| - Milan Čáp (e-mailem) --- 12. 6. 2006
Re: PS nastavky - skelná vate
Tepelně izolační vláknité materiály jako je Rockwool, Rotaflex a pod. se vyrábějí podobnou technologií, tj. rozžhavením vstupní suroviny (ať už čediče nebo skla) a následným vytvořením tenkých vláken z tohoto mateiálu. Tato miniaturní vlákna propletená do sebe s přídavkem pojiva pak tvoří izolační desku. Hlavní rozdíl mezi dnešní sklovláknitou izolací a izolací podobného typu, jaká se vyráběla před desítkami let je v tom, že dříve nebyly technologie na výrobu tak tenkých vláken a navíc nebyla vlákna tak dokonale propletena. Tato izolace pak měla horší izolační vlastnosti. Zmíněný Rotaflex se vyrábí právě ze skla.
Z toho vyplívá že udedený prach, který se z těchto izolací uvolňuje obsahuje spousty miniaturních jehliček, které se zapichují všude, kam se dostanou. Nesouhlasím s tím, že práce s dnešními vláknitými izolacemi je pohodová, sám jsem s ní izoloval část domu a právě díky tomuto prachu, který se dostane všude (a silně 'kouše') se do pokračování nehrnu. Ten kdo s ní pracuje bez pořádných ochranných prostředků je koleduje o zdravotní problémy. Výrobce to v návodu též uvádí. Řekl bych, že starší typ izolace s většími jehlicemi byl možná i méně problematický.
Co se týká izolačních vlastností, tak je mezi polystyrenem a těmito vláknitými materiály jen malý rozdíl. Paropropustnost má polystyren o řád menší. Běžný polystyren se dokáže nasáknout vodou taky dobře, nenasákavý je snad akorát extrudovaný. Ideální skladba stěny je taková, aby směrem ven byly vrstvy více paropropustné než předchozí. V těchto případech by neměl být problém s kondenzací vody ve stěně.
Milan Čáp
Baudis Jan napsal(a):
>K příspěvku níže citovanému. Už je to asi trochu unavené diskusní >téma, jen bych připomněl, že začátek této debaty se týkal otázky >použití "skelné vaty" pro izolaci. A "skelná vata" je prostě skelná >vata - ta není vyrobena z čediče ale ze skla :-) Dnes už se tento >odporný materiál snad nevyrábí, ale možno předpokládat, že nějakého >"přemýšlivého včelaře koumáka" může napadnout použít do úlů starou >skelnou vatu, kterou odněkud vytáhne (zvláště to můžeme předpokládat, >když slyšíme, že se někteří včelaři domnívají, že se "tak jako tak >práší vlastně všude", že se "nějaký ten úlomek skla" do medu přece >vždycky nějak dostane apod.). > > >Použití takovéto skelné vaty je nutno zcela odsoudit. Tolik k první >otázce (viz níže citovaný příspěvek). > >K druhé otázce: Kontaminaci medu sklem je možno docela dobře zabránit >(hlavně tím, že nepoužívám skelnou vatu do úlů). Především však je >potřeba jasně říci, že takovéto kontaminaci je nejen možno, ale hlavně >- nutno - zabránit. To snad není potřeba dále rozebírat. > >Uvědomme si, co se stane, jestli nějaký včelař bude prodávat med >kontaminovaný skelnými úlomky, a poškodí tím zdraví některého svého >odběratele, který si nechá zjistit, odkud se mu do vnitřností dostalo >sklo. Takový včelař samozřejmě půjde před soud. A nedosti na tom, >rozmázne se to v médiích. Začne se mluvit o tom, že soukromí včelaři >si sami vyrábějí úly z kdovíčeho, že zdravotní nezávadnost jejich medu >vlastně nikdo nekontroluje, a že všichni, kdo si kupují med přímo do >včelaře, riskují... atd. Může se stát, že od nás lidé přestanou med >kupovat a půjdou si pro něj raději do hypermarketu, protože budou mít >pocit, že med, který prošel nějakou zpracovatelskou mašinérií, je >nějak kontrolovaný a tudíž bezpečnější. Jeden nezodpovědný včelař >takto může snadno poškodit celou včelařskou obec. > >Co se týče dnešních průmyslových izolací, jimž se však (pokud si to >správně vybavuji) neříká "skelná vata", ale "minerální vata" nebo >"kamenná vata" (Rock wool), tak jejich použití do úlů není sice >takovým zločinem jako použití skelné vaty, ale přece bych byl vůči >tomuto materiálu skeptický. Jednak tento materiál práší a do úlů se >nemají používat prašné materiály (to nejen podle literatury a >"nějakých čtyřicet let starých pouček", ale jestli se správně >pamatuji, tak o tom hovořil před pár lety někde ing. Kamler z VÚVč). >Ale je tu i důvod praktický - a tím je tepelná vodivost a izolační >schopnost tohoto materiálu ve srovnání s polystyrenem. Jestliže je >tloušťka tepelně izolační vrstvy v úlové stěně 2 nebo 4 cm (což jsou >běžně používané míry), pak jsou při takové tloušťce izolační >schopnosti Rockwoolu dosti slabé. A jestli se zvýší tloušťka použité >izolace, pak je úl příliš veliký a hlavně - tato izolace je dosti >těžká. Takže nevidím důvod proč tento pochybný prašný materiál strkat >do úlů. > >Dalším důvodem pro odmítnutí této "kamenné" izolace je nasákavost. >Vodní páry pronikají z vnitřku úlu do izolace, kde kondenzují a >izolace vlhne (kondenzovaná voda se v ní může nahromadit v takovém >množství, že se dá ždímat). O takovéto "izolaci" zcela správně říkají >zastánci tenkostěnných neizolovaných úlů, že takto izolovaný úl se na >jaře mění spíše v ledničku. Teoreticky by se tomu dalo zabránit >igelitovou fólií, jenže se tím komplikuje konstrukce úlu, a navíc tuto >izolaci časem mohou prožrat všelijací červíci a podobná havěť, která >se občas v úlu vyskytne... > >Přeji hodně (nekontaminovaného) medu! > >S pozdravem > > Baudis Jan > > > > > >>To je přesně ten správný dotaz, který by si měl položit každý, kdo chce >>něco odsuzovat a v podstatě o tom ví ... Další otázka by měla znít jestli >>je možné úl, který by vylučoval kontaminaci medu ůlomky sklem navrhnout a >>postavit Odpovědi jsou jasné. Dnešní izolační hmoty na bázi čediče nebo >>skla v porovnání s těmi před 30 lety jsou stejné asi jako Pendolino a parní >>lokomotiva z r. 1920, nebo stařičký Spartak a poslední typ Oktávie. Odpověď >>na druhou otázku je ještě jednodušší. Není to nic složitého. Ale daleko >>nejjednoduší je papouškovat poučky staré 40 let a moc u toho nemyslet. >>Hodně medu. Zdraví R. Stonjek >> >> > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 16961
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |