Včelařská konference

Vážení přátelé, při čtení názorů v této konferenci jsem narazil na téma, které mne zajímá. Kdysi jsem viděl úly s rámkovou mírou 37x30. Velice se mi líbilo plodiště, respektive plodové hnízdo. Sám včelařím na míře 39x24. Jsem celkem spokojen, včely jsou v podletí silné. Silné tak, že zimuji ve dvou nástavcích. Ale. jednou zimují ve spodním, jedno v horním nástavku, přehazování se mi moc nelíbí, včely se rozruší, také přensá doba přehození se mi těžko určuje. Tak sbírám vědomosti o Dadantech, kde by plodiště mělo být 39x30, nebo i více. A žil jsem v domění, že včely zimují v tomto velkém nástavku, jako medníky se používají polonástavky. A dneska jsem v této diskusi četl...polonástavek nahoře, polonástavek dole, tak tedy jak??? Můžete mi sdělit Vaše zkušenosti? Děkuji.

Od: Sliva:
> Vážení přátelé, při čtení názorů v této konferenci jsem narazil na téma,
> které mne zajímá. Kdysi jsem viděl úly s rámkovou mírou 37x30. Velice se mi
> líbilo plodiště, respektive plodové hnízdo. Sám včelařím na míře 39x24.
> Jsem celkem spokojen, včely jsou v podletí silné. Silné tak, že zimuji ve
> dvou nástavcích. Ale. jednou zimují ve spodním, jedno v horním nástavku,
> přehazování se mi moc nelíbí, včely se rozruší, také přensá doba přehození
> se mi těžko určuje. Tak sbírám vědomosti o Dadantech, kde by plodiště mělo
> být 39x30, nebo i více. A žil jsem v domění, že včely zimují v tomto velkém
> nástavku, jako medníky se používají polonástavky. A dneska jsem v této
> diskusi četl...polonástavek nahoře, polonástavek dole, tak tedy jak???
> Můžete mi sdělit Vaše zkušenosti? Děkuji.
..........

Je to tak, že se doporučuje v technologii kombinovaných NN a VN nástavků zazimovat s NN jako zásobárnou medu nahoře a jako pro podněcovací efekt tento NN nástavek dát po vyzimování a vhodném počasí na dno dolů. Jestli máš a znáš technologii chovu s kombinovanými nástavky, tak to moc dobře víš.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Existuje metodika př. Řeháčka na Eurodadant s používáním polonástavku jako krmné komory a také hezký článek na toto téma ve Včelařských novinách. U větších rámkových měr (original Dadant,JUMBO a OPTIMAL) jde zimovat i bez krmné komory, pak přehazování odpadá. Dle informací v různých diskusích lze využít i technologii , při které se krmná komora podstaví pod plodištní VN po nakrmení koncem srpna nebo v září. Mně se 2x stalo, že se včely přesunuly do NN a tam uhynuly hlady ač byl VN plný zásob. Takže asi budu směřovat k posledně uvedené technologii, s tím, že podstavený nástavek na podzim vytavím na vosk v rámci obměny díla v NN. S pozdravem

Myslím, že tu zatím nezaznělo, proč si vlastně včelař "komplikuje" život s
dvojí rámkovou mírou na včelnici.
Není to jen lehčí nástavek. To by bylo naprosto jednoduché mít jen nízké
nástavky, jak na to dnes pokud vím přechází hodně komerčních včelařů hlavně
z důvodu jednoduchosti obsluhy a úspory "člověkohodin" protože dnes je
lidská práce drahá.
Ovšem čistě NN provoz si nedokážu představit na délce rámku 39 ... to je
prostě tak mrňavá plocha rámku, že by to matku nejspíš brzdilo natolik, že
by včelstva zaostávala. Eurodadant vznikl podle mě spíše pro ulehčení námahy
s medníkem a pak se hledal způsob, jak se s tím srovnat.
Ovšem stále

HLAVNÍ výhoda proč si osobně komplikuji život je, že spoléhám
na rychlejším jarním rozvoji díky velké souvislé ploše vysokého plodiště.
Pro využití této výhody je ale potřeba, aby byl přesunut nízký nástavek
dospodu, protože jinak v něm nahoře matky začne klást a na velký rámek bude
přecházet jen neochotně. Bude se držet nahoře v teple.
Tím se výhoda systému "Dadant" ztratí a zbude nám jen nevýhoda dvou
rámkových
měr na včelnici a pracnější "nenástavková" obnovou díla a případná
manipulace s těžkým nástavkem.
Ovšem včelstvo na to musí být dost silné a i vysoký nástavek obsedat alespoň
částečně, a musí se to udělat včas.
Jinak je lepší nepřesouvat. Já jsem letos těm včelstvům, které byly slabší
vysoký nástavek vyměnil za nízký a nechal plodiště v nízkém nástavku nahoře.
Přehození nechám na později, až bude horní plně zakladený.

Důvod proč jsem do toho šel já? Stanoviště ve velké zahrádkářské oblasti se
spoustou ovocných stromů, nekočuji a v doletu nemám řepku. Pouze v
sousedství les a medovicová snůška já zatím nejistý i přes jisté zlepšení v
posledních dvou letech. Spoléhám na rychlejší rozvoj na vysokém díle +
spojování se záložními oddělky, abych byly včelstva dříve ve formě.

Ale počítám s provozem do 15 včelstev, takže mi komplikace s atypickým
plodištěm nevadí.

Je ale skutečně ošetřování včelstev neuteplených a uteplených s dlouhou
loučkou (od 42 výše) oproti "krátké" stejné v systémech "Dadant"?

Arnošt

----- Original Message -----
From: "vsusicky" <vsusicky/=/atlas.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 1:34 PM
Subject: Re: Dadant


Existuje metodika př. Řeháčka na Eurodadant s používáním polonástavku jako
krmné komory a také hezký článek na toto téma ve Včelařských novinách. U
větších rámkových měr (original Dadant,JUMBO a OPTIMAL) jde zimovat i bez
krmné komory, pak přehazování odpadá. Dle informací v různých diskusích lze
využít i technologii , při které se krmná komora podstaví pod plodištní VN
po nakrmení koncem srpna nebo v září. Mně se 2x stalo, že se včely
přesunuly do NN a tam uhynuly hlady ač byl VN plný zásob. Takže asi budu
směřovat k posledně uvedené technologii, s tím, že podstavený nástavek na
podzim vytavím na vosk v rámci obměny díla v NN. S pozdravem

O krmných komorách jsem už něco napsal, stačí se podívat do archivu. Přestal jsem je používat, má to celou řadu nevýhod a výhody žádné./Výška plástu 35 cm/ Plno lidí stále nechápe, že v Dadantu se neurčuje, kde má matka být, ale vůbec se nad tím nepřemýšlí a nikdo se tím ani nezabývá, vyjímku tvoří vývojový vrchol, kdy se občas matka podívá do nástavku nad, ale to v podstatě vůbec nevadí. Polonástavek se podstavuje pod plodiště jako chytré a účinné protirojové opatření a matka tam klade pouze velmi vzácně. Zdraví R. Stonjek

Přestal jsem je používat, má to celou řadu nevýhod a výhody žádné./Výška plástu 35 cm/ Plno lidí stále nechápe, že v Dadantu se neurčuje, kde má matka být, ale vůbec se nad tím nepřemýšlí a nikdo se tím ani nezabývá, vyjímku tvoří vývojový vrchol, kdy se občas matka podívá do nástavku nad, ale to v podstatě vůbec nevadí. Polonástavek se podstavuje pod plodiště jako chytré a účinné protirojové opatření a matka tam klade pouze velmi vzácně. Zdraví R. Stonjek

.....
Souhlas.
Rozdíl ve výšce rámku je pro mě taky důležitý tím, že tam drží matku a plod
Jarní rychlý rozvoj - to je věc diskuze, ale už na to moc nekoukám. Je tam spousta jiných faktorů, které to taky ovlivňují.

Polonástavek - ten má u mě i jinou funkci. Máme tady celoroční dostatek pylu, a ten nástavek ze zdola s pylem dávám nahoru před krmením. Včely ho zanesou sladinou zakonzervují a včely ho mají po vánocích v dosahu, a nemusí se tak honit venku. Pyl dole často plesnivý, a hlavně je za chladu pro včely nedosažitelný.

Protože můj Brenenr má plochu mezistěny stejnou jako Adamec (tedy možná malou, jak jsme si zpočátku myslel), tak jsem zkoušel a občas provozouji dva nad sebou.
(obnova díly atd. ...) ale zjistil jsem, že tam včely více matky omezují a zanášejí takto vytvořené plodiště sladinou.
Na rozhraní nástavků je těleso, pod pyl a zásoby a nad zásoby a do nízkých pak sladinu moc nedávají.
Zatímco u jen jednoho vysokého ho včely doslova matce rezervují pro kladení a sladinu do něj ukládají minimálně v vrstvě jen několika centimetrů. To mě vadilo (u mého rámku, ne u Dadant syst.) a jelikož literatura NN a N popisuje blahodárnost medového zvonu obklopujícího plod, tak jsem na to byl zvědav, jak se budou chovat včely na 45cm, kde je na tu sladinu místo. Nevím jak u 45x28(30) ale u 45*23 o ten zvon moc nestojí, protože si ho, hlavně v odbdobí rozvoje před pampeliškami moc nedělají a plodují i na 45cm od loučky k loučce (boční), přestože jim knihy předepisují izolační distanci od stěn:-)
Karel

Nemáte někdo prosím odkaz na metodiku výměny díla VN u DD systému? Případně celou metodiku. Děkuji Zdenek
/Nedaří se ani př. goglu nic najít :-)/

Dol vydal Metodiku Dadant systému, která byla vydaná jako součást projektu NAZV QH 72144, číslo uvádím speciálně pro př.Matla, aby se mohl sám přesvědčit a nahlédnout a rozhlédnout po podobných věcech z Dolu, které jsou vydávány z peněz grantu a projektů jako veřejně přístupné. A jinak mám od Ing. Řeháčka metodiku k Euro dadantu v tištěné podobě. To bych mohl zkusit naskenovat a poslat na email. Jinak nějaké odkazy jsem také nikde nenašel. A já výměnu řeším oddělkem jako protiroj. opatření. Polovina plodiště před řepkou každý rok najednou.

Pane Molčík, mohl bych Vás poprosit o metodiku p. Řeháčka ?
Pokud by Vám vyšel někdy čas, tak bych byl moc rád.
LesTroj/=/seznam.cz
Děkuji. Pěkný večer. Zdenek

Dne Sunday 30 of January 2011 19:29:29 e-mail/=/nezadan napsal(a):
> Pane Molčík, mohl bych Vás poprosit o metodiku p. Řeháčka ?
> Pokud by Vám vyšel někdy čas, tak bych byl moc rád.
> LesTroj/=/seznam.cz
> Děkuji. Pěkný večer.        Zdenek

Dobry den,

vzhledem k tomu, ze jsem metodiku nevidel nikde prodavat ( ale mozna bude ve
vcelarske knihovne ?) Mohu take poprosit? mail :
vcely-konference/=/vcelarstvi.org


Dekuji

--



S pozdravem

Jan Cervenka

Dol vydal Metodiku Dadant systému, která byla vydaná jako součást projektu NAZV QH 72144, číslo uvádím speciálně pro př.Matla, aby se mohl sám přesvědčit a nahlédnout a rozhlédnout po podobných věcech z Dolu, které jsou vydávány z peněz grantu a projektů jako veřejně přístupné. A jinak mám od Ing. Řeháčka metodiku k Euro dadantu v tištěné podobě. To bych mohl zkusit naskenovat a poslat na email. Jinak nějaké odkazy jsem také nikde nenašel. A já výměnu řeším oddělkem jako protiroj. opatření. Polovina plodiště před řepkou každý rok najednou.

Dol vydal Metodiku Dadant systému, která byla vydaná jako součást projektu NAZV QH 72144, číslo uvádím speciálně pro př.Matla, aby se mohl sám přesvědčit a nahlédnout a rozhlédnout po podobných věcech z Dolu, které jsou vydávány z peněz grantu a projektů jako veřejně přístupné. A jinak mám od Ing. Řeháčka metodiku k Euro dadantu v tištěné podobě. To bych mohl zkusit naskenovat a poslat na email. Jinak nějaké odkazy jsem také nikde nenašel. A já výměnu řeším oddělkem jako protiroj. opatření. Polovina plodiště před řepkou každý rok najednou.

Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 30. 1. 2011
Re: Dadant (15857) (50175)

Dol vydal Metodiku Dadant systému, která byla vydaná jako součást projektu NAZV QH 72144, číslo uvádím speciálně pro př.Matla, aby se mohl sám přesvědčit a nahlédnout a rozhlédnout po podobných věcech z Dolu, které jsou vydávány z peněz grantu a projektů jako veřejně přístupné.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Díky za info, Aleši.
uvedený projekt byl společným projekterm ČZÚ, VŠCHT a VÚVč a týkal se testů probiotik a jejich využítí ve vztahu k MVP. Představení jednoho z výstupů je např.: zde, ač to není z Dolu:
http://www.apimondia.org/2009/bee-health/posters/The%20growth%20of%20probiotic%20microorganisms%20with%20antagonistic%20activity%20-%20Dubna%20Sona.pdf
Zmíněnou metodiku jsem ve výstupech tohoto projektu ani na stránkách Dolu neobjevil, můžete dát přesnější link?
Jinak samozřejmě: na http://www.isvav.cz se dá najít řada projektů, Dolu, ale proč zprávy o nich přímo nepraští do očí zájemce, jenž se podívá na web Dolu? Můžou tam být aspoň abstrakty nebo bibliografické odkazy ... Proč bychom se po nich měli pídit a prosit o ně? Jasně: na těch starých stránkách v rubrice Kdo je kdo najdu spoustu bibl. údajů, jsou cenné, ale drtivá většina z toho jsou, řekněme, populární práce. Jistě: zaplať Pánbu za ně, je v nich mnoho cenného a jsou to často určité výsledky výzkumu. Ale ...
Ale já bych si tu presentaci výzkumné práce, ať už jde o výzkum základní, či o aplikovaný, představoval opravdu jinak ... Tak to ostatně znám z jiných oborů. Toť vše ...
Jiří

To jak se Dol prezentuje a jaké má stránky je věcí Dolu. Já VuVč Dol s.r.o. znám jako soukromou firmu a necítím nějaký závazek z jejich strany vůči včelařům jiný než obchodní. Dol nepatří včelařům ČSV. Kdyby byla konkurence možná by byly i změny v prezentaci Dolu a víc by vnucovaly své výrobky a práce z výzkumu.

Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 30. 1. 2011
Re: Dadant (15857) (50175) (50194) (50202)

Kdyby byla konkurence možná by byly i změny v prezentaci Dolu a víc by vnucovali své výrobky a práce z výzkumu.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
Ano, Aleši, to jest třeba si přáti, jak praví klasik ... ...;-)
Jiří

AM:
Dol nepatří včelařům ČSV. Kdyby byla konkurence možná by byly i změny v prezentaci Dolu a víc by vnucovaly své výrobky a práce z výzkumu.
------
Viz výpis na www.justice.cz

1/5 patří ČSV a její zástupci sedí v orgánech společnosti.
Můžete tam zjistit i obrat a další náležitosti, tak jako u každé firmy reg. v obch. rejstříku.

Karel

Aleš Molčík (195.189.142.120) --- 30. 1. 2011
Re: Dadant (15857) (50175) (50194) (50202)

Já VuVč Dol s.r.o. znám jako soukromou firmu a necítím nějaký závazek z jejich strany vůči včelařům jiný než obchodní. Dol nepatří včelařům ČSV.
xxxxxxxxxxxxxxxxx
Ještě poznámku: to by bylo v pořádku, kdyby neměl Dol i monopol na to, ke všemu se vyjadřovat z titulu toho, že je výzkumným ústavem a tím i referenční laboratoří stran včelích nákaz. A taky přotože "se" to tak v zákonech a nařízeních tak nějak "nastavilo" ... To mi neladí s tím, že je zárovaň monopolním výrobcem léčiv. Ale to už tu padlo víckrát. Nevím, jak je to v civilizované cizině ... ví to někdo?

Zeptám se jinak: jestli je vinen někdo z VuVč tím, že mu nikdo nevytvořil konkurenci? Jistě získat patřičná oprávnění není jednoduché.

leš Molčík (195.189.142.120) --- 30. 1. 2011
Re: Dadant (15857) (50175) (50194) (50202) (50203) (50207)

Zeptám se jinak: jestli je vinen někdo z VuVč tím, že mu nikdo nevytvořil konkurenci? Jistě získat patřičná oprávnění není jednoduché.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
To jste, Aleši, klepl hřebíček přímo na hlavičku ... ;-)
Jiří

Já jse pořídil jen jeden a víc jim nefandím, ale ob rok je zimuji na nízkých nástavcích, Taky to jde.

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Ale Mol??k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Dadant
> Datum: 30.1.2011 14:35:48
> ----------------------------------------
> Dol vydal Metodiku Dadant systému, která byla vydaná jako součást projektu
> NAZV QH 72144, číslo uvádím speciálně pro př.Matla, aby se mohl sám
> přesvědčit a nahlédnout a rozhlédnout po podobných věcech z Dolu, které
> jsou vydávány z peněz grantu a projektů jako veřejně přístupné. A jinak
> mám od Ing. Řeháčka metodiku k Euro dadantu v tištěné podobě. To bych mohl
> zkusit naskenovat a poslat na email. Jinak nějaké odkazy jsem také nikde
> nenašel. A já výměnu řeším oddělkem jako protiroj. opatření. Polovina
> plodiště před řepkou každý rok najednou.
>
>
>