Včelařská konference

EV> OTAZKA:
EV> Prosim vas v jakych koncentracich byly ty testovaci roztoky soli,
chininu,
EV> kyseliny, cukru ...?
EV> Abych mel nejake srovnani. Take to zajima nektere ucastniky konference.

Vážený příteli,
koncentrace testovacích roztoků z kurzu dne 13.4.2002 byly
následující:
sladká chuť - 3,5g sacharózy/l vody
slaná chuť - 1,5 g chloridu sodného/l vody
kyselá chuť - 0,4 g kyseliny vinné/l vody
hořká chuť - 3mg chininu/l vody



S pozdravem
RNDr. Jiřina Piškulová
VU
piskulova/=/beedol.cz

:>Nemas tam repku? Pri znaske z repky su vcely agresivne ,
:>dovod nepoznam.
:>Pozdravuje Suja Miroslav.
Taky jsem to pozoroval. Pry se stavaji agresivni při vyšších teplotách, kdy
řepka neuvolňuje nektar a včely se vrací s prázdnou. Asi si chtějí vybít
vztek :-).
Eman

Zdravím všechny v konferenci.
BODAVOST včel - dnes už vím co to je. Jedno ze 4 včel vyniká
touto vlastností. Okolní sestry jsou mírné. Novou matku ještě
nemám ale nebude to nic příjenmného najit starou a dat novou.
V okolí úlu se můžu pohybovat ale jak do ních vlezu je zle, neznají
slitovámí. Kdysi otec choval pouze takové včely, sousedi si nebyli
jisti a při práci na blízké loce dostali občas příděl žihadel.
Stáva se, že i mírné včely začínaji bodat při určitých podmínkach.
Býva to často před bouřkou.

Může mi někdo odpovědět na stupnici bodavosti včel.
Při koupi matek býva udávané čísli bodavosti, jde to nějak popsat.

Patřím v uvozovkách do skupiny která čte zprávy ale moc se
nezapojuje
do konference. Včelařím na rámcích - 39x24 a 37x30.
Beskydy na hranicích s Polskem okr. F-M. Dotaznik před několika
lety jsem vyplnil- úlová otázka.
Richard

______________________________________________________________________
Reklama:
Poctenicko pro kazdy den: http://www.novinky.cz

Zdravicko priatelia

Mam takuto otazku. Kamarat kupil na jar 2 rodiny dobre zazimovane. Kedze
som ho na vcelarenie nahovoril tak mu trochu pomaham v zaciatkoch. Ale:
Jeden mednik mu nasadzoval druhy kamar vcelar a druhy ja. Pri dalsej
kontrole som zistil ze mednik ktory som nasadzoval ja bol uplne prazdny a
liahla sa nova matka pricom som vcsetky matecniky aj cvicne vyrezal a
plodisko bolo plne vciel a zasob a mednik cisty a bez vciel. Druhy mednik
normalny stav vsetko v poriadku. U mna doma podobne sa sprava jedna rodina
pritom plodisko takmer plne. Zda sa mi to trochu cudne. Neviete mi to
prosim Vas niekto objasni t?

Dakujem

Pista

Praci cest

Na Slovensku podla potravinoveho kodexu sa hlinikove kandle nemaju pouzivat
uz dva roky. Povoleny je nerez,
keramika , sklo. Pise sa tam len o dlhodobom skladovani medu. Kodex sa
nachadza tu http://www.sppi.sk/sk/zakony/kodex/kodex22.htm .

Pozdravuje Suja Miroslav.



Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem
četl ve Včelárovi.


> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
> medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
> Jinak se nic nedene.
>
> Lnenicka
> >
> > Rád bych se dozvěděl,
> > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html
>
>

Příteli, jsem úplný začátečník - včelař v Bohušově (mimochodem velice krásná
obec a s ní celý Osoblažský region). Mohu tě odkázat na předsedu naší ZO
přítele Jana Petrika, který sice není na netu. Je ale velice vstřícný, jako
ostatně
většina včelařů. (Slezské Rudoltice 68, tel : 756 177)
Po ekonomické stránce by mohl velmi posloužit místní "velkostatkář" Ing
Josef Vendolský. Ten hospodařil před dvěma lety v katastru prakticky bez
včel. Pak se přistěhoval jeden člen jeho rodiny ze sousední vesnice se 70 -
ti včelstvy a po dalším roce přivezl asi 50 včelstev po svém otci. Jejich
přínos se ale projeví až letos. Každopádně přínos prvních 70-ti včelstev by
měl být měřitelný a výsledky určitě zajímavé. To že v naší vesnici nebyly
včely mohu potvrdit, protože z tohoto důvodu jsem se jako novopečený
důchodce dal na včelaření. Krajina beze včel byla smutná. Ted´ už to u nás
neplatí.
Ing Vendolský je zapálený zemědělec, který po rodíčích z Volyně má
zemědělství v krvi, takže věřím, že potřebné informace poskytne. Kontakt -
AGRO-ZOO Bohušov PSČ 793 99, tel.:0652/742 131, nebo 742 128.
Hodně zdaru přeje Ing. Milan Řehůřek, Bohušov 131,PSČ 793 99, Tel 0652/
742 114, nebo 0737 761 750.

Na Slovensku se chystá zákaz používání hliníkových konví pro med? Něco jsem
četl ve Včelárovi.

----- Original Message -----
From: "ČSV - Odborné oddělení" <uv.csv/=/tiscali.cz>
To: "'Vcelarska konference'" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Thursday, May 02, 2002 3:41 PM
Subject: RE: konve na med


> Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
> medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
> Jinak se nic nedene.
>
> Lnenicka
> >
> > Rád bych se dozvěděl,
> > zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> > důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> > pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html
>
>

Při máku mám holky klidné, hodné, při řepce jsou to dravci. Také záleží na
denní době. Ráno a dopoledne je klid, pozdní odpoledne a podvečer, kdy je
"všechno doma", je to nejhorší.

Josef Blinka

> P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je
> zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
> má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
> matka zrovna klade.
>
>

Pokud nemate nakvaseny med tak je v podstate zbytecna. Ke kontraminaci
medu hliníkem by mohlo dojít paři korozivním pusobeni kvasiho medu.
Jinak se nic nedene.

Lnenicka
>
> Rád bych se dozvěděl,
> zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
> důvodu závadná, nebo nevhodná. Děkuji. Josef Kala
> pepa.kala/=/volny.cz http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html

linia Singer je malo utocna a sedi perfektne na ramiku aj ked sa na nich
dycha.
Vzrastom su troska mensie. Na jesen som ich mal na 4-5 ramikoch(myslel som
ze na jar je po nich) a teraz su v plnej sile.

Marek


-----Original Message-----
From: Kristl Pavel [mailto:Kristl/=/oez.cz]
Sent: Thursday, May 02, 2002 9:22 AM
To: Vcelarska konference
Subject: RE: útočné včely


Mam taky zkušenost, ze se obcas vcely zblázní. Jeden z dohadu - reakce na
pocasi. Kdyz se "hejbe tlak", reaguji podrazdene (ne ja, vcely).
Pavel


> ...najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel.
---
Prichádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.351 / Vírusová databáza: 197 - dátum vydania: 19. 4. 2002

---
Odchádzajúca správa neobsahuje vírusy.
Skontrolované antivírusovým systémom AVG (http://www.grisoft.cz).
Verzia: 6.0.351 / Vírusová databáza: 197 - dátum vydania: 19. 4. 2002

také já jsem se pohyboval včera kolem včelek.Zjistil jsem,
že mi táta otevřel u nejsylnějších včel i očko v medníku,
prý aby se nedusily :)
Žena mi je přivřela-nepotí se .A i když stála téměř před
česnem,ani jedna nezaútočila.to bylo ráno a hezky.
Večer jsem dělal na druhé straně a zase jedno očko otevřené
na druhé straně u slabounkých včeliček.Já jsem řekl,že se
bojím,žena má snížený pud sebezáchovy,takže ho ze strany
přivírala a 2 na ní zaútočily.Přesně bylo vidět,jak se
orientují.Tmavé skrny-oči a nos,teplo, a kysličník uhličitý.
Proto jdou po obličeji.No výsledek byl jedno žihadlo do
krku.Večer bylo jako před bouřkou-proto já se bál.
A taky včely co nic nemají jsou zpravidla bodavější,asi aby
ubránily ty zbytečky.Ale já jsem začátečník,takže jestli je to jinak,tak ať mne zkušenšjší opraví.
P.S.Také to,že se ty samé včely zdají někdy útočnější než jindy,je zapříčiněno tím co kvete.Známý je asi mák.Vliv
má určitě i to z jakého balíčku sperma-z útočného trubce,
matka zrovna klade.

Mam taky zkušenost, ze se obcas vcely zblázní. Jeden z dohadu - reakce na pocasi. Kdyz se "hejbe tlak", reaguji podrazdene (ne ja, vcely).
Pavel


> ...najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel.

Nemas tam repku? Pri znaske z repky su vcely agresivne , dovod nepoznam.

Pozdravuje Suja Miroslav.




Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si
sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v
klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a
utíkal a několik včel za mnou.
K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen
jsem
sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky
jsem dostal 5 žihladel.
Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se
nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová
zkušenost.
Nebo jaká může být jiná příčina?

Lojza
Bílov, Nový Jíčín

Přátelé, včera jsem se šel podívat jako obvykle na včeličky. Když jsem si
sedl, najednou kolem mě začalo útočně kroužit několik včel. Zůstal jsem v
klidu, nicméně jedna mě sedla na obličej a píchla. To už jsem se zvedl a
utíkal a několik včel za mnou.
       K večeru jsem šel do včel patřičně ustrojen a co se nestalo. Jen jsem
sundal víko úlu začalo několik včel útočně kroužit kolem a i přes montérky
jsem dostal 5 žihladel.
Tak nevím, loni jsem si vychoval matky z oddělky a tak uvažuji zda-li se
nezkřížily s nějakými trubci s útočného včelstva, protože to je pro nová
zkušenost.
Nebo jaká může být jiná příčina?

Lojza
Bílov, Nový Jíčín

---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Zdravím, pokud jste někdo byli a určitě byli v pivovaru na exkursi, pivo
(kvalitnější značky) s v případě přípravy čistí přes filtry obsahující
pravděpodobně křídu. Odstraní se tím zákal z kvašení. Některé druhy piva se
ale prodávají i s tímto základem.

B.Horák
----- Original Message -----
From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 30, 2002 9:16 PM
Subject: Re: Čistění likéru


> > Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném
> tělese)
> > a pak opatrně stočit.
> > Je to otázka času...
>
> No právě. Já myslel, že se to nějak dá čistit chemicky. Například zákal z
> vína lze prý odstranit rozšlehaným bílkem. Další způsoby oddělování
roztoků
> je na bázi albuminů, želatiny či křemičitanů, ale nemám s tím žádné
> zkušenosti.
> Ve vinařském obchodě v Brně (Zan-Aromi, Turistická 7) mají právě různé
> roztoky a směsi na čiření a filtrování vín a moštů. Nevím, zda-li vysoká
> koncentrace lihu, v případě "medového léku", nebude mít vliv na funkčnost
> filtračních roztoků. Příští týden se tam chystám a zkusím něco sehnat, a
> když ne, tak mi zbude ten filtační papír.
>
> Zdraví Aleš Horák
>
>
>
>

Nemůžeš tu stránku poslat do konference? (přes p. Baudyše, pro jistotu).
Docela by mě ten graf zajímal. Na stránku se nelze dostat - chce to heslo.

Zdeněk Čejka

Milí přátelé,
nemáte náhodou nějaké zkušenosti s úlovou váhou s automatickým zapisováním?
Na internetu jsem náhodou našel zajímavou ukázku:
Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel, Václav
Švamberk, Gymnázium Plasy
(http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/Zvl.cislo.98/w_vcela.htm stáhl jsem
před rokem), kde je pěkně znázorněn přírustek ze snůšky v rámci dvou dní:

Nieze vyslachtis nejaky novy druh vcelstva ,namiesto medu budu nosit
slivovicu :))) ,to potom daj vediet co a ako .........


----- Original Message -----
From: "Martin Hromádko" <martin.mh/=/wo.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 30, 2002 10:12 PM
Subject: Re: Poradí nekdo reseni


> Cetl jsem ve Vcelarstvi od ing. Veseleho , ze je mozne pridavat matky do
> vcelstzev s trubcicemi pomoci ethanolu. Vypary ethanolu narusi feromonove
> vazby ve vcelstvu a to pak prijme matku. Sam jsem to zkusil poute letos u
> vcelstva ktere prislo o matku a kladli tam tubcice. Ale to jsem ty
vcelstva
> spojoval.
> V loni jsem vsak pomoci ethanolu pridaval matky u vcelstev ktere mi to
> nechteli prijmout a povedlo se.
> Takze to zkus. Nalej jim tam trochu lihu nebo slivovice a pridej novou
matku
> ( nejlepe s vetsim poctem vlastnich delnic - oddelek ).
>
> Zdravi Martin
>
> ----- Original Message -----
> From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
> To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
> Sent: Sunday, April 29, 2001 8:52 AM
> Subject: Re: Poradí nekdo reseni
>
>
> > Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře
(více
> > než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako
> ten
> > tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
> > zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a
> nějak
> > přidat matku.
> > Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
> > Ahoj
> > Libor
> >
> >
> > > Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
> > zvednout,
> > > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl
> vlnitým
> > > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely
> visely
> > v
> > > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní
> plást,
> > > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před
úl,
> > kam
> > > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny
otřepal.
> > Bez
> > > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> > > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
> > známky.
> > > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v
úlu
> > při
> > > matce?
> > > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi
> mrtvolkami.
> >
> >
>

> Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném
tělese)
> a pak opatrně stočit.
> Je to otázka času...

No právě. Já myslel, že se to nějak dá čistit chemicky. Například zákal z
vína lze prý odstranit rozšlehaným bílkem. Další způsoby oddělování roztoků
je na bázi albuminů, želatiny či křemičitanů, ale nemám s tím žádné
zkušenosti.
Ve vinařském obchodě v Brně (Zan-Aromi, Turistická 7) mají právě různé
roztoky a směsi na čiření a filtrování vín a moštů. Nevím, zda-li vysoká
koncentrace lihu, v případě "medového léku", nebude mít vliv na funkčnost
filtračních roztoků. Příští týden se tam chystám a zkusím něco sehnat, a
když ne, tak mi zbude ten filtační papír.

Zdraví Aleš Horák

Milí přátelé,
nemáte náhodou nějaké zkušenosti s úlovou váhou s automatickým zapisováním?
Na internetu jsem náhodou našel zajímavou ukázku:
Instrumentální (přístrojové) metody ve výzkumu chování včel, Václav
Švamberk, Gymnázium Plasy
(http://www.pef.zcu.cz/pef/kof/sk_fy/Zvl.cislo.98/w_vcela.htm stáhl jsem
před rokem), kde je pěkně znázorněn přírustek ze snůšky v rámci dvou dní:
- z rána je pozorovatelný úbytek hmotnosti (včely letí za snůškou),
- postupný nárust váhy s maximem před polednem,
- mírný pokles hmotnosti vlivem "metabolismu" včelstva,
- náhlý úbytek hmotnosti okolo čtvrté (odpolední let včel za snůškou),
- postupný nárust váhy s maximem okolo sedmé,
- přes večer a noc k ránu dalšího dne je pozorovatelný mírný úbytek.
Další den se opakuje. Maxima z jednotlivých letů (dopoledních a odpoledních)
jsou postupně vyšší (v případě snůšky).

Včelař "hobby-ista" má tak přehled o dění v úle (přírustek, úbytek i v rámci
jednoho dne).
Na internetu jsem našel odkaz na elektronickou váhu
http://www.tonava.cz/tl.htm, která umožňuje záznam váhy převést do PC. Jak
jste s ní spokojeni? (tedy pokud ji někdo vlastníte)

Ve staré konferenci se něco o elektronické váze psalo, že by to nebyl
problém z hydrodynamické váhy udělat váhu s elektronickým zapisováním a
následným převodem do PC. Ale pak jsem konferenci přestal sledovat a nevím
jak jste záměr elektronické váhy propracovali. Pokud znáte spolehlivé řešení
(dílek a přesnost menší jak 50 g, maximální hmotnost 120 kg, lineární
závislost), rád bych tuto inovaci vyzkoušel.

Zdraví Aleš Horák

Na kvetoucí řepku jsou včely ochotné létat na neuvěřitelné vzdálenosti.
Moje zkušenost z loňského roku: zemědělci v našem katastru nezaseli ani
kousek řepky. Nejbližší pole bylo v sousední vesnici, vzdušnou čárou asi 4
km od včelnice. Převezl jsem tam 15 včelstev. Po medobraní jsem spočítal
průměry a zjistil jsem, že v řepce byl průměr větší jen o 2 kg. Takže to ani
nestálo za ty starosti navíc s dojížděním, kočováním apod. Zbylých 36
včelstev si tam doletěly samy a musely létat ještě dál, protože celkově v té
lokalitě byly stovky hektarů řepky.
Další zkušenost je z počátku 90. let, kdy se ojediněle začínala pěstovat
pohanka. Její nektar (a med) má charakteristickou vůni - nebo pach - jak to
kdo cítí. Připomíná prasečí chlívek. Jednou, když jsem otevřel úl, praštil
mne tento pach přes nos. V dalších dnech jsem objížděl okolí a pátral po
pohankovém poli. Nalezl jsem políčko asi 1 hektar ale ve vzdálenosti
vzdušnou čárou 7,2 km a to přes kopec. Změřeno na velmi podrobné mapě
1:5000.
Tak si říkám, čím nás ty naše holky ještě překvapí. Pak se nedivme, že se
včelí nemoci tak rychle šíří. Možná by stálo za úvahu, zda nejsou ochranná
pásma 1 km nebo 3 km kolem ohnisek nakažlivých nemocí trochu malá.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

----- Original Message -----
From: "VladimírPotueek" <vpotucek/=/volny.cz>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 1:39 PM
Subject: Ta oepka ale musíbýt pro veelynico!


> Milí přátelé,
> 26.4, jsem byl na chalupě na vyškovsku a cestou k úlům za docela pěkného
> počasí mi ztuhnul úsměv na rtech. Na zcela rozkvetlých stromech (třešně!,
> ryngle, některé jabloně, černý rybíz!!!) jsem neuviděl ani jednu včelu. Už
> jsem tušil nějakou otravu včel. Z jiné zahrady jsem zvyklý, že stromy
kolem
> úlů doslova hučí. Však to znáte. No a ony si ty včely (4 úly a silný
> letecký provoz) lítaly na něco jiného a na opylovací povinnost na mé
> zahradě nebraly ohledy. Začala rozkvétat řepka, tak předpokládám že na ni.
> Jestli ji mají včely tak rády, snad by mohla být nejlepší i pro lidi. Už
se
> těším, až ochutnám, ještě jsem včely u řepky neměl.
> Kolem mě je ještě několik včelstev a tak bych řekl, že v přítomnosti pole
s
> řepkou není žádné místo na světě (ani pod kočovným vozem) převčelené.
> Zdravím, Vladimír Potůček
>
>

Cetl jsem ve Vcelarstvi od ing. Veseleho , ze je mozne pridavat matky do
vcelstzev s trubcicemi pomoci ethanolu. Vypary ethanolu narusi feromonove
vazby ve vcelstvu a to pak prijme matku. Sam jsem to zkusil poute letos u
vcelstva ktere prislo o matku a kladli tam tubcice. Ale to jsem ty vcelstva
spojoval.
V loni jsem vsak pomoci ethanolu pridaval matky u vcelstev ktere mi to
nechteli prijmout a povedlo se.
Takze to zkus. Nalej jim tam trochu lihu nebo slivovice a pridej novou matku
( nejlepe s vetsim poctem vlastnich delnic - oddelek ).

Zdravi Martin

----- Original Message -----
From: "Jarolím Libor" <jarolim/=/misel.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 29, 2001 8:52 AM
Subject: Re: Poradí nekdo reseni


> Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více
> než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako
ten
> tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
> zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a
nějak
> přidat matku.
> Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
> Ahoj
> Libor
>
>
> > Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
> zvednout,
> > přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl
vlnitým
> > plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely
visely
> v
> > chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní
plást,
> > vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl,
> kam
> > měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal.
> Bez
> > problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> > několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
> známky.
> > Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu
> při
> > matce?
> > Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi
mrtvolkami.
>
>

Dekuji za rady k loupezi. Dnes se zda,ze to prestalo. Zasoby jimjeste nejake
zbyly. Oddelek jsem koupil pred tydnem s krasnou vekou matkou krankou a
zdaleka. Auto jsem si musel zjednat. Duvody napadeni mozne :
1. nekolik dni predtim na vcelnici byl ul s velmi slabym vceltvem a ten byl
skoro vyloupem nez jsem na to prisel.Vceltvo bylo pryc. Ul prazdny.
2. Zjistil jsem za tech deset let ze vcely vetsinou vysoky podmet
nepovazuji za soucast ulu a to zvlate tehdy jestlize je tam rost proti
staveni. Tento silny oddelek byl z ulu s nizkym podmetem
3. Treti mozny duvod je ten,jak se domnivam, ze oddelek mel jine slozeni nez
byva prirozene vcelstvo.
Dlouhe trvani loupeze je mozne proto,ze jsem delal radu opatreni vcetne
zuzovcani na jednu vcelu.
Duvod zakonceni neznamy. Kdybych si chtel hrät na vynalezce, soudil bych
na sokovou terapii. Vrera jsem je na nekolik hodin zavrel,ale asi malo
otevrel sitovane dnou. Navecer jsem otevrel vzadu podmet a vyvalilo se
velike mnozstvi vcel tak mozna tisic az dva mozna napolo udusenych. A rojilo
se to okolo ulu. Dnes rano a pres den byl prakticky klid- tak nevim.

Diky za vase rady, snad bude vse v poradku. Zdraví Jarka

Právě jsem si vzpomněl, že někde ve velmi staré včelařské literatuře (více
než 20let) jsem četl o léčbě trubčic hladem. Popis postupu vypadal jako ten
tvůj. Setřepat do prázdného rojáku a nechat asi dva až tři dny o hladu a
zavřené. Když začnou prvni včely padat od hladu dát jim něco k jídlu a nějak
přidat matku.
Asi to fungovalo, když se to dostalo i do knížky. :-)))
Ahoj
Libor


> Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily
zvednout,
> přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl vlnitým
> plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely visely
v
> chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní plást,
> vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl,
kam
> měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal.
Bez
> problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
> několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani
známky.
> Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu
při
> matce?
> Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi mrtvolkami.

Mozna tam nebude matka, tak se nebrání. Ale stává se i to, že se nebrání včelstvo, které je v pořádku. Nejlépe je zasíťovat voliérou nebo pokud je kočovné dno s větráním, tak otevrít větrání. Přenést do chladna, a ponechat několik dnů. (Pozor, aby měly zásoby). Mezitím se slídičky sjednotí se včelstvem, pak ho dát nejlépe jinam nebo na jiné místo, kde nejjsou slídičky zalétány a česno otevřít málo a pokud možno nějak zahradit nebo jim dát určitou překážku, aby byly nuceny se orientovat.
Vše dobré,
VP

Ahoj,
prý pomáhá zavřít na dva dny a přikrýt mokrým hadrem.
Ahoj
Pavel Votrubec
Pavel.Votrubec/=/spssul.hiedu.cz
ICQ: 66295086

----- Original Message -----
From: "Jaroslav Sedlák" <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
To: "konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM
Subject: loupez


Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o dezorientaci.
Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku,
ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak
čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč. Zúžení
na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené složeni
a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte.
Zdraví Jarka





---
Odchozí zpráva neobsahuje mně známé viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Nejsem zase takový odborník, ale asi bych jim vyřezal to, co staví v podmetu
a vložil tam rošt proti stavbě.

Zdeněk Čejka

Jarko, nekoupil jsi oddělek od blízkého souseda? možná se létavky a
strážkyně vrátily k němu. Ale ta rada se souší platí-vyzkoušej a napiš jak
to dopadlo.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html


----- Original Message -----
From: Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
To: konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM
Subject: loupez


> Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
> oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Zkus těsně nad nebo tesně vedle ci před česno vylupovaného včelstva pověsit
loňskou souš, nesmí na ní být ani zbytek medu. Lupičky hledají cestu menšího
odporu, ale nic nenajdou, tak o tom informují doma a loupež do půl hodiny
ustane. ( ale čtyři dny trvající loupež - to jsem nezažil, možná proto, že
už mnoho let používám tu souš - starší je lepší než světlá, za dva tři dny
odstraň a zuž česno). Víc poradit neumím.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka/index.html

----- Original Message -----
From: Jaroslav Sedlák <sedlak.jr/=/worldonline.cz>
To: konference <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 29, 2002 8:52 PM
Subject: loupez


> Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
> oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
> se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o
dezorientaci.
> Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku,
> ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak
> čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč.
Zúžení
> na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené
složeni
> a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte.
> Zdraví Jarka
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Prosím o rychlou radu. Koupil jsem tento týden vcelstvo- je to spiše silný
oddělek na 7 plástech 39 x 30. Napadly jej včely z okolí. Již čtvrtý den
se snažím tomu zamezit. Včera jsem se na radu kolegy pokusil o dezorientaci.
Dvoumetrový smrček před úl, větve bokem, větvičky černého rabízu k očku,
ale ty slídilky si cestu našly. Nepomohlo ani celodenní zavření. A tak
čtyři plásty zásob,které jsem jim dal jsou skoro ze tří čtvrtin pryč. Zúžení
na dírku 5 mm také nepomohlo, neubránily to. Snad nemají přirozené složeni
a dost bojovnic. Tak nevom, poraďte.
Zdraví Jarka

To jsem si oddechl, v zimě jsem si nechal komaxitem udělat starší medomet...
Zdeněk Čejka

Ano, vše, co má potravinářský atest pro přímý(!) styk s potravinami
(tak nějak to na kurzu zaznělo). Onen výčet konkrétních materiálů byl
jen informativní (tedy nikoliv vyčerpávající).

Stačí přefiltrovat Sám používám filtry na kávu
Pepan
----- Original Message -----
From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 28, 2002 9:15 AM
Subject: Čistění likéru


> Milí přátelé,
> Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád,
> kdyby někdo znal řešení mého problému.
> Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice
> nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve
> dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý
> roztok je ale kalný a u konzumujícího člověka nepůsobí
> důvěryhodně.
> Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu.
> Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy
> přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý.
> Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý?
>
> Zdraví Aleš Horák
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Stačí přefiltrovat Sám používám filtry na kávu
Pepan

----- Original Message -----
From: "Horak Aleš" <horak.ales/=/post.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 28, 2002 9:15 AM
Subject: Čistění likéru


> Milí přátelé,
> Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád,
> kdyby někdo znal řešení mého problému.
> Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice
> nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve
> dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý
> roztok je ale kalný a u konzumujícího člověka nepůsobí
> důvěryhodně.
> Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu.
> Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy
> přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý.
> Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý?
>
> Zdraví Aleš Horák
>
>
>
>


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

:>Zkus to zfiltrovat přes filtrační papír, nemášli přístup ke skleněným
:>nálevkám a papíru z laboratoře, použij plastový a papír používaný na
:>filtraci kávy nebo čaje. Mohlo by pomoct i ohřátí, ale to si
:>jen myslím. Dej
:>vědět jak si dopad, ať vime jak se lék připravuje. Jaromír Marek.

