75463

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



Květoslav Čermák --- 19. 4. 2002
Re: Kurs racionalizace (763)

> > Ale ani nynější snahy o zavádění v našich zemích prakticky nové
> > Langstrothovy míry 45x23 cm nepovažuji za šťastné - vždyť na výšku je
> > skoro stejná jako česká 39x24.
>
> Myslím, že jde o nedorozumění. Já sám nevím o tom, že by u nás někdo
> propagoval míru 44,8 x 32,2 cm. To, co se snaží propagovat např. Pracovní
> společnost nást. včelařů (PSNV-CZ), je vnější půdorys nástavků 51,5 x 42,5
> cm a v případě rámků jde pouze o propagaci délky rámků 44,8 cm. Výška
rámků
> má ve sjednocovacím procesu jen minimální vliv. (Mezi včelaři převažuje
> nízkonástavkový systém s rámky 15,9 nebo 18,5 cm vysokými.)

Když se řekne Langstroth, většina včelařů si představí jeho původní variantu
s rámkem 44,8x23,2 cm. Před ní jsem chtěl varovat, aby někdo neopakoval ten
nedostatek českého rámku 39x24, zde jen "v bledě modrém". Vím totiž o pár
včelařích, kteří si Langstroth na zkloušku udělali (aby získali "světové
zkušenosti") a právě na tu původní míru rámků!

> > A navíc, není mi jasný argument používaný na podporu rozšíření
>> Langstrothova
> > úlu - že je to ve světě nejrozšířenější úl a také abychom s ním byli
> > kompatibilní s ostatními včelaři v Evropě... Proč s nimi mám být
> > kompatibilní?
>
> Každému je jasné, že přílišná roztříštěnost úlových systémů a rámkových
měr
> je ke škodě včelařství (např. kvůli nemožnosti velkosériové výroby).
Všichni
> už také víme, že proces sjednocování nemůže jít cestou vytváření nových
> systémů (např. Čechoslovák 37 x 30). Na jakém používaném půdorysu nástavku
a
> na jaké míře se shodneme? Jeden bude chtít Tachovák, jiný Optimal, třetí
> K-39.... Včelaři sdružení v PSNV-CZ se domnívají, že by to měl být
> nejrozšířenější systém a to je Langstrothův půdorys 51,5 x 42,5 cm.
>
> vojta

Akorát že to není nejrozšířenější systém v ČR nebo v SR. Takže se tím
roztříštěnost úlových typů a rámkových měr ještě zvětší.
A ještě na něco bychom neměli zapomínat - i u nás úly prodělali nějaký
zdokonalovací vývoj pokud jde o konstrukční řešení jednotlivých částí,
detailů. Naše úly jsou v některých věcech lepší než Langstroth, tak proč je
má nahradit tento úl? Třeba jen jeden příklad - čtvercový půdorys nástavků.
Ale (už se opakuji) je věcí každého, jaký úl si pořídí. Jednodušší je to pro
začínajícího včelaře. Ten, kdo má v provozu 20 nebo 50 dobrých nástavkových
úlů, je teď přece nebude měnit za jiné. A nemusí se přitom vůbec obávat, že
to bude někomu v EU vadit. Víte např., v jakých úlech se včelaří ve
Španělsku? Většina včelstev je v jakýchsi ležanech, kam do dna úlů není
žádný přístup (např. pro kontrolu varroázy) a druhým rozšířeným úlem je
korkový úl bez rámlů na způsob klátů, v nichž se u nás včelařilo před cca
200 let. Chci říci, že v tomto směru jsme pro vstup do Unie už dávno
připravení... Trochu jsem v myšlenkách zašel dál, ale souvisí to i s
uvedenými věcmi.

K. Čermák


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 806


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:Josef Blinka - Re: Re[2]: Kurs racionalizace
Předchozí:Květoslav Čermák - Re: Re[2]: Kurs racionalizace


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu