78508
Včelařská konference
(Internetová stránka otevírající prostor pro komunikaci včelařů)
U vašeho příspěvku bude zobrazena IP adresa, ze které příspěvek odesíláte.
Délka příspěvku je omezena na 10000 znaků.
Prosíme účastníky konference, aby při podání nového příspěvku do konference vždy vyplnili kolonku "téma".
V případě, že reagujete na některý již uveřejněný příspěvek, tak to důsledně čiňte pomocí funkce "Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo...",
která je k dispozici vpravo vedle každého zobrazeného příspěvku.
Funkce, která je pro každý zobrazený příspěvek k dispozici: "Zobrazit odpovědi na tento příspěvek.", bude správně fungovat jen v případě, že budete dbát výše uvedených pokynů.)
Zběžné zobrazeníArchiv Včelařské konference
Příspěvky do konference:
(nejnovější jsou hned zde nahoře)
- (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59309)
se zblázněte z dotací. Vat a zdroje vzduchu pro něj, aťjsou to lahve, kompresory, mají jistý smysl neb umožňují léčení v době kdy už to někdy není dobře možné. Kdežto ty různé zplynovače podle mého názoru mají smysl až někde od 100 včelstev výše. vycházím z vlastní zkušenosti s prací jak s knoty tak s kompresorem u 30 včelstev časově nula od nuly pošla. Cenový rozdíl je ale markantní Ovšem při 100 včelstvech to vychází 70 Kč na včelstvo což je v podstatě zanedbatelné ale u 10 je to již 700 Kč/včelstvo a to pak stojí za úvahu.
pepan
---------- Původní zpráva ---------- Od: vcelka1978/=/centrum.cz Datum: 12. 11. 2012 Předmět: Re: Léčení včelstev " Od: iák Frantiek Předmět: Léčení včelstev "Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"
------------------------------ Ano lze. Doporučuji ale novější verzi Grifinu U s nerez trubkou a přesnější ČO ------ Otázku ale překroutím jinak, a to ,jak tyto splynovače zařadit do dotace po boku Vatu a kompresoru dotovaných ČSV 70%.
Háček by mohl ale nemusel být v certifikaci přístroje u USKVBL. Pokud by ale prošel měl by cestu k dotacím ČSV volnou tak ,jako má Vat a kompresor ? T.P"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59313
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Polášek (85.71.180.241) --- 12. 11. 2012
Re: Léčení včelstev (59309)
Možná je čas trochu přitlačit.
Když kdokoliv si může nechat schválit dovoz třeba asijské elektroniky nebo umělého kyčelního kloubu v Řecku nebo v Itálii a potom to dle unijních předpisů prodávat či používat bez jakéhokoliv dalšího schvalování třeba u nás, je možná čas protlačit totéž i pro léčení včelstev.
Ať aspoň vedle v podstatě samých záporů přinese ta EU i nějaký klad.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59310
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev
Od: iák Frantiek Předmět: Léčení včelstev "Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"
------------------------------ Ano lze. Doporučuji ale novější verzi Grifinu U s nerez trubkou a přesnější ČO ------ Otázku ale překroutím jinak, a to ,jak tyto splynovače zařadit do dotace po boku Vatu a kompresoru dotovaných ČSV 70%.
Háček by mohl ale nemusel být v certifikaci přístroje u USKVBL. Pokud by ale prošel měl by cestu k dotacím ČSV volnou tak ,jako má Vat a kompresor ? T.P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59309
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (90.179.243.173) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59305) (59306) (59307)
No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.
--------------
A nebo si nastuje a bude vědět co a jak, že je to trochu neporovnatelné.
O Furetu a Grifinu a ZAlu je to ho na netu plno včetně již mnohaletých zkušeností. A kladných i záporných ohlasů.
Tady mu to asi nikdo moc psát nebude, je to totiž nelegální. A v tomto absurdistánu je nejlepší nevyčnívat.:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59308
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59305) (59306)
Dne Monday 12 of November 2012 08:34:03 Josef.Mensik/=/seznam.cz napsal(a): > Pracuje na stejném principu jako knot. (Pomocí tepla odpařuje léčivo do > úlu) > > Pracuje se s ním rychleji, ale podstatně dráž. Knot stojí 0,5 Kč, při 3 > ošetřeních je to1,5 Kč + léčivo na všelstvo. Fureto, viz.http://www.eshop- > rychle.cz/www-vcelifarma-cz/eshop/8-1-Ostatni-vcelarske-potreby/0/5/148- > Vyvijec-areosolu-FURETO/description#anch1- 9 700Kč > > Takže je jen n tobě zda musíš být in za každou cenu nebo produkovat mnohem > laciněji > > > ---------- Původní zpráva ---------- > > Od: iák Frantiek <sisak/=/seznam.cz> > > Datum: 11. 11. 2012 > > Předmět: Léčení včelstev > "Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"
No a nebo si poridi griffin , neco usetri a efekt bude stejny.
