Včelařská konference

V řešení tohoto problému je třeba se zase obrátit na matku přírodu. V přirozeném vývoji včelstva včely ukládají zásoby na horu a plod se postupem času dostává stále níže. tam včely zimují a postupem zimy zase postupují na horu tam na jaře zahájí svůj vývoj a celý ciklus se opakuje Proto jakmile včely vidím že se chystají zimovat na hoře tak jim prohodím nástavky a za normálních zim nemám problémy ale musíte ještě brát vúvahu, že moje skušenosti jsou z Hané n.v. 270m

Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimov?n?
> Datum: 21.2.2006 08:31:28
> ----------------------------------------
> Já jsem svoji obdobnou zkušenost popsal v P.S. na
> http://pandora.idnes.cz/part/2006/2/11962
>
> A zimování tohoto včelstva se z hlediska ostatních příspěvků nedá nic
> vytknout, s vyjímkou návrhu na převěšování včel do horního nástavku.
> To, ale jak jsme se letos přesvědčil, taky nelze označit za absolutně dobré
> řešení, protože o další včelstva jsem přišel, nebo je musel zachraňovat od
> hladu, když se v průběhu teplého podzimu proplodovala do horní části úlu
> nad zásoby a dlouhá vlna mrazů jim neumožnila to řešit.
> Příčinu u sebe vidím v tom, že v mém případě jsem vytvořil mnoho nových
> včelstev a tedy slabých na dvouprostorové zimování. Ale dvouprostorové jsem
> zase volil po loňských zkušenostech, kdy se mi u nových včelstev jevilo
> nevýhodné:-).
> Zajímavé je, že tuto špatnou zkušenost mívám u nových a slabších včelstev
> (oddělků).
> Je to věc názoru, technologie a podmínek. Ale u mě se ukazuje ze třech
> výšek jako nejmíň vhodná střední (24). Buď nízké nástavky, nebo vysoké
> (30cm), nebo jejich kombinace.
> Výška 23/24 a obdélníkový půdorys asi opravdu vyhovuji bednám na whisky,
> mým včelám, a mně, méně.
> Dobrá zpráva na závěr. Jakmile se ale včelstvo "udělá", to znamená, že je
> silné, má dobrou matku a prostorný úl nabouchaný zásobami, tak pak už
> přežije snad všechno.
>
> A než se tak stane, tak oproti některým názorům, že je dobré začínat se
> třemi včelstvy, si myslím, že naopak, čím víc včelstev, tím víc zkušeností.
> Tedy (6-12) pokud podmínky dovolí. To pak umožňuje lépe srovnávat a
> případně i "riskovat". A případně i spojovat.
> Ať se daří Karel.
>
>
>

Kontrolu a případné prohození nástavků jsem dělal před přípaným doplněním zásob. Tedy asi konec srpna.
Přesto, že jsem včelám prohodil nástavky, tak se v teplém podzimu některé z nových matek zřejmě proplodovaly do horních nástavků, tedy nad zásoby. Stalo se to i v jednom případě u nízkých nástavků. Tam jsem se s úhynem v posledních letech nesetkal.
Tady u nás i při léčení na konci října nosily pyl. Zřejmě z netýkavky, která zde u řeky ještě kvetla.
A v té době přehazovat N, nebo jinak zasahovat do včelstev, která se připravují na zimování je dle mě ošemetná věc. Může se víc věcí pokazit než spravit.

To píšu hlavně pro kolegu, aby netrpěl výčitkami, že měl něco udělat a neudělal. V přírodě asi neexistuje absolutně platné pravidlo.

To o vertikálním pohybu včelstva platí pro přirozená včelstva, tedy bez rámků na spojité divočině. V případě rámků asi jen u nízkých. U vyšších rámků na jaře a na podzim umísťují (zpravidla) plodové těleso jen do jednoho nástavku. A tedy je určitá pravděpodobnost, že přejdou do horního*). Pokud se tam nerozplodují jen v v několika uličkách, a v těch nevyberou zásoby, tak se pořád nic neděje. Pokud je to slabší včelstvo, tak spíše než kouli vytvoří při plodování placku ve směru uliček. Při náhlém ochlazení pak do těchto uliček slabé včelstvo již nestihne nanosit zásoby, i pokud by jim to pud velel.
U toho pudu. Asi budou včelstva, která už nejsou úplně zvyklá (přirozenou selekcí) reagovat normálně. Pokud se o ně některý včelař pečlivě stará, nepotřebují tuto vlastnost.
Nevím jestli to bylo chov. materiálem, nebo mojí nezkušeností, ale zápasil jsem s tím kdysi dávno, když jsem s nástavky začínal. Je to jen moje doporučení, ale nástavkáři by si měli chovný materiál opatřovat u nástavkářů. (prodejem matek se neživím:-))
Karel.

*) Pokud by to člověk chtěl dělat úplně pečlivě, tak někdo dává do horního nástavku nad plod před krmením světlé, či panenské dílo. Silné včelstvo ho při dodávání zásob vystaví a zavíčkuje, ale matka světlé dílo v tomto období nepreferuje, a zůstane dole. To platí ale pro silná včelstva a dobré počasí při krmení.

No, kdybych před krmením umístil plodiště do nějakého spodního nastavku a ne
do nejhořejšího, asi bych pak v zimě strávil nějaké bezesné noci přemítáním
, které včelky asi zrovna hynou hlady odtržené od medných zásob.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 21, 2006 10:03 AM
Subject: Re: Zimov?n?


