78082

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 20. 1. 2015
Re: Uhyny vcelstev

Stím bych polemizoval. Někde sm se dočetl , že roztoč přežije až 14 dní na
mrtvém plodu. Jestli se vyvyne v dospělce to nevím Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>

Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 20. 1. 2015 12:18:48

Předmět: Re: Uhyny vcelstev


""Co když ten výskyt roztoče přímo úměrně souvisí právě se snahou jít do

zimy

s co nejsilnějšími včelstvy a novou matkou

Nová matka déle do zimy ploduje a více plodu = více roztočů

Starší matka dříve ukončuje plodování a proto platí, méně plodu = méně

roztočů."

Podle mně to je podstatný důvod. Novou matkou nevím, ale podle mých

některých pozorování má některé podzimní a zimní plodování charakter

záchranné snahy o doplnění počtu zimních včel na nějakou původní úroveň.

Nezávisí to potom ani tolik na stáří matky. Prostě včelstvo má nějak z doby

výchovy zimních včel zafixovánu velikost zimního chumáče. Pokud je část

této zimní generace poškozena roztoči, je krátkověká a hyne během podzimu,

září až listopadu, má včelstvo snahu v jen trochu teplotně příznivých

podmínkách se rozplodovat, aby ten počet zimní generace včel dohnalo. A

teplotně příznivé podmínky jsou dány dvěma okolnostmi. Za prvé okolní

teplotou nad nulou a za druhé současnou sílou včelstva, kdy hodně silnému

včelstvu stačí k rozplodování třebas jen teplota těsně nad nulou. Zatímco

slabé včelstvo potřebuje teplotu kolem poledne 10 - 15 st C a v noci

teplotu vyšší než + 5-10 st C.

Tam je potom vliv té nadmořské výšky, protože někde třeba v Polabské nížině

nebo u Znojma je v zimě pravděpodobnost teploty nad nulou a zimy bez sněhu

až 80 - 90 % proti zimě se sněhem a teplotou pod nulou. To pro ty silná

včelstva úplně stačí, mohou se během teplé zimy jako je tato nebo loňská,

rozplodovat v podstatě kdykoliv, kdy se k tomu rozhodnou. A ten týden až 14

dní mrazů, jaké byly třeba ke konci prosince, v silných včelstvev plod

přežije a a včely se vylíhnou, což je taky zásadní podmínka pro množení

roztoče. Zatímco ve slabých včelstvech, i když se rozplodují, nezvládnou

to, plod zachladne a nevylíhne se. Což automaticky znamená ozdravení od

roztočů, protože ti roztoči, co byli plodováním zlákáni a nalezli na plod,

zahynou taky.

Směrem s vyšší nadmořskou výškou a na sever se rozhraní mezi silnými

včelstvy, které si s každým plodováním v zimě vychovají další novou

generaci roztočů a slabými, kterým ten plod zachladne a roztoči v něm pod

víčky uhynou bez rozmnožení posunuje směrem k větší síle včelstva.

a

Podle mně o roky dříve, než některým včelařům začnou ty včelstva na podzim

padat, jsou ty včelstva v podletí roztoči poškozována a následně se tyto

včelstva snaží na podzim a v zimě zvýšenou mírou plodování to poškození

dohnat. Roztoči se tak v těch včelách intenzívněji množí, o několik

generací ročně víc, a protože taky v té době probíhá léčení, získávají ti

roztoči, co přežijí, mnohem rychleji odolnost na léčiva.

a

To podle mně může být vysvětlení toho, proč některým včelařům to hyne

kompletně a jiným málo. A proč slabá včelstva přežívají víc než silná."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65752


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

   
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 1. 2015
Re: Uhyny vcelstev

"Stím bych polemizoval. Někde sm se dočetl , že roztoč přežije až 14 dní na
mrtvém plodu. Jestli se vyvyne v dospělce to nevím Standa"
Nojo, ale něco jiného je dospělý roztoč, který má navíc v plodu určitou zásobu živin a v létě a něco jiného je, pokud během vývinu roztoče dojde k snížení teploty z těch 35 st C na teplotu 5 - 10 st C uvnitř opuštěného zachlazeného plodu. Ći dokonce na teplotu k nule a pod nulou na zachlazeném plodu vyhozeném včelami na dno úlu. Nevím to jistě, ale předpokládám, že s dost vysokou pravděpodobností ta teplota 35 st C na plodu je pro vývin roztoče podstatná.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65754


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

      
Potu?ník Václav (e-mailem) --- 21. 1. 2015
Re: Uhyny vcelstev

Zdravím.
Sice se budu opakovat, ale podle mne je hlavní problém s roztočem VD
způsoben účinností KM - formidolu, respektive nižší účinností v některých
letech.
Nabízí se vliv vlhkosti vzduchu v úlu a teplota. Také dlouhodobější
skladování deskám neprospěje.
Pokud se nedá KM včas, nebo pokud podmínky účinnost sníží, pak
nastávají problémy, které mohou skončit kolapsem včelstva.
A když už píšu o KM, je otázkou, zda dlouhodobé působení, byť nišší
koncentrace v konečném zúčtování nepoškodí dlouhověké včely. O vlivu par KM
na ostatní patogeny toho asi také mnoho nevíme.
VP

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65756


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

         
R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 21. 1. 2015
Re: Uhyny vcelstev

"Sice se budu opakovat, ale podle mne je hlavní problém s roztočem VD
způsoben účinností KM - formidolu, respektive nižší účinností v některých
letech.
Nabízí se vliv vlhkosti vzduchu v úlu a teplota. Také dlouhodobější
skladování deskám neprospěje.
Pokud se nedá KM včas, nebo pokud podmínky účinnost sníží, pak
nastávají problémy, které mohou skončit kolapsem včelstva."
KM jsem léčil naposledy před takovými 20 lety, od té doby pouze předepsané léčení na podzim fumigací a aerosolem. A nátěr plodu na jaře.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 65758


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno





Klikněte sem pro nápovědu