Včelařská konference

Jak pak verit statistikam z Hradistka o poctu vcelaru a poctu vcelstev v CR,kdyz v hlasenich poctu nebo registraci maji vcelari takovy uzasny bordel?

Tak bych rekl, ze vzhledem k tomu, ze cast vcelaru (vcetne mne) se neucastni zadani o nestastne dotace,tak v tom zbytku dotacni koruny chtivych je vice nez 10 % bordelaru a sklerotiku.Hezka vizitka.

www.vcelarstvi.cz-6009 vcelaru nema hlaseni do Hradistka, 587 v nem vubec neni evidovano, dalsich 10 ani nikdy nebylo.Chyby v prohlasenich de minimis, chybejici potvrzeni o umisteni vcelstev atd atd. Seznam bordelaru po ZO....Hlavne zadat, zadat a zadat. Jak v materske skolce.Jak se nevodi za rucicku, tak.....

No jeden tu tvrdil (LD) a možná se najdou další, že včelsta už neléčí ani proti VD, nebo jen selektivně, tedy že jeho přirozený chov na volné stavbě jen s medem a bez zásahů do plodiště, tak že vyselektoval včelsta které odolají vysokým počtům VD, a nakonec se jich včely ještě zbaví groomingem.

Problémy zdravotního stavu včelstev.Na varoázu jsou léčebné
podpůrné přípravky.Na viry nejsou žádné.Na nosemu nějaké
přípravky jsou,ale jejich účinost je problematická.A co
když právě nosema a zejména ceráne je spouštěčem zhoršování
zdravotního stavu včelstev? Antibiotika neni cestou.Je to
dubová kůra nebo pelyněk a co přípravky na bázi formalínu?
O podmínkách přežívání nosemy mimo včely,informací je málo.
Jaká teplota likviduje spory nosemy? Šlechtitelské chovy
mohou fungovat,když nemají více než 50% vzorků nosemu.
Do 50% mohou produkovat matky na prodej.Zhoršování zdravotního stavu je souhrn všech negativních aspektů.
Kdo hledá ten najde.Celý svět čeká na včelařského MESIÁŠE.

Vážení přátelé.
Tak jak jsem již dřívé předeslal,účastníci této konference
i jinde se zcela zřejmě nechtějí vyjadřovat k současným
včelařským problémům.Důvod je zřejmý.Zdravodní problémy našich včelstev.Dle ne-příspěvku ani přednáška př.Klímy neměle očekávaný informační efekt.Popis problému je
žalostně málo.
A co nám zbývá,poradit si každý sám! Zatím používat současnou
metodiku ošetřování včelstev proti varoáze.A provádět si svú vlastní včelařský výzkum a za svoje.Vztady mezi včelaři
nejsou až tak idylické jak se předstírá.Mezi včelaři probíhá skrytý tvrdý konkureční boj,i o osobní prestiš.

Celý svět brojí proti varoáze,ale bohužel neuspěšně!

Provádíme stavbu větších úlů i jiných dřevěných konstrukcí a dřevo si chystáme zásadně svépomocí. Koupil jsem kvůli tomu i kvalitní omítací pilu, která dokonale srovná a uřeže fošny i laťky od firmy https://www.omitacipila.cz/ pořídíte tam omítací pilu od 130 tisíc korun

"Ona ta lesni snuska do budoucna je spis taky takove vcelarske science fiction. Parezy budou tezko pretezko davat medovici, leda tak vaclavky.Par let sice bude dobra nektarova snuska z malin, ostruzin a lesni burene (pokud bude vlaha a teplo, ale to pro zmenu skonci v momente, kdy nove vysazene paseky tu lesni buren zahlusi."
a.
No, dříve byly medovice nejen ze smrků. Javory, kleny i mléče,lípy velkolisté i malolisté, osiky, duby, možná i lužní les, kde byly hlavně vrby a topoly. Třešně ptačí...
Třeba medovice na osikách cca v prvním týdnu června byla dříve signálkou pro medovici na smrkách, ale dnes v nějakém zanedbaném lese s přirozeným náletem by mohla být i významným zdrojem.
Takže nějaká medovice může být i z listnáčů nebo míšených lesů, které vyrostou na míéstě dnešních kůrovcových ploch.
Problém vidím potom v tom, že prosazováním kraňky jsme si významně zničili pud včel sbírat medovici. Dříve stačilo najít ojedinělé kapičky na listech pod stromy a hned téměř vždy bylo na stromech nad těmito kapičkami vidět sbírat medovici i nějaké včely. Dnes pokud není strom medovicí zlitý, tak tam včely nejsou.
A kromě toho se domnívám, že dříve za socíku přispívalo k rozšíření mšic znečištěné ovzduší. Možná proto, že exhalacemi byly jehličky a listy poškozovány a mšice se potom snadněji dostávaly k potravě. Dnes je to ovzduší podstatně čistší.

"Spojovani je,rekl bych,znacne kontraproduktivni z duvodu zachrany takto postizenych vcelstev.To by se taky vcelar mohl uspojovat bez vysledneho efektu.Jistejsi je vse,co se nezda, okamzite likvidovat a nedovolit sireni dal."
a.
Takhle:
Když má včelař ostatních včelstev dost, tak to je bez diskuze. Že likvidace těch slábnoucích špatných, případně když je dost zima, aby se neloupilo, ponechání přirozenému úhynu je to správné řešení.
Když ale už včelař trne, aby mu vůbec nějaká včelstva zbyla a měl vůbec z čeho další rok ty včely rozchovávat, tak potom je to spojování nejlepší cesta, jak zajistit, aby aspoň nějaké včelstva přežila. Podle mne totiž v každém včelstvu, i ve včelstvu s včelami hodně poškozenými roztočem nebo nosemou, většinou nějaké množství i nepoškozených dlouhověkých včel. A může být těch nepoškozených dlouhověkých včel i poměrně dost, v nástavku pod takových 10 tisíc, v silně zůženém zadováku pod 5 tisíc, když ale ostatní poškozené krátkověké včely do prosince až ledna uhynou, samotných 5 - 10 tisíc dlouhověkých včel do jara včelstvo neudrží a i ty, jinak nepoškozené včely uhynou.
Mohlo se, když bylo ještě teplo, v září až říjnu ty včelstva zrušit a včely vytřepat. A ony by se vžebraly do okolních úlů a zůstaly a taky přispěly k přežití ostatních včelstev. Jenže jak poznat, že zrovna ty které silná včelstva, co vypadají v pořádku mají ve skutečnosti poškozené krátkověké včely a do zimy zeslábnou a uhynou? To se pozná teprve až ty včely do prosince až ledna skutečně zeslábnou.
Já to tedy vidím tak, že spojováním zesláblých včelstev, dvou nebo třeba i postupně 5 - 6 nakonec může v tom úlu nashromáždit dostatečný počet dlouhověkých zimních včel a jako jedno včelstvo tu zimu přežít.
A podle mne se tím i přispívá k výběru odolnějších včelstev. Totiž vybití všech včelstev na stanovišti, pokud jsou všechny slabá, a příští rok odchov včelstev z nakoupených silných a zdravých oddělků je určitě v zájmu vyšších okamžitých medných výnosů včelaře a menšího objemu práce se včelami. Ale z hlediska dlouhodobého výběru, minimálně desetiletí odolných včelstev to je kontraproduktivní. Pokud takhle budou postupovat všichni, budou včely stále stejně neodolné a budou periodicky velké plošné úhyny.

Chemicka naloz,ktera by mela klestika spolehlive utlumit, pokud se na to divame z pozice varroazy.To co vidime pouhym okem,bohuzel casto nestaci.Horsi to,co nevidime.A to je Nosema ceranae.Tak u tak rozsahleho uhynu jednoznacne rozbor na N. C a pripomenout si jak odpravuje loupici vcelstva, z nichz se za par dnu stanou vylupovana a rozjizdi se domino efekt,kdy v ule zustane hrst vcel s matkou nebo ani to. Na VF odkaz na dnesni prednasku na you tube na tema Podzimni uhyny vcelstev,prednasi Z. Klima. Mozna inspirace pro ty, kteri si mysli, ze staci jen likvidovat klestika jako driv a bude vse v poradku.Nebude,doba se zmenila.

Proc by mela platit dotace clenske prispevky? U nas je vybirame normalne do 31.12.Kdo nezaplati, nebude clen. Dotavi dostanou az nekdy v lednu.
V normalni vetsine spolku ( mimo CSV) je prirozene platit clenske ze sveho a ne k tomu uzivat cast dotaci. Ona 1.D nese nazev Podpora vcelarstvi a ne podpora svazu.Snad neni tak tezke, pokud chci byt nekde clen, tak platim z vlastni kapsy. Mne clenske stoji nejakych 1800 kc, dotace neberu.

Kontrola dle pravidel administrace konci kdy? Vydanim rozhodnuti o prideleni dotace. Stalo se tak uz? Nestalo.Tudiz koho bavi kontrolovat pocty vcelstev na dotaci, muze kontrolovat nekdy do Silvestra, mozna dele.

A hlášení szif je od nějakého počtu uhynulých včelstev? Protože po termínu žádosti o dotaci 1D některá včelstva uhynou, to je v posledních letech pravidlem. A 1D na jaře by zase nezaplatila členské příspěvky v ZO, takže změny asi nebudou, taky tomu mnohde říkají dotace na cukr, i když se jedná o opylování.

Protokol je pro administraci dotaci,o tom jestli temhle vcelstvum nalezi dotace rozhodne SZIF.Ale opet to ukazuje jak dulezite je prevest 1.D na jarni pocty vcelstev a ne na uhynule podzimni pocty.

,,sepsat protokol o úhynu včelstev"
---------------------------------
K čemu je to dobré?

A co jste mu připoměl jaké nouzové řešení pro žijící včelstva. Úhynů už jsem viděl spousta, ale teď v listopadu dá se něco dělat než jen čekat do jara?

Na řepku se uvádí 4 včelstva na hektar. Když je teplo a nefučí vichr, tak 5 a více kg přínos sladiny je běžný i když bylo některé roky sucho, jen pak rychleji odkvetla. Nejde ani tak o medníky, ale je důležité aby bylo nacpané i plodiště, protože pak přichází období slabé snůšky nebo hladu jako letos, a když nevyjde ani lípa, tak je to hlad dvojnásobný. U svazenky bude zavčelení taky hrát roli.

Ona ta lesni snuska do budoucna je spis taky takove vcelarske science fiction. Parezy budou tezko pretezko davat medovici, leda tak vaclavky.Par let sice bude dobra nektarova snuska z malin, ostruzin a lesni burene (pokud bude vlaha a teplo, ale to pro zmenu skonci v momente, kdy nove vysazene paseky tu lesni buren zahlusi.Tak zbyde jednou za x let jedle, lipa, ktera u nas nemeduje a pozemky, ktere se nam vcelarum podari osit vcelarskym osivem.U nas svazenka.

Ja letos repku mel cca 200 metru od stanoviste a nedala vubec nic (nastesti).Jednak bylo sucho jako krava a navic do ni zemedelec pouzil v postriku nejaky repelent,za coz mu musim zpetne podekovat (cesta jak zabranit plizivym otravam),protoze letos mam vcely bez poskozeni z tehle pseudosnusky.Jarni med jsem az na vyjimky netocil vubec (ac byl prevazne z ovocnych stromu a javoru),zustal vcelam na spotrebu v sezonu.I diky tomu jsem si mohl odtocit cca 10 kg tmaveho z lesa na vcelstvo.Kdo vytocil jarni med,dalsi vytaceni se nekonalo,co vcely donesly, malem nestacilo.Co je lepsi,postrik s repelentem nebo vcelstvo plne bordelu z repky v medu a pylu???

Tak dnes jsem byl u dotyčného včelaře sepsat protokol o
úhynu včelstev.Jedná se o 3 stanoviště.Sepsání bez problému.
Protokoly zašlu na SZIF.Znova jsem mu připoměl co by měl nouzově udělat pro dosud žijících včelstev,a to ihned!!
Mám dojem,že to je marné.Příměr RAMBO fyzický zdatný a
mimořádně inteligentní,především v krizových situacích!!!
Nemám až tak dojem,že tato včelstva uhynula na varoázu.
Hlavní přičinu bych viděl v chybné technologii ošetřování
včelstev,a tím následné problémy.Letošní rok od 10.července
mimořádná slídivost,která trvalá až do ochlazeni.Ale ta
včelstva která na podzim loupila si to místo pamatují a na
jaře začnou tam kde na podzim skončila!!Přezimování včelstev
bude u mnoha včelařů velký problém.

Na dost místech kdyby nebyla řepka jako jediná hlavní snůška, tak neví co je to nástavkový úl. I dvouprostorové úly v posledních 2 studených ufučených a deštivých jarech bez řepky byly byly prázdné, když končí poslední jabloně, tak včelymají akorát pro sebe. Když máte hlaví snůšku z lesa, tak to je jiná.

Tak nejak po svych zkusenostech s repkou vidim, ze lepsi varianta je od ni odjet pryc a vratit se az tahle podivnost dokvete. Nejde ani tak o otravy letavek, coz je vetsi ci mensi mire pravidlo ale o dlouhodoby ucinek prisunu pylu a nektaru z repky,byd muzou na stanku CSV v Lyse Andrejovi tvrdit, jak je repka pro vcely prospesna.Bohuzel snad jen z politickeho ritolezectvi, jinak je temer k nicemu.

Spojovani je,rekl bych,znacne kontraproduktivni z duvodu zachrany takto postizenych vcelstev.To by se taky vcelar mohl uspojovat bez vysledneho efektu.Jistejsi je vse,co se nezda, okamzite likvidovat a nedovolit sireni dal.
Vcelstva na prodej, stovky vcelstev dokonce na prodej. Proc? Proto aby si vcelari, kteri prisli o sva vcelstva, koupili na jare zrovna tak nacata vcelstva,o ktera stejne prijdou dalsi rok??? Sice chapu, ze komercni provoz se nejak uzivit musi,ale pak by mel prodavat vcelstva v top kvalite a ne neco, co ma problem prezimovat.

A ještě jednou, prosím, Ehra, byla v doletu problémových stanovišť u Vás významnější řepková jarní snůška? Nejde mi přímo oto, žeby řepka mohla za něco, ale jde mi o něco jiného jako vliv, co je spíš chronologicky a v čase provázané.

Spojování je dobré, ale jen v případě tom, že je vhodné spojovat. Když probíhá destrukce, spojování není řešení.

> R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 11. 2020
Re: tak jak dál (74506)

".Můj kvalifikovaný odhad do
konce roku další úhyny asi 150 až 200 včelstev.
Pokud se jara dožije 50 až 100 včelstev tak to bude relativně
úspěch."
a.
Sílu včelstev je třeba sledovat a pokud budou příliš zesláblá, je třeba nemilosrdně spojovat. V zimě, hlavně za mrazu to jde s nástavkovými úly perfektne.

Podle webu by to měly být dva kolegové kteří včelaří dohromady a orientují se na jakýsi typ investic do včelstev. To neřeším. Mít včelstva na prodej, také neřeším, zajímalo by mne jestli včely na prodej byly prodány všechny. Tak jen pro zajímavost.

Druhak množství včelstev sice hraje úlohu při množení nějaké infekce, ale to znamená zpravidla, že i jedno infekční včelstvo může za stagnaci celého stanoviště. Takže pravidlo převčelení není přímo úměrný úhynům. Vtom souhlasím s Ehra.

Musí se hlavně brát vpotaz jedna věc. Není běžné, aby někdo jen tak uměl včelařit s 450 včelstvy. I Ehra by měl problém takové množství zvládnout.

Další jsou znalosti, s konvenčním přístupem jdou zvládnout, protože Veselý v Dole nebyl špatný výzkumník a zohledňoval u svých výrobků blbuvzdornost.

Je důležité pochopopit, že to cose děje na jednom stanovišti se nemusí dít na druhém. Proto ošetřování jak na běžícím pásu typu "Rambo" je často špatně.


Jinak říkám, ať si to druhá zkusí, já se bavím už nějakou dobu chovem, takže to přeji každému komu se rozsvítí v hlavě znak dolaru když se bavíme o chovu včel. CHov včel je často takto vnímán, ale není tomu tak. Kdo chce včely chovat a nebo jen chovat a skončit protože je to drahé je mít, by si to měl vyzkoušet, proto, aby došel jestli se na chov včel jako člověk hodí. Chytáráků a ryhlokvašek je plno na Zemi dost. Tím ale nechci říci, že touto chybou se na Svitavsku velcí včelaři nepoučí. Chybama se totiž, Ehra, čato hodně naučí.

