78721
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", 
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. 
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
| JosPr (46.135.68.19) --- 15. 11. 2020Re: tak jak dál (74524)
 Chemicka naloz,ktera by mela klestika spolehlive utlumit, pokud se na to divame z pozice varroazy.To co vidime pouhym okem,bohuzel casto nestaci.Horsi to,co nevidime.A to je Nosema ceranae.Tak u tak rozsahleho uhynu jednoznacne rozbor na N. C a pripomenout si jak odpravuje loupici vcelstva, z nichz se za par dnu stanou vylupovana a rozjizdi se domino efekt,kdy v ule zustane hrst vcel s matkou nebo ani to. Na VF odkaz na dnesni prednasku na you tube na tema Podzimni uhyny vcelstev,prednasi Z. Klima. Mozna inspirace pro ty, kteri si mysli, ze staci jen likvidovat klestika jako driv a bude vse v poradku.Nebude,doba se zmenila. 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74533
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.6.226) --- 15. 11. 2020Re:  (74528) (74529) (74530) (74531)
 Proc by mela platit dotace clenske prispevky? U nas je vybirame normalne do 31.12.Kdo nezaplati, nebude clen. Dotavi dostanou az nekdy v lednu. 
V normalni vetsine spolku ( mimo CSV) je prirozene platit clenske ze sveho a ne k tomu uzivat cast dotaci. Ona 1.D nese nazev Podpora vcelarstvi a ne podpora svazu.Snad neni tak tezke, pokud chci byt nekde clen, tak platim z vlastni kapsy. Mne clenske stoji nejakych 1800 kc, dotace neberu.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74532
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.212.49) --- 14. 11. 2020Re:  (74523) (74525) (74526)
Na řepku se uvádí 4 včelstva na hektar. Když je teplo a nefučí vichr, tak 5 a více kg přínos sladiny je běžný i když bylo některé roky sucho, jen pak rychleji odkvetla. Nejde ani tak o medníky, ale je důležité aby bylo nacpané i plodiště, protože pak přichází období slabé snůšky nebo hladu jako letos, a když nevyjde ani lípa, tak je to hlad dvojnásobný. U svazenky bude zavčelení taky hrát roli.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74527
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.6.87) --- 14. 11. 2020Re:  (74523) (74525)
 Ona ta lesni snuska do budoucna je spis taky takove vcelarske science fiction. Parezy budou tezko pretezko davat medovici, leda tak vaclavky.Par let sice bude dobra nektarova snuska z malin, ostruzin a lesni burene (pokud bude vlaha a teplo, ale to pro zmenu skonci v momente, kdy nove vysazene paseky tu lesni buren zahlusi.Tak zbyde jednou za x let jedle, lipa, ktera u nas nemeduje a pozemky, ktere se nam vcelarum podari osit vcelarskym osivem.U nas svazenka. 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74526
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.6.87) --- 14. 11. 2020Re:  (74523)
 Ja letos repku mel cca 200 metru od stanoviste a nedala vubec nic (nastesti).Jednak bylo sucho jako krava a navic do ni zemedelec pouzil v postriku nejaky repelent,za coz mu musim zpetne podekovat (cesta jak zabranit plizivym otravam),protoze letos mam vcely bez poskozeni z tehle pseudosnusky.Jarni med jsem az na vyjimky netocil vubec (ac byl prevazne z ovocnych stromu a javoru),zustal vcelam na spotrebu v sezonu.I diky tomu jsem si mohl odtocit cca 10 kg tmaveho z lesa na vcelstvo.Kdo vytocil jarni med,dalsi vytaceni se nekonalo,co vcely donesly, malem nestacilo.Co je lepsi,postrik s repelentem nebo vcelstvo plne bordelu z repky v medu a pylu??? 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74525
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Ehra (37.48.17.208) --- 14. 11. 2020tak jak dál
Tak dnes jsem byl u dotyčného včelaře sepsat protokol o
úhynu včelstev.Jedná se o 3 stanoviště.Sepsání bez problému.
 Protokoly zašlu na SZIF.Znova jsem mu připoměl co by měl nouzově udělat pro dosud žijících včelstev,a to ihned!!
 Mám dojem,že to je marné.Příměr RAMBO fyzický zdatný a
 mimořádně inteligentní,především v krizových situacích!!!
 Nemám až tak dojem,že tato včelstva uhynula na varoázu.
 Hlavní přičinu bych viděl v chybné technologii ošetřování
 včelstev,a tím následné problémy.Letošní rok od 10.července
 mimořádná slídivost,která trvalá až do ochlazeni.Ale ta
 včelstva která na podzim loupila si to místo pamatují a na
 jaře začnou tam kde na podzim skončila!!Přezimování včelstev
 bude u mnoha včelařů velký problém.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74524
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.17.166) --- 14. 11. 2020Re: tak jak dál (74506) (74517) (74519) (74521)
 Tak nejak po svych zkusenostech s repkou vidim, ze lepsi varianta je od ni odjet pryc a vratit se az tahle podivnost dokvete. Nejde ani tak o otravy letavek, coz je vetsi ci mensi mire pravidlo ale o dlouhodoby ucinek prisunu pylu a nektaru z repky,byd muzou na stanku CSV v Lyse Andrejovi tvrdit, jak je repka pro vcely prospesna.Bohuzel snad jen z politickeho ritolezectvi, jinak je temer k nicemu. 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74522
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.17.166) --- 14. 11. 2020Re: tak jak dál (74506) (74517) (74519)
 Spojovani je,rekl bych,znacne kontraproduktivni z duvodu zachrany takto postizenych vcelstev.To by se taky vcelar mohl uspojovat bez vysledneho efektu.Jistejsi je vse,co se nezda, okamzite likvidovat a nedovolit sireni dal. 
Vcelstva na prodej, stovky vcelstev dokonce na prodej. Proc? Proto aby si vcelari, kteri prisli o sva vcelstva, koupili na jare zrovna tak nacata vcelstva,o ktera stejne prijdou dalsi rok??? Sice chapu, ze komercni provoz se nejak uzivit musi,ale pak by mel prodavat vcelstva v top kvalite a ne neco, co ma problem prezimovat.
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74521
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| gupa (93.92.52.23) --- 14. 11. 2020Re: tak jak dál (74506) (74517)
Spojování je dobré, ale jen v případě tom, že je vhodné spojovat. Když probíhá destrukce, spojování není řešení. 
 >   R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 11. 2020
 Re: tak jak dál (74506)
 
 ".Můj kvalifikovaný odhad do
 konce roku další úhyny asi 150 až 200 včelstev.
 Pokud se jara dožije 50 až 100 včelstev tak to bude relativně
 úspěch."
 a.
 Sílu včelstev je třeba sledovat a pokud budou příliš zesláblá, je třeba nemilosrdně spojovat. V zimě, hlavně za mrazu to jde s nástavkovými úly perfektne.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74519
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| gupa (93.92.52.23) --- 14. 11. 2020Re:  (74514)
Podle webu by to měly být dva kolegové kteří včelaří dohromady a orientují se na jakýsi typ investic do včelstev. To neřeším. Mít včelstva na prodej, také neřeším, zajímalo by mne jestli včely na prodej byly prodány všechny. Tak jen pro zajímavost.
 Druhak množství včelstev sice hraje úlohu při množení nějaké infekce, ale to znamená zpravidla, že i jedno infekční včelstvo může za stagnaci celého stanoviště. Takže pravidlo převčelení není přímo úměrný úhynům. Vtom souhlasím s Ehra.
 
 Musí se hlavně brát vpotaz jedna věc. Není běžné, aby někdo jen tak uměl včelařit s 450 včelstvy. I Ehra by měl problém takové množství zvládnout.
 
 Další jsou znalosti, s konvenčním přístupem jdou zvládnout, protože Veselý v Dole nebyl špatný výzkumník a zohledňoval u svých výrobků blbuvzdornost.
 
 Je důležité pochopopit, že to cose děje na jednom stanovišti se nemusí dít na druhém. Proto ošetřování jak na běžícím pásu typu "Rambo" je často špatně.
 
 
 Jinak říkám, ať si to druhá zkusí, já se bavím už nějakou dobu chovem, takže to přeji každému komu se rozsvítí v hlavě znak dolaru když se bavíme o chovu včel. CHov včel je často takto vnímán, ale není tomu tak. Kdo chce včely chovat a nebo jen chovat a skončit protože je to drahé je mít, by si to měl vyzkoušet, proto, aby došel jestli se na chov včel jako člověk hodí. Chytáráků a ryhlokvašek je plno na Zemi dost. Tím ale nechci říci, že touto chybou se na Svitavsku velcí včelaři nepoučí. Chybama se totiž, Ehra, čato hodně naučí.
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74518
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 14. 11. 2020Re: tak jak dál (74506)
".Můj kvalifikovaný odhad do
konce roku další úhyny asi 150 až 200 včelstev.
 Pokud se jara dožije 50 až 100 včelstev tak to bude relativně
 úspěch."
 a.
 Sílu  včelstev  je třeba sledovat  a pokud budou  příliš zesláblá,  je třeba nemilosrdně spojovat. V zimě,  hlavně za mrazu to  jde s nástavkovými  úly perfektne.
 Ono  v každém  úlu  jsou  podle mne nějaké  zimní  včely ale pokud se počet  včel  v zimě sníží pod určitou  hranici,  mají  i  ty zimní  včely smůlu  a uhynou  s těmi  krátkoživotnostními poškozenými ostaními. Spojováním se může dosáhnout toho,  že součet  těch  zimních  včel  překročí  hranici,  nad kterou  jsou  schopny vydržet  do  jara a získané  spojované  včelstvo,  pokud jsou  ostatní  věci,  hlavně dostatek  zásob  v dosahu, v pořádků,  tak  s velkou pravděpodobnost  přežije.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74517
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.212.49) --- 13. 11. 2020
I baletka to zvládne, když všechno je jak má být, je snůška, vývoj včelstev v termíny prací plynule navazují. Letos to tak nešlo, a jestli má 250 včelstev s menšími výnosy a živí se tím, tak na rozhazování peněz za pomocníky asi taky nebude.
 Je rozdíl obhospodařovat tolik včelstev oproti stanovišti kde jich je zlomek a časově se to dá udělat. A taky hodně včelstev na stanovišti = rychlejší množení VD a kolapsů, nic nového.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74514
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Ehra (78.80.28.62) --- 13. 11. 2020tak jak dál
doplnující informace,jeden subjekt 450 včelstev,na 8 stanovištích.Ale 2 stanoviště,která jsou od sebe vzdálená
jen 500 metrů je nebo bylo 97 a 161 to jest 258 včelstev.
 Vytvořená včelstva pro jarní prodej!
 Ostatní včelaři 100 včelstev.Snůškový dolet beru 2 až 3 km.
 Užívnost prostředí nízká.Obsluha těchto 8 stanovišt je pouze
 jeden a čtvrt včelaře! Uly nové až velice zachovalé.Včelí dílo
 nepokálené plásty na zimování až moc světlé!
 Léčiva která použil Gabon flum.Formidol,Varomed,a Varidol
 jsem mu osobně dovezl.
 U tohoto subjektu došlo k podcenění letošní včelařské sezony!!
 Takovýto počet včelstev nemůže ošetřovat " baletka " ale
 "Rambo" Ostatní včelaři dosud bez úhynu.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74513
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| gupa (93.92.52.23) --- 12. 11. 2020Re: Ehra (74509)
No ze 147 pro produkci medu, dle výroční zprávy, docílil chovatel investorovej, cca 20kg/včelstvo a 60 rojů. No mám jen otázku pro Ehra, kvetla uněj řepka? Protože tam kde kvetla a zároveň zní včely nosily, tam měly včely velké problémy. Alespoň umne. Tam kde kvetla a nenosily např kvůli větru, tam v podstatě včely čučely v úlech a baštili co jsem jim dal a tam jsou v pohodě, stejně jako místa bez řepky.
 Dík za info.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74512
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.90.55) --- 12. 11. 2020Re: Ehra (74509) (74510)
 Trosku hloupy nick ne? Nebral bych to jako chlubeni o zmaknuti, kdo tehdy cetl pozorne, urcite mu neuslo, ze to tam zatim funguje s drivejsim zpusobem "lecby",ale zaroven si je plne vedom, ze existuje moznost, ze to jednoho hezkeho dne skonci. Ale jelikoz pan kolega neni dogmatik, urcite jste zaznamenali, ze se na ty "svetle zitrky" ceskeho vcelarstvi pripravuje testovanim a seznamovanim se s jinymi moznostmi nez je potlacovani klestika ala Dol,pac klestik je jen cast skladacky toho, co se dnes deje. Takze bych si ten ironicky hryzanec nechal. 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74511
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Ehra (37.48.34.185) --- 10. 11. 2020tak jak dál
Stručné informace k mému příspěvku ze dne 7.11.2020.
Nemohu zacházet do detailu,ač bych chtěl,ale je tady GDPR.
 Počáteční stav 450 včelstev nyní úhyn min. 100 včelstev.
 Osobně jsem polokontroloval.Můj kvalifikovaný odhad do
 konce roku další úhyny asi 150 až 200 včelstev.
 Pokud se jara dožije 50 až 100 včelstev tak to bude relativně
 úspěch.A také je podstatné v jaké zdravotní kondici!!
 Dal jsem postup na zmírnění těchto úhynu.Což bylo realizováno
 pouze velice omezeně.Především v důsledku nedostatku pracovní
 kapacity.Jinak každý strůjcem SVÉHO štěstí.
 Přičiny, první vytáčení na tvrdo,čekání na druhou snůšku,
 která se v této převčelené lokalitě nekonala.!!!
 Velice opožděné krmení/pokrmování / včelstev.
 Enormní požadavky na stavbu plástů!Podobné problémy
 má hodně včelařů.Hodně VD a neviditelné viry a N ceráne.
 Včelařstí hamouní na to letos dojedou.
 Včelař K už nyni úhyn 200 včelstev.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74506
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.212.49) --- 9. 11. 2020Re: tak jak dál (74501) (74502) (74503)
Rád bych se dozvěděl podrobnosti. Po fumigacích jsou spady VD letos celkem velké, ve stovkách a někde to jde přes tisíc, ztráty jsou zatím do 15%, ty co padly tak měly asi nejvíce VD. Ale je tu ještě zima a další můžou zeslábnout. Loni bylo roztočů určitě méně, někde jen pár kusů a padaly i celé stanoviště i s oddělky. Asi tak.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74504
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Ehra (37.48.17.64) --- 7. 11. 2020tak jak dál
Tak jsem skusil osla , ale bohužel nedostupné.
Noční včely jsem skutečně měl,a to asi před 25 lety.
 Byla to línie kranské včely Meluzinka. V době když kvetla
 lípa , a byl měsíc v úplnku / a byla teplá noc / tak
 létali na lípu až do asi 23 hod. Od té doby jsem tak
 vynikajicí včelstva neměl!!! Všechny vlastnosti na
 jedničku, ale šíleně bodavé a to pouze při odběru medu.
 Měl jsem také včelstva která nedávala žihadla , ale
 jen kousala kusadly,něco mimořádného,kež bych je
 dnes měl.Ta by zvádla i VD.
 Poslední dobou je tady na VK I na VF velice málo příspěvku.
 Už vím proč.Včelaři sanují uhynulá včelstva.
 Včela jsem byl u včelaře,uhyn 100 včelstev,a dalších
 100 včelstev uhyne do jara.
 Já osobně bez úhynu , a zvažují zda vúbec budu dělat
 3 fumigaci či aerosol.Po 2 fumigaci min. spady.
 V průběhu sezony jsem aplikoval léčiva Ekopol a Varomed.
 Tak přátelé se nebojte a pište.
 Ehra.Svitavy tel.732 372 995
 
 
 
 
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74501
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 10. 2020Re:  (74490)
" A kyseliny to taky nejsou žádné přírodní vodičky, obyčejná tvrdá chemie, vždy mají vedlejší účinky na včely. Varidol a spol je oproti kyselinám měkota - naprosto žádné vedlejší účinky, blbuvzdornost, donedávna jistá účinnost."
A.
 To  je chemicky špatně pochopené.  Varidol  a spol  nemá  žádné  OKAMŽITÉ vedlejší  účinky. Zato všechny tyto  včelí  léčiva mají na člověka určité  chronické  vedlejší  účinky. Pro  včelaře,  který  s tím  přichází  párkrát za rok  do  styku  a doržuje při  tom  hygienické  zásady zanedbatelné. Ale pokud by se v tom  člověk  ráchal  denně od časného  jara do pozdního  podzimu,  byly by ty vedlejší  chronické  účinky po nějakých  letech pořádně znatelné. V tom  směru  budou  ty léčiva,  zejména Amitraz,  odhaduji  cca několikrát horší  než  třeba Roundup.
 Kyseliny pro  léčení  včelstev  jsou na tom  přesně naopak. Mají  velice silné  okamžité  vedlejší  účinky,  kvůli  své  žíravosti,  ale při  používané  četnosti  léčení nemají  žádné  dlouhodobé  chronické  účinky.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74497
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 30. 10. 2020Re:  (74490) (74491)
"Kdesi je tam Radime chyba. Nekolik let za sebou se mi podarilo v tehle saskarne dosahnout 0,pamatuju rok,kdy v ZO bylo 80% nul a jen 2 vzorky byly neco malo pres 1 cela. Vyborna startovaci pozice? Houbeles."
a.
 A to  já  jsem  zase normálně na podzim  třikrát fumigoval nebo  fumigoval  dvakrát a jednou  nechal  důvěrníka  na začátku prosince to  udělat  aerosolem,  přes léto  jsem  posypy cukrem  nebo podobné  bláznění  nedělal,  o  roztoče se vůbec nestaral A fungovalo to  všechno 30 let,  nějak  od roku 1986 nebo  snad 1992,  kdy se roztoči  u  nás viditelně objevili až  nějak  do  roku 2016 - 19.  Kdy se teprve objevily úhyny.
 Maximálně co  jsem  dělal  navíc, jsem  čerstvé  roztoče z  fumigace zamrazil  v mrazničce a potom  házel  do  odevzdávané  měli  v počtu  právě těch  3 kusů  na včelstvo,  abych  dosáhl  i  jarního  ošetření  nátěrem  plodu. Tehdy to  jinak  nešlo. A zamrazil  proto,  protože jsem  zjistil,  že když  jsou  schovaní  roztoči  stačí  a vysušení, tak  je v laborce nenajdou. Musí  to  být čerství  roztoči. A to  má m včely v podstatě v nížině v katastru,  kde je formálně zavčelení nějak  40 nebo 60 včelstev na km čtvereční.
 Asi  to  bude v tom,  jak  už  napsal  někdo  jiný,  že dokud všechny ty články toho  léčení  fungovaly,  tak  se nemuselo  nic kontrolovat  a to  léčení  bylo  funkční. Ale nyní  v posledních  letech,  jak  se to  sype,  tak  to  prostě přestává  fungovat.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74496
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| JosPr (46.135.72.159) --- 29. 10. 2020Re:  (74490)
 Kdesi je tam Radime chyba. Nekolik let za sebou se mi podarilo v tehle saskarne dosahnout 0,pamatuju rok,kdy v ZO bylo 80% nul a jen 2 vzorky byly neco malo pres 1 cela. Vyborna startovaci pozice?  Houbeles. Uz v cervnu padalo roztocu jak kviti po otrepu praskovym cukrem, kteri tam podle Dolske metodiky vubec byt nemohli.Tak k cemu ta zimni mel na varroazu je?  Organizovane leceni??? Podle tydny predem naplanovanych terminu???  No pokud chceme snizit pocty vcelstev a mit spoustu vcelaru-neumetelu, smele vpred. Kazde stanoviste je jine a zadne centralni planovani dnes neplati. 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74491
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.212.49) --- 28. 10. 2020
Jojo, ta metodika která tu byla celá desetiletí nebyla špatná a fungovala. Špatnou se stává teď kdy všechny ty prvky metodiky selhávají. Jasně že jsou oblasti kde jedou bezeztrát bezezměn, ale určitě se nejedná o zavčelené oblasti v nížinách, spíš naopak izolovanější stanoviště, lesy nad 500mnm, to se nedá srovnávat. 
