78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


M. Václavek (e-mailem) --- 21. 3. 2007
Re: polystyrenové nádstavky

Zdravím přátele včel,
nemusel Calon poslal stejný článek 7krát za sebou, ale to je jeho věc. Stačilo, kdyby ho poslal dvakrát za sebou a upoutal by.
Uteplený úly & Neuteplený úly....je věčná otázka.
U slabých včelstev uteplení smysl určitě má, nebot nemají tak dokonalé tepelně-regulační schopnosti jako včelstva silná a velmi silná či přesílená ( nad cca 20 000 zimních včel )....malá škála roztažnosti zimního chumáče, velká spotřeba zásob na jednu včelu, velké nároky na vytvoření zimní generace,.......
Vliv uteplení u kategorie silných a více početných včelstev je vysoce diskutabilní. Sám nejsem přikloněn ani na stranu tenkostěnných úlů s celoročně otevřeným drátěným dnem a ani na stranu polystyrénových úlů. Jsem zastáncem ,,zlaté střední cesty,,. Nástavky ( tenkostěnné ) mám obalené polystyrénem a drátěné dno reguluji. V předjaří nechávám cca 2cm pruh drátěného dna na nástavek ( nízký ) a postupně ho rozšiřuji až do maximální plochy v časném létě ( květ akátu ) ... plně rozšířené drátěné dno nechám až do předjaří.
Zda se to vyplatí i při včelaření s velmi-silnými včelstvy a s přesílenými včelstvy ( nad 30 000 zimních včel...vrchol 80 000 včel = 8 nízkých nástavků Optimal středně obsednutých včelami ) to nemám tušení.
Příklad Ing. Smělého je případ, kdy se snaží extenzivní včelař o intenzivní včelaření, což se mu v polystyrénových úlech daří ( získat 5-6krát silnější včelstva ( cca 15 000 včel ), něž která zazimoval, je úctyhodný výkon ).
Pochybuji, jest-li jsou tohoto schopny dosáhnou i včelstva v tenkostěnných úlech.
Ale moderní racionální úly ( Langstroth, Optimal, Farrar ) jsou dělány na chov alespon silných včelstev ( spíše na velmi-silná...to platí hlavně pro Farrar ).
( zvláště nízkonástavkové úly se mají využívat pro intenzivní včelaření.... při pravém intenzivním včelaření se včelaří trošku nezvykle...místo aby včelař včelstva podporoval ve vývoji tak je musí zpomalovat a oslabovat, nebot předčasný vrchol vede k rojové náladě ).
Langstroth vyhovuje silným včelstvům, ale velmi-silným a přesíleným už ne ( hlavně kvůli 10 rámků v nástavku..375 mm ), proto v něm nevčelařím . Jinak je to úl dobrý, je vzorem pro všechny racionální úly, vhodný zvláště pro velkovčelaře a jejich způsob včelaření.

zdravím...........M Václavek
RACIONALIZACI ZDAR!!!!!!!!!!!!!!!!
Pro zajímavost uvádím , jak já rozděluji včelstva podle síly..
A/Letní síla
1/pod 10 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 10 000-30 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 30 000-40 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 40 000-60 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 60 000-80 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/nad 80 000 jedinců = přesílená včelstva
B/Zimní síla
1/pod 5 000 jedinců = velmi slabá včelstva
2/mezi 5 000-15 000 jedinci = slabá včelstva
3/mezi 15 000-20 000 jedinci = střední včelstva
4/mezi 20 000-30 000 jedinci = silná včelstva
5/mezi 30 000-40 000 jedinci = velmi silná včelstva
6/nad 40 000 jedinců = přesílená včelstva

1 nízký nástavek Optimalu ( plástová plocha 132 dm2 po obou stranách ) = cca 10 000 včel


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21684


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Baudis Jan (e-mailem) --- 22. 3. 2007
Re[2]: polystyrenové nádstavky

Zdravím včelaře!