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59307
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 12. 11. 2012
Re: LĂŠÄ?enĂ vÄ?elstev (59305)
Pracuje na stejném principu jako knot. (Pomocí tepla odpařuje léčivo do úlu)
Pracuje se s ním rychleji, ale podstatně dráž. Knot stojí 0,5 Kč, při 3 ošetřeních je to1,5 Kč + léčivo na všelstvo. Fureto, viz.http://www.eshop- rychle.cz/www-vcelifarma-cz/eshop/8-1-Ostatni-vcelarske-potreby/0/5/148- Vyvijec-areosolu-FURETO/description#anch1- 9 700Kč
Takže je jen n tobě zda musíš být in za každou cenu nebo produkovat mnohem laciněji
---------- Původní zpráva ----------
Od: iák Frantiek <sisak/=/seznam.cz>
Datum: 11. 11. 2012
Předmět: Léčení včelstev "Je možné léčit přístrojem FURETO a na jak rpracuje?"
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59306
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Paprna Paprna (e-mailem) --- 11. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297) (59299) (59301) (59303)
Ja doufam, ze si sam.
2012/11/11 Michal <michalse/=/centrum.sk>
> A to ak sa skíži s našími sršňami, to bude kalamita. A to našho sršňa > chráni zákon, ale nie predo mnou. Na jar keď nalietavajú na úle a podarí sa > mi ju zlikvidovať, poviem si, o jedno hniezdo menej, až mi tak odľahne. A > mislím, že niesom sám. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59304
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- lokvenc.petr (e-mailem) --- 10. 11. 2012
Re: dotace (59300)
Zdravím. Pokud se nemýlím, tak žádosti o dotace z EU se podávají v době od 1. září do 15. srpna. V době od 16. srpna do 31. srpna jsou „prázdniny". Takže nyní už nakupovat lze. S pozdravem Petr.
-----Původní zpráva----- From: pavel Sent: Friday, November 09, 2012 9:34 PM To: Včelařský mailing list Subject: dotace
Dobrý den přátelé včelaři.nevíte někdo od kterého data je možné nakupovat včelařské potřeby na uplatnění dotace technická pomoc pro rok 2013?
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59302
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.232.12) --- 10. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297) (59299)
Překročit Pyreneje nebude problém, protože mu člověk pomůže. A když ne člověk, tak spodem kolem pobřeží přes Gibraltar a pořád je v teple. Zima ve středomoří je okolo 10-15°C není vyjímkou i 20°C.
Viděl jsem v TV dokument o těchto sršních a byly natočené dost velké boje mezi sršni a včelami, aby se sršni dostaly do úlu a nakonec dostaly. Na včelnici mi také létají naši sršni lovit včely a zvládají to za letu, ale to jsou kusové záležitosti.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59301
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Jan Cervenka (e-mailem) --- 9. 11. 2012
Re: Vespa velutina (59297)
Dne Friday 09 of November 2012 11:29:04 Ale Mol?ík napsal(a): > Zpráva z radia: Francouze děsí Sršeň asijská. Nový škůdce místních včelařů, > který jim likviduje včelstva zabil důchodce, který narazil na hnízdo sršňů > při stříhání živého plotu. > > Myslím, že je otázkou času a máme o další zábavu popstaráno. Budem drátovat > česna.
no neco o tom psaly v OVP, nastesti pro nas je to zatim problem spis tak pro spanely, pokud prekroci pyreneye ( takze asi po mori ). Nemai rady zimu.
Acoliv tam psaly, ze jiz byla nalezena v Nemecku , ale zatim diky zime neprezimuje.
Otazka je, jestli se neotuzi. teda spis jeji matky. Hnizdo snad na zimu odumre a na jare jede matka nanovo.
A to dratovani cesen taky uplne nepomuze, hojne nalitaji ve velkem poctu pred ul a proste vcely vychytaji za letu.
--
S pozdravem
Jan Cervenka
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59299
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.226.27) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290) (59291) (59293) (59294)
Tel-Rehov mám pročtený. To co vykopaly u nás je z pálené hlíny tak 2cm silná stěna a nejspíš to bylo zavěšené na větvi. Když jsem to viděl, tak první i druhý dojem je, že v tom určitě včelařit šlo, bylo to logiké a v době kdy tohle vzniklo, byla hlína na zpracování mnohem pohodlnější materiál než práce se dřevem.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59295
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.49) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290) (59291) (59293)
Neco podobneho najdes,kdyz nagooglujes vykopavky v Tel-Rehov.U nas o nicem takovem nevim,i kdyz archeologicke stranky rad projizdim,coz mi tak nedrasa nervovou soustavu,jako mit archeology na stavbe a bojovat s nima o kazdy ctverecni metr..No zas jsem mel cas poznat jednu sympatickou kreslicku...U nas bych to tipl spis na klaty,urcite to bylo pro brtniky jednodussi,dosmykat z lesa spalek nez slapat hlinu a vyrabet uly z hliny,asi taky klat snasel lepe nase podnebi.JosPr.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59294
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.231.233) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289) (59290) (59291)
Děkuji za odkaz. Trubkovité úly a celé zídky z nich jsou v Egyptě dost známé a podle fotek co jsem viděl si myslím, že jsou používané dodnes. Egypťané měly tyto úly i na lodích a kočovaly po Nilu za snůškou.
To co je ve střední Evropě známo o historii včelařství začíná u klátů,košnic a tím vymazávání hlínou. Já jsem teď vytáhnul ze "šuplíku" několik fotek hliněné nádoby cca 3-4tis. let staré nalezené na Moravě, druhá je v Německu, o které si archeologové myslí, že je to úl. Nebylo to, ale laboratorně rozborem prokázáno.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59293
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 6. 11. 2012
Re: hliněné úly (59289)
Stojan a ležan se rozlišuje cca posledních 150 let, s vznikem plástu. Dříve, jak se využívala divoká stavba, to bylo jedno.
Čistě hliněné úly jsou v Evropě záležitost Středozemí, používalo se něco jako hliněné vypálené roury položené na ležato a naskládané na sebe tak, že vytvořily zeď. Dokonce se tomu snad mělo říkat včelařská zeď. Včely se do nich měly usazovat samovolně roji a majitel tak mohl jen vybírat med, který přinesly.. Včelařské zdi by dneska měly být ještě k vidění v méně rozvinutých oblastech Středozemí, protože se takhle mělo přestat včelařit jen před pár desítkami let.
Víc na sever je čistě jen vypálená hlína pro včely příliš studený materiál. Hlína či jemný jíl třeba u nás se kdysi měl používat jako pomocný materiál. Třeba pro výmaz slaměných nebo proutěných košnic na včely, aby takový úl déle vydržel. U klátů se jílem lepily praskliny a štěrbiny nebo nadstavovala velikost česen a taky lepila a utěsňovala zadní dvířka do klátu.
Odkaz nevím, před cca 10 - 20 lety bylo něco buď ve Včelařských překladech nebo v nějakém turistickém časopise, Lidé+Země nebo 100 + 1 Zahraničních zajímavostí .....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59290
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.224.232) --- 6. 11. 2012
hliněné úly
Dobré ráno, dovoluji si oslovit radu starších o pomoc v nalezení nějakého odkazu na historické úly z hlíny. Co jsem našel je samozřejmě Egypt a trubkovité ležany, potom něco z Izraele nález 5tis. let starého včelínu. V tom Izraely mělo jít o džbány, ale píšou, že byly poskládány nad sebou a obrázek ještě z nevykopaného naleziště ukazoval na použití zase jako ležan. A mě jde o to jestli není někde nějaká zmínka o stojanech.Ptám se, protože bych potřeboval porovnání s nálezy na evropském kontinentu.
Předem děkuji.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59289
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.238.126) --- 5. 11. 2012
Re: vosk (na dřevo) (59287)
Včelí vosk jde rozpustit v terpentýnu. Do terpentýnu se postupně přidává vosk a míchá se dokud není vytvořena řídká kaše, která se do dřeva kulatou štětkou zatupuje a po vyschnutí terpentýnu leštit. Terpentýn smrdí a dost, určitě bych to nedělal v zavřené místnosti, to by mohlo jít o zdravý.
Ještě jeden recept je rozpustit ve vodní lázni vosk v lněném oleji, na stejnou konzistenci kaše a za tepla zatupovat do dřeva, ale to nemám zatím vyzkoušeno.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59288
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281) (59282)
"Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil."
On jinak kupovat ten vosk ani potřeba zvlášť nutně není. Klidně můžeš v předjaří vybrat ze spodního nástavku z každého včelstva takových 5 nejtmavších plástů nebo slabá včelstva rovnou zůžit na jeden nástavek 39x24, plásty vytavit na vosk a ten vyměnit za mezistěny. Ty nechat včelám postavit a v červnu a červenci zase stáhnout po vytočení nejtmavší plásty a zase vyvařit na vosk. Potom zase norské zimování a při troše štěstí jdeš do zimy se včelami na nových plástech a ještě máš nějaké další plásty navíc.
