plodisko, mater.mriežka a medník B9 a B10)), z dreva a vnútornou tepelnou izoláciou (medzi palubovkami, jedenkrát sa mi do úľa preďobal- prekluval ďateľ, ktorá predstavovala tepelnú ochranu 65-75 cm múra p plných
pálených tehál. Až pod vplyvom Corkinsa som prešiel (pred 30 rokmi), na jednoduché tenkostenné úle s oddeliteľnými neizolovanými dnami a spravil som to najlepšie čo som mohol vo svojej včelárskej kariére urobiť!

- "uteplenie je lepšie ako nič", je pravda, že uteplené úle v podstatne včelám neškodia a preto pokiaľ s nimi vládzem manipulovať a sú v dobrom stave, nebudem ich likvidovať, ale je pravda, že super uteplenie je zbytočné, pretože konštruktéri úľov vždy zabúdali na fakt, že do každého úľa utepleného ako i neutepleného vniká cez stále otvorený letáč rovnako teplý či studený vzduch, teda taký aký je vo vonkajšom prostredí a tepelná izolácia potom stráca ten význam, ktorý jej prikladáme.

- "vlhnutie sololitu či smrekolitu a jeho pevnosť" (tvrdovláknité dosky 3mm hrubé). Sololitové debničky už vyrábam 30 rokov 100ks obojstranne obité sololitom (hrúbka stien 26mm, s vloženou 12mm hobrou, strach z neznáma) a 50 debničiek s vnútornou stenou hliníkový plech 0,5mm, len so vzduchovou izoláciou (lambda takejto steny je asi 16 cm). Vlhnutie sololitu a plechu je rovnaké, ako u ostatných materiálov (aj PS!) pri nesprávnej technológie odvodu vodných pár z úľového priestoru!

-"zatekanie vody bez falca", všetky moje úle majú drevený rám, na ňom pribité sololitové steny, je bez FALCA, a lôžko pre vkladanie rámikov na pozdĺžnu stavbe. Ani raz sa mi nestalo, aby som našiel zatečený úľ, pretože včely dokonale zatmelia každú netesnosť a ani drahocenné teplo z úľa neunikne. Teplo včely "riedia" včely okamžite odsávaním cez letáč, akonáhle plod vytvára prebytok biologického tepla (35,6°C). Predstavte si takúto situáciu (prispôsobenie včiel). Túto zimu, som vo februára videl vyletovať včely cez letáč ale ešte viac pod strieškou úľa. Pri kontrole som zistil, že som zle založil utepľovací vrchnák a pri bočnej stene kde bol umiestnený chumáč, bola 44cm dlhá a 1cm široká medzera! Otvoril som úľ v ktorom som našiel silné včelstvo, plod na 2-3 plástoch (aj zavieč. plod), zásoby v norme. Včelstvo netrpelo na nedostatok drahocenného tepla, lebo včely vedia dokonale uzavrieť priestor okolo plodového telesa.

- "vyselektovať" matku pre každý úľový systém"- no neviem či sa to vôbec dá! To sú len zbožné priania včelárov , včely prešla milióny ročným vývinom-známou evolúciou a jej gény sú zakotvené nemenne v jej tele, ku ktorým patrí aj jej prispôsobivosť, takže s tým by sme si nemali robiť problém.

- "uteplený úľ má význam pri jarných znáškach", lebo včelstvo sa rýchlejšie pripraví aj na skoré znášky. Podľa mňa práve opak je prevdou, že z jari sú silnejšie , tým skôr pripravenejšie včelstvá na skorú znášku. Ich rýchly rast je práve podmienené, lepším prienikov jarného tepla cez jednoduché steny úľa, čo "dobre" uteplený úľ nedokáže. Pri svojich 75 včelstiev mám aj 10 tradičných úľov, v ktorých boli jarné prelety opozdené a menšie rozlohy plodu proti tým "horším" úľom, tenkostenným. Ešte jeden príklad s uteplenými úľmi, čo je skôr pozitívny prvok. Vyhodnotil som rojovú náladu a rojenie medzi týmito dvomi skupinami, ktorá vyznela paradoxne lepšie pre uteplené úle pomer bol 18:65%, pričom výnos medu u obidvoch skupín bol rovnaký. Uteplené úle sú v dvojzostave a tenkostenné v trojzostave!?

Možno som vniesol trochu svetla do tejto problematiky a dovolí vám zorientovať sa a porovnať svoje poznanie s mojím. Ešte pre poriadok váhové pomery úľov. tenkostenná debnička so vzduchovou vrstvou má hmotnosť 3,8-4kg, tradičná debnička medník 10-12kg, plodisko s pevným dnom až 15 kg. Zdraví Anton

P.s. Na juhu B.B.kraja, je nevhodné počasie (asi za posledných 7 dní včely 1x vyleteli po dobu 3 hodín, aby si priniesli vodu a peľ pre plod. Aj dnes pri 8°C je oblačno a prší. Zatiaľ však, odkvitla lieska, rakyta dokvitá, podbeľ taktiež a kvitne sporadicky pľúcnik lekársky, v plnom kvete je drieň, odkvitne však bez úžitku!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21759


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu