Včelařská konference

Otázka: Zajímám mne ten medný opak, cukerný sirup který ve velkém včelaři krmí a myslí si že včelstvu prospívají pokud ho masivně dodávají aby bylo nakrmeno, lze tento mechanismus přenést z minula na toto?

Ano, tento mechanizmus lze na masivní krmení cukerným sirupem přenést naprosto přesně. Překrmování čistým sacharózovým nebo invertním sirupem bez bílkovinové složky v podletí spouští v těle včel metabolickou past, která má přesně opačný efekt, než včelař zamýšlí.
Včelař sice vidí plné plásty zásob a má pocit, že je včelstvo zajištěné, ale na molekulární úrovni včelám nevědomky ubližuje. Zde je přesný popis toho, co se v kaskádách děje:

1. Cukrový šok bez bílkovin (Vypnutí systému)

Aby dráha TOR dlouhodobě správně fungovala a včela si budovala tukovo-bílkovinné těleso (vitellogenin), potřebuje aminokyseliny z pylu.
• Pokud včelstvu dodáte obrovské množství čistého cukru (sirupu), buňky zaznamenají příval energie (sacharidů), ale nulové bílkoviny.
• Výsledkem je, že dráha TOR sice krátkodobě zareaguje na cukr, ale bez esenciálních aminokyselin nedokáže spustit syntézu vitellogeninu. Naopak, tělo včely je nuceno spotřebovávat své vlastní, již existující bílkovinné rezervy na to, aby ten masivní příval sirupu enzymaticky zpracovalo, zahustilo a uložilo do buněk plástů.

2. Umělé nastartování MFE a předčasné stárnutí

Zpracování tun sirupu je pro včely těžká fyzická dřina. Tento metabolický stres a vyčerpání vnitřních dusíkatých (bílkovinných) rezerv způsobí v těle mladých mladušek drastický zlom:
1. Vyčerpá se vitellogenin.
2. Tělo vyhodnotí situaci jako „kritický úbytek bílkovin“.
3. Okamžitě se odbrzdí exprese genu pro MFE (metylfarnesoát epoxidázu).
4. Žláza corpora allata začne chrlit juvenilní hormon.

3. Katastrofální následek: Generace „opotřebovaných“ létavek

Místo toho, aby z podletního plodu vznikly dlouhověké, tlusté zimní včely, masivní krmení sirupem tento plod (nebo čerstvě vylíhlé včely) přepne do režimu předčasného behaviorálního zrání.
• Z mladušek se kvůli vysokému juvenilnímu hormonu stanou předčasně létavky.
• Tyto včely mají zdevastované tukové těleso a zkrácený život.
• Protože v přírodě už v té době není snůška, tato obrovská masa uměle vytvořených, metabolicky frustrovaných létavek nemá co nosit.

4. Přímý dopad na extrémní slídivost

Zde se kruh uzavírá. Pokud včelař v srpnu či září jednorázově „vyleje“ do úlu desítky litrů sirupu, vytvoří armádu létavek, které v úlu dokončí práci se zásobami a následně pod vlivem hormonů (JH a oktopaminu) masivně vyrazí ven.
V přírodě nic nekvete, takže tato uměle vyprovokovaná armáda létavek okamžitě přejde do agresivního režimu: začne extrémní slídivost na celém stanovišti. Včely začnou slídit kolem česen slabších včelstev, kolem včelařského vozu či krmítek sousedů. Stačí pak drobná chyba včelaře (pokapaný úl, netěsnost) a propukne divoká loupež, která může zdecimovat celá včelstva.

Shrnutí

Masivní krmení čistým cukrem v podletí je pro včely metabolický ekvivalent toho, jako byste člověka nutili jíst pytle čistého rafinovaného cukru a u toho těžce pracovat na stavbě. Člověk sice neumře hned hlady, protože má kalorie, ale jeho tělo bude zdevastované a předčasně zestárne. U včel toto „zestárnutí“ znamená přeměnu na létavky, vyčerpání zimní generace a spuštění masivní slídivosti.
V moderním včelaření se proto doporučuje krmit buď po malých dávkách (aby se včely neuštvaly naráz), nebo sirupy v podletí doplňovat o bílkovinné a antioxidační složky, které tomuto předčasnému stárnutí a odbourávání vitellogeninu zabrání.
Zajímalo by vás, jak se z tohoto pohledu liší krmení obyčejným cukrem (sacharózou) od krmení průmyslovými invertními sirupy (glukóza/fruktóza)?