Akorát s tím voslem koupeným najednou dopředu je to pohodlnější.....
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59284
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281)
Normy byly 16 mezistěn na rámky 39 x 24 do kila. Dneska přirozeně nejsou závazné a tak si to každý dělá jak chce.
Výrobci přirozeně protlačují mezistěny silnější, protože méně mezistěn do kila pro ně znamená méně práce a tím mohou na kilo mezistěn nadstavit lepší cenu. Tuším jsem viděl 14 mezistěn do kila.
Co se týká "umělé snůšky" kvůli stavění plástů, včely se nechovají proto, aby stavěly plásty. Takže když není snůška, tak prostě jen kvůli stavění dalších plástů není důvod do nich cpát cukr a dělat cukráře, kontaminovat tím cukrem med z případné další snůšky. Důvod by byl třeba při odchycení roje, kdy je vhodné využít stavební pud roje i za cenu krmení cukrem, když není snůška. Nebo při odchovu matek, kdy oddělky vyžadují pravidelný přísun zásob.
Případně by byl důvod při norském zimování, které se v tomto případě může brát jako způsob, jak v roce se slabou snůškou a slabou stavbou získat ke konci sezóny v červenci nebo srpnu dostatek vystavených mezistěn.
Co se týká snůšky na místě, jaká bude nebo nebude, kdyby tam byla trvale špatná snůška, včelaři by tam včely nechovali. Dokud to pár let nevyzkoušíš, přesně to vědět nebudeš. Je ale možné, že to bez kočování bude jen pro med pro rodinu a pár kilo navíc na prodej a rentabilní to nebude ani náhodou.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59283
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vasek731 (88.100.34.126) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265) (59281)
Přátelé nehádejte se :-)). Já jsem jen projevil zájem koupit nějaký vosk.Že se tady rozhoří boj jestli je to potřeba nebo není jsem netušil.Samozřejmě že mám včelaře,který mi jak se říká,vede ruku.To že potřebuju koupit mezistěny mi jaksi vychází z těch desítek článků o včelaření.Takže není potřeba se tady přít jestli jsou potřeba nebo nejsou.V každém případě děkuju za rady.
Vašek
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59282
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265)
Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59281
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270) (59272)
Je to krásné příteli Molčíku, ale když je řidičák v čistírně tak je to vše na h.... a nenaděláš nic. Hektary malin a les smrků, nebo javorů sice můžeš vysázet, když budeš mít kam, ale snůšky se z nich dočkají tak akorát vnuci a ti už mohou mít také jiné zájmy. Tak já se musím spokojit s tím co je.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59280
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (193.179.175.210) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261) (59265)
Příteli Polášku, matete lidi. Žádné normy nejsou!!! Vše řídí neviditelná ruka trhu!!! Zas je tady fůra latiny. Když je snůška, dokáže "včelstvo" přímo neskutečné věci. Když není, tak se nudí,dělá si co chce a samozřejmě nestaví a co je horší, omezuje plodování!! V případě začátečníka je skutečně nutné do mezistěn investovat a přivodit umělou snůšku, to znamená, krmit!!! Jinak se ke slušnému dílu chudák začátečník nedobere a samozřejmě mu do toho nesmí kafrat manželka, a nedej Bože tchýně. Chudák začátečník co se tady ozval. Copak nemáš v blízkosti nějakého včelaře, může být třeba ze sousední vesnice.
J.P.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59279
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267)
Ať dá mezistěny nebo ne ,stejně ty včely musí všechno postavit, na ty dna buněk zdaleka nespotřebují tolik vosku, kolik je ho v mezistěnách Síla té mezistěny je kompromisem mezi tím co potřebují včely a co vyhovuje včelaři. Proto ten rozdíl není tak významný.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: KaJi <e-mail/=/nezadan> > Předmět: Re: vosk.. > Datum: 04.11.2012 12:01:55 > ---------------------------------------- > Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na > divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely > stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky > nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. > Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále > možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady. > > Pepan > > ---------- > > To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto > období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a > včely skutečně opravují bílým voskem vše. > > Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do > nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky. > > A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění. > Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud > najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na > válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné > hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji. > > Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek. > > Karel > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59277
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk..
From: "R. Pol�ek" Subject: Re: vosk..
Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška. Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.
