78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Vesely Emanuel --- 8. 10. 2002
kapske vcely

http://www.rozhlas.cz/priroda/portal/_zprava/50348

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1846


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Vita Vydra --- 8. 10. 2002
Re: kapske vcely

Není to kachna?
Včely kukačky nejsou nic nového, ale že by se z neoplozených vajíček líhly dělnice, to zní
dost neuvěřitelně...
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>

> http://www.rozhlas.cz/priroda/portal/_zprava/50348

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1847


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Antonin PRIDAL --- 9. 10. 2002
Re: kapske vcely

Prispevek jsem si precetl. je laden prilis "novinarsky". Berte to jen jako
maly apihoror vhodny ke zpracovani do Hollywoodu a nikoliv do seriozniho
prirodovedneho casopisu. Informace je zalozena na znamych faktech a situaci,
ktera se zacala rozvijet s rostoucim kocovanim v jizni casti Afriky. V
podstate se odehrava totez, co se rozpoutalo pred vice jak 25 lety v Jizni
Americe na evropskych rasach vcel. Zde je to o to kurioznejsi, ze tentokrat
spolu soutezi primo "africanky" tzv. na strane jene Apis mellifera capensis
a na strane druhe Apis mellifera scutellata a eventalne i monticola. Ponekud
upresnujici informace jsem pripravil ve dvou clancich do Vcelarstvi vcetne
barevnych fotografii a mapek rozsireni. Redaktor mi sdelil, ze clanky byly
prijaty, takze ted se uz jen ceka na zpracovani a vydani. Zajima-li Vas k
tomuto problemu neco, rad odpovim.

Zdravi, Tonda Pridal

P.S. Budme radi, ze evropske vcelare to trapit nemusi. Thelytokicke vcely
kapskeho plemene nejsou s to prestat zimu mirneho pasma.

----- Original Message -----
From: "Vesely Emanuel" <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 08, 2002 6:17 AM
Subject: kapske vcely


> http://www.rozhlas.cz/priroda/portal/_zprava/50348

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1850


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Antonin PRIDAL --- 9. 10. 2002
Re: kapske vcely

... jeste dodavam. NENI TO KACHNA! Jde o tzv. telytokni formu
parthenogeneze, kterou u nasi vcely zname jen jako arhenotokni - tj. vznik
samcu z neoplozenych vajicek. zajimave je, ze sada chromozomu je u samic
diploidni. Dovoluji si pripojit vysek z ucebnice Vcelarstvi, kterou v
soucasne dobe pripravuji.

Mala poznamka. Vyskyt telytokie byl prokazan take u nekterych evropskych
ras, ale na mizivem procentu pripadu (mam pocit, ze to bylo 0,001%).

---------
VI.1. Specifické vlastnosti včely medonosné ovlivňující metody plemenitby
VI.1.1. Partenogeneze a její vliv na strukturu rodokmenu
Partenogeneze (samobřezost) je formou pohlavního rozmnožování, kdy nedochází
k oplodnění vajíčka (tzv. karyogamii) a naopak dělení a vývoj mateřské
pohlavní buňky nastane bez oplodnění (apomixis). U včely medonosné se z
neoplozených vajíček líhnou především haploidní trubci - arrhenotokie; jen
výjimečně diploidní samice - telytokie (častější je to u afrických ras včely
medonosné, u evropských ras jde o řídký jev). Diploidita u samic je
zajímavá, když vznikají z neoplozených haploidních vajíček. Před rýhováním v
tomto případě dochází k jevu tzv. automixie s centrální fúzí chormozomů.
-------------
III.4.1. Plemena včely medonosné
...
III.4.1.2. Skupina plemen Tropické Afriky
Apis mellifera capensis Eschscholtz, 1822 - VČELA MEDONOSNÁ KAPSKÁ
Jde o poměrně mírnou včelu, ale s velmi specifickou biologií. Dělnice tohoto
plemene jsou schopny klást diploidní vajíčka bez oplození (proces zvaný
apomixie s centrální fúzí), ze kterých se vyvinou plně plodné matky (jev
tzv. telytokní partenogenese). Dělnice produkují feromon podobný feromonu
mateřímu, takže bez opravdové matky pak takové včelstvo normálně přežívá do
doby, než se rozklade matka pravá. Zajímavé je, že matky A. m. capensis
(plemeno kapské) jsou schopny ovládat své dělnice, ale matky plemene A. m.
scutellata (středoafrického) nejsou schopny brzdit rozvoj vaječníků kapských
dělnic - kapské dělnice mají totiž ve svém feromonu ještě dvě frakce, které
chybí matkám včely středoafrické. Pokud se kapské dělnice zalétnou do
včelstev včely středoafrické, dojde k úplné pohromě. Kapská dělnice postupně
ovládne celé včelstvo včely středoafrické a doslova pod rukama, aniž by jste
to zjistili, se vám do úlu nastěhuje úplně jiné plemeno. Následný proces
bastardizace - nekontrolované páření na trubčích shromaždištích - pak celý
proces dále zhoršuje. Výměna matek v takových včelstvech je téměř nemožná -
používá se proto metoda přidávání matek pomocí matečníku.
Tato včela byla spolu s plemenem středoafrickým dovezena do Jižní Ameriky z
důvodu lepší adaptability na tropické podmínky. Bastardi se pak odtud šířili
a šíří na sever - obávaná afrikanizovaná včela! Podobný problém dnes vzniká
v domovině afrických včel právě kvůli neorganizovaným přesunům včelstev a
porušení dělící linie (Kalaharská poušť) mezi včelou kapskou a
středoafrickou. Problém nevyplývá jen z nekontrolovatelné bastardizace, ale
i z poměrně nízké výkonnosti kladoucí dělnice, která je podstatně menší, než
je výkon plnohodnotné matky. Včelstva tak slábnou a jsou zde ztráty. Kapské
dělnice mají 10 ovariol ve svých vaječnících na rozdíl od pouhých 4 u
většiny ostatních plemen. Jedinou jistotou, kterou má středoevropský včelař
je, že v našich podmínkách by africká plemena nebyla s to přežít zimu.

Apis mellifera scutellata Lepeletier, 1836 - VČELA MEDONOSNÁ STŘEDOAFRICKÁ
Tato včela je v místech svého původního rozšíření nejvhodnějším plemenem pro
chov a dobré medné výnosy, ale jak bylo zmíněno v předešlém odstavci, je
ohrožená pronikáním včely kapské. Proto se dnes zakládají v jižní Africe
tzv. rezervace, kde je přísně hlídán přesun včelstev a nepřipouští se chov
jiné včely než včely středoafrické - vytvořil se tím areál s cílem zachování
genetické rezervy včely středoafrické.
V roce 1956 bylo toto plemeno dovezeno do Brazílie, protože se
předpokládalo, že svoji vlastnost včely adaptované na tropické podmínky
přenese na introdukovaná evropská plemena, která tropické podnebí zvládala
jen s obtížemi. Jenže následný proces bastardizace se zasloužil o pověstné
označení této včely - "zabijácká".

----- Original Message -----
From: "Vita Vydra" <vydra/=/fsv.cvut.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, October 08, 2002 1:35 PM
Subject: Re: kapske vcely


> Není to kachna?
> Včely kukačky nejsou nic nového, ale že by se z neoplozených vajíček líhly
dělnice, to zní
> dost neuvěřitelně...
> Vita Vydra
> http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/
>
>
> ----- Original Message -----
> From: Vesely Emanuel <Eman.Vesely/=/CESA.cz>
>
> > http://www.rozhlas.cz/priroda/portal/_zprava/50348
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 1851


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu