78154

Včelařská konference

(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)


Zběžné zobrazení

Podrobné zobrazení

Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)



(e-mailem) --- 22. 6. 2013
Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013

ty různé směry nepopírám  pokud jste si včak nevšimli, tak všechno živé
(tedy i ty patogeny) po delším čase získá také odolnost proti námi
používaným přípravkům. to je běžný vývoj.  dokonce se i různé rostliny umí
bránit silným náletům. Třebas i mšice se umí varovat při náletech, že v dané
oblasti je něco nepříznívé a zasažené vylučují poplašný feromon. Ustatní se
pak tomu prostoru vyhnou. To pak zase lze následně využít při načasování
cemických postřiků. Manipulacemi se pak podobných efektů dosahuje mnohem
dříve.

pepan



---------- Původní zpráva ----------
Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
Datum: 21. 6. 2013
Předmět: Re: MED KVÄ???TOVĂ??? 2013

""Máš v tom jednu chybu
Modifikace rostlin se dělá hlavně pro omezení drahé chemie tím že se do
rostlin přidávají geny které způsobují menší napadání škůdci a nemocemi.
Vedlejším produktem je pak zvýšení výnosů díky zmenšení nákladů.
Vše se to dělá právě jen u těch nejlepších odrůd a zvládne set o za rok či
dva. přirozenou cesto křížení to lze dosáhnou také ale tak za 50 i více
let."
Ono těch směrů je víc. Jeden směr je úprava rostliny takovým způsobem, aby
byla pro konkrétního hmyzího škůdce rostliny jedovatá. To je třeba
přenesení genu bakterie BT do rostliny. Takže odpadnou postřiky. Druhý směr
je například přenesení genu, který udělá rostlinu odolnou na běžný
ekologicky málo škodící širokospektrální herbicid, třeba Roudap. V
porostech pak není třeba používat proti plevelům drahé speciální
jednoúčelové herbicidy, které se na míru toho plevele obtížně vyrábějí a
mají nebezpečná dlouho působící rezidua, ale stačí třeba ten Roundap. Který
je levný a v přírodě se po cca 14 dnech úplně rozloží.
Třetí směr je zvýšení odolnosti odrůdy třeba proti suchu nebo proti
zatopení pole při záplavách. A čtvrtý směr je přidávání chybějících prvků
do ovoce a zeleniny. Třeba takzvaná Zlatá rýže, nebo GMO modifikované
banány, pěstování obojího zablokováno antigmo propagandisticou kampaní.
Nebo rajčata obohacená vitamínem C vypěstovaná kdesi v Británii, které se
jejich tvůrci vzhledem k sabotování zavádění GMO plodin v EU ani nepokusili
přihlásit k oficiálním zkouškám a udělali z nich jen kuriozitu."

Odpovědět
do diskuze
na příspěvek
číslo 61703


Zobrazit
odpovědi
na tento
příspěvek


Zobrazit
celé
vlákno

Následující:R. Polďż˝ek - Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013
Předchozí:Josef.Mensik - Re: MED KVĂ????TOVÄ???? 2013






Klikněte sem pro nápovědu