Včelařská konference

Zdravím,
mám dotaz ohledně zakládání chovné série. Letos mám jeden problém, který jsem v minulých letech nepozoroval. Při vkládání série do včelstva jsou jednotlivé misky přijímány, jak jsem byl zvyklý. Problém je v tom, ze v následujících dnech včely rámky se sériemi zastaví tak, že v lepším případě znesnadní práci s matečníky a v horším případě to vypadá jak stavební rámek. Co s tím? Kde může být chyba?
Díky za rady!
Ondřej

Silná snůška, převládl shromažďovací pud nad rozmnožovacím, takže každý
volný prostor zastavěly, aby do něho uložily zásoby. Co s tím, nevím
přesně, snad ty matečníky neměly být tak moc nahoru blízko medníku, ale
někde na spodku plodiště.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ondřej Ptáček" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, July 20, 2006 12:19 PM
Subject: chov matek


> Zdravím,
> mám dotaz ohledně zakládání chovné série. Letos mám jeden problém, který
> jsem v minulých letech nepozoroval. Při vkládání série do včelstva jsou
> jednotlivé misky přijímány, jak jsem byl zvyklý. Problém je v tom, ze v
> následujících dnech včely rámky se sériemi zastaví tak, že v lepším
případě
> znesnadní práci s matečníky a v horším případě to vypadá jak stavební
> rámek. Co s tím? Kde může být chyba?
> Díky za rady!
> Ondřej

Diky za postřeh. Možná na tom něco bude. Dával jsem ty série do 2. nástavku (plodiště) a snůška je pořádná.
Zdravim!

Možno Vám moja skúsenosť pomôže prekonať tento problém. Ja zakladám chovnú sériu pravidelne každých 5 dní a stáva sa i mne, že predĺžením tohoto termínu sú niektoré materské bunky obstavané dielom. Je to nepríjemné, lebo ak by som ponechal sériu v chovnom rámiku, vznikne súvislé pole buniek a MB sa stratia, čo je horšie matky sa udusia.
Kto používa elektrickú lieheň, treba MB ihneď po ich zaviečkovaní odobrať a dať do škôlkovacích klietok a umiestniť do nej.
Ak nie, je najlepšie si vyhotoviť škôlkovací rámik (môj pozostáíva z dvoch radov, v koždom je 10 klietočiek), do ktorého na piaty deň vkladám MB. Stáva sa, že v tom čase sú v chovnej sérii 1-3 MB nezaviečkované, žiaden problém, do ŠR uložím i tie, no do klietky voľne položím malú hrudku CMC a 6 až 8 včiel, ktoré uzatvoria otvorenú MB. Ku zaviečkaným bunkám dám 2-3 včely s trochou CMC, včely väčšinou uhynú, ale úlohu splnia a zároveň vytvoria lepšiu makroklímu pre vyvíjajúce sa larvy.
Škôlkovací rámik s mladými MB vkladám do chovného včelstva alebo do hociktorého iného včelstva, ALE VŽDY do uličky medzi rámiky s plodom,najlepšie priamo do plodiska, kde je vždy vhodná teplota pre vyvíjajúce sa larvy. V medníku je podstatne nižšia teplota (v noci len 19-_21°C) pri ktorej mladé larvy uhynú alebo majú nevyvinuté krídla. Ja používam na chov matiek 32 rámikové úle ležany, ktoré používam ako plemenné, chovné a dochovné. Úľ som nazval harmonika, dá sa zužovať a rozťahovať a má toľko miesta, že nie je problém doňho umiestniť všetko potrebné. Máte to pod jednou strechou nie len obrazne, ale i skutočnosti, lebo chovný kútik mám prekrytý laminátovou strechou, aj so stoličkou, kde môžem pracovať aj pri daždi alebo silnom slnku, čo je dôležité pri pevne stanovenom termíne vkladania chovných sérií (u mňa každý piaty deň, ráno medzi 8 a 9 hod.). Zo škôlkovacieho rámika odoberám MB podľa poterby, ako ich pridávam do chovnej jednotky, vždy na tretí deň po odobratí oplodnenej matky (mám 60 oplodňobvacích jednotiek), ale matky sa môžu v takomto vhodnom prostredí i vyliahnuť a pridávať tie.

