- Lejčar (e-mailem) --- 25. 9. 2005
RE: mor včelího plodu - nebezpečná nákaz včelího plodu - možnosti kontroly a tlumení
Na královedvorsku máme čerstvou zkušenost. Vloni na podzim nalezl včelař ve
vedlejší organizaci (Hořice v Podkrkonoší) mor u jednoho svého včelstva. Byl
laboratorně potvrzen, včelstvo utraceno a část naší ZO spadla do ochranného
pásma a tak jsme na jaře prováděli prohlídky. Nalezli jsme několik
podezřelých včelstev, ale vyšetření plástů bylo negativní, přestože to co
jsme viděli, byť poprvé, vypadalo jednoznačně. Ulevilo se nám, ale "červík"
hlodal. Začátkem července jsem při kontrole kladení matky, respektive
hledání vajíček, nalezl několik buněk podobných těm, které jsem viděl při
jarních prohlídkách- podivně mezerovitý plod, podezřele vypadající víčka a
pod nimi rozložené larvy ve formě lepkavé světlé hmoty. Nalezl jsem je jen
na jednom plástu a to ještě jen cca 4 na každé straně. Plást šel ven a po
zabalení do novin a kartonu rovnou do Výzkumného ústavu včelařského. V
dalších 6 včelstvech jsem po pracné prohlídce a rozšťourání každého víčka
podezřele vypadající buňky nic nenašel. Dodávám, že moje stanoviště je dost
daleko od ochranného pásma, vyhlášeného kolem původního ohniska. Ortel z
Dolu byl nemilosrdný-mor. KVS nařídila utracení včelstva, vyhlásila ohnisko
a úl s medníkem i medem šel do ohně. Před spálením jsem ještě včelstvo
prohlížel. Očekával jsem, že včasným vyjmutím jediného plástu s nakaženým
plodem jsem včelstvo zachránil a budu je asi pálit klinicky zdravé. Omyl,po
cca 20 dnech jsem nalezl další dva plásty s výraznějšími znaky-mezerovitost,
propadlá víčka i s dírkami a tekutý obsah poněkud ztmavl. Bylo vyhlášeno
nové ohnisko a v něm se začalo prohlížet. Zachyceno 7! dalších stanovišť ve
vzájemných vzdálenostech cca 500m a 4 stanoviště vzdálenější. Laboratoř
klinické nálezy dost výrazně zredukovala co do počtu na stanovišti a 2
stanoviště nepotvrdila. Nicméně mor máme a lámeme si hlavu kde se tu
najednou vzal a ještě v takovém rozsahu.
Dosavadní poznatky:
Při běžné prohlídce včelař počátek klinického onemocnění nezaznamená.
Prvních několik buněk přehlédne, pokud je vědomě nehledá.
Výrazným signálem k zbystření pozornosti je mezerovitost plodu a nezakladení
uvolněných buněk. Pokud byl mor nalezen, vždy byl plod mezerovitý, ale
mezerovitý plod neznamená jednoznačně mor. Zdá se, že nové zakladení plástu
s napadenými buňkami je včelami odkládáno a je vesměs jen sporadické.
V začátku, při malém počtu nakažených larev nejsou příznaky tak jasné, jak
se popisují. Zejména téměř chybí výrazně propadlá a děravá víčka. Včely asi
stačí čistit a tak prvé příznaky zastřou.
Na světlém plástu se hledá hůř, ale je jedna zkouška. Klepnutím plástem
kolmo k jeho ploše se tekutina z rozkládající larvy vyroní jako kapička z
neznatelného otvůrku ve víčku. Klepnout se musí na obě strany.
Laboratoře VS asi nemají metodiku plně zvládnutou. Pokud v devíti úlech z
deseti najdu zcela identické příznaky ve zhruba stejném rozsahu, pošlu celé
plásty k vyšetření a z laboratoře je výsledek jedno pozitivní, ostatní
negativní, musím mít pochybnosti.
|
Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 12416
Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek
Zobrazit
celé
vlákno |