Včelařská konference

Jak dlouho po vytočení trvá, než se v čiřící nádobě vytvoří pod hladinou
řidší vrstva, jak může být mocná a o kolik vodnatější?

Jde mi o to, stočit ji zvlášť tak, aby nepřišla do spotřebitelského balení,
respektive nějak (kromě pastování) zajistit, aby med skladovaný při pokojové
teplotě zaručeně nekvasil.

Honza Čáp

už tvá adresa napovídá jak se mácháš v teoriích, ale není to tak zlé jak si myslíš ale budešli vytáčet pod 18¨% vody tak tivystoupí v 60l maximálně na 19% to ještě závisí na průměru nádoby .

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Čáp <teoretik/=/bydlo.net>
> Předmět: Sedimentace a kvašení medu v nádobě
> Datum: 10.2.2006 16:36:46
> ----------------------------------------
> Jak dlouho po vytočení trvá, než se v čiřící nádobě vytvoří pod hladinou
> řidší vrstva, jak může být mocná a o kolik vodnatější?
>
> Jde mi o to, stočit ji zvlášť tak, aby nepřišla do spotřebitelského balení,
> respektive nějak (kromě pastování) zajistit, aby med skladovaný při pokojové
> teplotě zaručeně nekvasil.
>
> Honza Čáp
>
>
>
>

Musím souhlasit,že spousta teorií je na ... Zkvašení medu je z praktického hlediska způsobeno hloupostí a neschopností včelaře a omluvit jde pouze začátečnickou nezkušeností. Toto nebezpečí v převážné míře ohrožuje medy vytočené do 1. 6. Pak je situace výrazně lepší. Stačí si ve VUVČ Dol objednat hustoměr na obsah vody v medu a současně s tím používat nějaký vhodný teploměr. Měřič stojí 170 Kč a určitě ho pošlou. Kdo uvádí na trh med pod 18% tak tyto problémy nemá. Kdo zjistí vyšší hodnoty /není problém u řepky i kolem 22%/ musí vysoušet. V archivu o tom určitě něco bude. Princip je jednoduchý. Nahřát do 50 stupňů a míchat a větrat Zdraví R. Stonjek

Musím souhlasit,že spousta teorií je na ... Zkvašení medu je z praktického hlediska způsobeno hloupostí a neschopností včelaře a omluvit jde pouze začátečnickou nezkušeností.
-*-
Ono odhadnout zralost medu taky není úplná sranda. Loni, když jsem točil řepku, tak jsem to pořád pozoroval a uvažoval, že jsem se unáhlil, teklo to jak voda. Ukázal jsem to známému a taky říkal, že to mělo ještě počkat. A do měsíce to bylo jak beton, žádné kvašení.

Ještě je ve hře mezikrystalická voda - "beton" ještě neznamená výhru.

Aleš

-----Original Message-----


From: 164410 [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Saturday, February 11, 2006 7:39 PM
To: V?ela?sk? mailing list
Subject: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?


Musím souhlasit,že spousta teorií je na ... Zkvašení medu je z praktického
hlediska způsobeno hloupostí a neschopností včelaře a omluvit jde pouze
začátečnickou nezkušeností.
-*-
Ono odhadnout zralost medu taky není úplná sranda. Loni, když jsem točil
řepku, tak jsem to pořád pozoroval a uvažoval, že jsem se unáhlil, teklo to
jak voda. Ukázal jsem to známému a taky říkal, že to mělo ještě počkat. A
do měsíce to bylo jak beton, žádné kvašení.


--
No virus found in this incoming message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.1.375 / Virus Database: 267.15.6/257 - Release Date: 10.2.2006




--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Free Edition.
Version: 7.1.375 / Virus Database: 267.15.6/257 - Release Date: 10.2.2006

Ještě je ve hře mezikrystalická voda - "beton" ještě neznamená výhru.

Aleš
..........
Možná že mě to letos u jedné karbice sklenic potkalo.
Mezi shluky krystalů je tekutý med a kvasí to.
Zajímavé, že se to týká jen asi deseti sklenic.

Můžete to nějak rozvést? Je možné že krystalizací a tvorbou hrubých krystlů dojde k vytlačení vody?
Dík Karel.

Potíž je, že obsah vody okolo 18% po vytočení u jarního medu nejspíš
nestačí.

Vytáčel jsem až v půlce června (tedy dost po Rudou doporučovaném 1.6.) a med
rovnou od medometu (nemaje jiné vhodné nádoby) rozlil do okurkáčů po 5kg.
Několik namátkou vybraných jsem po asi 2 týdnech (když přišel hustoměr)
změřil a všechny měly pod 19 %, některé pod 18 % .. průměr tak okolo těch
18.

Řek jsem si že to bude v pořádku a vyzkouším plast. plničku (plast. barel s
ventilem z Horní Kalné). Slil jsem do ní med z cca 8 okurkáčů najednou,
nechal z nejhoršího vybublat a stočil do sklenic. Ve všech začal med kvasit
intenzitou více méně přímo úměrnou teplotě skladování.

Chyba mohla být v korekci měření (neměřil jsem přímo tepolotu medu, ale
spoléhal na to, že po 14 dnech je vytemperovaný na průměrnou teplotu
kuchyně), ale nepřipadá mi to moc pravděpodobné.

Spíš mám pocit, že u jarního medu je rozdíl mezi tím co se usadí na povrchu
a tím co naměří hustoměr větší, než 1% vody (jak tvrdí 'adresozpytec'
Pepan) - klidně 3 nebo i 4%, jak píše v archivu např. př. Havlík a že
kdybych nechal med pár dní stát v plničce, tak problémy byly jen u
posledních sklenic kam by přišla hrchní vrstva.

S medem vytočený koncem července, který měl podle hustoměru okolo 17,5 %
(teplotu jsem také odhadoval podle teploty okolí) problémy nejsou.

Honza Čáp

On je spíš problém čím se to měří já používam refraktometr . Ten mi umožňuje měřit přímo v úlu a pak se pohybuji i u ranných medů mezi 16 - 18% a ke stejným výsledkům docází i výkupce . praxe mne však naučila , že pokud se stáčelo z medometu přímo do sklenic jak to dělal otec tak se opravdu stávalo že v některé sklenici med začal kvasit . Dnes již používám nádoby na 60l což je ještě únosné kvůli manipulaci kde se med z vice úlů smíchá a tyto problémy se přestaly vyskytovat.

Pepan


> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Jan Čáp <teoretik/=/bydlo.net>
> Předmět: Re: Sedimentace a kvašení medu v nádobě
> Datum: 11.2.2006 22:06:35
> ----------------------------------------
> Potíž je, že obsah vody okolo 18% po vytočení u jarního medu nejspíš
> nestačí.
>
> Vytáčel jsem až v půlce června (tedy dost po Rudou doporučovaném 1.6.) a med
> rovnou od medometu (nemaje jiné vhodné nádoby) rozlil do okurkáčů po 5kg.
> Několik namátkou vybraných jsem po asi 2 týdnech (když přišel hustoměr)
> změřil a všechny měly pod 19 %, některé pod 18 % .. průměr tak okolo těch
> 18.
>
> Řek jsem si že to bude v pořádku a vyzkouším plast. plničku (plast. barel s
> ventilem z Horní Kalné). Slil jsem do ní med z cca 8 okurkáčů najednou,
> nechal z nejhoršího vybublat a stočil do sklenic. Ve všech začal med kvasit
> intenzitou více méně přímo úměrnou teplotě skladování.
>
> Chyba mohla být v korekci měření (neměřil jsem přímo tepolotu medu, ale
> spoléhal na to, že po 14 dnech je vytemperovaný na průměrnou teplotu
> kuchyně), ale nepřipadá mi to moc pravděpodobné.
>
> Spíš mám pocit, že u jarního medu je rozdíl mezi tím co se usadí na povrchu
> a tím co naměří hustoměr větší, než 1% vody (jak tvrdí 'adresozpytec'
> Pepan) - klidně 3 nebo i 4%, jak píše v archivu např. př. Havlík a že
> kdybych nechal med pár dní stát v plničce, tak problémy byly jen u
> posledních sklenic kam by přišla hrchní vrstva.
>
> S medem vytočený koncem července, který měl podle hustoměru okolo 17,5 %
> (teplotu jsem také odhadoval podle teploty okolí) problémy nejsou.
>
> Honza Čáp
>
>
>
>

Ten řidší med na povrchu může vznikat i absorbcí , protože med je
hydroskopický. Stačí si najít tabulky třeba tenze vodní páry nad medem nebo
dostupnější tabulky nad roztokem cukru. Funguje to tak, že pokud je
relativní nebo v přepočtu absolutní vlhkost vzduchu nad medem vyšší než je
příslušná tenze vodních par, med nasává vlhkost ze vzduchu. Když je vlhkost
vzduchu nižší než hodnota tenze vodních par, med vlhkost do vzduchu
uvolňuje.
Aktivita kvašení asi záleží i na aktivitě enzymů v medu. První medy jsou
čistě květové a proto mají těch látek méně a snadněji kvasí oproti
pozdnějším medům. Už se tady třeba probíralo kvašení medoviny a nakonec
pokud vím se většina diskutujících shodla na tom, že med je třeba před
kvašením povařit, aby se tyto látky zpomalující kvašení zneškodnily.

R. Polášek


----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Saturday, February 11, 2006 10:05 PM
Subject: Re: Sedimentace a kvašení medu v nádobě


> Potíž je, že obsah vody okolo 18% po vytočení u jarního medu nejspíš
> nestačí.
>
> Vytáčel jsem až v půlce června (tedy dost po Rudou doporučovaném 1.6.) a
med
> rovnou od medometu (nemaje jiné vhodné nádoby) rozlil do okurkáčů po 5kg.
> Několik namátkou vybraných jsem po asi 2 týdnech (když přišel hustoměr)
> změřil a všechny měly pod 19 %, některé pod 18 % .. průměr tak okolo těch
> 18.
>
> Řek jsem si že to bude v pořádku a vyzkouším plast. plničku (plast. barel
s
> ventilem z Horní Kalné). Slil jsem do ní med z cca 8 okurkáčů najednou,
> nechal z nejhoršího vybublat a stočil do sklenic. Ve všech začal med
kvasit
> intenzitou více méně přímo úměrnou teplotě skladování.
>
> Chyba mohla být v korekci měření (neměřil jsem přímo tepolotu medu, ale
> spoléhal na to, že po 14 dnech je vytemperovaný na průměrnou teplotu
> kuchyně), ale nepřipadá mi to moc pravděpodobné.
>
> Spíš mám pocit, že u jarního medu je rozdíl mezi tím co se usadí na
povrchu
> a tím co naměří hustoměr větší, než 1% vody (jak tvrdí 'adresozpytec'
> Pepan) - klidně 3 nebo i 4%, jak píše v archivu např. př. Havlík a že
> kdybych nechal med pár dní stát v plničce, tak problémy byly jen u
> posledních sklenic kam by přišla hrchní vrstva.
>
> S medem vytočený koncem července, který měl podle hustoměru okolo 17,5 %
> (teplotu jsem také odhadoval podle teploty okolí) problémy nejsou.
>
> Honza Čáp
>

Je to přesně tak. Řepkový med je neskutečný prevít a i pod víčky může mít k 22%. Je li i v tomto stavu pečlivě a těsně uzavřen, nic se neděje. Co včelky zavíčkují to nekvasí. Ale stačí neskutečně málo a průšvih u zákazníka je na cestě. Máme ale štěstí. Jak ochotně řepkový med vodu přijímá, tak stejně snadno se jí zbavuje a toho se dá snadno využít k vysoušení. Zkrystalizovaný med zkvašuje prý ještě ochotněji.Vliv teploty na hustotu medu není zas tak významný. Hustoměr je nastaven na 20 stupňů a za jeden stupeň nad se odečítá 0.1% obsahu vody, při teplotách pod, se to samé přičítá, takže +- 5 stupňů nám ovlivňuje obsah vody o 0.5%.ˇKomu by náhodou med zkvasil, upozorňuji, že nejde použít ke krmení včel ani nařeďěný. Je dost silně toxický a tak zbývá medovina, nebo kanál. Co se týče převařování medoviny, považuji to za barbarství a návod jak přijít v lahodném nápoji o spoustu látek lidskému zdraví prospěšných. Zdraví R. Stonjek

To máš asi pravdu, ale nepřevařením medu tam taky může vzniknout spousta látek lidskému zdraví neprospěšných a některých chuťově nepříjemných. Zkoušel jsem obojí a nakonec zůstal u vaření. Sobě bych si ještě namluvil, že je nevařená zdravější, ale ostatní konzumenty přesvědčit nedokážu :-). Ale nikomu to neberu, možná to jen neumím.

>Stonjek:
>Co se týče převařování medoviny, považuji to za barbarství a návod jak přijít v lahodném nápoji o spoustu látek lidskému zdraví prospěšných.

- možno Ste prehliadli písmenko, ale med je hygroskopický, nie hydroskopický.
- pre mňa je pojem " kvasenie medu" neznámy. Za 50 rokov čo získavam med (ročne 2 až 2,5 tony) sa mi nestalo, aby som "dorobil" takýto med. S vytáčaním akéhokoľvek medu si počkám kým znáška neskončí, ale agátový med som veľakrát vytáčal na tretí od ukončenia znášky kedy začal klesať denný prínos na váhe.
- ale niekedy sa aj mne stane, že takýto med vytočím vtedy keď znáška sz repky ešte trvá a agát už kvitne. Aby som získal jednodruhový agátový med, musím vytočiť zmiešaný med, ak takýto med chcem uskladniť, urobím potrebný zásah a prebytočnú vodu z takéhoto medu odstránim.
Aby to išlo dostatočne rýchlo aj pri väčšom množstve medu s vyšším obsahom vody, vlejem med do väčších nádob so širokým hrdlom ne obsah 50 kg alebo 280 kg medu a na celú otvorenú plochu založím npr. silonovú okennú záclonovinu(dobre zaistiť, aby sme si nenarobili ešte väčšiu škodu) a nádobu dám pokiaľ je to možné ne slnko. Robiť to musíte pod dozorom, aby ste pri daždi mohli med uchrániť. Odparovanie z 200 lit. suda je rýchle, za jeden slnečný deň je to aj 10mm.

Aby ste nemuseli robiť prácu naviac, vytáčajte med len keď bude zrelý.

K slovenskému kolegovi bych měl několik otázek. Vystavení 200kg sudu s medem znamená manipulaci s cca 300 kg hmotností a předpokládám na nezpevněné ploše. Sluneční paprsky a med to také nejde dohromady, slídivost včel, které přiláká vůně medu zvl. jedná li se o končící snůšku bude asi rovněž velmi reálná. Tedy, že by mě tento způsob nadchl, to ani náhodou. Zdraví R. Stonjek

Pán Stonjek
Máte pravdu, taký sud je ťažký, ale môžete použiť i 50kg (to hádam zvládnete?). Ak však máte v stávke pár 100kg takého medu tak to stojí za tú námahu. A je to úplne bezpečné a účinné. Ak povrch medu zabezpečíte vhodnou sieťou, žiadna včela sa k medu nedostane. Nakoniec, dobrému včelárovi sa to nemôže stať. Ale ak ......., Zdraví Anton

Jsem rád, že dobrému včelaři se to nemůže stát, ale i průměrnému včelaři u nás je jasné, že vystaví li sud /později opraveno na soudeček/ ven tak i když se k medu nemohou dostat včely, určitě jsou vůní přilákány a nastanou problémy zvl. když většina včelařů má medárny doma a jejich sousedé většinou nesdílejí nadšení nad spoustou slídících včel. Něco o tom vím, protože v medárně uprostřed zastavěné obce zpracovávám med rovněž v tunách a jestli chci se sousedy vycházet musím se chovat velmi ohleduplně. Navíc nechápu, proč bych měl vyvážet med od medometu ven, tam ho hlídat, večer a na noc ho chránit před rosou a pak ho zase vozit do skladu. Myslím, že moderní včelaření ve střední Evropě vypadá trochu jinak. Jak by řekla teta Kateřina ze Saturnina: Chytrému napověz, hloupého ... Zdraví R. Stonjek

Pán kolega Stonjek, v prvom komentári som napísal,že mne sa to za 50 rokv včelárskej praxe nestalo, aby som vytočil med s vodou nad 18%, pretp som ho ani nemusel "vysúšať".
Ďalej, ak včely neprídu do styku s medom, chovajú sa prirodzene a odlietajú bez toho, aby to išli do svojho úľa a tancami svojim družkám oznámiť, tam a tam je za sud medu, hoďte si ho pozrieť. To sa však nemôže stáť, lebo včely sa chovajú pragmaticky, musia lákový zdroj potravy ochutnať a to sa nestalo, sieť nad medom im v tom bránila.
Ale stáva sa aj to, že sa niekedy vodnatý med vytočí. Poznám včelárov, otca a syna (obhospodarujú asi 6 kočovných vozov), ktorí aby to zvládli vytáčajú med ostošesť, bez ohľadu na to či je prirodzene zahustený alebo nie. Takýto med potom ošetrujú spôsobom ako som odporučil a ako hovoria dá sa to zvládnuť, bez toho, aby tým ohrozili, svoje alebo susedove včelstvá, prípadne ľudí vo svojom okolí.

Od: Anton Turcani
...
> Poznám včelárov, otca
> a syna (obhospodarujú asi 6 kočovných vozov), ktorí aby to zvládli vytáčajú
> med ostošesť, bez ohľadu na to či je prirodzene zahustený alebo nie.
........

Proč dělat něco jednoduše, když to jde složitě. ... Kolikrát si myslím, že jednoduše vytvořené pracovní úseky, mohou usnadnit celou práci a celý systém. .... Ale jak jsem napsal. Složitosti s vysoušením vody z medu neberou konce. Ukažte člověku, který si říká včelař rozebíratelné včelí dílo se sladinou a jeho nic jiného nenapadne, než ho bez okolků vytočit.

Pane Turčány. Poraďte příště tomu otci se synem že jsou dva, a že by měli mít dvojnásobný rozum. A když ho nenaleznou, tak jim doporučte ať si vyberou takový úlový systém, který je nebude hnát vybírat sladinu s vysokým obsahem vody.(předpokládám, že ve vozech podle všeho nemají nástavky, do kterých se dá nezralý med přemístit) Je to sladina, protože včelí med vzniká i při zahušťování medu včelou. Ne na slunci na dvorku.
_gp_
http://vindex.ic.cz

Predstavte si, že Tí dvaja včelári majú vo všetkých kočovných vozoch nadstavkové úle. To len pre objektivitu.

su roky ked prestavka medzi znaskami je prilis kratka a vtedy treba
odobrat aj plasty s vyssim obsahom vody. Jednodruhove medy su lepsie
ohodnotene ako zmesky.
Sposobov na znizovanie obsahu vody je niekolko.

Pokial aj ten popisovany funguje a med je v poriadku, preco ho zatracovat
? Nie kazdy ma k dispozicii termokomoru s odsavanim vlhkeho vzduchu.

Matej




"Anton Turèáni" <anton.turcani/=/gmail.com>
02/14/2006 06:32 PM
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vèelaøský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?






Predstavte si, že Tí dvaja včelári majú vo všetkých kočovných vozoch
nadstavkové úle. To len pre objektivitu.

Od: Anton Turčáni:
> Predstavte si, že Tí dvaja včelári majú vo všetkých kočovných vozoch
> nadstavkové úle. To len pre objektivitu.
......

Povedlo se mi Antone minule napsat příjmení špatně. Zato se omlouvám.

> ...(předpokládám, že ve vozech podle všeho nemají nástavky, do kterých se dá nezralý med přemístit)...

Každopádně mají nástavků dostatek? Pokud ano, proč nepodstavují? Ono med s vysokým obsahem vody je nutný vytáčet v tropických oblastech s vysokou vzdušnou vlhkostí. Na Slovensku není potřeba tak "spěchat", protože nepatří mezi ty oblasti. Matěji nemám komoru a žádný zahušťovací stroje. Nejsou u mě potřeba. Nechávám to na včelách. To vyjde nejlevněji, protože takový 300 kg zkvašený a podepsaný sud, třeba i jednodruhový ... a u výkupce ... to je na vratku a ostudu. Jestli je problém pro někoho vybírat zralý med unás v Evropě,tak to vypovídá totiž o stejných postupech a praktikách, které mají i v těch čínských a argentýnských a mexických oblastech.

A slepice a prase mám akorát v mražáku. :-))

_gp_
http://vindex.ic.cz

<Matěji nemám komoru a žádný zahušťovací stroje. Nejsou u mě potřeba.
Nechávám to na <včelách. To vyjde nejlevněji, protože takový 300 kg
zkvašený a podepsaný sud, třeba i <jednodruhový ... a u výkupce ... to je
na vratku a ostudu.

Gusto, ta termokomora je na nahrievanie plastov pred vytacanim.
Ak mas medzi repkou a agatom dva dni, tak inak 300 vcelstiev nevytocis. Za
dva dni sa to neda stihnut, ak nechces mat agatovy nektar v repke s
rizikom jej mozneho kvasenia.
To iste je medzi prvym a druhym agatom. Mozes na prvom agate cakat na
zahustenie vcelami, ale potom uz na druhy nemusis kocovat.

Matej

M.Osusky:
> Gusto, ta termokomora je na nahrievanie plastov pred vytacanim.
> Ak mas medzi repkou a agatom dva dni, tak inak 300 vcelstiev nevytocis.
.........
A kolik stojí peněz mít a udržovat termokomoru pro řepku od 300 a např. i 1000 a např. 5 000 včelstev, než ji vytočíš? Buď trochu domýšlivej. :-))

Komora je u včelaře o nákladu navíc a včelař má získávat med. Ne vodu. Jednodruhový med je o jiné mistrnosti než vybrat a vysoušet sladkou vodu.


_gp_
http://vindex.ic.cz

( vo dvojici vieme vybrat 250 vcelstiev za den ). Nasledne idu do
chladiarne. Do termokomory idu az 24 hodin pred vytacanim - chcel by som
ta vidiet vytacat agat, ktory ma 12 stupnov celzia. :-)
Ak ma med viac vody tak ho das do komory o nieco skor a zapnes aj
ventilator na odsavanie vlhkeho vzduchu. Tie naklady na prevadzku su
prijatelne - vykurovanie je napojene na teplovodne UK.
Nemyslim ale ze ti hovorim nieco co nepoznas.

Matej




Gustimilián Pazderka <gupa/=/seznam.cz>
15.02.2006 10:14
Bitte antworten an
"Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>


An
Vcelarska konference <vcely/=/v.or.cz>
Kopie

Thema
Re:Antwort: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?






M.Osusky:
> Gusto, ta termokomora je na nahrievanie plastov pred vytacanim.
> Ak mas medzi repkou a agatom dva dni, tak inak 300 vcelstiev nevytocis.
.........
A kolik stojí peněz mít a udržovat termokomoru pro řepku od 300 a např. i
1000 a např. 5 000 včelstev, než ji vytočíš? Buď trochu domýšlivej. :-))

Komora je u včelaře o nákladu navíc a včelař má získávat med. Ne vodu.
Jednodruhový med je o jiné mistrnosti než vybrat a vysoušet sladkou vodu.


_gp_
http://vindex.ic.cz

Už niekoľko krát sme použili spôsob opísaný pánom Turčánim. Včielky chvíľu nalitavali , ale potom to nechali. Úspech sa dostaví a včelár je spokojný.
Michal seničan






< ------------ Pôvodná správa ------------
< Od: Anton Tur??ni <anton.turcani/=/gmail.com>
< Predmet: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?
< Dátum: 12.2.2006 22:17:09
< ----------------------------------------
< Pán Stonjek
< Máte pravdu, taký sud je ťažký, ale môžete použiť i 50kg (to hádam
< zvládnete?). Ak však máte v stávke pár 100kg takého medu tak to stojí za tú
< námahu. A je to úplne bezpečné a účinné. Ak povrch medu zabezpečíte vhodnou
< sieťou, žiadna včela sa k medu nedostane. Nakoniec, dobrému včelárovi sa to
< nemôže stať. Ale ak ......., Zdraví Anton
<
<
<

To máte nějaké měkoty.U mne na dvoře, když nechám medník s plásty-bez včel.Plásty pak vyndavám a nosím k odvíčkování.Během 10 min se objeví první pátračky a za hodinu by medník-uzavřený!, nebyl vidět.I když tam už medník není, včely stále krouží kolem.Zmizí až pozdě večer a ještě 2. den dopoledne se objevují včely, které kolem tohoto místa krouží, a to je místo ve stínu, takže vůně medu by neměla být tak intensivní.Kdybych nechal na dvoře na slunci 200 kg sud, tak by se uprostřed vesnice nedalo vylézt z baráku.

Přítel Stonjek tady psal o vylévání zkvašeného medu do kanálu. Podle toho,
co jsem zkoušel, takový med se dá s úspěchem použít k ochucení obilného
šrotu pro drůbež, přidává se tak 5 - 10 % do směsi. Určitě i pro jiné
zvířectvo. Není třeba vylévat do kanálu. Podobně usazené kvasinky z kvašení
medoviny.

R. Polášek

>Podobně usazené kvasinky z kvašení medoviny.

I slepice mají právo na mejdan :-)

Postřižiny - pivovarská prasátka krmená mlátem a jak jim to prospívalo.
Jinak se šrotem se to obvykle vaří, takže pokud by byl mejdan, tak by to
byla záležitost připravovatele stravy.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Eman" <e-mail/=/nezadan.iol.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, February 14, 2006 10:18 AM
Subject: Re: Likvidace zkvaeného medu.


> >Podobně usazené kvasinky z kvašení medoviny.
>
> I slepice mají právo na mejdan :-)

to ale obvykle platí v besnůžkovém období v době snůšky jsou zalétané jinam a obvykle to nenajdou

PEPAN

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: Havl?k <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?
> Datum: 14.2.2006 09:09:00
> ----------------------------------------
> To máte nějaké měkoty.U mne na dvoře, když nechám medník s plásty-bez
> včel.Plásty pak vyndavám a nosím k odvíčkování.Během 10 min se objeví první
> pátračky a za hodinu by medník-uzavřený!, nebyl vidět.I když tam už medník
> není, včely stále krouží kolem.Zmizí až pozdě večer a ještě 2. den
> dopoledne se objevují včely, které kolem tohoto místa krouží, a to je místo
> ve stínu, takže vůně medu by neměla být tak intensivní.Kdybych nechal na
> dvoře na slunci 200 kg sud, tak by se uprostřed vesnice nedalo vylézt z
> baráku.
>
>
>

Samozřejmě,že v době snůšky.A ta snůška je taky všude kolem, záhony kytek apod.

Moje včely se chovají podobně a pokládám to za normální. Navíc začnou
napadat i jinde umístěné oddělky, které je nutno do příštího dne úplně
uzavřít. Poučka starých včelařů: "Lépe je loupeži předcházet než se ji
později bránit" má cenu zlata.

Pepa


-----Original Message-----
From: Havlík [mailto:e-mail/=/nezadan]
Sent: Tuesday, February 14, 2006 9:09 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Sedimentace a kvaen? medu v n?dob?

To máte nějaké měkoty.U mne na dvoře, když nechám medník s plásty-bez
včel.Plásty pak vyndavám a nosím k odvíčkování.Během 10 min se objeví první
pátračky a za hodinu by medník-uzavřený!, nebyl vidět.I když tam už medník
není, včely stále krouží kolem.Zmizí až pozdě večer a ještě 2. den dopoledne
se objevují včely, které kolem tohoto místa krouží, a to je místo ve stínu,
takže vůně medu by neměla být tak intensivní.Kdybych nechal na dvoře na
slunci 200 kg sud, tak by se uprostřed vesnice nedalo vylézt z baráku.

Dne sobota 11 února 2006 19:30 Stonjek napsal(a):

> začátečnickou nezkušeností. Toto nebezpečí v převážné míře ohrožuje medy
> vytočené do 1. 6. Pak je situace výrazně lepší. Stačí si ve VUVČ Dol
> objednat hustoměr na obsah vody v medu a současně s tím používat nějaký
> vhodný teploměr. Měřič stojí 170 Kč a určitě ho pošlou. Kdo uvádí na trh

Zdravim,

ten hustomer za 160 kc nedopurucuji, (takovy ten skleneny valec naplneny
kovem), k memu uzasu, po premereni refraktometrem mel med co mi nameril
hustomer 22 % 18 a co mi nameril 18 % 21 . Sam si asi koupim refraktometr - u
p. Lofelmana to vychazi nejlevneji.


S pozdravem Honza

Souhlas. hustomer nebrat. Refraktometr je dobra investice. Naucis se s nim urcovat hustotu medu podle zpusobu vtekani medu do hladiny (maslickovani) a pohledem na teplomer.

Nemate tu nekdo prebytecny refraktometr na zjistovani cukernatosti mostu?

Priatelovi Turcanimu by som chcel vela podakovat za perfektny prispevok 14712, predovsetkym jeho zaver.

=====================
Jan Cervenka
ten hustomer za 160 kc nedopurucuji, (takovy ten skleneny valec naplneny kovem), k memu uzasu, po premereni refraktometrem mel med co mi nameril hustomer 22 % 18 a co mi nameril 18 % 21

Souhlasím a doporučuji.