Včelařská konference

Dobre Ste rozumeli, áno ako tretia je vždy plodisko a dolu dve debničky (miera B-420x250)(pri dvojzostave to bude jedna debnička) s volnými plástami. Zásoby sú pri matke, ale často pri prebytku medu, môže byť aj v druhej debničke, včely ho niekedy prenesú hore. To je však nepodstatné.
Kde je letáč?
- hlavný letáč ostáva na oddeliteľnom dne, ten je vstupný pre vonkajší vzduch. Aby včelstvo neohrozovali včelstvo, môže byť prektrytý kovovou sieťkou s očkami 3,15 až 5 mm. Každá moja debnička má kŕmny otvor (kŕmna nádoba je zavesená zvonku), ktorý slúži cez zimné obdobie ako letáč (200x 12mm), je na druhej debničke, ktorý slúži aj ako výdychový otvor pre opotrebovaný vzduch. Dôležité je pre tento spôsob zimovania, aby povala tretej debničky bola vzdušne uteplená. Priamo na plásty položím tkanú vrecovinu a na tú tri vzdušné koberčeky, ktoré dokážu prepustiť vlhký vzduch. Úľový priestor je po každej zime suchý. To je tak zhruba všetko. Miesto kŕmneho otvoru-letáča, môžete smelo použiť aj očko, ak je na debničke urobené. V úľoch s pevným dnom (mám 9 takých úľov) plásty preložím jednotlive. Ak máte očko na debničke, v ktorej zimuje matka, na vetranie môžet použiť aj to. Očko v tomto prípade pracuje na princípe automobilového termostatu, ak klesá teplota hlboko pod nulu, ľadové ihličky dokážu otvor uzatvoriť, ak sa oteplí, v otvore sa ihličky rozpustia a vzduch prúdi bez problému z úľa von. To všetko sú detaily a tie si včelár doladí sám, keď trochu vnikne do tohoto princípu skladovania medníkových plástov z ohľadom na bezpečné zimovanie včelstva. Jarný rozvoj je bezproblémový pri všetkých plástoch, preto sa netreba ponáhľať s ich premiestňovaním či odoberaním. Zabudnite na odporúčené zužovanie, aj keď včelám tým neuškodíte, ale ani im nepomôžete. Prvý vážnejší zásah do včelstiev robím až v čase kvitnutia vŕb, keď pre matku pripravím nové plodisko s použitím mater. mriežky, ale o tom niekedy nabúce.Anton

Mám takový skromný dotaz na pana A. Turcáni : kdy začínáte krmit a kdy u vás končí snůška.

Velmi moc děkuji za odpověd. J. Tulkan

> miera B-420x250

To máte asi tu slovenskou rámkovu míru že? Máte opravdu zajímavý a dobře vypracovaný systém, nemáte někde fotky nebo nákresy vašich úlů?

Já teď řeším problém jaký typ langstrothu pře zimu udělat, zda plodisko 241 mm nebo ty malé nástavky 194 nebo 168 mm na výšku. Nemám moc jasno v tom kolik prostoru je třeba pro plod a kolik pro zásoby během snůšky a kolik pro zásoby cukru přes zimu. Jeden nástavec 241 se mi zdá málo a dva takové zase moc. Tři nástavce 168 jsou zase skoro totéž jako dva 241. Tak nevím, co je nejekonomičtější pro naše středoevropské včely.

Kolega-m, úľová otázka je medzi začínajúcimi včelármi neustále aktuálna. Prakticky na Slovensku sme doteraz používali rámikovú mieru B 420x270 a v úposledných 30 rokoch spoločnú mieru u vás a u nás 370x300. Pred niekoľkými rokmi začala úľová revolúcia (J.Boháč) odkedy prechádza sa na vraj svetovú mieru Langstrotovu, lebo to jepre včelárenie tá pravá miera. Možno áno, ale pre začínajúceho včelára, ktorý iný úľ nebude poznať to bude úľ ten najlepší, ale my čo včelárime nejaký ten rok? Hovorí sa, že starého psa neodučíš brechať. Bolo by pre mňa nerozumné, aby som vo svojich rokoch menil svoj osvedčený systém a zbytočne mrhal prostriedkami. A potom sme ešte najakí chlapi a ten 30 kg medník preložíme keď treba a to býva jedenraz do roka. A robím to strašne rád, lebo viem, že som čas strávený pri včelách využil v úprospech svojej rodiny.
Ja sa priam desím toho množstva rámikov v jednej úľovej zostave (zbitie, vkladanie Ms, vytáčenie, uskladňovanie) a to nustále presúvanie nízkych debničiek raz hore vzápätí dole potom do stredu zostavy, až včelár nakoniec nevie čo kedy urobil a čo treba spraviť. Vie ma npr. rozčúliť, keď majitelia NN včelárenia vychvaľujú ako ľahko získajú jednodruhové medy. Neverím tomu, lebo doteraz som vedel odobrať npr. čistý agát, posledné dva roky už ani to nieje pravda, lebo repká je prepestovaná na pozdejší termín kvitnutia a teraz sa repková znáška prelína z agátovou. A ostatné medy sú zbytkové, zmiešané z niekoľkých druhov a roznesené po všetkých debničkách. Zbadáte to o 3 až 5 mesiacov po vytočení agátu, kedy začne kryštalizovať. A výkupca za ponúknutý agát vám vyplatí ako za zmiešaný med po 40-44.-Sk.
Aký úľ bude včelár používať sa musí rozhodnúť sám.
Môj úľ PUT B 10 je panelového typu, s hrúbkou stien 26mm, ktoré sú obojstranne zo sololitu, posledne len so vzduchovou tepelnou vrstvou, bez falcov, s váhou jednej debničky do 4 kg. Panely vyrábam po napílení komponentov - 2 dĺžky hranolov 20mm hrubých a 30mm širokých a troch rozmerov sololitu, zbíjaných klincami v jednoduchej drevenej šablóne (musí byť pravouhlá!). Hotové panely (sú pevné) tie spájam do celku klincami prípadne skrutkami.
Technologický postup výroby aj s dnom a povalovým kŕmidlom aj z rozmermi bol uverejňovaný v časopise Včelár v roku 1992, ktorý si môžete požičať v prahe na sekretariáte CZV.
Anton

> Pred niekoľkými rokmi začala úľová revolúcia (J.Boháč) odkedy prechádza sa na vraj svetovú mieru Langstrotovu, lebo to jepre včelárenie tá pravá miera ...

Já si také myslím, že je blbost někoho nutit měnit úly. Každý ať si chová v čem uzná za vhodné. Znárodňování a kolchozy to už jsme tady měli. Tenkrát také chodili takoví, co každého přesvědčovali, že je jenom jedna správná cesta ...

Já myslím, že záleží na způsobu včelaření. Když hodím na plodiště mateří
mřížku a přes léto do plodiště nejdu, jen vybírám medníkové nastavky, tak
podle mně je akorát plocha odpovídající 20 rámkům 39x24, možná dokonce i 25
rámkům. Když co 14 dní, tři týdny jdu do plodiště, vytahuji rámky s plodem a
nahrazuji prázdnými a ty rámky s plodem dávám nad mřížku, stačí i 1 nastavek
s 10 rámky 39x24, ale musím do nich skutečně chodit každých 14 dnů. Varianta
1 je mnohem méně pracná, ale dává taky míň medu než varianta 2. Pro snůšku
platí to, co už tady opakovalo hodně lidí. Lepší jsou nízké rámky, protože
ty zaplní i malá snůška, zatímco ve velkých rámcích se malá snůška ztratí.
Jinak myslím, že nad tím nemá moc velký smysl nějak to přesně určovat, mezi
včelstvy budou dost velké rozdíly. Kdybych neměl tak velký počet hotových
rámků 39x24, pravděpodobně bych dělal nastavky s výškou okolo 14 - 16 cm a
pro plodiště možná výšku okolo 30 cm, ale možná bych tam taky použil ty 15
cm vysoké nastavky.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "m" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, August 26, 2006 9:06 PM
Subject: Re: sireni


> > miera B-420x250
>
> To máte asi tu slovenskou rámkovu míru že? Máte opravdu zajímavý a dobře
> vypracovaný systém, nemáte někde fotky nebo nákresy vašich úlů?
>
> Já teď řeším problém jaký typ langstrothu pře zimu udělat, zda plodisko
241
> mm nebo ty malé nástavky 194 nebo 168 mm na výšku. Nemám moc jasno v tom
> kolik prostoru je třeba pro plod a kolik pro zásoby během snůšky a kolik
> pro zásoby cukru přes zimu. Jeden nástavec 241 se mi zdá málo a dva takové
> zase moc. Tři nástavce 168 jsou zase skoro totéž jako dva 241. Tak nevím,
> co je nejekonomičtější pro naše středoevropské včely.

Lze taky včelařit bez skladování rámků. Včely se o to postarají lépe, stejně jako v přírodě v dutém stromě. Např. v úlech jaké jsou na www.vcely.kvalitne.cz, nemám problémy a všechny přezimují bez jediné ztráty.
Pracnost včelaření je menší větším rozměrem rámků, protože se snižuje rámková frekvence, a zvyšuje vytíženost rámku.Využití techniky při včelaření ještě více snižuje pracnost a včelaření zjednoduší.Není to jen výhodné pro včelaře,ale i pro včely. Každý se může rozhodnout co mu vyhovuje.
B.V.

Jsem odpůrcem Langstrothu.
A to hned z několika důvodů:
Jako největší jeho slabinu spatřuji v jeho obdélníkovém půdorysu...vnitřní...465x375 mm.
Moderní úlová soustava by měl být nástavkový úl ( to Langstroth splnuje ) a měl mít čtvercový půdorys...vnitřní...minimálně 435x435 mm (Optimal).....( to Langstroth nesplnuje ). Obdélníkový půdorys má negativní vliv na včelstvo !!! Mluvím o včelstev velmi silných a přesílených ( nad 30 000 zimních včel......nad 60 000 včel na vrcholu ). U slabších včelstev obdélníkový půdorys moc nevadí. Obdélníkový půdorys sám o sobě vede ke slabším včelstvům než ve čtvercových úlech stejné rámkové míry!!! Podle mě je racionální včelařit jen v úlech čtvercového půdorysu. Z úlů, které jsou k dostání v ČR, splnuje mé podmínky nejlépe úl Optimal. Rámky by měly mít osovou vzdálenost alespon 38mm. Menší zas vede k slabším včelstvům než jsem uváděl.
Koukněte se na...http://web.quick.cz/pvzubri/...a klikněte na ,,Úl Optimal,,....možná mé myšlení pochopíte lépe.
Letos jsem prodělal velkou změnu co se týče včelařského myšlení. Přešel jsem na úlovou soustavu Optimal. Vlastním zatím 4 kusy tohoto úlu ( rámková míra 42x17 cm...osová vzdálenost 38mmm...vnitřní půdorys 435x435 mm...počet rámků v nástavku 11...síla stěny 25mm ) Letos jsem jeden osadil, zbytek osadím v příštím roce. Optimalovou včelnici nebudu dále rozšiřovat, protože za 4 roky započnu se studiem na vysoké škole a pak mi moc času věnovat se včelám nezbude. Neříkám, že mi úl Optimal plně vyhovuje. Po ukončení studia na VŠ přejdu definitivně na mnou navržený úlový systém MV Multiuniverzal
Co to je????: ve krátkosti úl Multiuniverzal je obdoba nástavkového úlu s přístupem jak shora tak ze zadu.To my umožnuje pracovat třeba i v prvním nástavku aniž bych oddělával horní nástavky ...rámková míra 47x17...počet rámků v nástavku 12...vnitřní půdorys 490x490 mm...osová vzdálenost rámků 40 mm...síla stěny 30 mm...Upozornuji, že tento úl není ještě zhotoven a je jen v mé hlavě a na pár kusech papíru.
Úlovou soustavu Optimal mohu doporučit každému racionálně smýšlejícímu začínajícímu včelaři. Má tři varianty...1/ vysokonástavkový, 2/ nízkonástavkový, 3/ kombinovaný ( Dadant-Optimal).
Pokud se má svět sjednotit na úlové soustavě, tak na promyšlené, univerzální ( multiuniverzálním ), nástavkové, úlové soustavě a ne na nějaké úlové soustavě, kterou vymyslel jistý pán Langstroth před několika desítkami let a který musel být domyšlen, aby se vůbec ujal, což se stalo náhodou!!!
Radši bych včelařil v úlu dvakrát nebo třikrát dražším než Langostroth, než abych musel včelařit v Langstrothu!!!
Nechci své názory nikomu vnucovat. Tento článek je pro mladé racionálně smýšlejcí včelaře. Ti ostatní pravděpodobně se mnou nebudou souhlasit ( ani se jim nedivím ). Rozděluji včelaře na pavčelaře a včelaře. Včelařové(praví) jsou chovatelé včel, kteří obhospořadují svá včelstva racionálně ( moderní úly...např: Langostroth, Optimal..., intenzivní způsob včelaření, medaři, rozmnožování včelstev jedině oddělky nebo smetenci, likvidace rojových nálad, velmi silná až přesílená včelstva,souvčelství... ), chovají matky a uplatnují cílenou plemenitbu ( snaží si udržovat geneticky kvalitní včelstva ). Všichni ostatní označuji jako pavčelaře. Pavčelařové těžko pochopí moje racionální myšlení.
Neříkám že jsem mám dlouholeté zkušenosti, naopak. Některé skutečnosti si včelař, který pochopil myšlení včel, uvědomí dříve než začne včelařit a praxe to jen doladí. Včelaři, kteří nechápou myšlení včel, obtížně dosáhnou racionálního provozu. Neříkám, že toho nejsou schopni.
Tím končím můj pobuřující článek. Myslím vše jen v dobrém. Nechci nikoho pomlouvat. Chci jen říci to, co jsi myslím. Nemá rád křivé pomlouvání, nepodložené fakty. Myslím to upřímně.

zdravím.....M. Václavek

Pokud vím, přítel Čermák propaguje čtvercový úl mimo jiné i proto, že v zimě
má mít čtvercový úl nejlepší parametry z hlediska nejmenší plochy zimního
chumáče při stejném objemu toho zimního chumáče. Tudíž se při takovém
uspořádání včely potřebují v zimě méně tepla. Podle mně to není tak
jednoduché, protože teplodržnost je jiná ve směru přes rámky než ve směru
podél rámků. Proto se v zimě z hlediska úniku tepla do okolí chová přesně
čtvercový úl jako defakto obdélníkový, zatímco jako čtvercový, tudíž s
nejmenším únikem tepla do okolí, se chová úl obdélníkový s delšími rámky
umístěnými podélně. Jak optimálně by měl být ten úl obdélnikový, aby měl mít
nejmenší únik tepla, nevím. Informativně by se to dalo vypočítat z
konkrétních údajů izolační schopnosti přes rámky a podél rámků. Ale jednak
včely jsou přizpůsobivé a jednak to závisí i na stáří, zaplnění rámků
zásobami a dalšími parametry. V létě je přirozeně jedno, jestli má úl
obdélníkový nebo čtvercový průřez, pokud to není extrémní obdélník, včely ho
zaplní. Zase v létě z hlediska toho, aby pro výběr medu byly co nejvíce
odděleny rámky s plodem a rámky s medem je vhodný obdélnikový úl s více
kratšími rámky umístěnými příčně. Možná by stálo za to vyzkoušet variantu,
kde v plodišti a pro zimování by v obdélníkovém nastavkovém úlu byly dlouhé
rámky podélně, zatímco nad nimi v medníku by byly krátké rámky příčně.
Jinak čtvercový průřez má výhodu v volitelném používání studené i teplé
stavby, ale zase málo využívá prostoru oproti obdélníku. Kde umístím na
stojan 3 čtvercové nastavkové úly, tam umístím na stojan klidně 4
obdélníkové úly.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "M. Václavek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, August 27, 2006 12:59 PM
Subject: Langstroth = málo promylený úlový systém


> Jsem odpůrcem Langstrothu.
> A to hned z několika důvodů:
> Jako největší jeho slabinu spatřuji v jeho obdélníkovém
> půdorysu...vnitřní...465x375 mm.
> Moderní úlová soustava by měl být nástavkový úl ( to Langstroth splnuje )
a
> měl mít čtvercový půdorys...vnitřní...minimálně 435x435 mm (Optimal).....(
> to Langstroth nesplnuje ). Obdélníkový půdorys má negativní vliv na
> včelstvo !!! Mluvím o včelstev velmi silných a přesílených ( nad 30 000
> zimních včel......nad 60 000 včel na vrcholu ). U slabších včelstev
> obdélníkový půdorys moc nevadí. Obdélníkový půdorys sám o sobě vede ke
> slabším včelstvům než ve čtvercových úlech stejné rámkové míry!!! Podle mě
> je racionální včelařit jen v úlech čtvercového půdorysu. Z úlů, které jsou
> k dostání v ČR, splnuje mé podmínky nejlépe úl Optimal. Rámky by měly mít
> osovou vzdálenost alespon 38mm. Menší zas vede k slabším včelstvům než
> jsem uváděl.
> Koukněte se na...http://web.quick.cz/pvzubri/...a klikněte na ,,Úl
> Optimal,,....možná mé myšlení pochopíte lépe.
> Letos jsem prodělal velkou změnu co se týče včelařského myšlení. Přešel
> jsem na úlovou soustavu Optimal. Vlastním zatím 4 kusy tohoto úlu (
rámková
> míra 42x17 cm...osová vzdálenost 38mmm...vnitřní půdorys 435x435
mm...počet
> rámků v nástavku 11...síla stěny 25mm ) Letos jsem jeden osadil, zbytek
> osadím v příštím roce. Optimalovou včelnici nebudu dále rozšiřovat,
protože
> za 4 roky započnu se studiem na vysoké škole a pak mi moc času věnovat se
> včelám nezbude. Neříkám, že mi úl Optimal plně vyhovuje. Po ukončení
studia
> na VŠ přejdu definitivně na mnou navržený úlový systém MV Multiuniverzal
> Co to je????: ve krátkosti úl Multiuniverzal je obdoba nástavkového úlu s
> přístupem jak shora tak ze zadu.To my umožnuje pracovat třeba i v prvním
> nástavku aniž bych oddělával horní nástavky ...rámková míra 47x17...počet
> rámků v nástavku 12...vnitřní půdorys 490x490 mm...osová vzdálenost rámků
> 40 mm...síla stěny 30 mm...Upozornuji, že tento úl není ještě zhotoven a
je
> jen v mé hlavě a na pár kusech papíru.
> Úlovou soustavu Optimal mohu doporučit každému racionálně smýšlejícímu
> začínajícímu včelaři. Má tři varianty...1/ vysokonástavkový, 2/
> nízkonástavkový, 3/ kombinovaný ( Dadant-Optimal).
> Pokud se má svět sjednotit na úlové soustavě, tak na promyšlené,
> univerzální ( multiuniverzálním ), nástavkové, úlové soustavě a ne na
> nějaké úlové soustavě, kterou vymyslel jistý pán Langstroth před několika
> desítkami let a který musel být domyšlen, aby se vůbec ujal, což se stalo
> náhodou!!!
> Radši bych včelařil v úlu dvakrát nebo třikrát dražším než Langostroth,
než
> abych musel včelařit v Langstrothu!!!
> Nechci své názory nikomu vnucovat. Tento článek je pro mladé racionálně
> smýšlejcí včelaře. Ti ostatní pravděpodobně se mnou nebudou souhlasit (
ani
> se jim nedivím ). Rozděluji včelaře na pavčelaře a včelaře.
> Včelařové(praví) jsou chovatelé včel, kteří obhospořadují svá včelstva
> racionálně ( moderní úly...např: Langostroth, Optimal..., intenzivní
způsob
> včelaření, medaři, rozmnožování včelstev jedině oddělky nebo smetenci,
> likvidace rojových nálad, velmi silná až přesílená včelstva,souvčelství...
> ), chovají matky a uplatnují cílenou plemenitbu ( snaží si udržovat
> geneticky kvalitní včelstva ). Všichni ostatní označuji jako pavčelaře.
> Pavčelařové těžko pochopí moje racionální myšlení.
> Neříkám že jsem mám dlouholeté zkušenosti, naopak. Některé skutečnosti si
> včelař, který pochopil myšlení včel, uvědomí dříve než začne včelařit a
> praxe to jen doladí. Včelaři, kteří nechápou myšlení včel, obtížně
dosáhnou
> racionálního provozu. Neříkám, že toho nejsou schopni.
> Tím končím můj pobuřující článek. Myslím vše jen v dobrém. Nechci nikoho
> pomlouvat. Chci jen říci to, co jsi myslím. Nemá rád křivé pomlouvání,
> nepodložené fakty. Myslím to upřímně.
>
> zdravím.....M. Václavek

Jsem odpůrcem Langstrothu.
....
Já taky :-), protože v něm včelařím od počátku století. Předtím Brenner, kterého jsem si předělal na 10 rámků, ale vzhledem k tlouštce stěn šel dávat napříč. To mi vyvhovovalo ne pro kombinaci teplé a studené stavby, tam není co řešit, když je zasíťované dno. Vyhovovalo mi to při chovu matek, že jsem mohl otočit celý nástavek o 90 stupňů, a mít nekolik nástavků nad sebou (oddělené folií)a matky měly jednodušší orientaci při proletu.
Pokud bych to chtěl stejně řešit u Langstrothu, tak musím udělat manipulační mezidna s česínky i do boků a podle potřeby je otvírat, ale používám nástavky rozdělené na 4 sekce a nechybí mě to příliš.

Optimál je modernější (o 100 let) soustava a to je asi tak všechno.
Pokud bych se dnes rozhodoval ¨znova a v časopise byl tentokrát inzerát na Optimal i Langstroth, zvolil bych Optimal. Otáčení nástavků o 90stupňů. Možná ještě středoevropská délka 420mm + vlastenectví. Asi bych si nevybral 39cm, to je dle mně už málo.

Jinak není podle mě mezi těmito systémy z hlediska včelaře nijak podstatný rozdíl, ve srovnání s nutností vybrat si tu správnu výšku nástavků a metodiku ve vztahu k časovým možnostem, místu a snůškovým podmínkám. A taky množství včelstev, které chci chovat.

Srovnání ve všech ostatních parametrech nevidím podstatné.
Rozteč má Langstroth taky stejnou (375-5)/10=37, půdorys (ten považuji za podstatný parametr) zhruba stejný, idea koule/kruhu a optimálního tvaru pro teplodržnost platí jen v izotropním prostředí ( jestli se tak říká tomu, že má ve všech směrech stejé chování) jak správně upozornil RP. V případě teplodržných uliček a izolační schopnosti plástu je možné diskutovat, zda není dokonce ovál lepší a jakým směrem.

Protože jsem včelařil v atypických Brennerech, tak bych si již žádný atypický úl nikdy nepořídil. Jedině ten, který má oficiální výkres a je možné jej objednat na více místech telefonem. Ke včelaření patří i kutilství, ale není nad to zvednout telefon a objednat, když najednou člověk nemá čas.

Jiné a různé důvody záleží na umístění úlů (od umístěná v řadě ustupuji - m.j. mor a zalétávání včel, tím pádem mám přístup z boku a nevadí mi ne/otáčení o 90st., zdatnosti fyzické včelaře a snůšce a očekávání včelaře, kočování a jak, atd.

Jakmile mi přestane vyhovovat manipulace jen s nástavky a chci mít nějaký univerzaál atd, asi je třeba přestat o nástavcích uvažovat. Vzniká pak zbastlený kompromis.

Jinak ty co chtějí vynálezat lepší nástavky ze zadu přístupné odkážu do Včelařství asi 20 let zpět. Když jsem včelařil v almárkách, tak jsem měl pochopení pro popsaný zlepšovák.
Skříň ze zadu přístupná, na bocích úhelníky a v nich jezdily rámy - čtverce z kulatiny, ve kterých byly rámky.
Tedy vysouvací nízkonástavkový úl v bateri v kočovném voze.

Bylo by zajímavé zjistit jak se vynález po letech osvědčil, ale myslím, že nakonec vše skončí stejně - nástavky + mechanizace (případně), nebo standardní klasika.

Končím a odcházím bastlit pro kluka nestandardní králíkárnu - výběh -biosekačku :-)

Karel

>Jsem odpůrcem Langstrothu.

Pro mne je rozhodující, zda budu mít (volbou výšky nástavku) plodiště příliš veliké a bude v něm zůtávat příliš mnoho nevytočeného medu nebo zda bude plodiště naopak malé a bez mateřské mřížky matka bude klást do malých medníkových nástavků nahoře nebo se včely budou chtít rojit. To je třeba stanovit s ohledem na nadprůměrné včelstvo. Ne ovšem extrémně nadprůměrné, komu z vás klade 3000 vajíček denně?

Jestli je úl čtvercový nebo odélníkový mně moc nezajímá, obdélník se ale lépe uchopí a nese.
Důležitější je ale, aby ten komín nástavků nebyl moc vysoký, protože málo naplat, ale té cihle nahoře moc nevěřím.

Ne včely , ale včelař si musí vybrat, co je pro něj levné rychlé a pohodlné. Včelám musí stačit právě to optimální plodiště, které se snažím určit plus dostatek medníků.

Optimální velikost plodiště je plus/mínus 50 cm na výšku a čtvercový půdorys( rámková délka alespon 42 cm ). Je třeba připomenout, že tento prostor ( 3 nízké nástavky Optimalu ) je jen asi z 1/3 využit pro plod, zbytek je pro zásoby a prázdný prostor ( +/- 1/6 souše a 1/2 zásoby ). V plodišti tak je 15-20 kg zásob a několik dm2 pylu a několik dm2 souše. To není vůbec na škodu. Ve snůšce zásoby můžeme odebírat. Mimo snůšku je tam necháme.

zdravím.......M.Václavek
(ps: musím končit, více zítra)

Pro mne je rozhodující, zda budu mít (volbou výšky nástavku) plodiště příliš veliké a bude v něm zůtávat příliš mnoho nevytočeného medu
.....
Já to vidím spíše jako plus. Prostě farrarův zvon. Plodu asi bude svědčit přirozené prostředí - tedy obklopení zásobami a pylem - i po vytočení medníků.
Pokud jde o ztrátu na výnosu, tak to je ztráta jen první rok, pak tam ty zásoby už zůstávají, a pokud je plodiště velké, matku to neomezuje v kladení.
Letos jsem neměl ve většině Langstrothů mřížku, takže tam budou mít nejvíc medu co jsem kdy ponechal ve včelstvech přes zimu. U Brennerů to mám odzkoušené - bez problémů. Ale každá zima je jiná.
Další otázka je, zda u nástavkových systémů mluvit o plodišti. I když používáme mřížku ( a po letošním nuceném experimentu to možná není nutné ani u 24cm) mohu velikost plodiště průběžně měnit podle situace a záměru.
Karel

karel:
a po letošním nuceném experimentu to možná není nutné ani u 24cm mohu velikost plodiště průběžně měnit podle situace a záměru.

ano mřížka není nutná ani u 24 cm vys.r.,letos sem měl jedno stanoviště bez mřížky, při vytáčení sem našel v každém včelstvu cca jeden rámek s plodem a medem dohromady,s medem kterého by snad mohla být škoda ,ale můj pocit je ,že včelstvům bez mřížky zůstane právě to vhodné minimální množství zásob na rámcích s plodem do další snůšky nebo krmení...

m

No a asi budeme mať ďalšiu rámikovú mieru. Koľkú? Asi dvadsiatu piatu? :--)
Neberte to v zlom...:-) bolo to len také malé zamyslenie.
Skúste navštíviť včelárov, ktorí včelária v Langstrotoch a majú toho viac (Nerad, Zelený, Přeslička - len čo mi zišli narýchlo na rozum) a majú nad 100-150 rodín a nech Vám povedia svoje skúsenosti s včelárením v Langstrotoch - niektorí s nimi dokonca koćujú na prepravných paletách.
A vraj sa Langstrot pošmykne keď nemá falce...:-))
Všetko je vec názoru a pohľadu....

A vraj sa Langstrot pošmykne keď nemá falce...:-))
....
Jak kdy.
Na stabilní včelnici je to bez problému ve srovnání s problémy při výrobě falců, tmelením, stabilitou rozměrů atd.
Při kočování uvnitř auta (pick up - odděleno od řidiče:-) to bylo taky celkem dobré, ale na přívěsu se to rozjíždělo. Bylo staženo kurtama co se prodávají u benzínky. Uvnitř stačily přinejhorším i gumicuky, ale nebylo to tak pohodlné.

Na přívěs by to asi chtělo kontejnery (ala Zelený, Kolomý) s rámem nahoře a stahováním, nebo něhjaké malé plechové úhelníčky na rozích co by přesahovaly o 1-2cm dolů. Ale to už je další nárok na přesnost a stabilitu rozměrů během životnosti úlů.

Karel