Nechci už vystupovat na téma, jestli je lepší včelařit v úlech
uteplených či neuteplených. Každý si to musí rozhodnout sám. Záleží na
vlastní metodě chovu (která je často ovlivněna i časovými a fyzickými
možnostmi včelaře) a na místních snůškových poměrech, jakož i na
nadmořské výšce, mikroklimatu stanoviště apod. Kdo má tu možnost, ať
si pořídí oba typy úlů a srovnává.

Jen bych se přimlouval za to, aby se v uteplených úlech včelařilo
podle metodiky vypracované pro uteplené úly (viz např. metodika ing.
Smělého nebo kohokoli v jiného, kdo má nějakou metodiku odzkoušenou,
vyladěnou a přináší dobré výsledky.) Vyvarujeme se takových
srovnávacích pokusů, kdy se tenkostěnné úly jenom obalí polystyrenem a
v tomto hybridu se pak včelaří metodikou vypracovanou pro neuteplené
úly. Výsledky takto nastaveného pokusu nemají ten význam, který se jim
přikládá. Jinak je totiž potřeba včelařit v tenkostěnných úlech a
jinak v úlech silně uteplených.

A druhá věc, kterou bych rád podtrhl, je - stavět uteplené úly
promyšleně - tak aby vynikl efekt uteplení. Když vezmeme obvyklý
tenkostěnný dřevěný úl a obalíme ho deskami polystyrenu, bude velká
část efektu uteplení zmařena z těchto důvodů:

1.) Dřevo uvnitř úlu v předjaří a na jaře navlhne a včely ho musejí
vlastním teplem vysoušet. Polystyren místo, aby v tomto kritickém
období (kdy je uteplení nejvíce potřeba) pomáhal, tak brání slunečnímu
ozáření prohřát a vysušovat úlové stěny. Mokrý dřevěný nástavek
obalený polystyrenem nešetří teplo, ale stává se spíše ledničkou.
Správná konstrukce utepleného nástavku nepřipouští na vnitřní straně
nástavku žádnou nasákavou hmotu (nejlépe je polystyren na vnitřní
straně ošetřit proti včelímu vykusování buď laminováním (tak to dělá
ing. Smělý), nebo vhodným nátěrem, nebo tenkou hliníkovou fólií apod.)
Pak úlová izolace opravdu funguje.

2.) Nepoužívat očka a vysoký podmet. V předjaří, kdy včely ještě očka
nemají pod svou kontrolou, těmito otvory odchází teplý vzduch. Podobně
i podmet (zvláště, je-li zasíťovaný) - včely ho nemají pod kontrolou,
vítr fouká skrz česno, točí se v podmetu a ochlazuje vnitřek úlu
(pouze v mrtvém úlu a za naprostého bezvětří by bezezbytku platilo, že
teplý vzduch stoupá vzhůru a co je dole, nemá význam).

-------------

Analogicky to platí i pro konstrukce neuteplených tenkostěnných úlů.
Když v rámci jednoduché úlové konstrukce oželíme tepelné ztráty, pak
ať je konstrukce úlu opravdu co nejjednodušší - co nejprimitivnější.
Čtyři slepené a mohutnými vruty "natupo" sešroubované desky jako
nástavek (jen vyfrézovat polodrážku na rámky a vyvrtat otvor jako
očko) - nástavky bez falců, primitivní krabicové dno s vysokým
podmetem, místo strůpku igelit a na něm polystyrenová deska velká jako
vnější půdorys nástavku, místo střechy prostě větší čtverec ipy, která
má okraje svěšené po obvodu dolů a překrývá část horního nástavku.
Kvůli takové jednoduchosti pak má smysl obětovat to uniklé teplo a ten
cukr, který se musí na podzim zkrmit navíc.

Nejhorší variantou je buď komplikovaný tenkostěnný úl, který dá
spoustu práce vyrobit a ještě z něho pak utíká teplo. Anebo naopak
příliš jednoduše udělaný uteplený úl, který nevyužívá všech vlastností
izolace, kterou je vybaven.

J. P. Baudiš

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 21713


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu