75560

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 4. 2021
Re: Udrzitelna produkce ceskeho medu (75003)

"Když jsi napsal výhody tak napiš něco o nevýhodách (okresni kočovné komise,medný výnos medu za rok,nosema Apis,roztočík,nákup cukru na zazimování po kilu v některých letech,vzdělavání,sortiment na chov.atd)Včelaříl jsem za komunismů i teď a za mne včelaření v nynější době je jiný level. "
a
Kočovná komise akorát určovala, na která pole s řepkou a jetelem včelaři té které ZO měli kočovat a musel být tehdy kočovný průkaz, kde to tuším bylo zapisované, medný výnos , i když si to mnozí dnes myslí, rozhodně za komunistů nikdo nestanovoval, nereguloval a neurčoval, Nosema Apis byla podle toho, jak kdo léčil a o včely se staral, jako dnes je Nosema Ceranae a varaóza, roztočík byla záležitost 50 a 60 let, v 70 a 80 letech už nebyl, cuke šel ke konci socíku bez problémů kupovat třeba v Zemědělském zásobování nebo ze skladů cukrovarů v padesátikilových pytlích, v obchodech byl i v pětikilovém balení, ne jako dnes, kdy je výlučně jen v kilovkách a v akci se nesmí kupovat víc než 10 kilo cukru a v cukrovaru se s vámi vůbec nebaví, vzdělávání je dnes oficiální zgalšajtované na co nejsilnější včelstva v nástavkových úlech a na přešlechtěnou kraňku, což je jedna z příčin pro vznik hromadných úhynů, oficiální pomůcky na chov v obchodech jsou nesmyslyně předražené, protože se počítá s masívním dotováním včelaření....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 15. 4. 2021
Re: Udrzitelna produkce ceskeho medu (75003)

Já to vidím tak, že za socíku zhruba co každých desatero včelstev, to roční výnos ze včelaření tak dva průměrné měsíční platy. A to bylo včelaření v zadovácích, ne v dnešních nástavcích. Ostatně ani nikdo nebránil už tehdy včelařit v nástavcích, nástavkové úly se dělaly uže před takovými 150 lety.
Dneska musí být na takový výnos kolik včelstev v nástavcích? A to ještě jen tehdy, když vyjdou dobře ceny medu.
"Včelařit srdíčkem" je sice pěkné, ale pokud z toho nejsou současně i nějaké rozumné peníze, sotva tomu dnes někdo bude věnovat většinu nebo celý svůj volný čas. Zvláště dnes, kdy řekněme třetina lidí žije z ruky do huby a nemá ani peníze na to nejzákladnější na nějaký koníček. Další třetina si ve volném čase přivydělává druhou prací, aby na tom nebyli stejně jako ta první třetina, takže na to nemá ani čas. A zbytek, který má z práce dostatečné příjmy, si zase nemůže dovolit fungoval jen 8 hodin denně a zbytek mít volno, protože by o ten dostatečný příjem během pár let spolehlivě přišli, musí i mimo těch 8 hodin v práci se buď dál učit a vzdělávat nebo prostě pracovat. Zbývají jen důchodci, ale tam zase vzhledem k věku odchodu do důchodu zase většina lidí nebude mít dostatečně dobrý zdravotní stav, aby provozovali nějaké včelaření s nějakými většími fyzickými nároky na včelaře.
A když vezmeme množství sladiny, které včelstvo vytáhne, respektive posbírá z krajiny, jako zátěž krajiny při včelaření, je i toto horší dnes než dříve. Dnes jedno včelstvo v nástavkovém úle, vzhledem ke své velikosti, zatíží krajinu stejně jako dvě včelstva v zadovácích za socíku. Což je jeden z důvodů dnešního převčelení.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (93.89.102.199) --- 14. 4. 2021
Re: Udrzitelna produkce ceskeho medu

Tak dobře jako za komunistů se už sotva bude včelařit.
..............................................................
Když jsi napsal výhody tak napiš něco o nevýhodách (okresni kočovné komise,medný výnos medu za rok,nosema Apis,roztočík,nákup cukru na zazimování po kilu v některých letech,vzdělavání,sortiment na chov.atd)Včelaříl jsem za komunismů i teď a za mne včelaření v nynější době je jiný level.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.208) --- 14. 4. 2021
Re: Udrzitelna produkce ceskeho medu (74999)

Všechno zle je na něco dobré.Kdyby to mělo být jen jednoduché,máme tady mraky vcelarskych podnikatelu.Takhle je to o chlup složitější,náročnější a pro medokopy nepříjemnější.Vcelareni je především o srdičku a ne tunách medu a umetenych jednoduchých cestickach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 4. 2021
Re: Udrzitelna produkce ceskeho medu (74999) (75000)

Tak dobře jako za komunistů se už sotva bude včelařit.
Zaručený výkup všeho medu, bez ohledu na kvalitu, za 35 Kčs za kilo, podpora kočovných včelínů a zadarmiko převozy na řepku a na jetel, 60 Kčs za včelstvo v řepcě a 80 nebo 120 kčs, už přesně nevím, za včelstvo v jeteli...
A navíc k tomu v intravilánu obcí i v extravilánu plno kvetoucích trávníků, kvetoucích zarostlých ploch s ovocnými vysokokmeny a polokmeny, mšice v lesích rozmnožené možná díky exhalacích a současně včely, co medovici skutečně sbírají, ne ty dnešní kraňky.
Dneska už jen prostá konkurence, jak se po Sametu uvolnila možnost živit se profesionálním včelařením, tyto podmínky výrazně zhoršila. O tom, že lidi jsou dnes podstatně dál od přírodního prostředí než tehdy a kytky je obtěžují, takže lidi dnes raději beton, jehličnany a anglický co týden hoblovaný trávník nebo naopak nechávat plochy přírodě zarostlé kopřivam i a dalšími nekvetoucími plevely ani nemluvě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 13. 4. 2021
Re: Udrzitelna produkce ceskeho medu (74999)

