78207

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Jiří Sčebel (83.148.20.145) --- 31. 5. 2005
Langstroth

Vyrábím nástavky Langstroth 168 z borového dřeva 25 mm
nastavek za cenu 260,- a varooadno za 570,- celozasítované Komplet celý úl 3 nástavky, dno, vnější víko, 30 ks rámků za 1900,- Foto zašlu na požádání, Dodání až do domu Toptransem. tel 602 306 688

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 10648


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Zdeněk (e-mailem) --- 1. 6. 2005
Re: Langstroth

Nevim tedy jak nastavky vysky 168 mm, ale ty 194, ktere jsem od Vas odebral
asi pred dvema mesici, se mi velmi nepekne pokroutily. A to jak v podelne
rovine prken, tak bohuzel i ve svislem smeru, coz vytvari velke skviry mezi
jednotlivymi nastavky. Drevo jsem z vne natrel Dixolem, vnitrek jsem
ponechal prirodni. Pri vystaveni na vcelnici bylo zkruceni videt uz po par
dnech Dalsim problemem, na ktery jsem bohuzel narazil, jsou nedostatecne
tolerance na sebe dolehajicich posuvnych soucasti ulu, konkretne sololitove
podlozky ve dne a ramu s pletivem nad ni, a tyka se to rovnez i vika.
Priznavam, ze jsem sololit. podlozku neopatril naterem, ale jsem presvedcen,
ze i po nateru by sebemensi dilatace zpusobila to, co se mi stalo par dni po
tom, co jsem uly osadil - zadna z vyse jmenovanych casti se nedala z ulu
vyjmout. Nejhorsi to bylo s vikem, jehoz sundani bylo prakticky zcela
znemozneno jiz drive zminenym skroucenim sten nastavku. Opravdu mne nenapadl
jediny uciny a setrny zpusob, jak viko z nastavku odstranit. Uder palici se
mi vzhledem k pritomnosti vcel nezdal jako idealni reseni a tak jsem s
pomoci nekolika nastroju asi pul hodiny pacil na vsechny strany (na to se
dobre hodila bocni vyfrezovani na vsech ctyrech stranach) a vika jsem tak za
cenu markantniho poniceni dreva v mistech, na ktera byl vyvijen tlak,
uspesne sundal a nasledne zvetsil jejich vnitrni pudorys. Vyjmuti podlozky
ze dna = preneseni nastavku na provizorni dno a vykopnuti zasekleho sololitu
ven (sololit nahrazen PE modelovaci podlozkou). Ram s pletivem jsem pro
prijatelnou manipulaci musel rovnez jeste prihoblovat. Tolik tedy asi k
problemum, na ktere jsem zatim pri pouzivani Vasich ulu narazil. Snad jeste
ze ten "pokus" se sbijenim ramku pomoci jakychsi (patrne nastrelovanych)
tenouckych dratku jste mohl vyzkouset na necem jinem, nez na casti ramku,
ktere jsem si objednal (byly toho asi dva nastavky + tech pet ramku, ktere
jste mi dal zadarmo navic). Spise jako doporuceni bych Vam take poradil
delat do odnimatelneho vika v zadni stene dna otvor pro zimni fumigaci
aerosolem, ktery jsem videl u jinych vyrobcu a bude asi o dost pohodlnejsi
pouzit takovyto otvor, nez cesno a pritom zvyseni vyrobnich nakladu by bylo
minimalni.
Nakonec bych jeste asi varoval pripadne zajemce, ze nastavky z borovice vazi
i s ramky kolem 8 kg, coz uz je (alespon subjektivne pro mne, a to nejsem
zadny papirak) docela dost. Vejmutovka by v tomhle asi byla opravdu lepsi.
Taky jsem v tech rameccich, ktere jsem obdrzel, narazil na asi na dva nebo
tri kousky vyrobene z nejakeho lehkeho dreva (patrne lipa nebo topol) a to
uz je hodne znat, kdyz si do druhe ruky vezmu ten borovy... Jinak ovsem
ramky, stejne jakoz i uly, kdyz byly fungl nove, jsou zpracovany opravdu
paradne a ciste! Chtelo by to lepsi (a urcite i lehci) drevo a jeste
trosinku promyslenejsi konstrukci (takhle mi to pripada jako urcene pro
vcelin a ne pro vcelnici). Nebo jsem proste mel nejakou smulu na spatne
drevo, nejsem truhlar a nerozumim tomu, ale opravdu se mi to hodne zkroutilo
a docela mi to dela starosti, zda si s tim vcely pres zimu poradi (a co
teprve pri krmeni, kdy je velka slidivost?)
Jinak ale napriklad co se rychlosti vyrizeni objednavky tyce musim vyjadrit
velkou spokojenost, protoze uly byly zhotoveny behem asi deseti dnu a
dopraveny prakticky a doslova az na zaprazi :)
Tolik moje vlastni zkusenosti s uly p. Scebla.

