Včelařská konference

> > Langstrothova míra (tj. i délka rámku) byla navržena s ohledem na
> vlašku. Stejně tak mnohé Farrarovy výzkumy a údaje z nich pocházející
> je nutno vztahovat k vlašce.
>
> Jde-li o rámkovou délku, není mezi vlaškou a kraňkou žádný rozdíl. např.
> chovatel matek pan Fadrný včelaří na rámcích dlouhých 50 (!) cm. Tento
> včelař je mj. zakládající člen asociace chovatelů kraňky AAChK a na jeho
> padesáticentimetrových rámcích jsou tedy "kraňky jak řemen", žádné vlašky.
>
> Podobně žádný evropský, či česko-moravsko-slezský včelař na Langstrothově
> délce 44,8 cm nepozoruje, že by si kraňka s touto mírou nevěděla rady.
>
> vojta

Ano, nejde ani tak o délku Langstrothova rámku 45 cm, ale o rozměr původního
rámku 44,8x23,2 cm. U této míry jsou právě takové nedostatky, jako u naší
české (Adamcovy) 39x24 cm. Tedy nižší a vyšší rámky než 23,2 cm (a příp.
jejich kombinace) jsou mnohem vhodnější!

Pokud diskutujeme o kraňce vs. vlaška, myslím, že jde u uvedené míry hlavně
o tu potíž, že 1 nástavek jako plodiště (teď mám na mysli sezónu, ne
zimování) je málo i pro méně plodnou kraňku a 2 nástavky (zvl. u 10 nebo 11
plástových nástavků) už často moc. Tedy ne moc v tom smyslu, že by to
neobsedla, ale v tom, že dost plodových plástů v druhém nástavku je smícháno
s plodem a med se proto nedá snadno odebrat. Že tomu tak je dokládá zcela
praktický příklad z bývalého velkoprovozu v Tachově (jehož jsem pamětník,
párkrát jsem tam tehdy byl): Tam byl běžný jeden zákrok, říkali mu
"mřížkování". Před řepkou a na jejím počátku se totiž matce ponechávaly 2
nástavky (většinou 9 rámkové 39x24), na nich byla mřížka a nad ní další
nástavek (nebo později dva). Během kvetení řepky, tuším tak po 1. týdnu, se
mřížka přesouvala na 1.nástavek a přitom se hledala matka a dávala pod
mřížku (mimochodem - hrozná práce když šlo o stovky včelstev !). To kvůli
tomu, aby se řepkový med z 2. nástavku dal vytočit po vylíhnutí všeho plodu
v něm.
Vlaška tvoří početnější včelstva, je plodnější (ale její dělnice se dožívají
v průměru kratšího věku než kraňské), proto zaploduje větší plochy plástů
obou takových nástavků. Možná i toto měl p. Baudiš na mysli...

Myslím, že je to užitečná diskuze, právě k tomu je tato konference dobrá!
Tak si můžeme sdělit a ujasnit všechny souvislosti problémů.

Květoslav Čermák