Já to taky zkoušel. Musí se to nechat dlouho sedat (lahev na topném tělese)
a pak opatrně stočit.
Je to otázka času. Já to vylepšuju bylinkami. Někdy to připomíná becherovku.
Nejdřív bylinky, potom vyndat a dodat med a nechat usadit, stočit.
Eman

unsubscribe vcelari



*** email bol kontrolovany antivirom / email was checked by antivirus

Milí přátelé,
26.4, jsem byl na chalupě na vyškovsku a cestou k úlům za docela pěkného počasí mi ztuhnul úsměv na rtech. Na zcela rozkvetlých stromech (třešně!, ryngle, některé jabloně, černý rybíz!!!) jsem neuviděl ani jednu včelu. Už jsem tušil nějakou otravu včel. Z jiné zahrady jsem zvyklý, že stromy kolem úlů doslova hučí. Však to znáte. No a ony si ty včely (4 úly a silný letecký provoz) lítaly na něco jiného a na opylovací povinnost na mé zahradě nebraly ohledy. Začala rozkvétat řepka, tak předpokládám že na ni. Jestli ji mají včely tak rády, snad by mohla být nejlepší i pro lidi. Už se těším, až ochutnám, ještě jsem včely u řepky neměl.
Kolem mě je ještě několik včelstev a tak bych řekl, že v přítomnosti pole s řepkou není žádné místo na světě (ani pod kočovným vozem) převčelené.
Zdravím, Vladimír Potůček

Mam vcelky kousek od Holic. Medniky uz jsem nasazoval minuly tyden. Kvevou pampelisky a repka navita.

František Rousek
frantisek.rousek/=/b-d.cz


U nás na Pardubicku už řepka kvete, jabloně také.
Mě už včely zastavěly celý stavební rámek.
U poloviny jsem dal medníky. Je to o týden dřív než loni.
Dnes asi budu pokračovat v rozšiřování.
Eman

:>Přátelé, byl jsem včera v Olomouci a tam již kvete řepka !
:>Nějak letos nestíhám jít ke včelám, u nás (Moravský kras)
:>ještě nekvete, a
:>tak bych měl co nejdřív rozšířit - co říkáte ?
:>Zdeněk Čejka

U nás na Pardubicku už řepka kvete, jabloně také.
Mě už včely zastavěly celý stavební rámek.
U poloviny jsem dal medníky. Je to o týden dřív než loni.
Dnes asi budu pokračovat v rozšiřování.
Eman

Vážení přátelé jako úplný laik, který dostal za úkol napsat seminární práci o chovu včel na Osoblažsku, se na vás obracím s prozbou, zda-li se nenajde někdo kdo by mi tuto tématiku alespoň trochu přiblížil. Tzn. přírodní podmínky pro chov včel, finanční náročnosti, odolnost druhů k místnímu klimatu,finanční podpora,problémy se zavedením norem Euro,vyhlídky včelařství v této oblasti atd. byl bych moc rád a každému zpětně hned odpovím na příspěvky, které by jste mi poslali. Děkuji

Je to normalne, ak dolu vyrezes divocinu, budu medzisteny rychlejsie
obsadzovat, ale nie je to podmienka.

Matej


Ptám se : Je to normální, nebo musím vyříznout u spodního nástavce stavbu a
nástavek posadit nahoru, nebo jak to je?
Zpráva ze snůšky : U nás začíná řepka rozkvétat, kolem 2. května již bude
plně kvést.

Pavel Dvořáček

Vážení,
              mám dotaz na včely v podmetu.

Včelařím v Holedeči u Žatce a mám 6 ks včelstev. Letos na jaře jsem přešel z úlu typu „Moravský univerzál“ na nástavkový úl od pana Břinky z Jesenice o rámkové míře 39x24 cm. Při jarní prohlídce 25.3. jsem hned přendával rámky ze starého úlu do nových nástavců. Při této operaci jsem zaměnil horní nástavec za spodní. 22.4. mělo jedno včelstvo v podmetu velký hrozen včel a stavělo zde. Podle brožurky nástavkové včelaření jsem přistoupil k nasazení nástavku. Nový nástavec měl na krajích po jedné krycí souši a uprostřed byly 2 ks starší světlé souše. Zbytek byl vyplněn 6 ks mezistěn + 1 ks stavební rámek – umístěn uprostřed za souší. Nový nástavec jsem umístil mezi 1. a 2. nástavec. Spodní nástavec jsem nedal nahoru, protože jsem se domníval, že k záměně nástavců již došlo při první jarní prohlídce, a také proto, že spodní nástavec měl stavbu a tu jsem nechtěl vyřezat. Při kontrole 28.4. jsem zjistil, že je v podmetu stejný hrozen včel jako před nasazením nástavku a včely zde dál staví. Při rozebrání nástavků jsem zjistil: Horní nástavec plno včel, prostřední nástavec s mezistěnami – málo včel, včely staví, stavební rámek postaven do 1/3.
Ptám se : Je to normální, nebo musím vyříznout u spodního nástavce stavbu a nástavek posadit nahoru, nebo jak to je?
Zpráva ze snůšky : U nás začíná řepka rozkvétat, kolem 2. května již bude plně kvést.

Pavel Dvořáček

Zkus to zfiltrovat přes filtrační papír, nemášli přístup ke skleněným
nálevkám a papíru z laboratoře, použij plastový a papír používaný na
filtraci kávy nebo čaje. Mohlo by pomoct i ohřátí, ale to si jen myslím. Dej
vědět jak si dopad, ať vime jak se lék připravuje. Jaromír Marek.

Subject: Čistění likéru

Přátelé, byl jsem včera v Olomouci a tam již kvete řepka !
Nějak letos nestíhám jít ke včelám, u nás (Moravský kras) ještě nekvete, a
tak bych měl co nejdřív rozšířit - co říkáte ?


Zdeněk Čejka

Nevím jak to je s tou brzdovou kapalinou, myslím si že je docela agresivní.
Jako náplně bych použil líh obarvený inkoustem nebo fridex.
Bohouš Horák

----- Original Message -----
From: "jan.jindra" <jan.jindra/=/centrum.cz>
To: "Včelařský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 28, 2002 8:56 PM
Subject: Re: Hydraulická úlová váha


> Děkuji za inspiraci. Použil jsem sáček od infuze,
> odřízl nástavec pro vpichnutí jehly, zasunul hadičku od
> infuze, zalepil sklenářským silikonem a velkou stříkačkou
> naplnil použitou červenou brzdovou kapalinou.
> Je to OK díky Jindra.
>

:> Souhlasím. Výborný nápad. Snad bychom se dozvěděli, kolik a
:> jakých úlů u nás funguje.
Já ti to řeknu sám: Hodně a různých. Přesnější informace je k ničemu.
Můžeš si udělat průzkum ve své ZO a extrapolovat na principu teorie průzkumu
veřejného mínění. Abych pravdu řekl, tak kromě moravských universálů sám
nevím jaký typ ostatních úlů mám. (a ani mě to nezajímá.)
Eman

Stihl jsem kdysi koupit několik hliníkových mlékařských konví ( můj výkupce
medu je preferoval, byly k tomuto účelu oficiálně používány....).

Každoročně je před nalitím medu vymyji horkou vodou, nechám dnem vzhůru
vyschnout a pak
do každé naliji cca 0,2 l propolisové tinktury. Válením konve po stole
tinkturou ( tedy lihovým propolisovým lakem ) pokryji vnitřek konve. Dnem
vzhůru nechám v teple ( na slunci ) okapat a vyschnout. Mám tak vylakován i
medomet a ostatní nádoby z pocínového plechu, které přicházejí do styku s
medem. Přítel Havrlík z Ohrazenic má veškeré toto náčiní z potravinářského
nerezu, ale takové vybavení je nad moje finanční možnosti. Rád bych se
dozvěděl, zda mnou používaná ochrana propolisovým lakem není z nějakého
důvodu závadná, nebo nevhodná.
Děkuji.
Josef Kala
pepa.kala/=/volny.cz
http://gw.dup.cz/vcelam/cejka.html


---
Odchozí zpráva neobsahuje viry.
Zkontrolováno antivirovým systémem AVG (http://www.grisoft.cz).
Verze: 6.0.351 / Virová báze: 197 - datum vydání: 19.4.2002

Děkuji za inspiraci. Použil jsem sáček od infuze,
odřízl nástavec pro vpichnutí jehly, zasunul hadičku od
infuze, zalepil sklenářským silikonem a velkou stříkačkou
naplnil použitou červenou brzdovou kapalinou.
Je to OK díky Jindra.

Milí přátelé,
Vaši diskuzi sleduji z povzdálí se zájmem a byl bych rád, kdyby někdo znal řešení mého problému.
Snažil jsem se vyrábět "medový lék" tj. slivovice nebo medovec smíchaný s medem. Do 0,5 litrové láhve dávám 12,5 dkg medu a doplním pálenkou.Vzniklý roztok je ale kalný
a u konzumujícího člověka nepůsobí důvěryhodně.
Pro snížení kalnosti, "lék" dělám v 5ti litrovém demiónu. Nechám promíchaný roztok ustát asi 14 dní a pak vrchní čistější vrstvy přetočím do láhví. Ale takto získaný likér není nikdy 100% čistý.
Nevíte někdo jak lépe vyčistit "medový lék", tak aby byl čirý?

Zdraví Aleš Horák

> Souhlasím. Výborný nápad. Snad bychom se dozvěděli, kolik a
> jakých úlů u nás funguje.
>
A kdo by to asi vyhodnocoval? V ČR 55 000 údajů, někdy zahrnujících 2 -
3 rámkové míry a 5 typů úlu? A co by to vlastně přineslo - odpovím si
sám - nic.

LNĚNIČKA

Prosím o odplašení s diskusního serveru.
Děkuji,
Leon Kravčenko

Zdravím včelaře,

k tomu, co jsem napsal o pixlách na med, které jsou po naplnění lehčí
než mlékařské konve a umožňují lehčí manipulaci a jsou ohleduplnější k
našim zádům:

Ad: záda - námět pro iniciativu ČSV nebo pro včelařské obchodníky

Možná bychom v boji za naše záda měli udeřit na cukrovary, aby balily
cukr (hrubý krystal) do 20-30 kg pytlů... Současné 50 kg pytle mi
připadají jako pohrdání cukrovarníků naším zdravím a výsměch starším
včelařům: "Vy pro nás neexistujete..."

(Všiml jsem si v prodejnách stavebnin, že výrobci cementu už běžně
dodávají cement v menších pytlích 30 kg - to je pak radost cement
kupovat a nosit! Jenže někteří prodejci takové balení prostě
neobjednávají. A tak jezdím cokoliv nakupovat už jen do takových
prodejen, kde objednávají takováto ohleduplná balení.)

-------------------------

Který obchodník mi nabídne hrubý krystal v třiceti-kilovém pytli, ten
mne má za zákazníka. Co je mi platné, když mi jeho konkurent nabízí
cukr, který je o 70 hal. na kilo levnější, když mi to strká
padesáti-kilovém pytli, který mne může připravit o zdraví a sotva jej
unesu?

J. P. B.

P.S.

Co jsou včelařovým zádům platné lehké nízké nástavky nebo ležany,
když při krmení svých včel obývajících pohodlné úly se trmácí s 50 kg
pytli cukru...?

Ano, vše, co má potravinářský atest pro přímý(!) styk s potravinami
(tak nějak to na kurzu zaznělo). Onen výčet konkrétních materiálů byl
jen informativní (tedy nikoliv vyčerpávající).

> A co bílý komaxit? Před časem tady někdo psal, že má potravinářský atest.

>>Materiály pro styk s medem:
>> .........

Doporučovali pro skladování medu praktické potravinářské konve, které
jsou poměrně levné. Je to lakovaný pocínovaný plech. Pokud jsou
prázdné, dají se zasunou do sebe a vytvářejí komín a jsou tedy velmi
skladné. Plné se zase stavějí dvě až tři na sebe. Vejde se do nich asi
2/3 obsahu běžně používané hliníkové mlékařské konve. Což má tu
výhodu, že jsou i v naplněném stavu přijatelně lehké pro manipulaci
(pracovat s plnou mlékařskou konví medu, zdvihat, nosit atd. sice není
nezvládnutelné, ale znám větší radovánky. Šetřeme svá záda!)

Plechovky o obsahu 15-20 l z pocínovaného plechu vyrábí: Impress a.s.
Tovární 67. 503 52 Skřivany (tel. 0448/401 222) (adresa převzata z
knihy: Produkce kvalitního medu).

Nejsem si jist, ale mám pocit, že právě tyto plechovky se prodávají na
http://www.honey-well.com/cz za 89 Kč.


J. P. B.

P.S.

Docela mne zaujaly poznámky o hliníku. Někteří říkají, že obaly z
hliníku jsou pro zdraví škodlivé a tuto tezi se zdály potvrzovat
nálezy stop hliníku u nemocných Alzheimerovou chrobou. Přednášející
na kurzu však naproti tomu uvedl, že podezření o závadnosti hliníku
se neprokázalo a že hliník nalezený u nemocných lidí nejspíš není
příčinou nýbrž důsledkem choroby.

> Rád bych v budoucnu provozoval včelařství jako živnost a zajímalo by
> mě, kde bych se mohl dovědět více o předpisech, které se týkají
> komerčního včelaření a s kterými institucemi je třeba jednat.

Snad mne někteří doplní. Myslím, že dobré by bylo poradit se s někým,
kdo už komerčně včelaří. Další informace je možno načerpat ve
Výzkumném ústavu včelařském. Asi by bylo možno obrátit se i na
právničku ČSVč (možná by to byl zajímavý námět na sloupek jejích rad v
časopise Včelařství). A konečně - nelze opominout živnostenský úřad.

Nakolik vím, tak ke komerčnímu včelaření je potřeba jen živnostenský
list a povolení hygienika prodávat med (tj. schválení medárny-stáčírny
od hygienika).

(Spojení na právničku viz: http://www.vcely.or.cz/csv.htm )


>>>Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
>>>medu"

> Je možné tuto brožuru získat?

Asi ano. Prodává se v prodejně VÚVč v Dole a (pokud vím) zasílají
objednané zboží i poštou na dobírku (např. po e-mailové objednávce).
Možná by bylo dobře k objednávce připojit prosbu, aby poslali
aktualizovanou verzi (aktualizovány byly právě ty různé adresy a
kontakty).

Spojení VU vcelarsky DOL <beedol/=/beedol.cz>

J.P.B.












J. P. Baudiš

Hello Josef,
Pratele,
obdobna myslenka byla predmetem diskuse v teto konferenci v breznu
1999 pod prispevkem Anketa pritele Protivinského. Zucastnilo se ji asi
15 ucastniku. V tabulce, zpracovane v Excelu jsou obsazeny udaje:
Jmeno,e-mail,Pocet vcelstev, Typ ulu, Ramkova mira, Stanoviste a Poznamka
Bihu zel jsem v archivu nenasel tabulku vsech tehdejsich ucastniku
konference.
Snad vice by mohl k tomu mohl rict pritel Protivinsky.