Možno moja rada v skrátenj forme Vám pomôže odstrániť prestavanie MB divočinou. Ak sa predsa aj mne takéto niečo stane, opatrne telo MB orežem ostrým nožom namáčaným vo vode, neprichytáva sa naň vosk. Anton

Př. KOZLÍK 24. 7. 2006 píše: Řešíte nějak melicitozu a jak?
--
Na téma melecitózy a cementového medu byly zveřejněny tyto články:
v časopise Včelařství:
08/1993, str. 185.: Cementový med v plodišti
11/1998, str. 247.: Melecitózní neboli "cementový" med
08/2003, str. 193.: Melecitóza - problém?
09/2003, str. 221.: Co dělat když budeme mít problémy s cementovým
medem?
v OVP:
1/1992, str. 061: Zkušenosti s cementovým medem
1/1992, str. 117: Co dělat s cementovým medem
http://www.beedol.cz/beedolcz.html = Cementový med a co dál ...

A.Bojanovský

bohužel před rokem 2000 jsem včelařství neodebíral, snad až mi skončí služby se dostanu do knihovny.to už bude pro včelky asi pozdě.

zdravím
víkend jsem věnoval vytáčení - českomoravská vysočina 550m.n.m. -
medovicový med - vytáčení
bez problémů - melecitoza snad tu není :-))
hned zakrmuji - krmím pomocí kbelíků od malíčských nátěrů a slámy - letos
poprvé chci zimovat
ve třech (loni dvou) nástavkách - jaká je zkušenost ??
krmil jsem vždy 15 kg - nebude to pro taková včelstva málo ?? letos na
jaře je byly zbytky zásob



Miroslav Havel

Já krmím 12,5 kg cukru, jedno jestli do jednoho nástavku 11 pl s novou matkou, nebo do 3 nástavků-33 pl.Zimu 2005-2006 jsem zimoval 4 včelstva ve 3 nástavkách , protože jsem nechtěl "vyhánět" včelky.Tato včelstva měla na jaře pomalejší nástup a více plísně.Ze spodního nástavku jsem dal vytavit v průměru cca 7 pl.I přes pomalejší nástup taková včelstva přinesla více jarního medu.Řepku jsem letos měl v doletu, ale začínala kvést zrovna v době , kdy přišlo to ochlazení- takže nic.Výhody- snad jen to, že nástavky nezabírají nikde místo a je stím méně práce.Ovšem v případě fumigace e začínají více projevovat nevýhody."Pokud dáte pásek do vysokého podmetu, možná se opravdu nedostane dost kouře do horního nástavku.Letos jsem totiž překročil a oproti jiným letům dost výrazně roztoče.Je pravda, že i jiní, kterí ve 3 nást. nezimovali také překročili a svádějí to na svazenku, která kvetla celé léto, na hořčici z podzimního zeleného hnojení, která kvetla až do mrazů a určitě podněcovala k pozdnímu plodování , ale i to je to riziko, když další ve stejné oblasti- zimující takřka výhradně jen v 1 nástavku neměli ani jeden exemplář v nálezu.Já myslím, že platí úměra, čím silnější včelstva budeš zimovat a ve větším prostoru- tím více brouků- má to také logiku, matku nebudou omezovat zásoby v plodišti.

dodatek- letos máme předepsaný Gabon- takže ve vícero jak 2 nástavkách určitě zimovat nebudu, protože pokud letošní zimu ti moji chudáčci přežijí, tak všechny exponované plásty hned na jaře vytavím aby se mi to z vosku nedostalo do medu.Ještě dodám, že zimuji včelnicově a na zimu 2005-2006 jsem odstranil igelity ze strůpku a podél stěn nechal cca 0,5 cm mezeru překrytou síťkou, aby mohl vzduch cirkulovat podél stěn, ale nepomohlo to, takže se vrátím k igelitu a uberu plásty. aby byly včelky více na těsno.

pokud vím tak se dělal výzkum na rezudia z gabonu a varidulu a nebyly prokázány v měřitelném množství medu a vosku

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: KOZL?K <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: melecitoza
> Datum: 24.7.2006 12:54:10
> ----------------------------------------
> dodatek- letos máme předepsaný Gabon- takže ve vícero jak 2 nástavkách
> určitě zimovat nebudu, protože pokud letošní zimu ti moji chudáčci přežijí,
> tak všechny exponované plásty hned na jaře vytavím aby se mi to z vosku
> nedostalo do medu.Ještě dodám, že zimuji včelnicově a na zimu 2005-2006
> jsem odstranil igelity ze strůpku a podél stěn nechal cca 0,5 cm mezeru
> překrytou síťkou, aby mohl vzduch cirkulovat podél stěn, ale nepomohlo to,
> takže se vrátím k igelitu a uberu plásty. aby byly včelky více na těsno.
>
>
>

Ono velice moc záleží, jestli jsou rezidua rozpustná v tucích, respektive ve
vosku nebo ve vodě. Pokud jsou rozpustná mnohem víc ve vosku než ve vodě,
tak z vosku do medu prakticky nepřecházejí. To rezidua z gabonu jsou. Takže
do těla se většinou nedostanou s medem, ale polknutým kouskem vosku, ať už
při žvýkání víček nebo voskovou nečistotou v medu. Vstřebávání reziduí do
těla se ještě zvětší, když je vosk v žaludku naředěn mastnotou z jídla a
činnost trávicího ústrojí povzbuzena malou dávkou alkoholu.
Rezidua rozpustná ve vodě by se do medu dostala snadno, ale samotné vodné
prostředí je dost reaktivní, navíc vodné prostředí umožňuje poměrně snadno
přestup kyslíku ze vzduchu, takže rezidua rozpustná ve vodě jsou většinou
poměrně rychle rozložena a do medu se už nedostanou. Například Amitraz při
fumigaci.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, July 24, 2006 4:31 PM
Subject: Re: rezudia


pokud vím tak se dělal výzkum na rezudia z gabonu a varidulu a nebyly
prokázány v měřitelném množství medu a vosku

Pepan

Jedna věc je, co kdo měřil a proč a jiná zase co chci já jíst a případně nabízet.O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují panenský vosk.

Sdělte emailovou adresu, pošlu pdf (3,3 MB).
A.Bojanovský

-----Original Message-----
From: KOZL?K [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Monday, July 24, 2006 11:03 AM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: melecitoza

bohužel před rokem 2000 jsem včelařství neodebíral,

můžete mi prosím poslat ten pdf též...vcela-med/=/centrum.cz

Má adresa je pet.kozlik/=/volny.cz Předem moc díky.

Včelařím také na okraji Brd a mel. med mám. Vytočit jde asi z poloviny. Protože používám rad. medomet a většinu plástů mám panenských, musel jsem snížit otáčky cca o 1/3. a prodloužit vytáčení. Plásty napůl vytočené vracím do včel systémem plodiště, prázdný polomedník igelit v rohu přehnutý, aby vznikl menší průlez a 2 medníky s mel. zbytky. Každý nástavek provlhčím malířskou štětkou vodou. Včelky si poradí. Mám vypozorováno, že co včelky podruhé proženou sosáčky,již tak netuhne. Je to pracné a funguje to dobře. On problém mel. medů není pouze ve vytočení, ale týká se i cezení medu a hlavní je si uvědomit jak postupovat když je mel.med v plodišti, protože tam už jde včelkám v zimě o život. Jinak si myslím, že máme za sebou velmi zdařilou sezonu holt trochu z komplikacemi. Zdraví R. Stonjek

