78207

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiří (195.178.79.81) --- 1. 3. 2006
Mor na Prostějovsku


Vážení, mor včelího plodu se "motá" po celém kraji. Kde se jednou objeví, tak tam zanechá své odolné spóry, a jen těžko se ho pak zbavujeme. Důvody propuknutí???

1. Minimální včelařská zdatnost (Miliony bedýnek, rojáčků, plemenáčků oplodňáčků starých několik desetiletí, žádná profilaktická dezinfekce, zkrátka včely jako bokovka, mnohdy zastaralé a myslé představy o včelách a technologii včelaření),
2. Tmavé dílo (To ale koreluje právě s tou minimální včelařskou výbavou (hlavně tu v hlavě)),
3. Sběr rojů neznámého původu (Včelař si myslí, jak dobře "nakupil", ale opak je pravdou. Takový roj včelař ovšem chytit musí, ale do např. papírové krabice a včelstva utratit a pak zakopat. Zní to možná divně, ale jinak to nejde. V žádném případě si je nesmí usadit do úlu!!!!)

Tyto tři body jsu hlavním iniciátorem zažehnutí nákazy. Mor se může ale objevit i u včelařů, kteří chovají silná včelatva, protože pokud je "morový tlak" z okolí dost silný, tak si to jednoduše včely přinesou. Nebudeme si zastírat, že silnější včelstva vyloupí slabší - možná napadené.

Výzkumníci nám pomohli tím, že v době klidu případné onemocnění nakultivují v laboratoři, ze vzorku zimní měli. Ale jak se k tomuto výsledku postaví veterinární správa a hlavně my - včelaři zavysí jen na nás. U výsledku vyšetření se uvádí i tzv. intenzita -- počet hvězdiček. U silných intenzit bych doporučil častější kontrolu prohližitele včelstev a u slabých asi velkou pozornost na hygienu včelího díla. I když možná oddalujem nevyhnutelné. Někteří včelaři radí, aby se kontroly u podezřelých včelstvech provedli co nejdříve např. od poloviny března, zkrátka jak to počasí dovolí. Má to tu výhodu, že to včely nemohou ještě moc rozšiřovat. A pak samozdřejmně v nějakách delších časových obdobích prohlídky na mor opakovat. Pokud se objeví podezřelé buňky, hnedka informovat vč. důvěrníka nebo veterinární správu.
Dále bychom měli omezit rojení na nejmenší možnou mír, protože roj v pudu sebezáchovi je schopen urazit ohromné vzdálenosti.

Samozdřejmně se největší důraz klade na včel. funkcionáře, ti by vzniklou situaci neměli podcenit a tlačit na orgány veterinární péče, s nutností provedení prohlídek včelstev.

Ohledně okresu Prostějov: Pokud kr. vet. správa nevydá nové vyhlášení ochránného pásma, platí ty stávající. Výrobna mezistěn by mohla být zdrojem nákazy, ale hlavním zdrojem jsou předevší laksně přistupující včelaři. Podle mapky vypracované OV ČSV Prostějov je až malé výjimky celý okres v pásmu. Tato mapka byla rozeslána na včechny ZO v okrese, většinou jednatelům. Metodika je jasná 5km kružnice od ohniska, ale je pravdou, že roj pocházející z ohniska může letět kamkoliv. A proto tyto pásma nejsou až tak směrodatná. Směrodatný je pouze tlak z okolí, a ten je na našem okrese velmi vysoký.


Jen poznámka bokem. Před 2 lety upořádal OV ČSV Prostějov přednáškovou akci - 3 přední přednášející odborníci. Lidé skoro neměli kde sedět. Letos se koná další "akademie" - 4 přednášející, ale včelaři nemají zájem, vymlouvají se, že 200 Kč je pro ně hodně peněz. Těch 200 je za oběd, pití, sál, přednášející ...... .

Včelaři zkrátka nechtějí do svého vzdělání vrazit ani korunu !!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15093


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 1. 3. 2006
Re: Mor na Prostějovsku

Jiří napsal:

>Podle mapky vypracované OV ČSV Prostějov je až malé výjimky celý okres v pásmu.
>Tato mapka byla rozeslána na včechny ZO v okrese, většinou jednatelům.
>Metodika je jasná 5km kružnice od ohniska,...

Je to nějaká aktuální mapka, nebo loňská?
Ohniska se stanovují podle klinických nálezů.
Nebo už letos byly stanoveny na základě vyšetření zimní měli?

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15096


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jiří (195.113.217.146) --- 1. 3. 2006
Re: Mor na Prostějovsku

Jen na malé upřesnění pojmů: Veterina může vyhlašovat ochranná pásma je na základně klinických nálezů ve včelstvech, což je, až je tam plod a z některých buněk se táhne tahle charakteristická kašovitá hota. Mapka by měla být aktuální. Měl by měla být odeslána ?asi? do konce února. Vyšetření se provádí tak, že se vezmě asi 1g měli a ten se připraví na kultivaci a větší část (zbytek) se normálně vyšetří na varroázu. Nejdelší na vyšetření varroázy ze vzorku je část rozbalení a pak sepsání protokolu. S tím morem je to na delší dobu. Myslím si, že výsledky vyšetření na mor ještě nejsou známi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15097


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Jiří (195.113.217.146) --- 1. 3. 2006
Re: Mor na Prostějovsku

Nedalo mi to a na netu jsem našel kompletní seznam ochranných pasem pro Olomoucký kraj. Je to síla. odkaz --

http://www.kvs-olomouckykraj.cz/data/dokumenty/upload/Obce v OP MVčPl.doc

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15101


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
Karel (194.228.135.211) --- 1. 3. 2006
Re: Mor na Prostějovsku

Jiří:
Nedalo mi to a na netu jsem našel kompletní seznam ochranných pasem pro Olomoucký kraj. Je to síla. odkaz --
......
zato já jsem hledal marně.
Krajská nemá web. Na celostátní SVS webu to, nebýt tam o ptačí chřipce, vypadá, že webmaster zesnul v roce 2004 až 2005.
Budiž mu země lehká.

Asi budeme v souladu s příspěvkem o odolnosti spor, pudu sebezáchovy rojů atd, postupně sledovat jak se nám to tady promořuje a nadávat na to, že nikdo nechce začít včelařit a nechat si znehodnotit investici.

Právě jsem se bavil se známou, a ta nmi říkala, že právě jeden starý úl má za domem. Navrhl jsem, že ho zajdu spálit. -To prý nepůjde, jsou v něm včely. - Tím líp, dokud ještě nelítají. - No ono to patří sousedům přes ulici. Párkrát do roka se tam zajdou prý podívat, podiví se, že tam ještě včely jsou, povrtají se v tom a odejdou.
A kolik takových úlů a včelínů je, těžko říci. Evidenci nemáme a ani nebudeme dělat.

Ale při čtení o semináři o moru v Nasvrkách mi oko sklouzlo na druhou dvoustranu, kde se funkcionáři rozplývají, jak nám to pěkně funguje, a jak se zhostili úkolů i odolali rozbití. (Čeho?)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15103


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Saxánno (87.197.172.30) --- 1. 3. 2006
Re: Mor na Prostějovsku

Tu je správny odkaz:
http://www.kvs-olomouckykraj.cz/data/dokumenty/upload/Obce%20v%20OP%20MVčPl.doc

No vidím, že tam máte poriadny bordel !

(Párkrát do roka se tam zajdou prý podívat, podiví se, že tam ještě včely jsou, povrtají se v tom a odejdou.
A kolik takových úlů a včelínů je, těžko říci. Evidenci nemáme a ani nebudeme dělat.)



Karel (194.228.135.211) --- 1. 3. 2006
Re: Mor na Prostějovsku (15093) (15096) (15101)
Jiří:
Nedalo mi to a na netu jsem našel kompletní seznam ochranných pasem pro Olomoucký kraj. Je to síla. odkaz --
......
zato já jsem hledal marně.
Krajská nemá web. Na celostátní SVS webu to, nebýt tam o ptačí chřipce, vypadá, že webmaster zesnul v roce 2004 až 2005.
Budiž mu země lehká.

Asi budeme v souladu s příspěvkem o odolnosti spor, pudu sebezáchovy rojů atd, postupně sledovat jak se nám to tady promořuje a nadávat na to, že nikdo nechce začít včelařit a nechat si znehodnotit investici.

Právě jsem se bavil se známou, a ta nmi říkala, že právě jeden starý úl má za domem. Navrhl jsem, že ho zajdu spálit. -To prý nepůjde, jsou v něm včely. - Tím líp, dokud ještě nelítají. - No ono to patří sousedům přes ulici.


Párkrát do roka se tam zajdou prý podívat, podiví se, že tam ještě včely jsou, povrtají se v tom a odejdou.
A kolik takových úlů a včelínů je, těžko říci. Evidenci nemáme a ani nebudeme dělat.

Ale při čtení o semináři o moru v Nasvrkách mi oko sklouzlo na druhou dvoustranu, kde se funkcionáři rozplývají, jak nám to pěkně funguje, a jak se zhostili úkolů i odolali rozbití. (Čeho?)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15104


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Karel (194.228.135.211) --- 1. 3. 2006
Re: Mor na Prostějovsku

Saxánno
No vidím, že tam máte poriadny bordel !

.....
Tak se poděl o zkušenosti, jak jste udělali poriadok u vás.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15105


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Vladimír Navrkal (e-mailem) --- 2. 3. 2006
Re: Mor na Prost?jovsku


Nejen celostátní VS , ale i na webu ČSV asi zgebnul webmaster v tom samém období je též jen mapka z Leden-Červen 2005

> Krajská nemá web. Na celostátní SVS webu to, nebýt tam o ptačí chřipce,
> vypadá, že webmaster zesnul v roce 2004 až 2005.
> Budiž mu země lehká.
>
> Asi budeme v souladu s příspěvkem o odolnosti spor, pudu sebezáchovy rojů
> atd, postupně sledovat jak se nám to tady promořuje a nadávat na to, že
> nikdo nechce začít včelařit a nechat si znehodnotit investici.
>
> Karel
dokud bude "Podpora včelařství " v ČR na takové úrovni na jaké je, tak zájmoví včelaři budou včelařit v ůlech , které se dědí z generace na generaci a nelze se pak divit , že se nám pomalu a jistě šíří mor včelího plodu. Ten šot ČT jIhomoravského deníku mluví sám za sebe a je jen dobře že ten starý pán již dál včelařit nebude . Teď je jen otázka jestli to všechno hodí na hromadu a zapálí nebo to uloží někam na půdu pro další generaci s odůvodněním , že až ten mor zmizí tak to dá svému vnukovi aby měl včem včelařit.
Vláďa
>
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15110


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

            
Radek Krušina (195.39.121.166) --- 2. 3. 2006
Re: Mor na Prostějovsku

Jiří napsal:
Nedalo mi to a na netu jsem našel kompletní seznam ochranných pasem pro Olomoucký kraj. Je to síla. odkaz --
......

Karel napsal:
zato já jsem hledal marně.
Krajská nemá web. Na celostátní SVS webu to, nebýt tam o ptačí chřipce, vypadá, že webmaster zesnul v roce 2004 až 2005.
Budiž mu země lehká.
......

Jiřího odkaz na informace jsou z roku 2005.
Takže zřejmě vychází ze stavu moru v r.2005.
Opatření pro rok 2006 budou zřejmě teprve veterinou zveřejněna.
Otázka je, jestli bude nějaký zákaz přesunu včelstev jen na základě diagnostiky zimní měli, nebo počkají až na klinické příznaky.
Diagnostika ze zimní měli může zřejmě prokázat, že v oblasti mor není (pokud včelaři poctivě odevzdali vzorky).
Ale propuknutí moru a vyhlášení ochranných pásem je zřejmě možné až na základě klinických nálezů.
Jesti to dobře chápu má to vztah k opatřením při prodeji medu a někdo může na veterinu vytvářet tlak, aby se do ochranných pásem místa bez klinických nálezů nedostala.
Takže by asi bylo dobré, kdyby na základě vyšetření zimní měli byl nějaký kompromis - zákazy přesunu včelstev, opatření co se týká dazinfekce, aby se zamezilo šíření původce. A ochranná pásma až na základě klinických nálezů.

Radek Krušina

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15119


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

               
Jiří (195.178.79.47) --- 2. 3. 2006
Re: Mor na Prostějovsku

No ono to s těma přesunama v oblastech, které nejsou ještě v pásmech je složitější. Např. je někde kočovník přijede za snůškou, místní včelař objeví klinické příznaky vypukne kolem panika a než se dostanou výsledky z laboratoře, tak kočovníci vezmou nohy na ramena a pryč. Nikdo se jich už nedohledá,a možná asi někteří nechtějí. Takže pokud se někde poblíž mor vyskytne, tak by se kočování mělo dočasně omezit. Bohužel zákon mluví jen o ochr. pásmech odkud se nesmí nic vozit. Proto bych zde chtěl příc zadarmo jednu velkou myšlenku. Tvorba trvalych stanovišť. Důvodů je hned několik
1. S rostoucí životní úrovní začínají včely nadit (bazény,.....)
2. Kočovníci přijíždějí za snůškami, ale většinou nárazovými, nedaleko udeří mor -- ochranné pásmo a on již neodjede. Mnohdy po zbytek doby nemají včely co do huby.

A proto by včelaři měli hledat např. rekultivované skládky s úživným okolím. Většinou jsou i s kvalitní panelovou cestou. Dosadí pár včelařských vrb a má pokoj. CO na to říkáte????

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15134


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Eman (84.244.109.94) --- 1. 3. 2006
Re: Mor na Prostějovsku

Bezvadný příspěvek Jiří - pravopis přehlížím :-). Díky

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 15109


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu