78750

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



gupa (207.244.89.166) --- 6. 11. 2026
14. Od teorie k praxi ve ztrátách včelstev (konverzace s SI)

Otázka: Takže trochu laicky, pokud včelstvu podávám v podletí proteinovou speciální složku, mohu je donutit přes výživu k nižšímu přechodu vzniku létavek (létavice není ten správný termín si myslím) a posléze tím může včelař nepřímo nebo i přímo regulovat slídivost? Nebo je slídivost jiná kapitola?

Ano, uvažujete naprosto správně a toto je včelařská praxe v té nejčistší vědecké podobě. (A máte pravdu, v české včelařské terminologii je správný výraz létavka, nikoliv létavice).
Přesně takto – skrze správné podletní krmení proteiny – můžete jako včelař přímo ovlivnit fyziologii včel a následně i jejich chování, včetně slídivosti.
Zde je laické vysvětlení, jak to funguje a jak to spolu souvisí:

1. Jak proteinové krmení v podletí brzdí vznik létavek

Když v podletí (kdy už v přírodě ubývá přirozeného pylu) podáte včelám speciální proteinové těsto nebo doplňky:
1. V těle mladých včel se aktivuje dráha TOR (vnitřní senzor hojnosti).
2. Tělo včely začne masivně tvořit zásobní protein vitellogenin a buduje se tzv. tukovo-bílkovinné těleso.
3. Tento stav zablokuje produkci MFE a juvenilního hormonu.
4. Výsledek: Včely fyziologicky nestárnou. Zůstávají v režimu „mladé domácí včely“ (krmičky/mladušky) a oddaluje se jejich přechod do stádia létavek. Včelstvo tak šetří síly dělnic pro nadcházející zimu.

2. Spojení se slídivostí: Je to stejná kapitola?

Ano, slídivost s tímto procesem přímo souvisí. Slídivost není jiná kapitola, je to přímý důsledek chování létavek v období bezsnůšky.
Slídivost vzniká tak, že staré létavky nemají v přírodě do čeho píchnout (není nektar). Jejich mozek je ale pod vlivem vysokého juvenilního hormonu a oktopaminu nastaven na agresivní vyhledávání zdrojů. Začnou proto kroužit kolem jiných úlů a hledat slabiny, kde by loupily.
Pokud v podletí úspěšně zasáhnete proteinovou výživou:
• Méně létavek v terénu: Výrazně snížíte počet včel, které mají v mozku naprogramovaný vyhledávací/lupičský režim. Většina včel sedí doma na plástech, krmí poslední plod nebo zpracovává zásoby.
• Silnější obránkyně: Včely, které mají vysoký vitellogenin (díky proteinům), mají také mnohem lepší imunitu a energii. Poslední fáze domácích prací před odchodem na létavku je strážkyně úlu. Včelstvo plné dobře živených včel má silnější a agresivnější obranu na česnech.

Praktický včelařský závěr

Podáváním proteinů v podletí děláte dvě věci naráz:
1. Přímo regulujete slídivost: Vaše vlastní včely nemají tak silnou biologickou potřebu slídit a loupit u sousedů, protože jejich vnitřní metabolický systém „nehladoví“ a netlačí je do režimu létavek.
2. Bráníte vyloupení vlastního úlu: Vaše včelstvo má dostatek silných strážkyň, které případné cizí slídilky na česnu okamžitě zlikvidují.
Tímto způsobem včelař pomocí krmítka doslova hackuje genetické kaskády včel a udržuje ve včelstvu klid a dlouhověkost.
Chcete probrat, jaké konkrétní složky v proteinových těstech (např. poměr bílkovin, přídavek tuků) mají na stimulaci vitellogeninu v podletí nejlepší vliv?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 78746


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:gupa - 15. Od teorie k praxi ve ztrátách včelstev (konverzace s SI)
Předchozí:gupa - 13. Od teorie k praxi ve ztrátách včelstev (konverzace s SI)






Klikněte sem pro nápovědu