Včelařská konference

Ty kvasinky do 18 % jsem asi skutečně trochu přehnal. Likéry jsou právě od
těch 18 % a víno doplňované alkoholem typu vermut má 16,5 %
Hlavně ale vinaři umí zastavit kvašení na takovém procentu alkoholu a
zbytkového cukru, jaký potřebují. A umí spolehlivě zařídit, že to v těch
lahvích nekvasí. Teprve když se víno otevře a nechá nějaký den stát,
napadají do něho kvasinky ze vzduchu a oxid siřičitý vyprchá, začne znovu
kvasit. Vinaři dělají takhle stovky a tisíce litrů vína už po generace. Já
myslím, že pro stovky litrů medoviny, je na místě tyhle metody okopírovat
od vinařů.
Myslím, že nejrozšířenější u vinařů je právě kombinace filtrace kvasinek a
síření. Jinak oxid siřičitý ze síření vín je právě hlavní příčina
"bolehlavu" po vypití většího množství levnějších vín.

R. Polášek

----- Original Message -----
From:
To: "Vcelarska konference"
Sent: Thursday, September 22, 2005 8:20 AM
Subject: Re: Reklama na domácí potraviny


> Dovolil bych si nektere udaje opravit.
> Vina maji obvykle obj. 10%, 11.5%, 12%, 12.5%, 13% alkoholu.
> Vice uz byva spise vyjimecne.
> Nad 14% kvasinky vesmes hynou, rada z nich hyne jiz driv.
> Ukazte mi vyrobce kvasinek, ktery nabizi kvaseni na 18% ? To si zadny na
> obal ani letak netroufne napsat.
>
> Likery jsou z lihu, protoze to pijakum chutna.
> Sireni vin je zcela bezne a povolene, ale pozor, je to jed!
> Filtrace vsechny kvasinky neodstrani, jenom ty usazene jako sediment na
> dne (mrtve kvasinky), kvasinky jsou male a jsou i ve vzduchu.
>
> D. Helmut
>
>
> R. Poláek schrieb am 21.9.2005 23:20
>
> >Do 8 - 12 % etanolu se kvasinky rozmnožují a bouřlivě "kvasí" do cca 15
-
> >18 % přežívají, nad tuto koncentraci hynou. Zase hliubokoprokvášející
> >vydrží víc, běžné hynou dříve. Proto mají třeba likéry koncentraci
> >alkoholu od 20 %, aby tam nějaké kvasinky nedělaly problém
> >Co se týká nežádoucíh kvašení, probíral se tady dodatečný přídavek
čistého
> >alkoholu do medoviny. Na tom principu, pokud by byl k dispozici
destilační
> >přístroj, by byla možnost rychlé výroby medoviny, kdy by se na medovinu
> >dalo tolik medu, aby po zkvašení bylo v medovině okolo 10 % alkoholu.
> >Takhle řídká medovina vykvasí velice rychle. Potom by se z poloviny
> >vydestiloval alkohol a nalil do druhé poloviny medoviny. Malé množství
> >medoviny se dá vymrazit v mrazničce. Já jsem to zkoušel s vínem v Pet
> >lahvi, vzniklo z toho koncentrované alkoholické víno a vinný nápoj s
> >minimem alkoholu vhodný pro pití na žízeň v létě.
> >A když se použijí zkušenosti z vinařství, tam se dodatečnému kvašení vín
> >brání filtrací - odstraní kvasinky, konzervací oxidem siřičitým nebo
> >pasterizací       - zahubí kvasinky, nebo konzervací nadbytkem oxidu
uhličitého
> >- živé kvasinky jsou neaktivní.
> >Perspektivní se mně zdá ta pasterizace. Na rozdíl od vína je medovina
před
> >kvašením převařována, takže by při pasterizaci nemusel být oproti vínu
> >nějaký větší chuťový posun. Pasterizace by šla udělat tak, že by se
> >medovina pouštěla přes tenkou trubku z potravinářské nerezi vnitřního
> >průměru tak 5 milimetrů a délky cca 2 - 3 metry smotanou ve šroubovici a
ta
> >šroubovice by byla ponořena v hrnci s horkou vodou udržovanou pod bodem
> >varu. Připadá mně to jako dost jednodušší zařízení než třeba nějaký
filtr
> >na kvasinky a nevnáší to do medoviny cizí látky jako třeba síření.
> >
> >R. Polášek