Včelařská konference

R. Polášek
Opět si dovolím diskutovat vsuvkami, ale celkově asi nesjme ve sporu

Kdy do včel dávat zimní cukrové zásoby, to je o možnostech snůšky v podletí
a rozhodnutí včelaře. V kvalitní dostatečně členité krajině kvete leccos
ještě na konci srpna, v září potom ještě kvetou "cizinci", celík zlatobýl,
křídlatka a taky ještě trochu netýkavka žláznatá. Když se kdysi kočovalo na
červený jetel, tak jsme točili naposledy v druhé polovině srpna. Ale už je
to riziko, když nevyjde počasí, tak se stejně musí pokrmovat.
.........KJ:
To jsou i moje argumenty. O případný med ze srpnové snůšky už nestojím.
Zakrmením na přelomu 7/8 získám kromě toho co jsem uvedl:
-zvýšený přínos pylu. Dle mně včely při dostatku zásob preferují (tedy včely se specializují) na sběr pylu.
- včely při "plném úlu" již nejsou takl letově aktivní a nesbírají sladinu a spíše se "secvičují" na zimu
- eliminuji riziko hladovění, dokrmování atd.
- cukerné - z hlediska nestravitelných látek optimální - zásoby se dostávají tam, kde je pravděpodobně budou včely v zimě konzumovat. Ale říkám pravděpodobně.
Vše v souhlasu s vašimi argumenty.
........
Co se týká
opotřebování zimních včel, jeví se mně to tak, že po zpracování zásob
zimnímu včelami určitě měřeno přísně vědeckými metodami budou tyto zimní
včely určitě v horším stavu. Jenže si myslím, že podobně jako třeba
uteplování úlů několika cm polystyrenu se i v tomto případě v případě
potřeby objevují další regulační mechanismy, takže i když budou takové zimní
včely třeba ve znatelně horším stavu, včelstvo s těmito včelami na jaře bude
jen o málo horší než včelstvo, kde byly zásoby zpracovány letními včelami.
Podle mých zkušeností potřebují zimní včely po zpracování zásob minimálně
tak 14 dní teplého počasí v říjnu nebo v listopadu, sem tam s nějakou
květinkou, kde ještě můžou nabrat pyl a do určité míry se zregenerují.
........K.J.:
Většinový souhlas. Jen jestli je lepší se nehuntovat a pak se nepotřebovat regenerovat.
Tady v Podkkronoší se ale spoléhat na příznivé podzimní počasí je poněkud riskantní.
......
39 x 24 ještě není tak vysoký rámek. V případě dostatečného přínosu mně ho
zavíčkují odzhora až dolů. Jedná se spíše o dlouhodobost než nárazový
přínos, v případě nárazového přínosu sice ze začátku nejspíš umístí sladinu
do všech buněk, ale jak ji koncentrují, objem se zmenšuje, až nakonec ji
umístí jen do horní části rámku.
............
Ano. Většinou. Ovšem, čím nižšší rámek, tím větší pravděpodobnost zanesení (i zavíčkování) od shora dolů. A tím větší klid (včelařův) v zimě.
.......
Někdo má třeba 6 včelstev a všechna se chovají stejně. Druhý má tak 6 a ty
se taky chovají stejně. třetí jich má třeba 12 a z toho se 10 chová stejně a
jedno, dvě se občas zachová jinak. Je to asi určitý obranný mechanismus pro
přežití včelstev v přírodě, kdy za normálního stavu ty včelstva, co se
chovala jinak, dostávala zabrat a případně nepřežila, jenomže jednou za čas
třeba příroda, počasí, požár, umístění včelstva v atypické dutině atd se
zachovala nestandartně a potom ty včelstva, co se chovala většinově, třeba
uhynula a přežily jen ty menšinové. Konkrétně u těch mnou popsaných dvou
rodů byly včelí matky u toho včelstva, co přednostně zaplodovávalo celé
rámky, větší, mohutnější a pomalejší a šedší. U toho druhého zas naopak byly
matky menší, štíhlejší, pohyblivější a se žlutým barevným nádechem.
........KJ:
O evoluci jsem si "pěkně" zadiskutovali nedávno na optimálské konferenci na pandoře.
Proto jsem skeptický k radám expertů, kteří mají jednoznačné názory. Gausova křivka atd. platí i ve včelách.
....
K těm dvěma typům. to mně přivádí k dotazu.
(Asi to možná nahodím jako zvláštní téma.)
Poslední roky se tady objevují "bílé" včely. Mají husté chloupky na hrudi. Běžná mladuška má světlé spíše na boku, tyto mají úplně bílou "vlnu" nahoře. Když jsem prvně viděl orientující se mladušky, měl jsem dojem, že se mi vyrojily a někdo je chytil a poprášil moukou.
Teď už mám zprávy i od dalších včelařů, že se jim na včelnici objevují.
Neví někdo, jestli to je exteriérový znak nějaké rozchovávané linie?
Dík za informaci Karel

No nevím. Můj systém ošetřování včelstev ještě zdaleka není definitivní,
takže nevylučuji, že nakonec taky skončím s zimním krmením někdy na začátku
srpna. Ale třeba loni se nějak rozmohlo na polích zelené hnojení hořčicí.
Když zemědělci na konci července sklidí obilí a hned zasejí na zelené
hnojení hořčici, která je hned nějakým deštíkem zavlažena, hořčice začne
kvést za měsíc na začátku září. Takže je zde určitý prostor pro další
snůšku. Nebo kdyby se křídlatka překlasifikovala z cizí rostliny na
energetickou rostlinu, podle dřívějších údajů má nešlechtěná křídlatka ještě
o něco větší výnos hmoty z hektaru než jiné vyšlechtěné energetické rostliny
a potom by mohly existovat lány křídlatky, ta kvete u nás v polovině září.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 21, 2006 2:57 PM
Subject: Re: Zimov?n?


> R. Polášek
> Opět si dovolím diskutovat vsuvkami, ale celkově asi nesjme ve sporu
>
> Kdy do včel dávat zimní cukrové zásoby, to je o možnostech snůšky v
podletí
> a rozhodnutí včelaře. V kvalitní dostatečně členité krajině kvete leccos
> ještě na konci srpna, v září potom ještě kvetou "cizinci", celík zlatobýl,
> křídlatka a taky ještě trochu netýkavka žláznatá. Když se kdysi kočovalo
na
> červený jetel, tak jsme točili naposledy v druhé polovině srpna. Ale už je
> to riziko, když nevyjde počasí, tak se stejně musí pokrmovat.
> ........KJ:
> To jsou i moje argumenty. O případný med ze srpnové snůšky už nestojím.
> Zakrmením na přelomu 7/8 získám kromě toho co jsem uvedl:
> -zvýšený přínos pylu. Dle mně včely při dostatku zásob preferují (tedy
> včely se specializují) na sběr pylu.
> - včely při "plném úlu" již nejsou takl letově aktivní a nesbírají sladinu
> a spíše se "secvičují" na zimu
> - eliminuji riziko hladovění, dokrmování atd.
> - cukerné - z hlediska nestravitelných látek optimální - zásoby se
> dostávají tam, kde je pravděpodobně budou včely v zimě konzumovat. Ale
> říkám pravděpodobně.
> Vše v souhlasu s vašimi argumenty.
> .......
> Co se týká
> opotřebování zimních včel, jeví se mně to tak, že po zpracování zásob
> zimnímu včelami určitě měřeno přísně vědeckými metodami budou tyto zimní
> včely určitě v horším stavu. Jenže si myslím, že podobně jako třeba
> uteplování úlů několika cm polystyrenu se i v tomto případě v případě
> potřeby objevují další regulační mechanismy, takže i když budou takové
> zimní
> včely třeba ve znatelně horším stavu, včelstvo s těmito včelami na jaře
> bude
> jen o málo horší než včelstvo, kde byly zásoby zpracovány letními včelami.
> Podle mých zkušeností potřebují zimní včely po zpracování zásob minimálně
> tak 14 dní teplého počasí v říjnu nebo v listopadu, sem tam s nějakou
> květinkou, kde ještě můžou nabrat pyl a do určité míry se zregenerují.
> .......K.J.:
> Většinový souhlas. Jen jestli je lepší se nehuntovat a pak se nepotřebovat
> regenerovat.
> Tady v Podkkronoší se ale spoléhat na příznivé podzimní počasí je poněkud
> riskantní.
> .....
> 39 x 24 ještě není tak vysoký rámek. V případě dostatečného přínosu mně ho
> zavíčkují odzhora až dolů. Jedná se spíše o dlouhodobost než nárazový
> přínos, v případě nárazového přínosu sice ze začátku nejspíš umístí
sladinu
> do všech buněk, ale jak ji koncentrují, objem se zmenšuje, až nakonec ji
> umístí jen do horní části rámku.
> ...........
> Ano. Většinou. Ovšem, čím nižšší rámek, tím větší pravděpodobnost zanesení
> (i zavíčkování) od shora dolů. A tím větší klid (včelařův) v zimě.
> ......
> Někdo má třeba 6 včelstev a všechna se chovají stejně. Druhý má tak 6 a ty
> se taky chovají stejně. třetí jich má třeba 12 a z toho se 10 chová stejně
> a
> jedno, dvě se občas zachová jinak. Je to asi určitý obranný mechanismus
pro
> přežití včelstev v přírodě, kdy za normálního stavu ty včelstva, co se
> chovala jinak, dostávala zabrat a případně nepřežila, jenomže jednou za
čas
> třeba příroda, počasí, požár, umístění včelstva v atypické dutině atd se
> zachovala nestandartně a potom ty včelstva, co se chovala většinově, třeba
> uhynula a přežily jen ty menšinové. Konkrétně u těch mnou popsaných dvou
> rodů byly včelí matky u toho včelstva, co přednostně zaplodovávalo celé
> rámky, větší, mohutnější a pomalejší a šedší. U toho druhého zas naopak
> byly
> matky menší, štíhlejší, pohyblivější a se žlutým barevným nádechem.
> .......KJ:
> O evoluci jsem si "pěkně" zadiskutovali nedávno na optimálské konferenci
na
> pandoře.
> Proto jsem skeptický k radám expertů, kteří mají jednoznačné názory.
> Gausova křivka atd. platí i ve včelách.
> ...
> K těm dvěma typům. to mně přivádí k dotazu.
> (Asi to možná nahodím jako zvláštní téma.)
> Poslední roky se tady objevují "bílé" včely. Mají husté chloupky na hrudi.
> Běžná mladuška má světlé spíše na boku, tyto mají úplně bílou "vlnu"
> nahoře. Když jsem prvně viděl orientující se mladušky, měl jsem dojem, že
> se mi vyrojily a někdo je chytil a poprášil moukou.
> Teď už mám zprávy i od dalších včelařů, že se jim na včelnici objevují.
> Neví někdo, jestli to je exteriérový znak nějaké rozchovávané linie?
> Dík za informaci Karel

Radim Olášek:
Nebo kdyby se křídlatka překlasifikovala z cizí rostliny na
energetickou rostlinu, podle dřívějších údajů má nešlechtěná křídlatka ještě
o něco větší výnos hmoty z hektaru než jiné vyšlechtěné energetické rostliny
a potom by mohly existovat lány křídlatky, ta kvete u nás v polovině září.
............................
Pozdní snůška v září. To neznám. (S vyjímkou melicitozy:-(( )
Jaké máte kdo zkušenosti s pozdní snůškou - září.
Jak se to kde projevuje na kondici a stavu včelstev. Neupracují se?
Děkuji
Karel Jiruš

Pozdní snůška v září. To neznám. (S vyjímkou melicitozy:-(( )
Jaké máte kdo zkušenosti s pozdní snůškou - září.
Jak se to kde projevuje na kondici a stavu včelstev. Neupracují se?
Děkuji
Karel Jiruš

.............................

zrovna letos, když v září začala kvést hořčice,dolet tak 500m a kvetla až do 9 . listopadu kdy zmrzla. Zlatobýl, který mám kolem stanoviště,který kvetl dlouho ale včely si ho ze začátku nevšímaly,začaly s pylem a to dost opatrně pak se skoro na týden do něj zbláznily a nosily i nektar,dokvítal ještě tak 10 dní a to už se včely vrátily na hořčici ,s které před zlatobýlem sbíraly i nektar, po zlatobílu tak 2/3 pylu a 1/3 sladiny až do toho 11.9 kdy zmrzla,když jim to dovolila denní teplota. v září dost kvetla hluchavka a včely ji navštěvovali.koncem října přestala plodovat 1.(poslední vajíčko) a poslední tak před vánocema....co to udělalo se zimníma zásobama nevím ,to uvidím na jaře,ale při kontrole mi připadlo,že těch pár slušných (0,5 až 1kg denně)podzimních snůškových dnů nahradilo to co proplodovaly.V 1. půlce října sem viděl trubce! Co potom varoa,ostatní léčení za přítomnosti plodu je neefektivní a tak sem ho drtil kyselinou dokud bylo nad 10 C...a to bylo až do listopadu,někde vzácně rozkvetly podruhé i některé ovocné stromy!

jinak můžu potvrdit, že včely se po dobré snůšce sladiny specializují na pyl a naopak. atak to mu bylo, sladina hořčice,pyl zlatobýl,sladina zlatobýl,pyl hořčice...mráz

pokud bych si dal tu práci(byl ten blázen do každé kapky medu) tak s toho zlatobýlu by ještě něco bylo

neupracují se, protože stále plodí