S pozdravem Jan Zdenek.

----- Original Message -----
From: "Jiří Sčebel" <scebel.design/=/cbox.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, May 31, 2005 11:23 PM
Subject: Langstroth


> Vyrábím nástavky Langstroth 168 z borového dřeva 25 mm
> nastavek za cenu 260,- a varooadno za 570,- celozasítované Komplet celý úl
> 3 nástavky, dno, vnější víko, 30 ks rámků za 1900,- Foto zašlu na
požádání,
> Dodání až do domu Toptransem. tel 602 306 688



--
No virus found in this outgoing message.
Checked by AVG Anti-Virus.
Version: 7.0.322 / Virus Database: 267.2.0 - Release Date: 27.5.2005

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 10650


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Radim Polášek (e-mailem) --- 1. 6. 2005
Re: Langstroth

Jan Zdeněk napsal:
> Nevim tedy jak nastavky vysky 168 mm, ale ty 194, ktere jsem od Vas
odebral
> asi pred dvema mesici, se mi velmi nepekne pokroutily. A to jak v podelne
> rovine prken, tak bohuzel i ve svislem smeru, coz vytvari velke skviry
mezi
> jednotlivymi nastavky. Drevo jsem z vne natrel Dixolem, vnitrek jsem
> ponechal prirodni. Pri vystaveni na vcelnici bylo zkruceni videt uz po par
> dnech Dalsim problemem, na ktery jsem bohuzel narazil, jsou nedostatecne
> tolerance na sebe dolehajicich posuvnych soucasti ulu, konkretne
sololitove
> podlozky ve dne a ramu s pletivem nad ni, a tyka se to rovnez i vika.

> vcelin a ne pro vcelnici). Nebo jsem proste mel nejakou smulu na spatne
> drevo, nejsem truhlar a nerozumim tomu, ale opravdu se mi to hodne
zkroutilo
> a docela mi to dela starosti, zda si s tim vcely pres zimu poradi (a co
> teprve pri krmeni, kdy je velka slidivost?)
> Jinak ale napriklad co se rychlosti vyrizeni objednavky tyce musim
vyjadrit
> velkou spokojenost, protoze uly byly zhotoveny behem asi deseti dnu a
> dopraveny prakticky a doslova az na zaprazi :)

Taky nejsem truhlář, myslím si ale, že chyba je v té rychlosti. Dřevo nebylo
buďto úplně vysušené nebo naopak bylo přesušené z sušárny a nemělo čas
stabilizovat vlhkost. Jak se dřevo dostalo ven do jiné vlhkosti, začalo
pracovat. Já jsem se s tím setkal třeba tehdy, když jsem před třemi roky
kupoval na nastavky levné smrkové řezivo - desky určené na palety. Tehdy
byly úplně syrové, mokré a byly tlusté zhruba od 23 do 25 mm. Dneska, po
třech letech na půdě je zbytek těch desek tlustý uprostřed maximálně 23 mm a
na krajích tak 21. To je asi problém menších komerčních truhláren, musí se
dělat ze dřeva se stabilní nízkou vlhkostí a přitom sušárny dřeva stojí
peníze a uložení dřeva na aspoň pár měsíců pod střechou taky.

Co se týká klasické borovice, pokud vím, používá se s oblibou na okenní rámy
nebo venkovní dveře a to proto, že v takových podmínkách vydrží znatelně
déle než jiné dřevo. Myslím si, že i nastavek z klasické borovice vydrží
znatelně déle, než nastavek z vejmutovky, jenom je prostě těžší.

R. Polášek

----- Original Message -----
From: "Jan Zdeněk" <>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Wednesday, June 01, 2005 1:45 AM
Subject: Re: Langstroth


> Nevim tedy jak nastavky vysky 168 mm, ale ty 194, ktere jsem od Vas
odebral
> asi pred dvema mesici, se mi velmi nepekne pokroutily. A to jak v podelne
> rovine prken, tak bohuzel i ve svislem smeru, coz vytvari velke skviry
mezi
> jednotlivymi nastavky. Drevo jsem z vne natrel Dixolem, vnitrek jsem
> ponechal prirodni. Pri vystaveni na vcelnici bylo zkruceni videt uz po par
> dnech Dalsim problemem, na ktery jsem bohuzel narazil, jsou nedostatecne
> tolerance na sebe dolehajicich posuvnych soucasti ulu, konkretne
sololitove
> podlozky ve dne a ramu s pletivem nad ni, a tyka se to rovnez i vika.
> Priznavam, ze jsem sololit. podlozku neopatril naterem, ale jsem
presvedcen,
> ze i po nateru by sebemensi dilatace zpusobila to, co se mi stalo par dni
po
> tom, co jsem uly osadil - zadna z vyse jmenovanych casti se nedala z ulu
> vyjmout. Nejhorsi to bylo s vikem, jehoz sundani bylo prakticky zcela
> znemozneno jiz drive zminenym skroucenim sten nastavku. Opravdu mne
nenapadl
> jediny uciny a setrny zpusob, jak viko z nastavku odstranit. Uder palici
se
> mi vzhledem k pritomnosti vcel nezdal jako idealni reseni a tak jsem s
> pomoci nekolika nastroju asi pul hodiny pacil na vsechny strany (na to se
> dobre hodila bocni vyfrezovani na vsech ctyrech stranach) a vika jsem tak
za
> cenu markantniho poniceni dreva v mistech, na ktera byl vyvijen tlak,
> uspesne sundal a nasledne zvetsil jejich vnitrni pudorys. Vyjmuti podlozky
> ze dna = preneseni nastavku na provizorni dno a vykopnuti zasekleho
sololitu
> ven (sololit nahrazen PE modelovaci podlozkou). Ram s pletivem jsem pro
> prijatelnou manipulaci musel rovnez jeste prihoblovat. Tolik tedy asi k
> problemum, na ktere jsem zatim pri pouzivani Vasich ulu narazil. Snad
jeste
> ze ten "pokus" se sbijenim ramku pomoci jakychsi (patrne nastrelovanych)
> tenouckych dratku jste mohl vyzkouset na necem jinem, nez na casti ramku,
> ktere jsem si objednal (byly toho asi dva nastavky + tech pet ramku, ktere
> jste mi dal zadarmo navic). Spise jako doporuceni bych Vam take poradil
> delat do odnimatelneho vika v zadni stene dna otvor pro zimni fumigaci
> aerosolem, ktery jsem videl u jinych vyrobcu a bude asi o dost pohodlnejsi
> pouzit takovyto otvor, nez cesno a pritom zvyseni vyrobnich nakladu by
bylo
> minimalni.
> Nakonec bych jeste asi varoval pripadne zajemce, ze nastavky z borovice
vazi
> i s ramky kolem 8 kg, coz uz je (alespon subjektivne pro mne, a to nejsem
> zadny papirak) docela dost. Vejmutovka by v tomhle asi byla opravdu lepsi.
> Taky jsem v tech rameccich, ktere jsem obdrzel, narazil na asi na dva nebo
> tri kousky vyrobene z nejakeho lehkeho dreva (patrne lipa nebo topol) a to
> uz je hodne znat, kdyz si do druhe ruky vezmu ten borovy... Jinak ovsem
> ramky, stejne jakoz i uly, kdyz byly fungl nove, jsou zpracovany opravdu
> paradne a ciste! Chtelo by to lepsi (a urcite i lehci) drevo a jeste
> trosinku promyslenejsi konstrukci (takhle mi to pripada jako urcene pro
> vcelin a ne pro vcelnici). Nebo jsem proste mel nejakou smulu na spatne
> drevo, nejsem truhlar a nerozumim tomu, ale opravdu se mi to hodne
zkroutilo
> a docela mi to dela starosti, zda si s tim vcely pres zimu poradi (a co
> teprve pri krmeni, kdy je velka slidivost?)
> Jinak ale napriklad co se rychlosti vyrizeni objednavky tyce musim
vyjadrit
> velkou spokojenost, protoze uly byly zhotoveny behem asi deseti dnu a
> dopraveny prakticky a doslova az na zaprazi :)
> Tolik moje vlastni zkusenosti s uly p. Scebla.
>
> S pozdravem Jan Zdenek.


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 10669


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Čáp (e-mailem) --- 2. 6. 2005
Re: Langstroth - šklebení nástavků

> Jiří Sčebel:
> Spojení rohové je přeplátováním a šroubové spojení.

Tohle (jinak se tomu říká spoj na falc nebo na zářez ) je asi nejméně pevný
spoj z těch co připadají v úvahu (falc, pero/drážka, ozub či cink). Používá
jeji i př. Zelený, ale ten vyrábí nástavky výhradně z borovice vejmutovky,
která se málo kroutí.

Pracující dřevo má velkou sílu (namočením vyschlách vrbových tyčí zatlučeným
do vyvrtaných děr se dá lámat kámen). Aby roh nástavku vydržel, musí se
zvolit:

buď ideálně stálé dřevo (zmiňovaná vejmutovka) + důsledně hlídat správné
lepení spárovky či otočení prken: mladší (na kmeni vnější) leta dovnitř
nástavku - pak falcnebo pero/drážka + vruty vyhoví,

nebo maximálně pevný spoj (ozub nebo cink). Nástavky př. Nerada jsou smrkové
na ozub + čepované dřevěnými kolíky 8x40 mm z obou stran. Říkal že při takto
pevném spoji hledí víc na suky (aby byly dovnitř nástavku, kde je včely
zatmelí) než na pravou/levou stranu prkna.

> Jan Zdeněk:
> Drevo jsem z vne natrel Dixolem, vnitrek jsem ponechal prirodni.

Tohle také není zrovna ideální - zevnitř může voda do dřeva, které je zvenku
uzavřené nátěrem.
Mnozí renomovaní včelaři doporučují pro tenkostěnné úly na včelnici nechat
vnitřní stranu nenatřenou (resp. ať si ji včely potáhnou propolisem) a
vnějšek natřít vodou ředitelnou lazurou jako ochranu proti povětrnosti.
Bude to fungovat za předpokladu, že se na stěnách přidaného nástavku nebude
srážet voda než ho včely zapropolisují a že ho potáhnou rychle - neboli musí
se nový nástverk přidat do silného včelstva v sezoně.
Ale v případě že přidáte nový nástavek do včelstva které ho hned neobsedne
a dojde při ochlazení ke kondenzaci vody na stěnách, nasákne se nástavek
jako houba a hned tak nevyschne.

Řešením je buďto nenatírat ani vnější stranu (a raději úly zastřešit), nebo
natřít obě, ale tak, aby vnější nátěr byl paropropustnější než vnitřní
(olejová nebo syntetická lazura je paropropustnější než DIXOL), nebo (při
nejhorším) aby obě vrstvy byly stejně nepropustné (jako při impregnaci
celého nástavku horkým parafinem).

Honza Čáp

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 10673


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 2. 6. 2005
Re: Langstroth - šklebení nástavků

Nešlo by použít dřevo olšové. V průmyslu se používá na výrobu modelů pro
slévarny?

pepan

----- Original Message -----
From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, June 02, 2005 9:22 AM
Subject: Re: Langstroth - šklebení nástavků


> > Jiří Sčebel:
> > Spojení rohové je přeplátováním a šroubové spojení.
>
> Tohle (jinak se tomu říká spoj na falc nebo na zářez ) je asi nejméně
pevný
> spoj z těch co připadají v úvahu (falc, pero/drážka, ozub či cink).
Používá
> jeji i př. Zelený, ale ten vyrábí nástavky výhradně z borovice vejmutovky,
> která se málo kroutí.
>
> Pracující dřevo má velkou sílu (namočením vyschlách vrbových tyčí
zatlučeným
> do vyvrtaných děr se dá lámat kámen). Aby roh nástavku vydržel, musí se
> zvolit:
>
> buď ideálně stálé dřevo (zmiňovaná vejmutovka) + důsledně hlídat správné
> lepení spárovky či otočení prken: mladší (na kmeni vnější) leta dovnitř
> nástavku - pak falcnebo pero/drážka + vruty vyhoví,
>
> nebo maximálně pevný spoj (ozub nebo cink). Nástavky př. Nerada jsou
smrkové
> na ozub + čepované dřevěnými kolíky 8x40 mm z obou stran. Říkal že při
takto
> pevném spoji hledí víc na suky (aby byly dovnitř nástavku, kde je včely
> zatmelí) než na pravou/levou stranu prkna.
>
> > Jan Zdeněk:
> > Drevo jsem z vne natrel Dixolem, vnitrek jsem ponechal prirodni.
>
> Tohle také není zrovna ideální - zevnitř může voda do dřeva, které je
zvenku
> uzavřené nátěrem.
> Mnozí renomovaní včelaři doporučují pro tenkostěnné úly na včelnici
nechat
> vnitřní stranu nenatřenou (resp. ať si ji včely potáhnou propolisem) a
> vnějšek natřít vodou ředitelnou lazurou jako ochranu proti povětrnosti.
> Bude to fungovat za předpokladu, že se na stěnách přidaného nástavku
nebude
> srážet voda než ho včely zapropolisují a že ho potáhnou rychle - neboli
musí
> se nový nástverk přidat do silného včelstva v sezoně.
> Ale v případě že přidáte nový nástavek do včelstva které ho hned
neobsedne
> a dojde při ochlazení ke kondenzaci vody na stěnách, nasákne se nástavek
> jako houba a hned tak nevyschne.
>
> Řešením je buďto nenatírat ani vnější stranu (a raději úly zastřešit),
nebo
> natřít obě, ale tak, aby vnější nátěr byl paropropustnější než vnitřní
> (olejová nebo syntetická lazura je paropropustnější než DIXOL), nebo (při
> nejhorším) aby obě vrstvy byly stejně nepropustné (jako při impregnaci
> celého nástavku horkým parafinem).
>
> Honza Čáp
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 10680


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Jan Čáp (e-mailem) --- 3. 6. 2005
Re: Langstroth - šklebení nástavků

> Nešlo by použít dřevo olšové. V průmyslu se používá na výrobu
> modelů pro slévarny?

Olše nebo topol se na nástavky použít dá (nejsem truhlář, jen shrnuju co
jsem posbíral za rady a zkušenosti, takže asi vyhoví i další dřeviny o
kterých nevím).
Jako měkčí budou mít asi o něco menší životnost a budou se lišit i
vzhledově - olše časem černá (i pod přístřeškem - viděno na včelnici u
Nrada, kde pár olšových nástavků má) - ale to je jen kosmetika, včely to
reklamovat nebudou :)

Honza

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 10686


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Milan Čáp (e-mailem) --- 3. 6. 2005
Re: Langstroth - šklebení nástavků

Dřevo z listnáčů bych raději na nástavky nepoužíval. Má jinou stavbu buněk
ve dřevě a tudíž i jiné vlastnosti než dřevo z jehličnanů. Myslím si, že
bude o dost víc pracovat. Něco o tom říkal i př. Sedláček, ale už si
nepamatuji co to přesně bylo.
Pokud bych takové dřevo chtěl použít, rozhodně bych volil spojení na ozub
nebo rybinu, které asi bude dostatečně pevné, aby udrželo pnutí dřeva.

Pokud se mýlím, tak mne opravte.

Milan Čáp

> Olše nebo topol se na nástavky použít dá (nejsem truhlář, jen shrnuju co
jsem posbíral za rady a zkušenosti, takže asi vyhoví i další dřeviny o
kterých nevím).
> Jako měkčí budou mít asi o něco menší životnost a budou se lišit i
vzhledově - olše časem černá (i pod přístřeškem - viděno na včelnici u
Nrada, kde pár olšových nástavků má) - ale to je jen kosmetika, včely to
reklamovat nebudou :)

>Honza



Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 10690


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
pan Josef Menšík (e-mailem) --- 3. 6. 2005
Re: Langstroth - šklebení nástavků

zapomněl jse dodat pro svji stabilitu a snadnou opracovatelnost

pepan

----- Original Message -----
From: "pan Josef Menšík" <Josef.Mensik/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, June 03, 2005 8:59 PM
Subject: Re: Langstroth - šklebení nástavků


> Nešlo by použít dřevo olšové. V průmyslu se používá na výrobu modelů pro
> slévarny?
>
> pepan
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jan Čáp" <teoretik/=/bydlo.net>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Thursday, June 02, 2005 9:22 AM
> Subject: Re: Langstroth - šklebení nástavků
>
>
> > > Jiří Sčebel:
> > > Spojení rohové je přeplátováním a šroubové spojení.
> >
> > Tohle (jinak se tomu říká spoj na falc nebo na zářez ) je asi nejméně
> pevný
> > spoj z těch co připadají v úvahu (falc, pero/drážka, ozub či cink).
> Používá
> > jeji i př. Zelený, ale ten vyrábí nástavky výhradně z borovice
vejmutovky,
> > která se málo kroutí.
> >
> > Pracující dřevo má velkou sílu (namočením vyschlách vrbových tyčí
> zatlučeným
> > do vyvrtaných děr se dá lámat kámen). Aby roh nástavku vydržel, musí se
> > zvolit:
> >
> > buď ideálně stálé dřevo (zmiňovaná vejmutovka) + důsledně hlídat správné
> > lepení spárovky či otočení prken: mladší (na kmeni vnější) leta dovnitř
> > nástavku - pak falcnebo pero/drážka + vruty vyhoví,
> >
> > nebo maximálně pevný spoj (ozub nebo cink). Nástavky př. Nerada jsou
> smrkové
> > na ozub + čepované dřevěnými kolíky 8x40 mm z obou stran. Říkal že při
> takto
> > pevném spoji hledí víc na suky (aby byly dovnitř nástavku, kde je včely
> > zatmelí) než na pravou/levou stranu prkna.
> >
> > > Jan Zdeněk:
> > > Drevo jsem z vne natrel Dixolem, vnitrek jsem ponechal prirodni.
> >
> > Tohle také není zrovna ideální - zevnitř může voda do dřeva, které je
> zvenku
> > uzavřené nátěrem.
> > Mnozí renomovaní včelaři doporučují pro tenkostěnné úly na včelnici
> nechat
> > vnitřní stranu nenatřenou (resp. ať si ji včely potáhnou propolisem) a
> > vnějšek natřít vodou ředitelnou lazurou jako ochranu proti povětrnosti.
> > Bude to fungovat za předpokladu, že se na stěnách přidaného nástavku
> nebude
> > srážet voda než ho včely zapropolisují a že ho potáhnou rychle - neboli
> musí
> > se nový nástverk přidat do silného včelstva v sezoně.
> > Ale v případě že přidáte nový nástavek do včelstva které ho hned
> neobsedne
> > a dojde při ochlazení ke kondenzaci vody na stěnách, nasákne se nástavek
> > jako houba a hned tak nevyschne.
> >
> > Řešením je buďto nenatírat ani vnější stranu (a raději úly zastřešit),
> nebo
> > natřít obě, ale tak, aby vnější nátěr byl paropropustnější než vnitřní
> > (olejová nebo syntetická lazura je paropropustnější než DIXOL), nebo
(při
> > nejhorším) aby obě vrstvy byly stejně nepropustné (jako při impregnaci
> > celého nástavku horkým parafinem).
> >
> > Honza Čáp
> >
> >
> > __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
> >
> > Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> > http://www.nod32.cz
> >
> >
>
>
> __________ Informace od NOD32 1.1086 (20050502) __________
>
> Tato zprava byla proverena antivirovym systemem NOD32.
> http://www.nod32.cz
>
>

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 10693


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
Miroslav Sedláček (e-mailem) --- 7. 6. 2005
Re: Langstroth

Prosím tě Jiří,

pošli mi nabídku svých výrobků a adresu. Budu potřebovat do prodejny, pro sebe atd...

Děkuji

Váš dodavatel českých včelích produktů
a veškerého sortimentu moderních včelařských potřeb

Včelař
Miroslav Sedláček
Ždánská 709
685 01 Bučovice

www.vcelarstvisedlacek.cz

603-499 746
----- Original Message -----
From: Jiří Sčebel
To: Včelařský mailing list
Sent: Tuesday, May 31, 2005 11:23 PM
Subject: Langstroth


Vyrábím nástavky Langstroth 168 z borového dřeva 25 mm
nastavek za cenu 260,- a varooadno za 570,- celozasítované Komplet celý úl
3 nástavky, dno, vnější víko, 30 ks rámků za 1900,- Foto zašlu na požádání,
Dodání až do domu Toptransem. tel 602 306 688

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 10777


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu