75935

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Polášek (90.178.51.173) --- 1. 1. 2020
Re: : A jak dál? (73776)

"Z měli v zimním obdobím t.j.leden,února jsou včel většinou v chomáči,když se rozvolní některé kleštíky shodí zaleží na počasí.Jak tahle diagnostika začala tak to bylo začatkem 80 let tak ta byla jestli je kleštík vůbec přítomen.(utrácely se včelnice,když se našel 1 kleštik trvalo to skoro 2 roky) V té době se zimovalo v jednom nástavku tak nebylo hodně míst kde se mohl zachytit"
§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§§
V té době se dávno nezimovalo v jednom nástavku. V jednom nástavku se přestalo zimovat nejpozději tehdy, když se začalo jezdit na řepku, protože z jednoho nástavku nešlo včely zesílit tolik ,aby z řepky donesly rozumné množství medu. A kočování včelařů na řepku začali za socíku propagovat někdy od roku 1970 - 75 a cca od roku 1980 každý, kdo chtěl a mohl kočovat, tak na řepku kočoval. V jednom nástavku tak zimovali už jen důchodci, kteří to už nechtěli měnit a část, polovina, třetina malých včelařů, co měli jediné stanoviště na zahradě. Třeba otec začal zimovat v zadováku dohromady v plodišti i medníku někdy okolo roku 1973 . A to už na základě podnětu a zkušeností jiných, kteří to dělali už dávno předtím. a kvůli získání časného jarního medu. Který se při zimování v jednom nástavku celý spotřeboval na rozvoj.
Co se týká spadu roztočů, už hned od začátku se zavedlo léčení těmi dvěmi fumigacemi ke konci září až v říjnu, kdy se hlavně prvních 10 - 15 let vybili prakticky všichni roztoči už v tom říjnu. Do toho 15 prosince potom vždy proběhlo několik oteplení, při kterých včely roztoče uvízlé na rámkách v spodních nástavcích shodily dolů. Poslední léčení aerosolem už bylo tehdy hlavně pojistka pro případ, že by se v předešlých léčeních něco nepovedlo a tak pokud bylo všechno v pořádku, zabilo to maximálně jednotky roztočů ve včelstvech. Na plástech, kde by spadly do měli a zkreslily stanovení z měli, jich zůstalo jen minimum.
Zkreslení stanovení počtu roztočů v měli je tedy podle mně záležitost pouze posledních let, kdy se rozšiřuje vícenásobné ošetřování aerosolem jako časově výhodnější proti fumigaci, pokud se dělá najednou ve velkém množství včelstev a kdy se termíny léčení kvůli nebezpečí přinášení roztočů loupežemi posunují stále později.
a.
Navíc dlouho mrtví roztoči z nějakého důvodu nebyli v měli identifikováni. Já jsem totiž pár let, když se mně trojí ošetření jevilo už jako máo účinné a byl předpoklad, že by nějaký roztoč nejvíc odolný na léčivo přežil, do měli roztoče sebrané hlavně z první fumigace přidával, v počtu tří na včelstvo. Chtěl jsem totiž na jaře další ošetření a jinak než tím že se v měli našlo víc než tři roztoče na včelstvo to tehdy nešlo zařídit. Dokud jsem přidával roztoče jen schované z první říjnové fumigace, našli v laboratoři ze tří roztočů na včelstvo jen dva nebo dokonce jednoho. Teprve když jsem hned po fumigaci roztoče sesypal do lékovky, zamrazil v mrazničce a vytáhnul a přidal do měli až při závěrečném sesypávání vzorků okolo toho 15 ledna, začali v laborce nacházet plný počet přidaných roztočů plus nějaké skutečně spadlé roztoče, 3 - 4 na včelstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 73778


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:R. Polášek - Re: A jak dál?
Předchozí:JosPr - Re: : A jak dál?


Všechny správně vytvořené příspěvky na toto téma





Klikněte sem pro nápovědu