---------------------------------- Nedostáváli se včelám při zvíšené produkci vosku bílkovin, jsou nuceny jej čerpat z vlastního těla. Včely přikrmované pylem spotřebovaly na výrobu vosku až o 50% méně medu.(zdroj R.J) Podobnou reakci vyvolává medopylová směs, která je příliš hustá nato, aby ji včely mohli přenášet do buněk . Takže jsou nuceny ji zužitkovat pro svou výživu. Vydatnější výživa vede pak k zvýšenému odměšování vosku i krmné štávy. T.P
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59276
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: (59273) (59274)
39x30 jsou dost neobratné rámky.
S přidáváním mezistěn bych nijak nespěchal. Ony by ty včelky klidně vydržely i na několik let neměněném díle a v podstatě nic by se jim nestalo. Pokud se jinak udržují silné. Jen by trochu vosku přišlo nazmar, ale zas ne moc, protože včelky nejsou hloupé a když nemají kde stavět, tak produkci vosku zase omezí. Co se týká nákaz, tak neměnění plástů zhoršuje nákazovou situaci jen o nějaká procenta a o něco zhoršuje výtěžnost vosku z takových plástů. Až teprve 5 - 10 let pořád plodované a neměněné plásty může být větší problém. Z hlediska nebezpečí podtržení vývoje včelstva a tím omezení medného výnosu je jako začátečník rozhodně lepší plásty za mezistěny měnit a nechat je tak stavět méně než více.
V tom nebyl problém v zadovácích, protože tam se dalo přidávat po plástech a tudíž dlouhodobě přidávat klidně i každý třetí čtvrtý den 1 mezistěnu, ony ji vždycky za ty tři dny vystavěly a tak nikdy v úlu nebylo větší množství nevystavených mezistěn. U nástavků se musí přidávat celý nástavek.
Pokud nemáš plásty navíc, tak podle mně klidně můžeš během března až dubna takové 2- 4 neobsazené prázdné plásty na kraji spodního nástavku nahradit mezistěnami. V teplém počasí a za snůšky po polovině dubna nebo na začátku května ty mezistěny šoupnout vždy po jedné do horního nástavku na kraj plodového hnízda, aby je vystavěly. Po cca polovině května, až budou všechny takhle přidané mezistěny vystavěny, můžeš takhle získané původní plásty prostřídat mezistěnami a přidat tak celý třetí nástavek. Víc než 3 nástavky po 9 plástech 39x30 podle mně ani nemusí být potřeba, pokud včely nebudou extrémně silné.
Během léta potom můžeš hodně tmavé plásty po vytočení nahradit dalšími mezistěnami. Případně ke konci léta provést norské zimování a tak za cenu nějakého kila cukru majednou nahradit celý jeden nástavek starých plástů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59275
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: (59273)
Jestli máš potřebu jít z Brenera na OjroDadant můžeš hned nad ním stavět NN medníky pro Dadant.
Ale Ojro dadnt bych nevolil, jelikož to je český spotvořenec.
Proč ne originální Dadnd (Tedy Blat) nebo Langovu modifikaci.
Chceš si celý život všechno bastlit nebo nakupovat hotové?
Natření Dadant Medníky i s hřebeny jsen viděl na výstavcě v Itálii za 8Euro.
Ojro Dadant je nabastleý na českého Adamce - to ty nemáš, tak proč na hybrid?
Píšu Ojro, protože EuroDadnt je jen marketingový výraz pro český dadant z dob, kdy EU byla mezi včelůři populární.
Dnes by to byl marketingově i všcnš správně anitieurodadant.
39cm není Euro míra. 43,5cm ano.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59274
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Vasek731 (88.100.34.126) --- 4. 11. 2012
Wau to je věcí a názorů.Pokusím se odpovědět.Začínám na třech Brennerech.Mám je na dvou nástavcích(9 rámků 30*30)což je 54 mezistěn jen na obsazení medníků.A co výměna díla.Počítám podle názorů jiných v plné snůšce +dva medníky.Souše nemám vlastně žádný.
Vím,že na tenhle počet včel by 20kg vosku stačilo,ale počítám s tím že bych něco rozšířil.Ale nechci pokračovat v brennerech ale přejít na eurodadant.Takže pokud by se podařilo tak z každého jeden oddělek a už potřebuju další mezistěny(13rámků 39*30).Pokud bych to udělal rovnou,že budu dávat medníky ED(39*15) tak je to ještě víc a nepostaví mi plodiště.
Jestli by se vyplatilo nechat si rovnou z toho vosku udělat mezistěny nevím.Asi ano.Ale nevím jestli je tady v okolí nějaký výrobce.A vést to někam dál a nebo posílat se asi nevyplatí.Vosk by měl snad být v pořádku.Je od včelaře,který má 60 včelstev.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59273
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.239.194) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270)
Znám včelaře, který kočuje s osmi včelstvy. Doma na zahradě by měl max. řepku. Takže vyjede na jaře do lesa na javory, vykočuje na řepku a potom do smrčin na les a vrací se na zimu na zahradu.
