| - Antonin PRIDAL --- 9. 10. 2002
Re: kapske vcely
... jeste dodavam. NENI TO KACHNA! Jde o tzv. telytokni formu parthenogeneze, kterou u nasi vcely zname jen jako arhenotokni - tj. vznik samcu z neoplozenych vajicek. zajimave je, ze sada chromozomu je u samic diploidni. Dovoluji si pripojit vysek z ucebnice Vcelarstvi, kterou v soucasne dobe pripravuji.
Mala poznamka. Vyskyt telytokie byl prokazan take u nekterych evropskych ras, ale na mizivem procentu pripadu (mam pocit, ze to bylo 0,001%).
--------- VI.1. Specifické vlastnosti včely medonosné ovlivňující metody plemenitby VI.1.1. Partenogeneze a její vliv na strukturu rodokmenu Partenogeneze (samobřezost) je formou pohlavního rozmnožování, kdy nedochází k oplodnění vajíčka (tzv. karyogamii) a naopak dělení a vývoj mateřské pohlavní buňky nastane bez oplodnění (apomixis). U včely medonosné se z neoplozených vajíček líhnou především haploidní trubci - arrhenotokie; jen výjimečně diploidní samice - telytokie (častější je to u afrických ras včely medonosné, u evropských ras jde o řídký jev). Diploidita u samic je zajímavá, když vznikají z neoplozených haploidních vajíček. Před rýhováním v tomto případě dochází k jevu tzv. automixie s centrální fúzí chormozomů. ------------- III.4.1. Plemena včely medonosné ... III.4.1.2. Skupina plemen Tropické Afriky Apis mellifera capensis Eschscholtz, 1822 - VČELA MEDONOSNÁ KAPSKÁ Jde o poměrně mírnou včelu, ale s velmi specifickou biologií. Dělnice tohoto plemene jsou schopny klást diploidní vajíčka bez oplození (proces zvaný apomixie s centrální fúzí), ze kterých se vyvinou plně plodné matky (jev tzv. telytokní partenogenese). Dělnice produkují feromon podobný feromonu mateřímu, takže bez opravdové matky pak takové včelstvo normálně přežívá do doby, než se rozklade matka pravá. Zajímavé je, že matky A. m. capensis (plemeno kapské) jsou schopny ovládat své dělnice, ale matky plemene A. m. scutellata (středoafrického) nejsou schopny brzdit rozvoj vaječníků kapských dělnic - kapské dělnice mají totiž ve svém feromonu ještě dvě frakce, které chybí matkám včely středoafrické. Pokud se kapské dělnice zalétnou do včelstev včely středoafrické, dojde k úplné pohromě. Kapská dělnice postupně ovládne celé včelstvo včely středoafrické a doslova pod rukama, aniž by jste to zjistili, se vám do úlu nastěhuje úplně jiné plemeno. Následný proces bastardizace - nekontrolované páření na trubčích shromaždištích - pak celý proces dále zhoršuje. Výměna matek v takových včelstvech je téměř nemožná - používá se proto metoda přidávání matek pomocí matečníku. Tato včela byla spolu s plemenem středoafrickým dovezena do Jižní Ameriky z důvodu lepší adaptability na tropické podmínky. Bastardi se pak odtud šířili a šíří na sever - obávaná afrikanizovaná včela! Podobný problém dnes vzniká v domovině afrických včel právě kvůli neorganizovaným přesunům včelstev a porušení dělící linie (Kalaharská poušť) mezi včelou kapskou a středoafrickou. Problém nevyplývá jen z nekontrolovatelné bastardizace, ale i z poměrně nízké výkonnosti kladoucí dělnice, která je podstatně menší, než je výkon plnohodnotné matky. Včelstva tak slábnou a jsou zde ztráty. Kapské dělnice mají 10 ovariol ve svých vaječnících na rozdíl od pouhých 4 u většiny ostatních plemen. Jedinou jistotou, kterou má středoevropský včelař je, že v našich podmínkách by africká plemena nebyla s to přežít zimu.
Apis mellifera scutellata Lepeletier, 1836 - VČELA MEDONOSNÁ STŘEDOAFRICKÁ Tato včela je v místech svého původního rozšíření nejvhodnějším plemenem pro chov a dobré medné výnosy, ale jak bylo zmíněno v předešlém odstavci, je ohrožená pronikáním včely kapské. Proto se dnes zakládají v jižní Africe tzv. rezervace, kde je přísně hlídán přesun včelstev a nepřipouští se chov jiné včely než včely středoafrické - vytvořil se tím areál s cílem zachování genetické rezervy včely středoafrické. V roce 1956 bylo toto plemeno dovezeno do Brazílie, protože se předpokládalo, že svoji vlastnost včely adaptované na tropické podmínky přenese na introdukovaná evropská plemena, která tropické podnebí zvládala jen s obtížemi. Jenže následný proces bastardizace se zasloužil o pověstné označení této včely - "zabijácká".
----- Original Message ----- From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz> Sent: Tuesday, October 08, 2002 1:35 PM Subject: Re: kapske vcely
> Není to kachna? > Včely kukačky nejsou nic nového, ale že by se z neoplozených vajíček líhly dělnice, to zní > dost neuvěřitelně... > Vita Vydra > http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/ > > > ----- Original Message ----- > From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz> > > > http://www.rozhlas.cz/priroda/portal/_zprava/50348 >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 1851
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |