78189

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)



Jméno: E-mail:
Téma:
Příspěvek:
Jmeno sladkeho produktu vcelHeslo: Opište červené slovo pozpátku do kolonky.

U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.

Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma". V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...", která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku. Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)


Zběžné zobrazení

Archiv Včelařské konference


Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2014
Kvetoucí řepka Re: (64018)

"Dneska jsem viděl řepku. Na všech polích se začínají otevírat květy, některé pole jsou už žluté z jedné třetiny. To není apríl, to je realita. Rozkvétá švestka, třešeň ještě ne. Jistě velmi teplá zima. "

Tady na Ostravsku kvete řepka místy už nejméně týden. Ovšem jedná se evidentně o rostliny, jejichž rašení bylo aktivováno již prvními prosincovými mrazy a potom následujícícm prosincovým oteplením. V normální zimě by zimní mrazy tyto rašící rostliny zničily nebo aspoň zničily nadzemní část tolik, že by na jaře rostlina musela rašit znova, letos se to evidentně nestalo.

Většina řepky právě začiná nasazovat na vyhánění květu, je tak odhadem (pohledem z silnice)20 cm vysoká, ale místy je na poli až 1 - 2 rostliny na každém čtverečním metru, co už jsou vysoké takových 50 - 60 centimetrů a už nejméně celý týden kvetou.

Pro okolní včelaře je to nejspíš dobré, taková hustota květoucí řepky už musí stačit na kvalitní nektarovou a pylovou podněcovací snůšku, ale zemědělcům se to určitě nelíbí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64022


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 2. 4. 2014
Re: Bodavost vĂ????el (64013) (64014) (64015) (64017) (64020)

"Jestli se u vás včely vyhýbají řepce a dávají přednost ovocnému stromoví, tak je něco špatně. Když to bude ta správná řepka, tak včely půjdou přednostně na ni. A protože paběrkují na ovstr, tak ta řepka je partenogenezní GM svinstvo.<"

GMO řepka? V Evropě? V Evropě, kde se polovzdělaným antigmoaktivistům a fanatikům podařilo úspěšně infiltrovat až do nejvyšších úředníckých míst v Bruseli a jinde a úspěšně omezovat rozvoj evropského zemědělství a potravinářství prakticky absolutním sabotováním rozvoje pěstování GMO plodin a vyháněním firem a vzdělanců pracujících v GMO oboru?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64021


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 1. 4. 2014
Re: Bodavost vĂ????el (64013) (64014) (64015) (64017)

Včelstvo je monoflorní, neznamená, že když něco nenavštěvuje, je to svinstvo. Včelstvo nosí tolik, kolik může nanosit. Jestli má např hodně úlové činnosti, neuvolní tolik létavek, což v závislosti natom může rychleji nastarovat rojovku kterou může zpříčinit pouze to, žesi někdo myslí, že když bude hodně podněcovat sirupy, nanosí mu včely hodně medu.
............
> (193.179.175.210) --- 1. 4. 2014
Re: Bodavost vĂ????el (64013) (64014) (64015)

Jestli se u vás včely vyhýbají řepce a dávají přednost ovocnému stromoví, tak je něco špatně. Když to bude ta správná řepka, tak včely půjdou přednostně na ni. A protože paběrkují na ovstr, tak ta řepka je partenogenezní GM svinstvo.<

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64020


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 1. 4. 2014

Lokalita Opavsko 235m.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64019


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin H. (90.177.148.94) --- 1. 4. 2014

Dneska jsem viděl řepku. Na všech polích se začínají otevírat květy, některé pole jsou už žluté z jedné třetiny. To není apríl, to je realita. Rozkvétá švestka, třešeň ještě ne. Jistě velmi teplá zima.

Otázka je, z čeho vlastně bude med?

Síla včelstev je sice nadprůměrná, ale není tam nová snůšková generace a teploty kolem 16°C ve dne a v noci a ráno kolem 3°C nejsou nijak pro snůšku dobré.

Myslím, že toto nepamatují ani staří včelaři nebo??







Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64018


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 1. 4. 2014
Re: Bodavost vĂ????el (64013) (64014) (64015)

Jestli se u vás včely vyhýbají řepce a dávají přednost ovocnému stromoví, tak je něco špatně. Když to bude ta správná řepka, tak včely půjdou přednostně na ni. A protože paběrkují na ovstr, tak ta řepka je partenogenezní GM svinstvo.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64017


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 1. 4. 2014
Re: Bodavost vĂ????el (64013) (64014)

Pro mne to neznamena nic,letos to maji vcely z cesna do lanu repky 2 metry.Asi neni strikajici jezevec jako strikajici jezevec...Letos jsme repkou doslova obseti kolem dokola.Spis se z hruzou divam na nakvetajici tresne,tresnovy medik asi letos nebude,priroda je rychlejsi jako rozvoj vcelstev,tresne kvetou u nas o 20 dni driv nez jine roky..JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64016


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(78.102.197.133) --- 1. 4. 2014
Re: Bodavost vĂ????el (64013) (64014)

Myslím že žádnou pohromu.Alespoň u nás,kdy se včely řepce spíš vyhýbají a přednost dávají jednoznačně jabloním,které kvetou paralerně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64015


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.136.180) --- 1. 4. 2014
Re: Bodavost vĂ????el (64013)

Začíná období postřiku řepky, co to pro nás včelaře znamená? H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64014


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 31. 3. 2014
RE: Bodavost vĂ????el

Já byl včelami poučen proč nosit kuklu. Bodla mně do víčka a žhadlo se
zalomilo, samozřemě pak z víčka lezlo dovniřní strany. V nemocnici je
nemohli hodinu najít.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 31. 3. 2014 19:07:03
Předmět: RE: Bodavost vÄ???el

"Čtu to jako pohádku o včelach vrazích. Já jdu do včel v kratasích a dostanu

méně žihadel než oblečen. Kuklu někdy použiji jen proto že to někdy je
nepříjemné dostat žihadlo do oka. Když jsou některé bez matky taky to je
jeden důvod k bodavosti dám do kuřačky trochu propolisu a je klid. Je ale
nepříjemné když vám lezou po zádech a jste tam lechtivý. To raději to
políbení žihadlem Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 31. 3. 2014 8:11:39

Předmět: RE: Bodavost vÄ???el


"Zuřivost včel, kterou popisujete, znám ještě z doby, kdy jsem měl tmavé
včely, spíše již jejich bastardy v šedesátých letech. Ještě jako dítko
školou povinné jsem chodil do školy pěkně oteklý. Když nás kolega pozval, ať
se jdeme podívat na jeho včely, že už má tu kraňku, nemohli jsme uvěřit, co
to je, že jsou asi nemocné, když na nás tak zuřivě neútočí, jak jsme zvyklí.

Poznámka: včely neútočí na umělou hmotu, proto nosím ke včelám silonový
plášť (navíc se dobře pere) a další věc - při odkládání nástavků je
podkládám silným igelitem (jsou to nepoužité pytle na umělá hnojiva). Včely
na ně prakticky nelezou a většinou není co sklepávat zpět do úlu.

Nejvíce je dráždí např. vlněnný svetr či cokoliv vlněnného, asi z toho cítí
srst. To mne vyškolily ty tmavé včely, které v něm doslova ryly, než nalezly
oko, kterým se dá prolézt pod.

Pepa



-----Original Message-----

From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek

Sent: Monday, March 31, 2014 5:50 AM

To: Včelařský mailing list

Subject: Re: Bodavost vÄ???el



"Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2
nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely
nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř Propukla ve včelstvu panika on
usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused
který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady
systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.

Nepomáhal kouř ani voda.

Pepan"



Tady je vidět, když ten nachmelený včelař usnul kousek u úlů, že včelkám
primárně vůně alkoholu nevadí. Jinak by ho rozzuřené včelky usnout
nenechaly. Včelkám nejspíš vadí až opilecké nešetrné zacházení anebo možná
smrad z cigaret z oděvu, pokud se pije v zakouřeném prostředí. Nebo možná
nějaké přídavné látky spojené s konkrétní lihovinou. Snad fernet, absint atd
mě namátkou napadají anebo naopak levné nekvalitní lihoviny typu denaturáku
rekultivovaného savem. ( nic bych nedal za to, že spousta levných jinak
stoprocentně legálních lihovin má tento původ)



Taky se mně jednou stalo. Za mladých let jsem jednou zapařil přes den a
nějak se stalo, že jsem musel do včel. Asi roj, už si nepamatuji. Měl jsem z
toho zásahu respekt, protože jsem tehdy všude ve včelařské literatuře četl,
že včelky nesnášejí alkohol a opilého zuřivě napadají a já měl nějaká piva i
nějaké štamprlky. Pamatuji si, že jsem měl poněkud problémy s koordinací a
přesností pohybů , ale jinak jsem se snažil se včelkami dělat šetrně a
opatrně. A ono se nic nestalo, včelky v pohodě......



Když už jsou včelky rozzuřené tak, že na pohybující se postavu včelaře útočí
stovky včel jen proto, že se pohybuje, bez žihadel to nejde. Desítky jich
potom sedí na včelaři, lezou, až i přes silné gumičky na rukávech a
nohavicích najdou nějakou škvíru, kterou se dostanou dovnitř nebo i přes 2

- 3 vrstvy silné látky najdou dírku anebo mezírku mezi nitěmi, kudy dostanou
žihadlo na kůži včelaře. Nějaké se vždy usadí na kukle včelaře a z půl
centimetru potom totálně zuřivé bzučí včelaři rovnou do ucha, to taky moc k
pohodě včelaře nepřispívá.

Musel by to být jednodílný oblek typu chemického Atombordelu s integrovanými
botami, rukavicemi a ochranou hlavy, to všechno z více vrstev silnější
látky, aby to ochránilo před žihadly takhle rozzuřených včel.""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64013


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 31. 3. 2014
Re: Bodavost vĂ????el (64011)

Jo, toho vylepšení smradu z kuřáku, lepší by bylo z vykuřovadla, či dýmidla,propolisem, nebo voskem, jsem začal používat před mnoha lety. Ty potvůrky jsou v té parádní vůni mnohem klidější.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64012


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

BlaĹžena DvoĹ?ĂĄkovĂĄ (e-mailem) --- 31. 3. 2014
RE: Bodavost vĂ????el

Čtu to jako pohádku o včelach vrazích. Já jdu do včel v kratasích a dostanu
méně žihadel než oblečen. Kuklu někdy použiji jen proto že to někdy je
nepříjemné dostat žihadlo do oka. Když jsou některé bez matky taky to je
jeden důvod k bodavosti dám do kuřačky trochu propolisu a je klid. Je ale
nepříjemné když vám lezou po zádech a jste tam lechtivý. To raději to
políbení žihadlem Standa


---------- Původní zpráva ----------

Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>

Komu: vcely/=/v.or.cz <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 31. 3. 2014 8:11:39

Předmět: RE: Bodavost vÄ???el


"Zuřivost včel, kterou popisujete, znám ještě z doby, kdy jsem měl tmavé
včely, spíše již jejich bastardy v šedesátých letech. Ještě jako dítko
školou povinné jsem chodil do školy pěkně oteklý. Když nás kolega pozval, ať
se jdeme podívat na jeho včely, že už má tu kraňku, nemohli jsme uvěřit, co
to je, že jsou asi nemocné, když na nás tak zuřivě neútočí, jak jsme zvyklí.

Poznámka: včely neútočí na umělou hmotu, proto nosím ke včelám silonový
plášť (navíc se dobře pere) a další věc - při odkládání nástavků je
podkládám silným igelitem (jsou to nepoužité pytle na umělá hnojiva). Včely
na ně prakticky nelezou a většinou není co sklepávat zpět do úlu.

Nejvíce je dráždí např. vlněnný svetr či cokoliv vlněnného, asi z toho cítí
srst. To mne vyškolily ty tmavé včely, které v něm doslova ryly, než nalezly
oko, kterým se dá prolézt pod.

Pepa



-----Original Message-----

From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R.
Poláek

Sent: Monday, March 31, 2014 5:50 AM

To: Včelařský mailing list

Subject: Re: Bodavost vÄ???el



"Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2
nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely
nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř Propukla ve včelstvu panika on
usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused
který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady
systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.

Nepomáhal kouř ani voda.

Pepan"



Tady je vidět, když ten nachmelený včelař usnul kousek u úlů, že včelkám
primárně vůně alkoholu nevadí. Jinak by ho rozzuřené včelky usnout
nenechaly. Včelkám nejspíš vadí až opilecké nešetrné zacházení anebo možná
smrad z cigaret z oděvu, pokud se pije v zakouřeném prostředí. Nebo možná
nějaké přídavné látky spojené s konkrétní lihovinou. Snad fernet, absint atd
mě namátkou napadají anebo naopak levné nekvalitní lihoviny typu denaturáku
rekultivovaného savem. ( nic bych nedal za to, že spousta levných jinak
stoprocentně legálních lihovin má tento původ)



Taky se mně jednou stalo. Za mladých let jsem jednou zapařil přes den a
nějak se stalo, že jsem musel do včel. Asi roj, už si nepamatuji. Měl jsem z
toho zásahu respekt, protože jsem tehdy všude ve včelařské literatuře četl,
že včelky nesnášejí alkohol a opilého zuřivě napadají a já měl nějaká piva i
nějaké štamprlky. Pamatuji si, že jsem měl poněkud problémy s koordinací a
přesností pohybů , ale jinak jsem se snažil se včelkami dělat šetrně a
opatrně. A ono se nic nestalo, včelky v pohodě......



Když už jsou včelky rozzuřené tak, že na pohybující se postavu včelaře útočí
stovky včel jen proto, že se pohybuje, bez žihadel to nejde. Desítky jich
potom sedí na včelaři, lezou, až i přes silné gumičky na rukávech a
nohavicích najdou nějakou škvíru, kterou se dostanou dovnitř nebo i přes 2

- 3 vrstvy silné látky najdou dírku anebo mezírku mezi nitěmi, kudy dostanou
žihadlo na kůži včelaře. Nějaké se vždy usadí na kukle včelaře a z půl
centimetru potom totálně zuřivé bzučí včelaři rovnou do ucha, to taky moc k
pohodě včelaře nepřispívá.

Musel by to být jednodílný oblek typu chemického Atombordelu s integrovanými
botami, rukavicemi a ochranou hlavy, to všechno z více vrstev silnější
látky, aby to ochránilo před žihadly takhle rozzuřených včel."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64011


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 31. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ???el (64005) (64008)

Radime, ti mladší nevědí co se skrývá pod pojmem„atombordel“. V žádném případě se nejedná o podnik provozující sexuální služby, vylepšeného nějakou radiací.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64010


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Sroll Josef (e-mailem) --- 31. 3. 2014
RE: Bodavost vÄ???el (64005) (64008)

Zuřivost včel, kterou popisujete, znám ještě z doby, kdy jsem měl tmavé včely, spíše již jejich bastardy v šedesátých letech. Ještě jako dítko školou povinné jsem chodil do školy pěkně oteklý. Když nás kolega pozval, ať se jdeme podívat na jeho včely, že už má tu kraňku, nemohli jsme uvěřit, co to je, že jsou asi nemocné, když na nás tak zuřivě neútočí, jak jsme zvyklí.
Poznámka: včely neútočí na umělou hmotu, proto nosím ke včelám silonový plášť (navíc se dobře pere) a další věc - při odkládání nástavků je podkládám silným igelitem (jsou to nepoužité pytle na umělá hnojiva). Včely na ně prakticky nelezou a většinou není co sklepávat zpět do úlu.
Nejvíce je dráždí např. vlněnný svetr či cokoliv vlněnného, asi z toho cítí srst. To mne vyškolily ty tmavé včely, které v něm doslova ryly, než nalezly oko, kterým se dá prolézt pod.
Pepa

-----Original Message-----
From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of R. Poláek
Sent: Monday, March 31, 2014 5:50 AM
To: Včelařský mailing list
Subject: Re: Bodavost vÄ???el

"Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2 nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř Propukla ve včelstvu panika on usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.
Nepomáhal kouř ani voda.
Pepan"

Tady je vidět, když ten nachmelený včelař usnul kousek u úlů, že včelkám primárně vůně alkoholu nevadí. Jinak by ho rozzuřené včelky usnout nenechaly. Včelkám nejspíš vadí až opilecké nešetrné zacházení anebo možná smrad z cigaret z oděvu, pokud se pije v zakouřeném prostředí. Nebo možná nějaké přídavné látky spojené s konkrétní lihovinou. Snad fernet, absint atd mě namátkou napadají anebo naopak levné nekvalitní lihoviny typu denaturáku rekultivovaného savem. ( nic bych nedal za to, že spousta levných jinak stoprocentně legálních lihovin má tento původ)

Taky se mně jednou stalo. Za mladých let jsem jednou zapařil přes den a nějak se stalo, že jsem musel do včel. Asi roj, už si nepamatuji. Měl jsem z toho zásahu respekt, protože jsem tehdy všude ve včelařské literatuře četl, že včelky nesnášejí alkohol a opilého zuřivě napadají a já měl nějaká piva i nějaké štamprlky. Pamatuji si, že jsem měl poněkud problémy s koordinací a přesností pohybů , ale jinak jsem se snažil se včelkami dělat šetrně a opatrně. A ono se nic nestalo, včelky v pohodě......

Když už jsou včelky rozzuřené tak, že na pohybující se postavu včelaře útočí stovky včel jen proto, že se pohybuje, bez žihadel to nejde. Desítky jich potom sedí na včelaři, lezou, až i přes silné gumičky na rukávech a nohavicích najdou nějakou škvíru, kterou se dostanou dovnitř nebo i přes 2
- 3 vrstvy silné látky najdou dírku anebo mezírku mezi nitěmi, kudy dostanou žihadlo na kůži včelaře. Nějaké se vždy usadí na kukle včelaře a z půl centimetru potom totálně zuřivé bzučí včelaři rovnou do ucha, to taky moc k pohodě včelaře nepřispívá.
Musel by to být jednodílný oblek typu chemického Atombordelu s integrovanými botami, rukavicemi a ochranou hlavy, to všechno z více vrstev silnější látky, aby to ochránilo před žihadly takhle rozzuřených včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64009


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 31. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ???el (64005)

"Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2
nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely
nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř Propukla ve včelstvu panika on
usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused
který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady
systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.
Nepomáhal kouř ani voda.
Pepan"

Tady je vidět, když ten nachmelený včelař usnul kousek u úlů, že včelkám primárně vůně alkoholu nevadí. Jinak by ho rozzuřené včelky usnout nenechaly. Včelkám nejspíš vadí až opilecké nešetrné zacházení anebo možná smrad z cigaret z oděvu, pokud se pije v zakouřeném prostředí. Nebo možná nějaké přídavné látky spojené s konkrétní lihovinou. Snad fernet, absint atd mě namátkou napadají anebo naopak levné nekvalitní lihoviny typu denaturáku rekultivovaného savem. ( nic bych nedal za to, že spousta levných jinak stoprocentně legálních lihovin má tento původ)

Taky se mně jednou stalo. Za mladých let jsem jednou zapařil přes den a nějak se stalo, že jsem musel do včel. Asi roj, už si nepamatuji. Měl jsem z toho zásahu respekt, protože jsem tehdy všude ve včelařské literatuře četl, že včelky nesnášejí alkohol a opilého zuřivě napadají a já měl nějaká piva i nějaké štamprlky. Pamatuji si, že jsem měl poněkud problémy s koordinací a přesností pohybů , ale jinak jsem se snažil se včelkami dělat šetrně a opatrně. A ono se nic nestalo, včelky v pohodě......

Když už jsou včelky rozzuřené tak, že na pohybující se postavu včelaře útočí stovky včel jen proto, že se pohybuje, bez žihadel to nejde. Desítky jich potom sedí na včelaři, lezou, až i přes silné gumičky na rukávech a nohavicích najdou nějakou škvíru, kterou se dostanou dovnitř nebo i přes 2 - 3 vrstvy silné látky najdou dírku anebo mezírku mezi nitěmi, kudy dostanou žihadlo na kůži včelaře. Nějaké se vždy usadí na kukle včelaře a z půl centimetru potom totálně zuřivé bzučí včelaři rovnou do ucha, to taky moc k pohodě včelaře nepřispívá.
Musel by to být jednodílný oblek typu chemického Atombordelu s integrovanými botami, rukavicemi a ochranou hlavy, to všechno z více vrstev silnější látky, aby to ochránilo před žihadly takhle rozzuřených včel.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64008


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Vojta (81.161.64.19) --- 30. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ???el (64006)

To už je moc roků, co jsem bodavky vysířil, ale to byla blbost.
Včelám je třeba dát práci a využít jejich stavební pud. Pokud bude počasí přát, tak poslední mezistěnu dostaví a zanesou medem, to může být brzy i bez medníků. Třešně kvetou, durancie začnou.

http://leteckaposta.cz/524036148

B.V.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64007


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 30. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ???el

Právě jsem se vrátil z návštevy afrikanizovaných včel. Byli jsme u nich v
poledne, aby většina létavek byla mimo, stejně to bylo peklo... Nemusel jsem
ani otevírat včely, sice vypadaly slabé , ale na útočení jich bylo dost.
Oblek jsme svlékly až kilometr od včelnice se třemy včelstvy, více než půl
kilometru nás pronásledovaly za pomalu ujíždějícím autem s otevřenými
okny....
Radek

---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 30. 3. 2014 19:00:22
Předmět: Re: Bodavost vĂ??el

"Já zase jednou zažil případ kdy pro mne přišli z jedné včelařovy rodiny
abych jim pomohl
 Co se stalo?
Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2
nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely
nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř  Propukla ve včelstvu panika on
usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused
který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady
systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.
Nepomáhal kouř ani voda.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 3. 2014 17:45:53
Předmět: Re: Bodavost vĂ??el

"Já jsem párkrát zažil, že rozdivočelé včely útočily na silně kouřící
kuřlák, lezly dovnitř proti unikajícímu kouři a přirozeně v kouři uvnitř
hynuly. Taky jsem zažil, že na rozdíl od nedivokého včelstva, občas odmítly
na přidaném plodu z jiného včelstva vychovat si pro sebe novou matku nebo
rovnou cizí plod zlikvidovaly.
Jinak s tím ale moc zkušeností nemám, protože jsem kvůli divokosti včel
měnil matku jen párkrát kdysi v prvních letech včelaření, potom už nebyla
potřeba.

Divoké včelstvo, pokud je hodně silné, někdy uklidní masívní oslabení o
třetinu až polovinu, vytvoření jednoho nebo i klidně dvou silných oddělků.
Výměna matky se pak provádí mnohem snadněji. V oddělcích potom taky nebývá
problém , když matky z tohoto plodu nejsou vhodné. Matečníky zamáčknout
tehdy, když včelstvo už zaručeně nemůže na vlastním plodu vytvořit nové. Až
potom za půl hodiny nebo tak nějak včely v matečníku začnou brečet
osiřelostí , ochotně přijmou jakýkoliv vhodně starý plod z dobrého chovného
včelstva.""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64006


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ???el

Já zase jednou zažil případ kdy pro mne přišli z jedné včelařovy rodiny
abych jim pomohl
 Co se stalo?
Opilý včelař v odpoledních hodinách když přišel z práce rozebral 2
nástavkové úly ve snaze přidat po jednom nástavku tak nešťastně,že včely
nemohly z některých nástavků ven ani dovnitř  Propukla ve včelstvu panika on
usnul kousek od úlů a v okolí vypuklo peklo. K tomu ještě přispěl soused
který začal sekačkou kosit svoji zahradu vedle. Já to pak dával dohromady
systémem, že jsem posadil jeden nástavek na místo a zdrhl a tak dokola.
Nepomáhal kouř ani voda.

Pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 3. 2014 17:45:53
Předmět: Re: Bodavost vĂ??el

"Já jsem párkrát zažil, že rozdivočelé včely útočily na silně kouřící
kuřlák, lezly dovnitř proti unikajícímu kouři a přirozeně v kouři uvnitř
hynuly. Taky jsem zažil, že na rozdíl od nedivokého včelstva, občas odmítly
na přidaném plodu z jiného včelstva vychovat si pro sebe novou matku nebo
rovnou cizí plod zlikvidovaly.
Jinak s tím ale moc zkušeností nemám, protože jsem kvůli divokosti včel
měnil matku jen párkrát kdysi v prvních letech včelaření, potom už nebyla
potřeba.

Divoké včelstvo, pokud je hodně silné, někdy uklidní masívní oslabení o
třetinu až polovinu, vytvoření jednoho nebo i klidně dvou silných oddělků.
Výměna matky se pak provádí mnohem snadněji. V oddělcích potom taky nebývá
problém , když matky z tohoto plodu nejsou vhodné. Matečníky zamáčknout
tehdy, když včelstvo už zaručeně nemůže na vlastním plodu vytvořit nové. Až
potom za půl hodiny nebo tak nějak včely v matečníku začnou brečet
osiřelostí , ochotně přijmou jakýkoliv vhodně starý plod z dobrého chovného
včelstva."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64005


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ???el

Já to tak dělal za posledních 20 let jednou a ten můj recept na tozdělení
mám taky od již nežijících včelařů.
proto jej taky uvádím. Jelikož je potřeba velmi vyjímečně, tak snad to někdo
zase upotřebí a předá to dál.

pepan




---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Poláek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 3. 2014 17:45:53
Předmět: Re: Bodavost vĂ??el

"Já jsem párkrát zažil, že rozdivočelé včely útočily na silně kouřící
kuřlák, lezly dovnitř proti unikajícímu kouři a přirozeně v kouři uvnitř
hynuly. Taky jsem zažil, že na rozdíl od nedivokého včelstva, občas odmítly
na přidaném plodu z jiného včelstva vychovat si pro sebe novou matku nebo
rovnou cizí plod zlikvidovaly.
Jinak s tím ale moc zkušeností nemám, protože jsem kvůli divokosti včel
měnil matku jen párkrát kdysi v prvních letech včelaření, potom už nebyla
potřeba.

Divoké včelstvo, pokud je hodně silné, někdy uklidní masívní oslabení o
třetinu až polovinu, vytvoření jednoho nebo i klidně dvou silných oddělků.
Výměna matky se pak provádí mnohem snadněji. V oddělcích potom taky nebývá
problém , když matky z tohoto plodu nejsou vhodné. Matečníky zamáčknout
tehdy, když včelstvo už zaručeně nemůže na vlastním plodu vytvořit nové. Až
potom za půl hodiny nebo tak nějak včely v matečníku začnou brečet
osiřelostí , ochotně přijmou jakýkoliv vhodně starý plod z dobrého chovného
včelstva."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64004


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Polášek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2014
Re: Bodavost vĂ??el (64002)

Já jsem párkrát zažil, že rozdivočelé včely útočily na silně kouřící kuřlák, lezly dovnitř proti unikajícímu kouři a přirozeně v kouři uvnitř hynuly. Taky jsem zažil, že na rozdíl od nedivokého včelstva, občas odmítly na přidaném plodu z jiného včelstva vychovat si pro sebe novou matku nebo rovnou cizí plod zlikvidovaly.
Jinak s tím ale moc zkušeností nemám, protože jsem kvůli divokosti včel měnil matku jen párkrát kdysi v prvních letech včelaření, potom už nebyla potřeba.

Divoké včelstvo, pokud je hodně silné, někdy uklidní masívní oslabení o třetinu až polovinu, vytvoření jednoho nebo i klidně dvou silných oddělků. Výměna matky se pak provádí mnohem snadněji. V oddělcích potom taky nebývá problém , když matky z tohoto plodu nejsou vhodné. Matečníky zamáčknout tehdy, když včelstvo už zaručeně nemůže na vlastním plodu vytvořit nové. Až potom za půl hodiny nebo tak nějak včely v matečníku začnou brečet osiřelostí , ochotně přijmou jakýkoliv vhodně starý plod z dobrého chovného včelstva.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64003


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 3. 2014
Re: Bodavost vĂ??el

v takovém případě postupiji jinak
1) připravím si oddělek z již kladoucí matkou
2) jednotlivě rozestavím nástvky as 5 m od původního místa
3) Na tom místě ponechám jeden ve kterém určitě matka není nebo umístim
oddělek
5) létavky které vlasně útočí se vrátí na původní místo
6) v odnešených nástavcích jsou zbylé včely jako beránci najdu matku,
opalcuji ,
7) a za hodinu to pak složím nzpět.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 3. 2014 23:26:48
Předmět: Re: Bodavost vÄ?el

"Poněkud jiný názor:

Jaro KE (217.119.114.42) --- 15. 4. 2007

Ku agresivite včelstiev som sa už vyjadroval v starších mojich článkoch za
ktorými si stále stojím. Prieči sa to literatúre ale moje poznatky sú také.
Najnervóznejšie včely sú počas kvitutia ovocných stromov a repky,čiže na
jar. Na jeseň mám včely oveľa kľudnejšie-dlhoveké včely sú už kľudnejšie.
Literatúra píše opak-na jar sú včely kľudné a v jeseni nervózne.
Tento rok je u mňa výnimočný, a to práve tým,že včely sú najmiernejšie
odkedy včely mám a to všetky. Matky mám zelené /3.ročné/ a biele
/minuloročné/.
Čo sa týka výmeny matiek agresívnych za menej agresívne mám skúsenosti
také, že vôbec netreba čakať kým odídu staré pôvodné včely ale účinok je
okamžitý. Mohol by som tu písať keď som dvom agresívnym včelstvá vymenil
matky, keď som prehadzoval celé úle, čiže lietavky agresívneho včelstva sa
vrátili ku miernym matkám a opačne menej agresívne ku agresívnym matkám.
Mohol by som písať ako som likvidoval jednu abnormálne pichajúcu rodinu,
ktorá sa nedala zlikvidovať ani zasírením /včely páchali na ohni samovraždu
a tak zahasili sírny knot vložený do úľa/. Likvidoval som ich postupne a to
odobratím vždy len jedného plástu aj so včelami a včely som strepal na
nábeh inej rodiny, pričom som si nevšimol, že na jednom takom pláste bola
aj tá agresívna matka. Aj od iných včelárov som počul, že po prijatí novej
matky včely okamžite zmenili správanie, pričom všetky včely v úli boli od
pôvdne pichavej matky. Moja hypotéza je taká na základe mojich skúseností:
agresivita resp. miernosť včelstiev závisí výlučne od matky a nie od včiel
/od ktorého trúda sa práve liahnu včely/. Myslím si -netvrdím- že agresívne
včely majú matku, ktorá niečo vylučuje povedzme feromony, ktoré dráždia
včely, resp. má to vôňu vylučovanú hmyzom ktorá sa vylučuje pri napadnutí.
A toto je dedivé a ľahko sa to prenáša
A co vy na to?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64002


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 30. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ???el

Bodavější jsou také před bouří, při kvetení máku, po 16 hodině, nemají rády
pach piva a některých kosmetických přípravků, útočí na některé syntetické
tkaninya bývá pravidelně ostřejší před koncem života matky (po 3 roce jejího
života). Pokud neútočí při každém otevření úlu tak je v pohodě.

---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 30. 3. 2014 9:47:15
Předmět: Re: Bodavost vĂ??el

""To je všechno pravda, psal jsem o umělé inseminaci, že nemáte brát hrubce
z
bodavých včelstev. To si neodporuje tomu, co jsi psal. Mluví
To o tom, že některé malinko ostřejší včelstvo může být pro jiné dobré
vlastnosti použito k chovu matek - odběru laviček na barvení."

JJ, je třeba rozlišovat divokost - bodavost a živost - vitalitu včelstva.

Jinak mám ještě zkušenosti, že včelstvo je víc bodavé a útočné tehdy, když
podmínky, ve kterých včelstvo žije, nějak neodpovídají tomu, co včelstvo
očekává. Typicky je včelstvo bodavější, když je třeba počasí o dost
chladnější nebo teplejší, než je v tomto období zvykem. Nebo když je
včelstvo trochu "přitráveno" nějakou chemikálií."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64001


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 30. 3. 2014
Re: trubčí larvy (63996)

Nez si doprat trubci ramek,radsi zblajznu plech bucku,pecenou kacenu nebo kus moraka.Pochopitelne vyprodukovano ve vlastnim chlivku a na vlastni zahrade...JosPr.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 64000


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 30. 3. 2014
Re: Bodavost vĂ??el (63998)

"To je všechno pravda, psal jsem o umělé inseminaci, že nemáte brát hrubce z
bodavých včelstev. To si neodporuje tomu, co jsi psal. Mluví
To o tom, že některé malinko ostřejší včelstvo může být pro jiné dobré
vlastnosti použito k chovu matek - odběru laviček na barvení."

JJ, je třeba rozlišovat divokost - bodavost a živost - vitalitu včelstva.

Jinak mám ještě zkušenosti, že včelstvo je víc bodavé a útočné tehdy, když podmínky, ve kterých včelstvo žije, nějak neodpovídají tomu, co včelstvo očekává. Typicky je včelstvo bodavější, když je třeba počasí o dost chladnější nebo teplejší, než je v tomto období zvykem. Nebo když je včelstvo trochu "přitráveno" nějakou chemikálií.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63999


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 29. 3. 2014
Re: Bodavost vĂ??el

To je všechno pravda, psal jsem o umělé inseminaci, že nemáte brát hrubce z
bodavých včelstev. To si neodporuje tomu, co jsi psal. Mluví
To o tom, že některé  malinko ostřejší včelstvo může být pro jiné dobré
vlastnosti použito k chovu matek - odběru laviček na barvení.

Jinak mně nejvíce podají včely v červenci až srpnu, někdy za řepky, ale
nikoliv výrazně.

Radek







---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 29. 3. 2014 15:26:48
Předmět: Re: Bodavost vÄ?el

"Poněkud jiný názor:

Jaro KE (217.119.114.42) --- 15. 4. 2007

Ku agresivite včelstiev som sa už vyjadroval v starších mojich článkoch za
ktorými si stále stojím. Prieči sa to literatúre ale moje poznatky sú také.
Najnervóznejšie včely sú počas kvitutia ovocných stromov a repky,čiže na
jar. Na jeseň mám včely oveľa kľudnejšie-dlhoveké včely sú už kľudnejšie.
Literatúra píše opak-na jar sú včely kľudné a v jeseni nervózne.
Tento rok je u mňa výnimočný, a to práve tým,že včely sú najmiernejšie
odkedy včely mám a to všetky. Matky mám zelené /3.ročné/ a biele
/minuloročné/.
Čo sa týka výmeny matiek agresívnych za menej agresívne mám skúsenosti
také, že vôbec netreba čakať kým odídu staré pôvodné včely ale účinok je
okamžitý. Mohol by som tu písať keď som dvom agresívnym včelstvá vymenil
matky, keď som prehadzoval celé úle, čiže lietavky agresívneho včelstva sa
vrátili ku miernym matkám a opačne menej agresívne ku agresívnym matkám.
Mohol by som písať ako som likvidoval jednu abnormálne pichajúcu rodinu,
ktorá sa nedala zlikvidovať ani zasírením /včely páchali na ohni samovraždu
a tak zahasili sírny knot vložený do úľa/. Likvidoval som ich postupne a to
odobratím vždy len jedného plástu aj so včelami a včely som strepal na
nábeh inej rodiny, pričom som si nevšimol, že na jednom takom pláste bola
aj tá agresívna matka. Aj od iných včelárov som počul, že po prijatí novej
matky včely okamžite zmenili správanie, pričom všetky včely v úli boli od
pôvdne pichavej matky. Moja hypotéza je taká na základe mojich skúseností:
agresivita resp. miernosť včelstiev závisí výlučne od matky a nie od včiel
/od ktorého trúda sa práve liahnu včely/. Myslím si -netvrdím- že agresívne
včely majú matku, ktorá niečo vylučuje povedzme feromony, ktoré dráždia
včely, resp. má to vôňu vylučovanú hmyzom ktorá sa vylučuje pri napadnutí.
A toto je dedivé a ľahko sa to prenáša
A co vy na to?"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63998


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(89.176.136.180) --- 29. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ?el (63991) (63992) (63994)

Poněkud jiný názor:

Jaro KE (217.119.114.42) --- 15. 4. 2007

Ku agresivite včelstiev som sa už vyjadroval v starších mojich článkoch za ktorými si stále stojím. Prieči sa to literatúre ale moje poznatky sú také. Najnervóznejšie včely sú počas kvitutia ovocných stromov a repky,čiže na jar. Na jeseň mám včely oveľa kľudnejšie-dlhoveké včely sú už kľudnejšie. Literatúra píše opak-na jar sú včely kľudné a v jeseni nervózne.
Tento rok je u mňa výnimočný, a to práve tým,že včely sú najmiernejšie odkedy včely mám a to všetky. Matky mám zelené /3.ročné/ a biele /minuloročné/.
Čo sa týka výmeny matiek agresívnych za menej agresívne mám skúsenosti také, že vôbec netreba čakať kým odídu staré pôvodné včely ale účinok je okamžitý. Mohol by som tu písať keď som dvom agresívnym včelstvá vymenil matky, keď som prehadzoval celé úle, čiže lietavky agresívneho včelstva sa vrátili ku miernym matkám a opačne menej agresívne ku agresívnym matkám. Mohol by som písať ako som likvidoval jednu abnormálne pichajúcu rodinu, ktorá sa nedala zlikvidovať ani zasírením /včely páchali na ohni samovraždu a tak zahasili sírny knot vložený do úľa/. Likvidoval som ich postupne a to odobratím vždy len jedného plástu aj so včelami a včely som strepal na nábeh inej rodiny, pričom som si nevšimol, že na jednom takom pláste bola aj tá agresívna matka. Aj od iných včelárov som počul, že po prijatí novej matky včely okamžite zmenili správanie, pričom všetky včely v úli boli od pôvdne pichavej matky. Moja hypotéza je taká na základe mojich skúseností: agresivita resp. miernosť včelstiev závisí výlučne od matky a nie od včiel /od ktorého trúda sa práve liahnu včely/. Myslím si -netvrdím- že agresívne včely majú matku, ktorá niečo vylučuje povedzme feromony, ktoré dráždia včely, resp. má to vôňu vylučovanú hmyzom ktorá sa vylučuje pri napadnutí. A toto je dedivé a ľahko sa to prenáša
A co vy na to?

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63997


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (213.168.183.213) --- 29. 3. 2014
trubčí larvy

29.3.2014


Moje zkušenosti s ochutnáváním trubčího plodu.

Zkušenosti s konzumací trubčího plodu nemám. Jen mi chutná. Je to paradox. Když jsem se díval v televizi na pořady, kde měli za úkol např.přemístit pusou červy, nemusel jsem se na to dívat. Hnusilo se mi to. Avšak u včel je to něco jiného. Moje včelařská zvídavost byla tak silná, že jsem trubčí plod ochutnal. A ejhle. On není zase tak špatný.Tak jednou do pusy, podruhé, potřetí...a co to? Ono mi to docela chutná. Mne to připomíná chuť oslazeného mléka. A slepice, jak se mezi sebou o to perou. Hle. Uvažuji. Přece zvíře ví co je dobré a co mu prospěje. Proč se tedy o ten trubčí plod slepice tak mohutně perou, kdo to bude mít? Proč? Začal jsem se tedy o trubčí plod zajímat. A zjistil jsem, že obsahuje snad veškeré aminokyseliny, které člověk ke svému životu potřebuje. Navíc v cizině se z trubčího plodu připravuje velmi chutné jídlo. Dokonce někteří domorodci dávají konzumaci trubčího, ale i včelího plodu přednost před medem. Jinak chemické složení trubčího plodu obsahuje též velkou část podobných látek, jakou má mateří kašička.Při mém ochutnávání trubčího plodu jsem zjistil, že mladší trubčí plod mi chutná daleko více.A dnes na jaře jsem si na mladém trubčím plodu opět pochutnal.
Vřele doporučuji.

S přátelským pozdravem
Milan Vokráčko

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63996


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Milan (213.168.183.213) --- 29. 3. 2014
trubčí larvy

Zkušenosti s konzumací trubčíhoplodu nemám.Jen mi chutná.Je to paradox.Když jsem se díval v televizi na pořady,kde měli za úkol např.přemístit pusou červy,nemusel jsem s e na to dívat.Hnusilo s emi to.Avšak u včel je to něco jiného.Moje včelařská zvídavost byla tak silná,že jsem trubčí plod ochutnal.A ejhle.on nebyl tak špatný.Tak jednou do pusy,podruhé,potřetí...a ono to docela chutná.Mne to připomíná
vhuť oslazeného mléka.A slepice,jak se mezi sebou o to perou.Hle.Uvažuji.Přece zvíře ví co je dobré a co mu prospěje.Proč se tedy o ten trubčí plod slepice tak mohutně perou,kdo to bude mít?Proč?Začal jsem se tedy o trubčí plod zajímat.A zjistil jsem,že obsahuje snad veškeré aminokyseliny.Navíc v cizině se z trubčího plodu připravuje velmi chutné jídlo.Dokonce někteří domorodci dávají konzumaci trubčíhi,ale i včelího plodu přednost před medem.Jinak chemické složení trubčího plodu obsahuje též velkou část podobných látek,jasko msteří kašíčka.Ze svého ochutnáván trubčího plodu jsem zjistil,že mladší trubčí plod mi chutná dalo více.A dnes na jaře jsem si na mladém trubčím plodu opět pochutnal.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63995


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 29. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ?el (63991) (63992)

Hm, podle mně je bodavost u nás už dávno vyřešena. Století nebo kolik neustálého výběru co nejklidnějších včelstev a rozchovování v podstatě prakticky vyeliminovaly bodavá včelstva. Skutečně bodavé včelstvo by se tady mohlo objevit jen velmi velkou náhodou, kombinací dnes už velice vzácných genů.
To, čemu se dneska říká bodavá včelstva, jsou akorát včelstva včelařů, kteří se neumí ke svým včelám chovat šetrně a tak je chronicky rozrušují. Moje zkušenosti jso takové, že nešetrnými zásahy ve včelstvu, pouhými několika zásahy během 14 dnů až měsíce, se i včelstvo vyšlechtěné z nějakého renomovaného chovu na mírnost dlouhodobě na měsíc, dva měsíce rozruší a stane se divoké a útočné. Obvykle to jsou začátečníci, ale často to mohou být i dlouhodobí včelaři nástavkáři, kteří jsou zvyklí běžné zásahy ve včelstvu odbýt "přehazováním bedniček" co nejrychleji během pár minut. Když potom ve včelstvu potřebují z nějakého důvodu provést skutečný zásah, rozebírat plást po plástu atd, ukáže se, že to neumí udělat šetrně a včely tak rozdivočí.
Pozná se to tak, že kdo se včelami umí pracovat, tak tomu se včelstvo se začátkem rozebírání začíná sice rozrušovat, ale ta úroveň rozrušení po takových 15 - 20 minutách už zůstává stálá a taková, že ve včelách je možné bez problémů a většinou bez žihadel pracovat.
Kdo se včelami pracovat neumí, tomu se postupným rozebíráním včelstva včely čím dál rozdivočují, až na včelaře permanentně útočí desítky až stovky rozzuřených létavek ochotných bodat do všeho, co se hýbe nebo co je podezřele cítit třeba potem. Pod tlakem obdržených žihadel se potom včelař snaží pracovat rychleji a logicky méně šetrně, o to víc se včely rozrušují, o to víc "s tím včelař bouchá". Včelky si to pamatují miimálně 14 dní, klidně i měsíc, takže další zásah takového včelaře je jen pokračováním toho předchozího.
Z toho vyplývá, že je zbytečná ztráta bez rozmyslu měnit matku "divokého" včelstva jen kvůli divokosti, protože pokud se nezmění metody práce se včelstvem včelaře, vždy se nějaká původně mírná včelstva na stanovišti rozdivočí a stanou se útočná. Rozdíl v divokosti daný původní matkou a novou vyměněnou je minimální, případně může být i záporný.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63994


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 28. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ?el (63991) (63992)

Med nedělá včelař, ten ho jen včelám krade. Med dělá včela, ale jen tam, kde jsou solidní snůškové podmínky!!

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63993


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.12.35.199) --- 28. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ?el (63991)

Podle autorit se prý bodavost dědí po trubcích.

Tohle byl důvod šíření tzv. afrik. včel - měli velmi dobré trubce co předbíhali domácí.

I když s tou bodavostí to už není po letech tak horké, podle různých zpráv si jihoameričtí včelaři lebedí a prý bez těhle afrických včel by dneska nedokázali dodávat tolik medu.
A prý ani tolik nepotřebují zasahovat proti roztoči.

Naposledy to prý říkali Jihoameričani na Apimondii v Kyjevě. A prý se tato inf. objevuje i v amerických časopisech.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63992


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ?el

Položím otázku jinak.
Použiješ  bodavou matku k dalšímu rozchovu?  Pokud ne, tak to nemůžeš ani
posuzovat. Použitím trubců od  mírné nic nepokazíž. Jen se ta útočná
vlastnost více naředí.


---------- Původní zpráva ----------
Od: Radek Hubač <drh/=/seznam.cz>
Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2014 13:08:19
Předmět: Re: Bodavost včel

"Nejsem autor LBV, ale jako chovatelmatek neberu zasadne trubce z bodavých
včelstev na inseminaci. Materskou linii lze pouzit v určitých pripadech, ale
trubce ne. Dej do bodavzch vcel zakladenou trubcinu z hodnzch, aby se
nesnazily o svoji.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 28. 3. 2014 4:52:46
Předmět: Re: Bodavost včel

"Přišlo se údajně na to s případem afrikanizovaných včel, kdy byly použity
právě matky z Afriky a trubci vlašek Stejný pokus  s křížením se pak dělal
ve Švédsku jen matka byla vlaška a trubci z Afriky . Včely sice nebodaly ale
jinak nic moc. Svého času se o tom dost psalo ale? ?
Bodavost se právě regiluje proto odstraněním takové matky a proto se
označuje jako nevhodná k dalšímu rozchovu.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2014 12:34:24
Předmět: Bodavost včel

"Nese trubec gen bodavosti? Mohl by se k tomu vyjádřit někdo z autorů
metódy LBV. Předem děkuji a odpověď. H."""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63991


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 28. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ?el


Nejsem autor LBV, ale jako chovatelmatek neberu zasadne trubce z bodavých
včelstev na inseminaci. Materskou linii lze pouzit v určitých pripadech, ale
trubce ne. Dej do bodavzch vcel zakladenou trubcinu z hodnzch, aby se
nesnazily o svoji.

Radek


---------- Původní zpráva ----------
Od: Josef.Mensik/=/seznam.cz
Komu: vcely/=/v.or.cz
Datum: 28. 3. 2014 4:52:46
Předmět: Re: Bodavost včel

"Přišlo se údajně na to s případem afrikanizovaných včel, kdy byly použity
právě matky z Afriky a trubci vlašek Stejný pokus  s křížením se pak dělal
ve Švédsku jen matka byla vlaška a trubci z Afriky . Včely sice nebodaly ale
jinak nic moc. Svého času se o tom dost psalo ale? ?
Bodavost se právě regiluje proto odstraněním takové matky a proto se
označuje jako nevhodná k dalšímu rozchovu.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2014 12:34:24
Předmět: Bodavost včel

"Nese trubec gen bodavosti? Mohl by se k tomu vyjádřit někdo z autorů
metódy LBV. Předem děkuji a odpověď. H.""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63990


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 3. 2014
Re: Bodavost vÄ?el (63988)

Přišlo se údajně na to s případem afrikanizovaných včel, kdy byly použity
právě matky z Afriky a trubci vlašek Stejný pokus  s křížením se pak dělal
ve Švédsku jen matka byla vlaška a trubci z Afriky . Včely sice nebodaly ale
jinak nic moc. Svého času se o tom dost psalo ale? ?
Bodavost se právě regiluje proto odstraněním takové matky a proto se
označuje jako nevhodná k dalšímu rozchovu.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: Honza <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 28. 3. 2014 12:34:24
Předmět: Bodavost včel

"Nese trubec gen bodavosti? Mohl by se k tomu vyjádřit někdo z autorů
metódy LBV. Předem děkuji a odpověď. H."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63989


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Honza (89.176.136.180) --- 28. 3. 2014
Bodavost včel

Nese trubec gen bodavosti? Mohl by se k tomu vyjádřit někdo z autorů metódy LBV. Předem děkuji a odpověď. H.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63988


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (194.12.35.199) --- 28. 3. 2014
Re: Monitoring zimnĂ­ch ĂşhynĹŻ vĂ??elstev (63986)

1) nedělali se plošná vyšetření z měli na MVP
2) Postižený nákazu hlásil sám tak jako dnes.
3) ochranná pásma se oznamovala prostřednictvím svazu jednotlivým včelařům
písemně, nebo pomocí oběžníků, Dnes to máme demokratiky na úřední desce
Ti zlí soudruzi to pak zaslali ještě zlejšímu obvodnímu veterináři a ten to
přišel po dohodě naprosto nedemokraticky zkontrolovat
Samozřejmě celý proces pak byl naprosto nedemokratický. až do případného
konečného spálení.
Dnes máme demokracii a frfláme zase.

pepan

------

Tak kde vidíš že to bylo lepší? Kromě toho že jsi byl maldý?

Máš plošné vyšetření a včelařům s pozitivním nálezem spor případně dalším ten okresní veterinář doručí rozhodnutí o provedení prohlídky.

Nechápu v čem kdo vidí nějaký problém.
A nově máš v Hradištku evidenci podle parcel - takže skutečně má veterinář přehled o tom kolik má kde stanovišť.
Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63987


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 28. 3. 2014
Re: Monitoring zimnĂ­ch ĂşhynĹŻ vĂ??elstev

1) nedělali se plošná vyšetření z měli na MVP
2) Postižený nákazu hlásil sám tak jako dnes.
3) ochranná pásma se oznamovala prostřednictvím svazu jednotlivým včelařům
písemně, nebo pomocí oběžníků,  Dnes to máme demokratiky na úřední desce
Ti zlí soudruzi  to pak zaslali ještě zlejšímu obvodnímu veterináři a ten to
přišel po dohodě naprosto nedemokraticky zkontrolovat
Samozřejmě celý proces pak byl naprosto nedemokratický. až do případného
konečného spálení.
Dnes máme demokracii a frfláme zase.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: e-mail/=/nezadan
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 3. 2014 22:13:37
Předmět: Re: Monitoring zimních úhynů vÄ?elstev

"Již je to víc jak 20 let co byly takovéto písemná upozornění zrušeny a jsou

zvěřejňovány jen na úředních deskách.
Dříve Vás ti zlí bolševici nezodpovědně varovali a proto se musíte chovat
zodpovědně dnes Vy sami.

pepan
--------

Jen mi není Pepane jasné jak to ti hodní soudruzi zařídili.

Dneska by to ani nakonec nebyl problém - jsem evidován v Hradištku.
Nakonec rozhodnutí o prohlídce musí být vystaveno na moji osobu a písemně,
takže se to snad dneska takto musí dít. Je to normální úřední postup. Bez
toho nemůžou prohlížet.

ALe jak ti soudruzi tehdy znali adresu aby poslali koresponďák? Pokud tedy
nevěděli všechno, jak někdy tvrdili. :-)

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63986


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 27. 3. 2014
Re: Monitoring zimnĂ­ch ĂşhynĹŻ vÄ?elstev (63980) (63984)

Říkám to pořád, vyhnat je někam, kde se musí dělat rukama a úkolka je aspoň na sto ks za korunu pade.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63985


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(88.101.45.181) --- 27. 3. 2014
Re: Monitoring zimnĂ­ch ĂşhynĹŻ vÄ?elstev (63980)

Již je to víc jak 20 let co byly takovéto písemná upozornění zrušeny a jsou
zvěřejňovány jen na úředních deskách.
Dříve Vás ti zlí bolševici nezodpovědně varovali a proto se musíte chovat
zodpovědně dnes Vy sami.

pepan
--------

Jen mi není Pepane jasné jak to ti hodní soudruzi zařídili.

Dneska by to ani nakonec nebyl problém - jsem evidován v Hradištku.
Nakonec rozhodnutí o prohlídce musí být vystaveno na moji osobu a písemně, takže se to snad dneska takto musí dít. Je to normální úřední postup. Bez toho nemůžou prohlížet.

ALe jak ti soudruzi tehdy znali adresu aby poslali koresponďák? Pokud tedy nevěděli všechno, jak někdy tvrdili. :-)

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63984


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.5) --- 27. 3. 2014

On existuje také OV ČSV, který může ZO o ohnisku moru plodu informovat. Alespoň v okrese K. Vary tomu tak v minulosti bylo. P.S.Dostali jsme mapku s vyznačeným kruhovým pásmem 5 km kolem ohniska.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63983


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

J�ra (78.102.247.83) --- 27. 3. 2014
volný překlad

Vážení přátelé ,


Právě teď , miliardy včel umírá . Už tam nejsou zdaleka dost včel v Evropě k opylování plodin , a v Kalifornii -největší výrobce potravin ve Spojených státech - včelaři ztrácejí 40% svých včel každý rok .

Jsme uprostřed holocaustu životního prostředí, které ohrožuje nás všechny , protože bez opylení včelami , většina rostlin a ⅓ našeho zásobování potravinami jsou pryč .

Vědci bijí na poplach o pesticidy, které jsou toxické pro včely , a říci, že jsme , že používáte způsob , jak více pesticidů na naše plodiny , než potřebujeme . Ale jak s ropnými společnostmi a změny klimatu , velké farmaceutické společnosti , které prodávají pesticidy bojují zpět s firemní financované pavědy , která zpochybňuje důkazy , a dává politikům záminku k odkladu .

Vědecké studie jsou drahé . Avaaz může býtpouze crowdsourced model financování na světě, schopné zvýšit natolik, aby financování první na světě ve velkém měřítku , grass-roots podporované , zcela nezávislé studie o tom, co zabíjí naše včely , které rozhodně zpochybňuje nezdravé vědu Big Pharma . Potřeba je naléhavá , a pokud můžeme to udělat , to není jasné, kdo může . Pojďme se podívat, jestli se nám podaří zvýšit masivní fondu na záchranu své včely .

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63982


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Petr Lokvenc (e-mailem) --- 27. 3. 2014
Re: Monitoring zimních úhynů včelstev (63972) (63976) (63977) (63978) (63979)

Nemusí volat všem, stačí, když z okresního inspektorátu KVS zavolají někomu
z OO ČSV ...
Petr.


-------

Zřejmě by včelaři měli pamatovat na základní: Voják se stará, voják má.

To má veterina posílat všem včelařům koresponďák, nebo doporučeně?

Zřejmě je to na Obecních úředních deskách a na internetové úřední desce
veteriny. Tak jako lecos jiného.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63981


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(e-mailem) --- 27. 3. 2014
Re: Monitoring zimnĂ­ch ĂşhynĹŻ vÄ?elstev

Již je to víc jak 20 let co byly takovéto písemná upozornění zrušeny a jsou
zvěřejňovány jen  na úředních deskách.
Dříve Vás  ti zlí bolševici nezodpovědně varovali a proto se musíte chovat
zodpovědně dnes Vy sami.

pepan


---------- Původní zpráva ----------
Od: KaJi <e-mail/=/nezadan>
Komu: Včelařský mailing list <vcely/=/v.or.cz>
Datum: 27. 3. 2014 7:48:15
Předmět: Re: Monitoring zimních úhynů včelstev

"Jak je možné, že včelaři nebyli informováni, že jsou v OP. Pak tu ošem
nemusí být takové instituce, jako je KVS. Sedějí v teplíčku, pijou kafíčko,
žijou z peněz daňových poplatníků, vymýšlejí blbosti, ale arbajtn šnel je
jim nějak cizí.