Jarda.

JŠ> Ahoj pratele!

JŠ> Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
JŠ> prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
JŠ> pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
JŠ> nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo zjistim,
JŠ> ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
JŠ> pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
JŠ> Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
JŠ> ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
JŠ> toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??

JŠ> Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
JŠ> Jose





--
Best regards,
Hykel mailto:valsora/=/email.cz

Také jsem otřepal trubčicové včelstvo do trávy ale než se stačily zvednout,
přišel déšť. Tak jsem na ně "navlékl" 2 prázdné nástavky, přikryl vlnitým
plechem a nechal tak. Asi za 3 dny jsem přišel na včelnici a včely visely v
chomáčích v rozích nástavků. Vložil jsem k nim poloprázdný zásobní plást,
vrhly se na něj a než jej stačily vybrat, nachystal jsem náběh před úl, kam
měly přeletět. Přenesl jsem je i s nástavky k náběhu a všechny otřepal. Bez
problémů vpochodovaly dovnitř. Sám jsem byl zvědav jak to dopadne. Po
několika dnech kontrola - matka normálně kladla a po trubčicích ani známky.
Ztratily schopnost klást vajíčka už v těch chomáčích venku nebo až v úlu při
matce?
Trubčici nejde poznat živou na plástu mezi včelami, natož mezi mrtvolkami.

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: "Jaromir Marek" <boxit/=/boxit.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Tuesday, April 23, 2002 9:41 AM
Subject: Re: Antwort: Poradí nekdo reseni


> Já jsem to loni vysypal do trávy a oni udelali chomáč, patrně tam
nezůstali
> jen trubčice, pak mne to mrzelo co jich tam zbylo. Patrně pomůže ta
plachta,
> na ní chomáč neudělají, nebo je kouřem dostat do vzduchu aby odlétly? Lze
to
> na mrtvolkách potom poznat a podle čeho, co byla trubčice a co ne? Nevím
> jestli to byla moje chyba nebo trubčic bylo tolik.
> Jaromír Marek.
> marek/=/boxit.cz

----- Original Message -----
From: "Radek Hubač" <drh/=/seznam.cz>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Monday, April 22, 2002 11:18 AM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> Vojta napsal:
> .... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> > nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
> >
> Normalne bych se k teto otazce ani nevyjadroval, mam ji pro sebe
> vyresenou, ale kdyz pise Vojta o roztristenosti mer apod. tak proc se
> snazi prosazovat zase dalsi rozmer, kdyz tu uz jenom dva mame.
> Sam Kamler uci, ze na mire 39 a 42 se da dobre vcelarit, pan Zeleny,
> ktery je jednim z propagatoru 44.8 nam vcera sam rikal, ze je to
> jedno jestli 44.8 nebo 39, tak proc vyvíjite takove usili? Nedokazete
> si priznat, ze jste nasledovali sve predchudce, kteri neuspesne
> prosazovali 37*30?
> Z cele nasi tridy budoucich ucitelu vcelarstvi, kteri se mnou studuji
> nyni Nasavrky je snad pouze jeden, ktery je natolik zvedavy, ze ho
> tato zvedavost mozna premuze a jak sam rika mozna zkusi 44.8.

To je ono. Je třeba to zkusit a ne vymýšlet důvody proč to nejde. Sám mám
zkušenosti s 39 x 24 a 45 x 17. Na celé čáře to vyhrála větší délka rámku.
Není problém dosáhnout 10kg včelstva na jakékoli rámkové míře ale jde o to,
aby to vyhovovalo včelám i včelaři. Buď budu mít úzký vysoký komín nebo
přijatelnější širší a nižší. Matka zaploduje do šířky 10 plástů ( výjimečně
i 11) a ještě má po stranách tepelně izolační vrstvu po 1 plástu zásob. To
je potom plodové těleso do tvaru koule, event. nahoru protaženo do tvaru
hrušky do čtvrtého nástavku. Med je ve 4., 5. a 6. nástavku. Na silnou jarní
snůšku je potřeba mít silné včelstvo a to utvoříme jen ve velkém úlu.
Létavka musí mít možnost přinesenou sladinu kam odložit - další argument pro
velký úl. Na letní snůšku, která u nás už bývá slabší ( lípa), stačí o 1
nástavek méně.

> Stale si myslite, ze se Vam podari presvedcit jako jedny z prvnich
> nas, kteri by sirili propagandu dale, budouci ucitele vcelarstvi,
> kteri jiz dnes vcelarime s 10-150 vcelstvy a mame i sve zkusenosti a
> chceme sice pokusnicit, ale po strance cost benefitu i prospechu pro
> vcely jsme spokojeni s 39 a 42? Pokud jde o pudorys naopak neni

Když jste spokojeni, tak je zbytečné nějaké přesvědčování. To ani není mým
cílem. Já jen předkládám fakta ověřená v praxi a ať si to každý zkusí, zdali
by nemohl vytočit více. Je třeba se jen oprostit od konzervativního myšlení.
Nic ve zlém ale od koho by se to mělo očekávat více, než od učitelů
včelařství? Rámek 42 cm by mohl stačit ale s tím zkušenost nemám.

> problem pri koupi apod. rychle adaptovat 39 a 42 vzajemne, ale 44.8
> je uz proste moc jina, tak budme realiste.
> I kdyby se prosazeni Vasi myslenky podarilo a dusledne bylo v
> realnych podminkach prosazovano, bude trvat minimalne 30 let, nez
> dojdeme k alespon soucasnemu stavu, kdy mezi 39 a 42 neni problem
> kombinace a prevodu vcelstev a ostatni pr. almarky a jine dozili.

Argument kompatibility starých a nových úlových systémů ( vlastně
nekompatibility) neobstojí. Nový úl budu osazovat smetencem, rojem, umělým
rojem apod. na mezistěny.

> Mimo pritele Zeleneho jsme cela trida navstivili Polsko a tam by se
> meli vsichni novatori dojet podivat. Pro vsechny se pokusim par
> infomaci napsat, kdyz daleko kompetentnejsi osoby nemaji cas a
> koneckoncu uz jim ani nikdo nechce verit, ale pasieky (vcelnice bez
> kocovani) se 70-150 vcelstvy a vynosy mezi 30-40 kg na vcelstvo v
> 500m nad morem jsme videli. Na otazku Jak muzou tak slaboucka (v
> nasich ocich) vcelstva dat takovy vynos odpovidaji Nam netreba much
> (vcel)ale mied (med)...

Nemají se čím chlubit ( co se týká miodu). :-)
Znám včelaře, co měl v 500 mnm na stabilním stanovišti na míře 39 x 24 až
80 kg medu.

V posledních letech vyvstal ale závažný problém. Zimní generace je natolik
oslabena varroázou v podletí že je problém vyzimovat včelstva v obvyklé
síle. Mnohde se zimy ani nedožijí. Než se SVS a VÚVč nechají přesvědčit, že
rezistence roztoče na amitraz se už několik let zvyšuje, doplatíme na to
všichni.

Hodně medu přeje Josef Blinka.

Také se rád připojuji.
Je mi 51 let, včelařím prakticky od r. 1984 ( teoreticky dřív) na úpatí
Oderských vrchů v okrese Nový Jičín. Úly typu Slezan ( 44,8 x 17), 50 až 55
včelstev. Chovám matky.

Josef Blinka
----- Original Message -----
From: "Josef Šamalík" <josef.samalik/=/seznam.cz>
To: <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 8:49 PM
Subject: Návrh - kontakty


> Ahoj pratele!
>
> Kazdy se pri vstupu do konference sice predstavuje, ale ... Mozna by
> prospelo, kdybychom o sobe vedeli malinko vice. Treba bych zjistil, ze
> pritel z konference bydli pouhych par kilometru od mne a neni nic lepsiho,
> nez videt jeho provoz "life" a o vcelickach si pokecat u kafe. Nebo
zjistim,
> ze v miste letosni dovolene bydli kolega vcelar, jehoz nazory me zaujaly a
> pozadam o navstevu. Proto mam takovy navrh:
> Co kdybychom nekomu (rad se toho ujmu i sam) zaslali sve udaje, ktere jsme
> ochotni zverejnit, napr. bydliste, telefon a typ ulu ve kterych vcelarim,
> toto zpracovat napr v excelu a zucastnenym rozeslat??
>
> Mejte se jen a jen prima a at nam to bzuci !! :))
> Jose
>
>
>

> Hodně medu přeje Josef Blinka.
>
> PS: Vyhánění včel z úlů v podletí zužováním, sundáváním medníků apod. je
> týráním zvířat a mělo by být trestně stíháno.:-)))

----- Original Message -----
From: "Václav I." <e-mail/=/nezadan>
To: "Veelaoský mailing list" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Sunday, April 21, 2002 6:16 PM
Subject: Omluva

> A co Vaše PS: sundávání
> medníků,zužování v podletí je týráním (mělo být )hmyzu a mělo by být
> trestně stíháno.To je nátlak,nebo ironie? Jaká?
>
> V I.
>

Co dodat? Snad jen stručně.

Tento symbol " :-))) " znamená úsměvnou poznámku, pokus o vtip apod.

Josef Blinka

----- Original Message -----
From: <M.Osusky/=/fritz-gmbh.de>
To: "Vcelarska konference" <vcely/=/v.or.cz>
Sent: Friday, April 19, 2002 2:11 PM
Subject: Re: Kurs racionalizace


> lahko - uz tu taky navrh bol - ak sa do ziadosti o zazimovaci prispevok /
> dotacia / uvedie typ ulu, v ktorom su vcely zimovane.

Souhlasím. Výborný nápad. Snad bychom se dozvěděli, kolik a jakých úlů u nás
funguje.

> Ak by - teoreticky - bol zaujem o zjednotenie ulovych systemov bude urcite
> lacnejsie ak sa mensina prisposoby väčšine, ako by sa mali všetci
> prisposobovat comusi cudziemu.

Nesouhlasím. Nelze nikoho nutit, aby se přispůsobil.

> P.S. Ako je to z medometmi? Zmesti sa do staršich medometov ramik dlhy 45
> cm / to ma horna latka potom 48 cm /?
>
> Matej

Ano, vejde se. Vytočil jsem v něm hodně medu.


Omlouvám se za pozdní odpověď, byl jsem pracovně zaneprázdněn.

Josef Blinka

>>Včelař, který včelaří podle paragrafu 10 (jako vedlejší činnost, - má
>>jiný hlavní zdroj příjmů) může přebytky svého(!) medu prodat "ze
>>dvora" a nepotřebuje k tomu žádné povolení. Pokud však vyrazí se svým
>>medem na tržiště, potřebuje povolení od veteriny (viz problematika
>>stáčírny). ("Kdyby něco", tak mu hrozí nižší sazba pokuty.)

Rád bych v budoucnu provozoval včelařství jako živnost a zajímalo by mě, kde
bych se mohl dovědět více o předpisech, které se týkají komerčního včelaření
a s kterými institucemi je třeba jednat.


>>Účastníci kursu dostali aktualizovanou brožuru "Produkce kvalitního
>>medu" (aktualizace se týkala především adres, kde nakupovat sklenice
>>na med, víčka, smršťovací fólie, plechovky apod. a dále aktuálních
>>znění různých vyhlášek a norem. Doporučuji všem!)

Je možné tuto brožuru získat?


M. Pol

> A chci reagovat na "konferenci sledují někteří vychytralí včelař ..."
> Nejsem vychytralý, ale těžko mohu do konference s něčím přispět :-))) 3 roky

Tohle vyjadreni me taky trochu vadilo. Prece neni mozne nekoho nutit,
aby nekam neco psal. A ze cte konferenci je jen jeho vec. Nemuze byt
za to nijak postizen a ani ne odmenen. Internet je tim prave specificky,
ze nabizi KAZDEMU spoustu zdroju a je jen na nem jak a k cemu je
vyuzije. Baudis nabizi zdroje ktere ma k dispozici, k vyuziti ostatnim. A
nikoho nenuti k tomu, aby to vyuzival. V tom spociva to hlavni kouzlo.
Takze verim tomu ze ta sluvka v odkaze byla jen omylem recena.

Zdravi PP.

*-----------------------------------------*
Pavel Prchal
DUP - druzstvo Pelhrimov
Remenovska 1999, 39317 Pelhrimov
Tlf. 0366/353127 (353111)
http://www.dup.cz
email: prchal/=/dup.cz
*-----------------------------------------*

> Byl jsem se teď podívat na farmě u př. Kolomého a klobouk dolů.
Svatá pravda, řada velkovčelařů zaslouží obdiv, vůbec si nemyslím, že by malost nebo
velikost provozu měla určovat jaky je kdo včelař. Upřímně řečeno velkovčelařům závidím
přinejmenším odvahu se včelařením živit, sám ji nemám, jinak bych to udělal už dávno také.
Je to přeci krásné povolání, ale ta dřina...

>v urcitych ohledech skutecne malochovy nici velkochovy
Nicméně jak vidno zaznělo zde několik vážných obvinění na adresu zájmových malovčelařů:
místo spekulativních úvah, by možná bylo lepší zkusit porovnat včelařství v zemích
tradičně "zájmových" (např. střední Evropa) a zemí tradičně "komerčních" (např. USA,
Mexiko, Argentina, Chile, Austrálie, Nový Zéland). Vladimíre Lněničko, nemáte na ÚV k
dispozici potřebné statistické údaje?
Stálo by zato porovnat např.:
a) kde jsou vyšší výkupní ceny medu?
b) kde je lepší nákazová situace (např. % ohnisek moru plodu)?
c) kde jsou chovy méně bastardizované?
d) ve kterých zemích je vyšší měrný počet včelstev?
Jen tehdy, pokud se ukáže, že mezi oběma skupinami zemí jsou podstatné rozdíly, můžeme
hovořit na téma kdo koho ničí a v čem spočívá budoucnost českého včelaření. Do té doby
zastávám názor uvedený nahoře.
Vita Vydra
http://web.fsv.cvut.cz/~vydra/


----- Original Message -----
From: Antonín Podhájecký <a.podhajecky/=/.seznam.cz>