 A kyseliny to taky nejsou žádné přírodní vodičky, obyčejná tvrdá chemie, vždy mají vedlejší účinky na včely. Varidol a spol je oproti kyselinám měkota - naprosto žádné vedlejší účinky, blbuvzdornost, donedávna jistá účinnost. S kyselinama to si musí každý udělat svůj vlastní výzkum a několikrát se vydrbat. Koupit a nastrkat do včel formidoly a dávkování podle návodu je jednoduchí, ale výsledek může být všelijaký.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74490
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 28. 10. 2020Re:  (74485) (74486) (74487) (74488)
Kdo  fumiguje pečlivě a má  úly v pořádku, tak  nikdy nemá u  nějakého  včelstva kompletní  výpadek  ošetření. Maximálně má, a to  jen  dost  náhodou,  výpadek  jednoho  ošetření  ze tří. tři  roztoči  na včelstvo  ve směsném  vzorku  pak  obvykle říkají to,  co  tam  je,  maximálně 3 - 6 roztočů  na 1 včelstvo ve měli. 
Problém  je ale v tom,  že když  za měsíc v zimě spadnou v jednom včelstvu až  tři  roztoči,  na jaře je v tom  včelstvu až několik  živých. Těch  roztočů z  těch 500 - až 3000,  kteří  tam  byli  v září,  kteří  jsou  nejodolnější.
 Pravda je skutečně,  že dnes už  to  je prakticky jedno,  léčiva jsou  na onci  životnosti plus organizované  léčení  je zrušeno,  takže množení  na léčiva odolných  roztočů  a  šíření  z  neléčených  včelstev  někde z okolí  je víc než  pravděpodobné.
 Dříve,  dokud bylo léčení  organizované,  se ale mělo  léčit víckrát,  ne na ten  minimální  spad,  ale až  na prakticky nulový  spad. Potom  by se roztoči  odolní  proti  léčivu  šlechtili  jen  minimálně a léčiva beze změny mohla být odolná  dodnes a ještě hodně let dál. Bohužel.
 Teď to  budeme muset sfoukávat  jen  s přírodními  léčívy s menší  účinnosti.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74489
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (91.221.212.49) --- 27. 10. 2020Re:  (74485) (74486)
A když se ošetří pětkrát klidně i bez plodu, a roztoči přežijí v desítkách, že na konci sezony v podletí po KM jsou tisícové spady? Proč se neumí zbavit roztočů ani ti co klíckují matky a pak 2x fumigují, neumějí se s tím smířit, tak řeknou reinvaze od souseda který neklíckuje. Kdo ale monitoruje ne jen podložky, ale i prohlídky plodu, nebo foretické roztoče po těch ošetřeních? Stejně je to už všecko fuk, nakonec padnou včelstva, která vůbec s roztoči problémy nemají nebo byly roky tzv varoatolerantní že vůbec nezeslábly při kolapsech ani když měly hodně VD, a teď jsou přesně u těch prázdné úly jako b to byly největší citivky na stanovištích. A z chovatelského hlediska se jede zase od nuly.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74487
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| Zdeněk (93.89.102.199) --- 25. 10. 2020Re: Zimní včelí měl na varroa 74471
Díky Radime za odpověď jen ty jsi napsal  co se dělo v minulém čase,dá se s tebou sohlasit.Pořád pozůstatek NF Co jsi psal v reakci 74471 mi připadá v čase přítomném protože s tou rozdrcenou mělí to není na desitky let Znám osobně že na vyšetření poslal strouhánku i tam byl nalezen 1 brouk nechci o tom polemizovat dovedu si to představit ,že to ulpělo na  boku nádobky při vyletí. Další případ  odběr vzorků na kleštika rok 2020 včelař hospitalizován na požadání odběr důvěrníkem on zvědavý kolik ma kleštiků ve vzorku napočítal ze 3 včelstev 87 kleštiků. Výsledek 0 neptej se jakou dostal na to na výborovce  odpověď.       Zdeněk
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74484
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 10. 2020Re: zimní měl (74479)
V laborce jsou  jeden  nebo  dva borci u  jednoho,  dvou  stolů  a doručí  jim plnou  dodávku  vzorků,  od třeba 50 ZO po 20 - 60 vzorcích.  A oni  to  mají do  týdne všechno zpracovat.
Takže to  tam  vysypou,  nalijí  olej,  zamixují,  najednou  po  100 vzorcích a pak  jen  kouknou a za dvě sekundy spočítají  počet toho  tmavého,  co  jim  plave na povrchu. Jestli  to  je půlka vyschlého myšího  hovínka nebo  roztoč nebo  něco  jiného,  to  neřeší. Zapíšou  do  tabulek  a do  PC,  vzorky vylejou do  filtru,  aby oddělili  olej  a měl  a hotovo. Následná  kontrola není. Tak  bych  řekl,  že to  stanovení  probíhá.
 Kde to  je v nějakých  kelímkách,  třeba od toho  jogurtu,  tak  to  nevysypávají,  jen  do  těch  kelímků  nalejou  olej. Mají  to  o  něco rychlejší  než  z  těch  tubusů.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74480
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
|  (81.30.243.226) --- 25. 10. 2020Re: Zimní včelí měl na varroa (74471) (74477)
Vážení,
 do tubusu měli jsem dal 0 roztočů. Dal jsem si na tom záležet. SVS v Jihlavě mě ve vzorku našla 14 ks. Jak je to možné? Bud mě je do vzorku přisypali v laboratoři SVS nebo mají ve výrobě skrytou závadu.
 Jakou k tomuto vyšetření máme mít důvěru?
 Stojí to nemalé peníze, včelařův čas u profes. vč. neproplacený + neproplacené pohonné hmoty.
 Jaký je výsledek ?  14 roztočů v kelímku.
 
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74478
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
| R. Polášek (90.178.51.173) --- 25. 10. 2020Re: Zimní včelí měl na varroa (74471)
Zdenku,  tvoje měl  je mi  srdečně u  zadele. 
Ale není  to  ještě tak  dávno,  kdy ZO včelařům  přebalovala jejich  vzorky měli. Na vzorky jsou  kelímky od jogurtů,  jenže ty mají  různé  šířky a výšky a v ZO neumí  balit kelímky různých  rozměrů jako  to  umějí  balit rozměrově různá  zboží  do  jedné  krabice v eshopech. Proto  ve výboru  sháněli  v obchodech  nákupy kelímky pouze jednoho  druhu  jogurtů a platta z  kartonu  na ně a přebalovali  do  těch  kelímků měl a posílali do  laborky v těch  kartonech. Jednu  dobu,  jestli si  to  dobře pamatuji,  dokonce včelařům  doporučovali,  jaké  druhy jogurtů  a v jakém  marketu  mají  pro  tu  měl  koupit. Před asi 5 - 10 roky sehnali  snad přímo  u  výrobce čisté  jednodruhové  kelímky na jogurt a začali je na měl  včelařům  rozdávat  i  s nalepeným  vytištěným  štítkem,  tak  potom  už  nepřebalovali. Ale stejně,  pokud má  tu  měl  "ve spárách" ZO, tak  považuji  za velmi pravděpodobné,  že pokud by se objevily nějaké "pochybnosti", klidně by ty kelímky,  před odesláním  do  laboratoře rozbalili a měl  kontrolovali.
 Co  se týká  počtu  80 tisíc včelařů,  mně se nechtělo někde na internetu  shánět  skutečný počet  včelařů  a tak  jsem  to  odhadl.  To  je ale jedno,  i  kdyby těch  včelařů  bylo  v ČR 800 tisíc, porovnat  dve databáze na dnešním  počítači  a vytahat ty včelaře,  co  jsou evidováni  v Hradišťku a nejsou  v databázi  vzorků  měli nebo  naopak  je na dnešním  počítači, pokud je právně napsaný  databázový  dotaz, záležitost  sekund až  desítek  sekund.  A pokud jsou v databázích  konzistentní  data,  což  snad v dnešní  době už  konečně jsou.
 | Odpovědět do diskuze
 na příspěvek
 číslo 74477
 
 Zobrazit
 odpovědi
 na tento
 příspěvek
 
 Zobrazit
 celé
 vlákno
 | 
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78721 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 74473 do č. 74533)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
	 
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu