Včelařská konference

V sobotu jsem se díval poprvé na loňské oddělky ,Optimál nakrmeno 15 kg zjistil jsem že mají všeho všudy 1/2 kg zásob
prostě vymeteno, plodu mají asi 3dcm oboustranně,čím mám a jak dlouho krmit, zatím jsem jim dal do stropního krmítka 1:1 a do podmetu medocukrové těsto 1:4 jinak jsou čilé létají pro pil, sedí na plodu a matka klade.
Děkuji za názory

s oddělkama v tenkostěnných sem letos vyzimoval podobně,dostaly víc jak 22kg + med co si nasbíraly,27.3 měli jen pár krystalek z neproměněných zásob, jeden oddělek dostal toto množství 2x,protože ho vykrádal divoký roj s lesa, poslední flašku už neměly ani kam dát....
dal sem jim 2 plné zásobní plásty,s kterých za týden byly jen prázdné souše...teď dostaly,medocukrové těsto a už jsou sytý to už takovou rychlostí nespracovávají a teď mají žízeň,jdou po vodě a uklízí.Ani jedno včelstvo se mi letos nevydalo za zásobama do druhého nástavku a pořád se drží dole ,kde začaly plodovat ,za zásobama se při teplejším počasí natáhnou jen nejsilnější,slabším to dělá potíže a proto sem jim prázdné souše se spodního dal nahoru a plné kolem plodu a nad plod,slabší sem zůžil na jeden nástavek ,nejslabší chudáčky sem pospojoval.Vyházel sem plesnívý rámky od včel co sem pořídil loni od jednoho dědy a hned za nima poletí ty starý úly ,děda už roky končí tak nato sere,snad byly stolet starý,jeho včely se mi zaboha nechtěli rozšířit směrem dolů asi bylo už pozdě ,zima je tu pořád,včera sem zahlédl teprve kvést vrbu jívu. v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí ,pak až zásob...

v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí ,pak až zásob...

.....
Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.

Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě změním názor.

Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.

Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to ojediněle.

Karel.

Přikláním se také k názoru, že samotný mráz není příčinou úhynu včelstva,
maximálně může jen spolupůsobit. Byly přece dělány pokusy s úspěšným
zimováním včelstev v úlech se síťkou místo dna a kromě toho se včelaří i v
krajinách, kde jsou naše "extrémní mrazy" naprosto běžné. Osobně bych to
tipoval na předchozí oslabení včelstva varroázou (abych už nesýčkoval něčím
vážnějším).
S přátelským pozdravem Petr.

----- Original Message -----
From: "Karel" <karel.jirus/=/seznam.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, April 12, 2006 10:48 AM
Subject: Re: krmení


>v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí
> ,pak až zásob...
>
> ....
> Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.
>
> Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v
> kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě
> změním názor.
>
> Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a
> umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.
>
> Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to
> ojediněle.
>
> Karel.
>
>

Byl udělaný taky pokus, že včely přezimovaly v drátěné kleci.
Mně přezimoval dobře i oddělek s matkou v jednom nástavku 3/4 langstroth neutepleném. Přidal jsem ho na jaře ke včelám bez matky. Nepřezimovaly ale včely, které dobře neobsedaly prostor. Třeba slabší včely, které byly na třech nástavcích. Matka např. zakladla v druhém nástavku a včely vybraly zásoby jenom kam dosáhly. V horním nástavku zbylo zásob hodně. Silná včelstva i když matka zakladla v druhém nástavku na zásoby dosáhla (až do horního nástavku) a přezimovala dobře.
Tonda.

>Přikláním se také k názoru, že samotný mráz není příčinou úhynu včelstva, maximálně může jen spolupůsobit. Byly přece dělány pokusy s úspěšným zimováním včelstev v úlech se síťkou místo dna a kromě toho se včelaří i v krajinách, kde jsou naše "extrémní mrazy" naprosto běžné. Osobně bych to
tipoval na předchozí oslabení včelstva varroázou (abych už nesýčkoval něčím vážnějším).

Také jsem ještě neviděl umrzlé včely mrazem pokud se neuvolnilo víko nebo ho někdo úmyslně neshodil ba dokonce se mi stalo, před 2 roky, že asi divoké prase nebo nějaké dvounohé prase shodilo na mém druhém stanovišti u lesa včely zazimované ve dvou nástavkách z podstavce, víko spadlo nástavky se oddělily a já to zjistil po vydatném sněžení, když jsem šel kontrolovat jestli nejsou sněhem zavátá česna , včelky se choulili v rohu nástavku na dvou rámkách na půl zasypány sněhem, ofoukal jsem sníh, postavil nástavek vybral použitelné zásoby zakryl víkem . 1. května se mi vyrojily podotýkám že včelařím v 600m nad m.
V tomto případě úhynu 20 včelstev na jednom stanovišti to není samo sebou , určitě bych volal veterináře a nechal vyšetřit vzorky .

Vláďa
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: krmen?
> Datum: 12.4.2006 10:48:28
> ----------------------------------------
> v okolí umrzlo jednomu 20 včelstev zateplených ve voze,je to otázka počasí
> ,pak až zásob...
>
> ....
> Samořejmě se rád dozvím něco co nevím, neznám, atd.
>
> Takže, pokud mi někdo ukáže, nafotí, atd úhyn včel mrazem, které jsou v
> kontaktu se zásobami, tak se velice rád podívám a poučím. A samozřejmě
> změním názor.
>
> Ale dodneška jsem ještě neviděl včely, které by byly dostatečně silné a
> umrzly v kontaktu se zásobami při mrazech do -30st.C.
>
> Zatím jsem maximálně vyiděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to
> ojediněle.
>
> Karel.
>
>
>

včely proboha pro nic za nic nezmrznou,mam oddelky v tenkostěných,deset rámků, celozasíťované dno,když se zohnu tek je přes síto vidím a nezmrzly

mráz potvrdil včelařovu chybu,selhal lidský faktor..