-------

Zřejmě by včelaři měli pamatovat na základní: Voják se stará, voják má.

To má veterina posílat všem včelařům koresponďák, nebo doporučeně?

Zřejmě je to na Obecních úředních deskách a na internetové úřední desce
veteriny. Tak jako lecos jiného.

Karel"

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63980


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

KaJi (88.101.45.181) --- 27. 3. 2014
Re: Monitoring zimních úhynů včelstev (63972) (63976) (63977) (63978)

Jak je možné, že včelaři nebyli informováni, že jsou v OP. Pak tu ošem nemusí být takové instituce, jako je KVS. Sedějí v teplíčku, pijou kafíčko, žijou z peněz daňových poplatníků, vymýšlejí blbosti, ale arbajtn šnel je jim nějak cizí.

-------

Zřejmě by včelaři měli pamatovat na základní: Voják se stará, voják má.

To má veterina posílat všem včelařům koresponďák, nebo doporučeně?

Zřejmě je to na Obecních úředních deskách a na internetové úřední desce veteriny. Tak jako lecos jiného.

Karel

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63979


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(193.179.175.210) --- 27. 3. 2014
Re: Monitoring zimních úhynů včelstev (63972) (63976) (63977)

Jak je možné, že včelaři nebyli informováni, že jsou v OP. Pak tu ošem nemusí být takové instituce, jako je KVS. Sedějí v teplíčku, pijou kafíčko, žijou z peněz daňových poplatníků, vymýšlejí blbosti, ale arbajtn šnel je jim nějak cizí.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63978


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.33) --- 26. 3. 2014
Re: Monitoring zimních úhynů včelstev (63972) (63976)

Zapatral bych,jestli uz Vase KVS vydala MVO k moru a vyhlasila na jeho zaklade ochranne pasmo,se zavaznym terminem pro sber meli v OP.Jinak jak jsem vcera vyrozumel z vykladu inspektora pro zdravi vcel z KVS,MVO musi byt na vyvesce KVS,ale uz neni povinnosti KVS informovat ZO,naces bylo dohodnuto,ze nase ZO dostanou pripadne MVO na email.(vstricnost inspektora).Rovnez zminoval pripad z lonskeho roku,kdy vcelari o ochrannem pasmu nevedeli,a za nesplneni MVO skoncili ve spravnim rizeni a s pokutou!!! JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63977


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(78.102.197.133) --- 26. 3. 2014
Re: Monitoring zimních úhynů včelstev (63972)

Mám včelstva umístěné asi dva kilometry od silného ohniska moru a kolem mě v okruhu cca 200m jsou také dva včelaři.Mor u dotyčného zjistili ze zimního odběru měli na varoázu.Ptal jsem se mých sousedů,zda o tom něco vědí, že jsme v ochraném pásmu.Nikdo jim nic nenahlásil,nevěděli a já sám jsem se tuhle nepříznivou situaci dozvěděl zcela náhodně.Smetl jsem z podložek měl,kterou odešlu na rozbor,ale provedu to až po odběru medu propřípad,že by se spory moru v měli u mých včelstev vyskytly a včelstva musel ihned spálit.Vystavuji se tímto nějakého případného postihu,že rozbor nenechám provést ihned, ale s určitou asi dvouměsíční prodlevou?
Děkuji.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63976


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 26. 3. 2014
Re: Nově zaváděný CIS (63869) (63874) (63877) (63880) (63881) (63887) (63888) (63896) (63905) (63911) (63914) (63915) (63917) (63920) (63937) (63946) (63947) (63948) (63949) (63950) (63951) (63953) (63973) (63974)

"Předpoládal jsem Vás
velmi mladého a "ve funkci"."
To jsem kdysi taky byl. Jak jsem přišel z vysoké zase domů, staral jsem se tehdy taky o poměrně velký počet včelstev a tak jsem automaticky se vstupem do ZO dostal funkci i ve výboru. Jenže to neklapalo, ostatní výboři byli lidi tak od 40 - 50 výš, kteří pořádali plesy s dechovkou a na výletech pouštěli naplno na plný autobus lidového estrádního baviče Anteka z Košic a podobné lidové příšernosti. Zatímco já byl na rock a folk.
Taky co se týká informací o včelaření i jinak, tehdy věřili jen lidem stejně starým nebno starším než oni, ideálně tak ve věku 60 nebo ještě lépe 70 let. To v té době dělalo poněkud problémy, protože tehdy zrovna začínala varaóza a zavádělo se tehdy úplně nové léčení varaózy. O tom nikdo z vrstev výboru nic nevěděl, věci to byly pro ně všechny zbrusu nové a ve spoustě věcí tak tápali a dělali nesmysly, což jsem já ze ze svých znalostí nabytých studiem na vysoké škole chemickotechnologické přirozeně komentoval. Ovšem komunikace byla dost neopětovaná, protože podle nich jakýsi cucák, co ještě nemá ani 25, nemůže nic vědět. Starých nad 40 let ochotných dělat funkcionáře a zvládat tu administraci tehdy přes tužku a psací stroj bylo nadbytek, takže nebyl jinak žádný důvod jako dnes si předcházet ty mladší, tak vzájemná komunikace neexistovala. No a když mě to přestalo bavit a rozhodl jsem se s prací ve výboru skončit, se to nějak zamotalo a po prakticky skoro ročním výpadku veškeré komunikace s výborem , když se mělo zase začít na podzim léčit, jsem zjistil, že už jsem jen řadový člen.
Akorát před pár lety se mně to připomělo, když jsem náhodou zjistil, že některým členům výboru z tehdejší doby to tehdy nestačilo a dalších 10 - 15 let o mně šiřili v kruhu výboru a naslouchajících členů ZO ještě všelijaké pomluvy. Aspoň jsem zjistil, proč se v minulých letech někteří lidi chovali ke mně tak, jak se chovali.
Dneska už je to nejspíš vyřešené, někteří tehdejší členové výboru zemřeli, jiní s aktivitami ve vedení ZO skončili, současné vedení už snad nemá žádnou souvislost s tehdejším výborem.....

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63975


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Potu?ník Václav (e-mailem) --- 26. 3. 2014
Re: Nově zaváděný CIS (63869) (63874) (63877) (63880) (63881) (63887) (63888) (63896) (63905) (63911) (63914) (63915) (63917) (63920) (63937) (63946) (63947) (63948) (63949) (63950) (63951) (63953) (63973)

Pro Radim,
děkuji za info a omlouvám se, naprosto jsem neodhadl. Předpoládal jsem Vás
velmi mladého a "ve funkci".
Ať Vám včelky dělají jen samou radost.
VP.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63974


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 26. 3. 2014
Re: Nově zaváděný CIS (63869) (63874) (63877) (63880) (63881) (63887) (63888) (63896) (63905) (63911) (63914) (63915) (63917) (63920) (63937) (63946) (63947) (63948) (63949) (63950) (63951) (63953)

"Radime, mám pár dotazů, doufám že neporušuji zákon o ochraně osobních údajů.
Kolik máte členů v ZO a z toho zhruba do cca 20, 40, 60 a nad 60 roků
Kolik máte členských, výborových a neformálních schůzí (setkání někde -
hospoda, školní včelín a podobně) za rok? A hlavně účast na nich. A kolik
"odborných přednášek" pro Vaše včelaře lektorem a kolik "vlastími silami"."

No, od doby před cca 20 - 25 lety, kdy jsem byl odejit z funkce člena výboru a důverníka, jsem již jen řadový člen a k některým informacím tak nemám přístup. Ani na nějaké schůzky včelařů z místní ZO sám od sebe nechodím.
http://www.vcelari-koprivnice.cz/

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63973


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(94.112.26.131) --- 25. 3. 2014
Monitoring zimních úhynů včelstev

Právě probíhá monitoring zimních úhynů včelstev, zapojte se! Více informací je zde: http://www.psnv.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=432:spustili-jsme-prvni-esky-monitoring-zimnich-ztrat-zapojte-se&catid=48:vceli-nemoci&Itemid=68

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63972


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(109.108.117.88) --- 25. 3. 2014
Léčení a plná moč

Nejsem zatím senil, žádnou plnou moč dávat nebudu. Promiňte spletl jsem se při pohledu na instrukce, chtěl jsem říci moc. Zařídím se v rámci MVO samostatně.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63971


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (78.80.245.69) --- 25. 3. 2014
Re: (63969)

Jízlivosti bych nechal stranou. Adresoval jsem na vedení CSV zprávu o výsledku mého jednání na KVS a čekám na jejich odpověd. Pevně věřím, že snaha nového vedení je upřímná, bohužel podle mne někdy až překotná,zbrklá a bez znalosti práce přímo v ZO. Další soudy budu dělat až podle odpovědi členů vedení ČSV.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63970


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.5) --- 25. 3. 2014

Asi nevíme co naši kreativci z Křemencové dohodli při vínečku s přestaviteli státu. A teď nám to pozvolna servírují. P.S.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63969