Když jsem měl včely doma, tak jsem byl se snůškou na tom stejně, nic, řepka a zase nic. Byl jsem rád když postavily na mezistěnách jeden nástavek. Teď mám javory, řepku a lípu. Dost času, aby postavily víc i bez mezistěn. Říkávalo se, že benzín je nejlevnější krmení. Dnes ten benzín není také už nic levného, ale na rozmanitost a dobu trvání snůšky by se to i při malém počtu včelstev mohlo vyplatit.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59272
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268) (59270)
RP:
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného ...
---------
To je akademická otázka díky existenci MS ji nikdo nemusí zas tak řešit, protože ty pokusy z minula byly pro tvorbu vosku bez MS.
Dokonce je možné vypozorovat, že včely s dostatekem díla staví méně než ty co jej mají málo. Mají dost rozumu, takže vše s MÍROU.
A že včely nenosí když to nemají kam ukládat, na to stačí zkušenosti těch co přecházeli na novou rámkovou míru.
Je to prostě na výnosu dost vidět. Moje zkušenost. A co jsem slyšel, i většiny ostatních.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59271
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267) (59268)
Ono to záleží hodně jaká je na stanovišti snůška.
Asi sotva kdo dělá nějaké skutečně objektivní zkoušky, jako že třeba 10 průměrných včelstev nechává maximálně stavět a do jiných 10 průměrných včelstev dává jen vystavěné plásty. Takže ztráty či neztráty medného výnosu kvůli stavbě jsou většinou jen odhady.
Podle mně kolik dokáží vystavět mezistěn a to bez pozorovatelné ztráty medného výnosu podle mně nejvíc závisí na tom, jak je na stanovišti silná další květnová a raná červnová snůška po řepkové. Protože v květnu a v první polovině června nejvíc staví. Ale hlavně v první polovině řepkové snůšky se mezistěny musí vkládat opatrně a pomalu, protože je v noci i přes den ještě nízká teplota a větší množství vložených mezistěn by ochladilo plodiště a včely zpomalilo.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59270
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263) (59267)
Nechavam vcely stavet na maximum co dovedou,rocne 2 nastavky na vcelstvo,a nejspis se mi to moc nepromita do vynosu.Spis mi to znacne usnadnuje praci.Jarni rozsirovaci nastavky jsou kombinaci panenskych sousi,mezisten a stavebnich ramku nad puvodnim zimnim vcelstvem.Snuska z nich matku stejne vytlaci dolu,po vytoceni se do nich vrati,vcely do nich znovu ukladaji zasoby,a pro me neni pak nic jednodusiho,nez vcelstvo preskladat.Horni nove 2 nastavky s plodem a zasobami dolu,mrizku,na to 2-3 zimni nastavky,vyradit co se loni pri stavbe nepovedlo,nahradit to opet mezistenami a mam cely rok pokoj.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59268
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59263)
Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.
Pepan
----------
To je pravda ale jen někdy - v období tvorby voskyu - jak nazývá toto období Wright - období bílého vosku - ve včelstvu je jeho nadprodukce a včely skutečně opravují bílým voskem vše.
Jenže přínos a snůška je už dřív. Takže představa že včely nanosí do nových plástů způsobí výpadek jarní snůšky.
A různé úspory - volná stavba atd - způsobují ještě větší zpoždění.
Takže když kolega začíná, bude nejlepší když bude mít maximum vosku a pokud najde někoho, kdo mu jej vysterilizuje a udělá mezistěny na přání na válcích, tak bude pro něj nejlepší, když se domluví na větší měrné hmotnosti mezistěn, aby včely nemusely vosk přidávat a stavba šla rychleji.
Na vlastní stavbu s tvorbou vosku má čas až bude mít díla přebytek.
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59267
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209)
"Přeju pěkný večer.Koupím včelí vosk.Začínám a tak nemám na výměnu za mezistěny. Tak kdyby byl někdo v okolí Vodňan,Písku,Týn nad Vltavou,Strakonic kdo má nějaký navíc tak mi dejte prosím zprávu na Pejchalovi/=/atlas.cz.Díky moc"
Musíš popsat, jak konkrétněji ty včely chceš chovat, jaký úl, v kolika nástavcích v létě je plánuješ mít, v jakém jsou nyní stavu, na kolika a na jak starých plástech a kolik plástů mimo včely v zásobě máš k dispozici na včelstvo.
A tady se dovíš, kolik bys jim tam měl optimálně asi těch mezistěn přidat k vystavění.
A z toho budeš vědět, kolik asi potřebuješ vosku.
20 kg vosku, to už se skoro vyplatí poptat nějakého menšího výrobce mezistěn,aby rovnou z toho vosku vyrobil celou dávku a rovnou si určit , jak ty mezistěny mají být silné, kolik jich z kila má vyrobit.
Tedy pokud nemáš pochybnosti, že nějaký nakoupený vosk není ze včel s morem plodu, tam by to chtělo potom vosk vyměnit za mezistěny u nějakého velkého výrobce, třeba Stražisko, který má spolehlivou dezinfekci vosku.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59266
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- R. Pol�ek (85.71.180.241) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261)
Ono to částečně platí, že pokud se budou včely "zdržovat" stavbou mezistěn, odrazí se to na medném výnosu a částečně neplatí. Záleží jak se jim mezistěny vkládají, kdy se jim vloží atd.
Pokusů, jak ušetřit mezistěny nebo vosk, bylo už hodně, zkoušelo se zavěšovat jen pásky, zavěšovat jenom proužek nahoře, nebo se do mezistěn vykrajovaly několik centimetrů velké díry.... Mně se to vždy odrazilo na kvalitě vystavených plástů, čím víc se šetřilo, tím tam bylo víc kiksů, voští sjetého dolů po drátku, trubčiny, děr... Rámky musí být přesné na zlomek milimetru a úhlového stupně a úl musí být přesně vodorovně, aby se při šetření mezistěnami minimalizovalo množství kiksů.
Naopak jiná období, kdy bylo vosku nadbytek, se spekulovalo se silnějšími mezistěnami,aby se včelky tolik nenamáhaly a plásty byly kvalitnější. Běžně a tuším je na to i nějaká oborová norma, je z kila vosku 16 mezistěn 39x24 , to je skutečný rozměr nějak 36x22 cm. Síly mezistěn se tedy zvětšovala až k pouhým 10 mezistěnám z kila vosku, což je hranice rentability, protože kilo vosku se vyvaří v průměru právě z 10 starších plástů.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59265
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261)
Naprosto zbytečně vyhozené peníze!! Z toho množství se vyrobí nejméně 200 mezistěn. což stačí pro minimálně pro 6 včelstev při kompletní obnově díla. V běžném provozu je to dávka pro 20 a více včelstev. Normální včelstvo ti pak každý rok vyprodukuje na víc i 1/2 kg vosku.
Pepan > ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Vasek731 <Pejchalovi/=/atlas.cz> > Předmět: Re: vosk.. > Datum: 03.11.2012 22:56:49 > ---------------------------------------- > To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři > včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a > potom postupně nakupovat další. > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59264
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259)
Tohle patří také mezi legendy menší snůška vlivem stavební činnosti na divoko je údajně nevýznamná.Uvádí se v nejnovějších výzkumech 1/2 kg. Včely stavitelky jsou ze skupiny mladších včel, které se stejně snůšky nezúčastňují. Nadbytečnou produkci voskových šupin včely vynášejí z úlu. Pak se také z hygienických důvodů má obměňovat nejméně 1/3 díla v úlu. Dále možnost stavby dále významně snižuje vznik rojové nálady.
Pepan
> ------------ Původní zpráva ------------ > Od: Petr Jež <jezek.obecny/=/gmail.com> > Předmět: Re: vosk.. > Datum: 03.11.2012 22:14:18 > ---------------------------------------- > Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat. > Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a > budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati > mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych > vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu > tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen > prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech. > Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne > nesidil..... petr j. > Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a): > > > Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi > > řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je > > snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč > > je docela zajimavé. > > > > >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59263
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Jež (e-mailem) --- 4. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258) (59259) (59261)
To bude na troje vcely stacit bohate :) 1kg vosku je pres 10 mezisten pro ramek 39x24... Dne 3.11.2012 22:56 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):
> To je to čeho se bojím,že včely nepůjdou do síly a nebude med.No mám tři > včelstva a dnes jsem koupil 20kg vosku.Tak to snad na začátek bude stačit a > potom postupně nakupovat další. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59262
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Petr Jež (e-mailem) --- 3. 11. 2012
Re: vosk.. (59209) (59223) (59226) (59258)
Dobry den, nevim presne kolik ramku budete na jare na rozsireni potrebovat. Ale je treba si uvedomit ze pokud najare osidite vcely na mezistenach a budete zkuset volnou stavbu nebo puleni mezisten, vcely Vam to oplati mensim mnostvim medu. Myslim ze nejlepsi pro rychle vybudovani silnych vcelstev je dat jim ramky s celymi mezistenami i kdyz to bude nejakou tu tisicovku stat - ta se ale vrati v medu. Volnou stavbu pripadne jen prouzky mezisten do ramku resit az tak za rok-dva, na silnych vcelstvech. Vymena dila se provadi kazdy rok, porad dokola, na zacatku bych to rozhodne nesidil..... petr j. Dne 3.11.2012 21:36 "Vasek731" <Pejchalovi/=/atlas.cz> napsal(a):
> Nad tím jsem taky už uvažoval,že bych šel cestou divoké stavby. Ale bylo mi > řečeno,že na to je potřeba dobrá snůška.A to je u nás prý problém. Tady je > snůška nárazová.Takže by to byl asi problém.Ale to řezání mezistěn napříč > je docela zajimavé. >
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59259
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- KaJi (88.101.45.181) --- 3. 11. 2012
Re: Včelaří, neobchodníci nepodnikatelé (59190) (59217) (59219) (59236) (59238) (59239) (59246)
Kapoun:
Příroda je ale asi spokojena když je převčeleno, protože jsou dobře opyleny všechny rostliny.
--------
Když nepočítám ty co vybírají příspěvky ze včelstva, tak jsou navíc spokojeni i roztoči a další včelí patogeni.
Cca každých pět let nám to dávají poněkud výrazně najevo.
:-)
Karel
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59257
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- JosPr (217.77.165.33) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249) (59250) (59251) (59252) (59254)
Znovu jsem si pohral s cisly v onom teoretickem rozboru.Autor to hezky nalajnoval od stolu,dokonce vypocetl,ze vcelar si koupi 125 sklenic,jez naplni medem a proda ho.Z ceho ovsem vyrobi onech 30 litru medoviny,kdyz vsechen med proda,to je mi tedy zahada.A o medu pro vlastni potrebu ani zminka.Asi je lepsi podobne studie necist,proto jsem psal,ze doufam,ze to zadny zacatecnik necetl...Naprosto chybi polozka nakup vcelarske literatury,vzdelavani,naradi na udrzbu,atd.Za to je tam nakup nadratkovanych ramku,jako nejdrazsi mozna varianta...Nevim jak by se zamlovala autorovi varianta:za par set koupit vcelstvo od konciciho vcelare,sklepnout si ramky,nadratkovat,udelat si 5 ulu,ono koupene vcelstvo rozdelit do oddelku,ucit se na nich,zdarne zazimovat 5 kvalitnich vcelstev s mladou matkou a pristi sezonu mit naklady zpatky.JosPr
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59256
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
- Aleš Molčík (37.188.228.180) --- 3. 11. 2012
Re: Ekonomika zacinajiciho vcelare (59235) (59247) (59249) (59250) (59251) (59252)
Nemám rád slovo moderní, protože se historie neustále opakuje. V těch knížkách co mám z let 1900 jsou podobné počty o ekonomice pro začínající včelaře a také se stejným výsledkem, jako normálnímu člověku ekonomicky nedostupné v případě pořízení nového zařízení.
Znám to u sebe když jsem začínal, to jsem "potřeboval" každou blbost. Teď jedinou vymoženost co mám je Jenter rámek a to pro úsporu času, abych mohl být v práci. A další věci co plánuji budou v podobném duchu, ale to jsou záležitosti kolem zpracování medu. Kolem medu jsou náklady větší než na samotný chov včel.
|
Odpovědět do diskuze na příspěvek číslo 59253
Zobrazit odpovědi na tento příspěvek
Zobrazit celé vlákno |
Celkem je ve Včelařské konferenci již 78508 příspěvků(zde zobrazeno 61 příspěvků, od č. 59253 do č. 59313)
Několik rad pro badatele v archivu Včelařské konference.
Pro zobrazení starších příspěvků (a pro pohyb v jejich frontě) je určeno speciální okno,
které je dostupné pod názvem "Archiv Včelařské konference" (příspěvky se v něm zobrazují tak, že nejstarší
jsou nahoře a novější dole). Ve frontě příspěvků je možnost se pohybovat příslušnými povely
(pro začátek kliknětě na
"nejstarší", aby se Vám ukázaly první příspěvky, jimiž konference začíná, a pak klikejte na "novější",
čímž se Vám vždy zobrazí várka novějších 60 příspěvků; jednotlivé příspěvky lze na
tomto archivním zobrazení číst od horního konce webu (kde jsou starší) a postupovat směrem dolu (kde jsou novější).
Nejnovější - Novější - Starší - Nejstarší
Klikněte sem pro nápovědu