škoda ,že sem to přeházel bez fotek ,příště vám to zdokumentuju,spodní nástavek vybraný k nule vrchní plný ke 100 procentům,je samozřejmé ,že sytá včela nezmrzne..hladová včela se jen tak zmrzle přetvařuje ,zalezená v buňce asi chudák s toho zimního hladu dostala šok k smrti.. podrobnosti toho úhynu 20 včelstev neznám,ale je tu dost rozšířené dávat jen 10 kg + med nasbírany od posledního vytáčení a pak to na jaře dohánět,všelikým podněcováním...
moje teorie je ,že na podzim je ve spodním N držel plod pak 2 měsíce mráz(doslova v kuse)jim neumožnil kontakt se zásobami ve druhém N a ted znovu plod
jinak letos v 1N mám vyzimovaný lepší včelstva než ve dvou N,protože prakticky zimovali všechny v 1N a ten druhej N od prvního vajíčka zbytečně vyhřívali až do teď a to některý měli přes červen červenec tři N plodiště...
letos sem vyzimoval 100 procent,když nepočítám jednoho chudáka ve třech uličkách,kterýmu sem tam nechal vběhnout myš,ale vyzimoval...

PK: ..příště vám to zdokumentuju,spodní nástavek vybraný k nule vrchní plný ke 100 procentům,je samozřejmé ,že sytá včela nezmrzne..hladová včela se jen tak zmrzle přetvařuje ,zalezená v buňce asi chudák s toho zimního hladu dostala šok k smrti..
podrobnosti toho úhynu 20 včelstev neznám,ale je tu dost rozšířené dávat jen 10 kg + med nasbírany od posledního vytáčení a pak to na jaře dohánět,všelikým podněcováním...
........

K prvnímu jsem předtím snad napsal:
Zatím jsem maximálně viděl včely, které nepřešly loučku na horu. A to ojediněle.

Na tom nicneměním. Jen podotýkám, že se mi z hlediska zimování ve více nástavcích po krátkém zkoušení nástavku 24cm jeví jako nejblbější. Jak říkám, vhodný na bednu od whiska, ne pro včely. Buď 16 (jak na mýdlo s jelenem) nebo 30.
U 24cm je problém donutit včely na rozdíl od NN aby vystavěly a zanesly prostor více nástavků souvisle zásobami.
U 16 není problém, zásoby bývají až ke spodku plástu a taky bývá plást častěji vystavěný až k loučce.
U 30cm zase není problém, i když plodují, mají tam dost zásob. Pokud to jsou silné včely.
Je to paradox, ale silné včely vytvářejí kouli a plodují spíše do strany přes víc uliček, slabé raději zvládnou celou uličku (dvě, tři) a ploduji od kraji ke kraji. A tam jim pak moc zásob nezůstane. To se mi stalo letos na 24cm. Oddělky to měli v uličkách výbrané a hned vedle byly plné plásty. Psal jsem to tady po Vánocích, nikdo nereagoval, a si ještě nevěděl, že už taky nemá včely.
Včely, aby přelezly nad sebe, musí mít dost energie -1/zásob 2/množství včel = tepelný výkon. Aby se přetáhly do horního], musí jich být dost a zřejmě čekají na menší mráz. Tuto eskamotáž nedělají při -20, čekají na oteplení. Celkové, nebo denní. (proto se mi tady pod horama jeví neizolované nást. úly lepší. Přece jen ke krátkodobému oteplení dochází častěji, než k několikadenímu, aby to zvedlo teplotu uvnitř přes izolaci)
Včely podle mých pozorování čekají pod loučkou a pak se nějak rozhodnou, začnou topit a převalí se nahoru. Čím více uliček do stran, tím lépe se jim to asi podaří. A pokud jim dojdou v té chvíli zásoby, tak to mají už podle mě spočítané.
To se mi stalo u jedněch už před vánoci a bylo to v podtstatě první. Dole byl doknce Adamec se slabou horní loučkou. V podmetu na podložce se objevovali mrtvolky. Po prvním léčení jsem to bral jako následek dlouhého plodování, po druhém jsem nadzvedl nástavek a koukl mezi ně.
Horní byl podle váhy plný a včely byly na horní loučce. Tedy dle mě OK. No a při Vánočním léčení jsem je vymetl. Dole jsem žádný plod nenašel, ale mohl být už vyběhlý. Ale tohle byly jediné, z více jak 60 co jsem zazimoval, které by tak uhynuly.
Další úbytky, asi 5/5, to byly oddělky, které se rozplodovaly v uličkách do šířky a tam jim došly zásoby, a asi 4/4 se proplodovaly nad zásoby, ve dvou případech to byly nízké Brennery (a moje lajdáctví - neposuzoval jsem tak přísně rozložení zásob). Ty zlomky znamenají úhyn/spojování. To je, když na to přijdu včas, tak to přehazuju.


No a k té poznámce o krmení na 10kg. Od takových včelařů s takovými úhyny a hlavně když jim hynou nejsilnější včelstva na jaře, od těch velice rád slyším kritiku, že N.úly by s měly zakázat, že se tam musí dávat 20kg cukru, a jim stačí maximálně x kg.
No a pak přijde taková zima a zřejmě i chladné jaro a je toho plná televize.

Karel

rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...

P.K. :
> rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
.......

To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Tohle se mi nezdá...
Pokud já mám informace a viděl jsem Minioptimál u přítele Prof.Ptáčka na
Mendlově včelíne v Brně, tak Optimál má dálku rámku 420mm a povětšinou se
používá výška 170mm.
Minioptimál je 420x170 postavený na výšku, čili otočením o 90°.
Je ale možné, že mě šílil zrak :).

Arnošt

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <gupa/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 11:54 AM
Subject: Re: krmen?

.....
To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr.
Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Ing. Arnošt Hrdina:
> Tohle se mi nezdá...
> Pokud já mám informace a viděl jsem Minioptimál u přítele Prof.Ptáčka na
> Mendlově včelíne v Brně, tak Optimál má dálku rámku 420mm a povětšinou se
> používá výška 170mm.
> Minioptimál je 420x170 postavený na výšku, čili otočením o 90°.
> Je ale možné, že mě šílil zrak :).
........
Určitě tě nešílel zrak. Minioptimal beru jako systém a na rámky 24x39 prý funguje dobře. Minioptimal beru jako celkově název systému zimování záložních včelstev, protože neexistuje u nás jiná podobná alternativa v názvu úlu s takovým zimováním. Tudiž přetočením do 6 rámků o 90° a zimováním nazývám systém a i úl jako Minioptimal. Je to pole neorané a v budoucnu s takovým zimováním se hodlám zabývat a v určitém směru rozvinout.

_gp_
http://vindex.ic.cz

P.K. :
> rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
.......

