Včelařská konference

Stím bych polemizoval. Někde sm se dočetl , že roztoč přežije až 14 dní na
mrtvém plodu. Jestli se vyvyne v dospělce to nevím Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 1. 2015 12:18:48

Předmět: Re: Uhyny vcelstev


""Co když ten výskyt roztoče přímo úměrně souvisí právě se snahou jít do

zimy

s co nejsilnějšími včelstvy a novou matkou

Nová matka déle do zimy ploduje a více plodu = více roztočů

Starší matka dříve ukončuje plodování a proto platí, méně plodu = méně

roztočů."

Podle mně to je podstatný důvod. Novou matkou nevím, ale podle mých

některých pozorování má některé podzimní a zimní plodování charakter

záchranné snahy o doplnění počtu zimních včel na nějakou původní úroveň.

Nezávisí to potom ani tolik na stáří matky. Prostě včelstvo má nějak z doby

výchovy zimních včel zafixovánu velikost zimního chumáče. Pokud je část

této zimní generace poškozena roztoči, je krátkověká a hyne během podzimu,

září až listopadu, má včelstvo snahu v jen trochu teplotně příznivých

podmínkách se rozplodovat, aby ten počet zimní generace včel dohnalo. A

teplotně příznivé podmínky jsou dány dvěma okolnostmi. Za prvé okolní

teplotou nad nulou a za druhé současnou sílou včelstva, kdy hodně silnému

včelstvu stačí k rozplodování třebas jen teplota těsně nad nulou. Zatímco

slabé včelstvo potřebuje teplotu kolem poledne 10 - 15 st C a v noci

teplotu vyšší než + 5-10 st C.

Tam je potom vliv té nadmořské výšky, protože někde třeba v Polabské nížině

nebo u Znojma je v zimě pravděpodobnost teploty nad nulou a zimy bez sněhu

až 80 - 90 % proti zimě se sněhem a teplotou pod nulou. To pro ty silná

včelstva úplně stačí, mohou se během teplé zimy jako je tato nebo loňská,

rozplodovat v podstatě kdykoliv, kdy se k tomu rozhodnou. A ten týden až 14

dní mrazů, jaké byly třeba ke konci prosince, v silných včelstvev plod

přežije a a včely se vylíhnou, což je taky zásadní podmínka pro množení

roztoče. Zatímco ve slabých včelstvech, i když se rozplodují, nezvládnou

to, plod zachladne a nevylíhne se. Což automaticky znamená ozdravení od

roztočů, protože ti roztoči, co byli plodováním zlákáni a nalezli na plod,

zahynou taky.

Směrem s vyšší nadmořskou výškou a na sever se rozhraní mezi silnými

včelstvy, které si s každým plodováním v zimě vychovají další novou

generaci roztočů a slabými, kterým ten plod zachladne a roztoči v něm pod

víčky uhynou bez rozmnožení posunuje směrem k větší síle včelstva.

a

Podle mně o roky dříve, než některým včelařům začnou ty včelstva na podzim

padat, jsou ty včelstva v podletí roztoči poškozována a následně se tyto

včelstva snaží na podzim a v zimě zvýšenou mírou plodování to poškození

dohnat. Roztoči se tak v těch včelách intenzívněji množí, o několik

generací ročně víc, a protože taky v té době probíhá léčení, získávají ti

roztoči, co přežijí, mnohem rychleji odolnost na léčiva.

a

To podle mně může být vysvětlení toho, proč některým včelařům to hyne

kompletně a jiným málo. A proč slabá včelstva přežívají víc než silná."