Zdravím.
Minulý rok tu proběhla diskuse a byl tu prezentován plánkem víceúčelový
podmet.
Může někdo poslat adresu ??
nemohu ho v archívu najít
děkuji

Miroslav Havel

http://www.vcelarskenoviny.cz/view.php?cisloclanku=2004032202

-----Original Message-----
From: HavelM/=/gr.cd.cz
Sent: Tuesday, July 25, 2006 11:55 AM
Subject: Víceúčelový podmet

Minulý rok tu proběhla diskuse a byl tu prezentován plánkem víceúčelový
podmet.
Může někdo poslat adresu ??
nemohu ho v archívu najít

O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují panenský vosk...

....
asi ne proto, aby jej jedli, ale je po něm poptávka ve farmacii atd.

Nejlepší způsob jak nepoužívat Gabon, je včelařit v oblasti, kde včelaři nechovají roztoče. Tedy, aby se to plošně dostalo na podzim na nulu, a v létě nemá co reinvadovat:-).
Jednoduché a prosté, ale nevím proč je mezi včelaři tolik expertů, co ví nejlíp vše a nikdo jim nebude muset radit ....

Souhlasím a vždycky si nechám rád poradit.Bohužel z různých rad lze použít jen něco a něco je nesmysl hned na 2. pohled.

něco k melicitoze je i na WWW stránkách VÚ Včelařského v Dole.
S pozdravem

něco k melicitoze je i na WWW stránkách VÚ Včelařského v Dole.
S pozdravem
................
A úplný informační servis pro členy ČSV na stránkách ČSV.
Pokud ovšem nejsou odběrateli Včelařství a OVP nejlépe 15 let nazpátek, tak se moc nedozví. Jen to, že neměli začít včelařit tak pozdě. Pozdě Bycha honit.:-)
Kdo nemá doma alespoň jeden metr literatury, tak nemá mít melicitozu, nebo včely:-)
KJ

Mám pocit,že jesm někde četl, že se panenský vosk v Dolu vykupuje na výrobu mezistěn pro "plástečkový med". To ale tu farmacii nevylučuje.

vsusicky

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: melecitoza
> Datum: 25.7.2006 13:55:20
> ----------------------------------------
> O výsledcích měření si asi myslí svoje i v Dole a také proto vykupují
> panenský vosk...
>
> ...
> asi ne proto, aby jej jedli, ale je po něm poptávka ve farmacii atd.
>
> Nejlepší způsob jak nepoužívat Gabon, je včelařit v oblasti, kde včelaři
> nechovají roztoče. Tedy, aby se to plošně dostalo na podzim na nulu, a v
> létě nemá co reinvadovat:-).
> Jednoduché a prosté, ale nevím proč je mezi včelaři tolik expertů, co ví
> nejlíp vše a nikdo jim nebude muset radit ....
>
>
>

To je u všech Kutilů , nejenom včelaři
Pepan

......
Kutil co si kutí doma míchačku, atd. neškodí svému okolí. Většinou. Pokud to nejsou kutilové pyrotechnici.:-)
Ale takový jeden, co například ví, že jeho děda ani táta od září včely nerušili, natož aby je léčili, nebo ví nejlíp jak to léčit, to je pak asi pro okolí pravé dobrodiní.

Prostě mi nějak není jasné, když máme léky s téměř 100% účinností, tak proč přes tu včechnu deklarovanou lásku ke včelám nepatří VD mezi ohrožené druhy?
Že by nám to naše léčení selhávalo na organizaci? Vždyť papírově léčíme na 100% a více? :-)

Pondělí 7.8. od 18,25 do 18,30 ČT1,
opakování v úterý 8.8.2006 v 11,55 na ČT2:
České hlavy: Věda proti včelímu moru.