Jsou dvě varianty, zákazník bude nebo nebude akceptovat cenu medu. Proti smíchaninám bojovat nelze. Poslední zážeh odporu byl utnut v zárodku a otočení kabátu proti české produkci jako povinné prodané složce v hyper super marketu. Koronavirus ještě více pomohl těmto kšeftům našich politiků, kteří mohou jen konstatovat, že medu je dost, včelaři si nemají naco stěžovat. Mají své dotace a nějaké počasí se přeci ovlivnit nedá. Takže asi tak.




...........
Jiri (178.22.113.5) --- 13. 4. 2021
Udrzitelna produkce ceskeho medu

Vazeni pratele, nechci plakat nad rozlitym mlekem.ale zdaji se mi podminky pro chov vcel, potazmo produkci medu cim dal narocnejsi.
Loni stale prselo, takze bilance druheho medobrani byla byla zaporna. Jistota byla pouze narazova snuska kvetovych medu...ale letos? Zasoby ve vcelach leti dolu, kdo nema vcely nafutrovane zasobami, zaplace...dubnove vcely nehynou hladem nybrz chladem...zni stare vcelarske porekadlo...kratkodobe ochlazeni mohou nafutrovany a hlavne silny vcely zvladniut, ale slabosi? Matky omezi kladeni a pokud jsou ve vcelach vetsi rozlohy plodu, ten vcely zrusi nebo se zachladi...takze nova generace, ktera ma nahrazovat zimni zde nebude. A kdo bude pracovat?
Rad bych se jeste milil, priroda je mocna carodejka ale pokud se podminky nezlepsi a prvni medobrani bude spatenka, budu nucen vcely spojit a prodavat med pouze zakaznikum, kteri akceptuji cenu ktera bude zacinat 2- dvojkou za svaz.sklenici.

Zasoby z minulych let jsou spotrebovane. Takze zakon nabidky a poptavky muze z nefalsovaneho medu udelat luxusni- tedy nedostatkove zbozi.

Boj s levnymi dovozovymi sirupy distribuovanymi supermarkety jsem vzdal. Letos zatim pujdu cestou prodeje mensiho mnozstvi za vyssi cenu. Uvidim v pulce kvetna jak matka priroda rozhodne. Ale v zime ani vceli kralovny nekladou na 100 proc a 1.5. Se blizi:-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 75000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Jiri (178.22.113.5) --- 13. 4. 2021
Udrzitelna produkce ceskeho medu

Vazeni pratele, nechci plakat nad rozlitym mlekem.ale zdaji se mi podminky pro chov vcel, potazmo produkci medu cim dal narocnejsi.
Loni stale prselo, takze bilance druheho medobrani byla byla zaporna. Jistota byla pouze narazova snuska kvetovych medu...ale letos? Zasoby ve vcelach leti dolu, kdo nema vcely nafutrovane zasobami, zaplace...dubnove vcely nehynou hladem nybrz chladem...zni stare vcelarske porekadlo...kratkodobe ochlazeni mohou nafutrovany a hlavne silny vcely zvladniut, ale slabosi? Matky omezi kladeni a pokud jsou ve vcelach vetsi rozlohy plodu, ten vcely zrusi nebo se zachladi...takze nova generace, ktera ma nahrazovat zimni zde nebude. A kdo bude pracovat?
Rad bych se jeste milil, priroda je mocna carodejka ale pokud se podminky nezlepsi a prvni medobrani bude spatenka, budu nucen vcely spojit a prodavat med pouze zakaznikum, kteri akceptuji cenu ktera bude zacinat 2- dvojkou za svaz.sklenici.

Zasoby z minulych let jsou spotrebovane. Takze zakon nabidky a poptavky muze z nefalsovaneho medu udelat luxusni- tedy nedostatkove zbozi.

Boj s levnymi dovozovymi sirupy distribuovanymi supermarkety jsem vzdal. Letos zatim pujdu cestou prodeje mensiho mnozstvi za vyssi cenu. Uvidim v pulce kvetna jak matka priroda rozhodne. Ale v zime ani vceli kralovny nekladou na 100 proc a 1.5. Se blizi:-(

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 13. 4. 2021
Re: spotřeba zásob (74990) (74991) (74992) (74993) (74994) (74995) (74996)

Po studeném máji Přijde za týden Medardova kápě 40 dní kape a za 14 dní tu máme svatou Annu, chladno z rána a je to zas v (_!_).