> Kontrolu a případné prohození nástavků jsem dělal před přípaným doplněním
> zásob. Tedy asi konec srpna.
> Přesto, že jsem včelám prohodil nástavky, tak se v teplém podzimu některé
z
> nových matek zřejmě proplodovaly do horních nástavků, tedy nad zásoby.
> Stalo se to i v jednom případě u nízkých nástavků. Tam jsem se s úhynem v
> posledních letech nesetkal.
> Tady u nás i při léčení na konci října nosily pyl. Zřejmě z netýkavky,
> která zde u řeky ještě kvetla.
> A v té době přehazovat N, nebo jinak zasahovat do včelstev, která se
> připravují na zimování je dle mě ošemetná věc. Může se víc věcí pokazit
než
> spravit.
>
> To píšu hlavně pro kolegu, aby netrpěl výčitkami, že měl něco udělat a
> neudělal. V přírodě asi neexistuje absolutně platné pravidlo.
>
> To o vertikálním pohybu včelstva platí pro přirozená včelstva, tedy bez
> rámků na spojité divočině. V případě rámků asi jen u nízkých. U vyšších
> rámků na jaře a na podzim umísťují (zpravidla) plodové těleso jen do
> jednoho nástavku. A tedy je určitá pravděpodobnost, že přejdou do
> horního*). Pokud se tam nerozplodují jen v v několika uličkách, a v těch
> nevyberou zásoby, tak se pořád nic neděje. Pokud je to slabší včelstvo,
tak
> spíše než kouli vytvoří při plodování placku ve směru uliček. Při náhlém
> ochlazení pak do těchto uliček slabé včelstvo již nestihne nanosit zásoby,
> i pokud by jim to pud velel.
> U toho pudu. Asi budou včelstva, která už nejsou úplně zvyklá (přirozenou
> selekcí) reagovat normálně. Pokud se o ně některý včelař pečlivě stará,
> nepotřebují tuto vlastnost.
> Nevím jestli to bylo chov. materiálem, nebo mojí nezkušeností, ale zápasil
> jsem s tím kdysi dávno, když jsem s nástavky začínal. Je to jen moje
> doporučení, ale nástavkáři by si měli chovný materiál opatřovat u
> nástavkářů. (prodejem matek se neživím:-))
> Karel.
>
> *) Pokud by to člověk chtěl dělat úplně pečlivě, tak někdo dává do horního
> nástavku nad plod před krmením světlé, či panenské dílo. Silné včelstvo ho
> při dodávání zásob vystaví a zavíčkuje, ale matka světlé dílo v tomto
> období nepreferuje, a zůstane dole. To platí ale pro silná včelstva a
dobré
> počasí při krmení.

No, kdybych před krmením umístil plodiště do nějakého spodního nastavku a ne
do nejhořejšího, asi bych pak v zimě strávil nějaké bezesné noci přemítáním
, které včelky asi zrovna hynou hlady odtržené od medných zásob.

R. Polášek
...........
To je asi otázka především výšky rámků a technologie.
U nízkých se to snad dělá běžně. Já jsem začinal hned s nízkými a byl jsem kdekým varován. Tak jsem vyráběl rámky se suprúzkými spodmími loučkami, jen 4mm mezi rámky atd, dokud jsem neviděl klasické úly a jejich 3-5cm mezeru mezi plodištěm a medníkem. To jsem pochopil jejich argumentaci, ale že je to i o voze a koze.
Když mě nebavilo tlouct "milion" maalých rámků, vybral jsem si dle tabulek Langstroth - měl nejdelší loučku a výška byla ta nejlepší :-) Adamcova. Dnes k té nejlepší výšce dodávám NEJLEPŠÍ :-(( .
Ale rozhodl jsem se, tak jsem to zkoušel. I s těmi silnými loučkami a silným včelstvem není problém, když je chomáč dole, jde přes loučky nahoru. Problémem je spíše slabé včelstvo, a tady nepomůžou ani slabé loučky. To má za mrazu problém se "překulit" přes dřevo.

Problém plodu v horním nástavku je problém nedostatečné výšky rámku (23/24cm) pro plod i zásoby.
Bohužel, především slabší včelstav preferují plodování do plochy - po celé ploše plástu. A to je pak v zimě konec.
Jak se mi stalo letos, i přes to že jsem je dal dolů.
Karel

Já zatím používám na zimování rámky 39 x 24. Na nízkých jsem to ještě
nezkoušel, možná vyzkouším letos. Na rámcích 39 x 24 to vypadá takhle, že
plodové hnízdo umístím nahoru a potom krmím tak 3 - 5 týdnů. Za tuto dobu
včely ustoupí s plodem do spodní poloviny rámků, horní polovinu až čtvrtinu
zaberou zásoby. Mluvím o konci srpna, září až říjnu. Na začátku krmení je
plodové hnízdo z cca 4 - 8 plástů plodu, v každém je několik dm2, na konci
krmení je plod v 1 - 3 plástech po 1 - 1,5 dm plodu. Plánuji alternativu pro
pozdní výběr medu, kdy budu vybírat v druhé polovině září, zakrmovat do cca
5 kg na včelstvo a zbytek zásob dodávat v polorámcích zpracovaných během
léta.
Kdybych je umístil dole, tak možná by si dokázaly nad sebou uložit nějaké
pravidelné pole zásob, možná ne. Ve velkých mrazech stačí pás prázdných
buněk o šířce pár centimetrů, včely se přes něho nedostanou a pokud během
cca 3 týdnů nenastane oteplení, které by včelám přechod přes prázdné buňky
umožnilo, včely spotřebují obsah medných váčků a je to.

Jinak co se týká velikosti plodového tělesa na jednotlivých plástech, mohou
být mezi včelstvy dost velké rozdíly dané genetikou. Kdysi, když jsem měl
osazený kočovný včelín 20 včelstvy, se mi po cca 3 - 4 generace matek
objevovaly dva výrazně odlišné včelí rody. Jeden se na jaře rozvíjel tak,
že matka zásadně zaplodovala prakticky celý rámek a teprve potom přecházela
na další. Druhý o pár úlů dál naopak, na jaře bylo z 12 - 14 rámků v
plodišti zaplodován každý, snad i krycí plásty z vnitřní strany, ale na
každém rámku bylo tak 1- 1,5 dm plodu, více ne. Přitom součet plochy plodu u
obou dvou včelstev byl vždy zhruba stejný. Když bylo jaro teplé,
prosperovalo více druhé včelstvo, když studené, tak první, evidentně bylo
snadnější uhlídat teplo na 4 rámcích plných plodu než na plodu roztahaném
na 12 rámků. Zajímavé je, že na podzim při krmení už rozdíly nebyly, aspoň
si na ně nepamatuji.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 21, 2006 10:46 AM
Subject: Re: Zimov?n?


> No, kdybych před krmením umístil plodiště do nějakého spodního nastavku a
> ne
> do nejhořejšího, asi bych pak v zimě strávil nějaké bezesné noci
přemítáním
> , které včelky asi zrovna hynou hlady odtržené od medných zásob.
>
> R. Polášek
> ..........
> To je asi otázka především výšky rámků a technologie.
> U nízkých se to snad dělá běžně. Já jsem začinal hned s nízkými a byl jsem
> kdekým varován. Tak jsem vyráběl rámky se suprúzkými spodmími loučkami,
jen
> 4mm mezi rámky atd, dokud jsem neviděl klasické úly a jejich 3-5cm mezeru
> mezi plodištěm a medníkem. To jsem pochopil jejich argumentaci, ale že je
> to i o voze a koze.
> Když mě nebavilo tlouct "milion" maalých rámků, vybral jsem si dle tabulek
> Langstroth - měl nejdelší loučku a výška byla ta nejlepší :-) Adamcova.
> Dnes k té nejlepší výšce dodávám NEJLEPŠÍ :-(( .
> Ale rozhodl jsem se, tak jsem to zkoušel. I s těmi silnými loučkami a
> silným včelstvem není problém, když je chomáč dole, jde přes loučky
nahoru.
> Problémem je spíše slabé včelstvo, a tady nepomůžou ani slabé loučky. To
má
> za mrazu problém se "překulit" přes dřevo.
>
> Problém plodu v horním nástavku je problém nedostatečné výšky rámku
> (23/24cm) pro plod i zásoby.
> Bohužel, především slabší včelstav preferují plodování do plochy - po celé
> ploše plástu. A to je pak v zimě konec.
> Jak se mi stalo letos, i přes to že jsem je dal dolů.
> Karel

Dík za pěkný příspěvek, Já si to dovolím okomentovat.
...
R.Polášek:
Na rámcích 39 x 24 to vypadá takhle, že
plodové hnízdo umístím nahoru a potom krmím tak 3 - 5 týdnů. Za tuto dobu
včely ustoupí s plodem do spodní poloviny rámků, horní polovinu až čtvrtinu
zaberou zásoby. Mluvím o konci srpna, září až říjnu. Na začátku krmení je
plodové hnízdo z cca 4 - 8 plástů plodu, v každém je několik dm2, na konci
krmení je plod v 1 - 3 plástech po 1 - 1,5 dm plodu.
.......K.J.:
To je rozdíl. Já za normálního průběhu počasí vytočím a na konci srpna do včel jednorázově naperu 2/3 zásob. Asi 10kg.
Zpracujou to letní včely, a za normální situace potlačí plodování. Zpočátku jsem se při prohlídce 8/9 až děsil, že jsou některé bezmatečné, protože tam nebyl žádný plod. Ale včely byly v klidu. Používám to, protože jsem měl pocit že lépe zimují a lépe se rozvíjejí (nejsou upracované), jednak i Varoa a omezení plodování působí proti.
......

Plánuji alternativu pro
pozdní výběr medu, kdy budu vybírat v druhé polovině září, zakrmovat do cca
5 kg na včelstvo a zbytek zásob dodávat v polorámcích zpracovaných během
léta.
Kdybych je umístil dole, tak možná by si dokázaly nad sebou uložit nějaké
pravidelné pole zásob, možná ne. Ve velkých mrazech stačí pás prázdných
buněk o šířce pár centimetrů, včely se přes něho nedostanou a pokud během
cca 3 týdnů nenastane oteplení, které by včelám přechod přes prázdné buňky
umožnilo, včely spotřebují obsah medných váčků a je to.
....KJ:
Ano. Nad určitou výšku rámků už včely nechtějí ukládat zásoby do spodní části rámku, i když je dobře vystvěný až dolů. Prostě to berou jako dvě prostory. A je to napínavé, protže ani jedna situace není bezpečná, pokud se nedoplňují zásoby až do pozdního podzimu, kdy končí s plodováním.
......
Jinak co se týká velikosti plodového tělesa na jednotlivých plástech, mohou
být mezi včelstvy dost velké rozdíly dané genetikou. Kdysi, když jsem měl
osazený kočovný včelín 20 včelstvy, se mi po cca 3 - 4 generace matek
objevovaly dva výrazně odlišné včelí rody. Jeden se na jaře rozvíjel tak,
že matka zásadně zaplodovala prakticky celý rámek a teprve potom přecházela
na další. Druhý o pár úlů dál naopak, na jaře bylo z 12 - 14 rámků v
plodišti zaplodován každý, snad i krycí plásty z vnitřní strany, ale na
každém rámku bylo tak 1- 1,5 dm plodu, více ne. Přitom součet plochy plodu u
obou dvou včelstev byl vždy zhruba stejný. Když bylo jaro teplé,
prosperovalo více druhé včelstvo, když studené, tak první, evidentně bylo
snadnější uhlídat teplo na 4 rámcích plných plodu než na plodu roztahaném
na 12 rámků. Zajímavé je, že na podzim při krmení už rozdíly nebyly, aspoň
si na ně nepamatuji.
........
To koresponduje s mými pozorováními.
Plást je výborný izolant, ale přece jen je tam ta ulička, kudy to utíká, a tak je dobré to teplo využít a tu plochu zaklást.
Já jsem své včely na Brennerech /32*30,32*15/ litovával, že musí plodovat až k loučce a dostávají se tak ke kontaktu se studenou stěnou.
Zvlášte, když se začaly objevovat v článcích př.Boháče informace o izolačních schopnostech plástu a zdůvodnění délky 45cm. (mimo jiné jsem proto dělal pokus s těmi 9cm polystyrénu). A tak jsem byl v šoku,když oddělky na nových dlouhých Langstrothech opět plodovaly až ke dřevu.
To se chystám více pozorovat, a případně napsat někdy článek pro př.Boháče. Doufám že ve včelařském nebi nadále sleduje literaturu:-). Napsal totiž článek Moje největší chyba = 39cm, či tak nějak, kde se dovolával izolační schopnosti plástu napříč.
Myslím,že z tohoto hlediska to včely jako chybu nevidí. něco jiného je množství zásob v uličce, a to už má snad význam.
Mimo jiné, když jsem po melicitóze pospojoval přeživší slabá včelstva, a dal jim do péče všechny nástavky, tak jsem měl několik divů.
1. Jedno včelstvo zůstalo dole a nešlo na horu za teplem, jako většina.
2. Asi dvě se rozvinula jen v jedné polovině úlu od shora dolů a plodovala asi jen na třech rámcích v každém nástavku. Plodové těleso bylo kolem metru vysoké. Z hlediska tepelné bilance to bylo to nejlepší, co mohli udělat.
....Karel jiruš

Teď to čtu, a je tam faktická chyba. ty zásoby tam naperu na přelomu červenec/srpen.Má tam být napsáno "a na konci ČERVENCE do včel jednorázově naperu 2/3 zásob"

omlouvám se.
KJ

Kdy do včel dávat zimní cukrové zásoby, to je o možnostech snůšky v podletí
a rozhodnutí včelaře. V kvalitní dostatečně členité krajině kvete leccos
ještě na konci srpna, v září potom ještě kvetou "cizinci", celík zlatobýl,
křídlatka a taky ještě trochu netýkavka žláznatá. Když se kdysi kočovalo na
červený jetel, tak jsme točili naposledy v druhé polovině srpna. Ale už je
to riziko, když nevyjde počasí, tak se stejně musí pokrmovat. Co se týká
opotřebování zimních včel, jeví se mně to tak, že po zpracování zásob
zimnímu včelami určitě měřeno přísně vědeckými metodami budou tyto zimní
včely určitě v horším stavu. Jenže si myslím, že podobně jako třeba
uteplování úlů několika cm polystyrenu se i v tomto případě v případě
potřeby objevují další regulační mechanismy, takže i když budou takové zimní
včely třeba ve znatelně horším stavu, včelstvo s těmito včelami na jaře bude
jen o málo horší než včelstvo, kde byly zásoby zpracovány letními včelami.
Podle mých zkušeností potřebují zimní včely po zpracování zásob minimálně
tak 14 dní teplého počasí v říjnu nebo v listopadu, sem tam s nějakou
květinkou, kde ještě můžou nabrat pyl a do určité míry se zregenerují.

39 x 24 ještě není tak vysoký rámek. V případě dostatečného přínosu mně ho
zavíčkují odzhora až dolů. Jedná se spíše o dlouhodobost než nárazový
přínos, v případě nárazového přínosu sice ze začátku nejspíš umístí sladinu
do všech buněk, ale jak ji koncentrují, objem se zmenšuje, až nakonec ji
umístí jen do horní části rámku.

Někdo má třeba 6 včelstev a všechna se chovají stejně. Druhý má tak 6 a ty
se taky chovají stejně. třetí jich má třeba 12 a z toho se 10 chová stejně a
jedno, dvě se občas zachová jinak. Je to asi určitý obranný mechanismus pro
přežití včelstev v přírodě, kdy za normálního stavu ty včelstva, co se
chovala jinak, dostávala zabrat a případně nepřežila, jenomže jednou za čas
třeba příroda, počasí, požár, umístění včelstva v atypické dutině atd se
zachovala nestandartně a potom ty včelstva, co se chovala většinově, třeba
uhynula a přežily jen ty menšinové. Konkrétně u těch mnou popsaných dvou
rodů byly včelí matky u toho včelstva, co přednostně zaplodovávalo celé
rámky, větší, mohutnější a pomalejší a šedší. U toho druhého zas naopak byly
matky menší, štíhlejší, pohyblivější a se žlutým barevným nádechem.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 21, 2006 12:18 PM
Subject: Re: Zimov?n?


> Dík za pěkný příspěvek, Já si to dovolím okomentovat.
> ..
> R.Polášek:
> Na rámcích 39 x 24 to vypadá takhle, že
> plodové hnízdo umístím nahoru a potom krmím tak 3 - 5 týdnů. Za tuto dobu
> včely ustoupí s plodem do spodní poloviny rámků, horní polovinu až
čtvrtinu
> zaberou zásoby. Mluvím o konci srpna, září až říjnu. Na začátku krmení je
> plodové hnízdo z cca 4 - 8 plástů plodu, v každém je několik dm2, na konci
> krmení je plod v 1 - 3 plástech po 1 - 1,5 dm plodu.
> ......K.J.:
> To je rozdíl. Já za normálního průběhu počasí vytočím a na konci srpna do
> včel jednorázově naperu 2/3 zásob. Asi 10kg.
> Zpracujou to letní včely, a za normální situace potlačí plodování.
Zpočátku
> jsem se při prohlídce 8/9 až děsil, že jsou některé bezmatečné, protože
tam
> nebyl žádný plod. Ale včely byly v klidu. Používám to, protože jsem měl
> pocit že lépe zimují a lépe se rozvíjejí (nejsou upracované), jednak i
> Varoa a omezení plodování působí proti.
> .....
>
> Plánuji alternativu pro
> pozdní výběr medu, kdy budu vybírat v druhé polovině září, zakrmovat do
cca
> 5 kg na včelstvo a zbytek zásob dodávat v polorámcích zpracovaných během
> léta.
> Kdybych je umístil dole, tak možná by si dokázaly nad sebou uložit nějaké
> pravidelné pole zásob, možná ne. Ve velkých mrazech stačí pás prázdných
> buněk o šířce pár centimetrů, včely se přes něho nedostanou a pokud během
> cca 3 týdnů nenastane oteplení, které by včelám přechod přes prázdné buňky
> umožnilo, včely spotřebují obsah medných váčků a je to.
> ...KJ:
> Ano. Nad určitou výšku rámků už včely nechtějí ukládat zásoby do spodní
> části rámku, i když je dobře vystvěný až dolů. Prostě to berou jako dvě
> prostory. A je to napínavé, protže ani jedna situace není bezpečná, pokud
> se nedoplňují zásoby až do pozdního podzimu, kdy končí s plodováním.
> .....
> Jinak co se týká velikosti plodového tělesa na jednotlivých plástech,
mohou
> být mezi včelstvy dost velké rozdíly dané genetikou. Kdysi, když jsem měl
> osazený kočovný včelín 20 včelstvy, se mi po cca 3 - 4 generace matek
> objevovaly dva výrazně odlišné včelí rody. Jeden se na jaře rozvíjel tak,
> že matka zásadně zaplodovala prakticky celý rámek a teprve potom
přecházela
> na další. Druhý o pár úlů dál naopak, na jaře bylo z 12 - 14 rámků v
> plodišti zaplodován každý, snad i krycí plásty z vnitřní strany, ale na
> každém rámku bylo tak 1- 1,5 dm plodu, více ne. Přitom součet plochy plodu
> u
> obou dvou včelstev byl vždy zhruba stejný. Když bylo jaro teplé,
> prosperovalo více druhé včelstvo, když studené, tak první, evidentně bylo
> snadnější uhlídat teplo na 4 rámcích plných plodu než na plodu roztahaném
> na 12 rámků. Zajímavé je, že na podzim při krmení už rozdíly nebyly, aspoň
> si na ně nepamatuji.
> .......
> To koresponduje s mými pozorováními.
> Plást je výborný izolant, ale přece jen je tam ta ulička, kudy to utíká, a
> tak je dobré to teplo využít a tu plochu zaklást.
> Já jsem své včely na Brennerech /32*30,32*15/ litovával, že musí plodovat
> až k loučce a dostávají se tak ke kontaktu se studenou stěnou.
> Zvlášte, když se začaly objevovat v článcích př.Boháče informace o
> izolačních schopnostech plástu a zdůvodnění délky 45cm. (mimo jiné jsem
> proto dělal pokus s těmi 9cm polystyrénu). A tak jsem byl v šoku,když
> oddělky na nových dlouhých Langstrothech opět plodovaly až ke dřevu.
> To se chystám více pozorovat, a případně napsat někdy článek pro
př.Boháče.
> Doufám že ve včelařském nebi nadále sleduje literaturu:-). Napsal totiž
> článek Moje největší chyba = 39cm, či tak nějak, kde se dovolával izolační
> schopnosti plástu napříč.
> Myslím,že z tohoto hlediska to včely jako chybu nevidí. něco jiného je
> množství zásob v uličce, a to už má snad význam.
> Mimo jiné, když jsem po melicitóze pospojoval přeživší slabá včelstva, a
> dal jim do péče všechny nástavky, tak jsem měl několik divů.
> 1. Jedno včelstvo zůstalo dole a nešlo na horu za teplem, jako většina.
> 2. Asi dvě se rozvinula jen v jedné polovině úlu od shora dolů a plodovala
> asi jen na třech rámcích v každém nástavku. Plodové těleso bylo kolem
metru
> vysoké. Z hlediska tepelné bilance to bylo to nejlepší, co mohli udělat.
> ...Karel jiruš