".Můj kvalifikovaný odhad do
konce roku další úhyny asi 150 až 200 včelstev.
Pokud se jara dožije 50 až 100 včelstev tak to bude relativně
úspěch."
a.
Sílu včelstev je třeba sledovat a pokud budou příliš zesláblá, je třeba nemilosrdně spojovat. V zimě, hlavně za mrazu to jde s nástavkovými úly perfektne.
Ono v každém úlu jsou podle mne nějaké zimní včely ale pokud se počet včel v zimě sníží pod určitou hranici, mají i ty zimní včely smůlu a uhynou s těmi krátkoživotnostními poškozenými ostaními. Spojováním se může dosáhnout toho, že součet těch zimních včel překročí hranici, nad kterou jsou schopny vydržet do jara a získané spojované včelstvo, pokud jsou ostatní věci, hlavně dostatek zásob v dosahu, v pořádků, tak s velkou pravděpodobnost přežije.

Zůstal v těch včelstvech nějaký plod - dalo by se zjistit napadení roztoči?
Když fasoval takový chemický arzenál, tak by mě zajímalo kolik jich tam zbylo.

Karel

A co byste udělal aby neuhynuly?
Kdybyste měl čas,
To by mě fakt zajímalo.

Karel

I baletka to zvládne, když všechno je jak má být, je snůška, vývoj včelstev v termíny prací plynule navazují. Letos to tak nešlo, a jestli má 250 včelstev s menšími výnosy a živí se tím, tak na rozhazování peněz za pomocníky asi taky nebude.

Je rozdíl obhospodařovat tolik včelstev oproti stanovišti kde jich je zlomek a časově se to dá udělat. A taky hodně včelstev na stanovišti = rychlejší množení VD a kolapsů, nic nového.

doplnující informace,jeden subjekt 450 včelstev,na 8 stanovištích.Ale 2 stanoviště,která jsou od sebe vzdálená
jen 500 metrů je nebo bylo 97 a 161 to jest 258 včelstev.
Vytvořená včelstva pro jarní prodej!
Ostatní včelaři 100 včelstev.Snůškový dolet beru 2 až 3 km.
Užívnost prostředí nízká.Obsluha těchto 8 stanovišt je pouze
jeden a čtvrt včelaře! Uly nové až velice zachovalé.Včelí dílo
nepokálené plásty na zimování až moc světlé!
Léčiva která použil Gabon flum.Formidol,Varomed,a Varidol
jsem mu osobně dovezl.
U tohoto subjektu došlo k podcenění letošní včelařské sezony!!
Takovýto počet včelstev nemůže ošetřovat " baletka " ale
"Rambo" Ostatní včelaři dosud bez úhynu.

No ze 147 pro produkci medu, dle výroční zprávy, docílil chovatel investorovej, cca 20kg/včelstvo a 60 rojů. No mám jen otázku pro Ehra, kvetla uněj řepka? Protože tam kde kvetla a zároveň zní včely nosily, tam měly včely velké problémy. Alespoň umne. Tam kde kvetla a nenosily např kvůli větru, tam v podstatě včely čučely v úlech a baštili co jsem jim dal a tam jsou v pohodě, stejně jako místa bez řepky.

Dík za info.

Trosku hloupy nick ne? Nebral bych to jako chlubeni o zmaknuti, kdo tehdy cetl pozorne, urcite mu neuslo, ze to tam zatim funguje s drivejsim zpusobem "lecby",ale zaroven si je plne vedom, ze existuje moznost, ze to jednoho hezkeho dne skonci. Ale jelikoz pan kolega neni dogmatik, urcite jste zaznamenali, ze se na ty "svetle zitrky" ceskeho vcelarstvi pripravuje testovanim a seznamovanim se s jinymi moznostmi nez je potlacovani klestika ala Dol,pac klestik je jen cast skladacky toho, co se dnes deje. Takze bych si ten ironicky hryzanec nechal.

Není to tak dávno,co se tu ehra chvástal,jak to tam kolem sebe v organizaci má vše pod kontrolou a zmáknuté, žádné úhyny.Nebyly to náhodou dřív také jen polokontroly?

Že by Medová farma Svitavy.

/=/Ehra

Co to znamená polokontrolovat? Zajímavé slovo, tak by mě zajímalo co si pod tím mám představit...

Ehra, okolo tebe je tolik chovatelů se stovkami úlů, nebo to bereš jako součet a odhad úhynů které jsi viděl u vícero chovatelů?

Stručné informace k mému příspěvku ze dne 7.11.2020.
Nemohu zacházet do detailu,ač bych chtěl,ale je tady GDPR.
Počáteční stav 450 včelstev nyní úhyn min. 100 včelstev.
Osobně jsem polokontroloval.Můj kvalifikovaný odhad do
konce roku další úhyny asi 150 až 200 včelstev.
Pokud se jara dožije 50 až 100 včelstev tak to bude relativně
úspěch.A také je podstatné v jaké zdravotní kondici!!
Dal jsem postup na zmírnění těchto úhynu.Což bylo realizováno
pouze velice omezeně.Především v důsledku nedostatku pracovní
kapacity.Jinak každý strůjcem SVÉHO štěstí.
Přičiny, první vytáčení na tvrdo,čekání na druhou snůšku,
která se v této převčelené lokalitě nekonala.!!!
Velice opožděné krmení/pokrmování / včelstev.
Enormní požadavky na stavbu plástů!Podobné problémy
má hodně včelařů.Hodně VD a neviditelné viry a N ceráne.
Včelařstí hamouní na to letos dojedou.
Včelař K už nyni úhyn 200 včelstev.

Hned na první stránce. Pastový med Medokomerc ČESKÝ MED 119kč/900g. Jak je vidět tak výkup medu od českých včelařů běží na plné obrátky. Chutná opravdu tak jako med od včel nebo to zas je cukr prohnaný přes ukrajinské včely, zkoušel to někdo?

https://kompasslev.cz/penny-market-letaky/aktualni-letak-na-tento-tyden-89725-0?hash=a43lkt

Rád bych se dozvěděl podrobnosti. Po fumigacích jsou spady VD letos celkem velké, ve stovkách a někde to jde přes tisíc, ztráty jsou zatím do 15%, ty co padly tak měly asi nejvíce VD. Ale je tu ještě zima a další můžou zeslábnout. Loni bylo roztočů určitě méně, někde jen pár kusů a padaly i celé stanoviště i s oddělky. Asi tak.

Včelař chovající takováto kvanta včelstev určitě není blbec a moc dobře ví,kde se staly chyby.
Vždycky jde jen o to,jestli si ty chyby přizná.

Vy ostatní ale aspoň máte o čem špekulovat :):)

Proč uhynulo včelaři 100vč, použil na jaře nebo v podletí něco proti VD? A může vůbec za to VD?

Tak jsem skusil osla , ale bohužel nedostupné.
Noční včely jsem skutečně měl,a to asi před 25 lety.
Byla to línie kranské včely Meluzinka. V době když kvetla
lípa , a byl měsíc v úplnku / a byla teplá noc / tak
létali na lípu až do asi 23 hod. Od té doby jsem tak
vynikajicí včelstva neměl!!! Všechny vlastnosti na
jedničku, ale šíleně bodavé a to pouze při odběru medu.
Měl jsem také včelstva která nedávala žihadla , ale
jen kousala kusadly,něco mimořádného,kež bych je
dnes měl.Ta by zvádla i VD.
Poslední dobou je tady na VK I na VF velice málo příspěvku.
Už vím proč.Včelaři sanují uhynulá včelstva.
Včela jsem byl u včelaře,uhyn 100 včelstev,a dalších
100 včelstev uhyne do jara.
Já osobně bez úhynu , a zvažují zda vúbec budu dělat
3 fumigaci či aerosol.Po 2 fumigaci min. spady.
V průběhu sezony jsem aplikoval léčiva Ekopol a Varomed.
Tak přátelé se nebojte a pište.
Ehra.Svitavy tel.732 372 995

https://www.osel.cz/11435-nove-objevene-druhy-vcel-sbiraji-nektar-v-noci.html

ScientificBeekeeping.com
Včelařství očima biologa

při první fumigaci 12 st.C, tam problém nem včely rozlezlé.

" A kyseliny to taky nejsou žádné přírodní vodičky, obyčejná tvrdá chemie, vždy mají vedlejší účinky na včely. Varidol a spol je oproti kyselinám měkota - naprosto žádné vedlejší účinky, blbuvzdornost, donedávna jistá účinnost."
A.
To je chemicky špatně pochopené. Varidol a spol nemá žádné OKAMŽITÉ vedlejší účinky. Zato všechny tyto včelí léčiva mají na člověka určité chronické vedlejší účinky. Pro včelaře, který s tím přichází párkrát za rok do styku a doržuje při tom hygienické zásady zanedbatelné. Ale pokud by se v tom člověk ráchal denně od časného jara do pozdního podzimu, byly by ty vedlejší chronické účinky po nějakých letech pořádně znatelné. V tom směru budou ty léčiva, zejména Amitraz, odhaduji cca několikrát horší než třeba Roundup.
Kyseliny pro léčení včelstev jsou na tom přesně naopak. Mají velice silné okamžité vedlejší účinky, kvůli své žíravosti, ale při používané četnosti léčení nemají žádné dlouhodobé chronické účinky.

"Kdesi je tam Radime chyba. Nekolik let za sebou se mi podarilo v tehle saskarne dosahnout 0,pamatuju rok,kdy v ZO bylo 80% nul a jen 2 vzorky byly neco malo pres 1 cela. Vyborna startovaci pozice? Houbeles."
a.
A to já jsem zase normálně na podzim třikrát fumigoval nebo fumigoval dvakrát a jednou nechal důvěrníka na začátku prosince to udělat aerosolem, přes léto jsem posypy cukrem nebo podobné bláznění nedělal, o roztoče se vůbec nestaral A fungovalo to všechno 30 let, nějak od roku 1986 nebo snad 1992, kdy se roztoči u nás viditelně objevili až nějak do roku 2016 - 19. Kdy se teprve objevily úhyny.
Maximálně co jsem dělal navíc, jsem čerstvé roztoče z fumigace zamrazil v mrazničce a potom házel do odevzdávané měli v počtu právě těch 3 kusů na včelstvo, abych dosáhl i jarního ošetření nátěrem plodu. Tehdy to jinak nešlo. A zamrazil proto, protože jsem zjistil, že když jsou schovaní roztoči stačí a vysušení, tak je v laborce nenajdou. Musí to být čerství roztoči. A to má m včely v podstatě v nížině v katastru, kde je formálně zavčelení nějak 40 nebo 60 včelstev na km čtvereční.
Asi to bude v tom, jak už napsal někdo jiný, že dokud všechny ty články toho léčení fungovaly, tak se nemuselo nic kontrolovat a to léčení bylo funkční. Ale nyní v posledních letech, jak se to sype, tak to prostě přestává fungovat.

,,Včelstva po první fumigaci 0-5 brouků spad"
------------------------------------------------

A jaká teplota byla u první fumigace? Druhá fumigace píšte že byl hned po letovém dni tak včely byly třeba rozvolněné.

Na reinvazi bohate staci kolabujici roj,letos dik snusce jich bude spousta bez zasob na zimu. Nektere vyberou vcely ted, jine na jare, az to nekteri natrou, zafumiguji a za mesic budou hledet s otevrenou pusou.

To bych spis veril, ze se ta prvni fumigace nepovedla,pac spad po ni 0-5 je doslova neuveritelny.

Včelstva po první fumigaci 0-5 brouků spad, léčeno už nebyl plod, takže by teoreticky jedno ošetření stačilo. v pondělí, krásný letový den, uterý jsen fouknul znovu---spad 500 roztočů. Kde je vzaly? Vysvětluji si vis nadpis.
Pepa

Kdesi je tam Radime chyba. Nekolik let za sebou se mi podarilo v tehle saskarne dosahnout 0,pamatuju rok,kdy v ZO bylo 80% nul a jen 2 vzorky byly neco malo pres 1 cela. Vyborna startovaci pozice? Houbeles. Uz v cervnu padalo roztocu jak kviti po otrepu praskovym cukrem, kteri tam podle Dolske metodiky vubec byt nemohli.Tak k cemu ta zimni mel na varroazu je? Organizovane leceni??? Podle tydny predem naplanovanych terminu??? No pokud chceme snizit pocty vcelstev a mit spoustu vcelaru-neumetelu, smele vpred. Kazde stanoviste je jine a zadne centralni planovani dnes neplati.

Jojo, ta metodika která tu byla celá desetiletí nebyla špatná a fungovala. Špatnou se stává teď kdy všechny ty prvky metodiky selhávají. Jasně že jsou oblasti kde jedou bezeztrát bezezměn, ale určitě se nejedná o zavčelené oblasti v nížinách, spíš naopak izolovanější stanoviště, lesy nad 500mnm, to se nedá srovnávat.

A kyseliny to taky nejsou žádné přírodní vodičky, obyčejná tvrdá chemie, vždy mají vedlejší účinky na včely. Varidol a spol je oproti kyselinám měkota - naprosto žádné vedlejší účinky, blbuvzdornost, donedávna jistá účinnost. S kyselinama to si musí každý udělat svůj vlastní výzkum a několikrát se vydrbat. Koupit a nastrkat do včel formidoly a dávkování podle návodu je jednoduchí, ale výsledek může být všelijaký.

Kdo fumiguje pečlivě a má úly v pořádku, tak nikdy nemá u nějakého včelstva kompletní výpadek ošetření. Maximálně má, a to jen dost náhodou, výpadek jednoho ošetření ze tří. tři roztoči na včelstvo ve směsném vzorku pak obvykle říkají to, co tam je, maximálně 3 - 6 roztočů na 1 včelstvo ve měli.
Problém je ale v tom, že když za měsíc v zimě spadnou v jednom včelstvu až tři roztoči, na jaře je v tom včelstvu až několik živých. Těch roztočů z těch 500 - až 3000, kteří tam byli v září, kteří jsou nejodolnější.
Pravda je skutečně, že dnes už to je prakticky jedno, léčiva jsou na onci životnosti plus organizované léčení je zrušeno, takže množení na léčiva odolných roztočů a šíření z neléčených včelstev někde z okolí je víc než pravděpodobné.
Dříve, dokud bylo léčení organizované, se ale mělo léčit víckrát, ne na ten minimální spad, ale až na prakticky nulový spad. Potom by se roztoči odolní proti léčivu šlechtili jen minimálně a léčiva beze změny mohla být odolná dodnes a ještě hodně let dál. Bohužel.
Teď to budeme muset sfoukávat jen s přírodními léčívy s menší účinnosti.

3 roztoci na vcelstvo nerikaji nic.Kdy vetsina pochopi, ze tenhle idiotismus nic neresi?

A když se ošetří pětkrát klidně i bez plodu, a roztoči přežijí v desítkách, že na konci sezony v podletí po KM jsou tisícové spady? Proč se neumí zbavit roztočů ani ti co klíckují matky a pak 2x fumigují, neumějí se s tím smířit, tak řeknou reinvaze od souseda který neklíckuje. Kdo ale monitoruje ne jen podložky, ale i prohlídky plodu, nebo foretické roztoče po těch ošetřeních? Stejně je to už všecko fuk, nakonec padnou včelstva, která vůbec s roztoči problémy nemají nebo byly roky tzv varoatolerantní že vůbec nezeslábly při kolapsech ani když měly hodně VD, a teď jsou přesně u těch prázdné úly jako b to byly největší citivky na stanovištích. A z chovatelského hlediska se jede zase od nuly.

Ono hlavně 3 roztoči v průměru na včelstvo je moc. Kdo ty tři roztoče měl, tak ten roztoče šlechtil na odolnost k léčivu.
Správný počet měl být odhadem tak půl roztoče na včelstvo. Možná ještě méně. Neboli už od začátku neošetřovat třikrát, ale čtyřikrát, možná až pětkrát.

k čemu je,
je to byznys pro laboratoře a ukazujeto, že stádo je zvládnuto dělat nesmysl

Díky Radime za odpověď jen ty jsi napsal co se dělo v minulém čase,dá se s tebou sohlasit.Pořád pozůstatek NF Co jsi psal v reakci 74471 mi připadá v čase přítomném protože s tou rozdrcenou mělí to není na desitky let Znám osobně že na vyšetření poslal strouhánku i tam byl nalezen 1 brouk nechci o tom polemizovat dovedu si to představit ,že to ulpělo na boku nádobky při vyletí. Další případ odběr vzorků na kleštika rok 2020 včelař hospitalizován na požadání odběr důvěrníkem on zvědavý kolik ma kleštiků ve vzorku napočítal ze 3 včelstev 87 kleštiků. Výsledek 0 neptej se jakou dostal na to na výborovce odpověď. Zdeněk

Nekolik roku za sebou mam 0 a kazde leto a podzim jsou tam roztoci znova. Tak k cemu cela ta sarada se zimni meli na varroazu je???

Proc mit duveru k vysetreni zimni meli na pocet roztocu, kdyz je to cele nic nerikajici pro vcelare a dobre jen na tahani penez od statu na statni zakazku???