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 12. 4. 2021

Dneska v 9 ráno 13°C a konečně hodně včel na rozkvetlých meruňkách, o 2 hodiny později studený fučák a ani včela. Suma sumárum, letos zatím ani jeden den normální, že by se dalo posedět u včelínu. Je to už třetí rok po sobě co vkuse fučí, prší nebo mrzne, děs.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.213.137) --- 11. 4. 2021
Re: spotřeba zásob (74990) (74991) (74992) (74993) (74994) (74995)

Ano, zase znova a znova úplně to samé jako vloni i předloni. Přesně jak píšete, zima zima stále zima a mrzne, a když se jednou 1-2 týdny trochu oteplí, vichr, vichr, vichřice, a pak zase zima.

Tady severovýchod vodu nechci ani vidět, dnes je druhý den co konečně neprší, jinak nonstop pořád něco padá, modrá obloha a ostré slunce už jsem 2 roky tady neviděl, nanejvýš ráno slunko a pak bílá zapařená obloha jak pod foliovníkem, na střechách za poslední rok narostly brutálně lišejníky.

Už chybí jen studený máj v stdole ráj, a můžem zase krmit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.77.120) --- 11. 4. 2021
Re: spotřeba zásob (74990) (74991) (74992) (74993) (74994)

Letošek se fakt vyvedl...Bud je kosa nebo když je konecne trochu teplo,tak zase silně fouká,jako dnes,nárazy jako hrom..Rozdelaval jsem pole,10 cm vyschlych na prach.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 4. 2021
Re: spotřeba zásob (74990) (74991) (74992) (74993)

JJ, když jsem se díval předtím na předpověď, u norů, tak mělo být chladno jen 2 - 3 dny v příštím týdnu a potom zase teplo. Teď už má být chladno celý týden i s dalším víkendem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.77.120) --- 10. 4. 2021
Re: spotřeba zásob (74990) (74991) (74992)

Tak fouká,že jsou rady,když doleti pro vodu a vrátí se.Dokveta jiva,příští týden zase kosa.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 10. 4. 2021
Re: spotřeba zásob (74990) (74991)

Už to nebude trvat dlouho, ovocné stromky začínají kvést. A drobné ovoce, angrešt, rybíz možná už kvete, tam nemám přehled. Takže brzo už donesou víc než spotřebují.
A kde je v blízkosti listnatý les s příslušným porostem, plicníků, sasanek, petrklíčů atd, tak už asi nosí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.77.120) --- 9. 4. 2021
Re: spotřeba zásob (74990)

Jenom ať berou,co spotřebují se pak nemusí vytahovat.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(178.255.168.151) --- 9. 4. 2021
spotřeba zásob

současné počasí pěkně zamele zásobami. za posledních 7 dní -6 kg na váze dole.

Jak to máte vy?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.98.10.46) --- 8. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968) (74974) (74975) (74977) (74978) (74979) (74980) (74981)

Nějaký podrobnější postup by nebyl? Díky.

xxxxxxxxxxxxxx

20-30 cm klacíky jak prst /tuzka- do vazy pri izbovej teplote, voda cca do polovice..

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 8. 4. 2021
Re: Už to začíná kvést. (74984) (74985) (74986) (74987)

Vypadá to, že letos rostlinstvo funguje tak, že v teplých obdobích se rozjede a pokročí, v chladných se úplně zastaví a čeká na další teplé období. Ten myrobalán dnes večer v tom kvetení oproti včerejšku vůbec nepokročil. U myrobalánu to nevadí, těch pár stupnů pod nulou květy vydrží, ale až se rozjedou meruňky, broskve atd, tak to bude jiné kafe. Pokud bude smůla, rozjedou kvetení v teplém období a následně studené období ty květy zničí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.77.120) --- 8. 4. 2021
Re: Už to začíná kvést. (74984) (74985) (74986)

Studený maj,v stodole ráj.Jenom,aby nevyšla letos i tahle pranostika.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 8. 4. 2021
Re: Už to začíná kvést. (74984) (74985)

Březen za kamna vlezem, doben eště tam tam bodem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.87.185) --- 8. 4. 2021
Re: Už to začíná kvést. (74984)

U nás zatím nekvete nic a dobre tak.Ted se chumeli jak v lednu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 7. 4. 2021
Už to začíná kvést.

Dneska jsem viděl prvních pár květů na myrobalánu. Předjaří je tedy pryč a rozvinuté jaro je tady.
ještě než jsem to odeslal, tak jsem pro jistotu popad do ruky čelovku a šel se podívat a opravdu kvete. Na stromě bílo od prvních květů a na zemi bílo sněhu z přeháňky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta (81.161.64.3) --- 5. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968) (74974) (74975) (74977) (74978) (74979) (74980) (74981) (74982)

Dnes je zase plná včel. Roste proti svahu už 80 let. Znovu větvě zakořeňují. Zabírá kus plochy. Množím jen řízky.


http://leteckaposta.cz/774683103

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.8) --- 4. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968) (74974) (74975) (74977) (74978) (74979) (74980) (74981)

Jediné co u mne fungovalo u jivy,je vzít řízek jivy a naroubovat ho na řízek z vrby křehké a zasadit.Spodni snadno zakoreni,horní roste.Nikdy se mi nepovedlo zakorenit jivu.
Další jednoduchý způsob jak na jivu je nasbírat chomace chmyri,které odlétá větrem ze samicich jiv,dát je do truhliku na písek smichany se substratem,lehce přehodit a zalít.Semeno jivy má poměrně krátkou klíčivost,v letech,kdy po odletu semen zaprsi je jiva všude kolem mateřských rostlin,v suchých letech nikde.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 3. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968) (74974) (74975) (74977) (74978) (74979) (74980)

Nějaký podrobnější postup by nebyl? Díky.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gusto (195.168.229.168) --- 3. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968) (74974) (74975) (74977) (74978) (74979)

jivu zakorenovat vo vode nie v substrate

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968) (74974) (74975) (74977) (74978)

Doba pokročila, co dřív zaručeně vůbec nešlo, dneska s dnešními prostředky se něco množí řízky běžně.
Přirozeně musí se to vyzkoušet.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.8) --- 2. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968) (74974) (74975) (74977)

Jiva je řízky marná,nezakoreni jako jediná z vrb.To už je lepší ji naroubovat na snadno korenici vrbovy řízek jiné vrby a zasadit.Tedy pokud je to prava salix caprea.Vrba smithova vypadá podobné jako jiva,ale zakořeněné úplně parádně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 2. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968) (74974) (74975)

Klon vrby S021 taky dobře roste v suché půdě, snad téměř stejně jako vrba jíva. A přitom se dá, oproti vrbě jívě, i poměrně dobře množit, vedle řízků snadno pouštějí kořeny i větvičky ve vodě ve váze.
Letos jsem zjistil, že asi nějakou sladinu produkují i samičí rostliny vrby jívy, mám jeden větší exemplář vyrostlý na dvorku a včelyk létaly na jejich samičí jehnědy taky docela dost.
A zřejmě letos budu taky zkoušet vrbu jívu i množit, zelenými řízky se stimulátorem v rašelině by to snad mohlo jít. Jestli se to povede, mám nějaké kvalitou půdy horší kousek volné plochy, které plánuji zalesnit a vrba jíva by při tom mohla sloužit jako pionýrská dřevina, pod kterou by se už dobře dařilo skutečným dřevinám k zalesnění.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

pepan (217.170.101.106) --- 2. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968) (74974)

všechny druhy vrb jso dvoudomé stromy a produkuji pyl,(samčí) i nektar,(zamičí) a některé i medovici v paždí listů téměř po celý rok.
Tím?že jste včely pouštěl podmetem do ůlu jse si koledoval o zlodějnu. Vstu do úlu musí být jen tak veký aby bylyvčely schopny jej ubránit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.8) --- 2. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968) (74974)

Z vrby křehké mám akorát samci jedince oddělující novou výstavbu domku od mého stanoviště,rostou dík svedení vody z drenazi pod vozovkou právě k nim,jinak by uschly.Vzhledem ke kamenité půdě z bridlic,drob a slepencu se vrbam daří pouze u vodoteci nebo pramenist,tak jich tu v přímém jarním doletu je poskrovnu.Daleko hojnější je vrba jiva,ta snese naše rychle propustne kameni,kdy je pár dnů po dešti opět sucho,jako by ani nepršelo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta (81.161.73.217) --- 1. 4. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74968)

Fragilis /vrba křehká/ dává také nektar. Na česnech frmol. To jsme otvíral podmety aby se včely nezdržovaly na letácích, lítaly přímo na rámky. Kvůli loupeživým včelám nového včelaře nemůžu.
Barvou také zjistím z kterého úlu je roj, nebo cizí.



http://leteckaposta.cz/420902389

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 4. 2021
Re: Koupě včel (74971)

Na využití letošního včelařského roku pozdě rozhodně není.
Záleží v jaké stavu ty včely má, pokud vyzimovaly silné a na místě je raná snůška, třeba z řepky, mohou mít v úlech už významnou část prvního jarního medu. O to by pak byla těžší manipulace s úly při převozu či převážet trochu opatrněji.
Převoz musí být na větší vzdálenost než 2 - 5 kilometrů, jinak se létavky vrátí na původní místo a včelstva se až na pár týdnů zarazí ve vývoji, než dostatečný počet mladých včel předělá na létavky.
Co se týká moru plodu, nesmí se stěhovat včelstva ani z ohniska - nakaženého stanviště ani z ochranného pásma kolem takového ohniska.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.8) --- 31. 3. 2021
Re: Koupě včel (74971)

Není pozdě,hlavně chtěj doklad o negativním vyšetření na mor.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Zdeněk (46.135.35.41) --- 31. 3. 2021
Koupě včel

Dobrý den mám prosím dotaz,začínám s včelařením a kupují od včelaře tři včelstva s tím že mi je přenechá až 20 dubna není to už pozdě? Děkuji za odpověď. Zdeněk

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 30. 3. 2021
Re: tak jak dál (74969)

Mám to naopak, posledních 5 let zazimuju včelstva ve 3N, přes 20kg zásob a na jaře zbydou slaboši na 4 uličkách. VD úplně na minimu, ale včely jsou krátkověké. Linie jsou ty které přežívají z toho množím 1 oddělek od každého dobrého úlu, částečně přimíchány geny po F1 sklenar, vigor atd.... Jinak mizerie. Přes zimu postupně včely opouštejí úl nebo zůstanou na podložkách - hromady tisíce včel. Vloni tradičně propršely snůšky, tak byly na cukru, jinak MK řepka, bez rozdílu, s tím cukrem možná trochu lepší, nebyly teď aspoň úhyny jako minulé roky kolem 50%, ale zato dobrých včelstev je teď nad 6 uliček poskromnu.

Jednoznačně nemoci způsobující krátkověkké včely. Letos to bouchne na dalších stanovištích, a půjdou jednorázově celá stanoviště u těch co tyto problémy vůbec ještě neřešily. Můj názor.

Vloni už měly problémy i někteří místní včelaři si vůbec doplnit stavy co jsem zasclech, včelám chybí vitalita a síla na to aby se daly obírat o plod.

Čisté F1 jsou na tom s vitalitou poslední roky celkem dobře i vyzimávní je ok. Ale po rozpadu F1, je to špatný.

Takže stále kupovat F1 ???

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (37.48.26.80) --- 30. 3. 2021
tak jak dál

Tak už je veseleji.Včelky u mě velice dobře přezimovali.
Co za tím stojí? Správné léčeni včelstev proti varoáze,
rozumný odběr plodových plástů na tvorbu oddělků.Ponechání
části květového medu na přezimování.A především rozchov
vhodného plemeného materiálu.Línie kranské včely Peschetz
je do naších podmínek velice vhodná.Je to vhodné i pro
kombinace s línií Singer.Né vše si se vším sedne.
Šlechtění na ostrovech v severním Baltu - Německo má velice
dobré výsledky.Kvalita plemeného materiálu se bude ve stále
se zhoršujícím životním prostředím jedno značně prosazovat.
Hlavním kriteriem je úspěšné přezimování včelstev! Od toho
se odvíjí vše ostatní.I alespon částečná odolnost proti
včelím nemocem.Dobře přezimovat = hodně MEDU!


Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 30. 3. 2021
Re: Hladové včely. (74958)

15? 3 rousky? nějaký výkal řekl bych od motýlice a nějaké smítko měli. Co česno? Jak vypadá opratření proti slídivosti na česně? To by fotka nebyla? Co očka? CO dno? CO škvíry? A jiné úlové vůně co mohou podnítit loupeživost? Tz. Sklad souší, dostupnost plástů slídilkám jak ve skladu tak v obsazených nebo neobsazených úlech. Celkově slídivost velmi brzo opadá pokud se vůně před slídílkami schová a nebo dá do chladnějšího prostoru.
.......
Vojta (81.161.74.107) --- 27. 3. 2021
Hladové včely.

Včelařím 40 let, ale aby už nyní včely loupily jsem začal řešit, jak tu začal včelařit nový včelař. Už vloni jsem přišel o nakoupené matky. Když jsem mu to sdělil, tak odpověděl, že s tím nic neudělá, že je to příroda. Zlodějky jsem postříkal barvou, tak jejich stanoviště našel. Silné včelstvo se ubrání, ale kolik mrtvých včel i s pylem leží dnes před úly.

http://leteckaposta.cz/349708557

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 29. 3. 2021

https://www.osel.cz/11664-proc-kralovny-kvakaji-a-vceli-delnice-voni.html

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 3. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74959) (74962) (74963) (74965)

Podle nejnovější norské předpovědi má být příští týden zase hodně teplo, o velikonocích se má ochladit, ale už na konci velikonoc v neděli má být zase + 10 st C a o velikonočním pondělí už dokonce tady na severní Moravě teploty 15 ve dne a +5 v noci. Pokud ty poslední dva dny předpovědi odhadli správně, bude to další teplotní houpačka.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 3. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74959) (74962) (74963)

"Letošní jaro stojí vysloveně za houby.Prudke kolísání teplot vcelam rozhodne moc nesvědčí.Rozvolnit,stáhnout zpátky,rozvolnit chumac a zase zpátky.Po ochlazení na podložkách spousta vyhazených kukel,v ulech minimum otevřeného plodu."
a.
To bude asi takové jaro, kde se budou mnohem lépe rozvíjet včelstva spíš v uteplených úlech. Která zvládnou při oteplení a současném přínosu sladiny a pylu "napumpovat" velké plochy plodu a během ochlazení ty plochy plodu zvládnou bez větších ztrát včel a plodu udržet.
Myslím, že nyní se už včelstva nestahují do chumáče, snad maximálně slabší včelstva v úplně tenkostěnném úlu, kde včely teplotně neovládají vnitřní prostor úlu. Jinde zůstávají už trvalě rozvolněné, jen se v chladnějším odbobí trochu stáhnou a opustí některé okrajové plásty. Už kvůli plodování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 28. 3. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74959) (74962) (74963)

U středních včelstev na 5 uličkách před měsícem 2-8dm zavíčkovaného plodu. Nyní konec března jen 1-4dm, březen mrzlo a skoro vůbec neplodovaly! To moc nepřeje ani broukovi Varoa, letos by se měla potvrdit teorie jeho ne/přemnožování.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.8) --- 28. 3. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74959) (74962)

Letošní jaro stojí vysloveně za houby.Prudke kolísání teplot vcelam rozhodne moc nesvědčí.Rozvolnit,stáhnout zpátky,rozvolnit chumac a zase zpátky.Po ochlazení na podložkách spousta vyhazených kukel,v ulech minimum otevřeného plodu.Slabsi vcelstva zase zůstala na plodu odtržená od zasob,o čemž někteří vcelari zatím ani neví,pac ke vcelam jezdí na chatu,čas od času.Tak je co nosit,doufám,že nevykradaji uly na stanovistich podezřelých na MVP,kde ještě SVS neudělala prohlídku.Jaro úplně na prd.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 3. 2021
Re: Hladové včely. (74958) (74959)

