Včelařská konference

Dokud jsem jeątě nevčelařil, coby dítě a mladistvý, bodnutí znamenalo otok
o velikosti aľ těch dvou dlaní, nejen plochou, často i tlouą»kou. Otok
splaskl třetí den. Teď oteču po bodnutí málokdy, otok je mnohem menąí ,
zmizí tak do půl dne a mírná bolestivost místa po otoku daląího půl dne.
Ustálilo se to po 5 - 10 letech včelaření.

Prostředky proti otoku dávané na místo vpichu mohou snad účinkovat, pokud se
přiloľí na místo bodnutí jednotky sekund po bodnutí. Později uľ je asi jed
daleko v krevním řečiąti a přes ránu po bodnutí na něho ty prostředky
nedosáhnou.

Přiąel jsem na to, ľe za určitých podmínek zmenąuje otok obyčejná cigareta.
Mám takovou teorii, ľe nikotin, jak známo silně zuľuje cévy. Včelí jed se
tedy rozptýlí do daleko menąí plochy, neľ začne krev na jed reagovat a
zasaľená plocha otékat. Musí se zapálit tak do cca 2 - 3 minut do bodnutí.
Asi to funguje ale jen u nekuřáků. Cévy kuřáka jsou na nikotin zvyklé a
nezuľují se. Je to přirozeně silně kontroverzní metoda, pouľitelná díky
návyku na nikotin přísně jednorázově, snad jen, kdyľ je někdo bodnut včelou
před nějakou důleľitou společenskou akcí. Já to uľ jednak nepotřebuji a
jednak moje kuřácké období je uľ pryč.

R. Poláąek