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.5) --- 25. 3. 2014

Tvořivost v Křemencové je nekonečná. Zamýšlím se nad tím, proč má organizace vést a předávat nějaký seznam léčení, když chovatelé dali organizaci plnou moc k nákupu léčiva a další je na chovateli. Organizace stran léčení za nic neodpovídá, odpovědný je pouze chovatel. Mám dojem, že někteří mnozí nepochopili, že dosavadní způsob organizace léčení splnil to co měl a nastává doba změny - plné odpovědnosti chovatele Nařízení SVS je přece naprosto jasné, tak proč tam číst něco mezi řádky a nebo budeme dále považovat chovatele za stádo ovcí, které je třeba mít v ohradě? Dělám jednatele nějakých 29 let tak trochu vím, které papíry jsou důležité a které naprosto zbytečné.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63968


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 25. 3. 2014
Re: Formulare leciva, SIS (63966)

Dik gp za nestranne pozorovani plne vystihujici soucasne nalady funkcionaru,na jejichz praci parazituje clenska zakladna.Az i tem skalnim dojde chut na "charitu",tesim se na ty davy zajemcu o praci z rad lidi,kteri sedi spokojene doma na prdeli a cekaji,az naklape zaniceny duvernik nektereho pobocneho spolku.(hruzostrasny nazev pro byvalou ZO).JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63967


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

gupa (93.92.52.23) --- 25. 3. 2014
Formulare leciva, SIS

Je mi do papírování ČSV nic, ale byl jsem náhodou přizván na schůzi OV, no abych pravdu sdělil, takto jsem se dlouho nepobavil. Po reakci na SIS že ten systém ZO nechcou, došlo na formuláře na léčení. I měl by si autor těch formulářů a SISu všechny (nejen na té schůzi OVú v celé ČR od včelařů, takové reakce povinně odsedět a vytrpět, protože vyvíjet něco, co zvyšuje práci kolegům co svou činnost dělaj zadarmo... to i jako nečlen, jsem je litoval.

Nevím co k takový byrokracii více zde dodat. Cituji jednoho moudře vypadajícího ze schůze. "Vezmu jeden vyplněnej papír odevzdám ho a dostanu coby zemědělec dotaci. Ve Svazu se papírování neúměrně za poslední dobu zvyšuje. Byrokracie a papírování bude koncem ČSV, protože tu svazovou práci už nikdo už nebude chtít dělat." Já dodám, byly to obecně velmi zhnusené reakce a závažné informace co tam lítaly.

PS: Já tu někde před cca pěti lety psal, že by měl nad touto prací vzniknout Včelařský Fond* pro byrokracii mimo ČSV, jak pan říkal, včelař chce dotaci, vezme jeden papír a zašle ho někam a má hotovo. Takže vezmu jeden papír člen nečlen, dám ho někam na okres a hotovo.


*Fondem je myšlena Státem podporovaná organizace bdící nad včelaři a jejím vedení. ČSV tu práci přeneslo na opravdu dnes už papíry unavené lidi a celkově není to zdravé ovzduší mezi včelaři okolo byrokracie.

_gp_

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63966


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

JosPr (217.77.165.45) --- 25. 3. 2014
Re: (63963) (63964)

Pred chvili skoncil OO ohledne nove Evidence leceni varroazy a nase KVS tento dokument vyzadovat bude podle dannych terminu,rovnez tak podle Metodiky kontroly zdravi zvirat a narizene vakcinace musi vcelar pri namatkove kontrole zootechniky chovu dolozit jakym zpusobem a kdy lecil.Rovnez tak muze prijit kontrola na ZO ohledne doby skladovani leciva a pod.Dobre uz bylo...Pro Radima,je videt,ze jeden mluvi o koze a ostatni o voze,s 25 nebo 30 lahvickami nova Evidence leceni naprosto nesouvisi..Takze s blbci v ZO bych byl opatrnejsi,nebo se snazil alespon zjistit,o cem ze je to vubec rec...JosPr

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63965


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Martin (78.80.245.69) --- 25. 3. 2014
Re: (63963)

Tak jsem byl dnes na veterině a bavil se tam na téma formuláře na evidenci léčení. Takže je to jak jsem psal. Z žádného nařízení tato hromadná evidence nevyplývá a to ani z nařízení SVS a ani z důvodu distribuce léčiv. Co se týká distribuce léčiv, tam postačí mít podepsané převzetí léků od chovatele. Dále je za léčení odpovědný chovatel a ten by měl umět doložit jak a kdy léčil.
Toto jsou tedy informace přímo od zástupce KVS. Takže tak jak je psáno v bodě 8 pravidel pro hromadnou objednávku léčiv, že ZO bude SVS zasílat kopii seznamu o provedeném léčení tak na toto mi zástupce KVS sdělil, že o žádné takové povinnosti nic neví a že nic vyžadovat po nás nebude. Tímto je pro naši ZO tato věc uzavřená.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63964


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

(217.117.209.5) --- 25. 3. 2014

I když důkladně a pozorně čtu nařízení SVS, tak tam o nějakém seznamu s výjimkou vyšetření měli není ani čárka. Já se již dlozho domnívám, že jistá dokumentace je nutná, především k dotacím, ale k ošetření podle mého má vést dokumentaci chovatal. A dokonce si myslím, že by to v nařízení SVS mělo být jednoznačně nařízeno. Je dobře, že pokud chce chovatel opatřit léčivo přes organizaci hromadně musí dát souhlas. Jinak ať si to opatří sám a potom uvidí co pro něj musí funkcionáři všechno udělat a nakonec ho div né prosit, aby si léky vyzvedl. Snad v tom začne být trochu pořádek. CIS je ještě v plenkách a ono bude ještě chvíli trvat než budou opraveny všechny chybné údaje, které tam stejně zadali pouze lidé, jak z organizací tak z ústředí. Je to systém velmi nadějný a po doplnění ještě dalších tisků velmi usnadní práci. Rozhodně bude lepšÍ než předchozí program Evidence ZO. Jen mne zaráží, že např. v přihlášce je, že se člen musí řídit usneseními ČSV. A co když odporují NOZ a základní listině práv a svobod? Mám soukromý majetek, který jsem do svazu nedal, řídím se nařízeními státních orgánů a tak organizace se má zabývat spolkovou činností jako takovou a ne šťouráním se v soukromém majetku člena.

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63963


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Radek HubaÄ? (e-mailem) --- 25. 3. 2014
RE: NovĂ?? zavÄ?Ä?dĂ??nÄ?Ë? CIS

to je jen o lidech, jestli chtějí nebo nechtějí něco dělat. V Pardubicích to
celé vedení léta dělá dobře, máme hodně akcí i iniciativních včelařů.

Radek


---------- Původní zpráva ----------

Od: Blažena Dvořáková <bl.dvorakova/=/email.cz>

Komu: Včelařská konference <vcely/=/v.or.cz>

Datum: 25. 3. 2014 13:02:24

Předmět: RE: NovÄ? zavĂĄdÄ?nĂ˝ CIS


"Ajá vosel si myslel že ten bordel je len u nás.Dělal sem vola v zočsv a

dodnes sem myslel že špatně . Ted nevím co se děje , nebýt netu tak snad

organizace včelařů skončila. do roka si vyplatíme státní příspěvek .Rozdáme

léčivo , provedem aerosola na výroční č.schůzi si dáme řízek a poplácáme se

po prsou jak sme dobří. Tím končí už asi 15 včelařský rok. Standa





---------- Původní zpráva ----------



Od: Sroll Josef <Josef.Sroll/=/upce.cz>



Komu: vcely/=/v.or.cz <vcely/=/v.or.cz>



Datum: 25. 3. 2014 10:42:53



Předmět: RE: NovÄ? zavĂĄdÄ?nĂ˝ CIS





"Problém si bohužel způsobili sami včelaři. V pohraničních oblastech si

některé organizace objednávaly veliká množství dotovaných léčiv, mnohem

větší, než by odpovídalo počtu včelstev. Léčiva pak patrně mizela v Polsku.

V míře takové, že už se to prostě řešit muselo.



Pepa







-----Original Message-----



From: vcely-bounces/=/v.or.cz [mailto:vcely-bounces/=/v.or.cz] On Behalf Of

Martin



Sent: Tuesday, March 25, 2014 10:36 AM



To: Včelařský mailing list



Subject: Re: NovÄ? zavĂĄdÄ?nĂ˝ CIS







Aerosol je dotovaný, ale na to je samostatný formulář.Chápu i to, že léky

které hromadně objednáme budeme vydávat oproti podpisu.To beru. Ovšem

evidenci léčení by si měl vést každý chovatel sám, nikde v nařízeních SVS

jsem se nedočetl, že to má vést ZO a někam dále hlásit. Podle mne to je jen

výmysl někoho ve vedení Csv nebo si někdo špatně vyložil nařízení SVS.



Nevím jestli su vůbec někdo dokáže představit jak by se to reálně provádělo.

Dokud neuvidím černé na bílém, že nám to nějaký státní úřad nařizuje,nejen

nekdo z CSV tak se toto u nás realizovat nebude. Není totiž ani kdo by toto

dělal.""

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 63962


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno


Celkem je ve Včelařské konferenci již 78189 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 63962 do č. 64022)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference. Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno, které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely (pro začátek kliknětě na "nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější", čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).


Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší






Klikněte sem pro nápovědu