U nás lísky většinou kvetou uprostřed zimy tak druhý, třetí den většího oteplení. Včely v té době často ještě nelétají a lísky tak nevyužijí. Pamatuji i že jehnědy lísky prášily i při velkém oteplení už v polovině ledna.
Aby u nás včely lísku využily, je třeba souvislou zimu s trvalou větší sněhovou pokrývkou s nízkými nekolísavými teplotami zhruba od konce prosince. A první obleva až v březnu, spíš ještě po polovině března. Potom lísky práší ještě na tajícím sněhu, ale včelky potřebují prolet a tak vyletí a klidně ještě na sněhu lísku využijí. Současně se sněženkami, ty prorážejí s květy vrstvu sněhu a ledu.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 3. 2021
Re: Hladové včely. (74958)

Včely jsou v předjaří velmi ochotné k loupení. Je to dáno tím, že včelstva, která ještě nejsou aktivní a silná, jsou stáhnutá dozadu v úlu, zatímco mnohem blíž vepředu u česna jsou nehlídané zásoby, na které včelstvo během zimy stáhnuté v zimním chumáči nedosáhlo a obešlo je. Tyto zásoby jsou tak úplně volně vybírány létavkami z jiných včelstev.
Problémem jsou ale současné na předjaří velmi vysoké teploty. Normálně jsou teploty nižší a tak si zásoby vybírají včely pouze z jednoho stanoviště, protože kvůli nižším teplotám včely nelétají víc než desítky metrů. Což nevadí, spíš to je dobře, protože se simuluje snůška a včelstva se podněcují. Jenže nyní jsou najednou teploty vysoké, dolet včel je na stovky metrů a zdroje nektaru a pylu v přírodě zatím ještě malé, takže včelstva vybírají i včely z jiných stanovišť jiných včelařů.
U mně nyní kvetou sněženky, bledule, krokusy, což je vzhledem k tomu, že sníh zmizel snad už před měsícem, strašně pozdě a potom k petrklíče. V listnatých lesích pokvetou asi ještě plicníky. A dokvétá vrba klon S021, který letos se květem dobře trefil do tohoto posledního oteplení a asi umožnil mým včelkám dobrou pylovou snůšku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74961


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.8) --- 28. 3. 2021
Re: (74954) (74956) (74957)

Dol je holt cim dal lepší.Kdyby tady bylo opravdu tržní prostředí s léčivy,bez dotací,a lobbingu CSV za jejich výrobky,tak přijdou zřejmé na buben.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74960


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.8) --- 28. 3. 2021
Re: Hladové včely. (74958)

Ja je hladové nemám a slidivost je také enormní,zatím kvetou jen sněženky a bledule,začínají lisky.Tohle změní až rozkvět jivy,zatim se včely nudi a nemají snusku.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74959


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta (81.161.74.107) --- 27. 3. 2021
Hladové včely.

Včelařím 40 let, ale aby už nyní včely loupily jsem začal řešit, jak tu začal včelařit nový včelař. Už vloni jsem přišel o nakoupené matky. Když jsem mu to sdělil, tak odpověděl, že s tím nic neudělá, že je to příroda. Zlodějky jsem postříkal barvou, tak jejich stanoviště našel. Silné včelstvo se ubrání, ale kolik mrtvých včel i s pylem leží dnes před úly.

http://leteckaposta.cz/349708557

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74958


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 27. 3. 2021
Re: (74954) (74956)

Skladován byl několik měsíců ve sklepě kolem stálých 15°C, měl jsem i několik let prošlé lahvičky a byly tekuté naprosto v pořádku, nikdy se nezakalily.

Navíc tyto léčiva jsou od nedávné doby oficiálně na jedno použití, expirace z nové várky je jen několik měsíců.
Já jsem použil v minulosti i prošlé, a to tehda byla trvanlivost i 2 roky, a v pohodě. Ale teď to je hrůza, přijedete na stanoviště, nachystáte včelstva, pásky a varidol zkrytalizovaný k nepoužitelný. Minule objednané formidoly na jaře nedodaly, čekalo se do léta.

Od té doby co ředitel Kamler skončil, hrůza a děs. Naposled jsem objednával, tak Kamler osobně zavolal, to byl přístup. Teď na kontaktování mailem neodpovídají, zajímají je asi jen masivní odběry Okresních organizací.

Jo a rozehřát Varidol nejde, trochu se odkalí, ale po vychladnutí se to vrátí do původního zákalu a tuhosti. A to nemluvím o tom, že skladovat se má v běžných podmínkách, zahřívání už se může poškodit, ale to nevím, DOL s lůzou nekomunikuje.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74957


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 3. 2021
Re: (74954)

"Varidol z DOLu už je zase zakalený, zkusil jsem jestli kape, ani kapka, samé krystaly! Jedná se o novější várku (zaručeně bezchybnou)distribuovanou po té ostudné aféře se zakaleným varidolem, a je to tu zase, si dělají srandu ?
Expirace - 3.2021 "
a.
Jestli je expirace 3.2021, tak stejně už za pár dní by se neměl používat. Minimálně ta šarže od konce března nepůjde zapsat do formulářů jako oficiální ošetření včelstva kvůli překročení expirace.
Třeba je ta krystalizace způsobena nízkou teplotou, potom by to mělo jít při velmi opatrném pomalém zvyšování teploty zase zkapalnit.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74956


