Včelařská konference

Jak jsme se tady nabídl, a protže Anežka, kterou dnes hlídám, nezlobí a hraje si, tak se vykecám, jak jsem byl (snad ze zdvořilosti a z úcty ke stáří, šedinám, pleši a brýlím) vyzván.

Napřed co mám na včelnici. Brennery kombinované 30*30 a 30*15 (tzv Dadant systém jak se dnes říká) Brennery NN 30*15 a Langstrothy 24, na které přecházím. Tedy na tento půdorys, s výškou budu ještě machrovat, ale 24cm není pro tuto oblast asi vhoné.
Na vysvětlenou. Od Brenerů, velmi dobrých úlů odcházím, protože jsem začal rozšiřovat stavy a nabouchat na každý úl asi 12-14 nástavků rámků(celková letní výška i s oddělkem), to je pak magořina. Do dvaceti úlů to jde. Volil jsem L, protože měl nejdelší loučku, momentálně na něj byl inzerát ve Včelařství a snad nebude v budoucnu problém dovážet laciné rámky z chudších zemí, jako je např. Turecko atd.
Ale dnes lituji, že jsem nevolil Optimal. To jen pro ty, co se domnívají, že úl je věda.

Takže, co jsem dělal.
V lednu a únoru jsem řešil průšvihy, jak jsem napsal o příspěvek níže, tedy spojoval nebo vymetal včely.
Před týdnem, zatím kvete jen líska, jsem prošel Lnagstrothy.
V podstatě jsem jen kontoloval. Zásoby. Včely jsem nechal, kde byly, tam byly a nepřehazoval jsme je. Ani dolů, ani nahoru.
Jediné na co jsem dbal: Zda v nástavku, kde plodují, mají zásoby (na dosah)? Pokud byly včely nahoře a zásoby byly dole, tak jsem je obložil zásobními plásty ze zdola, pokud byly vedle nich plásty bez zásob. Včely si teď stahují zásoby a obklopují s nimi plodové těleso, tak tam někde byly již vybrané prázdné plásty. Dle mě je plný plást nejlepší tepelná izolace a taky to jsou akumulační kamna.
Pokud byly včely ve spodním nástavku, tak jsem jen kontroloval, jestli jsou nad nimi plné zásobní. Pokud byly vedle nich byly úplně prázdné plásty, tak jsem sem přendal krajní zásobní plásty z horního N. Opět jsem tedy plod obkládal zásobami.

Vyčistil jsem dna, vyklepal podložky. Obchází nám tady mor.

U brenerů jsem nedělal nic, a nebudu (doufám muset).
Zkontroluji pečlivěji zásoby, zatím jsme to dělal jen nahlédnutím pod fólii, a kde bylo podezření, tam jsem dával plásty. Ale to bylo v zimě. A u NN. Tam se mi stalo, že se proplodovaly nahoru, a zásoby zůstaly pod nimi. U kombinovaného je velký plást udržel tam kde měl, a horní nástavek zůstal se zásobami nad nimi.

Zastávám názor, že teď je méně více a včely nechtějí rušit.
Dobré plásty, pyl a to vše se mělo machrovat v podletí.

A co budu dělat. Nic. Nepočítám, že tluču honem rámky a nástavky, i když mě to nebaví, po té co jsem u souseda viděl tu mezerovitost plodu :-((

Další zásah bude až včely přejdou z období rozvoje plodování do fáze stavby a hromadění zásob.

U Langstrothů.
Ty jsou nyní na dvou až třech N, mají dost zásob i prostoru a až dojde ke květnové explozi a oni zaplodují a hustě obsednou 2N, tak se rozhodnu.
Vyndám ten spodní(třetí) pokud je, na 2 horní dám mřížku a nasadím kombinaci plástů a mezistěn do medníků. Uprostřed plásty, na kraji mezistěny, v množství dle síly včelstva.
Rámky s trubčinou nechávám dole po celou sezonu i zimu.

Jestli vás napadá, a jak mění plásty dole?, tak odpovídám: "při chovu matek a tvorbě oddělků", které bude hned následovat. A místo odebraných plástů přidávám mezistěny.

Na rovinu přiznávám, že tento systém provozuji jen 3 roky( s předchozí dvacetiletou zkušeností).
Bude Vám tady chybět přehazování, a u NN nástavků jsem se bohužel nedopracoval k důsledné práci s celými N, protože to dle mě nejde.

Co budu v květnu dělat s NN Brennery jsem napsal o příspěvek níže. Dám pod něj kombinaci s plásty a mezistěny, protže tam jde plodové těleso dolů po ose. Nad jeden NN jako medník, případně pak podněj další přidám. Když se bude dařit.

U kombinovaných systémů, tam dám horní Nnástavek podle situace pryč a to většinou dolů. Něco plástů se zásobami uschovám pro oddělky, pokud bude v plodišti plno zásob.
A nadsadím NN, postupně více, protože na souvislé ploše jdou včely rychle do rozvoje. Je to dobrý systém, ale má komplikace se stavbou. Stavím ve spodním nízkém N, hlavně trubčinu, aby to drželo matku dole. To je výhoda 30x30 oproti jiným (39*30,atd), dá se snadno uzvednout.
Dále dávám mezistěny do prvního N nad plod, ale až ve druhé vlně přidávání, kdy je tam víc medníků a zakladení není na škodu. Než se vytočí horní dva polonástavky, plod už zde většinou není, a když, tak vyndavám jen jednotlivé plásty.
Obnovu velkých plástů řeším při tvorbě oddělků. Nahrazuji mezistěnami.


S brennery včelařím přes dvacet let, tak tam to považujte za vyzkoušené, ale nikomu to nevnucuji. Je to náročné na psychiku, protože je tam minimum provozních zásahů a člověka svrbí ruce.
To si ale včelař má kompenzovat chovem matek. Při tom taky do včel chodí a ohlídá si rojovou náladu.

Výnosy. Když Vám bude někdo radit, tak se na ně ptejte!
Bez toho se nezorientujete.
Spousta osvědčených technologií vede k průměrným výnosům dle statistik.

Dokud jsem včelařil jen tady u řeky tak byly malé, ale nevčelařil jsem jen pro med, u včel mi bylo dobře. Ve snůšce je tady díra, chybí řepka, a včely chodily do rojů.
Pak jsem přešel na externí stanoviště, a tam je to lepší.
Med počítám za obě stanoviště.
Předloni jsem měl na 20 zazimovaných něco přes 700kg, v loni jsem na 35 zazimovaných měl opět jen 700kg. Ale
postříkaly mi včely na řepce, a po jarní snůšce už to tady nebylo ono. A taky jsem zazimoval skoro 70 včelstev. Takže to mám slabé, po několik let zpět jsem téměř zdvojnásoboval stavy.

Karel