To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr. Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.
......
No nějak to moc přetáčíme:-)

Původně to snad mělo být 39x24, asi. Pokud je to reakce na mů názor na nejmenší vhodnost do nástavkového systému, tak na délce nezáleží.
24 je na jedno patro málo a víc pater dělá problém, protože tam včely patra dělají - zanášejí po patrech a dole nechávají proužek nezavíčkovaný a někdy i bez zásob. A to je moje výhrada.
Při jednoprostorovém zimování a včelaření na výšce 24cm, tak k tomu nemám zkušenosti, ale podle mě je to důkaz, že včely přežijí vše.
Když porovnám 24 s 15cm, se kterými zkušenosti mám (U nástavků), tak u 15cm včely zanesou a zavíčkují většinou (je to asi jestě otázka genetiky, některé ne a ne, než jsem je dal pryč) souvisle několik (nejméně 2) patra nad sebou a vytvoří až na dřevo a mezeru souvislou plochu, na které v pohodě zimují. U NN se mi ještě nestalo, že by nepřešli loučku. na rozdíl od 24cm.

A pokud by jsme se bavili o 24x39, tak tam je to taky v pohodě, to je původně stojan - almárky a tam pokud mohu podle svých zkušeností odhadnout (poslední jsem dal pryč o melicitoze), tak tam by zimovaly taky v pohodě, protože by si zásoby nanesly souvisle, alespon 20cm od shora přes tu loučku. A v almárkách nebyla včelí mezera (alespoň v těch mých).
A minioptimal, tedy zimování záložních matek, to je snad 42*17 postavený na výšku? ne 24*39. To se ptám, já žiji v tomto (omylu?).


Karel

Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s tím, že by to
byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
nastavkových úlů, (u zadovákú se při ochlazení stahuje do rámků v medníku,
protože mezi rámky v medníku a plodišti je 3 i víc cm mezera. Asi i proto
jsou vyzimovaná včelstva v zadovácích o něco slabší) Nad sebou má zimní
chumáč standartně 3-6 cm zásob, kde sedí, jsou prázdné buňky a na kraji
rámku, kde chumáč nesedí, jsou zásoby zavíčkované až dospodu rámku a nějaký
pruh zásob je i na spodním rámku. No, možná je to tím, že krmím později,
září a říjen, možná tím, že jiné rámky neznám, každopádně mně v tomto směru
rámky 39x24 vyhovují jako kompromis mezi velikostí rámků, váhou nastavků,
nutné velikosti koše pro vytáčení atd.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, April 13, 2006 12:57 PM
Subject: Re: krmen?


> P.K. :
> > rámková míra 24 x 39cm byla pro letošní zimu max. nevhodná
> > s tím souhlasím,v L při délce 45 cm ta výška není až tak neštastná...
> ......
>
> To by mohli tady možná informovat majitelé Minioptimalu. (Doc. RNDr.
> Vladimír Ptáček, CSc.) Tam 24x39 je a vzniká přetočením o 90° r.39x24.
> .....
> No nějak to moc přetáčíme:-)
>
> Původně to snad mělo být 39x24, asi. Pokud je to reakce na mů názor na
> nejmenší vhodnost do nástavkového systému, tak na délce nezáleží.
> 24 je na jedno patro málo a víc pater dělá problém, protože tam včely
patra
> dělají - zanášejí po patrech a dole nechávají proužek nezavíčkovaný a
někdy
> i bez zásob. A to je moje výhrada.
> Při jednoprostorovém zimování a včelaření na výšce 24cm, tak k tomu nemám
> zkušenosti, ale podle mě je to důkaz, že včely přežijí vše.
> Když porovnám 24 s 15cm, se kterými zkušenosti mám (U nástavků), tak u
15cm
> včely zanesou a zavíčkují většinou (je to asi jestě otázka genetiky,
> některé ne a ne, než jsem je dal pryč) souvisle několik (nejméně 2) patra
> nad sebou a vytvoří až na dřevo a mezeru souvislou plochu, na které v
> pohodě zimují. U NN se mi ještě nestalo, že by nepřešli loučku. na rozdíl
> od 24cm.
>
> A pokud by jsme se bavili o 24x39, tak tam je to taky v pohodě, to je
> původně stojan - almárky a tam pokud mohu podle svých zkušeností odhadnout
> (poslední jsem dal pryč o melicitoze), tak tam by zimovaly taky v pohodě,
> protože by si zásoby nanesly souvisle, alespon 20cm od shora přes tu
> loučku. A v almárkách nebyla včelí mezera (alespoň v těch mých).
> A minioptimal, tedy zimování záložních matek, to je snad 42*17 postavený
na
> výšku? ne 24*39. To se ptám, já žiji v tomto (omylu?).
>
>
> Karel

Radim polášek: Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s tím, že by to
byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
nastavkových úlů, ........

Já jsem řekl nejmíň vhodný. Záleží na lokalitě. Ale dosáhnout právě toho umístění na rozhraní rámků je problém.
To bylo vloni na podzim. rozplodovaly se a přelezly nahoru a v listopadu machrovat ve včelách, a napravovat to, to není cesta.

Když to vezmu, tak já měl letos ztráty (úhynem) právě na 24cm. Ale je to zkreslené tím, že na tom byly hlavně oddělky.
Ale za minulých 20 let jsme měl na NN i kombinovaném syst. ztráty jen na myši.
V podstatě co jsem zazimoval, to jsem vyzimoval. Slabochy jsem pak případně spojoval. Ale bylo jich málo. Vyjímkou byla melicitóza. Takže ztráty na úrovni 10/10 ze 70 jsou pro mě tragické. (úhyn/spojení).
Karel

Trošku filozofická úvaha:

1 - Zakrmím včely v srpnu. Plus - není opotřebení zimních včel. Minus -
včely přelezou nahoru a proplodují na podzim to, co by měly spotřebovat až v
zimě.

2 - Zakrmím včely v září až říjnu. Plus - včely už se nemají kdy
rozplodovat, do zimy jdou s optimálně uloženými zásobami. Minus - Přirozeně
určité opotřebení zimních včel.

Včelstva na jaře: 1 - Některá včelstva silná, jiná uhynula v důsledku
špatného sezení v zimě respektive proplodování zásob určených pro zimu už na
podzim.
2 - Všechna včelstva přežijí, žádné včelstvo není tak silné jako
nejsilnější včelstva v případě 1.

Závěr - Aplikací jednoho úplně správného závěru - "nakrmit v srpnu, později
krmení opotřebovává už zimní včely", až "na doraz" se nejlepšího výsledku
nedosáhlo, protože se objevil další omezující faktor. Nejlepšího výsledku se
dosáhne při nějakém kompromisu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 8:35 AM
Subject: Re: krmen?


> Radim polášek: Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s
> tím, že by to
> byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
> standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
> nastavkových úlů, ........
>
> Já jsem řekl nejmíň vhodný. Záleží na lokalitě. Ale dosáhnout právě toho
> umístění na rozhraní rámků je problém.
> To bylo vloni na podzim. rozplodovaly se a přelezly nahoru a v listopadu
> machrovat ve včelách, a napravovat to, to není cesta.
>
> Když to vezmu, tak já měl letos ztráty (úhynem) právě na 24cm. Ale je to
> zkreslené tím, že na tom byly hlavně oddělky.
> Ale za minulých 20 let jsme měl na NN i kombinovaném syst. ztráty jen na
> myši.
> V podstatě co jsem zazimoval, to jsem vyzimoval. Slabochy jsem pak
případně
> spojoval. Ale bylo jich málo. Vyjímkou byla melicitóza. Takže ztráty na
> úrovni 10/10 ze 70 jsou pro mě tragické. (úhyn/spojení).
> Karel

Jo kdyby člověk uměl věštit z křišťálové koule a věděl, jak dlouhý bude
podzim!
V září - říjnu je to problém, pokud je zima. Špatně odebírají cukr.
A*

----- Original Message -----
From: "Radim Poláek" <polasek/=/e-dnes.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 10:48 AM
Subject: Re: krmen?


Trošku filozofická úvaha:

1 - Zakrmím včely v srpnu. Plus - není opotřebení zimních včel. Minus -
včely přelezou nahoru a proplodují na podzim to, co by měly spotřebovat až v
zimě.

2 - Zakrmím včely v září až říjnu. Plus - včely už se nemají kdy
rozplodovat, do zimy jdou s optimálně uloženými zásobami. Minus - Přirozeně
určité opotřebení zimních včel.

Včelstva na jaře: 1 - Některá včelstva silná, jiná uhynula v důsledku
špatného sezení v zimě respektive proplodování zásob určených pro zimu už na
podzim.
2 - Všechna včelstva přežijí, žádné včelstvo není tak silné jako
nejsilnější včelstva v případě 1.

Závěr - Aplikací jednoho úplně správného závěru - "nakrmit v srpnu, později
krmení opotřebovává už zimní včely", až "na doraz" se nejlepšího výsledku
nedosáhlo, protože se objevil další omezující faktor. Nejlepšího výsledku se
dosáhne při nějakém kompromisu.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 8:35 AM
Subject: Re: krmen?


> Radim polášek: Já zimuji výhradně na rámkové míře 39x24 a žádné problémy s
> tím, že by to
> byla nějak nevhodná rámková míra nemám. Zimní chumáč na začátku zimy sedí
> standartně půl na půl právě na rozhraní horního a spodního nastavku u
> nastavkových úlů, ........
>
> Já jsem řekl nejmíň vhodný. Záleží na lokalitě. Ale dosáhnout právě toho
> umístění na rozhraní rámků je problém.
> To bylo vloni na podzim. rozplodovaly se a přelezly nahoru a v listopadu
> machrovat ve včelách, a napravovat to, to není cesta.
>
> Když to vezmu, tak já měl letos ztráty (úhynem) právě na 24cm. Ale je to
> zkreslené tím, že na tom byly hlavně oddělky.
> Ale za minulých 20 let jsme měl na NN i kombinovaném syst. ztráty jen na
> myši.
> V podstatě co jsem zazimoval, to jsem vyzimoval. Slabochy jsem pak
případně
> spojoval. Ale bylo jich málo. Vyjímkou byla melicitóza. Takže ztráty na
> úrovni 10/10 ze 70 jsou pro mě tragické. (úhyn/spojení).
> Karel

Závěr - Aplikací jednoho úplně správného závěru - "nakrmit v srpnu, později
krmení opotřebovává už zimní včely", až "na doraz" se nejlepšího výsledku
nedosáhlo, protože se objevil další omezující faktor. Nejlepšího výsledku se
dosáhne při nějakém kompromisu.

Ano. To je to co říkám. Na výšce rámku 24cm to bohužel platí.
U nízkého Brenera dlouhá léta (10) provozuji, pokud stíhám krmení na přelomu 7/8 (máme tady pouť tak to je pro mě takový mezník), když jsem pěstoval matky v oddělcích nad, tak jsem při tom i spojoval a v 8/9 jsem po kontrole případně doplnoval asi tak do 1/3 zásob. Tam kde jsem nebyl spokojen s množstvím, nebo polohou zásob.
U kombinovaného jsem nechával nahoře jeden vysoký a nad něj dával ten spodní s pylem, ty další nízké, jsme dával dospodu, dle síly včelstva. Hlavně proto, že si je včely hlídaly a neměl jsem starosti se skladováním souší.
U kombi systému mám zkušenosti asi tak 5 let, a nesetkal jsem se stím, že by to nefungovalo.

Dřív jsem přebytečné nástavky dával na zimu pryč při prohlídce 8/9, protože jsme se hlavně obával kontaminací léčivem.
V loni jsem od toho poprvé odstoupil a nechával včelám přes zimu prostor pod sebou. Jednak v důsledku některých článků a konzultací třeba s Ing. Dvorským, a hlavně se objevila pro mě nová informace, že léčivo se kape na knot ne podle celkového počtu nástavků ale podle počtu obsednutých.

Jinak ještě, je to věc názoru, ale to krmení v srpnu se podle mě projeví příští rok v květnu - dlouhověkost. Včely přestávají klást, v8/9 už tam není skoro plod, hlavně když tam není čerstvá matka, a včely na mě působá takovým ospalým dojmem.
řekl bych že šetří síly, mají pocit že už jsou za vodou.
Karel

To je novinka. Ještě na jarní léčení to bylo na objem úlu, teda počtu nástavků. To je i logické. Nevěřím, že změnili metodiku. Takhle se učí brouček přežít léčení.
Tonda.

>že léčivo se kape na knot ne podle celkového počtu nástavků ale podle počtu obsednutých.

Myslím, že v posledních příspěvcích se začala dělat "věda" z tak jednoduchého zásahu jako je nakrmení na zimu. Oba způsoby krmení uvedené Radimem mají celou řadu nevýhod. Krmíme li v srpnu musíme včelky cca měsíc hlídat, aby měly dost zásob a to je dost citlivé období zvl pro většího včelaře,který už ze včel únavou padá na hubu. Velmi často se stává, že první dávka jde těsně před smrtí hlady a kvalitní vyzimování pak vypadá úplně jinak. Krmíme li v září, nedej bože v říjnu, je to svým způsobem docela slušná prasárna omluvitelná jen ve vyjímečných případech. Důvodem je zcela spolehlivé udření přezimující generace a navíc zásoby musím hlídat ještě o měsíc déle. Existuje ještě jeden ověřený recept. Hned po odebrání medu zachovat včelkám obsednutý prostor, plodiště přesunout jako první dva nástavky odshora a natvrdo zakrmit běžnou dávku a 5 kg. navíc. Výhody: v polovině července máme nakrmeno, a můžeme vyrazit na dovolenou, včelky bez problémů přejdou přes období bodavosti a slídění a zařídí si vše potřebné samy a není li včelař namyšlený trouba musí připustit, že včelky to umí podstatně lépe než on. Začátkem září dobíhá poslední plod, otevřený už prakticky není a včelky jsou skutečně takové ospalé. Ale na jaře vše doženou a s rojením je znatelně méně problémů. Chce to mít jistotu, že ve včelstvech jsou vyhovující matky, ale to jde v září a říjnu v pohodě napravit oddělky. Ohledně krmení jsem vykonal celou řadu pokusů, ale tento způsob se mi jeví jako nejlepší a již několik let ho používám u všech včelstev.Musím ale připustit, že v naší oblasti snůška zcela končí cca do 10. 7. Včasné a rychlé nakrmení je ten nejlepší preventivní způsob proti pozdní melecitoze. Kdyby v r. 2002 měli včelaři tímto způsobem nakrmeno, ztráty by byly výrazně menší. Tento způsob jde asi hlavně použít u nástavkových úlů u jiných typů by se asi jednalo o nepoužitelný způsob. Zdraví R. Stonjek

nejlepší je nakrmit hned ke konci poslední snůšky pak jen operativně doplnit,nebo nedoplnit,jinak otevřený plod sem měl loni v první půlce listopadu(???)a nebyl to jeden úl,jinak medná komora tyto problémy posune jiným směrem...

Vždycky je třeba něco sledovat. Po hlavní snůšce před nakrmením minimální
zásoby. Po nakrmení v srpnu, pokud je teplé září, říjen a třeba i listopad
tak potom jestli neproplodovaly tu část zásob, kterou potom budou potřebovat
v zimě v mrazech, to podle mne prokázala letošní zima. Když třeba 2 /3 zásob
se dodají včelám v srpnu a zbytek řekněme v druhé polovině září, tak se musí
dvakrát nasazovat krmítka, navíc běžná velkoobjemová krmítka v září
nefungují, je na ně zima a ty co já používám pozdě na podzim mají malý objem
a jejich použití v srpnu je proto zbytečně pracné. Je to o tom, ať si každý
vybere tu nejvhodnější variantu.

Co se týká upracovávání včel, pokud zásoby zpracovávají zimní včely, tak
určitě k nějakému opotřebení navíc určitě dojde. Otázka je, k jak velkému.
Přece i v přírodě se vyskytuje pozdní snůška v září a říjnu. Kdyby taková
pozdní snůška měla způsobit zimním včelám nějaké fatální opotřebení, tak by
s největší pravděpododobností přežily jen včely, které by v září a říjnu
sběrací pud nejspíš úplně ztratily. Třeba problém melecitózy by potom vůbec
neexistoval. Jenže ono tomu tak není. Dokud včely létají ven, tak pokud je
co, tak sbírají. Takže si myslím, že onen faktor opotřebení zimních včel se
prostě u nás přehání.
Vývoj krmení pro zakrmování vedl k prosazení velkoobjemových krmítek, které
je většinou problém použít už v září, protože už v této době je v nich cukr
příliš studený. Je docela možné, že upracování zimních včel potom závisí i
na teplotě podávaného cukru a v kombinaci s takovou jednorázovou obrovskou
dávkou, kterou včely z velkoobjemového krmítka musí zpracovat, múže dojít i
na začátku září k většímu opotřebení včel než při pravidelném delším krmení
v uzpůsobených méněobjemových krmítkách v říjnu. Třeba potom dojde k tak
vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
Jinak jsem nějaké porovnání, kde jsem vedle sebe měl včelstva zakrmené v
srpnu a včelstva zakrmené pozdě na podzim nedělal. Ale jinak taková krajní
mez, kdy se včely po pozdním krmení vyvíjejí na jaře normálně je, když po
zakrmení mají ještě ty dva tři týdny dny, kdy létají, tudíž kdy je teplota v
poledne na slunci okolo těch 15 st C a kdy zřejmě zregenurují. Odhaduji
zeslabení takových včelstev na jaře oproti včelstvům nakrmeným v srpnu do 10
20 %
Jinak když do krmítek dám extrémně malé misky, tak objemu 0,3 litrů, jsou
schopny brát cukr i při okolní teplotě okolo nuly, protože pokud je ta miska
nad zimním chumáčem, ohřejou si ji na svoji teplotu. Je to ale podobný
záběr na včelstvo, jako kdyby někdo dával včelám v listopadu a prosinci
medocukrové těsto nebo jako by včely vychovávaly tak necelý 1 dm2 plodu,
takže po měsíci takového krmení jsou skutečně tyto včely silně opotřebené,
jejich úhyn v zimě je pravděpodobný a možnost, že v předjaří zimní včely
vyhynou dříve, než vychovají nové včely a včelstvo zkolabuje, je velice
pravděpodobná.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 6:20 PM
Subject: Re: krmen?


> Myslím, že v posledních příspěvcích se začala dělat "věda" z tak
> jednoduchého zásahu jako je nakrmení na zimu. Oba způsoby krmení uvedené
> Radimem mají celou řadu nevýhod. Krmíme li v srpnu musíme včelky cca měsíc
> hlídat, aby měly dost zásob a to je dost citlivé období zvl pro většího
> včelaře,který už ze včel únavou padá na hubu. Velmi často se stává, že
> první dávka jde těsně před smrtí hlady a kvalitní vyzimování pak vypadá
> úplně jinak. Krmíme li v září, nedej bože v říjnu, je to svým způsobem
> docela slušná prasárna omluvitelná jen ve vyjímečných případech. Důvodem
je
> zcela spolehlivé udření přezimující generace a navíc zásoby musím hlídat
> ještě o měsíc déle. Existuje ještě jeden ověřený recept. Hned po odebrání
> medu zachovat včelkám obsednutý prostor, plodiště přesunout jako první dva
> nástavky odshora a natvrdo zakrmit běžnou dávku a 5 kg. navíc. Výhody: v
> polovině července máme nakrmeno, a můžeme vyrazit na dovolenou, včelky bez
> problémů přejdou přes období bodavosti a slídění a zařídí si vše potřebné
> samy a není li včelař namyšlený trouba musí připustit, že včelky to umí
> podstatně lépe než on. Začátkem září dobíhá poslední plod, otevřený už
> prakticky není a včelky jsou skutečně takové ospalé. Ale na jaře vše
> doženou a s rojením je znatelně méně problémů. Chce to mít jistotu, že ve
> včelstvech jsou vyhovující matky, ale to jde v září a říjnu v pohodě
> napravit oddělky. Ohledně krmení jsem vykonal celou řadu pokusů, ale tento
> způsob se mi jeví jako nejlepší a již několik let ho používám u všech
> včelstev.Musím ale připustit, že v naší oblasti snůška zcela končí cca do
> 10. 7. Včasné a rychlé nakrmení je ten nejlepší preventivní způsob proti
> pozdní melecitoze. Kdyby v r. 2002 měli včelaři tímto způsobem nakrmeno,
> ztráty by byly výrazně menší. Tento způsob jde asi hlavně použít u
> nástavkových úlů u jiných typů by se asi jednalo o nepoužitelný způsob.
> Zdraví R. Stonjek

Od: Radim Polasek:
> ................Třeba potom dojde k tak
> vysokému opotřebení zimních včel, že se zregenurují znatelně hůře než moje
> včely krmené příslušnými krmítky v říjnu, pokud je teplý říjen. Podle mého
> názoru pokud mají zimní včely po zpracovávání zásob nějaký čas na
> regeneraci, dokáží to z velké míry, přirozeně ne úplně. Domnívám se, že k
> tomu potřebují pyl, ať čerstvě nasbíraný nebo v buňkách.
.........

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle. Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např. nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu. Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu "fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

To propojení těch vlivů s tím jednoznačně souhlasím. Jinak ale mám v tomto
případě na mysli situaci pozdě na podzim, kdy už plodování nedokáže v žádém
případě vychovat nové zimní včely a tudíž včelstvo jde do zimy s těmi
zimními včelami, co v září a říjnu zpracovávaly zimní zásoby.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Gustimilián Pazderka" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 12:10 PM

Správný proces regenerace není podle mě nic jiného, než situace, kdy je ve
včelstvu matka nultého stáří, u které funguje kladení přirozeně co nejdéle.
Nastává situace, že je ve včelstvu dostatek populace "fyziologicky mladých
dlouhověkých včel". Samozřejmě je to v souvislosti s dostatkem kvalitního
pylu a počasí. Nejde tudiž operovat pouze s názorem, že se včelstva a včely
nějak zregenerují, když k tomu nemají předpoklady před krmením např.
nedostatek zásob - plus citlivější starší matkou, která přestává klást kvůli
nedostatečné snůšce a "stářím" se vytratí dělnice z úlu nebo na podložku. To
je mimojiné i část odpovědi na otázku většího množtví mrtvolek na dně úlu.
Prostě podle mého jednoduchého názoru, když včelstvo nemá zásobárnu
"fyziologicky mladých dlouhověkých včel" v podletí má potom problémy s
vyzimováním. Je to jak se zásobami. Vše je ve včelstvu před kvalitním
zimování propojeno jako vlivy stanoviště a jeho okolí více, než si včelař
občas uvědomuje. Mluví proto mnoho zkušeností z úkonů, který včelař jeden
rok udělá a je vše OK, ale druhý rok má při stejných postupech nějaké
problémy. Počasí, mladá matka a snůška pylu a vhodných zásob, zdravotní
stav, uspořádání plástů a česno, poloha stanoviště a jeho snůškový vliv na
generace dělnic. To je podle mě asi tak ono. A doplnění zásob v říjnu proto
nemusí, ale může být kritické.

_gp_
http://vindex.ic.cz

Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru měli málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL. fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí, tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny září téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r. 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat. Zdraví R. Stonjek

a průšvih je na cestě, viz r. 2002

V roce 2002 jsem zjistil pozdní snůšku právě když jsem v prvním týdnu srpna kontroloval stav po krmení. To jsem poprvé rozšiřoval a neměl dost sklenic, a tak jsem zjistil stejné množství zásob u krmených i nekrmených včelstev. Moc jsem to tehdy neověřoval, spíše se zaměřil na to co se děje. (Za týden při vytáčeníé jsem pak viděl co se děje). Ale pokud byl můj postřeh správný, tak včely které jsme krmil tolik nenosily z lesa, protože zásoby byly shruba stejné (měřeno s přesností na NN).
I když jsme nakrmil i druhou půlku tak jsem na jaře po nějakém spojování měl skoro o 50% míň včelstev.
To píši proto, že když dojde k takové situaci jako v 2002, tak nepomůže nic. To jen aby jsme nevzbuzovaly plané naděje pro případ katastrofy. V roce 2002 se včely udřely když už měly 5NN zásob. Taková byly nabídka a včely nosily až do konce září. I za nízkých teplot. I když měly roztok v krmítku (nasadil jsem i stropní) tak nosily a nosily.
(jsem si vědom toho rozporu, že v srpnu to vypadalo, že včely které krmím tolik nenosí. V září to pak nefungovalo, to prostě cukr moc nebraly. Doufal jsem, že cukr medovici naředí. Ale nepomohlo to.)

Ale při běžných náznacích melicitózy, se kterou se tady poměrně často setkáváme, tak na to je zakrmení po posledním vytočení nejlepší. U nás začínám krmit po lípě malolisté.

Karel

Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/ a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept. A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra. Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.

Pozdravujem priateľov včelárov !
Každý má trochu pravdy, ale aj v horských podmienkach sa medovica nevyskytuje každý rok a tak je na mieste začať krmiť už 15. 8.
Často prichádza daždivé počasie a nekrmiť znamená včely oslabiť. V roku 2005 sa to oplatilo. Medovica nebola a Krídlatka sibírska - sachalinska čo zasvinila celé naše chotáre, dava množstvo peľu, ale nektáru veľmi málo.V roku.2004 sme dáváli dole medníky 15.8 a o dva dni prišla taká medovica, že sme mali problém. Blízko Košíc poznám pána Dr. Ilenina, skúseného včelára, ktorý do 30.8.2004 mal plné medníky. Ešte šťastie, že to rýchle kryštalizovalo a medovicový med mal primerané množstvo vody.
Čiže : záleží na krajine, tam kde nie su lesy tak krmiť, v horách je to na zváženie.
Michal Seničan




----------- Pôvodná správa ------------
< Od: jaro <jaro001/=/pobox.sk>
< Predmet: Re: krmen?
< Dátum: 16.4.2006 08:31:39
< ----------------------------------------
< Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
< a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten kto
< nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely nakŕmené
< cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
< siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v sept.
< A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
< r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až 15.septembra.
< Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
< problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
<
<
<

Několik vět pro slov. kolegu. Chtělo by to více logického uvažování, které vašemu příspěvku dost chybí. Jestli mám včelky od pol. 7 nakrmeny v mém případě na vys. plástu 35 cm.tak jsou zásoby do pozdních snůšek zahuštěny a v přev. míře zavíčkovány. Takové už včely nikam nepřenáší. V případě pozdní snůšky stačí nahodit prázdný medník a snůška se beze zbytku odebere. To beze zbytku je velmi důležité, protože v poloprázdném úle včely plní medník současně s plodištěm a plodiště dosti vydatně. Protože významná pozdní snůška je pouze medovicová máme dost medovice v plodišti a tím riziko při dlouhé zimě a mizerném jaru špatného vyzimování. To že to většinou nějak vyjde neznamená, že je to pro včelky dobře. A z hlediska opotřebení zimní generace? Stačí kupecké počty. Co je výhodnější? Zatížit zimující včely pouze nějakou snůškou, nebo snůškou a potom pozdním krmením s rizikem medovice v plodišti?? Přemýšlivý včelař si jistě odpoví správně. Zdraví R. Stonjek

ja taky krmim vetsinou az v zari / ac dost zacatecnik / a prezimovani je
vzdy zcela v pohode. mozna je to ale zacatecnicka klika
honza
----- Original Message -----
From: "jaro" <jaro001/=/pobox.sk>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 16, 2006 8:31 AM
Subject: Re: krmen?


> Ja snáď odjakživa začínam kŕmiť včely od 1. septembra /najprv vytočím med/
> a nemyslím si, že som hlupák p. Stonjek. Ja si myslím, že hlupák je ten
> kto
> nevyužije medovicovú znášku. Vy už nemôžte vytáčať lebo máte včely
> nakŕmené
> cukrom. Alebo vytáčate medovicu aj so cukrovými zásobami? Základ je chovať
> siln é včelstvá. A silným včelstvám nerobí problém spracovať zásoby v
> sept.
> A za medovicu z jedle ponúkajú ľudia aj tzv. výkupcovia najlepšie ceny. V
> r. 1997 bol v okr. Košice, medovicový rok. Začal som kŕmiť až
> 15.septembra.
> Prezimovali mi všetky rodiny aj keď je pravda, že zoslabené, ale nemal som
> problémy s rojmi a medu som mal aj v ďalšom roku dosť.
>

Já taky doporučuji začátečníkům včasné krmení v srpnu. Protože v té době je
mnohem více teplo, včelstva jsou silnější a zásoby skutečně zpracovávají
ještě letní včely, je snadnější nakrmit - je tepleji, může se použít bez
problémů krmítko typu nádoba v nastavku nebo nárazové krmítko třeba o objemu
15 litrů, nemusí se po snůšce hlídat včely v srpnu a září,aby měly dostatek
zásob, aspoň těch 5 kilo a hlavně pro případnou nápravu je čas až do toho
září a října a někdy i později.

Pozdní krmení je mnohem náročnější, musí se splnit poměrně dost podmínek,
pracuje se s mnohem cennějšími zimními včelami, jejichž úbytek nebo
nezregenerované opotřebení by mohlo znamenat v zimě výrazné oslabení nebo
úhyn včelstev, protože včely už v žádném případě nedostanou čas si nějaké
nové zimní včely vychovat. Zkrátka stačí nesplnit jednu z více podmínek a
včely jdou do zimy bez zásob nebo se zásobami ale se silně opotřebenými
včelami. A to se už napravit nijak nedá, snad jako vyslovené nouzovky v
prvním případě v prosinci třeba i za mrazu přidávat rámky s zpracovanými
zásobami ( jenže kde je sehnat, snad jedině od kolegů včelařů, kteří
nakrmili v srpnu, ale kde by je i oni sehnali v prosinci? Ze včelstev je
tahat nejspíš nebudou) nebo v druhém případě masívní spojování a
doufat, že se dvou až tří včelstev vznikne jedno s dostatečným počtem
dlouhověkých zimních včel pro jarní rozvoj.

Jinak já jsem měl kdysi zažité poslední vytáčení někdy v polovině srpna -
kočovali jsme tehdy k jeteli a potom krmit do poloviny září. To bylo krmení
v zadováku flaškami 0,75 litrů a korýtkovým krmítkem. Aspoň já jsem to tak
nazval, nevím jak jinak se to krmítko jmenuje. Pak jsem si na zadováky
přizpůsobil prosakovací krmítka z flašek od okurek, vycházel jsem z
plechovkových krmítek podobného objemu a principu, které kdysi zkoušel otec
a zjistil jsem, že z oněch včelaři tehdy strašně vychvalovaných
prosakovacích krmítek je už v září krmit problém, včely přestávají brát,
zatímco z korýtkových krmítek lze za určitých podmínek krmit i v polovině
října i později Začal jsem nad tím uvažovat a uvědomil jsem si, že je to
tehdy, když tím korýtkem doteče ten cukerný roztok v podstatě až k
poslednímu plodu do oblasti začínajícího zimního chumáče. No a po nějakých
dalších 15 letech různých oklik v krmení se z tohoto poznatku vyloupla moje
konstrukce krmítka pro pozdní krmení pro nastavky. Původně jsem si taky
myslel, že krmení někdy v říjnu a později znamená automaticky výrobu jarních
slabochů. Potom, když jsem začal ty krmítka využívat, zjistil jsem, že tomu
tak prostě není. Ale je třeba dodržet podmínky. Třeba když do včelstev nacpu
plné zásoby 10 - 15 kilo cukru během teplého týdne v září, to je v září
proveditelné, kdybych krmil tak dvakrát denně, tak bezpochyby slabocha
vyrobím. To je i případ té nárazové pozdní snůšky. Když ty zásoby rozložím
na aspoň tři týdny v říjnu i později, není problém.

Podle mně je problém v přejímání, papouškování a částečné deformaci
pravdivých poznatků. Tak to, že se včely zpracováváním zásob opotřebovávají,
to je jednoznačně pravda a jednoznačně je to prokazatelné. To, že je snaha
krmit brzo, aby zásoby zpracovávaly ještě letní včely, je logické a taky je
to vlastně správné. To, že většina velkoobjemových krmítek pro nastavky je
už v září nepoužitelná, je taky pravda a je to i logické. Ovšem to, co z
toho některým včelařům vychází jako závěr a co se neustále papouškuje pořád
dokola, sice to, že krmením v září a později se automaticky vyrábějí
slaboši, je nesmysl. Ano, mohou se vyrobit slaboši, ale když se dodrží
určité zásady, tak slaboši nevzniknou. Já z toho mám takový pocit, že tady
tím opakováním tohoto tvrzení se tito včelaři hlavně sami sebe utvrzují v
tom, že oni to dělají správně. Ve skutečnosti je správné obojí, jenže někdy
a někde to, někdy a někde ono.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Stonjek" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, April 15, 2006 10:39 PM
Subject: Re: krmen?


> Vzhledem k topmu, že konferenci sledují i začínající, je třeba je před
> pozdním krmením které si tak pochvaluje Radim důrazně varovat. Tento
> nešvar pochází z dob dávno minulých, kdy naši dědové prostě toho cukru
měli
> málo a hrozně se s ním šetřilo. Vždyť to není zas tak dávno co se u SL.
> fasovalo na včelstvo 7 kg. cukru. Pak to byla doopravdy věda jak včelky
> zdárně přezimovat a o snůšce z ov. stromů a řepky si naši předchůdci mohli
> jen zdát. Dnes je vše jinak a je to tak dobře. Čím dřív se včely nakrmí,
> tím s nimi máme méně problémů a hlídání a včely jsou od druhé poloviny
září
> téměř bez plodu a tudíž nemají co proplodovat. Já jdu do většiny včel až
> při léčení, tzn.cca za 3,5 měsíce od nakrmení. Vyjímku tvoří pozdní výměna
> matek a pod. Kdo nevěří odborníkům o škodlivosti pozdního krmení a věří
> tomu, že se včely zas tak moc neupracují doporučuji aby si pohovořil s
> nějakým včelařem, v jehož okolí pravidelně a vydatně meduje jedle jistě to
> bude pro toho kdo chce naslouchat poučné vyprávění. On je totiž neskutečný
> rozdíl, když včelstvo už je od července srovnáno a bohatě nakrmeno na zimu
> a nebo je v září v prostoru kde je několik kg. zásob. Přijde li pozdní
> snůška, v prvním případě včelstvo je doopravdy "ospalé a líné" v druhém
> případě se snaží zaplnit všechny volné buňky a průšvih je na cestě, viz r.
> 2002. I když to zní asi dost nediplomaticky, já považuji včelaře, kteří
> krmí konec září a v říjnu za nezodpovědné hlupáky a všechny začínající
> včelaře bych tímto článkem chtěl před těmito postupy důrazně varovat.
> Zdraví R. Stonjek

DO PŮLKY SRPNA VĚTŠINU,PAK AŤ JE POČASÍ JAKÝ CHCE....včely ví kolik mají zásob a kolik zimních včel je schopných na nich přežít následující zimu,včely cítí jaká bude zima(kromě oddělků),resp.odhadnou podle zásob v jaké síle půjdou do zimy...PAK JE JASNÝ, že v říjnu můžete dát 10 Kg....
pokud je pozdější snůška(září) a všimnu si toho vkládám do druhého nástavku prázdnou souš do prostřed mezi zásoby,vím co potom nosí...

každý přísun sladiny svádí matku k plodování,aby vyrovnala poměr mezi zásobami a sílou včelstva
přirozeně směřují k rovnováze--v říjnu bych ji nedráždil,můžou zásoby proplodovat,prostě si část nechají a ze zbytku vychovají včely ,aby se vešli do poměru včely/zásoby/zima

Ano, ten odhad počasí je trochu problém. Ale stačí tak tři týdny aby se
teplota v poledne držela nad + 15 st C a je zakrmeno. Ale mít přirozeně ta
správná krmítka, kde si včely ten cukr samy ohřívají. Já je mám.
Z hlediska kompromisu - nízkého opotřebení včel je třeba krmit aspoň tak o
cca 2 - 3 týdny dřív, aby těch 14 dní tři týdny, kdy se teplota v poledne
pohybuje ještě nad těch 15 st C a v přírodě se dají najít ještě nějaké
zbytky pylu, měly včely na zotavení, na odstranění přebytečné vlhkosti z úlů
atd. Cenný je v té době pyl z hořčice.
Z hlediska, aby se prakticky vyloučilo i riziko velice studeného podzimu,
mělo by být u nás v místě mého stanoviště zakrmeno asi tak do konce září.
Protože v případě velice nepříznivého počasí by už v říjnu mohlo být
dlouhodobě v poledne pod těch +15 st C, kdy už to krmení jde skutečně těžko.
Zase v posledních letech, kdy byl extrémně teplý podzim, by se ty termíny
mohly posunout až o dva měsíce. Možná to chce neřídit se slepě podle
kalendáře, ale ty termíny aspoň o nějaký týden pružně posouvat podle
dlouhodobých předpovědí.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Ing. Arnošt Hrdina" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 14, 2006 11:18 AM
Subject: Re: krmen?


> Jo kdyby člověk uměl věštit z křišťálové koule a věděl, jak dlouhý bude
> podzim!
> V září - říjnu je to problém, pokud je zima. Špatně odebírají cukr.
> A*

samozřejmě sem to neúmyslně přehodil,myslel sem 39x24,ale vzešla z toho pro mne nová zajmavá informace o existenci minioptimalu(24x39),protože se tak chystám zkusit oddělek a pak ho zase otočit zpět(vliv tepla stoupajícího vzhůru),test je jak se včely poperou se sklonem buněk,nebo jste to už někdo zkoušel?

samozřejmě sem to neúmyslně přehodil,myslel sem 39x24,ale vzešla z toho pro mne nová zajmavá informace o existenci minioptimalu(24x39,nebo 42x 17, jak to je?),protože se tak chystám zkusit oddělek a pak ho zase otočit zpět(vliv tepla stoupajícího vzhůru),test je jak se včely poperou se sklonem buněk,nebo jste to už někdo zkoušel?