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 27. 3. 2021
Re: buckfastská včela (74945) (74946) (74947) (74948)

No, ona je spíš přirozenější ta menší síla buckfastky než síla dnešní vyšlechtěné kraňky. V přírodě spíš přežívala slabší včelstva, která se usídlila v menších dutinách, o objemu tak kolem 10 litrů, než ta silná včelstva, co se usídlila v dutinách o objemech odpovídajících dnešním nástavkovým úlům, 20 - 40 a víc litrů. Ono totiž takhle velká dutina ve stromě má i velký vstupní otvor, kde se snadno, i přes zatmelení propolisem, v zimě za nízkých teplot, kdy jsou včely bezbranné, dostali škůdci. Třeba kuna nebo i hmyzožraví ptáci. Nebo, pokud vstup nebyl výše než takové 2 - 3 metry, tak třeba i obyčejné myšice.
a.
Jinak já jsem ještě zažil včelstva, která nebyla úplně překřížena na kraňku, ale byla to, včelstvo od včelstva různé, směs tmavé včely, kraňky a vlašky. Třeba zimování záleželo na typu zimy, když byla teplá zima a jen krátké mrazy, dobře přežívaly včely s rysy vlašky. Ty byly potom excelentní při rozvoji na jaře, protože jak plodovaly téměř průběžně přes zimu, tak měly nakonec naplodováno víc než kraňky a byly na jaře silnější a lépe využily časné jarní snůšky. Když byla zima chladná a delší, vlašky dostaly pořádný kartáč a dobře přežívaly ty druhé, s rysy kraňky, protože sice začaly plodovat až na jaře, ale strašně rychle se rozjely. Vlašky se na jaře z takové zimy dlouho vzpamatovávaly. Kraňkám naopak tehdy nevyhovovala kolísavá spíš teplejší zima, protože tozjely plodování už třeba při oteplení v polovině ledna a za pár dní toho tepla nasekaly vysoké množství plodu, pak při následném ochlazení, jak se snažily plod udržet, velmi utrpěly. Včelstva s rysy tmavé včely přezimovávaly v obou typech zim zhruba stejně, plodovaly občas i přes zimu, ale velmi málo, takže jim plodování nevadilo a velmi málo plodovaly i dlouho do jara, dokud se pořádně neoteplilo a venku nebyla pořádná nabídka pylu a nektaru. Teprve potom se pořádně rozjely. Tyto včely byly třeba na začátku řepky či květu ovocných stromů slabé, ale během této snůšky obvykle zesílily a na konci už přinesly dost medu a sílily dále. Vrchol síly pak měly na konci května, vrchol snůšky červen a červenec a ještě polovina srpna většinou medovicový med. Zatímco kraňka měla vrchol snůšky v květnu, už v červnu začínala uvadat, v červenci to bylo ještě horší a v srpnu už nic moc.
Vlaška byla, co se týká snůšky, tak mezi.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74955


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(91.221.212.49) --- 27. 3. 2021

Varidol z DOLu už je zase zakalený, zkusil jsem jestli kape, ani kapka, samé krystaly! Jedná se o novější várku (zaručeně bezchybnou)distribuovanou po té ostudné aféře se zakaleným varidolem, a je to tu zase, si dělají srandu ?

Expirace - 3.2021

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74954


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 27. 3. 2021
Re: bacf. (74950) (74951) (74952)

Ale ono se cosi ze žlutým zadečkem prostě dere přes hranice mezi Blavou a Šumavou. A je markantní rozdíl ve vlastnostech, síle a mednonosnosti a proti nemocem též. Kdo to neviděl, nepoznal, neví, to co se peče unás jako nejvyšší chov je blato a komerce a jen dotace. Včelí geny co vítězí mají větší sílu než nějaké články o pláči nad vlastním hrobem.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74953


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.8) --- 26. 3. 2021
Re: bacf. (74950) (74951)

Je to podobné,jako když někdo tvrdí pořád dokola,že za mrazů se nemá olizovat zábradlí.Hned je na zabradli několik jazyků.Bez varování by to málokoho napadlo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74952


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.8) --- 26. 3. 2021
Re: bacf. (74950)

Kdyby svaz nevymyslel komedii s plemenarskym zakonem kvůli znemožněni vzniku jiných chovatelskych sdruzeni vcel a směrování dotací tím jedinym správným směrem,nikdy by se nesnažilo tolik lidí buckfast vyzkoušet.Neni nad propagaci buckfast vyzdvihovanim kranky.Rekl bych,že dnes už rada lidi dělá přesný opak toho,co jim myšlenkově vnucuje svaz,protože už vedeni nevěří ani slovo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74951


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (89.24.40.212) --- 26. 3. 2021
bacf.

Několik línií této včely jsem také vyzkoušel a to od různých
chovatelů i slavných. Většina byla zcela podprůměrná.Až na
jednu línií,která byla vynikající extremně mírné,plodování
úžasné,stavba famozní, ale nenosili med! Ani od nich odchované matky nebyly lepší. Tak jsem od jejich dalšího
rozchovu upustil. O šlechtitelské práci Karla Kehreleho,
jinak Bratr Adam jsem toho načetl mnoho.Užasně poctivě
vedená plemenářská práce. Příklad, z 1000 ks. matečníku jich
po výběru použil pouze asi 300 ks.do produkčních včelstev.
Systém připařování různých kmenu včel je něco úžasného.
Vytvoření Backfatcké včely bylo jeho celoživotní dílo.
To co čeští chovatelé nabízejí jako backfast je pouhá komerce a špatný vtip. Kdo chce tak at si klidně zkouší.
Mimo oranžové včely žadný výrazný efekt nečekejte.
Jinak přeji upřimně úspěch s Backfast ,já to štěstí neměl.
Tak at se daří!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74950


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Ehra (89.24.40.212) --- 26. 3. 2021
bacf.

Několik línií této včely jsem také vyzkoušel a to od různých
chovatelů i slavných. Většina byla zcela podprůměrná.Až na
jednu línií,která byla vynikající extremně mírné,plodování
úžasné,stavba famozní, ale nenosili med! Ani od nich odchované matky nebyly lepší. Tak jsem od jejich dalšího
rozchovu upustil. O šlechtitelské práci Karla Kehreleho,
jinak Bratr Adam jsem toho načetl mnoho.Užasně poctivě
vedená plemenářská práce. Příklad, z 1000 ks. matečníku jich
po výběru použil pouze asi 300 ks.do produkčních včelstev.
Systém připařování různých kmenu včel je něco úžasného.
Vytvoření Backfatcké včely bylo jeho celoživotní dílo.
To co čeští chovatelé nabízejí jako backfast je pouhá komerce a špatný vtip. Kdo chce tak at si klidně zkouší.
Mimo oranžové včely žadný výrazný efekt nečekejte.
Jinak přeji upřimně úspěch s Backfast ,já to štěstí neměl.
Tak at se daří!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74949


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (46.135.94.8) --- 26. 3. 2021
Re: buckfastská včela (74945) (74946) (74947)

Strach z buckfast? Jiste,nenechá si kopat do své dotacni babovicky a kazit si vlastní kšefty.Pred lety na přednášce prezentoval to samo,úplně mimo téma přednášky.Nastesti si z podobných výstupů nikdo nic moc nedělal.Skoda času,místo podobné přednášky jsem mohl ostříhat pár stromků na zahradě.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74948


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 3. 2021
Re: buckfastská včela (74945) (74946)

Ono taky jestli kraňka není v České republice jako rasa včely přežitá? Kraňka se začala chovat hlavně proto, aby byla zachycena raná jarní snůška. Z řepky, z ovocných stromů v zahradách, z kvetoucích trávníků v zahradách i na extenzívních lukách atd, a to na úkor medovicové snůšky v lese v červnu, červenci a částečně ještě srpnu.
Jenže za opylování řepky zemědělci odmítli platit a nyní pěstované odrůdy řepky produkují buď málo nektaru, protože jsou vyšlechtěny tak, aby opylování včelami nepotřebovaly a energii místo do nektaru vkládají do tvorby semen. Nebo zemědělci používají pesticidy, které včely od kvetoucí řepky dlouhodobě odpuzují. Takže z řepky dnes je jen malá snůška. Polokmeny a vysokokmeny hrušní a jabloní ze zahrad vymizely, stejně jako pampelišky a jiné kvetoucí rostliny v trávnicích, takže ani tato raná snůška není. Neboli rannost kraňky u nás není využívána. Zatímco pozdnější snůška v lesích - medovice vypadá podle projevů, kapoek na listech nedotčeně, jenže kraňka ji nevyužije.
Takže jestli nebude lepší tu tmavou včelu do České republiky zse vrátit?
Kromě toho kraňka, jak se zdá, platí daň za nepůvodnost v české krajině. Je to horská včela navyklá na krátkou intenzívní snůšku, takže duben, květen a červen je tak akorát. A na konci června už podle všeho kraňka čeká ochlazení, pád teplot a nástup klidu v úlu. Ale ono je ještě červenec, srpen a často ještě září, než nastane kvůli nízkým teplotám doba klidu v úlech.
a.
Toto, a potom ještě to, že chovaná krańská včela je u nás přešlechtěná a kvůli tomu, že včelaři většinou neudržují své chovy a jen rozchovávají koupené matky, nemná genetickou diverzitu, vytváří podmínky pro současné plošné úhyny.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74947


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 26. 3. 2021
Re: buckfastská včela (74945)

A jak tu kraňku p. A. Cimala pozná? Loketního indexu? PCR testu? Podle plemenné knihy? Kde se bere materiál pro zápis do plemenné knihy? Dovoz? U chovatelů kteří problém s buckfastkou nemají a jsou někde v zahraničí schopni chovat dokonce několik plemen zaráz? Jestli ano nakupu je se a tady míchá, není problém jinde a ne v buckfastce? Nejde jen o komerci a jiné zájmy než typ středoevropského plemena?
.........
R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 3. 2021
buckfastská včela

Ve Včelařství č. 4/ 2021, viz článek A. Cimaly strana 116 - 118 o této včele.
Pročpak tam asi tuto včelu tak dehonestují? Jako by se v ČSV buckfastské včely panicky báli?
Co si o tom myslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74946


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (90.178.51.173) --- 26. 3. 2021
buckfastská včela

Ve Včelařství č. 4/ 2021, viz článek A. Cimaly strana 116 - 118 o této včele.
Pročpak tam asi tuto včelu tak dehonestují? Jako by se v ČSV buckfastské včely panicky báli?
Co si o tom myslíte?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 74945


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 75560 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 74945 do č. 75005)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu