Včelařská konference

:>papirek). Staci ho
:>dat do podmetu ?

Nestačí. Následující text je vytažen z www.beedol.cz protože vidím, že
návody se asi ztratí.

Pracovní postup a dávkování při FUMIGACI
Fumigace se provádí při venkovní teplotě nad +10°C v době, kdy včely
nelétají. Před aplikací přípravku se plásty v úlu upraví tak, aby mezi
krycím plástem a stěnou úlu vznikla asi 4cm mezera. V dodaném proužku papíru
proděravíme otvor asi lem od vrchního okraje.
Těsně před ošetřením se nakape z výše 3cm na horní polovinu proužku (blíže k
otvoru) Varidol FUM. Na jeden nástavek se použijí 2 kapky, obsedá-li
včelstvo 2 nástavky, na proužek se nakapou 4 kapky.
Po vsáknutí Varidolu se proužek na celé spodní straně zapálí. Proužek musí
jen doutnat, nesmí hořet. V případě vzplanutí okamžitě plamen sfoukneme.
Doutnající proužek připevníme ve svislé poloze hřebíkem do poloviny krycího
plástu (do vosku) tak, aby byl proužek vzdálen 2 cm od plástu a 2 cm od
stěny úlu. Úl a česno okamžitě uzavřeme. Po jedné hodině česno otevřeme. Po
dobu uzávěry česna včelstva kontrolujeme. V případě příliš silného rozrušení
(individuální: reakce včelstva), česno ihned otevřeme. Je-li Varidol FUM
použít k diagnostickým účelům, vkládá se před aplikací přípravku na celé dno
úlu podložka. Ta se za 12-24 hodin po aplikaci ze včelstva odstraní a
veškerý spad z podložky se zašle k vyšetření.
Za hodinu po aplikaci odstraníme z krycího plástu hřebík a překontrolujeme,
zda proužek shořel. V případě jeho zhasnutí opakujeme ošetření včelstva.

:>A kacirsky dovetok: ak ho das do podmetu ucinok je rovnaky ... :-)
:>
:>Matej

To si jenom myslíš, ale není. Kdyby byl, tak to dají do návodu.
Proč to dělat složitě, když by to šlo jednoduše.
Osobně jsem se na to ptal ing.Veselého z Dolu.
Dalo se i pochopit proč, ale to sem nepatří.
Nebo by mě zajímalo, jak ty jsi na to přišel.

Eman

Zdravim,

chtel bych se take zapojit do diskuse k fumigaci. Osobne si myslim,
ze pasek do podmetu je logicky vhodnejsi:
- lze ho vlozit primo pod zimujici vcely
- teply kour stoupa vzhuru a dostane se do celeho nastavku
- nehrozi nebezpeci, ze budu mit v pripade vzniceni pasku opalene
steny nastavku, pripadne zdeformovane plasty
- vyhodnejsi a rychlejsi pri osetrovani vcelstev mimo vceliny,
vcelnice (nemusim rozebirat ul).

Pokud postupuji prisne podle navodu, tak se muze stat, ze u vcelaru,
kteri na primo na horni koucky davaji folii nebo primo strupek,
nebude distribuce leciva rovnomerna ?!

Pracuji v laboratori, tak se dost casto setkavam s ruznymi tabu a s
doporucenimi, ze takhle se to musi delat a jinak to nejde. Kupodivu k
cili casto vede vice cest! Mohl by mi tedy nekdo rozumne zduvodnit
proc se musi fumigacni pasek vkladat pod strupek a nesmi byt v
podmetu ???

dekuji Kuba

Dne 20. září 2002, Vcelarska konference, <vcely/=/v.or.cz> napsal:

> :>papirek). Staci ho
> :>dat do podmetu ?
>
> Nestačí. Následující text je vytažen z www.beedol.cz protože vidím,
> :>A kacirsky dovetok: ak ho das do podmetu ucinok je rovnaky ... :-)
> :>
> :>Matej
>
> To si jenom myslíš, ale není. Kdyby byl, tak to dají do návodu.
> Proč to dělat složitě, když by to šlo jednoduše.
> Osobně jsem se na to ptal ing.Veselého z Dolu.
> Dalo se i pochopit proč, ale to sem nepatří.
> Nebo by mě zajímalo, jak ty jsi na to přišel.
>
> Eman
>

______________________________________________________________________
Reklama:
Co davaji v TV? http://tv.seznam.cz

Byl jsem v sobotu 21.9. na školení použití aerosolové techniky ve VÚVč Dol.
A příteli Kamlerovi (ředitel VÚVč) byl položen i tento dotaz na fumigaci v
podmetu. Říkal (není to citace protože si to přesně nepamatuju): "Dým s
léčivem z podmetu nahoru jít může, ale někdy taky ne. Ale zhora dolů jít
musí." A proto je v návodu zapíchnutí hřebíku s páskem do plástu a ne
strkání do podmetu.
Vysvětloval to tím, že kouř včely dráždí a dokážou zajistit ventilaci v úlu
tak, že se ten kouř (a výpary léčiva) nedostane všude tam kam by mněl.
Tentýž jev je možno pozorovat při použití kyseliny mravenčí do podmetu v
létě. Včely zajistí odvětrání výparů tak, že do většiny úlu se výpary
nedostanou. Říkal přítel Kamler a taky už jsem o tom někde četl.
A taky říkal, že včely dokáží svými těly a křídly uzavřít uličky v zimním
chumáči tak, že přes tu bariéru se nic nedostane. Tedy pokud je to něco
podráždí a to dým z doutnajících pásků dělá.
Taky vzpomínal na pokusy se zahříváním zimního chumáče. Foukali do úlu horký
vzduch a měli tam nastrkané teploměry. Dosáhli toho, že se na jednom okraji
už téměř tavily a bortily plásty, na teploměru okolo 70°C a uprostřed
chumáče
bylo stále "jen" 35°C.
Ahoj
Libor Jarolím
Ostrava-Stará Bělá