R. Polášek
Opět si dovolím diskutovat vsuvkami, ale celkově asi nesjme ve sporu

Kdy do včel dávat zimní cukrové zásoby, to je o možnostech snůšky v podletí
a rozhodnutí včelaře. V kvalitní dostatečně členité krajině kvete leccos
ještě na konci srpna, v září potom ještě kvetou "cizinci", celík zlatobýl,
křídlatka a taky ještě trochu netýkavka žláznatá. Když se kdysi kočovalo na
červený jetel, tak jsme točili naposledy v druhé polovině srpna. Ale už je
to riziko, když nevyjde počasí, tak se stejně musí pokrmovat.
.........KJ:
To jsou i moje argumenty. O případný med ze srpnové snůšky už nestojím.
Zakrmením na přelomu 7/8 získám kromě toho co jsem uvedl:
-zvýšený přínos pylu. Dle mně včely při dostatku zásob preferují (tedy včely se specializují) na sběr pylu.
- včely při "plném úlu" již nejsou takl letově aktivní a nesbírají sladinu a spíše se "secvičují" na zimu
- eliminuji riziko hladovění, dokrmování atd.
- cukerné - z hlediska nestravitelných látek optimální - zásoby se dostávají tam, kde je pravděpodobně budou včely v zimě konzumovat. Ale říkám pravděpodobně.
Vše v souhlasu s vašimi argumenty.
........
Co se týká
opotřebování zimních včel, jeví se mně to tak, že po zpracování zásob
zimnímu včelami určitě měřeno přísně vědeckými metodami budou tyto zimní
včely určitě v horším stavu. Jenže si myslím, že podobně jako třeba
uteplování úlů několika cm polystyrenu se i v tomto případě v případě
potřeby objevují další regulační mechanismy, takže i když budou takové zimní
včely třeba ve znatelně horším stavu, včelstvo s těmito včelami na jaře bude
jen o málo horší než včelstvo, kde byly zásoby zpracovány letními včelami.
Podle mých zkušeností potřebují zimní včely po zpracování zásob minimálně
tak 14 dní teplého počasí v říjnu nebo v listopadu, sem tam s nějakou
květinkou, kde ještě můžou nabrat pyl a do určité míry se zregenerují.
........K.J.:
Většinový souhlas. Jen jestli je lepší se nehuntovat a pak se nepotřebovat regenerovat.
Tady v Podkkronoší se ale spoléhat na příznivé podzimní počasí je poněkud riskantní.
......
39 x 24 ještě není tak vysoký rámek. V případě dostatečného přínosu mně ho
zavíčkují odzhora až dolů. Jedná se spíše o dlouhodobost než nárazový
přínos, v případě nárazového přínosu sice ze začátku nejspíš umístí sladinu
do všech buněk, ale jak ji koncentrují, objem se zmenšuje, až nakonec ji
umístí jen do horní části rámku.
............
Ano. Většinou. Ovšem, čím nižšší rámek, tím větší pravděpodobnost zanesení (i zavíčkování) od shora dolů. A tím větší klid (včelařův) v zimě.
.......
Někdo má třeba 6 včelstev a všechna se chovají stejně. Druhý má tak 6 a ty
se taky chovají stejně. třetí jich má třeba 12 a z toho se 10 chová stejně a
jedno, dvě se občas zachová jinak. Je to asi určitý obranný mechanismus pro
přežití včelstev v přírodě, kdy za normálního stavu ty včelstva, co se
chovala jinak, dostávala zabrat a případně nepřežila, jenomže jednou za čas
třeba příroda, počasí, požár, umístění včelstva v atypické dutině atd se
zachovala nestandartně a potom ty včelstva, co se chovala většinově, třeba
uhynula a přežily jen ty menšinové. Konkrétně u těch mnou popsaných dvou
rodů byly včelí matky u toho včelstva, co přednostně zaplodovávalo celé
rámky, větší, mohutnější a pomalejší a šedší. U toho druhého zas naopak byly
matky menší, štíhlejší, pohyblivější a se žlutým barevným nádechem.
........KJ:
O evoluci jsem si "pěkně" zadiskutovali nedávno na optimálské konferenci na pandoře.
Proto jsem skeptický k radám expertů, kteří mají jednoznačné názory. Gausova křivka atd. platí i ve včelách.
....
K těm dvěma typům. to mně přivádí k dotazu.
(Asi to možná nahodím jako zvláštní téma.)
Poslední roky se tady objevují "bílé" včely. Mají husté chloupky na hrudi. Běžná mladuška má světlé spíše na boku, tyto mají úplně bílou "vlnu" nahoře. Když jsem prvně viděl orientující se mladušky, měl jsem dojem, že se mi vyrojily a někdo je chytil a poprášil moukou.
Teď už mám zprávy i od dalších včelařů, že se jim na včelnici objevují.
Neví někdo, jestli to je exteriérový znak nějaké rozchovávané linie?
Dík za informaci Karel

No nevím. Můj systém ošetřování včelstev ještě zdaleka není definitivní,
takže nevylučuji, že nakonec taky skončím s zimním krmením někdy na začátku
srpna. Ale třeba loni se nějak rozmohlo na polích zelené hnojení hořčicí.
Když zemědělci na konci července sklidí obilí a hned zasejí na zelené
hnojení hořčici, která je hned nějakým deštíkem zavlažena, hořčice začne
kvést za měsíc na začátku září. Takže je zde určitý prostor pro další
snůšku. Nebo kdyby se křídlatka překlasifikovala z cizí rostliny na
energetickou rostlinu, podle dřívějších údajů má nešlechtěná křídlatka ještě
o něco větší výnos hmoty z hektaru než jiné vyšlechtěné energetické rostliny
a potom by mohly existovat lány křídlatky, ta kvete u nás v polovině září.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Karel" <>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 21, 2006 2:57 PM
Subject: Re: Zimov?n?


> R. Polášek
> Opět si dovolím diskutovat vsuvkami, ale celkově asi nesjme ve sporu
>
> Kdy do včel dávat zimní cukrové zásoby, to je o možnostech snůšky v
podletí
> a rozhodnutí včelaře. V kvalitní dostatečně členité krajině kvete leccos
> ještě na konci srpna, v září potom ještě kvetou "cizinci", celík zlatobýl,
> křídlatka a taky ještě trochu netýkavka žláznatá. Když se kdysi kočovalo
na
> červený jetel, tak jsme točili naposledy v druhé polovině srpna. Ale už je
> to riziko, když nevyjde počasí, tak se stejně musí pokrmovat.
> ........KJ:
> To jsou i moje argumenty. O případný med ze srpnové snůšky už nestojím.
> Zakrmením na přelomu 7/8 získám kromě toho co jsem uvedl:
> -zvýšený přínos pylu. Dle mně včely při dostatku zásob preferují (tedy
> včely se specializují) na sběr pylu.
> - včely při "plném úlu" již nejsou takl letově aktivní a nesbírají sladinu
> a spíše se "secvičují" na zimu
> - eliminuji riziko hladovění, dokrmování atd.
> - cukerné - z hlediska nestravitelných látek optimální - zásoby se
> dostávají tam, kde je pravděpodobně budou včely v zimě konzumovat. Ale
> říkám pravděpodobně.
> Vše v souhlasu s vašimi argumenty.
> .......
> Co se týká
> opotřebování zimních včel, jeví se mně to tak, že po zpracování zásob
> zimnímu včelami určitě měřeno přísně vědeckými metodami budou tyto zimní
> včely určitě v horším stavu. Jenže si myslím, že podobně jako třeba
> uteplování úlů několika cm polystyrenu se i v tomto případě v případě
> potřeby objevují další regulační mechanismy, takže i když budou takové
> zimní
> včely třeba ve znatelně horším stavu, včelstvo s těmito včelami na jaře
> bude
> jen o málo horší než včelstvo, kde byly zásoby zpracovány letními včelami.
> Podle mých zkušeností potřebují zimní včely po zpracování zásob minimálně
> tak 14 dní teplého počasí v říjnu nebo v listopadu, sem tam s nějakou
> květinkou, kde ještě můžou nabrat pyl a do určité míry se zregenerují.
> .......K.J.:
> Většinový souhlas. Jen jestli je lepší se nehuntovat a pak se nepotřebovat
> regenerovat.
> Tady v Podkkronoší se ale spoléhat na příznivé podzimní počasí je poněkud
> riskantní.
> .....
> 39 x 24 ještě není tak vysoký rámek. V případě dostatečného přínosu mně ho
> zavíčkují odzhora až dolů. Jedná se spíše o dlouhodobost než nárazový
> přínos, v případě nárazového přínosu sice ze začátku nejspíš umístí
sladinu
> do všech buněk, ale jak ji koncentrují, objem se zmenšuje, až nakonec ji
> umístí jen do horní části rámku.
> ...........
> Ano. Většinou. Ovšem, čím nižšší rámek, tím větší pravděpodobnost zanesení
> (i zavíčkování) od shora dolů. A tím větší klid (včelařův) v zimě.
> ......
> Někdo má třeba 6 včelstev a všechna se chovají stejně. Druhý má tak 6 a ty
> se taky chovají stejně. třetí jich má třeba 12 a z toho se 10 chová stejně
> a
> jedno, dvě se občas zachová jinak. Je to asi určitý obranný mechanismus
pro
> přežití včelstev v přírodě, kdy za normálního stavu ty včelstva, co se
> chovala jinak, dostávala zabrat a případně nepřežila, jenomže jednou za
čas
> třeba příroda, počasí, požár, umístění včelstva v atypické dutině atd se
> zachovala nestandartně a potom ty včelstva, co se chovala většinově, třeba
> uhynula a přežily jen ty menšinové. Konkrétně u těch mnou popsaných dvou
> rodů byly včelí matky u toho včelstva, co přednostně zaplodovávalo celé
> rámky, větší, mohutnější a pomalejší a šedší. U toho druhého zas naopak
> byly
> matky menší, štíhlejší, pohyblivější a se žlutým barevným nádechem.
> .......KJ:
> O evoluci jsem si "pěkně" zadiskutovali nedávno na optimálské konferenci
na
> pandoře.
> Proto jsem skeptický k radám expertů, kteří mají jednoznačné názory.
> Gausova křivka atd. platí i ve včelách.
> ...
> K těm dvěma typům. to mně přivádí k dotazu.
> (Asi to možná nahodím jako zvláštní téma.)
> Poslední roky se tady objevují "bílé" včely. Mají husté chloupky na hrudi.
> Běžná mladuška má světlé spíše na boku, tyto mají úplně bílou "vlnu"
> nahoře. Když jsem prvně viděl orientující se mladušky, měl jsem dojem, že
> se mi vyrojily a někdo je chytil a poprášil moukou.
> Teď už mám zprávy i od dalších včelařů, že se jim na včelnici objevují.
> Neví někdo, jestli to je exteriérový znak nějaké rozchovávané linie?
> Dík za informaci Karel

Radim Olášek:
Nebo kdyby se křídlatka překlasifikovala z cizí rostliny na
energetickou rostlinu, podle dřívějších údajů má nešlechtěná křídlatka ještě
o něco větší výnos hmoty z hektaru než jiné vyšlechtěné energetické rostliny
a potom by mohly existovat lány křídlatky, ta kvete u nás v polovině září.
............................
Pozdní snůška v září. To neznám. (S vyjímkou melicitozy:-(( )
Jaké máte kdo zkušenosti s pozdní snůškou - září.
Jak se to kde projevuje na kondici a stavu včelstev. Neupracují se?
Děkuji
Karel Jiruš

Pozdní snůška v září. To neznám. (S vyjímkou melicitozy:-(( )
Jaké máte kdo zkušenosti s pozdní snůškou - září.
Jak se to kde projevuje na kondici a stavu včelstev. Neupracují se?
Děkuji
Karel Jiruš

.............................

zrovna letos, když v září začala kvést hořčice,dolet tak 500m a kvetla až do 9 . listopadu kdy zmrzla. Zlatobýl, který mám kolem stanoviště,který kvetl dlouho ale včely si ho ze začátku nevšímaly,začaly s pylem a to dost opatrně pak se skoro na týden do něj zbláznily a nosily i nektar,dokvítal ještě tak 10 dní a to už se včely vrátily na hořčici ,s které před zlatobýlem sbíraly i nektar, po zlatobílu tak 2/3 pylu a 1/3 sladiny až do toho 11.9 kdy zmrzla,když jim to dovolila denní teplota. v září dost kvetla hluchavka a včely ji navštěvovali.koncem října přestala plodovat 1.(poslední vajíčko) a poslední tak před vánocema....co to udělalo se zimníma zásobama nevím ,to uvidím na jaře,ale při kontrole mi připadlo,že těch pár slušných (0,5 až 1kg denně)podzimních snůškových dnů nahradilo to co proplodovaly.V 1. půlce října sem viděl trubce! Co potom varoa,ostatní léčení za přítomnosti plodu je neefektivní a tak sem ho drtil kyselinou dokud bylo nad 10 C...a to bylo až do listopadu,někde vzácně rozkvetly podruhé i některé ovocné stromy!

jinak můžu potvrdit, že včely se po dobré snůšce sladiny specializují na pyl a naopak. atak to mu bylo, sladina hořčice,pyl zlatobýl,sladina zlatobýl,pyl hořčice...mráz

pokud bych si dal tu práci(byl ten blázen do každé kapky medu) tak s toho zlatobýlu by ještě něco bylo

neupracují se, protože stále plodí

Když nbebudeme přírodu respektovat tak to vžy špatně dopadne ať chceme nebo ne A už to tady někdo napsal pak jen napravujeme co jsme sami způsobily To platí pro nás všechny nejenom na komunisty jak to tu někdo napsal

Pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Karel <karel.jirus/=/seznam.cz>
> Předmět: Re: Zimov?n?
> Datum: 21.2.2006 10:04:21
> ----------------------------------------
> Kontrolu a případné prohození nástavků jsem dělal před přípaným doplněním
> zásob. Tedy asi konec srpna.
> Přesto, že jsem včelám prohodil nástavky, tak se v teplém podzimu některé z
> nových matek zřejmě proplodovaly do horních nástavků, tedy nad zásoby.
> Stalo se to i v jednom případě u nízkých nástavků. Tam jsem se s úhynem v
> posledních letech nesetkal.
> Tady u nás i při léčení na konci října nosily pyl. Zřejmě z netýkavky,
> která zde u řeky ještě kvetla.
> A v té době přehazovat N, nebo jinak zasahovat do včelstev, která se
> připravují na zimování je dle mě ošemetná věc. Může se víc věcí pokazit než
> spravit.
>
> To píšu hlavně pro kolegu, aby netrpěl výčitkami, že měl něco udělat a
> neudělal. V přírodě asi neexistuje absolutně platné pravidlo.
>
> To o vertikálním pohybu včelstva platí pro přirozená včelstva, tedy bez
> rámků na spojité divočině. V případě rámků asi jen u nízkých. U vyšších
> rámků na jaře a na podzim umísťují (zpravidla) plodové těleso jen do
> jednoho nástavku. A tedy je určitá pravděpodobnost, že přejdou do
> horního*). Pokud se tam nerozplodují jen v v několika uličkách, a v těch
> nevyberou zásoby, tak se pořád nic neděje. Pokud je to slabší včelstvo, tak
> spíše než kouli vytvoří při plodování placku ve směru uliček. Při náhlém
> ochlazení pak do těchto uliček slabé včelstvo již nestihne nanosit zásoby,
> i pokud by jim to pud velel.
> U toho pudu. Asi budou včelstva, která už nejsou úplně zvyklá (přirozenou
> selekcí) reagovat normálně. Pokud se o ně některý včelař pečlivě stará,
> nepotřebují tuto vlastnost.
> Nevím jestli to bylo chov. materiálem, nebo mojí nezkušeností, ale zápasil
> jsem s tím kdysi dávno, když jsem s nástavky začínal. Je to jen moje
> doporučení, ale nástavkáři by si měli chovný materiál opatřovat u
> nástavkářů. (prodejem matek se neživím:-))
> Karel.
>
> *) Pokud by to člověk chtěl dělat úplně pečlivě, tak někdo dává do horního
> nástavku nad plod před krmením světlé, či panenské dílo. Silné včelstvo ho
> při dodávání zásob vystaví a zavíčkuje, ale matka světlé dílo v tomto
> období nepreferuje, a zůstane dole. To platí ale pro silná včelstva a dobré
> počasí při krmení.
>
>
>

Když nbebudeme přírodu respektovat tak to vžy špatně dopadne ať chceme nebo ne A už to tady někdo napsal pak jen napravujeme co jsme sami způsobily To platí pro nás všechny nejenom na komunisty jak to tu někdo napsal

Pepan
.......
Jestli je to na mě, tak já jsem napsal:
Je to věc názoru, ale u včelařina mi leckdy připomíná vtip o socialismu, který úspěšně překonával problémy, které by bez něho nevznikly.
Správně to mělo být "reálný socialismus" jak tehdejší komunisti nazávali svůj paskvil na socialismus.
O dnešní komunisty se neorírám, jsou stejně nebezpeční, jak další polovina parlamentu, co se tam nechává volit, protože prací, nebo podnikáním bez konexí by se neuživila (tak dobře).
......
Ale všimněte si, že i přístupy ke včelaření můžeme rozdělit po ose: liberalismus - socialismus.
Někdo udělá pro včely první poslední, vodovod do úlu zavede, zužuje, topí, někdo jiný je nechává téměř na pospas osudu (tím myslím neuteplené velkoprostorové úly, minimum zásahů).
A stejně jako na té ose Lib.-soc., tak ani tady nelze říci, že by nějaké místo bylo lepší (na levo, napravo). Výsledky jsou různé a nejednoznačné. U včelařiny si naštěstí každý může vybrat, a nezávisí na tom co mu tam ......politici.
Karel

zimování na 2 vysokých tachovských nástavcích, kde mnohdy je včelí mezera ke 2 cm může být problém, v nízkých 3 až 5 zas moc dřeva je taky problém,ale včely mají menší až nulovou možnost zůstat jen v jednom nástavku ...

u zimování ve 2 VN je jedna povinnost a práce navíc - hledat nebo se aspoň ujistit v říjnu, kde bude zimní chomáč...ale pokud je to pro někoho výhodnější než pozdě v zimě a brzo na jaře přidávat nástavek,tak není co řešit

letos sem udělal v 1 VN (utepleném 39*24 11 r.+ vysoký podmet) pokus:

3 včelstva zimuji jen v jednom nástavku, o slunovratu
mělo první 1, druhé 2 a třetí 3 VN plodiště, která porovnávám.Všechny dostali po posledním medobraní pokusně plný úl zásob ,tak do 25 kg (dokud odebírali).Značnou část ale do zimy proplodovali hlavně 2. a 3.

První,slabší, co je od léta v jednom mělo línou matku ,kterou tiše vyměnilo v červenci má jen 7 uliček a zásoby ještě na jednu zimu,svoji aktivitu ukončily na podzim mezi prvními, málo mrtvolek,vlhko ve volném vysokém podmetu přijatelné(mírně vlhké).

Druhé,průměrné, na konci května se jako jediné zrojilo,ale kupodivu podalo stejný výkon jako ostatní ve 2 VN plodiště, která sem obral na oddělky.Aktivitu ukončilo přiměřeně s počasím.To je v 1 VN nejvíc suché, ikdyž úl byl plný ledu jak ostatní tak odvětral , vyschl.Stejně silné včely ve 2 VN hned vedle dost vlhké, ale ne mokré dno.Zásoby bych odhadl jako přiměřené a dostačující do květu ovocných stromů.

Třetí úl,silné včely se sotva v srpnu z těch 3 VN do 1 VN vešli.Byl jich plný podmet a přes noc viseli česnem ven, nicméně se po pár dnech porovnali a byl jich oprvdu plný nástavek k prasknutí, ale připadlo mi ,že jim to nějak neva.S jakou rychlostí vyráběli zásobní plásty byl fakt div, pár sem jich nechal vyrobit pro oddělky,takže to dost odrovnalo letní včely a už se vlezly....v září nová plemenná matka...ta to rozjela a v úle plném včel a zásob nehleděla na počasí a kladla kam mohla,zarazil ji až teplotní skok pod bod mrazu, o tom mě přesvědčily zmrzlé larvy na podložce po okrajích úlu(bylo jich pár tak do 20),smrskli se k sobě víc než, aby zakryli všechen plod....trochu to vyvrací to, že by ho nikdy neopustili...Navíc přestávku bez plodu měli nejkratší(varoa !),mírně vlhké(důsledek plodování v mrazivém počasí), se zásobami vyjde přesně pokud si chytí první snůšky.O 2 dny dřív prolet

Závěrem.Zimovat včely v 1 VN může být výhodnější, když se tam normálně vejdou, tedy max. ze 2 VN plodiště v srpnu.Včely (nabušený ale nepřeplněný úl) vytlačí přebytečné vlhko,nemanévrují,dřív se vypráší....
Obr včelstvo ze 3 VN se vám do 1 VN nevleze ani našlapané , ale bude mít stejný podmínky ve 2VN, kde je 100 procentně přes uličku,normálně jede po zásobách a vlhko v úle má pod kontrolou.

Když mají k dispozici 2 VN i v zimě a nedosahují přes uličku(a u tachováků ony 2 cm jsou v zimě dost)tak mají problém přejít za zásobama, které dostávají největší smysl v tuto dobu(22.2 začne biologické jaro) ....Trčí na 1. VN ale počítají i se zásobama ve 2. VN, matka je bez kontaktu s 2. VN a nehne se dokud se chomáč nerozvolní. toto se u NN nestává, protože jsou na dlouhém rámku a většinou přes víc nástavků, kde už je fakt dost zásob i bez drsných manévrů...

Když nebude sníh, tak ty v 1VN v půlce března zkusím rozšířit 2. VN se zásobními i prázdnými soušemi- pasivně podnítit a mají hned 2 VN ,v momentě kdy ho opravdu potřebují a na tuty v něm zásoby ....

co se týče podněcování vodou. Tak to mi připadá zbytečné,když si ji nedonesou tak si ji navětrají....
podstatné je ,aby ji včely našli poblíž stanoviště...